Všichni Autoři a témata

Petr Znamenaný (1)

Narozen 6.1.1947 v Děčíně. Fotograf.

Andrej Kováčik (1)

Slovenský malíř, sochař, ilustrátor.

Jaromír Špaček (1)

Jaromír Špaček ,byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii, později za Národní sjednocení. Vychodil obecnou školu v Uherském Brodě, nastoupil na českojazyčné gymnázium v Uherském Hradišti a maturoval roku 1888 ve Valašském Meziříčí, kde jeho otec působil jako soudní sluha. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. Pak byl praktikantem u zemského soudu v Praze. Působil ve Valašském Meziříčí, Uherském Ostrohu a později jako městský tajemník v Slezské Ostravě. Za první světové války byl v Rusku, kde se setkal s T. G. Masarykem. Otamtud psal spolu s MUDr. Václavem Girsou depeše a telegramy T. G. Masarykovi do Ameriky, žádající pomoc pro naše legie . Na přelomu let 1919 a 1920 byl jmenován zástupcem Československa v mezinárodní hraniční komisi pro Hlučínsko a později i Těšínsko. V letech 1919-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Nastoupil sem na 47. schůzi v květnu 1919. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokraty poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. V těchto posledních volbách kandidoval již za formaci Národní sjednocení. Mandát si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Profesí byl vrchním právním radou. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Slezské Ostravě. Od roku 1925 byl majitelem poloviny fulneckého zámku a velkostatku, v roce 1928 odkoupil i zbývající polovinu od Františka Chrastiny. Po roce 1938 se vystěhoval z Fulneku, kam se opět vrátil po roc...

Antonín Štěrba (1)

Narozen 6.5.1928 v Popovicích u Uherského Hradiště, zemřel 23.11.1981. Ing. CSc., docent katedry výživy a krmení hospodářských zvířat.

Vladimír Mainer (1)

Ladislav Havránek (1)

Učebnice pro sklářské školy.

Jan Marek (1)

Narodil se v Liblíně u Blovic a zemřel v kralovicích. Český spisovatel a básník. tento Český obrozencký kněz publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy J. J. Marek se narodil do rodiny učitele Františka Marka. Vystudoval v gymnázium v Plzni, dvouletý kurz filozofie a v roce 1826 dokončil studia teologie. Z období studií pochází Markův pseudonym, neboť byl často učitelem Minikatim káran za nepozornost: „Jene, jste zase ve hvězdách.“ Stal se knězem proti své vůli na přání přísného otce. Většinu svých děl vytvořil během svého čtrnáctiletého působení na kozojedské faře . Pamětníci prý o něm vyprávěli jako o muži společenském. Rád docházíval do Liblína, kde se stýkal s proslulými vlastenci Vilímem hrabětem z Wurmbrandu a vrchním liblínkého panství básníkem Václavem Jaromírem Pickem. Rád také konával z Kozojed výlety na Libštejn, Krašov a Kačerov. Své básně a povídky, uveřejňoval v časopisech Květy české, Vlastimil, Časopis Českého musea, Bibliotheka zábavného čtení, Jindy a nyní aj. V letech 1843 – 47 vyšly v 10 svazcích jeho sebrané spisy. I. svazek obsahoval balady, romance, pověsti a legendy, II. svazek drobné písně a básně, svazek III. – V. Jarohněv z Hrádku , svazek VI. a VII. Mastičkář , svazek VIII. Známosti z průjezdu a Harfenice, svazek IX. Nocleh na Kaceřově, Čechové v Prusích, Hrob milenců a Volšanský zámek, svazek X. Jiří z Doupova, Radomíra a Čechové před Mediolánem. Látku si vybíral hlavně z české minulosti, přítomnost ho nevábila. V roce 1847 byl přeložen do Kralovic. Tam v 50 letech zemřel na vodnatelnost. „Živ byl Bohu, svým a vlasti zdejší farář z Hvězdy Jan, spisy jeho, květy krásné, zdobí vlastenecký lán“, hlásá nápis nad jeho hrobem. První literární pokusy spadají do období střední školy v Plzni, za jeho univerzitních studií Markovi vyšly první dvě knihy. Při psaní povídek respektoval historická fakta, ale snažil se, aby byly poučením pro současnost. Povídky prod...

Jiří Kocík (1)

Autor práce z oboru sklářství. Činný v letech 1962-1978.

Sergej L'vovič Tolstoj (1)

Miriam Baradlaiová (2)

Ilustrátorka.

