10921–10980 z 157364 Autoři
Pavel Loněk (5)
Vystudoval fakultu žurnalistiky UK v Praze. Od roku 1980 redaktor deníku Československý sport se zaměřením na hokej, lyžování a box. Jako novinář se zúčastnil zimních olympijských her 1992, 1994, 1998 a 2002. Několikrát absolvoval mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách, mistrovství světa v letech na lyžích. Jako reportér se zúčastnil Vasova běhu. Přispíval také do magazínu Hattrick a regionálního tisku. Autor a spoluautor knih o osobnostech sportu a ze sportovního prostředí. Křtu poslední knihy o zajímavých dvojicích ze sportovního i kulturního světa s názvem Dvojhlas, kterou napsal spolu s Milanem Švecem se již nedožil.
Více od autora
Pavel Kryštof Novák (8)
Narozen 29.6.1946 v Moravských Budějovicích. Editor díla Vlasty Javořické a jiných autorů v nakladatelství Bonus, Brno.
Více od autora
Pavel Klusák (5)
Narozen 29. 11. 1969 v Praze. Hudební publicista a filmový scénárista, zakladatel několika kulturních festivalů, autor kabaretní poezie.
Více od autora
Pavel Hošek (8)
doc. Pavel Hošek, Th.D., Katedra religionistiky, Evangelická teologická fakulta UK. PAVEL HOŠEK přednáší religionistiku na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se vztahem teologie a kultury a religionistickým výkladem krásné literatury. Ve volném čase podniká s manželkou Vierkou a dětmi Matějem, Hankou, Zuzankou a Johankou dobrodružné výpravy do přírody. Je členem Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Napsal knihy o díle C. S. Lewise: C. S. Lewis , Kouzlo vyprávění , Cesta do Středu skutečnosti , o vztazích mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími: Na cestě k dialogu , Židovská teologie křesťanství , Islám jako výzva pro křesťany , o proměnách náboženství v dnešní době: A bohové se vracejí , o šlechtickém rodu Milnerů z Milhausenu: Cesta ke kořenům a vydal knihu svých rozhlasových rozhovorů nad Biblí s Petrem Vaďurou: V dobrých rukou .
Více od autora
Pavel Hénik (8)
Narozen 2. 5. 1977. Spisovatel a nakladatel. Vedoucí scénického provozu v České televizi .
Více od autora
Pavel Čech (10)
Pavel Čech je český malíř, autor komiksů, ilustrátor a tvůrce autorských knih. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pět roků pracoval jako opravář v Královopolské strojírně a následně 15 let jako profesionální hasič. V roce 2004 toto povolání opustil a stal se profesionálním výtvarníkem a literátem. Pavel Čech se orientuje především na čtenáře předškolního a mladšího školního věku. Je autorem obrázkových pohádkových knih, které sám ilustruje. Jako autor komiksů od roku 2002 spolupracuje s časopisem Aargh, pro který kreslí komiksy. Spolupracuje i s časopisy Stripburek a K9. Vydal řadu titulů, ve kterých dominují jeho inovativní ilustrace. Svými kresbami se podílel na tvorbě knihy např. Jana Skácela a Radka Malého . Je autorem obálek děl Jiřího Kratochvila Noční tango nebo Brno nostalgické i ironické. Je autorem ilustrací v knize Miloše Menclera Štěstí najdeš na prýglu. Výběr z tvorby: Seznam výstav od roku 1994:
Více od autora
Pavel Boháč (6)
Narozen 1959. PhDr., archivář, práce z oboru geografického názvosloví.
Více od autora
Paul Sussman (4)
Paul Sussman je Žid a už jako malý kluk sbíral peníze na zeleň pro Izrael a psal dopisy izraelským vojáků. Několik let také, už jako dospělý, v Izraeli žil a pracoval v kibucu. K Arabům ovšem necítí žádné nepřátelství, spíš naopak, a velice si váží islámu. Často cestuje po Středním východě, ale jeho největší láskou je Egypt a egyptologie. Je dokonce členem skupiny odborníků, která v nedávné době v Údolí králů znovu odkryla už jednou, v roce 1908, objevenou hrobku KV56, zvanou „Zlatá hora", a postarala se tak o nejzajímavější nález zlatých šperků od dob Carterova objevu Tutanchamona. Krom toho Sussman věří, že by mohla být místem posledního odpočinku legendární královny Nefertiiti… Kromě toho, že se zajímá o věci tak vážné a důležité, jako jsou izraelsko-palestinské vztahy a světová politika, objevuje se na prknech znamenajících svět coby komik . Jeho články, eseje i obsáhlejší texty se objevují v tiskovinách tak slavných jmen jako např. The Daily Telegraph, The Daily Express, The Evening Standard, The Independent, The Guardian… Je ženatý a žije v Londýně, kde jeho vášeň pro archeologii započala.
