11641–11700 z 157576 Autoři
Daniel Easterman (9)
vlastním jménem Denis McEoin, používá pseudonymy: Daniel Easterman a Jonathan Aycliffe Denis McEoin se narodil v Belfastu v roce 1949. Studoval angličtinu, perštinu a arabštinu na univerzitách v Dublinu, Edinburghu a Cambridgi a je odborník na několik aspektů íránského islámu. Žil v Íránu a v Maroku, v roce 1981 se však se svou manželkou vrátil do Anglie, aby přednášel arabštinu a íránštinu na univerzitě v Newcastlu. V roce 1986 své pedagogické činnosti zanechal a věnuje se psaní. Kromě odborných publikací je autorem řady románů, které publikuje pod různými pseudonymy. Daniel Easterman mu slouží k vydávání mezinárodních thrillerů a novinových článků, zatímco pod jménem Jonathan Aycliffe publikuje klasické duchařské příběhy podle zavedené britské tradice. Pokud neprovádí průzkum nebo nepíše, tráví hodně času studiem alternativní medicíny.
Více od autora
Dagmar Lužná (8)
Ing. Dagmar Lužná se narodila v roce 1960 ve znamení Střelce. Je maminkou tří dětí, zatím dvojnásobnou babičkou. Žije v obci Unčovice v části Litovle. Od roku 1990 se aktivně zajímá o makrobiotiku. V letech 2000 až 2008 v Olomouci provozovala prodejnu zdravé výživy Ječmínek. Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v rámci bakalářského studijního programu "Chemie a technologie potravin" absolvovala obor "Technologie a řízení v gastronomii", zakončený státní zkouškou z fyziologie, hygieny výživy a potravinářských technologií. Následně získala magisterský titul ve studijním programu Technologie, hygiena a ekonomika výroby potravin.
Více od autora
Cyril Höschl (9)
Cyril Höschl je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Po sametové revoluci byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v období 1997–2003 pak působil ve funkci proděkana pro reformu studia a zahraniční styky téže fakulty. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se od roku 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. V letech 1990–2020 byl přednostou Psychiatrické kliniky 3. lékařské fakulty UK, jejíž je profesorem. V letech 2007–2008 působil ve funkci prezidenta Asociace evropských psychiatrů, v období 2008–2009 pak v pozici prezidenta Evropské federace lékařských akademií. Mezi roky 2004–2011 byl předsedou České lékařské akademie. Po ukončení Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci v roce 1968 pokračoval studiem Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, oboru všeobecné lékařství, které absolvoval v roce 1974 . Již na fakultě pracoval dva roky v biochemickém ústavu u profesora Jana Štěpána, jednoho ze zakladatelů české osteologie. Psychiatrii se původně nechtěl věnovat, ale uvažoval o vnitřním lékařství či farmakologii. Jedním z důvodů, proč si ji vybral za profesní obor, byla plná obsazenost pražských lékařských míst v jiných specializacích. Od roku 1974 až do současnosti působí s několikaletou přestávkou ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích . Nastoupil jako výzkumný pracovník a psychiatr pod vedením profesora Lubomíra Hanzlíčka. V roce 1977 složil z psychiatrie atestaci I. stupně a stal se odborným asistentem na Lékařské fakultě hygienické UK , roku 1981 pak získal atestaci II. stupně. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se od roku 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech, a přednostou Kliniky psychiatrie a lékařské psychologi...
Více od autora
Ctirad Smolík (5)
Známy český ilustrátor a karikaturista, ktorý okrem ilustrovania kníh iných autorov, pripravil pre Vojenský kartograický ústav v Banskej Bystrici Atlas osôb a osobností, ktorý v ňom pracovali v rokoch 1951-1959.
