Výpis všech autorů

Alois Žipek

Autor byl historik, napsal řadu knih, zejména o 1. světové válce, ale i o místopisu a starší historii. Též několik románů, pro mládež a ženy. Byl též politicky činný.

A Zapletal

Vladimír Zajíc

MgA. Vladimír Zajíc absolvoval SPŠ zeměměřičskou a DAMU. Univerzity života: geodet, kopáč, závozník, uklízeč, dřevorubec, fotograf, zástupce ředitele OKS Praha-západ, provozní ATRIA Praha 3, dramaturg, dramatik, publicista, režisér, lektor seminářů a přehlídek. Roku 1978 založil s Evou Zajícovou Divadlo ANFAS, dále připravovali a realizovali komponované inscenace pro folkovou skupinu KOLOVRÁTEK a folkrockovou skupinu ADRIANA Bohdana Mikoláška. V 80-tých letech spolupracoval na přípravě divadelních seminářů a přehlídek, podílel se na ediční činnosti o divadle, etc.. Od roku 1988 do 1996 dramaturg a spoluautor her Východočeského divadla DRAK. Po odchodu z DRAKu spolupracuje s řadou divadel , dále s Českým rozhlasem Praha a Hradec Králové, a s režisérkou Marií Kotisovou vede divadelní dílny v Čechách i v zahraničí. Napsal a realizoval řadu divadelních textů jak činoherních tak využívajících vyjadřovací prostředky loutkového divadla. Některé si vybrala zahraniční divadla: Tasmánie, Maďarsko, Chorvatsko. Poslední text, který též režíroval v Gradsko kazalište lutaka Rijeka – Lonćiču kuhaj! zazářil na Mezinárodním festivalu PIF 2009 Zagreb. Pro Český rozhlas napsal kromě vlastních her mnoho historických pořadů na pomezí non-fikce a fikce , nesčetně recenzí o kultuře, a dramatizoval řadu románů či povídek , a dvakrát získal cenu v anonymní soutěži o současnou rozhlasovou hru , vyhlašovanou Č.r. Praha.

Vladimír Zacha

Narozen 7. 5. 1925 v Brně, zemřel 1995. Doc., Dr., Ing., CSc., fytopatolog, diagnostik škodlivých činitelů, popularizátor vědy, publikace z oboru botaniky a ochrany rostlin.

Vadim Zeland

Vadim Zeland - Вадим Зеланд je ruský autor bestleserové řady knih o transurfingu a životním stylu. Ve svých knihách říká, že věda došla do slepé uličky a její rozvoj nic nepřinesl, kromě technogenní civilizace a znečištění životního prostředí. Technogenní civilizace je koncept, který se jako červená nit vine téměř všemi jeho knihami. Klade v nich zvláštní důraz na vědomou přítomnost, aktivovaný stav „správce“, což znamená „být si jasně vědom toho, kde jsem, co se děje, co dělám a proč“. V knize z roku 2008 o sobě prozradil následující: Je mi 40 let. Do rozpadu SSSR jsem se zabýval výukumem v oblasti kvantové fyziky, potom počítačovými technologiemi a nyní knihami. Žiju v Rusku, národnostní jsem Rus, přesněji tedy čtvrtinový Estonec. Nic dalšího o mně už nemá žádný význam, stejně jako všechno tohle.

Václav Zítek

Václav Zítek byl významný český operní pěvec, barytonista, který se významně prosadil ve světě klasické hudby, zejména v České republice. Narodil se 24. března 1932 v Tisé u Ústí nad Labem a stal se jednou z vůdčích osobností české opery 20. století. Zítkova kariéra se vyznačovala účinkováním v nejrůznějších operních rolích na mnoha domácích i zahraničních scénách.

Richard Zdráhala

Richard Zdráhala byl československý voják, major dělostřelectva. Roku 1930 vstoupil dobrovolně do armády a v letech 1931–1933 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po okupaci českých zemí uprchl přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie, odtud se dostal přes Sýrii do Francie, kde vstoupil do řad československých jednotek. Byl přidělen k dělostřeleckému pluku v Port-la-Nouvelle, který však již do bojů zasáhnout nestačil. Zdráhala pak byl spolu s dalšími čs. vojáky evakuován do Anglie. Kvůli rozčarování z poměrů ve zdejších československých jednotkách a perspektivě lepšího uplatnění vstoupil v roce 1941 do de Gaullova vojska Svobodné Francie. V jeho řadách se v hodnosti kapitána účastnil bitvy o Bir Hakeim, jako velitel baterie protitankových děl. Během evakuace pevnosti byl zraněn a upadl do zajetí. Následně prošel několika zajateckými tábory v Itálii a Německu, během této doby se několikrát pokusil o útěk. Nakonec skončil ve zvláštním zajateckém táboře na zámku Colditz, kde se dočkal osvobození americkou armádou. Po skončení války vystřídal několik velitelských postů a poté vyučoval na Vojenské akademii v Praze. Roku 1958 byl propuštěn z armády. Následně pracoval jako vedoucí studijního oddělení VŠE, až do odchodu do penze v roce 1967. Podle jeho vzpomínek sepsal František Fajtl knihu Válčil jsem v poušti.

