Výpis všech autorů

Jaroslav Žák

Jaroslav Žák byl český středoškolský pedagog, spisovatel a scenárista. Narodil se v rodině poštovního úředníka Josefa Žáka a jeho manželky Zdeňky, rozené Sokolové . Rodina bydlela v Bubenči, v roce 1909 se přestěhovala na Žižkov. Už ve svých třinácti letech napsal svou první povídku Pancéřová loď se sci-fi námětem. Otištěna byla až dlouho po jeho smrti. V Praze absolvoval základní i klasické gymnázium v Libušině ulici na Žižkově, pak i v letech 1925–1929 úspěšně Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Vystudoval latinu a francouzštinu. Stal se učitelem jazyků, napřed v Praze, od roku 1932 ve Dvoře Králové, pak na Slovensku v Liptovském Mikuláši. Odtud se vrátil na 10 let učit do české Jaroměře. V letech 1945–1948 byl lektorem, scenáristou Československého státního filmu v Praze a také novinářem. V roce 1946 se přestěhoval do Prahy. V deníku Svobodné slovo publikoval na pokračování román Ve stínu kaktusu reflektující soudobou situaci v Československu. Prorežimní kritici označili Žáka za „tvůrce bez odpovědnosti, který kazí mladou inteligenci recesí“. Záhy byl vyloučen ze syndikátu spisovatelů, propuštěn z Barrandova a další publikační činnost mu byla dobu znemožněna. Díla Konec starých časů a Na úsvitě nové doby zesměšňující únorový puč psal bez naděje na jejich publikaci. V roce 1952 byl zaměstnán na vedení zdravotnické dokumentace. Pracoval také jako překladatel a korektor pod cizími jmény. Jeho díla začala znovu nepravidelně vycházet po roce 1958. Níže jsou uvedena pouze první vydání: Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Žák na Wikimedia Commons

Vladimír Zápotocký

Narozen 27.1.1947. Publicista, zejména dokumentaristika sportovního prostředí.

Jevgenij Ivanovič Zamjatin

Jevgenij Ivanovič Zamjatin, rusky Евгений Иванович Замятин, – 10. března 1937, Paříž) byl ruský spisovatel. Narodil se v Lebedani v nepříliš bohaté šlechtické rodině, otec byl pravoslavný kněz a matka pianistka. V dětství ho ovlivnilo rodinné prostředí. Dalším významným vlivem bylo prostředí rodné Lebedaně, o které psali i Ivan Sergejevič Turgeněv , Lev Nikolajevič Tolstoj nebo Ivan Alexejevič Bunin. V roce 1896 nastoupil na gymnázium ve Voroněži, které absolvoval se zlatou medailí. . V roce 1902 odešel studovat lodní inženýrství na techniku v Petrohradu. V rámci letní praxe hodně cestoval. Navštívil mimo jiné Konstantinopol, Smyrnu , Bejrút, Port Said, Jaffu, Alexandrii a Jeruzalém. V roce 1905 byl v Oděse svědkem povstání na křižníku Potěmkin, což se odráží v jeho povídce Tři dny . Po návratu do Petrohradu vstoupil do Bolševické strany a účastnil se revolučních událostí roku 1905. Po neúspěšné revoluci v prosinci 1905 byl zatčen za bolševickou agitaci a vězněn . Na jaře 1906 byl propuštěn a posléze vypovězen do Lebedaně, ilegálně se ale vrátil zpět do Petrohradu a pokračoval ve studiu . V roce 1908 ukončil studium polytechniky a stal se lodním inženýrem. Zůstal na škole a přednášel předmět stavba lodí. V březnu 1916 byl vyslán do Velké Británie, aby tam stavěl ledoborce pro Rusko. Pracoval v loděnicích v Glasgow, Newcastle upon Tyne a Sunderland, byl hlavním konstruktérem ledoborce Svatý Alexandr Něvský . Po vydání knihy My v zahraničí byl autor doma perzekvován. V roce 1931 požádal v dopisu Stalinovi o povolení vystěhovat se, v roce 1932 mu to bylo za pomoci Maxima Gorkého umožněno. Odešel do Paříže. Cestou přes Rigu a Berlín se zastavil v Praze, kde měl v pr...

Jaroslav Zatloukal

Narozen 6.3.1905 v Opavě, zemřel 23.9.1958 v Brně. PhDr., středoškolský profesor, básník, prozaik, literární kritik a kulturní činitel působící na Slovensku, též ve prospěch Podkarpatska.

Jaroslav Zaorálek

Jaroslav Zaorálek byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny. Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturoval na , po první světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání. Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem.