Petr Adámek (1)

Narozen 15.7.1962 v Českých Budějovicích. PaedDr., Ph.D., práce z oboru fyziky plazmatu, měřicí techniky, elektroniky.

Josef Maštálko (1)

Narozen 20.10.1876 v Ohavči u Jičína, zemřel 14.10.1950 v České Lípě. Učitel, redaktor, publikace z oboru menšinové politiky.

Věnceslava Bechyňová (1)

Narozena 3. 6. 1920 v Praze, zemřela 5. 9. 2000. PhDr. CSc., slavistka, překladatelka z bulharštiny, literární historička, práce a překlady z oboru. Krátce užívala příjmení Havlíčková.

Miroslava Filípková (1)

Básnířka.

František Hais (1)

František Hais byl nejvýznamnějším představitelem závěrečného období českého kramářského zpěvu a známou postavou pražských ulic 2. poloviny 19. století. Naivnímu kouzlu i sociálnímu a národnímu dosahu jeho písní, které po čtyři desetiletí komentovaly vše, čím město, žilo, vzdal ještě za autorova života hold sám Jan Neruda. Na sklonku života, stráveném v chudobinci sv. Bartoloměje pod Emauzy, napsal Hais rozsáhlé vzpomínky. Zachycují v časovém rozpětí tří generací každodenní život pražského proletariátu a jsou unikátním pramenem i pro odborníky zabývající se životem a kulturou českého obyvatelstva té doby.

F Drbout (1)

Ludvík Tuček (1)

Pavel Ludvík Tuček, výtvarník * 29.května 1942 v Kolíně. V roce 1977 byla v USA zachycena mimozemská zpráva a do dnešních dnů týmy vědců celého světa nepředložily uspokojivé vysvětlení. Autor této knihy, na základě přísného logického postupu, po osmi letech intenzivní práce předkládá neuvěřitelné svědectví. Bez nadsázky se dá říci, že na prahu nového tisíciletí vstupuje lidstvo do galaktického společenství Seriózní fakta a nezvratné důkazy o mimozemské civilizaci podává autor krok za krokem dešifrováním číselné zprávy zachycené na naší planetě. Zpráva mimozemšťanů je natolik originální svým obsahem a logickým zpracováním, že bezesporu upoutá každého vnímavého čtenáře.

Karel Polák (1)

Karel Polák byl český a československý politik KSČ, za normalizace ministr stavebnictví České socialistické republiky. Pocházel z dělnické rodiny. Až do roku 1946 pracoval jako vyučený zedník. Pak absolvoval stavební průmyslovou školu a působil na technických postech v stavební správě, v národním podniku Vodní stavby a na stavební správě vodního díla Kamýk. V letech 1957–1958 byl ředitelem národního podniku Vodotechna. Pak se stal výrobním náměstkem podniku Vodní stavby, od roku 1963 ředitelem podniku Vodní stavby Praha a od roku 1970 generálním ředitelem VHJ Vodní stavby Praha. Angažoval se též jako funkcionář KSČ. Byl mu udělen Řád práce. V listopadu 1976 byl jmenován členem české třetí vlády Josefa Korčáka jako ministr stavebnictví. Ve funkci setrval i v čtvrté vládě Josefa Korčáka a vládě Josefa Korčáka a Ladislava Adamce až do roku 1987. Vlastnil vilu na pražské Bertramce, v níž od roku 1974 bydlel zpěvák Karel Gott. V roce 1977 koupil výhodně pozemek v Jevanech jako konfiskát po emigrantovi. Na parcele pak postavil rekreační dům. Po roce 1989 se o vlastnictví pozemku vedl dlouhý soudní spor.

Emily Carmichael (1)

Narozena v Arizoně. Autorka historických románů,ale i několika knih ze současnosti.

Ladislav Kubík (1)

Ladislav Kubík byl česko-americký hudební skladatel, známý svým přínosem soudobé vážné hudbě. Narodil se v Praze v Československu a hudební vzdělání získal na pražské Akademii múzických umění, kde studoval skladbu. Jeho tvorba se vyznačuje hlubokým porozuměním hudební struktuře a osobitým stylem, který v sobě integruje prvky různých vlivů, včetně těch, které pocházejí z jeho českého dědictví.

Evženie Tomková-Towenová (1)

Narozena 24. 1. 1942 v Praze. Autorka vzpomínek na choreografa F. Towena , též výtvarná umělkyně, specializace na keramiku a sochařství, původní profesí učitelka - aprobace biologie-tělesná výchova.

