7381–7440 z 155137 Autoři
Frank Miller (15)
Frank Miller je americký spisovatel, scenárista a kreslíř komiksů a také filmový režisér. Nejvíce známý pro své temné a naturalsitické komiksové příběhy Ronin, Daredevil Znovuzrozený, Batman: Návrat temného rytíře, Sin City a 300. Pracoval na mnoha dílech pro významná vydavatelství, jako jsou Gold Key, DC Comics, Marvel a především Dark Horse Comics. Narodil se v roce 1957 v městě Olney, v Marylandu, ale vyrůstal ve městě Montpelier ve Vermontu. Je pátým ze sedmi sourozenců. Jeho otec byl tesař/elektrikář a matka zdravotní sestra. Byl vychován v katolické víře. Má irské předky. Od dětství se zajímal o komiksy, jeho dopis nakladatelství Marvel Comics otiskli v sešitu The Cat #3 .V komiksové branži začal u vydavatelství Gold Key Comics na komiksu The Twilight Zone #84 a 85 . V těch však nebyl uveden jako autor. První autorství mu bylo přiznáno až pro kresbu sešitu Weird War Tales #64 . U nakladatelství ho mentoroval zkušený kreslíř Neal Adams. V roce 1978 si ho najali také u DC Comics, aby kreslil sešit Unknown Soldier #219 . Téhož roku byl najat i vydavatelstvím Marvel Comics, kde kreslil sešit John Carter, Warlord of Mars #18 . Od té doby také kreslil variantní obálky dalších sešitů od Marvelu. V květnu 1979 jako kreslíř debutoval u komiksové série Daredevil , která se potácela před zrušením. Scénář tehdy psal Roger McKenzie. Nicméně prodej se nezlepšil a zrušení série bylo stále ve hře. Sám Miller chtěl od série kvůli neshodám s McKenziem odejít. Vše se změnilo, když se novým šéfredaktorem stal Denny O'Neil, který McKenzieho vyhodil a Daredevila předal Millerovi. S číslem 168 se Miller chopil jak kresby, tak i scénáře. Od té doby razantně rostl prodej série a Marvel začal Daredevila vydávat opět jako měsíčník, do té doby šlo o dvojměsíčník. Miller do komiksu přinesl svůj styl inspirovaný noir filmy. Předělal pojetí postav, kter...
Více od autora
François Gayot de Pitaval (7)
François Gayot de Pitaval byl francouzský advokát, nakladatel a spisovatel. Od roku 1734 vydal 20 svazků kriminálních reportáží pod názvem Slavné a zajímavé případy a rozsudky, jimiž byly rozhodnuty, sebrané panem Gayotem de Pitaval, parlamentním advokátem v Paříži, a položil tak základy kriminální reportáže a zpravodajství ze soudní síně. Slovo pitaval se pak stalo zkráceným označením pro žánr sociální a kriminální reportáže. Na Pitavala navázala řada pokračovatelů, Egon Erwin Kisch například nazval jednu svou knihu Pražský pitaval. Studoval v Paříži teologii, ale posléze opustil církev a vstoupil do armády. Ve svých 50 letech pokračoval ve studiích a stal se advokátem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Gayot de Pitaval na francouzské Wikipedii.
Více od autora
Felicitas Wünschová (8)
Narozena 3.1.1914 v Ostravě. PhDr., středoškolská profesorka, pracovnice Ústavu pro českou literaturu, editorka starší české literatury, překlady z němčiny.
Více od autora
Fedor Soldan (10)
Jeho otec František Soldan , básník z okruhu Moderní revue, vydal sbírky Soumraky , Z mého panoptika a Faunovy melodie . Fedor Soldan studoval v Praze na gymnáziu a na FF UK češtinu a historii . 1929–1938 byl zaměstnán v Ottově slovníku naučném nové doby, nejprve jako redaktor literární rubriky, od 1934 jako vedoucí interní redakce. Od 1938 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, pak na ministerstvu školství, od 1940 působil v nakladatelství Melantrich jako redaktor Českého slova. Za články v tomto deníku během okupace byl 1946 očistnou komisí Syndikátu spisovatelů na čtyři roky distancován, a tím i suspendován z publikační činnosti. Po odchodu z Melantrichu pracoval Soldan od 1946 v nakladatelství Orbis a poté ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění . Od roku 1954 učil na Vyšší pedagogické škole v Ústí nad Labem, krátce na FAMU a 1961–1975 na Pedagogickém institutu UK . Habilitoval se 1964 na plzeňském Pedagogickém institutu prací Jiří Wolker. Debutoval 1927 v Lidových novinách, dále přispíval do periodik: Literární rozhledy, Literární noviny, Rozpravy Aventina, Levá fronta, Index, Kultura doby, České slovo, Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Večerní Praha aj. V první polovině 30. let byl členem literární skupiny Levá fronta. 1936–1939 redigoval časopis Kultura doby. V knižní prvotině z 30. let Karel Hlaváček, typ české dekadence se Soldan představil jako literární kritik a historik, jenž k literatuře přistupuje s ideologickými kritérii uplatňovanými u nás globálně až později, v 50. letech. Dokázal zde ještě spojit popis s poučením strukturalismu a ocenit dekadenci, ale jen proto, že dekadentní individualismus pojímal jako nutné stadium myšlenkové revoluce. V následujícím eseji O Nezvalovi a poválečné generaci vrcholí přímočarost Soldanova ideologického pojetí v přesvědčení, že ...