Více od autora
Ctirad Mašín (7)
Ctirad Mašín byl syn československého důstojníka Josefa Mašína, člen protikomunistické guerrillové skupiny bratří Mašínů. Pocházel z rodiny příslušníka československých legií v Rusku a pozdějšího hrdiny protinacistického odboje Josefa Mašína, který byl v červnu 1942 nacisty popraven. Po druhé světové válce byl Ctirad vyznamenán prezidentem Benešem československou medailí Za chrabrost. V té době absolvoval Kolej krále Jiřího v Poděbradech, v letech 1950 až 1951 studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze. Následně pracoval v různých dělnických profesích. Na počátku padesátých let založil s bratrem Josefem protikomunistickou skupinu. Při přepadení služeben Sboru národní bezpečnosti , kterých se skupina dopustila na podzim 1951, podřezal Ctirad příslušníka SNB, který byl při usmrcení omámený a svázaný. V srpnu 1952 byl odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody za přípravu ilegálního přechodu státní hranice. Až do propuštění v červnu 1953 byl vězněn v jáchymovských uranových dolech. V září 1953 pak spolu s Václavem Švédou v okolí Pivína zapálil několik stohů slámy a při následné potyčce s místními dobrovolnými hasiči vystřelil jednomu z nich oko. Na podzim 1953 se skupina rozhodla dostat do Západního Berlína. Ctirad se tam dostal 2. listopadu 1953 na podvozku vlakové soupravy berlínské S-Bahn. Zanedlouho dorazili i Josef Mašín a těžce zraněný Milan Paumer. V západní zóně vyslovili zájem vrátit se do Československa jako parašutisté. Následně se stali frekventanty americké armády. Do Spojených států amerických připluli lodí v březnu 1954. Následoval vojenský výcvik, po němž se bratři a Paumer rozhodli vstoupit do Special Forces. Působištěm se jim tak stala základna Fort Bragg v Severní Karolíně. Jako příslušníci 77. SFG se zúčastnili několika manévrů, poté nastoupili oba bratři jako instruktoři do 82. vzdušně-výsadkové ...
Více od autora
Ctibor Blattný (8)
Ctibor Blattný byl český botanik a fytopatolog, básník a publicista. Po ukončení studií na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze odhalil původce choroby Peronospora na chmelu a nalezl proti němu ochranu. V roce 1924 nastoupil do Ústavu pro ochranu rostlin Státních výzkumných ústavů zemědělských v Praze a působil zde do roku 1947. V letech 1947–51 pracoval ve Výzkumném ústavu chmelařském v Žatci a následně v oddělení fytopatologie biologického ústavu ČSAV v Praze. Ústav experimentální botaniky ČSAV v Praze řídil v letech 1962–1968. Profesorem na Vysoké škole zemědělské v Praze se stal ve svých 70 letech, v roce 1967. Kromě odborných knih a článků psal také hudební kritiky, fejetony a básně a roku 1927 napsal spolu s E. F. Burianem libreto k jeho opeře „Bubu z Montparnassu“.
Více od autora
Corinne Stockley (8)
Americká spoluautorka knih a ilustrovaných slovníků pro děti a mládež z oblasti přírodních věd.
Více od autora
Corban Addison (7)
Corban Addison má tituly z práva a inženýrství z University of Virginia a California Polytechnic State University, San Luis Obispo. Ve větu patnácti let začal experimentovat s psaním, zhruba ve stejné době se vyvinul zájem na mezinárodním cestování. Jeho ranými díly byly většinou eseje, úvahy a reportáže, ale jeho pravá láska byla fikce. Osm let hledal příběh s křídly. Nakonec ten příběh našel. V létě roku 2008, mu manželka vnukla myšlenku, že našel neodolatelný román o globálním obchodu s lidmi. Přes sílící kariéru a rodinu se pustil do cesty, která ho zavedla do Indie a Evropy a do chodeb moci ve Washingtonu DC. V roce se ponořil do světa novodobého otroctví, trávil čas s odborníky a aktivisty v oblasti a tajně šel do nevěstinců v Bombaji. Z této cesty, se narodily Kroky ke Slunci. Je to román, který spojuje tři velké Addisonova vášně - vyprávění, lidské práva a svět a jeho kultury, v příběhu, který poučuje a přitom baví. Addison je zastáncem mezinárodních příčin soudnictví, včetně zrušení novodobého otroctví, a je odhodlán k rozšíření této podpory prostřednictvím románu Kroky ke Slunci.
Více od autora
Colin Forbes (8)
Britský autor převážně detektivních a špionážních románů. Skutečné jméno tohoto autora je Raymond Harold Sawkins.