Vojtěch Kantor (1)

Působil v nakladatelství MF. V sobotu 23. dubna 1983 je poprvé udělen Mlok za zásluhy, získal jej Vojtěch Kantor. 2. června vychází antologie Lidé ze souhvězdí Lva a Železo přichází z hvězd – knihy pozoruhodné nejen obsahem, ale i tím, že se snad poprvé od normalizace podařilo prolomit bolševickou ohradu kulturního plánování . 1984 Na tomto Parconu byly poprvé vyhlášeny výsledky ankety Ludvík, zvítězili Vojtěch Kantor a IFe.

Cecilia Sternberg (1)

Cecilia Sternbergová se narodila v Anglii, dětství, poznamenané první světovou válkou, prožila v Šlesvicku-Holštýnsku, mládí ve švýcarském penzionátě a u babičky ve Vídni. Ačkoliv byla inteligentní a nadaná, nedostalo se jí vyššího vzdělání. Jak bylo tehdy v aristokratických kruzích pravidlem, jejím úkolem bylo dobře se vdát. V devatenácti letech se provdala za zámožného hraběte Leopolda Sternberga ze starého českého šlechtického rodu a žila s ním na jeho panstvích, nejdřív v Zásmukách, později na rodovém zámku v Častolovicích. V roce 1936 porodila ve Vídni své jediné dítě, dceru Dianu. Do vypuknutí druhé světové války žila hraběnka Sternbergová typickým způsobem života aristokratických kruhů, života sestávajícího mimo jiné z rozličných společenských událostí, jako byly cesty po světě, hony, plesy, vzájemné návštěvy příbuzných a přátel po celé Evropě. Před druhou světovou válkou se Leopold Sternberg spolu s dalšími předními českými šlechtickými představiteli postavil otevřeně proti Hitlerovi a nacismu. Když přišli Němci, stálo ho to konfiskaci majetku a rodina musela přesídlit do Prahy. Do Častolovic se vrátila v roce 1945, ale ne nadlouho. Na konci léta 1948 se Sternbergovi pod tlakem událostí rozhodli emigrovat do Ameriky. Tam je čekala existenční nejistota, neboť si ze svého velkého majetku mohli odvézt jen velmi málo. V novém prostředí se jejich život radikálně změnil, už nebyli hmotně zabezpečeni a nebylo pro ně ani snadné vyrovnat se se zcela jiným způsobem života a se změnou svého postavení. Protloukali se v Americe jak se dalo, Cecilia se snažila zabezpečit rodinu svým výtvarným nadáním, až nakonec díky přátelům skončili na Jamajce, kde se konečně mohli více uplatnit a vydělat si na slušné živobytí.

Ivan Ivanovič Udal‘cov (1)

Ruský historik, slavista, diplomat působící též v Československu.

Theodore Sturgeon (1)

Theodore Sturgeon, rodným jménem Edward Hamilton Waldo byl přední americký spisovatel science fiction. Řadí se mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction a měl vliv na mnohem slavnější autory, jakými byli například Ray Bradbury nebo Kurt Vonnegut. Je také známý jako autor tzv. Sturgeonova zákona: „90 % science fiction je šunt, ale 90 % všeho je šunt.“ . Narodil se jako Edward Hamilton Waldo. Když se jeho matka po rozvodu znovu vdala, přijal v jedenácti letech příjmení svého nevlastního otce, učitele matematiky Williama Sturgeona a změnil si rovněž křestní jméno na Edward Theodore, aby lépe odpovídalo jeho přezdívce "Ted". Vystřídal velké množství zaměstnání, sloužil u námořnictva, prodával mrazáky nebo vedl hotel. Byl celkem třikrát ženatý, měl další dva dlouhodobé vztahy a stal se otcem celkem sedmi dětí. Jeho první žena se jmenovala Dorothe Fillingame a měl s ní dvě dcery, Patricii a Cynthii. Roku 1949 se oženil se zpěvačkou Mary Mairovou, ale roku 1951 bylo manželství anulováno. V tom samém roce se jeho třetí ženou stala Marion McGahanová, se kterou měl syna Robina a Timothyho a dcery Tandy a Noël . Od roku 1969 udržoval dlouhodobý vztah s novinářkou a fotografkou W. Bonnie Goldenovou, se kterou měl syna Adrose , a nakonec žil do konce svého života se spisovatelkou Jayne Engelhart Tannehillovou. Jeho první povídka Heavy Insurance vyšla roku 1938, do sci-fi žánru vstoupil roku 1939 povídkou Ether Breather . Zprvu psal hlavně povídky pro pulpové magazíny, další byly publikovány v antologich. Napsal více než dvě stě povídek, z nichž mnohé dnes patří ke klasickému fondu žánru, a také několik románů, z nichž je nejslavnější More Than Human . Jeho díla se ...