Gheorghe Zamfir

Gheorghe Zamfir je rumunský hudebník, který je široce uznáván pro své mistrovství ve hře na Panovu flétnu, nástroj s prastarými kořeny, který se tradičně vyrábí z bambusu nebo rákosu. Zamfir se narodil 6. dubna 1941 v rumunském Găești a jeho talent pro hru na Panovu flétnu se projevoval již od mládí. Studoval na bukurešťské hudební akademii a své umění zdokonaloval pod vedením Fanica Luca, významného hráče na panovu flétnu. Během své kariéry se Zamfir díky svým vystoupením, nahrávkám a skladbám prosadil na mezinárodní scéně.

Dana Zátopková

Dana Zátopková, roz. Ingrová , byla československá atletka – oštěpařka, olympijská vítězka a manželka čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka. Její rodiče, Antonín a Františka Ingrovi, pocházeli z Vacenovic. Otec se po působení ve francouzských legiích během první světové války stal vojákem z povolání. Na začátku 20. let 20. století byl jmenován velitelem pohraničního praporu ve Fryštátě. Zde se také narodily všechny tři Ingrovy děti – Vladimír , Dana a Miroslav . Když bylo Daně Ingrové šest let, její rodina se z Fryštátu vrátila zpět do Vacenovic u Hodonína. Její otec byl v dalších letech jmenován velitelem útvaru v Olomouci a poté velitelem pluku v Uherském Hradišti. S atletikou se Dana poprvé seznámila při studiu gymnázia v Uherském Hradišti. Za druhé světové války a krátce po ní se Dana Ingrová aktivně věnovala házené. Všesportovní nadání dokázala, když se roku 1949 stala v dresu týmu Slovácká Slavie mistryní Československa v házené žen. Od roku 1946 se společně s házenou začala Dana Ingrová opět věnovat i atletice a shodou náhod se dostala k náčiní, které ji později proslavilo, tedy k oštěpu. Už o dva roky později jako mistryně republiky odjela reprezentovat Československo na XIV. olympijské hry v Londýně , kde se umístila na sedmém místě. Krátce po olympiádě, 24. října 1948 se provdala za vytrvalostního běžce Emila Zátopka. Jejich svazek se později stal svazkem dvou výjimečných sportovců, olympijských vítězů, ale také lidí, kterým byly velmi blízké základní olympijské myšlenky a hodnoty. Svého největšího úspěchu se Dana Zátopková dočkala roku 1952 na XV. olympijských hrách v Helsinkách. Ve stejný den vítězství svého manžela Emila v běhu na 5 000 metrů zvítězila ve své disciplíně i ona hodem za hranici padesáti metrů . Další úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnohonásobný zisk titulu mistryně republiky, mistryně Evropy z let 1954 a 1958...

A Zapletal

Zdeněk Zahradník

Czech composer, educator, since 1966 Supraphon recording supervisor Born 3 June 1936, Lomnice nad Popelkou .

Zbyněk Zbyněk žába

Wanda Zámecká

Narozena 14.11.1929 v Bratislavě . Nakladatelská redaktorka, překladatelka z angličtiny.

Rudolf Zahradník

Rudolf Zahradník byl český fyzikální chemik, v letech 1993–2001 předseda Akademie věd ČR. Byl členem skauta a obdržel junácký bronzový kříž . V roce 1952 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1961 byl pracovníkem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Zabýval se zejména teoretickou kvantovou chemií konkrétněji teorií molekulových orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulovými interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií relativity aj. Je autorem více než 300 odborných článků a asi desítky odborných knih. 24. února 1993 byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky a v této funkci působil do roku 2001. Byl zakládajícím členem a v letech 1994 až 1997 předsedou Učené společnosti ČR. Po roce 1993 nesl jako předseda AV ČR hlavní tíhu snahy o likvidaci AV ČR a základního výzkumu, vedoucí k rozsáhlé a kontroverzní redukci Akademie věd v roce 1993 na polovinu. Ve funkci předsedy Akademie věd se zasazoval proti snahám o byrokraticko-politická a jednostranně tržní hodnocení vědeckých výsledků, neberoucím v úvahu zásadní rozdíly mezi vědními obory a nesouměřitelnost různých typů badatelských výsledků. Na Akademickém sněmu roku 2000 shrnul svou sedmiletou aktivitu ve funkci předsedy AV ČR jako „usilování o náležitou pozici vědy a vzdělanosti ve společnosti a úsilí spojené s náležitým legislativním postavením badatelství a vzdělávání“. Současně však konstatoval, že dvě třetiny aktivit v tomto směru byly „zbytečné, iracionální a dílem trapné“, a pokračoval: Během své kariéry získal řadu cen a dalších ocenění, mimo jiné získal čestné doktoráty na univerzitách v Pardubicích, v Drážďanech, ve Fribourgu a Washingtonu. V roce 1999 mu papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice. V roce 2003 obdržel z rukou francouzského premiéra vyznamenání Chevalier dans l'Ordre des Palmes Académiques, apod. Je laureátem Ceny Neuro...