Petr Zikmund

Petr Zikmund,vlastním jménem Jan Otčenášek se narodil v roce 1947 v Praze.Po studiích na FAMU působil jako režisér a dramaturg Krátkého filmu.Od roku 1990 pracuje jako producent a dramaturg v České televizi.Kromě jiných napsal také scénář k seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech,který rovněž vyšel knižně.

Ludmila Zimová

Narozena 16. 9. 1953 v Rakovníku, zemřela 10. 12. 2022. Doc., PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka, lingvistka, bohemistka, práce z oboru českého jazyka, učebnice.

Kateřina Žalská

Narozena 5. 10. 1962. PaeDr., vystudovaná učitelka čestiny a výtvarné výchovy, copywriterka, ilustrátorka, autorka publikací pro děti a mládež a redaktorka.

Jindřich Zogata

Jindřich Zogata , básník a prozaik. Narozen v Jaworzynce v Beskydech, hranicemi států dělených na české, polské, slovenské a německé. Pochází z rolnické rodiny. Otec Pavel Zogata byl legendární gajdoš, zpěvák a vypravěč. Improvizoval své příběhy vycházející z genotypů gorolů, lidí žijících v horách.. Rodiče v době komunistické agrese udrželi kamenitý grunt a nedali se zkolektivizovat. Slezsko, dělené po staletí mezi Slezany, Moravany, Poláky, Čechy, Slováky, Němce a Židy, kde nedůvěra stávala se ideologií, nebylo a není pospolité. Pouze náboženství pomáhalo věřit. Národovci, nacionalisté a dobyvatelé uhlí a železa od Ostravy rozbíjeli symbiózu a kulturu míst a vztahy mezi lidmi do kořenů rodin. Malost velikášství koryfejů zůstavila vydrancovanou zem. Od roku 1945 žije v československém Slezsku. Základní školu absolvoval v Jeseníku nad Odrou, Kunwaldě, přeonačeném na Kunín a v Bukovci u Jablunkova. Přes netvorskou zvůli všem nadřazených tajemníků KSČ vystudoval Jedenáctiletou střední školu v Jablunkově, maturoval v roce 1957 a Vysokou školu zemědělskou, nyní Mendelovu univerzitu v Brně. Promoval roku 1962. Krátce působil v Československé akademii zemědělských věd v Brně, potom v institucích pro kulturu okresu Frýdek-Místek a Karviná. Podepsal 2000 slov. Od roku 1969 do roku 1974 byl zaměstnán v dělnických profesích na ostravsku a pracoval s rodiči na gruntě. Po zákazu být soukromým rolníkem odešel roku 1974 do Brna. Vnucené práce pokračovaly u Technické a zahradní správy do roku 1993, kdy přijal místo správce Národní kulturní památky parku Špilberk - bývalého mocnářského žaláře národů, změněného na kulturní instituci, kde působil do roku 2004. Nebyl a není v žádné politické straně. Pěstuje stromy na Špilberku. Zcesty. V cestách nerostou. Publikovat začal v literárních časopisech 60.let, Host do domu, Červený květ, Plamen, Sešity pro mladou literaturu, Literární noviny, v Polsku a jinde. Tři jeho sbírky připrave...

Jim Zub

Kanadský výtvarník, tvůrce komiksů, spisovatel. Vysokoškolský pedagog zaměřený na kreslení, design, animaci a historii animace.

Jefim Davidovič Zozulja

Ruský spisovatel.

Jaroslav Zahálka

Knihy kuchařských předpisů.

Jaromír Zemina

Jaromír Zemina je český historik a teoretik moderního umění, galerijní pracovník, kurátor, malíř, básník a vysokoškolský pedagog. Pochází z rodiny malíře a legionáře Otakara Zeminy . Jeho bratrancem byl sochař Vladimír Janoušek. Po absolvování klasického gymnázia v Brně studoval v letech 1949–1953 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dějiny umění a archeologii Roku 1953 obhájil rigorózní práci Sociální tendence v českém výtvarném umění dvacátých let. V letech 1953–1954 byl asistentem Semináře dějin umění FF MU v Brně, ale z politických důvodů byl propuštěn a v letech 1954–1956 absolvoval základní vojenskou službu. V letech 1958–1959 byl zaměstnán v Okresním vlastivědném muzeu v Tišnově, poté byl do roku 1961 odborným pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V letech 1961–1992 pracoval v Národní galerii v Praze, v letech 1965–1970 jako vedoucí Sbírky moderního umění. Po roce 1968 byla jeho funkce zrušena a v následujících letech pracoval ve Sbírce sochařství na zámku Zbraslav. V letech 1989–1992 byl vedoucím Sbírky evropského umění. Roku 2002 odešel z Národní galerie a věnuje se výstavním projektům jako kurátor na volné noze. Přednáší dějiny umění na katedře scénografie a alternativního divadla DAMU v Praze a působí jako odborný poradce v řadě státních galerií. Roku 1957 byl zakládajícím členem a teoretikem tvůrčí skupiny Brno 57, od roku 1964 byl členem skupiny UB 12 a členem Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . V 60. letech působil spolu s Jiřím Šetlíkem jako teoretik skupiny UB 12, koncem 80. let byl členem Nové skupiny. Jeho první manželka PhDr. Milena Haasová-Zeminová byla historička umění a kurátorka sbírky textilu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho druhá žena doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. je vysokoškolská pedagožka. V 60. letech byl kurátorem za...