Více od autora
Colette Baron-Reid (10)
Populární jasnovidkyně, motivační řečník. Bývá hostem rozhlasových pořadů, přednáší na seminářích a je autorkou meditačních CD. Žije v Sedoně, ve státě Arizona.
Více od autora
Christian Dickinger (3)
Christian Dickinger se narodil 22. listopadu 1970 v Gmudenu v Horním Rakousku. Zde také chodil do školy. Později studoval na Vídeňské univerzitě obor politologie a komunikace. Dále se věnoval historií, soudobým dějinám, filosofii, právu a literatuře. Později získal doktorát z politologie. Je autorem devíti knih a působím jako místostarosta v rodném městě.
Více od autora
Christiaan Neethling Barnard (7)
Christiaan Neethling Barnard byl významný jihoafrický chirurg, který jako první provedl úspěšnou transplantaci srdce. Narodil se v Jihoafrické republice, poté vystudoval lékařství v Kapském městě a znalosti z kardiochirurgie získal v USA. Později se znovu vrátil do vlasti a stal se profesorem chirurgie v Kapském městě. V dobách jeho mládí vládl v Jihoafrické republice značný neklid, především kvůli častým válkám černých proti bílým. Barnardovi byli chudá búrská rodina. Adam Barnard, chudý kazatel Armády spásy, měl manželku Elizabeth, která se věnovala výchově svých čtyř synů. Tři z nich Jan, Christian a Marius vystudovali vysokou školu, z toho Christian a Marius lékařskou fakultu v Kapském městě. Christian promoval v roce 1946 a byl potom praktickým lékařem v malém městě Ceresu, posléze pracoval na své Alma mater Groote Schuur v Kapském městě. Později se dostal do USA a začal se věnovat kardiochirurgii. Po kratším období, které strávil v JAR se opět vrátil do Ameriky. Bratr Marius byl také kardiochirurgem a integrální součástí transplantačního týmu. Chris Barnard byl třikrát ženatý. První manželku Alettu Gertruidu Louwovou si vzal roku 1948. Měli spolu dceru Deirdre a syna Andrého, který se stal také lékařem. Ve středním věku, již jako ženatý otec, neunesl André závislost na opiátech a spáchal sebevraždu. Barnard byl zastáncem eutanázie a proti sebevraždám obecně nic nenamítal. Samozřejmě smrt syna ho velmi zasáhla. Druhou ženou byla o 28 let mladší Barbara Zoellnerová , se kterou se oženil roku 1970. Z manželství vzešli dva synové Frederick Christiaan a Christiaan Alexander a k rozvodu došlo v roce 1982. Naposledy potřetí se prof. Barnard oženil v roce 1988 s Karin Setzkornovou , která byla o celých 50 let mladší. I tento svazek dal Barnardovi děti, syna Armina a dceru Laru. Po první transplantaci srdce se stal dozajista nejslavnějším lékařem světa. Setkával se státníky ve všech světad...
Více od autora
Charles Whiting (7)
Charles Henry Whiting napsal na válečné téma řadu knih. V příbězích frontových vojáků i důstojníků vycházel z vlastních zážitků a materiálů získaných přímo na bojištích, neboť sám peklo této války prožil. Publikoval pod vlastním jménem a také pod několika pseudonymy. Narodil se roku 1926 v anglickém Yorku a už v šestnácti letech dobrovolně vstoupil do britské armády. Prošel aktivní službou v Evropě - sloužil v Belgii, Holandsku a Německu u 52. průzkumného pluku. Po válce vystudoval univerzitu a poté, co prošel různými zaměstnáními , rozhodl se pro profesionální dráhu spisovatele. Vydal přes 200 knih, které zahrnují celou škálu témat a žánrů od vojenské historie a špionážní faktografie až po beletristická zprcování oné děsivé kapitoly lidstva, která zanechla své krvavé stopy po celém světe. Zemřel v srpnu roku 2007.
Více od autora
Čestmír Kubík (5)
Novinář, píše také povídky ze sportovního prostředí, např.: Zajatci vteřin - o motocyklových závodnících. Pracovník socialistické strany, prozaik, autor detektivních a krimi próz.