Více od autora
Paul Johnston (4)
Narodil se v Edinburghu v roce 1957. Po studiu na Oxfordu, kde se zabýval antickým a moderním Řeckem pracoval pro loďařskou společnost v Belgii. V roce 1987 se přestěhoval do Řecka, kde vyučoval angličtinu. Žije střídavě v Anglii a Řecku, je podruhé ženatý a má tři děti.
Více od autora
Paul G Bahn (7)
Britský archeolog a překladatel knih o archeologii, odborník na prehistorické umění.
Více od autora
Paul Bourget (12)
* 2. září 1852, Amiens † 25. prosinec 1935, Paříž francouzský básník a spisovatel. Jaroslav Vrchlický v antologii Moderní básníci francouzští na str. 84 uvádí: Mimo známé romány a studie literární a cestopisné, které jej postavily v první řadu moderních duchů francouzských, vydal veršem: La vie inquiète , moderní idylku Edel a Les aveux .
Více od autora
Paul Auster (10)
Paul Benjamin Auster je americký spisovatel židovského původu. Píše romány, filmové scénáře, básně i eseje. Překládá rovněž z francouzštiny , ve Francii i studoval. Často využívá detektivní schéma či jiné populární žánry, témata jeho knih jsou však spíše existenciální. Láká ho i film, k nejznámějším patří jeho scénář k filmu Kouř či Vnitřní život Martina Frosta , který též sám režíroval. Roku 2006 získal Cenu prince Asturského. V roce 2008 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.
Více od autora
Paolo Cognetti (8)
Paolo Cognetti je italský prozaik. Začal studovat matematiku na univerzitě, studia však zanechal a odešel na filmovou školu v Miláně , kterou absolvoval v roce 1999. Jako samouk vystudoval americkou literaturu a začal režírovat filmové dokumenty na sociální, politická a literární témata. Miluje New York a hory. Literárně debutoval v roce 2004 povídkovou sbírkou „Příručka pro úspěšné dívky“, po níž následovaly dvě další: „Něco malého, co každou chvíli bouchne“ a „Sofia chodí pořád v černém“ . O rok později vydal autobiograficky laděný deník „Divoký kluk“, kde vylíčil svůj útěk z města do hor. Román Osm hor vyšel italsky roku 2016 v nakladatelství Einaudi. Stal se světovým bestsellerem, práva na vydání knihy se dosud prodala do 33 zemí, jsou zakoupena filmová práva.
Více od autora
Otto Zwettler (7)
Narozen v Byňově, doc., PhDr., RNDr., CSc., český historik a překladatel z angličtiny a polštiny.
Více od autora
Otto Schück (7)
Otto Schück je český lékař, vysokoškolský pedagog a odborník na nefrologii. Během své kariéry vydal mnoho odborných publikací věnující se lékařství, hlavně nefrologii. Vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od r. 1951 se věnuje vědecké činnosti. Od roku 1962 pracoval na Ústavu experimentální teorie. Přednášel na Univerzitě Karlově. V roce 1996 mu byla udělena Cena Jana Evangelisty Purkyně. Pracuje na Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.
Více od autora
Otto Jírovec (8)
Otto Jírovec byl český akademik a parazitolog. V roce 1929 získal doktorát na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také následně působil jako nehonorovaný asistent . V roce 1933 se zde habilitoval v oboru všeobecné zoologie a parazitologie a v roce 1948 získal titul profesora. Během druhé světové války pracoval jako vedoucí laboratoře parazitologie ve Státním zdravotním ústavu, po osvobození se vrátil na Přírodovědeckou fakultu. V letech 1949–1952 vedl katedru zoologie, později řídil na UK zoologický ústav. V letech 1954–1961 vedl Parazitologickou laboratoř ČSAV a v letech 1954–1965 i časopis Československá parazitologie. V roce 1964 stál u založení Protozoologické sekce České parazitologické společnosti. Studoval hlavně parazitické prvoky a z onemocnění převážně trichomoniázu a toxoplazmózu. Odhalil původce intersticiální pneumonie kojenců Pneumocystis carinii . Za své vědecké kariéry publikoval cca 280 odborných článků 250 popularizačních článků a 11 knih. Výběr nejznámějších knih:
Více od autora
Otto Boček (5)
Narozen 10.4.1893 v Úlovicích u Loun, zemřel 31.10.1964 v Praze. Pomolog, literatura z oboru.
Více od autora
Otakar Moravec (5)
Narozen 6. 6. 1924 v Nových Dvorech u Kutné Hory, zemřel 2001 v Drahanovicích. Spisovatel a básník, autor knih pro děti a rozhlasových pořadů.