Více od autora
Fedor Malík (13)
Slovenský vinařský odborník, odborné práce z vinohradnictví a vinařství.
Více od autora
Eva Svobodová (8)
Narozena 1955. Autorka učebnic odborné angličtiny pro gastronomii a cestovní ruch.
Více od autora
Eva Rychlíková (7)
Doc. MUDr. Eva Rychlíková, CSc. je vůdčí a průkopnickou osobností oboru manuální mediciny u nás i v mezinárodním měřítku. Na začátku své praxe se věnovala nejdříve internímu lékařství, z kterého má atestaci I. a II. stupně. V kombinaci s interním lékařstvím se začala věnovat manuální medicině jak klinicky, tak i vědecky a výzkumně, a dosáhla významných vědeckých prioritních úspěchů ve výzkumu vertebroviscerálních a viscerovertebrálních vztahů. Tím se rozumí vztahů mezi orgány a páteří z pohledu klinických projevů, diagnostiky a možnosti jejich léčení. Habitovala se v oboru rehabilitačního lékařství. Napsala celou řadu odborných článků uveřejňovaných v odborných lékařských časopisech, zúčastnila se mnoha, především zahraničních, lékařských kongresů. Vydala 5 samostatných knižních publikací. Je spoluzakladatelkou oboru manuální medicíny u nás. Celou svou prací, jak klinickou, vědeckou, tak i pedagogickou se zasloužila o rozvoj manuální mediciny a jejího uznání jako vyvíjejícího se klinického oboru. Od r. 1966 přednáší manuální medicinu v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. V ČR vychovala mnoho lékařů nejrůznějších oborů v manuální medicíně. Od r. 1967 pedagogicky působila působila v mnoha zemích Evropy, kde přednášela manuální medicinu v nejrůznějších kursech. Od roku 1990 pracuje ve své soukromé odborné ordinaci rehabilitačního a vnitřního lékařství a manuální mediciny.
Více od autora
Eva Hošnová (16)
Narozena 26.6.1951 v Praze. PhDr., CSc., filoložka, práce z oboru českého jazyka.
Více od autora
Eva Filipová (10)
Po gymnáziu vystudovala fyzioterapii, později Pražskou psychoterapeutickou fakultu u doc. Skály. Od roku 1993 byla externí redaktorkou několika časopisů a deníků. Zabývá se především tématikou společenského chování. V současné době je redaktorkou časopisu Patriot a Prestige. Po roce 1991 byla jednou z prvních, která začala s programem úspěšných kurzů pro ženy. Sama absolvovala studium na Mezinárodní školepro estetiku v New Yorku. Je spoluautorkou Zlaté kuchařky. Pravidelně se mnoho let účastní kongresů řetězce hotel Inter-Continental Hotels Group v celé Evropě a Americe, kde má možnost získat mnoho zkušeností.
Více od autora
Eugen Strouhal (6)
Eugen Strouhal , v běžném životě a v publikacích užíval jméno Evžen Strouhal, byl významný český antropolog, archeolog, lékař a muzejník, který přispěl k založení vědního oboru paleopatologie. Zabýval se především výzkumem starého Egypta. Působil v Československém egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy , následně v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, a později také na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Hlásil se ke katolickému vyznání a prosazoval ekumenický přístup. Eugen Strouhal se narodil v Praze do vědecké rodiny. Oba jeho rodiče byli lékaři. Dědeček, Vincenc Strouhal, patřil mezi kapacitu v oblasti experimentální fyziky, jeho biografii věnoval i jednu ze svých posledních knih Profesor Čeněk Strouhal, zakladatel české experimentální fyziky. V roce 1956 vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze Fakultu všeobecného lékařství a o tři roky později Filozoficko-historickou fakultu. Od roku 1956 do roku 1957 působil jako lékař ve Františkových Lázních. Následně roku 1957 nastoupil jako odborný asistent do Biologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, kde působil do roku 1960. Zde započala jeho pedagogická činnost, která zaznamenala u studentů velkou popularitu. Poté krátce působil na lůžkovém oddělení Výzkumného ústavu endokrinologickém v Praze-Motole. Od roku 1961 se stal členem Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působil do roku 1968. V těchto letech také učil antropologii a archeologii zahraniční studenty v angličtině a francouzštině na Univerzitě 17. listopadu. Vzhledem k událostem Pražského jara roku 1968 byl pro udržení se na Karlově univerzitě nucen vstoupit do Komunistické strany Československé. To odmítl a rozhodl se pro zaměstnání v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, kde mu bylo umožněno v započaté práci pokračovat. Zde působil j...