Jan Zelenka

Jan Zelenka byl český a československý novinář, dlouholetý ústřední ředitel Československé televize, politik Komunistické strany Československa, a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1955–1962 byl šéfredaktorem pražského večerníku Večerní Praha, v období let 1962–1966 redaktorem a zpravodajem Československé tiskové kanceláře, pak od roku 1967 do května 1968 a znovu od dubna do srpna 1969 zastával post šéfredaktora časopisu Květy. Jeho profesní a politická kariéra vyvrcholila za normalizace. Od srpna 1969 až do roku 1989 byl ústředním ředitelem Československé televize. V letech 1971–1973 byl zároveň předsedou správní rady Mezinárodní rozhlasové a televizní organizace. V roce 1973 získal Řád práce, roku 1983 Řád Vítězného února. V Československé televizi se podílel na pořadech Hudba z respiria, Vysílá studio Jezerka a Křeslo pro hosta. Zastával i stranické posty. XVI. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Dlouhodobě zasedal v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát obhájil ve volbách roku 1976 , volbách roku 1981 a volbách roku 1986 . Ve FS setrval do prosince 1989, kdy rezignoval v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Jan Zach

Jan Zach , známý také jako Johann Zach nebo Jan Dismas Zelenka, byl český skladatel a hudebník 18. století, jehož dílo přispělo k přechodu hudby z baroka do klasicismu. Narodil se 13. listopadu 1699 v Čelákovicích v Čechách a byl nejen skladatelem, ale také houslistou a varhaníkem. Zachova kariéra vedla přes různá evropská kulturní centra, včetně Prahy a Vídně, kde spolupracoval s významnými hudebními osobnostmi své doby.

Ivo Žídek

Ivo Žídek byl proslulý český operní tenorista, který se proslavil na české i světové operní scéně. Narodil se 21. května 1926 v Brně v Československu a jeho vášeň pro hudbu se projevila již v raném věku. Žídkova kariéra se rozjela po druhé světové válce a byla spojena zejména s Národním divadlem v Praze, kde byl dlouhá léta předním tenoristou. Jeho repertoár byl rozsáhlý a zahrnoval širokou škálu rolí od klasických oper Mozarta a Verdiho až po české opery skladatelů, jako byli Bedřich Smetana a Leoš Janáček.

Ivo Železný

Ivo Železný je český nakladatel, překladatel, příležitostně i tlumočník především ze švédštiny, ale něco přeložil i z angličtiny, dánštiny, esperanta, finské švédštiny, norštiny, polštiny, ruštiny a slovenštiny, drobnosti i z nizozemštiny a islandštiny, antologista a editor. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor anglistika a nordistika . PhDr. z UK 1985 . Pracoval 1974–1985 v Nakladatelství Svoboda , 1985–1990 v Odeonu , 1989–1991 v družstvu kulturních služeb Art-servis jako šéfredaktor Nakladatelství Art-servis a spoludružstevník , 1991 – v Ivo Železný, nakladatelství a vydavatelství jako majoritní vlastník a šéfredaktor, 1993–2007 v nakladatelství IŽ jako majitel a šéfredaktor. V těchto třech nakladatelstvích z převážné části vymyslel a prodal knih a časopisů za více než 1,3 miliardy korun. Redigoval přes sto knižních titulů, jejichž většinu nalezl a prosadil. Ivo Železný byl zapojen do činnosti jednoho z prvních SF klubů v Praze Villoidus, jehož byl členem 1982 až 1984, překladatel sci-fi literatury a byl členem soutěžní poroty v začátcích ankety o Cenu Karla Čapka na Parconech. Patří k zakladatelům Československého fandomu. Sestavil řadu antologií české a slovenské a světové sci-fi, viz níže. V roce 1984 získal na Parconu cenu Ludvík za vydanou antologii Experiment člověk a o rok později další za antologii Stalo se zítra. Dále získal i cenu Mlok. Titulky několika málo filmů ze švédštiny a angličtiny, např. pro Tarkovského Oběť. Ve svém mládí se Ivo Železný intenzivně věnoval esperantu a po obnovení Českého esperantského svazu v roce 1969 se s...

Iryna Zelyk

Slovenská spisovatelka dětských knih, které pomocí příběhů pomáhají dětem pochopit emoce. Blogerka. Amatérská herečka. Pracovnice v oblasti ekonomie v nadnárodní společnosti.