Více od autora
Otakar Káňa (4)
PhDr. Otakar Káňa, CSc. , docent, historik, historická literatura z Opavska.
Více od autora
Otakar Bílek (4)
Otakar Bílek byl český rozhlasový režisér a pedagog. Otakar Bílek se narodil 29. června 1932 v jihočeské Kaplici, kde měl jeho otec malý kadeřnický a holičský závod, jako první ze tří dětí . Rodina v malé pohraniční Kaplici dlouho nezůstala, neboť se zde již v době Bílkova útlého dětství tamější němečtí obyvatelé bouřili proti českému státu. Po německém záboru českého pohraničí v roce 1938 musela rodina Bílkova utéct do vnitrozemské Soběslavi, která byla určitým centrem kraje, odkud oba rodiče Bílkovi pocházeli. Zde tedy Otakar Bílek absolvoval základní školu a poté pokračoval ve studiu na gymnáziu v Táboře, kde maturoval v roce 1951. Tenkrát při soběslavském spolku divadelních ochotníků „Chvalovský“ vznikl i kroužek mladých, kde mladý Ota mohl uplatnit svůj herecký talent. Během studia ve vyšších třídách táborského gymnázia ovšem začal Bílek rozvíjet nejen talent herecký, nýbrž i organizační a režisérský. Zde zorganizoval se spolužáky i staršími kamarády herecký soubor. Jejich první premiérou bylo literárně dramatické pásmo Tábor vypravuje, na jehož literárním podkladě se z podstatné části podílel i on sám. Následovala další inscenace – Gogolova komedie Revizor. Po maturitě v roce 1951 již bylo kadeřnictví Bílkova otce znárodněno a jako bývalému kapitalistovi mu bylo také znemožněno aktivně působit v ochotnickém divadelním spolku. Přesto se Otakar Bílek pokusil o profesionální divadelní kariéru a přihlásil se k přijímacím zkouškám na Akademii múzických umění. Ale v průběhu přijímacích zkoušek mu jeden ze zkoušejících diskrétně prozradil, že z politických důvodů přijat být nesmí, a proto Bílek již v dalších zkouškách ani nepokračoval. Otakar Bílek byl přijat do českobudějovického studia Československého rozhlasu, kde nastoupil na podzim roku 1951 jako asistent režiséra Miroslava Kalného. Ten ho postupně zasvěcoval do rozhlasové praxe a stal se jeho učitelem i vzorem. V roc...
Více od autora
Oscar Peterson (8)
Oscar Peterson byl kanadský jazzový pianista a skladatel, který se díky své virtuozitě a strhujícím výkonům stal jednou z nejuznávanějších a nejvlivnějších osobností jazzového světa. Peterson se narodil 15. srpna 1925 v Montrealu v Québecu a již v mládí se začal učit hrát na klavír u svého otce a později u klasického pianisty maďarského původu Paula de Markyho. Jeho talent se rychle projevil a ve čtyřicátých letech už vystupoval profesionálně.
Více od autora
Ondřej Pivoda (10)
Narozen v Brně. Je bakalářem etnologie a religionistiky na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity , magistrem etnologie na FF MU. Publikoval překlad Oloncha o Ňurgunu Booturovi. Od roku 2014 je doktorandem v Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU, vyučuje srovnávací mytologii a jazyky severní Asie a Ameriky. V roce 2015 se zúčastnil Mezinárodní konference srovnávací mytologie v Toruni, kterou pořádala International Association for Comparative Mythology. V roce 2018 publikoval sérii lingvistických článků v časopise Živa.
Více od autora
Ondřej Havelka (10)
Ondřej Havelka je český režisér, herec, zpěvák, tanečník a scenárista. Je čestným občanem městské části Praha 5. Jako všestranný umělec je uměleckým ředitelem a zároveň frontmanem orchestru Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, zaměřeného na autentickou interpretaci historického jazzu a swingu meziválečného období 20. století. Při produkcích se svým orchestrem si pohrává s rolí klasického swingového entertainera se všemi typickými atributy této profese: zpěv, mluvené slovo, tanec, step. Je synem české herečky Libuše Havelkové a hudebního skladatele a profesora Akademie múzických umění Svatopluka Havelky. Po absolvování herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze v roce 1980 studoval operní režii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně . Po studiích na DAMU působil šest let v pražském divadle Ypsilon. V letech 1976 až 1995 vystupoval jako frontman Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Po odchodu z něho si založil vlastní jazz-band , se kterým působí dodnes. Po roce 1989 začal pracovat i jako scenárista a režisér v televizi. V roce 1999 režíroval celovečerní filmový portrét Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský, pro který také napsal scénář a ve kterém si zahrál sám sebe. V roce 1990 napsal scénář a režíroval hudební dokument Originální pražský synkopický orchestr, který získal cenu "Stříbrná růže" na festivalu televizní zábavy v Montreux v roce 1991. V roce 1995 byl autorem scénáře a režie televizního dokumentu Mezzosoprano Magdalena Kožená a v roce 2008 režisérem dokumentárního filmu Magdalena, opět o Magdaleně Kožené. V roce 2012 natočil dokumentární film Perla baroka o zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově. Od roku 1988 se věnuje také divadelní režii. V roce 2014 dosáhl mezinárodního uznání se svou režijní prací na zfilmování opery Orfeo ed Euridice od Christopha Willibalda Glucka v Zámeckém divadle v Českém Krumlov...