Více od autora
Eugen Lazišťan (9)
Bol slovenský fotodokumentarista, zakladateľ slovenskej fotografie a autor obrazových publikácií. Ako dokumentarista svoj zrak zameral najmä na slovenskú krajinu, ľudovú architektúru, odev i zvyky.
Více od autora
Erich Tylínek (6)
Erich Tylínek byl československý lední hokejista hrající na postu brankáře, trenér a především fotograf. S hokejem začínal v Kladně v roce 1922, později hrál v Praze za Slávii a za Spartu. Po válce se stal hrajícím trenérem, nejprve švýcarského HC Chur, později pak v HC Vysoké Tatry. Tylínek byl jedním z prvních hokejistů používajících ochrannou masku. Fotografie z roku 1927, na které je s maskou zachycen, je první zdokumentované užití hokejové masky na světě. Svoji hokejovou kariéru ukončil v roce 1953. Fotografoval zejména zvířata, a to jak v přirozeném prostředí, tak chovaná v zajetí. Jeho fotografie vyšly například v knihách S kamerou po evropských ZOO a S kamerou světem. Byl roku 1983 oceněn titulem zasloužilý umělec.
Více od autora
Erich Bauer (8)
Vystudoval psychologii v Mnichově. léta pracoval v nemocnicích jako diplomovaný psycholog a terapeut. Od roku 1980 se začal zabývat astrologií. Studoval v Indii a v USA., potom začal používat astrologii spolu s psychologickými metodami. Je předsedou astrologického svazu Planetwork v Mnichově. Kromě toho pravidelně vystupuje v televizi i v rozhlasu, je známý jako autor četných článků v časopisech i řady knih o astrologii.
Více od autora
Erdogan Ercivan (7)
Německý spisovatel a publicista tureckého původu. Je autorem knih o tzv. zakázané archeologii a alternativních pohledech na historii lidstva. Svůj zájem soustředí především ne staroegyptskou civilizaci.
Více od autora
Emil Holan (12)
Emil Hoff – po 28. říjnu 1944, Osvětim) známější pod pseudonymem Emil Holan byl spisovatel populárně naučné literatury pro mládež. Pracoval v nakladatelství K. Synek jako redaktor dětské literatury. Věnoval se především psaní knih seznamujících jednoduchou formou s vědou a technikou své doby. Obvykle při psaní spolupracoval s odborníky v daném oboru. 9. července 1942 byl z Prahy deportován do ghetta v Terezíně. Odtud pak 28. října 1944 do koncentračního tábora Osvětim, kde také zahynul.
Více od autora
Emanuel Moravec (11)
Emanuel Moravec, pseudonym Stanislav Yester byl český politik, legionář, voják z povolání, teoretik válečnictví, publicista a ministr školství a lidové osvěty protektorátní vlády. Patřil k nejaktivnějším představitelům české kolaborace s nacistickým okupačním režimem za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945 a stal se jejím symbolem. Od 13. března 1943 byl vedoucím představitelem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě . Emanuel Moravec se narodil 17. dubna 1893 v Praze. Otec Jan Petr Moravec byl pražským obchodníkem. Matka Malvína, roz. Sapinová. V roce 1911 vystoupil demonstrativně z římskokatolické církve, aby dal najevo odpor k vládnoucím Habsburkům. Vystudoval průmyslovou školu. Odmaturoval v roce 1912. V den vypuknutí první světové války 28. července 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády. Odešel do školy jednoročních dobrovolníků do Salcburku a poté se zúčastnil bojů na srbské frontě a v Haliči. V roce 1915 Emanuel Moravec padl do ruského zajetí. V Rusku požádal o ruské občanství, aby mohl vstoupit do České družiny, ale nebylo mu vyhověno, proto se přihlásil dobrovolně k 1. srbské dobrovolnické divizi, kde působil jako velitel kulometné čety. V září 1916 byl zraněn v bitvě u Amzači a po skončení léčby byl v březnu 1917 na vlastní žádost zařazen do československých legií. Moravec nastoupil k 6. československému pluku, nazvanému Hanácký, do Borispolu. Při evidenci se však dopustil podvodu a nahlásil nepravdivou informaci, že je strojním inženýrem, čímž se snažil vylepšit si svou pozici ve vojsku. Na tento podvod se přišlo až po jeho návratu do Československa. Účastnil se také bitvy u Zborova. V červenci 1918 si během obranných bojů u obce Bogatinskaja zlomil klíční kost při pádu z koně. Nemohl se tak vrátit zpět ke své jednotce. Zůstal tedy v Omsku jako velitel kulometného oddílu. V době léčení se také pustil do své první literární tvorby zaměřené na oblast vojenství. ...