Hana Žertová

MVDr. Hana Žertová vystudovala Vysokou školu veterinární v Brně v roce 1981. Od dětství se věnovala kynologii a jezdectví. Vedle dlouholeté práce v redakci odborných časopisů Veterinářství, Veterinární klinika a Zvěrokruh se věnovala praxi malých zvířat,Hana Žertová v posledních sedmi letech již výhradně oboru Terapie poruch chování. Pravidelně se účastní odborných školení v Německu. Od roku 2002 přednáší vybrané kapitoly z tohoto oboru studentům Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Je autorkou kapitoly Poruchy chování v knize Nemoci psa a kočky autorů Svoboda, Senior, Doubek a kol., publikovala řadu článků v odborných i zájmových časopisech. V dubnu 2007 vydala ve spolupráci s firmou CANDY svou první knihu o výchově štěňat „Od štěněte ke psu“. V roce 2008 spoluzaložila společnost Zvířata a zdraví, s.r.o., a začala vydávat dvouměsíčník Zvířata & zdraví. Ve své poradně v Brně řeší poruchy chování především psů a koček. Za pacienty pravidelně dojíždí do Prahy a Plzně, podle potřeby i do jiných míst v Čechách i na Slovensku.

Emanuel Zítek

Narozen 25. 11. 1856 v Brandýse nad Labem, zemřel 1. 11. 1934 tamtéž. JUDr., romanopisec, dramatik, překlad z němčiny. Působil ve spolku Slavia, z počátku psal i historické balady, rané básnické pokusy zůstaly roztroušené po časopisech. Spolu s F. Kvapilem užili společný pseudonym Efr. z K.

David Jan Žák

David Jan Žák je český básník, spisovatel a novinář. V současnosti vyučuje výtvarnou výchovu a tvůrčí psaní na Česko-anglickém gymnáziu v Českých Budějovicích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity. Vystřídal řadu pracovních pozic, pracoval mimo jiné v Československém rozhlase , v Rádiu Faktor , v TV Nova a v Českém rozhlase .. V roce 2002 získal místo na středním odborném učilišti v Soběslavi, kde vyučoval 4 roky. V roce 2006 založil spolu s Jiřím Hájíčkem Českobudějovickou literární buňku, volné sdružení prozaiků a básníků. Žák se zpočátku věnoval hlavně poezii, kterou vydává ve sbírkách od roku 1991. První prozaické dílo, novela Axe Africa, vyšlo v roce 2006. V roce 2009 se na pultech objevuje krimithriller Ticho z prostředí Šumavy. V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Žák má zkušenosti i s řadou jiných uměleckých oborů, věnoval se dramatické činnosti, v semináři Film – video natočil v letech 1993 a 1994 i dva krátké hrané filmy. V roce 2009 pomohl odhalit vtip svého přítele Jana Cempírka, který zvítězil v soutěži Literární cena Knižního klubu, když svou knihu Bílej kůň, žlutej drak vydával za dílo 19leté Vietnamky Lan Pham Thi. Žákova kniha Ticho skončila v této soutěži na druhém místě. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 v obvodu č. 10 – Český Krumlov. Jeho kandidaturu podporovalo také hnutí STAN. Se ziskem 9,86 % hlasů skončil na 4. místě a do druhého kola nepostoupil. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 na kandidátce subjektu "PRO JIŽNÍ ČECHY" do Zastupitelstva Jihočeského kraje, ale neuspěl.

Bořek Žižlavský

Místa působení: Uherské Hradiště; Buchlovice; Chřibsko Povolání, specializace: kronikář; sběratel lidových pověstí; redaktor Žije v Buchlovicích; zabývá se dějinami Buchlovic a Chřibů; publikuje v regionálním tisku

Zuzka Zguriška

Zuzka Zguriška, vlastním jménem Ľudmila Dvořáková, rozená Šimonovičová , byla slovenská prozaička, dramatička a překladatelka. Narodila se v učitelské rodině a vzdělání získávala v Myjavě, Modre, jeden ročník absolvovala v Himmelkrone , později studovala na učitelském ústavu v maďarském Hódmezővásárhelyi, odtud přestoupila na učitelský ústav v srbské Subotici, nakonec maturovala v roce 1920 v Ústavu ke vzdělání učitelek v Brně. V letech 1920-24 pracovala jako učitelka na Myjavě, vdala se a přestěhovala do Bratislavy, kde žila až do roku 1945. Během druhé světové války vystudovala filozofickou fakultu Univerzity Komenského, obor filozofie a dějiny umění. V roce 1945 se přestěhovala s manželem do Prahy. V letech 1949-1951 pracovala na Barrandově jako filmová scenáristka, pak se věnovala literární činnosti. V roce 1960 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. Své první dílo zveřejnila v roce 1922 v Slovenském deníku a postupně začala přispívat i do dalších časopisů a deníků . Spolupracovala také s Československým rozhlasem, který pravidelně uveřejňoval její díla, věnovala se i divadlu, ale ze zdravotních důvodů odmítla stálé angažmá, přestože měla jako herečka velký úspěch . Ve svých literárních dílech se snažila představit rázovitý svět myjavských kopanic, který podávala z té humornější stránky. V krátkých literárních útvarech zachytila mnoho charakteristických stránek života v svém rodném kraji, vykreslila mnoho zajímavých postav a použila také mnoho humorných příhod. Při psaní vycházela z vlastních poznatků a zážitků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzka Zguriška na slovenské Wikipedii.