Peter Grunert (1)

A Staňková (1)

Emanuel Vajtauer (1)

Emanuel Vajtauer byl československý novinář, politik, spisovatel, překladatel a publicista. Zprvu zastával krajně levicové názory, později se přiklonil k národně socialistické politické orientaci, během okupace za protektorátu kolaboroval otevřeně s nacisty, byl považován za jednu z vůdčích osobností tehdejší české žurnalistické kolaborace. Studoval na univerzitách v Praze, ve Vídni a v Paříži, procestoval celou Evropu, část Afriky, byl i v Americe. Překládal literární díla světových autorů zejména z angličtiny a z ruštiny. Zastával silně extrémistické levicové anarchistické názory, v roce 1920 se zúčastnil sjezdu Kominterny, kde se setkal s V. I. Leninem a v roce 1921 byl zakládajícím členem KSČ. V prosinci 1923 emigroval do USA, kde přijal místo v chicagském českojazyčném časopise Spravedlnost. Poté, co tam agitoval pro revoluci podobnou té ruské a úřady zjistily důkazy o jeho předchozích projevech na podporu násilného svržení vlády, byl v dubnu 1924 zatčen a po rozsudku Nejvyššího soudu v lednu 1927 vyhoštěn. V roce 1929 po nástupu Klementa Gottwalda do čela KSČ přešel k národním socialistům. Působil jako redaktor levicových časopisů Nový kult a Červen, byl spolupracovníkem Rudého práva a šéfredaktorem Rudého večerníku. Působil v nakladatelství Melantrich, kde pracoval v redakci Českého slova. V letech 1941–1942 byl šéfredaktorem Večerníku Českého Slova. Plně spolupracoval s protektorátní vládou, jednal i s K. H. Frankem. V tisku otevřeně štval proti Židům, Edvardu Benešovi a proti jeho exilové vládě. Psal kolaborantské pamflety a propagační tiskoviny. Zúčastnil se také audience čelných kolaborujících novinářů u předsedy vlády Eliáše 18. září 1941, při které byli novináři patrně otráveni ; Vajtauer se z otravy několik týdnů zotavoval v sanatoriu SS v Praze-Podolí.:s.480 Z místa šéfredaktora byl odvolán poté, co ve večerníku vyšla po vyhlazení Lidic báseň Přísaha českého dě...

Michail Aleksejevič Lavrent'jev (1)

Matematik. Autor prací z oboru.

Vojtěch Smejkal (1)

Jan Olejník (2)

Jan Olejník byl český archivář. Od roku 1977 zaměstnán ve Státním okresním archivu Strakonice, od roku 1987 jako jeho ředitel.

Josef Dedek (1)

Autor publikace o historii Prahy.

Vojtěch Balcar (1)

Autor publikací o stavebním a průmyslovém využití skla.

Vlastimil Vykouk (1)

Narozen 30. 1. 1922 v Oboře u Loun. Technik, spoluautor publikace o technickém skle.

Boris Kubín (1)

Narozen 7.7.1923 v Praze. Doc., Ing., CSc., absolvent elektrotechnické fakulty. Autor publikací z oboru spojovací techniky a přenosu dat.

Václav Šedivec (1)

Narozen 9.10.1921 v Roudnici nad Labem. PhMr., RNDr., CSc., hygienik, publikace z oboru chemie.

Viktor Michajlovič Gluškov (1)

Karel Skibar (1)

Miroslav Zrůnek (1)

Spis z oboru kovoobrábění.

Miloslav Grof (1)

Ing., autor prací z oblasti informatiky.

Jan Osolsobě (1)

Narozen 1.10.1886 v Novém Rousínově, zemřel 5.3.1965 v Brně. Ing., dr.techn., DrSc., publikace z oboru elektrotechniky.

Mirko Zapletal (1)

Ing., autor publikace o uzemnění elektrických zařízení.

J. C Jungers (1)

Ľubomír Kuna (1)

Slovenský autor metodických příruček o tepelné izolaci.

Heřman Mann (1)

Narozen 2. 2. 1936 v Kolíně, zemřel 31. 1. 2016. Doc., Ing., Dr.Sc., elektrotechnik, publikace z oboru elektroniky a výpočetní techniky.