Miroslav Zahrádka

ZAHRÁDKA, Miroslav, Prof. PhDr. DrSc. Současné působiště: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra slavistiky. Specializace v rámci slavistiky: - literárněvědná rusistika - dějiny ruské literatury 19. a 20. stol. - rusko-české lit. vztahy

Kateřina Žalská

Narozena 5. 10. 1962. PaeDr., vystudovaná učitelka čestiny a výtvarné výchovy, copywriterka, ilustrátorka, autorka publikací pro děti a mládež a redaktorka.

Ján Zambor

Narozen 9.12.1947. Slovenský básník, literární teoretik a kritik, editor a překladatel poezie ze španělštiny, ruštiny a češtiny.

Jan Žáček

Narozen 31.1.1932 v Pardubicích, zemřel 19.6.2008. Prozaik, dramatik, píše zejména historické knihy a historické biografie.

František Zacharník

Divadelník, režisér, libretista, herec a zpěvák. Pocházel z rodiny, která žila a dýchala pro ochotnické divadlo. Zapálený ochotnický herec otec Josef a matka Anna přivedli k celoživotní lásce k divadlu oba své syny. Starší František později uznávaný profesionální režisér, libretista, herec a textař se narodil v Poděbradech, vystudoval VŠE a Konzervatoř v Praze.

Fareed Zakaria

Fareed Rafiq Zakaria je americký spisovatel a žurnalista indického původu. Vystudoval universitu v Yale. Poté přestoupil na Harvard, kde mu byl udělen doktorát z mezinárodních vztahů. Dlouhou dobu působil v magazínu Newsweek, v srpnu 2010 ohlásil přechod ke konkurenčnímu časopisu Time. Na stanici CNN uvádí talk show Fareed Zakaria GPS, v níž se zabývá převážně mezinárodní politikou. Je autorem slavné politologické knihy Budoucnost svobody , kterou do češtiny přeložil Jaroslav Veis. Jeho zatím poslední knihou je Postamerický svět , která v Česku vyšla v roce 2010. Jeho vybrané články vychází každý týden v českém překladu v časopisu Respekt.

Dušan Zachar

Narozen 6. 5. 1926 v Breznu , zemřel 2014. Prof., Ing., DrSc., lesnický odborník, zaměřený na ekologii zalesňování, lesní meliorace, erozi půdy a protierozní ochranu, tvorbu a ochranu krajiny, zabýval se též výživou člověka.

Zdenek Zaoral

Zdenek Zaoral byl český scenárista a režisér, filmový pedagog, teoretik a publicista. Jako svůj režijní celovečerní debut natočil pozoruhodný snímek z drogového prostředí Pavučina , podílel se jako pomocný režisér i na známé komedii Léto s kovbojem . Jeho manželkou byla filmová teoretička Eva Zaoralová. Narodil se 17. srpna 1945 v Praze. Absolvoval nejprve střední průmyslovou elektrotechnickou školu, v srpnu 1971 dokončil studium filmové a televizní režie na FAMU a poté pokračoval ještě dvouletým dálkovým studiem kamery. V průběhu studií natočil několik krátkých filmů, většinou z hudební oblasti. Za svůj studentský snímek Smuteční holka získal druhou cenu na Mezinárodním festivalu úzkého filmu v Salernu, dalším počinem bylo např. Umění milovati De arte amatoria . Během prvních let studia, roku 1967, vstoupil do komunistické strany, o rok později však členství ukončil, což později mohlo mít negativní vliv na jeho uměleckou kariéru. Ještě před ukončením studia, od roku 1970, byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov, kde během následujících osmi let vystřídal různé funkce od asistenta režie přes scenáristu po pomocného režiséra. Napsal zde scénáře k filmům Aféry mé ženy a Zlá noc , pomocnou režií přispěl ke snímkům Za volantem nepřítel , Šestapadesát neomluvených hodin , Léto s kovbojem a Proč nevěřit na zázraky , spolupracoval i na filmu Tři od moře . Po roce 1979 působil na volné noze, věnoval se filmové teorii a kritice. Psal recenze a další texty do Tvorby, Scény, Záběru či Svobodného slova a obsáhlé teoretické statě publikoval v časopise Film a doba, kde působila také jeho manželka Eva Zaoralová . Jako externista vyučoval na FAMU , spolupracoval i s Československým filmovým ústavem a Ústavem teorie a dějin umění Československé akademie věd. Později debutoval...

Věra Zahradníčková

Narozena 1973. Editorka slovníků a jazykových příruček.