Více od autora
Ellen Jodi (14)
Více od autora
Elie Wiesel (12)
Elie Wiesel, KBE byl židovský prozaik, esejista, dramatik, filozof, humanista, politický aktivista, náboženský myslitel a nositel Nobelovy ceny za mír. Narodil se v Sighetu ležícím v dnešním Rumunsku v ortodoxním a chasidském prostředí. Během druhé světové války se město Sighet stalo součástí Maďarska. Roku 1944 Německo okupovalo Maďarsko, čímž se Holocaust rozšířil i na tuto, před tím pro Židy relativně bezpečnou, zemi. V roce 1944 úřady deportovaly celou židovskou komunitu do koncentračního tábora Auschwitz II – Birkenau, který se nacházel na území Polska. Wiesel prošel také koncentračním táborem Buchenwald a z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Po válce odjel do Francie, kde studoval na Sorbonně a poté se živil jako novinář. Posléze žil v USA a přednášel humanitní vědy na univerzitě v Bostonu. V roce 1987 založil, společně se svojí ženou Marion, Nadaci Elieho Wiesela pro humanitu . V roce 1996, společně s Václavem Havlem a Yoheiem Sasakawou, založil „brainstormingovou“ konferenci Forum 2000. Angažoval se v propagování odkazu holokaustu. V roce 1958 vydal svoji první knihu – Noc – novelu, která popisuje jeho zážitky a zkušenosti z koncentračních táborů. Celkově napsal přes čtyřicet románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu. Jako novinář s instinktem po jasném pojmenování událostí byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat anglickým termínem holokaust . V roce 1986 mu byla udělena Nobelova cena míru za dlouholetou aktivitu v boji na obranu lidských práv a za uměleckou tvorbu. Kromě té získal za svoji práci řadu ocenění, např.: Byl i držitelem maďarského státního vyznamenání, které se však v červnu 2012 rozhodl Maďarsku vrátit, protože se mu nelíbilo, že se členové maďarské vlády účastnili obnoveného pohřbu nacisty Jozsef...
Více od autora
Elias Vella (13)
P. Elias Vella OFM Conv. je katolický kněz, exorcista z Malty. Narodil se 28.února 1941 na Maltě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1964. V letech 1980 - 1986 byl provinciálním představeným františkánů minoritů na Maltě a od roku 1993 působí v diecézi jako hlavní exorcista a prezident diecézní komise pro okultismus a satanismus. Je žádáným kazatelem na duchovních cvičeních, seminářích a konferencích po celém světě. Je také autorem mnoha knih, které byly vydané v maltštině, angličtině, italštině, portugalštině, slovenštině a také v češtině.
Více od autora
Edvard Cenek (8)
Edvard Cenek byl úředník, redaktor, spisovatel a fotograf. Používal také pseudonym Eda Cenek. Po středoškolském studiu absolvoval v letech 1922–1926 v Brně techniku. Pak byl dva roky lektor a úředník v nakladatelství. V letech 1931 až 1943 pracoval v nakladatelství Melantrich, nejprve jako redaktor Českého slova v Ostravě a od roku 1941 jako redaktor Nedělního Českého slova v Praze. Po roce 1945 byl redaktorem tělovýchovného časopisu Naše cesta, v období 1948–1950 byl spisovatelem z povolání, v roce 1951 byl pomocným dělníkem. V roce 1952 se ve 48 letech uchytil na 13 let jako technický úředník.. Cenek je autorem jednoho sci-fi románu, dvou populárně napsaných životopisů a několika reportáží o protifašistickém odboji. Zabýval se uměleckou fotografií a napsal také několik divadelních her s detektivní zápletkou.
Více od autora
Edison Marshall (7)
Edison Tesla Marshall byl americký povídkář a novelista. Edison Tesla Marshall se narodil v městě Rensselaer, Indiana. Vystudoval University of Oregon. Byl důstojníkem armády USA v hodnosti podporučík. Autor kovbojek, dobrodružných románů a detektivek. Používal ještě pseudonym Hall Hunter.