Vilém Zítek

Czech bass opera singer. Born on September 9, 1890 in Prague, Austria-Hungary and died on August 11, 1956 in Prague, Czechoslovakia.

V Železný

Ondřej Ždichynec

Narozen v roce 1991. Fotograf, věnuje se letecké fotografii.

Oldřich Železný

ŽELEZNÝ Oldřich, JUDr., prof. AMU – autor, 4. 11. 1926, Příbram, ženatý 19. 10. 1951. m. Ludmila roz. Vlachová 1928. děti: Ivana nyní Mellerová 1964. NYNÍ důchodce, autorská činnost. ST PF UK Praha JUDr. 1950. P Profesor scenáristiky a dramaturgie FAMU 51-93, 76-91 prorektor AMU. ZÁJMY chalupaření, klavír, četba. Ž delegát FAMU – různé státy Evropy a USA. POL socialista, humanista. SF „Mám rád SF příběhy s podtextem, nadhledem humoru či ironie a jsem přesvědčen, že SF literatura by měla vedle fabulačních a literárních hodnot obsahovat vždy i podněty k zušlechťování ducha a rozvíjení humanitních ideálů.“ KNIHY Vrah ze tmy 67, Případ němých svědků 69, Droga D 70, Vyznavači ohně 76, Strýček z Ameriky 78, Leon Clifton & Tom Shark 92. Realizováno: 22 televizních her, první český dobrodružný seriál Rozsudek 71, 4 rozhlasové hry, 1 div. hra, povídky, odborné práce autor. a film. práva. Ve filmovém studiu Barrandov dramaturgie 18 filmů . OBLIBA „Mým stále nejoblíbenějším autorem z oblasti SF je Karel Čapek, rád vzpomenu na mládí s J. M. Troskou , z cizích autorů je to nesmrtelný Jules Verne a Ray Bradbury. Líbí se mi časopis Ikarie.“ DÍLO Případy kradených snů, 13 SF povídek, nakl. Růže, Č. Budějovice 65. Povídky byly v létech 65 a 66 uvedeny jako četba v Čs. rozhlase Praha. Povídka Die gestohlenen Träume, mezinárodní antologie pov. „Marsmenchen“, Verlag Das Neue Berlin 66. Pov. Das Sandelholzkästchen, ant. českých fant. pov. „Zeitschleifen“, Verlag Das Neue Berlin 81, dtto. ve druhém vydání 83. Televizní hra „Hrabě Dracula“ 71, 7 x reprízováno.

Noví Zelenáči

Markéta Zahradníková

Markéta Zahradníková, rozená Zmožková . Ve třinácti se s rodiči a bratrem stěhuje do Prahy a zde se jí plní dětský sen – získává několik filmových rolí. Ihned po sametové revoluci startuje svou pestrou profesní kariéru. Vede zásilkovou službu, provozuje bar, věnuje se hudební produkci, řídí rozhlasovou stanici a angažuje se v charitě. Po narození syna dostává konečně rozum a vrhá se na filmovou, reklamní a televizní tvorbu. Jako výkonný producent má na kontě dva celovečerní snímky, je autorkou několika úspěšných reklamních kampaní. Řadu let řídila kreativní a produkční divize největší domácí mediální skupiny Médea. -- Markéta Zahradníková zatoužila být spisovatelkou. Troufalé, zvláště jste-li dyslektik, vaše literární tvorba čítá převážně vzkazy na ledničku a jejím vrcholem je jedna úspěšná žádost o prominutí penále. Jenže když konečně najdete své povolání, nesmí vás podobné prkotiny odradit. Její prvotina, knižní rozhovor s knězem Zbigniewem Czendlikem nazvaná Postel hospoda kostel, je toho dobrým důkazem. Mimořádný úspěch této knihy otevřel autorce cestu na pulty knihkupectví.

Kateřina Zlesáková

Narozena 2. 2. 1980. Hispanistka, učitelka a autorka učebnic španělštiny.

Karel Želenský

Narozen 25.1.1865 v Ostrovačicích u Brna, zemřel 30.11.1935 na Zbraslavi. Herec, režisér, dramatik, prozaik, překladatel.

Karel Zehnula

Prof. Ing. Karel Zehnula, CSc. , práce z oboru měřící techniky, práce o výzkumu neelektrických veličin.

Jiří Záleský

Narozen 16. 4. 1984. Mgr., učitel matematiky a zeměpisu.