Steven J Zaloga

Štěpán Zavřel

Štěpán Zavřel byl český ilustrátor, animátor, grafik, malíř a spisovatel. Narodil se v rodině krejčího a švadleny, jako nejstarší ze tří sourozenců a jediný syn. Rodiče vlastnili krejčovství v Praze-Nuslích, oba však pocházeli z Vysočiny, maminka Marie z Hlinska v Čechách, tatínek Václav ze Studnic, obce ležící cca 3 km jižně od Hlinska. Štěpán byl vychováván v křesťanské víře, která výrazně ovlivnila celé jeho umělecké směřování. Již od dětství projevoval zálibu v kreslení, kterou dále rozvinul profesor výtvarné výchovy Jaroslav Divíšek, Zavřelův vzor a jeden ze zdrojů počátečního nadšení. Po maturitě na Gymnáziu Jana Nerudy v roce 1952 se pokoušel dostat na různé vysoké školy uměleckého zaměření. Z důvodů neproletářského původu a katolické příslušnosti však na žádnou ze škol přijat nebyl. Externě přesto navštěvoval přednášky a knihovny na AVU, VŠUP a UK, zároveň se dost věnoval sportu a často chodil do divadel, muzeí a na výstavy. Od roku 1952 byl zaměstnán nejprve jako konturista a kolorista a později jako fázař a pomocný animátor ve filmovém studiu Bratři v triku vedeném Jiřím Trnkou. Mezi lety 1953 až 1955 následovala vojenská služba, po které se přestěhoval do ateliéru v Nerudově ulici na Malé Straně a opět se vrátil do studia, kde pracoval až do roku 1959. V tomto období značně cestoval a navštívil velkou část východní Evropy, kam bylo dovoleno vyjet. Současně také experimentoval s nejrůznějšími výtvarnými technikami, včetně xylografie, která ho pak provázela po zbytek života. Štěpánu Zavřelovi se již delší dobu kvůli tehdejší politické a kulturní nesvobodě v hlavě rodila idea útěku z vlasti. Ta nabyla podoby v červnu roku 1959. Přemluvil kamaráda Milana Klikara, společně koupili kameru Paillard 16 cm a přihlásili se na 14denní zájezd do Albánie s oddílem horolezců. V plánu měli utéct do Řecka, ovšem po přezkoumání situace na pečlivě střežených hranicích byli nuceni plány změnit. Další možn...

Pavel Žáček

Pavel Žáček je český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, člen ODS. V roce 1987 zahájil studium Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy, které dokončil v roce 1992 na Fakultě sociálních věd. V letech 1990–1991 studoval také historii a politologii na Filozofické fakultě UK. V roce 2001 ukončil postgraduální studium Fakulty sociálních věd UK. S podporou Fulbrightovy nadace v letech 1995–1996 absolvoval John Marschall Fellowship na Center for Russian and East European Studies Stanfordovy univerzity v USA. V průběhu roku 1989 byl místopředsedou Studentského tiskového a informačního střediska, šéfredaktorem fakultního časopisu Proto, jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu 1989, zakončené brutálním zásahem komunistického bezpečnostního aparátu na Národní třídě, spoluautorem prvního prohlášení pražských vysokoškolských studentů]], zakládajícím předsedou stávkového výboru fakulty žurnalistiky a zástupcem ve Studentském parlamentu. V prosinci 1989 založil a po dva roky působil jako šéfredaktor nezávislého čtrnáctideníku vysokoškolského hnutí Studentské listy, který vydávalo nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny. Časopis podporoval transformaci politického, ekonomického i bezpečnostního systému v ČSFR, úzce spolupracoval s organizacemi politických vězňů a zástupci exilu. Spolupracoval dále s předními historiky, spisovateli i básníky. Od roku 1993 pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, který se v roce 1995 přeměnil v Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Jako vedoucí o...

Jozef Záhora

Slovenský profesor trestního práva.

Jeffrey Zaslow

Populární novinář, spoluautor knihy Poslední přednáška a otec tří dcer. Předčasně zemřel při autohavárii.

Jaroslav Zakopal

Narozen 30.9.1910 v Napajedlech, zemřel 3.10.1975. Ing., RNDr., fytopatolog, publikace z oboru.

Janusz Andrzej Zajdel

Janusz Andrzej Zajdel byl polský jaderný fyzik a spisovatel žánru science fiction. V Polsku byl od konce 70. let 20. století druhým nejpopulárnějším spisovatelem sci-fi po Stanisławu Lemovi. Janusz Zajdel vystudoval fyziku na Varšavské univerzitě. Poté nastoupil do Centrální laboratoře radiační ochrany. Zde pracoval až do 80. let 20. století, byl spoluzakladatelam místní organizace Solidarity. Byl specialistou na jadenou fyziku. Na toto téma publikoval řadu článků, skript i populárně naučných knih. V žánru sci-fi debutoval v roce 1961 v časopise „Młody Technik“ povídkou Tau velryby. Nejprve psal tradiční technologické scifi, později se ale posunul k sociálně-kritickým dílům a antiutopii, kritizující totalitu. Prvním románem v tomto směru byl román Vynález profesora van Troffa, další romány byly stále otevřenější kritikou socialistického systému v Polsku. Zajdel napsal celkem přes 80 povídek a několik románů. Měl velký vliv na další generaci polských spisovatelů scifi. Jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků včetně češtiny. Zemřel v roce 1985 v poměrně mladém věku na rakovinu. Na jeho počest byla přejmenována cena Sfinks na Cenu Janusze A. Zajdela.