Václav Štěpánský (1)

Narozen 14.6.1905 v Červeném Kostelci, zemřel 19.9.1980. RNDr. DrSc., středoškolský profesor, matematické práce.

František Váhala (2)

Narozen 29.1.1911 v Jičíně, zemřel 29.12.1974 v Praze. PhDr. CSc., filolog, bohemista, egyptolog, publikace z oboru českého jazyka.

Jiří Škarda (1)

Práce z oboru počítačů.

Josef Blažejovský (1)

Josef Blažejovský byl český kytarista a hudební skladatel, textař, člen skupin The Symphonic, Markýz John, Taxmeni , Pacifik. Původním povoláním elektrikář, od základní vojenské služby se věnoval žánru country až do své náhlé smrti před Vánocemi 2004.

Vladimír Havlíček (1)

Vladimír Havlíček je český dirigent a hudební skladatel. Jeho hudbu lze svým charakterem zařadit ke klasicko-romantické syntéze s "odpovědným" přístupem k soudobým kompozičním technikám. Ve svých skladbách reflektuje nejen současnost, ale i dobu minulou. Např. v opeře "Disgrace", ve španělských legendách, v symf. básni "Aragon" aj. Je absolventem Státní konzervatoře hudby v Praze a Berklee College of Music v Bostonu. Jako aktivní instrumentalista procestoval velkou část Evropy a byl angažován v předních symfonických orchestrech. V letech 1991–1994 působil ve funkci ředitele Hudebního divadla Karlín. V současné době se věnuje kompozici a funkci šéfdirigenta "Orquesta Internacional de Praga", jehož zřizovatelem je Moneda Unica – Španělsko.

Pavel Ivanovič Orlov (1)

Bořivoj Kříž (1)

Inž. Bořivoj Kříž

Ludvík Vrána (1)

Ludvík Vrána , moravský katolický kněz, byl literát a překladatel, spoupracovník Josefa Floriana. Narodil se v moravském Tovačově v rodině místního řezníka Josefa Vrány a jeho manželky Anežky, rozené Lipčíkové. V roce 1907 byl po bohosloveckých studiích vysvěcen na kněze, a začal působit jako kaplan v Kunštátu, odkud přešel v téže funkci v roce 1910 do Babic u Lesonic. Zde působil jako farář P. Josef Ševčík, který jej seznámil s Josefem Florianem ze Staré Říše. Florian byl oficiálními představiteli katolické církve vnímán jako poněkud problematická osobnost, a proto kněží, kteří s ním spolupracovali, bývali různě postihováni. Ludvík Vrána byl po roce kaplanské služby v Babicích přeložen z trestu do Oslavan . Jelikož styky s Florianem a jeho spolupracovníky nepřerušil, byl nakonec suspendován. Odstěhoval se k Josefu Florianovi do Staré Říše, kde sloužil bohoslužby ve Florianově soukromé kapli. Ve Staré Říši se věnoval překladatelské činnosti . V roce 1929 musel Starou Říši opustit, neboť mu bylo vyhrožováno exkomunikací, pokud tak neučiní. Roku 1931 byl jmenován správcem malé farnosti v Lísku u Bystřice nad Pernštejnem. Musel přerušit veškeré, i písemné, styky s Florianem. V Lísku působil celkem 34 let. Z jeho zvyklostí se traduje, že si v neděli z asketických důvodů přesoloval jídlo, aby mu nechutnalo. Zemřel v roce 1969.

Henryk Greniewski (1)

Polský matematik, logik, informatik, kybernetik a vysokoškolský učitel.

Kristián Holzbecher (1)

Autor publikací o technologii a využití paliv.

Antonín Strachota (1)

Antonín Strachota, autor odborných publikací o tepelném zpracování kovů.

Samson Semenovič Kutateladze (1)

Ruský fyzik.

Jiří Vackář (1)

Narozen 24. 1. 1919 v Praze, zemřel 27. 3. 2004 tamtéž. Elektrotechnik, pedagog, zaměření na sdělovací a měřící techniku, konstrukce vysílačů. Práce z oboru. Též katolický laik, zabýval se rovněž teologickými tématy.

Jaroslav Jandoš (1)

Profesorem v oboru informatiky na VŠE Praha, Ing., CSc., publikace v oborech elektronické obchodování - elektronické podnikání, systémová integrace, informační strategie, komunikační sítě a služby, technické prostředky informačních systémů, distribuované systémy.

Vsevolod Ivanovič Karpov (1)