Jevgenij Ivanovič Zamjatin

Jevgenij Ivanovič Zamjatin, rusky Евгений Иванович Замятин, – 10. března 1937, Paříž) byl ruský spisovatel. Narodil se v Lebedani v nepříliš bohaté šlechtické rodině, otec byl pravoslavný kněz a matka pianistka. V dětství ho ovlivnilo rodinné prostředí. Dalším významným vlivem bylo prostředí rodné Lebedaně, o které psali i Ivan Sergejevič Turgeněv , Lev Nikolajevič Tolstoj nebo Ivan Alexejevič Bunin. V roce 1896 nastoupil na gymnázium ve Voroněži, které absolvoval se zlatou medailí. . V roce 1902 odešel studovat lodní inženýrství na techniku v Petrohradu. V rámci letní praxe hodně cestoval. Navštívil mimo jiné Konstantinopol, Smyrnu , Bejrút, Port Said, Jaffu, Alexandrii a Jeruzalém. V roce 1905 byl v Oděse svědkem povstání na křižníku Potěmkin, což se odráží v jeho povídce Tři dny . Po návratu do Petrohradu vstoupil do Bolševické strany a účastnil se revolučních událostí roku 1905. Po neúspěšné revoluci v prosinci 1905 byl zatčen za bolševickou agitaci a vězněn . Na jaře 1906 byl propuštěn a posléze vypovězen do Lebedaně, ilegálně se ale vrátil zpět do Petrohradu a pokračoval ve studiu . V roce 1908 ukončil studium polytechniky a stal se lodním inženýrem. Zůstal na škole a přednášel předmět stavba lodí. V březnu 1916 byl vyslán do Velké Británie, aby tam stavěl ledoborce pro Rusko. Pracoval v loděnicích v Glasgow, Newcastle upon Tyne a Sunderland, byl hlavním konstruktérem ledoborce Svatý Alexandr Něvský . Po vydání knihy My v zahraničí byl autor doma perzekvován. V roce 1931 požádal v dopisu Stalinovi o povolení vystěhovat se, v roce 1932 mu to bylo za pomoci Maxima Gorkého umožněno. Odešel do Paříže. Cestou přes Rigu a Berlín se zastavil v Praze, kde měl v pr...

Jaroslav Zaorálek

Jaroslav Zaorálek byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny. Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturoval na , po první světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání. Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem.

Jan Žák

ŽIVOTOPIS AUTORA Jan Žák se narodil 17.dubna 1937 v jihočeském Mříčí. Jeho školní vysvědčení ze základní školy a z Vyšší průmyslové školy strojnické nezná jinou známku než jedničku, Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni vystudoval při zaměstnání v Českých závodech motocyklových ve Strakonicích, kde jako konstruktér získal osm československých patentů a v roce 1973 titul nejlepšího zlepšovatele. Od mládí sportoval, v běhu na lyžích a v biatlonu byl členem státního reprezentačního družstva. Sportu se věnoval i jako trenér a funkcionář, jeho rukama prošla celá řada reprezentantů v čele s Kateřinou Neumannovou. Pracoval i v zahraničí, byl prvním trenérem slovinské lyžařky Vesny Fabjan, která na Zimních olympijských hrách v Soči získala bronzovou medaili ve sprintu. Své bohaté sportovní zkušenosti nyní uplatňuje jako trenér mládeže ve Strakonicích. Rád cestuje, tři pobyty v Americe a dva za Severním polárním kruhem vnímá jako bohatou inspiraci. Aktivní přístup ke všem problémům jej katapultoval na krátkou dobu i do politiky, jako místostarosta Strakonic kandidoval do historicky prvních voleb do Senátu České republiky. Literární prvotinu Jana Žáka lze situovat už do let jeho zaměstnání, kdy podnikový časopis „Naše noviny“ otiskl několik jeho článků, a nikdo z širokého okruhu jeho přátel neslavil žádné své výročí bez jeho básničky nebo říkanky, kterých napsal přes devadesát. Téměř profesionální autorské ostruhy si vydobyl jako člen městského zastupitelstva v letech 1994–1998, kdy pro Český rozhlas v Č.Budějovicích zpracoval 103 rozhlasových relací. Do publikačního světa se zařadil svými pětačtyřiceti odbornými články v prestižním lyžařském časopisu NORDICmag, kde byl i členem redakčního kolektivu. V roce 2014 vyšla v nakladatelství GRADA jeho knížka „Rekonstrukce chalupy“, kde chalupáři, chataři a kutilové najdou 145 nápadů jak se realizovat, a v roce 2015 vydalo rodinné nakladatelství KLIKA publikaci „Život na lyžích“ s podtitulem Lyžování pod drobnohledem....

Jan Žáček

Narozen 31.1.1932 v Pardubicích, zemřel 19.6.2008. Prozaik, dramatik, píše zejména historické knihy a historické biografie.

František Zillich

Autor praktických příruček pro vykládání snů a věštění.

František Žemla

Narozen 12. 12. 1919, zemřel 29. 6. 1985. Sportovní redaktor, autor publikací z oboru.

František Zacharník

Divadelník, režisér, libretista, herec a zpěvák. Pocházel z rodiny, která žila a dýchala pro ochotnické divadlo. Zapálený ochotnický herec otec Josef a matka Anna přivedli k celoživotní lásce k divadlu oba své syny. Starší František později uznávaný profesionální režisér, libretista, herec a textař se narodil v Poděbradech, vystudoval VŠE a Konzervatoř v Praze.

