Všichni Autoři a témata

Enrico Ferri (1)

It. právník, poslanec, socialista.

Hans Kurella (1)

Německý psychiatr a neurolog, specialista v oboru forenzní antropologie, též propagátor rasových teorií.

M Janin (1)

Jaroslav Holman (1)

Narozen 27.2.1910 v Praze, zemřel 11.4.1980 tamtéž. JUDr., právník, lektor rétoriky na právnické fakultě, autor právně-popularizačních děl a propagandistických prací.

William Lubbeck (1)

Wilhelm Lubbeck vyrostl na rodinném statku v německém Püggenu . Po vypuknutí války v roce 1939 byl povolán do armády a zařazen k rotě těžkých zbraní 58. pěší divize. Na jaře 1941 byl převelen do skupiny armád Sever, připravující se na invazi do Ruska. Za mrazivé zimy se účastnil obléhání Leningradu, bojoval v sérii stále beznadějnějších bitev u řeky Volchov, podél koridoru k Děmjanské kapse, u Novgorodu a u Ladožského jezera. Brzy poté, co obdržel Železný kříž první třídy, byl v roce 1943 povolán na školení důstojníků. Po návratu na frontu na sklonku léta 1944 se ujal velení své původní roty, která si celý trýznivý rok probojovávala ústup přes Pobaltí. Když byl po válce propuštěn z tábora válečných zajatců, bojoval Lubbeck o přežití v kalamitních podmínkách poválečného Německa. Rozhodl se nakonec dostat se na rodinný statek v sovětské zóně. Po šesti obtížných letech se pak rozhodl opustit Německo. Emigroval se svou rodinou a příštích deset let strávil budováním nového života nejdříve v Kanadě a potom ve Spojených státech.

Nicholas Crane (1)

Nicholas Crane je anglický geograf, cestovatel, spisovatel, redaktor a komentátor. V letech 1992 až 1993 prošel sám za 18 měsíců 10 tisíc kilometrů dlouhou pěší cestu z mysu Finisterre ve Španělsku do tureckého Istanbulu. Od roku 2004 napsal a uvedl čtyři významné televizní seriály pro stanici BBC Two: Coast, Great British Journeys, Map Man a Town. Nicholas Crane se narodil 6. května 1954 v městě Hastings , ale vyrostl v Norfolku. V letech 1967 až 1972 navštěvoval Wymondham College, poté pokračoval ve studiu geografie na Cambridgeshire College of Arts & Technology , jenž se stala univerzitou od roku 1992 a od roku 2005 pak byla přejmenována na Anglia Ruskin University Nicholas Crane zamlada chodil se svým otcem na pěší túry a kempovat, na kole projezdil celý Norfolk, a tyto aktivity u něj vypěstovaly oblibu v průzkumu cizích krajů. V roce 1991 se oženil s Annabel Huxley, žijí v severozápadním Londýně a mají tři děti. Do češtiny byl přeložen a publikován v roce 2006 jeho cestopis Clear Waters Rising z roku 1996. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicholas Crane na anglické Wikipedii.

Zena Valentine (2)

Autorka romantických příběhů.

Marcella Thompson (2)

Americká autorka milostných romancí.

Diana Whitney (2)

Autorka romantických novel.

Joseph O'Connor (1)

Irský spisovatel, bratr zpěvačky Sinéady O'Connor, se narodil 20. září 1963 v severní části Dublinu. Studoval anglo-irskou literaturu na univerzitě v Dublinu, Než začal psát, živil se mimo jiné jako novinář - pracoval v The Sunday Tribune a Esquire magazine. První román mu vyšel v roce 1991. U nás je známý také jako editor společného díla patnácti autorů "Yeats je mrtev!". Jeho nejznámějším dílem je ale zřejmě historický román Hvězda moří , na níž volně navazuje Redemption Falls odehrávající se na konci americké občanské války. V současné době již opustil historickou tematiku a věnuje se psaní knih dějově situovaných do současnosti . Drží se kréda, že každý román by měl ctít faktické okolnosti: ať už se odehrává v současném Dublinu či staré Praze, pokud popisuje budovu, která tam ve skutečnosti není, ztratí tím čtenářovu důvěru. /MF DNES, 26. 3. 2008/

Valdemar Toman (1)

Narozen 1928, zemřel 2010. Pedagog a spisovatel, autor především básniček, pohádek a písniček pro děti, píše též povídky a sci-fi romány.