Více od autora
Duchoslav Panýrek (13)
Jan Duchoslav Panýrek byl český chirurg, docent nauky o první pomoci, překladatel, redaktor, beletrista a básník . Jeho otcem byl autor epigramů, básník a překladatel Jan Duchoslav Panýrek . V letech 1878–1885 studoval gymnázium v Hradci Králové. Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získal v roce 1895 titul doktora všeobecného lékařství. V letech 1896–1899 působil jako operační elév české chirurgické kliniky prof. Karla Maydla, od roku 1899 působil v Praze již jako samostatný chirurg. Od roku 1909 působil jako soukromý docent nauky o první pomoci na české technice v Praze. Byl též vedoucím školních lékařů hlavního města a lékařem Národního divadla. Roku 1934 se stal městským zdravotním radou. Byl členem mnoha lékařských organizací, vyvíjel rozsáhlou organizační, osvětovou a přednáškovou činnost. Byl členem Svatoboru, Spolku českých spisovatelů beletristů Máj a jedním ze zakladatelů Nakladatelského družstva Máje. Redigoval lékařské časopisy, sborníky a příručky, psal causerie a fejetony. Je autorem mnoho knih s lékařskou tematikou pro širší veřejnost a pro mládež a zasloužil se tak o popularizování zdravotnických znalostí a zdravotnictví vůbec. Věnoval se překladům z polštiny, italštiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny. Publikoval pod pseudonymy: Bajraktar, Jan Černý, Václav Černý, Kerýnap, Jaroslav Květ, Jiří Lípa, Alexander Mrak, Alexander Mráz.
Více od autora
Delphine de Vigan (11)
Delphine de Vigan je francouzská spisovatelka. Delphine de Vigan psala své první čtyři romány po nocích, protože ve dne pracovala pro společnost v Alfortville, která se zabývala průzkumem veřejného mínění. Její první publikovaná práce Jours sans faim vyšla pod pseudonymem Lou Delvig, ale od té doby psala pod svým vlastním jménem. Její průlomovou prací byla No et moi , která v roce 2009 získala Mezinárodní cenu Rotary a prestižní francouzskou cenu Prix des libraires. Román byl přeložen do dvaceti jazyků a v roce 2010 byl zfilmován režisérem Zabou Breitmanem . Po úspěchu této knihy se začala věnovat pouze literatuře. V roce 2011 vydala román Rien ne s'oppose à la nuit , který pojednává o rodině vyrovnávající se s bipolární poruchou ženy. Tato kniha získala několik francouzských literárních cen, včetně ceny Prix du roman Fnac, ceny Roman France Télévisions, Grand prix des lectrices de Elle a Prix Renaudot des lycéens. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delphine de Vigan na anglické Wikipedii.
Více od autora
Daniela Mrzenová (9)
Spoluautorka knihy vizitek restaurací oceněných pečetí se zlatým lvem.
Více od autora
Dagmar Digma Čechová (13)
Narozena 2. 12. 1975 v Červeném Kostelci. Šéfredaktorka, editorka, jazyková korektorka a spoluautorka projektu Pohádky pro kulíšky. Autorka románu pro ženy a divadelních scénářů pro děti a dospělé ochotníky.
Více od autora
Cyril Höschl (10)
Narozen 12.11.1949 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., psycholog a psychiatr, popularizátor vědy, vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Cristina M Banfi (11)
Italská muzeoložka, lektorka výuky přírodních věd a ekologie, autorka naučné přírodovědné literatury pro mládež.
Více od autora
Craig Jelley (10)
Editor publikací pro děti, herní editor. Vystudoval anglický jazyk a lingvistiku.
Více od autora
Compton Mackenzie (4)
Sir Compton Mackenzie, nositel Řádu britského impéria, byl skoský nacionalista, spisovatel, autor románů, biografií a historických knih, zakladatel Scottish National Party.
Více od autora
Commodores (14)
The Commodores je velmi vlivná americká funk/soulová skupina, která dosáhla velkého úspěchu v 70. a 80. letech. Skupina vznikla v roce 1968, když všichni její členové navštěvovali Tuskegee University v Alabamě, a původně podepsala smlouvu s Motown Records a stala se jednou z nejúspěšnějších skupin tohoto vydavatelství. V sestavě Commodores ' hráli Lionel Richie, Thomas McClary, Milan Williams, William King, Ronald LaPread a Walter "Clyde" Orange. Známá je řada jejich hitů včetně "Easy", "Three Times a Lady" a "Brick House".
Více od autora
Colette Vivier (5)
Autorka literatury pro děti a mládež. Publikovat své romány začala v roce 1930. Její první knihy byly určeny k výuce francouzštiny na německých školách.
Více od autora
Claude-Catherine Ragache (8)
Redaktorka francouzského historického časopisu Clefs pour l’Histoire, autorka několika populárně naučných knih pro mládež ze série "Mýty a legendy." V roce 1991 vydala knihu o mytologii vlka ve Francii .
Více od autora
Christiane Verdoux (8)
Francouzská lékařka, specializace gynekologie a interní medicína.