Více od autora
Ondřej Bitto (9)
Narozen 1983 v Trutnově. Ondřej Bitto je autorem knihy Microsoft Windows Vista Podrobná uživatelská příručka, spoluautorem bestselleru 1001 tipů a triku pro Microsoft Windows Vista a řady dalších knižních titulů. Mimo toho napsal stovky článků zaměřujících se na bezpečnost, šifrování dat, internet a moderní služby i aplikace. Aktivně publikuje na řadě významných serverů a v odborných časopisech, jeho komentáře můžete najít také v běžném denním tisku.
Více od autora
Omar Chajjám (5)
Ghíját ad-Dín Abú al-Fath Umar bin Ibráhím an-Nísábúrí al-Chajjám zkráceně Omar Chajjám byl perský básník, matematik, filozof a astronom. Svými současníky byl nazýván nejvzdělanějším mužem století, králem filozofů Východu a Západu, mudrcem či nositelem Pravdy . Dnes je nejvíce znám pro svou sbírku básní Čtyřverší, kterou zejména v anglosaském světě zpopularizoval Edward FitzGerald svým volným přebásněním pod názvem The Rubaiyat of Omar Khayyam . V českojazyčném prostředí jeho dílo zpopularizovali Josef Štýbr, Jaromír Borecký, Eva Štolbová, Jan Rypka a Vilém Závada. Konkrétních a spolehlivých údajů o životě Omara Chajjáma se zachovalo jen málo. Narodil se ve městě Nišápúr, pravděpodobně v roce 1048. Některé prameny uvádějí dřívější rok narození v rozpětí 1021 až 1048. Podle jména lze usuzovat, že jeho otec byl výrobcem stanů. Omar byl nadaný mladík, který od svého učitele Nasira Mansura získal základ všestranného vzdělání. Velkým duchovním vzorem byl pro něho učenec Avicenna. Omarův zájem se soustředil především na matematiku a astronomii. Jeho spolužáky a přáteli byli Hasan bin Ali , který se později stal vezírem s titulem Nizam-ul-Mulk a Hasan ibn Sabbáh , budoucí zakladatel kruté a obávané sekty Asasínů. Omar Chajjám pokračoval ve studiích v Samarkandu, Balchu, Buchaře a Isfahánu. Po návratu do Níšápuru se stal učitelem a respektovaným učencem. Již v mladém věku byl autorem mnohých vědeckých pojednání z algebry, astronomie, geometrie, filozofie a historie. V roce 1074 seldžucký sultán Melik-Šáh I. mu umožnil v Isfahánu založit významnou observatoř. Chajjám zde soustředil významné astronomy své doby. Na sultánově dvoře, kde působil jeho přítel vezír Nezámolmolk, měl Omar Chajjám možnost plně se věnovat vědecké práci. Zabýval se reformou kalendáře, sestavoval astronomické tabulky a zpracovával hvězdné mapy. Poté, co sultán i vezír byli v roce 1092 za...
Více od autora
Olga Mužíková (3)
Narozena 28.3.1978 v Litomyšli. Mgr., pedagožka, pomocné učebnice českého jazyka, též práce o cestovním ruchu na Vyškovsku.
Více od autora
Nita Prose (10)
Kanadská spisovatelka. Viceprezidentka a redakční ředitelka ve společnosti Simon & Schuster v Torontu.
Více od autora
Nils Lofgren (11)
Nils Lofgren je americký kytarista, akordeonista, hudební skladatel a zpěvák, nejvíce známý jako člen skupin The E Street Band Bruce Springsteena a Crazy Horse Neila Younga.