Christian von Stramberg (1)

Kunisada Utagawa (1)

Japonský malíř a grafik.

Josef Páta (1)

Josef Páta byl český lingvista, slavista, bohemista, bulharista, paleoslovenista, literární historik, publicista, překladatel, knihovník, vysokoškolský pedagog a především sorabista. Po gymnaziálních studiích v Litomyšli vystudoval na Filozofické fakultě UK bohemistiku a moderní filologii se zřetelem k slavistice, u Adolfa Černého absolvoval kurzy lužické srbštiny a své znalosti si rozšířil v rámci studijních pobytů na univerzitách v Lipsku, Záhřebu, Bělehradě a Sofii. V roce 1909 získal na FF UK doktorát filozofie , poté až do roku 1918 působil jako středoškolský profesor na Českoslovanské obchodní akademii v Praze, 1918–1919 na pražském gymnáziu v Křemencově ulici. Od roku 1917 do 1920 byl lektorem bulharštiny na pražské technice, v roce 1920 nastoupil ve stejné pozici rozšířené o lužickou srbštinu na FF UK, kde byl po habilitaci jmenován docentem a prvním mimořádným profesorem stolice lužickosrbského jazyka a literatury Univerzity Karlovy. Souběžně přednášel též bulharistiku, jeho pozornost byla zaměřena i na problémy bohemistické a kulturní styky česko-jihoslovanské. Podílel se rovněž na reedicích Gebauerových školních mluvnic češtiny. Jako sorabista publikoval jak odborné, tak popularizační práce o lužické srbštině, ale také povšechně o Lužických Srbech a jejich životě. Ve věci Lužických Srbů se angažoval nejen společensky, ale i politicky: V roce 1919 například v rámci spolkové činnosti veřejně vyzval k vytvoření samostatného lužického státu. V posilování vztahů mezi slovanskými národy, zejména mezi Čechy a Lužickými Srby, pokračoval i po zbytek života, kritizoval například útlak Lužických Srbů nastupujícím nacismem. V období protektorátu mu bylo okupačními úřady zakázáno přednášet, po u...

Bedřich Dubský (1)

Bedřich Dubský byl jihočeský archeolog. Bedřich Dubský, archeolog - amatér, byl syn Františka Dubského, učitele v Komárově a jeho manželky Rosalie, rozené Komzákové. Po vystudování soběslavského Učitelského ústavu působil na venkovských školách v Jiníně, Paračově, Podsrpu u Strakonic a Řepici . Roku 1938 odešel do penze, usadil se nejdříve v Čejeticích , pak krátce v Březnici a potom v Písku . Vedle svého povolání prováděl od roku 1911 archeologické výzkumy, věnoval se zejména pravěké a raně středověké archeologii. Výzkumy dělal především na Strakonicku a Písecku . Také se podílel na výzkumu na vrchu Tábor-Burkovák poblíž Bechyně. Spolupracoval s ČSAV a s Národním muzeem Praha a pracoval pro Státní archeologický ústav na jihu Čech. Výzkumu se věnoval takřka 50 let, zasloužil se o poznání jihočeského pravěku. Jako „venkovský kantor“ Dubský prakticky celý život často zápasil nejen o své uznání, ale i důstojné životní podmínky. Zejména ve 30. a 40. letech 20. století si však tisk poměrně často všímal jeho archeologických objevů. Stejně tak si celostátní denní tisk povšimnul jeho šedesátin, sedmdesátin i pětasedmdesátin. Některé objevy Bedřicha Dubského:

Jacques Soustelle (1)