Jan Zahradil

Narozen 20. 3. 1963 v Praze. Ing., politik, publikace o vztazích Česka a Evropské unie. původním vzděláním chemik se specializací na vodohospodářství a životní prostředí.

Christina Zacker

Německá publicistka, autorka knih o zdraví a výživě.

A Zábranský

Zdeněk Zadák

Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové v roce 1961. Po promoci pracoval v letech 1961–66 jako vojensky lékař v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci, v období 1967–70 ve Výzkumně izotopové laboratoři Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové. Při svém lékařském zaměstnání vystudoval v roce 1970 Přírodovědeckou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V roce 1970 přešel jako odborný asistent na II. interní kliniku Fakultní nemocnice a na katedru válečného interního lékařství VLA. Na téže klinice roku 1983 převzal řízeni metabolické jednotky intenzivní peče. V roce 1991 se stal přednostou nově vznikle Kliniky gerontologické a metabolické Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V současnosti je vedoucím Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V roce 1976 získal titul kandidáta věd , v roce 1980 obhájil docentskou habilitační práci věnovanou problematice metabolizmu tuků ve výživě, v roce 1994 byl jmenován profesorem pro obor nemoci vnitřních. Již v roce 1970 založil při II. interní klinice Fakultní nemocnice lipidovou poradnu, v roce 1976 stal při založeni metabolické jednotky zaměřené na umělou výživu. V roce 1988 organizoval založeni České společnosti pro parenterálni a enteralni výživu a opakovaně byl zvolen jejím předsedou. Navíc v roce 1989 byl zvolen do výboru Evropské společnosti pro parenteralni a enteralni vyživu. V letech 1998–2002 byl předsedou Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP . Odborná aktivita prof. MUDr. Zadáka, CSc., se týká i dalších oblastí. Organizoval 18 celostátních sjezdů . V roce 2007 byl prezidentem evropského kongresu ESPEN v Praze. Je členem výboru České patofyziologické společnosti, České internistické společnosti ČLS JEP a České společnosti pro ateroskl...

Vitalij Aleksandrovič Zakrutkin

Вита́лий Алекса́ндрович Закру́ткин — ruský spisovatel a literární vědec.

Václav Zamrazil

Narozen 28. 9. 1936 v Praze, zemřel 27. 6. 2018. MUDr., DrSc., profesor Univerzity Karlovy; endokrinolog: působil na 2. lékařské fakultě UK a v Endokrinologickém ústavu.

Stella Zázvorková

Stella Zázvorková, provdaná Stella Kopecká byla česká herečka. Narodila se v umělecké rodině. Její otec – architekt Jan Zázvorka – byl autorem Národního památníku na Vítkově. Její starší bratr Jan Zázvorka mladší se později stal filmovým a televizním scénografem a architektem. Její matka byla módní návrhářka a křestní jméno jí vybrala podle stejnojmenného sci-fi románu francouzského spisovatele Camille Flammariona. Od roku 1946 byla krátce provdána za herce Miloše Kopeckého. Jejich manželství vydrželo asi 1 rok, jejich dcera Jana spáchala v 15 letech sebevraždu, ona sama se už pak nevdala. Je pohřbena na hřbitově Motolského krematoria. Byla řadovou členkou KSČ a roku 1977 podepsala Antichartu. Nicméně, dle slov pamětníků tak činila, stejně jako stovky dalších herců jen proto, aby měla klid a mohla hrát. Mluvila několika jazyky včetně angličtiny a latiny. Absolvovala divadelní školu E. F. Buriana. Poté hrála v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a ve 40. letech se objevovala na pódiu divadla Větrník. V letech 1945–1948 hrála v Divadle satiry, později byla členkou Realistického divadla a Divadla E. F. Buriana. Jan Werich ji přijal v roce 1955 do Divadla ABC. Po připojení Divadla ABC k MDP dne 1. července 1962 se stala členkou Městských divadel pražských, kde působila pak až do roku 1990. Nezapomenutelné jsou její filmové role. Objevovala se v titulech, které jsou dnes ve zlatém fondu české a československé kinematografie. Diváci si pamatují její temperamentní ženy z filmů Anděl na horách, Pane, vy jste vdova!, Zítra to roztočíme, drahoušku…!, Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, či role z nedávných let ve filmech Kolja, Pelíšky, Kytice a Babí léto.

