Všichni Autoři a témata

Ferdinand Luthmer (1)

Ferdinand Liška (1)

Narozen 29.5.1826 v Nové Hospodě, zemřel 21.9.1896 v Praze. Katolický kněz, propagátor včelařství. Práce a redakční činnost v oboru.

Ferdinand Lederer (1)

Ferdinand Lederer byl český vysokoškolský profesor, architekt a specialista v oblasti ocelových konstrukcí. Vystudoval I. české reálné gymnázium v Brně, kde odmaturoval v roce 1924. V roce 1932 dokončil studium inženýrského stavitelství na ČVŠT v Brně a v roce 1934 po obhájení práce s názvem Vliv nýtového připojení na moment vetknutí získal doktorát v oblasti technických věd. Po skončení studií pracoval jako úředník na ČVŠT, později jako úředník na Ministerstvu pošt a telegrafů. Po skončení druhé světové války pracoval nejprve jako středoškolský učitel, později jako vysokoškolský profesor; přednášel například v Bratislavě a na VUT v Brně. V roce 1953 se stal vedoucím katedry ocelových konstrukcí a mostů brněnského VUT. Později se stal ředitelem Ústavu ocelových a dřevěných konstrukcí. Ferdinand Lederer byl dvakrát ženat. Jeho druhou manželkou byla Milada Ledererová, rozená Vaďurová. Je pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. V polovině 50. let se podílel na modernizaci a rozvoji brněnského výstaviště, především na návrhu konstrukcí zastřešení pavilonů C, Y a Z. Věnoval se také projektům zastřešení zimních stadionů v Brně, Olomouci a Prostějově. Jeho jméno je uvedeno ve svazcích StB, typ spolupráce Důvěrník, místo Brno, spisová značka 11704. Ledererem zhotovené fotografie z Tater zveřejnil v roce 1937 tehdejší přední časopis Pestrý týden.

Ferdinand Kráľovič (1)

Autor publikací se sportovní tématikou.

Ferdinand Kocourek (1)

Ferdinand Kocourek byl český státní úředník, rada pražského poštovního ředitelství, spoluautor české poštovní terminologie. Narodil se v Časlavi, jako syn Jana Kocourka a matky Anny, rozené Kugelové. Do státní služby vstoupil roku 1871. Postupně se stal komisařem , vrchním komisařem , tajemníkem a radou . Na poštovním ředitelství měl na starost osobní oddělení, zejména záležitosti neerárních zaměstnanců. Zemřel na mrtvici ve věku 48 let a 6 měsíců. Po vydání Badeniho vládních jazykových nařízení z 5. dubna 1897, jimiž se v úředním styku čeština zrovnoprávnila s němčinou, byl pověřen úkolem vytvořit nebo upravit českou poštovní terminologii. Pracoval na ní během léta 1897, nepodařilo se mu ji však do smrti dokončit. S manželkou Josefinou, roz. Krausovou měl dva syny: Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. a z projektu Kramerius NK ČR .

Ferdinand Klaussner (1)

Ferdinand Khull (1)

Švýcarský germanista, lingvista.

Ferdinand Kaňkovský (1)

Narozen 3. 5. 1858 v Dobříši u Zbraslavi, zemřel 2. 8. 1926 v Praze. Herec, divadelní režisér, autor frašek, překladatel.

Ferdinand Kahánek (1)

Narozen 13. 10. 1896 ve Vítkovicích, zemřel v květnu 1940 v Bukurešti. JUDr., novinář, politik Národní ligy, práce v oboru politické publicistiky.

Ferdinand Kadlec (1)

Autor učebnice metalurgie pro hutnické průmyslové školy.

Ferdinand Hrsg. Bucholtz (1)

Ferdinand Houdek (1)

Narozen 19. 8. 1892 v Hrazené Lhotě , zemřel 27. 6. 1942 v Osvětimi . Armádní důstojník, kartograf, práce z oboru. Účastník protihabsburského i protinacistického odboje.

Ferdinand Hildprandt (1)

Narozen 23.3.1863 v Blatné, zemřel 15.1.1936 tamtéž. Velkostatkář, memoáry.

Ferdinand Havlík And His Semafor Boys (1)

Ferdinand Havelka (1)

Narozen 3. 4. 1869 ve Žďáru nad Sázavou, zemřel 7. 2. 1946 v Praze. Novinář, básník, autor libret.

Ferdinand Hanusch (1)

Narozen 9.11.1866, zemřel 28.9.1923 v Rakousku. Odborový předák, politik a spisovatel.

Ferdinand Gregorovius (1)

Německý historik a spisovatel.

Ferdinand Gašpierik (1)

Slovenský lékař, práce z oblasti alternativní medicíny.

Ferdinand František Šamberk (1)

Ferdinand Foit (1)

Autor prací z oblasti bytové politiky.

Ferdinand Dexinger (1)

Teolog, biblista.

Ferdinand Devínsky (1)

Narozen 17. 8. 1947 v Bratislavě. Prof., ing., Dr.h.c., DrSc., poslanec NS SR, bývalý rektor Univerzity Komenského v Bratislavě. Publikace z oboru farmaceutická chemie.

Ferdinand Démant (1)

Narozen 11. 2. 1911 , zemřel 26. 6. 1988. Prof. MUDr. Pediatr.

Ferdinand Démand (1)

Ferdinand Černý (1)

Narozen 26.4.1886 v Plzni, zemřel 20.10.1967 v Praze. Profesor učitelského ústavu, matematické učební pomůcky.

Ferdinand Buffa (1)

Slovenský lingvista. Zabýval se dialektologií , lexikologií, lexikografií, slovenským odborným názvoslovím v oblasti botaniky a polštinou.