Více od autora
China Miéville (12)
China Tom Miéville je úspěšný britský autor fantasy, sci-fi a hororu. Rád označuje své dílo jako „weird fiction“ , respektive New Weird, a je předním představitelem takto nazývané volné skupiny autorů, kteří se snaží o oživení žánru, odklon od zavedených komerčních klišé i narušení hranic se science fiction a hororem, které pokládají za umělý výsledek téhož komerčního škatulkování. Od raného dětství žije v Londýně. V osmnácti letech učil angličtinu v Egyptě, kde vznikl jeho zájem o arabskou kulturu a politiku Blízkého Východu. Vystudoval antropologii na univerzitě v Cambridge a mezinárodní vztahy v Londýně. Strávil také jeden rok na Harvardu. Je členem největší z britských revolučně-levicových stran, trockistické Socialistické dělnické strany ; ve volbách do britského parlamentu v roce 2001 kandidoval za její koalici Socialist Alliance v tradičně labouristickém obvodě a získal 459 hlasů . Jeho politické názory se odrážejí v jeho díle i teoretických statích o literatuře – proslulá kritika J. R. R. Tolkiena a jeho díla jako reakcionářského); na řadě conů se účastnil bouřlivých panelových diskusí o politice. Děj trojice jeho románů Nádraží Perdido, Jizva a Železná rada se odehrává ve světě Bas-Lag a zejména ve městě Nový Krobuzon, kde hlavní hrdinové žijí nebo z něj pocházejí. Svět je plný inteligentních druhů. Kromě lidí je obýván kaktusíky, cheprijkami, strupobijci, upíry a mnoha dalšími druhy, z nichž některé jsou lidskému myšlení zcela cizí a nepřátelské. V tomto světě je běžně kombinována věda většinou příliš nepřesahující úroveň parních strojů s „thaumaturgickou“ magií. Lidé mohou být pomocí těchto technik upravováni pro specifické úkoly na tzv. „přetvory“, tedy jakési steampunkové kyborgy. Tato procedura se nejčastěji používá jako trest. Do češtiny jeho díla tradičně překládá Milan Žá...
Více od autora
Čestmír Vašák (9)
PhDr. Čestmír Vašák se narodil 31.12.1924 v Praze. Původním povoláním byl středoškolský pedagog , ale později působil rovněž jako dětský psycholog. Vedle toho publikoval, věnoval se novinářské práci a také byl vytvarníkem. Byl autorem a spoluautorem několika knih. Čestmír Vašák zemřel v roce 2004.
Více od autora
Čeněk Chyský (10)
Čeněk Chyský, křtěný Vincenc Josef český historik a středoškolský pedagog. Narodil se ve Slaném. V letech 1907-1921 působil jako gymnazijní profesor v Rychnově nad Kněžnou, později žil v Praze. Zasloužil se o rozvoj a popularizaci českého turistického hnutí. Přednášel a publikoval články a knihy z oblasti historie, architektury a turismu. Spolu s Josefem Sallačem a Karlem Březinou vytyčili v Orlických horách tzv. Jiráskovu cestu. Je zmiňován jako profesor Pošusta ve slavném románu Karla Poláčka Okresní město.
Více od autora
Cecily Von Ziegesar (16)
Cecily von Ziegesarová sama navštěvovala jednu z elitních středních škol na newyorském Manhattanu, a tak má mnoho příhod z knih řady Gossip Girl a To je ona reálný základ v jejích zážitcích. Po maturitě nastoupila na vysokou školu Colby College ve státě Maine, kde se věnovala umění. Po dokončení studia odešla pracovat do rozhlasu v Budapešti, odkud se po roce vrátila do Spojených států a nastoupila na Arizonskou univerzitu ke studiu uměleckého psaní. Poté se přestěhovala do Londýna, kde pracovala ve vydavatelství. Když se i odtud vrátila domů, našla práci ve společnosti zabývající se balením knih a právě zde ji napadla myšlenka začít se psaním první knížky nesoucí titul Gossip Girl. V současné době se plně věnuje psaní dalších dílů této úspěšné řady, kterou rozšířila o další úspěšnou sérii To je ona. Americká společnost CW natočila televizní seriál Gossip Girl a v Americe se vysílá od poloviny září 2007.
Více od autora
Cathy Hopkins (14)
Cathy Hopkinsová je anglická romanopiskyně. Žila v Keni až do svých jedenácti let. Když jí bylo osmnáct, její rodiče se vrátili z Afriky a ona šla studovat do Manchesteru. Poté pracovala jako psycholožka v psychiatrické léčebně. Knihy začala psát až v roce 1986. Má na svém kontě okolo 49 knížek, které byly publikovány ve 30 jazycích. Nyní pokojně žije se svým manželem a třemi kočkami v severním Londýně V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cathy Hopkins na anglické Wikipedii.
Více od autora
Catherine Shepherd (7)
Německá spisovatelka, autorka kriminálních románů. Bankovní úřednice.