Jacques Soustelle byl francouzský antropolog a politik, který se specializoval na Mexické předkolumbovské civilizace. Od roku 1938 vedl společně s Paulem Rivetem instituci Musée de l'Homme. Několikrát zastával ministerský úřad, byl guvernérem Alžírska a poslancem Národního shromáždění a členem francouzské Akademie věd. Jacques Soustelle se po okupaci Francie připojil k francouzskému odboji a v Londýně pro Charlese de Gaulla vedl výzvědnou službu. V roce 1945 se stal ministrem informací a poté ministrem kolonií. V letech 1955–1956 ho tehdejší francouzský ministerský předseda Pierre Mendès-France jmenoval generálním guvernérem Alžírska, kde se měl zabývat především integrací muslimského obyvatelstva do francouzských departmentů na březích Středozemního moře. Soustelle podporoval návrat Charlese de Gaulla do pozice prezidenta a v roce 1958 se stal ministrem informací. V roce 1959 v době vrcholu alžírské války za nezávislost byl jmenován státním tajemníkem, pověřeným Charlesem de Gaullem správou zámořských území Francie. Soustelle odmítal nezávislost Alžírska, v roce 1960 byl odvolán z vlády a připojil se k Organisation de l'armée secrète, krajně pravicové, nacionalistické organizaci, která se pokoušela zabránit nezávislosti Alžírska násilnými prostředky. V letech 1961 až 1968, kdy byl amnestován, žil v exilu. Jacques Soustelle byl celkem třikrát zvolen do Národního shromáždění, dolní komory Francouzského parlamentu a to v letech 1945–1946 a 1951–1958 jako Gaullista a v letech 1973–1978 jako člen Reformní strany. Už v mládí ho zaujaly mimoevropské kultury. Chtěl se věnovat studiu lingvistiky indických jazyků a čínské filosofii. Krátce po příchodu do Paříže, kde studoval se seznámil s profesorem nového Etnologického institutu Marcelem Maussem, kterého velice uznával. Jacques Soustelle v roce 1930, v osmnácti letech, absolvoval studia filosofie a etnologie na Lyceu v Lyonu. Profesorem byl jmenován v roce 193...

Jay D Glass (1)

Americký neurobiolog a psycholog, Ph.D, práce z oboru.

Richard Silvestri (1)

Bryna Taubman (1)

Háta Kreisinger Komňacá (1)

Libor Dupal (1)

Narozen 23.5.1955 v Praze. Ing. chemie, specializuje se na potravinářskou chemii, též publikace o vnitřním trhu a obchodu EU, také autor publikací o marihuaně a medovině.

Paul Harris (1)

Autor populárně-naučných publikací pro děti s aspektem 3rozměrného pohledu .

Abigail Gordon (2)

Abigail Gordonová žije jako vdova sama ve vesničce Cheshire, blízko Pennines, což je pásmo hor, jež nazývají "páteří Anglie". Děj jejích knih se odehrává ve zdravotnickém prostředí, v němž sama léta pracovala a s nímž má rozsáhlé zkušenosti. Zastávala významné postavení ve vedení přístavního zdravotního střediska v Manchesteru a později měla na starosti zdravotnickou péči v odlehlých oblastech Newfoundlandu. Proto může vzít své čtenáře s sebou do oblak v helikoptéře záchranné služby, když nechává přepravovat pacienty ze vzdálených oblastí do města. A přestože její příběhy působí tak věrohodně, zároveň si udržují nefalšovaný romantický základ. Ke psaní se Abigail dostala jako mnohé jiné autorky. Jako zanícenou čtenářku romancí ji její sestra pobídla, aby začala sama psát. V nakladatelství Mills & Boon jí vydali první knihu a Abigail se stala jejich kmenovou autorkou. Abigail se začlenila také do místní církevní komunity, kde obětavě pracuje a kde také našla mnoho přátel. Jak sama říká, byla požehnána třemi syny. Nejstarší syn pracuje také ve zdravotnictví v managamentu kliniky. Dva další synové bydlí nedaleko, ve stejné vesnici jako Abigail. Obdarovali ji třemi vnoučaty, kterých si Aabigail s velkou radostí užívá.

Antonín Sládek (1)

Antonín Sládek – 14. prosince 1939 Kolín) byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii, počátkem 20. století starosta Kolína. Působil jako podnikatel. V letech 1906–1911 byl starostou Kolína. Do funkce byl zvolen 20. dubna 1906. Národní listy tehdy dodaly, že kruhy obchodní a živnostenské uvítaly volbu tuto velmi sympaticky. Jeho nástup do starostenského úřadu byl výsledkem dohody mezi Českou stranou státoprávní a staročechy. Sládek patřil do státoprávně radikální většiny zastupitelstva. Za jeho působení v čele obce proběhla výstavba nové školní budovy na Pražském předměstí, rekonstrukce kostela svatého Bartoloměje, vznikla městská dívčí průmyslová škola a na městském ostrově byl postaven restaurační pavilon. Plynové osvětlení města bylo nahrazeno elektrickým. Za státoprávně radikální stranu neúspěšně kandidoval ve volbách do Říšské rady v roce 1911 v městském obvodu Kolín. Po vzniku Československa zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Mandát nabyl na 38. schůzi v březnu 1919. Byl povoláním obchodníkem.