Peter Zajac

03. 02. 1946 Bratislava Oblasti záujmu esej, publicistika, preklad, pedagóg R. 1960 – 63 študoval na Strednej všeobecnovzdelávacej škole, 1963 – 68 slovenčinu a nemčinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, 1967 – 68 germanistiku na univerzite v Tübingene. R. 1968 – 72 redaktor vo vydavateľstve Smena, 1972 – 80 vysokoškolský učiteľ na Pedagogickej fakulte v Nitre, od 1981 vedecký pracovník, 1990 – 98 riaditeľ Ústavu slovenskej literatúry SAV, 1998 – 2001 poslanec Národnej rady Slovenskej republiky, od 2001 vedecký pracovník Ústavu slovenskej literatúry SAV v Bratislave, súčasne prednáša slavistiku na Humboldtovej univerzite v Berlíne. Patrí ku generačnému zoskupeniu autorov okolo Mladej tvorby, publikoval v Slovenských pohľadoch, Romboide, Slov. literatúre, Zlatom máji a i. Súbor jeho príspevkov vyšiel knižne pod názvom Tvorivosť literatúry a komplex úvah Pulzovanie literatúry . Preklad výberu z prvej knihy vyšiel v nemčine pod názvom Auf den Taubenfüsschen der Literatur . Je spoluautorom príručky Interpretácia umeleckého textu . Pre deti prerozprával Príbeh doktora Fausta . Pravidelne glosuje súčasnú slov. literatúru v časopisoch Mladá tvorba, Romboid, Fragment, Kultúrny život, Slov. literatúra a i. Spolu s J. Strasserom prekladá poéziu nemeckých a rakúskych autorov , vydali antológiu expresionizmu Krik a ticho storočia . Zostavil nemecký výber súčasnej slov. poviedky Wie Laub von einem Baum . Venuje sa aj politickej publicistike a esejistike, vydal knihy esejí Sen o krajine a Krajina bez sna , ďalšie úvahy o človeku, spoločnosti a politike sústredil do publikácie 1 + 1 .

Ondřej Závodský

Narozen 20. 11. 1979 v Praze. JUDr., PhD., právník a státní úředník, zaměřuje se na oblast boje proti korupci. Věnuje se sociálně-právním otázkám zdravotně postižených.

Miluše Žáková

Autorka turistických průvodců a ročenek cestopisného měsíčníku.

Markéta Zahradníková

Markéta Zahradníková, rozená Zmožková . Ve třinácti se s rodiči a bratrem stěhuje do Prahy a zde se jí plní dětský sen – získává několik filmových rolí. Ihned po sametové revoluci startuje svou pestrou profesní kariéru. Vede zásilkovou službu, provozuje bar, věnuje se hudební produkci, řídí rozhlasovou stanici a angažuje se v charitě. Po narození syna dostává konečně rozum a vrhá se na filmovou, reklamní a televizní tvorbu. Jako výkonný producent má na kontě dva celovečerní snímky, je autorkou několika úspěšných reklamních kampaní. Řadu let řídila kreativní a produkční divize největší domácí mediální skupiny Médea. -- Markéta Zahradníková zatoužila být spisovatelkou. Troufalé, zvláště jste-li dyslektik, vaše literární tvorba čítá převážně vzkazy na ledničku a jejím vrcholem je jedna úspěšná žádost o prominutí penále. Jenže když konečně najdete své povolání, nesmí vás podobné prkotiny odradit. Její prvotina, knižní rozhovor s knězem Zbigniewem Czendlikem nazvaná Postel hospoda kostel, je toho dobrým důkazem. Mimořádný úspěch této knihy otevřel autorce cestu na pulty knihkupectví.

Ludwik Krzysztof Zaleski Zamenhof

Polský inženýr a esperantista žijící ve Francii.

Katarína Zábudlá

Joakim Zander

Švédský spisovatel a právník.