Více od autora
Carly Simon (11)
Carly Simon je americký zpěvák, skladatel, hudebník a autor knih pro děti. Poprvé se proslavila v 70. letech 20. století řadou hitů a její kariéra trvá již několik desetiletí. Simonová se narodila 25. června 1945 v New Yorku a patřila do hudebně založené rodiny - jejím otcem byl Richard L. Simon, spoluzakladatel nakladatelství Simon & Schuster.
Více od autora
Cara Hunter (10)
je spisovatelka z Oxfordu, z něhož udělala dějiště svých krimi románů. Žije zde se svým manželem a kočkami, které ji neustále zdržují od psaní. Její prvotina Někdo blízký okamžitě získala skvělé čtenářské ohlasy a práva na ni se prodala do více než deseti světových jazyků.
Více od autora
C. L Taylor (8)
C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů. Během následujících dvou let byly její povídky publikovány tolikrát, až sama autorka ztratila přehled . Stejně tak nedokáže říct, kolik nominací či literárních cen v tomto období své spisovatelské kariéry posbírala. S jistotou ví jediné: že teprve opakované úspěchy, které sklidila za povídkovou tvorbu, ji podnítily k napsání románu. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože její psychologické thrillery patří mezi to nejlepší, co v tomto žánru momentálně vychází. Kniha Lež dobyla první příčky všech významných žebříčků bestsellerů v Británii a byla přeložena do patnácti světových jazyků.
Více od autora
Bruce Sterling (5)
Michael Bruce Sterling je americký spisovatel science fiction, jeden ze zakladatelů kyberpunku. Je proslulý svými romány a důležitou prací na sbírce Mirrorshades , která definovala kyberpunk jako samostatný žánr. Spolu s Williamem Gibsonem, Rudy Ruckerem, Johnem Shirleym, Lewisem Shinerem a Pat Cadiganovou je považován za zakladatele pesimistického a zahořklého směru sci-fi jménem kyberpunk, který se poprvé objevil na počátku 80. let. Společně s W. Gibsonem napsal později román The Difference Engine , v němž proslavili steampunk. Jeho prvotina Involution Ocean pojednává o světě jménem Nulakva, na němž se veškerá atmosféra drží v jediném, několik kilometrů hlubokém kráteru. Příběh popisuje loď plavící se po oceánu prachu na jeho dně, jejíž posádka loví stvoření, označovaná jako prašné velryby, která žijí pod hladinou. Od konce 70. let psal Sterling sérii povídek, odehrávajících se ve vesmíru Tvárných/Mechanistů: Sluneční soustava je kolonizovaná, dvě největší frakce spolu vedou válku. Mechanisté hojně využívají technologie založené na výpočetní technice, Tvární ve velkém měřítku praktikují genetické inženýrství. Situace se komplikuje následným kontaktem s cizími civilizacemi. Lidstvo se nakonec rozdělí na mnoho poddruhů, z mnoha náznaků se můžeme domnívat, že velké množství z nich patrně Galaxii úplně opustí. Z tohoto světa taktéž pochází jeho patrně nejslavnější román Schismatrix, popisující životní dráhu Abelarda Lindsaye. Tento diplomat Tvárných je přinucen opustit svůj domov a stát se vyvržencem. Sledujeme vítězství a prohry tohoto zdatného manipulátora, konfrontovaného se Sterlingovým složitým světem. Povídky o Tvárných/Mechanistech lze nalézt ve sbírce Crystal Express a společně s románem Schismatrix jako součást knihy Schismatrix Plus . Působí jako ...
Více od autora
Bros (5)
Bros je britská popová skupina, kterou v roce 1986 založili bratři Matt a Luke Gossovi a Craig Logan. Skupina dosáhla široké slávy na přelomu osmdesátých a devadesátých let a její debutové album "Push" vydané v roce 1988 se stalo komerčně velmi úspěšným. Album obsahovalo hity jako "When Will I Be Famous?" a "I Owe You Nothing", které jim pomohly získat status idolu teenagerů. Navzdory počátečnímu úspěchu Craig Logan v roce 1989 skupinu opustil kvůli zdravotním problémům a neshodám s dvojčaty Gossovými.