Více od autora
Nikolaj Terlecký (8)
Nikolaj Terlecký - Nikolaj Nikolajevič Terleckij, rusky: Николай Николаевич Терлецкий byl ruský spisovatel, který podstatnou část svého života strávil v Československu, a posledních 27 let ve Švýcarsku. Narodil se Petrohradu do rodiny vysokého carského důstojníka. Od roku 1914 studoval na petrohradské kadetce, které nedokončil, když musel se svými rodiči emigrovat v roce 1917 po bolševické revoluci. Od roku 1919 do roku 1921 pokračoval ve studiu na ruském gymnáziu v Istanbulu. Na tomto gymnáziu došlo k úřednímu omylu v zápisu do jeho dokladů u data narození, na nesprávný rok 1906. Terlecký tento nesprávný údaj o svém narození používal až do konce svého života. Putování z Ruska mladého Nikolaje Terleckého skončilo v roce 1922 v tehdy ještě mladém Československu. Středoškolská studia ukončil na ruském gymnáziu v Moravské Třebové a po maturitě se v roce 1928 zapsal na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a navštěvoval přednášky ze slovanské filologie a z filozofie. Během studií se projevilo jeho mimořádné jazykové nadání a velmi rychle a hlavně dokonale zvládnul češtinu. Po ukončení studí od roku 1932 až do roku 1937 prošel nejrůznějšími profesemi, počínaje od boxera, přes choreografa nebo jako model na Umělecko průmyslové škole v Praze. Po roce 1933 se hlavně věnoval soukromému vyučování ruštiny a mezil jeho žáky patřila skupina zejména levicových intelektuálů, jako Jan Drda, Vítězslav Nezval nebo Marie Majerová a dal. V průběhu 30. let konvertoval ke katolicismu a stal se řádným členem kroužku ruských emigrantských literátů SKIT. V roce 1936 u něj propukla tuberkulóza, kterou se mu nepodařilo nikdy plně doléčit. V období let 1937 až 1939 pracoval jako soukromý učitel v Mukačevě a současně i jako režisér podkarpatského Národního divadla. V roce 1939 se vrátil do Prahy do roku 1942 byl profesorem na Berlitzové škole v Praze. Od roku1942 až do osvobození se živil jako soukromý učitel jazyků. Po válce se stal překladatelem Úřadu předs...
Více od autora
Nikolaj Nikolajevič Michajlov (8)
Nikolai Michajlov - ruský sovětský spisovatel, autor cestopisů . Laureát Stalinovy ceny třetího stupně . Uskutečnil mnoho expedic a cest všech částí Sovětského svazu.
Více od autora
Niko Tinbergen (4)
Nizozemský zoolog a etolog, v roce 1973 Nobelova cena za objevy v oblasti smyslového vnímání zvířat.
Více od autora
Nigella Lawson (5)
Nigella Lucy Lawson je známá britská novinářka, autorka řady kuchařek, moderátorka několika televizních pořadů o vaření. Její rodiče Nigel Lawson a Vanessa Lawson patří mezi známé osobnosti Velké Británie. Otec působil v politice a rodina její matky vlastnila potravinářskou společnost Lyons Coffee House. Proslavila se především svými televizními pořady, které z ní udělaly celosvětově známou a oblíbenou kuchařku a v současné době se vysílají v mnoha zemích světa. Mezi její nejznámější televizní kuchařské show patří Nigella Bites, Nigella Christmas Kitchen a Nigella’s kitchen. První kuchařku vydala v roce 1998 a do roku 2013 vydala už deset knih. Obdržela řadu ocenění, mezi něž patří například British Book Award nebo WH Smith Book Awards za lifestylovou knihu roku. Je vdova a má dvě děti. Nigella Lawson se narodila 6. ledna 1960 v Londýně. Její otec Nigel Lawson byl ministrem financí v době vlády Margaret Thatcherové, kdy vystupoval za konzervativní stranu. Působil také jako novinář. Její matka Vanessa Lawson, rozená Salmon, která zemřela na rakovinu v roce 1985 byla známou dědičkou řetězce restauraci a hotelů Lyons Coffee House. Nigella pochází ze čtyř dětí, měla jednoho bratra a dvě sestry. Jedna z jejích sester, Thomasina, zemřela v roce 1993 na rakovinu prsu. V dětství se Nigella potýkala s řadou problémů, což mnozí přičítají jejímu komplikovanému vztahu s matkou, o kterém se několikrát zmínila v rozhovorech pro britská média. Zároveň byla ale také značně introvertní. V době základní školní docházky vystřídala během devíti let devět různých škol. Podařilo se jí ale nakonec vystudovat univerzitu v Oxfordu, obor středověké a moderní jazyky. Po vysoké škole působila v řadě médií jako novinářka. Při práci žurnalistiky v The Sunday Times se sblížila se svým kolegou Johnem Diamondem a vzala si ho v roce 1992 v Benátkách. Mají spolu dvě děti – dceru Cosimu Thomasinu a syna Bruna Paula. Její manžel onemo...