Více od autora
Brontosauři (6)
Brontosauři je česká folková a country skupina, kterou v 70. letech 20. století založili bratři Jan a František Nedvědovi. Název kapely, který v překladu znamená "Brontosauři", odráží jejich trvalou přítomnost na české hudební scéně, podobně jako dlouholetou existenci prehistorických tvorů, po nichž jsou pojmenováni. Proslavili se svými melodickými, akustickými písněmi, v nichž se často objevovala témata přírody, lásky a přátelství. Během své kariéry vydali Brontosauři několik alb, která přispěla k jejich popularitě v rámci českého folkového žánru. Jejich hudba byla oceňována pro svou jednoduchost, vokální harmonie a používání tradičních akustických nástrojů. Vliv kapely přesáhl rámec jejich nahrávek, neboť sehráli významnou roli v revivalu české lidové hudby a inspirovali mnoho dalších hudebníků v rámci tohoto žánru.
Více od autora
Brian M Fagan (6)
Britský archeolog a antropolog, vysokoškolský učitel. Působil jako kurátor muzea a archeolog v Zambii, nyní žije a pracuje v USA. Autor publikací z oboru.
Více od autora
Bret Easton Ellis (9)
Bret Easton Ellis je americký spisovatel. Patří do Generace X a řadí se do literární skupiny Brat Pack. Sám se označuje moralistou, ale bývá označovaný jako nihilista. Jeho postavy jsou mladí lidé, kteří si jsou vědomi své zkaženosti a jsou s tím smířeni. Vyrůstal v Sherman Oaks v údolí San Fernando. Vystudoval hudbu a až do vydaní své první knihy Less Than Zero hrál v různých skupinách. V roce 1987 se přestěhoval do New Yorku. Jeho nejkontroverznějším dílem je román Americké psycho, který odmítlo vydavatelství Simon & Schuster vydat a následně vyšlo u Vintage. Hlavním hrdinou je Patrick Bateman. Bret Ellis sa vyjádřil, že postavu Patricka Batemana napsal podle svého otce Roberta Ellisa. Později podle něj byl natočen i stejnojmenný film. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bret Easton Ellis na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Brandon Bays (8)
Brandon Bays je světoznámou pokrokovou učitelkou v oblasti léčení těla a mysli. V roce 1992 u ní byl zjištěn nádor, který si sama vyléčila za necelých sedm týdnů, bez absolvování operací a bez použití jakýchkoliv léků. Na základě svých zkušeností vyučuje unikátní metodu zvanou Cesta , která umožňuje lidem vyzkoušet účinnou léčbu emocionálních a fyzických problémů na buněčné bázi. Její zaměření zahrnuje mimo jiné psychoneurologickou imunologii, neurolingvistické programování, neuroasociativní úpravu, akupresuru, kinesiologii, iridologii a výživu. Cesta patří dnes mezi mezinárodně nejuznávanější, vysoce účinné léčebné procesy. Brandon Bays se usadila ve Velké Británi a v současné době pořádá po celém světě semináře, na kterých každým rokem učí tisíce lidí najít způsob vlastní léčby přírodní cestou. Je známá svou srdečností a laskavým humorem a její práce všem přináší inspiraci, radost a hluboké poznání.
Více od autora
Brad Meltzer (9)
Meltzer je absolventem Michiganské university a právnické fakulty Kolumbijské univerzity. V současnosti žije na Floridě.
Více od autora
Boris Leont'jevič Gorbatov (12)
Ruský spisovatel a filmový scenárista. Během druhé světové války pracoval jako válečný zpravodaj. Narozen na Ukrajině.
Více od autora
Bohuslav Blažek (11)
Bohuslav Blažek byl sociální ekolog. Vystudoval filmovou a televizní dramaturgii na FAMU a filosofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Jeho zájmové a pracovní rozpětí sahalo od sociologie přes architekturu a vědu až po média a umění. Byl publicistou, filmovým dramaturgem a režisérem, metodologem, překladatelem, prognostikem, myčem výloh, konzultantem a spoluautorem architektů a urbanistů, rozhlasovým a televizním moderátorem, autorem nebo spoluautorem mnoha tzv. měkkých her a necelé dvacítky knih. Od roku 1991 byl ředitelem nadace EcoTerra zaměřené na občanskou participaci a kritickou analýzu médií. Posledních deset let přednášel na třech vysokých školách a věnoval se sociologii a ekologii venkova, nejen publikačně, ale i v rámci občanských iniciativ. Jako vysokoškolský pedagog vyučoval sociální ekologii na fakultě architektury ČVUT , na katedře divadelní antropologie DAMU a na FAMU . Jeho semináře na FA ČVUT vedly studenty k samostatnému uvažování, kritickému myšlení a neobvyklému pohledu na architekturu a životní prostředí. Propagoval různé metody, vedoucí k dialogu architekta s klientem a k participaci veřejnosti na architektonických projektech. V letech 1993–2001 byl po tři volební období místopředsedou Spolku pro obnovu venkova. Roku 1997 spoluzakládal Školu obnovy venkova v Libčevsi. Starostům a dalším aktivním venkovským občanům poskytoval výraznou inspiraci jak pro reflexi venkovské identity, tak pro reálné drobné kroky zaměřené na každodennost. Bohuslav Blažek publikoval stovky článků v mnoha českých i zahraničních novinách a časopisech. V průběhu života byl člen redakčních rad několika odborných časopisů , přispíval do periodik Student, Výtvarná práce, Architektu...