Více od autora
Bronski Beat (10)
Bronski Beat bylo britské synthpopové trio hrající v období 1983–1995, které zaznamenalo nejlepší období kolem poloviny 80. let 20. století. Ve skupině tehdy zpíval Jimmy Somerville podporovaný hráči na klávesové nástroje a perkuse Stevem Bronskim a Larrym Steinbachekem. Sommerville poté formaci opustil a věnoval se vlastnímu projektu The Communards a sólové dráze. Největším šlágrem kapely se stal debutový singl Smalltown Boy vydaný v červnu 1984, který dosáhl v americké, italské a nizozemské hitparádě na 1. příčku žebříčku. Všichni členové se otevřeně hlásili k homosexuální orientaci a jejich tvorba toto téma reflektovala. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bronski Beat na anglické Wikipedii.
Více od autora
Brian Posehn (10)
Celým jménem Brian Edmund Posehn. Americký herec, bavič, dabér a autor komiksů s Deadpoolem.
Více od autora
Břetislav Hofbauer (3)
Narozen 1925, zemřel 2007. PhDr., CSc., pedagog, práce z oboru pedagogiky volného času.
Více od autora
Bret Witter (6)
Bret Witter pracuje jako knižní redaktor a profesionální spisovatel. Vyrůstal v Alabamě, ale v současné době se svou ženou Beth, dvěma dětmi Lidií a Izákem a kočkou Kiki žije v Decatur, Georgia. Je spoluautorem řady populárně naučných knih.
Více od autora
Branislav Jobus (8)
Svojrázny slovenský muzikant a šoumen, člen viacerých originálnych hudobných zoskupení , moderátor , spisovateľ.
Více od autora
Božena Viková-Kunětická (11)
Božena Viková-Kunětická, rozená Novotná , byla česká nacionalistická politička, spisovatelka a dramatička. V roce 1912 byla jako historicky první žena zvolena na Český zemský sněm. Narodila se v rodině Jana Novotného, obchodníka s obilím a hostinského v Zámecké ulici v domě čp. 22 a Barbory Novotné-Šoltové z Mnětic. Měla dvě mladší sestry Annu Novotnou a Marii Novotnou. Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, učila se u Otilie Sklenářové-Malé, roku 1881 absolvovala úspěšně zkoušku v divadle a odešla hrát do Prahy, kde se ubytovala u paní Brückové ve Ferdinandské ulici čp. 41. Roku 1884 její herecká dráha skončila, tajně se provdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika a věnovala se rodinnému životu. Po sňatku se kvůli Vikovu zaměstnání museli hodně stěhovat. V prvních letech manželství jej doprovázela do Štětí, Mostu a Duchcova, v 90. letech žili v Pečkách, Uhříněvsi a skončili Českém Brodě, kde Vik roku 1919 zemřel. Měli spolu tři děti: dceru Vlastu Vikovou a dva mladší syny, kteří zemřeli ještě malí. Božena Viková-Kunětická vstoupila do politiky roku 1909 za Národní stranu svobodomyslnou a v roce 1912 se stala vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu . Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn. V letech 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii . Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu...
Více od autora
Božena Homolková (10)
Narozena 23. 10. 1937. Pedagožka, spoluautorka učebnic německého jazyka.
Více od autora
Börge Hellström (8)
narozený v roce 1957 , je švédský autor duo Jed Rubenfeld , a jeden z iniciátorů zločinců návratu do společnosti . Žije v Varmdo.
Více od autora
Bohumil Vít Tajovský (5)
Narozen 3. 3. 1912 v Klanečné u Havlíčkova Brodu, zemřel 11. 12. 1999 v Želivi. Katolický kněz, opat, člen řádu premonstrátů, autor publikací z oblasti náboženské literatury, memoárů a literární kritiky.
Více od autora
Bohumil Sedláček (9)
Narozen 13. 8. 1914 v Šumicích, zemřel 2006. Učitel, učebnice češtiny, spisy z oboru estetické výchovy a ex libris.
Více od autora
Blahoslav Bednář (9)
Narozen 18.12.1916 v Kloboukách u Brna, zemřel 20.10.1998. MUDr. DrSc., profesor patologické anatomie na Universitě Karlově, redigoval časopis "Československá pathologie", práce z oboru.