Jaroslav Žáček

Český prozaik, autor dramatických a satirických próz Jaroslav Žák se narodil roku 1906 v Praze do rodiny poštovního úředníka. Po maturitě v roce 1925 na klasickém gymnáziu v Praze studoval Jaroslav Žák v letech 1925–1929 na Filozofické fakultě UK latinu a francouzštinu. Poté absolutoriu vyučoval na středních školách v Čechách i na Slovensku. Nejdéle působil na gymnáziu v Jaroměři. Po 2. světové válce působil Jaroslav Žák jako spisovatel a scénárista Čs. státního filmu a stal se spisovatelem z povolání. Po únoru 1948 byl však jako nežádoucí autor umlčen, byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů. Deset let nesměl publikovat, překlady a drobnou publicistiku uveřejňoval pod cizími jmény. Žák je autorem humorně laděných příběhů z prostředí trampského, školního a sportovního. Literární dráhu zahájil ve spolupráci s malířem Vlastimilem Radou třemi parodiemi, ve kterých s laskavým humorem ironizuje bezduché napodobování života trampů podle brakové četby a gangsterskou a kriminální četbou . V pozdějším souborném vydání byly parodie nazvány Bohatýrská trilogie . Ze studentského humoru čerpají prózy Študáci a kantoři a Cesta do hlubin študákovy duše , založené na myšlence věčného boje studentů s profesory odtrženými od života. Obě prózy se staly podkladem pro filmové zpracování, první i pro zpracování divadelní. V době války tvořil tematicky uspořádané sbírky povídek , některá politicko-satirická díla vyšla až po roce 1989 ....

Jan Zahradník Havelka

Narozen 28. 9. 1951 ve Vsetíně. Ing., zaměřený na duševní zdraví, spiritualitu a alternativní terapii. Původní profesí programátor. Autor terapeutických, spirituálních a počítačových prací.

Ivo Zapletal

Ivo Zapletal vystudoval psychologii a matematiku. Žije v Praze, pracuje jako vedoucí oddělení logiky a umělé inteligence v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a je aktivistou oddělení školství a vědy ÚV KSČ. Publikovall práce z oboru logiky a metodologie vědy . Myslivost je jeho koníčkem.

František Zachystal

Narozen 3.12.1868 v Praze, zemřel 3.10.1937 tamtéž. PhDr., středoškolský profesor, publikace z oboru zeměpisu a dějepisu.

Emanuel Žák

Mons. Emanuel Žák, profesor nábož. na gym. v Praze v. v., papežský komoří, arcibisk. notář a č. kons. rada, pedagog, homiletik, divadelní kritik, redaktor a spisovatel náboženských a pedagogických děl.

Carolyn Zane

CAROLYN ZANEOVÁ žije se svým manželem Mattem a dcerkou v batolecím věku Madeline v lůně malebné zvlněné krajiny poblíž Portlandu, kde se jí pod okny v dálce vine oregonská řeka Willamette. K přestěhování se na venkov a změně kariéry na romanopisectví se rozhodla po deseti letech života ve městě a práce pro místní komerční televizní vysílání. A i když mají při úpravách svého přes sto let starého farmářského domu práce až nad hlavu, jsou na venkově nesrovnatelně šťastnější. Sousedé jsou přátelští, pošťák nosí poštu včas a pes Bob Hafan se drží věrně u domu.

Boris Vladimirovič Zachoder

Ruský básník, spisovatel, autor literatury pro děti a překladatel.

Bohuslav Zahradník

Czech clarinetist Born June 23 1947,Třešňový Újezdec - died November 25, 1987, Prague

Bohuš Záhorský

Arnold Zabert

Německý autor a fotograf kuchařských knih.

Alena Zárybnická

Meteoroložka České televize. Alena Zárybnická se narodila se v Praze roku 1969. Její otec byl pilot motorových letadel. V letech 1984-1988 studovala na Gymnáziu. Poté v letech 1988–1994 studovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Katedra meterologie a klimatologie. Od roku 1997 působí v české televizi, půl roku zde působila jako externí člen Redakce ČT. Od dubna 1998 jako stálý zaměstnanec. Od roku 1997 moderuje Předpověď počasí a od roku 2000 moderuje pořad pro ženy Sama doma. Působí také v magazínu o počasí Turbulence od roku 2011. Roku 1999 se stala členkou sportovní redakce, natáčí dokumenty, reportáže o létání. Sama se sportovnímu létání aktivně věnuje. Je vdaná, její manžel je leteckým inspektorem. Má syna Víta.

Zuzana Zajícová

Narozena 16.5.1956 v Moravské Třebové. Grafička zpravodajství České televize, též autorka próz.

Zdeňka Žádníková Volencová

Česká televizní a divadelní herečka, známá je nejvíce ze seriálu Velmi křehké vztahy a z Dejvického divadla. Je podruhé vdaná a má dvě děti. Je matkou začínající dětské herečky Andrey Žádníkové. V roce 1998 vystudovala loutkové divadelnictví na DAMU. V televizi si poprvé zahrála po boku Kláry Issové a Lukáše Vaculíka v seriálu Lékárníkovic holka v roce 1996. Také se objevila v pohádce O zlé a dobré vodě nebo Kašpárkovy rolničky. Popularitu jí však přinesla role Ivany Kučerové-Hruškové v seriálu Rodinná pouta. Objevila se v rodinném seriálu Ať žijí rytíři!, kde si zahrála roli tetičky. Hrála ve filmech americké produkce Ann Frank a Melting Glass.