Více od autora
Nicole Byrd (8)
Nicole Byrd . Cheryl Zach se narodila roku 1947 v Tennessee, USA a v mládí díky tomu, že byla tzv. armádní dítě, hodně cestovala , a tak poznala mj. Texas, Kalifornii, ale i Německo, Skotsko, Anglii a mnoho dalších zemí. Psaní knih byl odjakživa její sen a naplno se mu začala věnovat v době, kdy její dcera Michelle byla ještě batole a syn Quinn chodil do první třídy. V té době rodina žila ve Skotsku a ačkoli se již tehdy pokusila publikovat své příběhy, dočkala se několika odmítnutí. A tak trpělivě vyčkávala, zužitkovala vlastní zkušenosti a dojmy ze zemí, ve kterých žila a od r. 1982 pod svým jménem Cheryl Zach vydávala své historické romance. Jenže její spisovatelské a literární geny zdědila i dcera Michelle Place a když byla na vysoké škole, rozhodla se, že také zkusí psát a taky historickou romanci. Nejdřív dávala své dceři k posouzení své rukopisy a Michelle často přišla na nějaký zajímavý nápad, tak jí matka navrhla, ať zkusí některé ze scén sama přepsat a protože se oběma výsledek líbil, bylo tvůrčí duo matka-dcera na světě. To se stalo v roce 2000 a od té doby má toto tvůrčí duo na kontě deset knih a další kniha se chystá v roce 2008.
Více od autora
Nathalie Sarraute (4)
Nathalie Sarrautová , rozená Natalia Iljinična Černiovskaja – jako datum narození bývá někdy uváděn 5. červenec 1900, byla francouzská spisovatelka ruského původu, představitelka a zakladatelka tzv. nového románu. Narodila se poblíž Moskvy, ale již roku 1909 se její rodiče trvale usadili v Paříži. Zde také vystudovala práva, historii a sociologii, poté zahájila právnickou praxi, které zanechala roku 1941, kdy se začala plně věnovat literatuře.
Více od autora
Nataša Gollová (5)
Narozena 27.2.1912 v Brně, zemřela 29.10.1988 v Praze. Vlastním jménem Nataša Hodáčová. Herečka.
Více od autora
Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková (7)
Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková , rusky: Надежда Филаретовна Мельникова-Папоушкова byla ruská sovětská kulturní historička, folkloristka, autorka publikací z oboru výtvarného umění, etnografie, ruské literatury, překládala z/do ruštiny. Po VŘSR emigrovala, zabývala se hlavně českou historií, historií Prahy a jejím uměním. Byla autorkou historických knih a odborných pojednání. Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková , rusky: Надежда Филаретовна Мельникова-Папоушкова byla ruská sovětská kulturní historička, folkloristka, autorka publikací z oboru výtvarného umění, etnografie, ruské literatury, překládala z/do ruštiny. Po VŘSR emigrovala, zabývala se hlavně českou historií, historií Prahy a jejím uměním. Byla autorkou historických knih a odborných pojednání. Pocházela z gruzínského knížecího rodu. Po ukončení serpuchovského gymnázia absolvovala Vyšší ženské kursy – to již byla provdaná za prvního muže . V Moskvě se seznámila se svým druhým mužem – českým diplomatem Jaroslavem Papouškem, který zde pracoval jako sekretář T. G. Masaryka koncem 1. světové války. V roce 1919 spolu odjeli do Prahy, kde Naděžda pokračovala ve vzdělání studiem slavistiky na umělecké fakultě Univerzity Karlovy . V letech 1922—1925 studovala v Paříži na École du Louvre. Jaroslav Papoušek byl jedním ze zakladatelů protiněmeckého odporu v protektoráru Čechy-Morava, do něhož byla vtažena i Naděžda. Během 2. světové války se účastnila hnutí odporu českých novinářů v čelem s novinářem a historikem Františkem Bauerem. Jaroslav Papoušek byl uvězněn v prosinci 1941 a v lednu 1945 zemřel v koncentračním táboře. Po jeho uvěznění byla zatčena i Naděžda, která byla umístěna v koncentračním táboře Ravensbrück. Přežila a v roce 1945 se vrátila do osvobozeného Československa, kde se dozvěděla o...
Více od autora
Naďa Profantová (6)
Naďa Profantová je česká historička a archeoložka specializující se na období starší a střední doby hradištní. Externě působí na katedře archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Více od autora
Morus (4)
Vlastním jménem Richard Lewinsohn, německý novinář a spisovatel, píšící většinou pod jmény Morus a Campanella. Před nacismem emigroval nejprve do Paříže, později do Brazílie, kde učil v Rio de Janeiru; v roce 1952 se vrátil do Paříže. Zemřel v Madridu.
Více od autora
Monty Python (12)
Monty Python byla britská surrealistická komediální skupina, která vytvořila televizní komediální pořad " Monty Python 's Flying Circus", který se poprvé vysílal na BBC v roce 1969. Skupinu tvořili Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Eric Idle, Terry Jones a Michael Palin. Jejich tvorba, známá svým jedinečným a inovativním komediálním stylem, se často vyznačovala satirickými názory na britský establishment, literární postavy a historické události. Monty Python .