Frank Zappa

Frank Zappa byl plodný americký hudebník, skladatel a kapelník, známý svou rozmanitou a často nekonvenční tvorbou. Zappa se narodil 21. prosince 1940 v Baltimoru ve státě Maryland a jeho kariéra trvala více než tři desetiletí, během nichž vydal přes 60 alb. Stál u zrodu rockové skupiny The Mothers of Invention a později pokračoval jako sólový umělec. Zappova hudba se vyznačuje inovativním přístupem ke zvuku, v němž se mísí rock, jazz, klasika a avantgardní styly s často satirickými a politicky zabarvenými texty.

Eva Žatková

Slovenská pedagožka, zaměřená na tvořivou dramatiku.

Chip Zdarsky

Kanadský spisovatel, autor komiksů, novinář, ilustrátor, designér.

Alena Žbírková

PhDr. Alena Žbirková, CSc. , asistentka katedry tělesné výchovy, publikace z oboru.

Zig Ziglar

Zig Ziglar byl americký spisovatel. Živil se nejprve jako prodejce, později se stal motivačním řečníkem. Ziglar se narodil jako desátý z 12 sourozenců. Když mu bylo šest let, během tří dnů mu zemřel otec a mladší sestra. Během druhé světové války sloužil u amerického námořnictva. Poté studoval na univerzitě v Jižní Karolíně. V roce 1944 se seznámil se svou budoucí manželkou Jean, vzali se v závěru roku 1946. Měli spolu čtyři děti. Ziglar pracoval jako prodejce pro řadu společností. V roce 1968 se stal viceprezidentem Automotive performance company a přestěhoval se do Dallasu v Texasu. Řadu let se zabýval motivací a účastnil se seminářů na související témata. V roce 2007 spadl ze schodů a poté trpěl problémy s krátkodobou pamětí. Ještě v roce 2010 však stále cestoval a účastnil se motivačních seminářů. Byl příznivcem Republikánské strany, z jeho práce bylo také zřejmé jeho křesťanské přesvědčení .

Zdenek Zaoral

Zdenek Zaoral byl český scenárista a režisér, filmový pedagog, teoretik a publicista. Jako svůj režijní celovečerní debut natočil pozoruhodný snímek z drogového prostředí Pavučina , podílel se jako pomocný režisér i na známé komedii Léto s kovbojem . Jeho manželkou byla filmová teoretička Eva Zaoralová. Narodil se 17. srpna 1945 v Praze. Absolvoval nejprve střední průmyslovou elektrotechnickou školu, v srpnu 1971 dokončil studium filmové a televizní režie na FAMU a poté pokračoval ještě dvouletým dálkovým studiem kamery. V průběhu studií natočil několik krátkých filmů, většinou z hudební oblasti. Za svůj studentský snímek Smuteční holka získal druhou cenu na Mezinárodním festivalu úzkého filmu v Salernu, dalším počinem bylo např. Umění milovati De arte amatoria . Během prvních let studia, roku 1967, vstoupil do komunistické strany, o rok později však členství ukončil, což později mohlo mít negativní vliv na jeho uměleckou kariéru. Ještě před ukončením studia, od roku 1970, byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov, kde během následujících osmi let vystřídal různé funkce od asistenta režie přes scenáristu po pomocného režiséra. Napsal zde scénáře k filmům Aféry mé ženy a Zlá noc , pomocnou režií přispěl ke snímkům Za volantem nepřítel , Šestapadesát neomluvených hodin , Léto s kovbojem a Proč nevěřit na zázraky , spolupracoval i na filmu Tři od moře . Po roce 1979 působil na volné noze, věnoval se filmové teorii a kritice. Psal recenze a další texty do Tvorby, Scény, Záběru či Svobodného slova a obsáhlé teoretické statě publikoval v časopise Film a doba, kde působila také jeho manželka Eva Zaoralová . Jako externista vyučoval na FAMU , spolupracoval i s Československým filmovým ústavem a Ústavem teorie a dějin umění Československé akademie věd. Později debutoval...

Zdeněk Zahradník

Czech composer, educator, since 1966 Supraphon recording supervisor Born 3 June 1936, Lomnice nad Popelkou .

Zbyněk Zbyněk žába

Zbyněk Anthony Bohuslav Zeman

Narozen 18. 10. 1928 v Praze, zemřel 22. 6. 2011 v Praze. Historik, většinu života působil na předních univerzitách ve Velké Británii, kam emigroval roku 1948, do Česka se vrátil v roce 1996. Zabýval se dějinami střední a východní Evropy 20. století a lidskými právy. Publikoval v oboru.

Wolfgang Zielke

Německý autor metodických přúruček o paměti, učení, rychločtení a neverbální komunikaci.

Wojciech Żukrowski

Polský prozaik, básník, esejista a reportér, filmový scénárista a literární kritik.