Zdeněk Záhoř

Zdeněk Záhoř byl český středoškolský profesor, literární historik a kritik, spisovatel a dramatik. Byl autorem studií o Boženě Němcové a J. Laforguovi. Proslavil se učebnicemi, příručkami a články o sexuální výchově. Narodil se 10. července 1881 v rodině pražského lékaře Jindřicha Záhoře. Studoval moderní filologii, poté působil jako středoškolský profesor. Jeho manželkou byla Marie Záhořová-Němcová, vnučka Boženy Němcové. 16. srpna 1931 vyskočil v sebevražedném úmyslu z okna svého bytu v Janovského ul. 1116 v Holešovicích a následkem zranění zakrátko zemřel v nemocnici. Jako možná příčina se uváděly zdravotní problémy , popřípadě deprese z přepracování a ze smrti manželky. Pohřben byl na Olšanech. Byl oceňovaný jako ušlechtilý idealista a obětavý učitel zanícený pro zdravou výchovu mládeže. Do literatury vstoupil ještě za studií r. 1903 jako humorista, autor knihy drobných próz Člověk, jenž nevydal básně. Po ní následovaly frašky ze studentského života, Pereat láska a Uzel. Jeho beletristickou tvorbu uzavřel proverb Fata morgana z roku 1909. Poté se věnoval literární historii a kritice. K jeho oblíbeným autorům patřili Jules Laforgue, jehož Hamleta porovnával se Shakespearovým, a především Božena Němcová. Napsal také esej o Otokaru Březinovi. Knižně vyšly: Nejvíce se proslavil publikacemi v oboru sexuální výchovy , určených dospívajícím, rodičům i vychovatelům. K jeho pracím v tomto oboru patří: Byl rovněž redaktorem rubriky o pohlavní výchově v časopise Národní osvobození. Ke konci života shromažďoval materiál pro rozsáhlejší publikaci, tu však již nedokončil.

Sergej Pavlovič Zalygin

Celé jméno Sergej Pavlovič Zalygin, rusko-sovětský spisovatel a románopisec. Byl první nekomunistický editor měsíčního literárního časopisu Nový svět. Zalygin byl také akademikem humanitních a sociálních věd. Byl široce známý jako ekolog a prominentní kritik.

Rebecca Zanetti

Americká spisovatelka. Advokátka a novinářka.

Pavel Zatloukal

Pavel Zatloukal je český historik umění. Zabývá se především výtvarným uměním a architekturou 19. a 20. století. V letech 1990– 2013 byl ředitelem Muzea umění Olomouc. Výrazně se zasloužil o vybudování unikátního Arcidiecézního Muzea v Olomouci. V roce 1999 obdržel Cenu města Olomouce. Za knihu Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku obdržel nejprestižnější českou knižní cenu Magnesia Litera za knihu roku 2003. V roce 2004 byl jmenován profesorem.

Patrick Zandl

Patrick Zandl je český internetový podnikatel, novinář, zakladatel zpravodajského serveru Mobil.cz a spisovatel. V diskusích používá přezdívku Tangero. Za studií religionistiky se při cestách do zahraničí seznámil s technologií GSM, která v první polovině devadesátých let začínala nastupovat i v ČR. Na svých stránkách o náboženských tématech začal psát také o telekomunikačních technologiích a na konci roku 1996 spolu s Filipem Streiblem a Petrem Mitošinkou založil zpravodajský server Mobil.cz. Server byl spuštěn 1. ledna 1997. Téhož roku Zandl opustil firmu Medea , kde pracoval jako analytik informačních zdrojů, a ujal se plně postu šéfredaktora Mobil.cz. V lednu 2001 prodal Mobil.cz i s přidruženými servery Technet a BonusWeb či Pandora vydavatelství MaFra, které jej později začlenilo do svého portálu iDNES. Zandl firmu opustil v lednu 2003. Na konci listopadu 1998 stál spolu s Ondřejem Neffem a Ivem Lukačovičem u zrodu protestní akce Internet proti monopolu proti zdražení vytáčeného přístupu k Internetu následně ze strany tehdejšího SPT Telecomu. Díky velké mediální odezvě a demonstraci dvou tisíc lidí před sídlem společnosti přistoupil monopolní operátor na jednání, jehož výsledkem byl tarif Internet 99 a později i jeho modernizace Internet 2000. Paralelně se věnoval bezdrátovým sítím a telekomunikacím vůbec – provozuje oborový weblog Marigold, založil také dvě další internetové firmy: Cinetik, zabývající se půjčováním DVD po Internetu, a Pipeline . Stojí také za internetovým portálem Chronomag.cz. V průběhu roku 2006 začal pracovat na projektu internetové televize Stream.cz. Okolo roku 2005 na Internetu na pokračování zveřejňoval svou sci-fi povídku Flotila Země; která později vyšla v knižní podob...