Ferdinand Brunovský (1)

Ferdinand Bruckner (1)

Rakouský dramatik, spisovatel, dramaturg a ředitel divadla.

Ferdinand Břetislav Mikovec (1)

Ferdinand Břetislav Mikovec byl český vzdělanec, dramatik, básník a organizátor kulturního života. arodil se v početné, národnostně nevyhraněné rodině jako Ferdinand Mikowetz. Otec Mikowetz byl hospodářským správcem zdejšího panství a brzy zemřel. Ferdinand se po absolvování obecné školy ve Sloupu roku 1836 dostal na gymnázium v České Lípě a tam byl získán pro české vlastenectví katechetou Antonem Krombholzem. Bydlel ve vlastenecky smýšlející rodině advokáta Antona Schmeykala. Tehdejší českolipské gymnásium sídlilo v budově kláštera a bylo jen nižšího stupně bez maturity, proto Mikovec i se Schmeykalovým synem odešel dostudovat do Prahy. Prahu si zamiloval. Po maturitě pokračoval v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde studoval historii a dějiny umění. Začal v roce 1841 psát různé literární příspěvky, česky i německy a veřejně se angažoval. Přijal vlastenecké jméno Břetislav. Stal se členem studentské gardy Svornost a politického klubu Repeal. Během revolučního roku 1848 stanul na barikádách, po potlačení revoluce uprchl za hranice, bojoval po boku Srbů. Pak se z Srbska vrátil a po krátkém čase odjel do Lipska studovat vše dostupné o mistru Janu Husovi. Jeho dalším významným činem po návratu do Prahy bylo založení literárního časopisu, první české revue Lumír v roce 1851. Časopis poskytoval prostor mladým autorům a sám Mikovec do něj hojně přispíval jako divadelní kritik a teoretik. Zájem o domácí umění šířil i publikováním reprodukcí výtvarných děl, které dával předplatitelům Lumíra jako prémii. Angažoval se také za dostavění Svatovítské katedrály a vydal první monografii o hradě Karlštejně. Dal podnět k založení literárního a výtvarného spolku Arkadie, stal se jeho prvním předsedou a spoluorganizátorem první spolkové výstavy uměleckých památek z veřejných i soukromých sbírek, která se konala roku 1861 v Praze na Žofíně. Největší pozornost Mikovec věnoval divadlu, jehož úroveň se snažil zvýšit ...

Ferdinand Bordewijk (1)

Ferdinand Benkovič (1)

Ferdinand Balcárek (1)

Narozen 21.8.1904, zemřel 16.1.1975. Ing. arch., projektant, práce z oboru.

Ferdinand Anton (1)

Amerikanista a archeolog, autor publikací v oboru.

Ferdinand Adolf Gregorovius (1)

Ferdinand Adámek (1)

Narozen 24. 2. 1896 v Praze, zemřel 20. 7. 1975 v Ostravě. Malíř, grafik, jevištní výtvarník v Mariánských Horách u Ostravy.

Ferdia Lennon (1)

Feofan Dmitrijevič Bublejnikov (1)

Ruský geolog a geofyzik, práce z oboru.

Feodor Petrikovský (1)

Fenyková Šárka (1)

Fenix Kulpa, (1)

Fenimore James (1)

Feng-yün Song (1)

Fénélonová Fania (1)

Femke Vindevogel (1)

Female Folklore Group From Plana Village-Sofia Region (1)

Feltlová Marina (1)

Felix Zrno (1)

Felix Zrno byl český sbormistr, hudební skladatel a pedagog. Absolvoval učitelský ústav v Praze. Stal se učitelem na obecné škole, ale dále se všestranně hudebně vzdělával. Hru na klavír a na housle studoval u sourozenců Františka Ondříčka a ve skladbě byl žákem Vítězslava Nováka. Kromě toho studoval i zpěv a hudební teorii. Ze hry na housle a ze zpěvu složil státní zkoušky. Nadále však zůstával v základním školství. V letech 1939–1945 byl ředitelem obecné školy. Po osvobození se stal referentem hudební výchovy Výzkumného ústavu pedagogického a později odborným asistentem na Pedagogické fakultě v Praze. Byl sbormistrem Pěveckého sboru Typografia a Pěveckého sdružení pražských učitelů. Kromě svého skladatelského díla se významnou měrou zasloužil o rozvoj hudební výchovy na školách. Napsal mnoho metodických prací z tohoto oboru a sestavil řadu instruktivních sborníků a zpěvníků. Kromě toho zkomponoval řadu písní, písňových cyklů, sborů, úpravy lidových písní pro zpěv a klavír íi různá sborová obsazení. Vydal několik zpěvníků lidových a umělých písní a hudebně-pedagogických příruček.

Felix Votava (1)

Felix Vítek (1)

Félix Vašečka (1)

Slovenský právník, autor prací o vědeckém ateismu.

Felix Truhlář (1)

Felix Schloemp (1)

Německý spisovatel.

Felix Riemkasten (1)

Félix Pyat (1)

Francouzský spisovatel, dramatik a prozaik.

Felix Poppenberg (1)

Německý kritik, filozof a esejista.

Felix Plötz (1)

Felix Plötz je německý průmyslový inženýr, podnikatel, řečník a autor z Porúří. Pracoval ve velké korporaci, když souběžné rozjel svou první úspěšnou firmu, kterou posléze výhodně prodal. Své předchozí knihy na téma „motivace“ a „nezávislost“ vydával vlastním nákladem a všechny se staly bestsellery. Jeho Čtyřhodinový rozjezd dostal cenu knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem a stal se též Spiegel bestsellerem.

Felix Peřka (1)

Félix Palma, (1)

Felix Mitterer (1)

Rakouský spisovatel, dramatik, divadelní herec a scenárista.

Felix Lvovič Mendelšon (1)