Wilhelm Ziehr

Narodil se v Berlíně, vystudoval historii a dějiny umění. Jako šefredaktor nakladatelství vydal serii publikací Cesta kolem světa a celou řadu děl s kulturně historickou tématikou, mimo jiné. Božtí ptáci. Cesta do Starého světa , Peklo v ráji , Hedvábná stezka moří Arktis. Je také vydavatelem a šefredaktorem šestisvazkového lexikonu . Žije v Udligenswilu u Lucernu ve Švýcarsku.

Vojtěch Žák

Narozen roku 1990. Spisovatel, novinář, editor a překladatel.

Václav Ziegler

Narozen 22.9.1944 v Pečkách. RNDr., kandidát geologických věd, docent obecné geologie. Doc. RNDr. Václav Ziegler, CSc. je skutečným znalcem přírody Českého ráje a Podkrkonoší. Dlouhé roky pracoval v Muzeu Českého ráje v Turnově, byl prvním profesionálním pracovníkem CHKO Český ráj a nyní je dlouhodobým předsedou správní rady Geoparku UNESCO Český ráj. Nepřetržitě sleduje a studuje přírodu Českého ráje a Podkrkonoší již od počátku šedesátých let minulého století. Václav Ziegler je znám jako skvělý vypravěč a popularizátor přírody.

Václav Zelený

Václav Zelený byl český středoškolský pedagog, novinář a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Narodil se v Borové jako druhorozený syn rolníka Františka Zeleného. Matka pocházela z učitelské rodiny. O jeho výchovu se zasloužil borovský učitel Antonín Línek, který učil také Karla Havlíčka. V roce 1837 nastoupil na německobrodské gymnázium. Po skončení gymnázia měl jít na přání matky studovat teologii. Rodiče se ale podařilo přesvědčit a Václav mohl odejít do Prahy na filozofii na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Na vysokoškolských studiích se musel živit sám vyučováním dětí. V září 1850 složil státní zkoušky z dějepisu, zeměpisu, češtiny, klasických jazyků a filozofie. Jeho prvním působištěm bylo gymnázium v Jindřichově Hradci. 7. ledna 1851 se oženil s K. Mourkovou. Poté byl přeložen na akademické gymnázium do Prahy, kde se projevoval jako velký vlastenec. V roce 1855 založil s K. J. Erbenem a K. Štorchem časopis Obzor. Zelený psal do časopisu anonymně nebo pod různými šiframi. Také byl požádán o spolupráci na Riegrově naučném slovníku. Zpracoval v něm asi 160 hesel z historie, estetiky a literární historie. Za odměnu se stal členem Královské české společnosti nauk. Tehdy také začal spolupracovat s příslušníky májovské generace a přispívat do almanachu Máj. Kromě Obzoru také psal do časopisů Obrazy z Itálie, Obecné listy a Národ. Na přelomu let 1859–1860, kdy po otřesu vlády kvůli prohrané druhé italské válce za nezávislost začalo ke svému konci spět období Bachova neoabsolutismu, patřil Zelený mezi několik osobností, které žádaly u rakouských úřadů povolení k vydávání českého politického deníku. Všechny tyto žádosti ovšem ještě tehdy byly zamítnuty. Po obnovení ústavní a parlamentní formy vlády se zapojil do politiky. V roce 1861 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu, který ho následně zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen d...

Steven J Zaloga

Stella Zázvorková

Stella Zázvorková, provdaná Stella Kopecká byla česká herečka. Narodila se v umělecké rodině. Její otec – architekt Jan Zázvorka – byl autorem Národního památníku na Vítkově. Její starší bratr Jan Zázvorka mladší se později stal filmovým a televizním scénografem a architektem. Její matka byla módní návrhářka a křestní jméno jí vybrala podle stejnojmenného sci-fi románu francouzského spisovatele Camille Flammariona. Od roku 1946 byla krátce provdána za herce Miloše Kopeckého. Jejich manželství vydrželo asi 1 rok, jejich dcera Jana spáchala v 15 letech sebevraždu, ona sama se už pak nevdala. Je pohřbena na hřbitově Motolského krematoria. Byla řadovou členkou KSČ a roku 1977 podepsala Antichartu. Nicméně, dle slov pamětníků tak činila, stejně jako stovky dalších herců jen proto, aby měla klid a mohla hrát. Mluvila několika jazyky včetně angličtiny a latiny. Absolvovala divadelní školu E. F. Buriana. Poté hrála v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a ve 40. letech se objevovala na pódiu divadla Větrník. V letech 1945–1948 hrála v Divadle satiry, později byla členkou Realistického divadla a Divadla E. F. Buriana. Jan Werich ji přijal v roce 1955 do Divadla ABC. Po připojení Divadla ABC k MDP dne 1. července 1962 se stala členkou Městských divadel pražských, kde působila pak až do roku 1990. Nezapomenutelné jsou její filmové role. Objevovala se v titulech, které jsou dnes ve zlatém fondu české a československé kinematografie. Diváci si pamatují její temperamentní ženy z filmů Anděl na horách, Pane, vy jste vdova!, Zítra to roztočíme, drahoušku…!, Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, či role z nedávných let ve filmech Kolja, Pelíšky, Kytice a Babí léto.

Šárka Zmátlíková

Narozena v Praze. Autorka prózy.