Více od autora
Miroslav Stoniš (9)
Miroslav Stoniš je český prozaik, básník, dramatik a scenárista. V roce 2003 získal za svou knihu Paterek a pastýřka laní Literární cenu Knižního klubu.
Více od autora
Miroslav Šmíd (4)
Horolezec, který vedle velkých výstupů zaujal svou životní filozofií a způsobem života. Založil Mezinárodní festival horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují, vydával plakáty, pohlednice, knížky, točil filmy, povídal o horách při promítání diapozitivů a hlavně stále fotografoval. Zahynul při zdolávání yosemitské stěny Lost Arrow.
Více od autora
Miroslav Randa (12)
Narozen v roce 1959. Matematik a fyzik, zaměřen na astrofyziku a astronomii. Učebnice pro ZŠ.
Více od autora
Miroslav Pech (10)
Miroslav Pech je český spisovatel. Dětství a dospívání prožil v Nové Bystřici. Prošel mnoha zaměstnáními . Je autorem povídkových sbírek Napíšu Pavle, Ohromně vtipná videa a románu Cobainovi žáci. Povídky publikoval v literárních časopisech časopisech Semtam, H_aluze, Psí víno, Protimluv, Host, Salon, Weles, Pandora, Tvar či na internetové Dobré adrese. Žije v Českých Budějovicích.
Více od autora
Miroslav Myška (9)
Miroslav Myška pracuje jako reklamní fotograf. Od roku 1990 vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Je zkušeným fotografem a autorem několika knih , představil se na mnoha samostatných i skupinových výstavách u nás i v zahraničí.
Více od autora
Miroslav Moravec (7)
Miroslav Moravec byl český divadelní a filmový herec a dabér. Hrát začínal ochotnicky již za středoškolských studií, přestože rodiče s hereckou kariérou nesouhlasili. Divadelní fakultu Akademie múzických umění absolvoval roku 1962 dálkově, dříve nebyl opakovaně přijat. Už během studií přijal první angažmá v Mostě. V dalších letech pak hrál v Chebu a ve Zlíně. V roce 1968 mu nabídl angažmá Otomar Krejča ve svém pražském Divadle za branou. Od roku 1980 pak působil v Divadle pod Palmovkou . V roce 1996 se stal členem Divadla na Vinohradech, ve kterém zůstal až do roku 2004. Působil nejen v divadle, ale i ve filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Daboval například inspektora Kojaka, komisaře Moulina, mnoho postav Belmonda, či fiktivní postavu Fantomase. Disponoval velmi zvučným, hlubokým, hebce melodickým hlasem, díky němuž patřil mezi nejvýznamnější české dabingové a rozhlasové herce. Narodil se v Praze na Žižkově rodičům původem z Hané. Měl dvě sestry, Miladu a Marii. S manželkou, výtvarnicí, které říkal „Milča“, měl syna Prokopa a od něho vnuka Daniela.
Více od autora
Miroslav Kárný (7)
Miroslav Kárný se narodil 9.září 1919 v Praze. Po absolutoriu akademického gymnázia v Praze začal studovat na Filosofické fakultě UK, studia však nemohl dokončil. V letech 1941-44 byl vězněn v ghettu Terezín; zde se r. 1944 také oženil sM argitou Krausovou. Na podzim 1944 byl transportován do Osvětimi, v zimě 1945 přežil pochod smrti do Kauferingu aDachau. V letech1945-51 pracoval v Rudém právu, v letech19 5 2- 58 ve Spojených ocelárnách Kladno v redakci čsp. Kladenský kovák, v redakciS vobody , posléze jako šéfredaktor, a na ÚV KSČ. Odtud musel r. 196 9 odejít a až do důchodu pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství. Od roku 1974 se začal naplno věnovat svému největšímu zájmu: dějinám. Zabýval se historií německého fašismu a protektorátu, vždy se zřetelem k židovskému osudu. Časem patřil k největším odborníkům v tomto oboru, jedinečného znalce v něm našla především problematika terezínského ghetta a KT Osvětim. V průběhu posledního více než čtvrt století publikoval M. Kárný v českých i zahraničních novinách, časopisech a vědeckých sbornících množství významných obecných i dílčích studií, článků, recenzí, polemik apod., podílel se na práci vědeckých konferencí, redigoval řadu sborníků, vyslovoval se expertně při důležitých jednáních týkajících se let 1939- 45Své výzkumy shrnul v několika samostatných publikacích, které patří k základní literatuře na dané téma. Sumu svých znalostí o osudu Židů za protektorátu a o situaci v terezínském ghettu uložil do obsáhlé publikace, kterou pod názvem Terezínské kalendárium připravoval pro nakladatelství Sefer Po smrti své ženy , která byla jeho nejbližší spolupracovnicí, redigoval M. Kárný knihu sám až do posledních chvil. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 9. května 2001.