Více od autora
Beverly Swerling (7)
BEVERLY SWERLINGOVÁ je spisovatelka, poradkyně a horlivá amatérská historička. S manželem žije v New York City. Více informací na stránkách autorky www.beverlyswerling.com
Více od autora
Benito Pérez Galdós (6)
Benito Pérez Galdós byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista. Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tématikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.
Více od autora
Benedict Jacka (9)
Britský spisovatel fantasy, autor série městské fantasy Alex Verus.
Více od autora
Béla Illés (11)
Béla Illés byl levicově orientovaný maďarský spisovatel a novinář. Béla Illés se narodil roku 1895 v Horních Uhrách ve městě Kassa , ale dětství prožil v Berehovu na Podkarpatské Rusi. Již od mládí se účastnil revolučního hnutí. Roku 1916 ukončil doktorská studia práv na univerzitě v Budapešti. Během první světové války bojoval na rumunské, albánské a italské frontě. Po pádu Maďarské republiky rad, ve které zaujímal postavení člena vojenské rady, emigroval roku 1919 do Vídně a v letech 1920–1921 působil jako novinář na Podkarpatské Rusi. Za svou činnost byl zatčen a vyhoštěn z Československa. Od roku 1923 žil v Sovětském svazu, kde začínal jako dělník, ale brzy se prosadil jako romanopisec a stal se členem sekretariátu Svazu sovětských spisovatelů. Za druhé světové války bojoval jako důstojník v Rudé armádě. Do Maďarska se vrátil roku 1945 a věnoval se spisovatelské činnosti. Zemřel roku 1974 v Budapešti. Pochován je na místním hřbitově 'Kerepesi temető'. Pro svá díla čerpal Illés náměty z prostředí Podkarpatské Rusi a z bojů maďarské a sovětské armády za druhé světové války. Charakteristickým rysem jeho tvorby je anekdotický styl. Dvakrát obdržel Kossuthovu cenu .
Více od autora
Bedřich Hrozný (7)
Bedřich Hrozný byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů a položil tak základy oboru chetitologie. Na Filozofické fakultě UK v Praze založil a řídil Seminář pro klínopisné badání a dějiny starého Orientu, v letech 1926–1927 byl děkanem Filozofické fakulty UK a v letech 1939–1940 rektorem UK, který se odvážně postavil německým vojákům zasahujícím proti českým studentům na půdě Právnické fakulty UK. Když vstoupili do atria právnické fakulty, postavou vysoký Bedřich Hrozný stál rozkročen na schodech a zařval: "Ven darebáci! Toto je akademická půda". Vojáci tehdy opravdu odešli. Narodil se v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, středoškolská studia dokončil na gymnáziu v Kolíně , kde ho učil nadšený orientalista Justin Václav Prášek. Kromě tehdy povinné latiny a klasické řečtiny se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Ve svých studiích pokračoval na přání otce na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Zde vydržel pouhý jeden semestr a přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům, především akkadštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Za dobu svého studia zvládl celkem deset orientálních jazyků. V roce 1901 získal doktorát a stipendium na Berlínské univerzitě. Ta spolu s Oxfordskou univerzitou tehdy představovala špičkové badatelské pracoviště orientalistiky. Těžištěm jeho vědecké práce byl klínopis, tedy studium sumerských a akkadských textů. V roce 1904 odjel s prof. Ernstem Sellinem do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na vydávání klínopisných textů. Po návratu do Vídně pracoval v Univerzitní knihovně, kde roku 1909 získal definitivu. V tomto roce se i oženil. V roce 1906 při pobytu v Malé Asii byl německou expedicí objeven velký archív chetitských ...