Více od autora
Bohumil Bezouška (7)
Bohumil Bezouška byl český herec, kabaretní a estrádní komik, rozhlasový režisér, scenárista, konferenciér, bavič, spisovatel – humorista. Jednalo se o dlouholetého člena činohry Národního divadla v Praze, jenž na divadle i ve filmu proslul zejména jako herec menších či epizodních rolí. V roce 1939 maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a začal studovat lékařskou fakultu UK. Po uzavření vysokých škol nacisty přešel na dramatické oddělení pražské konzervatoře, které v roce 1944 úspěšně absolvoval. Již v době studií hostoval v Národním divadle. V letech 1945/1946 byl členem divadla E. F. Buriana, v letech 1948 až 1950 byl angažován v Divadle na Vinohradech . V sezóně 1951/1952 působil na Slovensku ve Zvolenu. V letech 1953 až 1981 byl členem činohry Národního divadla. Za období svého působení v Národním divadle nastudoval téměř sto rolí a ve třech případech byl i asistentem režiséra. Při svém angažmá v ND ještě hostoval v Hudebním divadle v Karlíně a ve Viole a pracoval často v rozhlase a televizi. Mezi svými divadelními kolegy byl poměrně oblíbený pro svoji mimořádně družnou a společenskou povahu, výborné vypravěčské umění. Proslul též jako výborný imitátor Jana Pivce a Jaroslava Vojty, uměl imitovat i některé slavné československé politiky jako byli Gustáv Husák, Zdeněk Nejedlý či Dr. Edvard Beneš. Byl znám také jako velký sběratel anekdot a různých historek z hereckého, divadelního a filmového prostředí , které nejen rád a s chutí vyprávěl, ale i s oblibou publikoval v novinách a časopisech. Uměl také výborně německy, vystupoval často i v rakouském rozhlasu. Jeho celoživotním přítelem byl český herec František Filipovský, navíc to byl právě Bohumil Bezouška, který před Františkem Filipovským daboval Louise de Funèse. V letech 1946 až 1986 vystoupil v téměř 60 filmech, televizních seriálech a televizních pořad...
Více od autora
Bobby McFerrin (12)
Bobby McFerrin je všestranný a inovativní americký zpěvák a dirigent, který je známý svým mimořádným hlasovým mistrovstvím a schopností vytvářet širokou škálu zvuků a efektů pouze pomocí svého hlasu. McFerrin se narodil 11. března 1950 a výrazně ovlivnil jazzovou i klasickou hudební scénu. Širokou proslulost mu přinesl hit z roku 1988 "Don't Worry, Be Happy", který představil jeho jedinečné vokální techniky a stal se první a cappella skladbou, která se dostala na první místo žebříčku Billboard Hot 100.
Více od autora
Béla Bartók (15)
Béla Bartók byl maďarský hudební skladatel, klavírista a etnomuzikolog, narozený 25. března 1881 v Nagyszentmiklósu, který byl tehdy součástí Rakouska-Uherska . Je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století a průkopníka v oblasti etnomuzikologie. Bartókova hudba byla hluboce ovlivněna jeho sběrem a analytickým studiem lidové hudby. Hodně cestoval po východní Evropě, aby nahrával a přepisoval lidové písně, které včleňoval do vlastních skladeb, čímž vytvořil jedinečnou syntézu lidových prvků a tradic klasické hudby.
Více od autora
Barbara Taylor (11)
Barbara Taylor Bradford je britsko-americká novelistka. Narodila se v Leedsu v severoanglickém hrabství Yorkshire. Už jako mladičká dívka ukázala, že má literární nadání - v šestnácti letech se stala reportérkou listu Yorkshire Evening Post a o čtyři roky později postoupila na londýnskou Fleet Street jako redaktorka a zároveň sloupkařka. V roce 1979 napsala svůj první román Zámožná žena. Posléze následovaly další úspěšné tituly, řada z nich se postupně stala předlohami k televiznímu zpracování. Romány B.T. Bradford se vyznačují přesvědčivým vykreslením rodinné atmosféry, pohody, hlubokého citu a lásky. Barbařina díla byla přeložena do čtyřiceti jazyků a prodávají se po celém světě. Jedním z českých vydavatelů je nakladatelství Alpress. Spisovatelka nyní žije s manželem Robertem Bradfordem, filmovým producentem v New Yorku a v Connecticutu.
Více od autora