Více od autora
Miroslav Irra (12)
Ing. Miroslav Irra je s určitostí český nejfundovanější amatérský badatel v historii česko-slovenského vojenského letectva. Ve své práci se opírá o archivní materiály např. z fondů Vojenského ústředního archivu .
Více od autora
Miroslav Hák (4)
Miroslav Hák byl významným meziválečným českým fotografem. Byl členem sdružení umělců Skupiny 42. Byl jednou z nejvýraznějších postav v dějinách české moderní fotografie a zařadil se mezi plodné a nikdy plně uznané a poznané osobnosti v oblasti umění. Studoval u svého otce, fotografa Františka Háka. Mezi lety 1925 a 1931 pracoval jako fotograf v Praze a v Bratislavě. Od svých 20 let aktivně obesílal různé soutěže a umělecké salóny. Jako neznámý autor byl oceněn na Mezinárodní výstavě fotografií v Praze v roce 1936; jeho snímky vzbudily pozornost a okamžitě ho přiřadily k významným osobnostem české avantgardy. Vystavoval společně s takovými autory jako byli John Heartfield, Man Ray, László Moholy-Nagy, Brett Weston či Alexandr Rodčenko. Od roku 1937 pracoval jako fotograf pro divadlo E. F. Buriana . Od roku 1940 pracoval ve filmovém průmyslu. V letech 1942–1944 působil v obrazové redakci Věstníku fotografů. Spoluzaložil Skupinu 42, která spojovala české avantgardní fotografy. O rok později vyšly jeho snímky v portfoliu Moderní česká fotografie. Koncem války převzal po otci fotografickou živnost v Nové Pace. Od roku 1954 působil jako fotograf v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. K dominantním motivům jeho fotografií patřilo divadlo, akty a lyrické snímky.
Více od autora
Miroslav Barvík (7)
Miroslav Barvík byl český hudební skladatel a kritik. Po maturitě v roce 1937 studoval na brněnské konzervatoři skladbu a klavír. Současně na Masarykově univerzitě studoval hudební vědu. Konzervatoř absolvoval u Václava Kaprála Symfoniettou pro orchestr, ženský sbor, varhany, klavír a alt solo. V letech 1942–1944 byl soukromým žákem Vítězslava Nováka a studium dokončil mistrovským kurzem Pražské konzervatoře u Jaroslava Řídkého. Pracoval jako učitel hudební teorie, klavíru a dirigování na Masarykově ústavu hudby F. M. Hradila v Ostravě . Po osvobození se stal kulturním referentem v Brušperku, oblastním inspektorem hudebních škol, tajemníkem brněnské konzervatoře a sbormistrem dělnického pěveckého sboru při Okresním výboru Komunistické strany v Králově Poli. V roce 1949 se stal profesorem dějin hudby a teoretických předmětů na Pražské konzervatoři a externě učil opět na brněnské konzervatoři a jiných školách. Přes nepopiratelné zásluhy na poli hudební vědy a popularizace vážné hudby byl jednatelem Syndikátu českých skladatelů, stavovské organizace českých skladatelů vážné a populární hudby včetně muzikologů a autorů zhudebněných textů, která existovala od 20. února 1946. V roce 1966 byl jmenován uměleckým ředitelem Státní opery v Brně . Po roce 1968, tedy po příchodu sovětských vojsk na naše území, byl vyloučen z komunistické strany, protože se proti okupaci vysílalo veřejně z divadelního rozhlasu a byl z funkce ředitele odvolán. V roce 1979 odešel do důchodu. Zemřel 2. března 1998 v Brně. Po jeho smrti, kdy byla v nekrologu v Lidových novinách zdůrazněna jeho angažovanost pro komunistický režim , vystoupil na obranu jeho lidských vlastností Václav Žilka ....
Více od autora
Miro Gregor (7)
Slovenský fotograf, grafický a obrazový nakladatelský redaktor, věnoval se i knižní grafice a místopisné publicistice.
Více od autora
Mireille Calmel (6)
Mireille Calmel začala psát už ve svých devíti letech během pobytu v nemocnici. Lékaři o ní říkali, že je ztracený případ, ale ona to byla přesvědčená, že pokud, bude psát, nezemře. A stal se zázrak, Mireille se pomalu uzdravovala... Od té doby se psaní stalo součástí jejího života, stejně jako její nadšení pro divadlo a hudbu- vystupovala též jako zpěvačka na plesech a jiných společenských akcích.
Více od autora
Miluše Svobodová (5)
Doc, Ing., CSc., publikace v oboru pícninářství a trávníkářství.
Více od autora