Více od autora
Bedřich Bridel (9)
Bedřich Bridel, též Fridrich Bridel, Bridelius nebo Brydelius, byl český barokní spisovatel, básník a jezuitský misionář. Bridel byl synem radního písaře. Studoval nejprve na gymnáziu v pražském Svatováclavském semináři. Do jezuitského řádu vstoupil v osmnácti letech roku 1637. Společně se svým spolužákem Bohuslavem Balbínem vystudoval teologii a filosofii. Vysvěcen na kněze byl roku 1650 a poté působil jako profesor rétoriky a poetiky na Karlově Univerzitě. Protože měl značné finanční prostředky, založil roku 1656 v Klementinu tiskárnu, kterou vedl jako správce. V té době také napsal většinu svých významných děl. V roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru. Zemřel roku 1680, když pomáhal ošetřovat nemocné morem v Kutné Hoře. Jeho celoživotní tvorbu tvoří asi třicet děl. Hojně překládal a psal legendy, písně, básně i filosofická, meditativní a náboženská didaktická díla. Většina z nich vyšla ve své době anonymně, jen výjimečně byla podepsána monogramem F.B.S.I. O Bridelově autorství některých děl nevěděli ani někteří jeho současníci.
Více od autora
Beata Ćwikowska (5)
Polská autorka učebnic, pracovních listů a metodik výuky němčiny.
Více od autora
Barbora Vajsejtlová (9)
Narozena 1979. Vystudovala žurnalistiku a psychologie. Novinářka, redaktorka.
Více od autora
Barbora Brůnová (10)
Po ukončení vysoké školy pobývala rok jako dobrovolník v Demokratické republice Kongo a věnovala se výuce výtvarné tvorby. Po návratu z Afriky učila několik let na gymnáziu či základní umělecké škole, a při učení se věnovala ilustrování knih, komiksových reporel a mnoho dalšího. Má dva syny a žiji v Litomyšli.
Více od autora
Arnošt Klíma (10)
Narozen 1.3.1916 v Klimkovicích, zemřel 4.1.2000. PhDr., DrSc., člen korepondent Československé akademie věd, profesor filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Historik, práce v oboru, překladatel z němčiny.
Více od autora
Antony Mason (10)
Anglický spisovatel a cestovatel. Je autorem 70 cestopisů, knih o umění, zeměpisu a historii včetně publikace DK „Top 10 Travel Guide to Brussels, Bruges, Antwerp and Ghent“, „Cadogan Guide to Brussels“ a „Cadogan Guide to Bruges“. Jako člen královské literární nadace přednášel psaní na Goldsmiths College, University of London.
Více od autora
Antonín Svoboda (10)
Prof. Dr. Ing. Antonín Svoboda byl český vynálezce a počítačový vědec, konstruktér prvních československých samočinných počítačů SAPO a EPOS 1, profesor University of California, Los Angeles. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam. Narodil se v Praze v rodině profesora češtiny. V letech 1925–1931 vystudoval elektrotechnické a strojní inženýrství na ČVUT, roku 1936 ukončil studium fyziky na Univerzitě Karlově a oženil se se spolužačkou a astronomkou M. Joanelli. Na podzim 1936 byl povolán do Československé armády a pověřen prací na protiletadlových zaměřovačích. Roku 1938 začal přednášet matematiku na ČVUT, ale po obsazení Československa nacisty byl spolu se svým spolupracovníkem V. Vandem vyslán Ministerstvem obrany do zahraničí, aby svůj zaměřovač uplatnili proti nacistům. Ve Francii pracoval na Ministerstvu obrany a v prosinci 1939 se manželům narodil syn Tomáš. Brzy nato museli opustit Paříž a po velmi dobrodružné cestě dojeli na kolech do Marseille, kde je měla čekat loď. Plán však nevyšel a z Francie se dostali každý jinak: Vand do Velké Británie, paní Svobodová do USA přes Lisabon a on sám po různých intervencích přes Casablanku až v roce 1941. Pracoval na vývoji protiletadlových zaměřovačů. Nejprve ve firmě ABAX Corporation, ta ale pro podezření ze spolupráce s Němci nakonec nedostala státní zakázky. Roku 1943 byl pozván ke spolupráci na vývoji samočinného počítače do Radiation Laboratory při MIT. Zde pracoval s později slavnými zakladatelskými osobnostmi, jako byl Vannevar Bush a Howard Aiken. Podle jeho návrhu byl realizován mechanický analogový počítač, tvořící součást protiletadlového zaměřovacího systému MARK 56, používaného na amerických válečných lodích od poloviny války po dalších 50 let. Těsně po válce sepsal ještě knihu o kloubových mechanických počítačích. V dubnu 1946 se vrátil do Prahy a do souborné edice vědeckých a technických výs...
Více od autora