Tatjana Wehmeyer (1)

Švýcarská autorka knih o uzeninách a knih kuchařských předpisů.

Linda Miles (1)

Linda Miles se narodila v Keni, dětství prožila v Argentině, Brazílii a v Peru a svoje vzdělání ukončila v Anglii.Vášnivě ráda jezdí na koni a svoji první povídku napsala v deseti letech, když ležela po pádu ze sedla se zlomenou nohou v posteli. Tři měsíce v roce považuje za nejkratší přijatelnou dobu na dovolenou a nikdy se jí nepodařilo najít zaměstnavatele, který by v tom s ní byl zajedno. Psaní romancí je proto pro ni zaměstnáním, které jí umožňuje pouštět se do různých dobrodružství a cestovat po světě.

Peter Müller (1)

Odborník v oblasti bezdrátové komunikace.

Boleslav Tomšík (1)

Narozen 20.3.1907 v Jihlávce u Jihlavy, zemřel 16.11.1970. RNDr., profesor Vysoké školy zemědělské, publikace z oboru včelařství.

Diane Stein (1)

Dianne se narodila v Pittsburghu- Pennsylvania, v roce 1948 Má bakalářský titul v oblasti vzdělávání a anglického jazyka Literatura z Duquesne University a Master of Arts v anglické literatury na Universitě v Pittsburghu . Studovala léčení a psychickou práci více než 20 let. Její první kniha byla průkopnická Kwan Yin Kniha proměn , která byla rovněž zveřejněna jako Žena je I-ťing. Je bohyně talismanů korálkových šperků všech přírodních kamenů- ráda je nosí a prodává na svém vébu- snad je i vyrábí. Diane žije se svými psy a zahradou na Floridě, tak tiše, jak je to možné a zcela soukromě. Diane Stein je autorem 25 knih - zatím - na téma spirituality žen a bohyně Wicca, psychické techniky, metafyzika, léčení a Reiki, přírodní léky pro lidi i zvířata, krystaly a drahé kameny a karmické uvolnění. Je autorem celosvětového bestselleru Essential Reiki, a knih o základech energetických náhodných setkání z řady Karma: My jsme andělé, Základy vyrovnávání oběhu energie, Spoléhání se na světlo, Základy energetické rovnováhy I-III Má tři knihy o péči o psy a kočky: Přírodní prostředky pro psy a kočky - celostní péče

Josef Zacharda (1)

Narozen 18.září 1927 v Oldřichově u Duchova. V roce 1949 nastoupil k výkonu základní vojenské služby k 3.pěšímu pluku „Doss Alto“ do Chebu, Je přijat na leteckou školu. V červenci 1952 je vyřazen jako poručík-pilot . V roce 1954 je redislokován do Prešova, kde létá pro potřeby výsadkářů. V letech 1963-65 dochází v jeho vojenském-leteckém životě k další významné události. Odchází do Afriky, kde jako vedoucí české letecké mise u tamější letecké společnosti Air Guinée střídá šefpilota Jana Meissela. Po návratu se přeškoluje na An-24, který střídá s osvědčenou Il-14 až do svého odchodu do zálohy na vlastní žádost v roce 1972. Celkem poklidná léta u ČSA byla narušena až dramatickou událostí v roce 1977…kdy se 11.října, jako první pilot na lince OK-096 z Karlových Varů do Prahy stal obětí leteckého únosu do Frankfurtu nad Mohanem…Poslední let ve službách ČSA vykonal 17.9.1982 a odešel do důchodu…po třiceti letech oddané službě letectvu a létání…

Marcel Deli (1)

Marcel Deli je český spisovatel a humorista. Původním povoláním lodník. Od roku 2004 vydává humoristický blog Klaunův řev, kde uveřejňuje svoji povídkovou tvorbu. V současnosti též působí jako fejetonista kulturního měsíčníku Enter. Je autorem např. novely Hřbitov prasátek a povídkových knih Klaunův rok, Případy pro poručíka Slídila a Husákovy děti aneb Mistrovství světa ve lhaní, které byly vydány formou elektronických knih. Jeho povídka Jak u nás málem došlo k inovacím byla oceněna čestným uznáním v literární soutěži Literární Varnsdorf 2012. Za povídku Návnada se v roce 2013 stal absolutním vítězem literární soutěže V srdci Děčína, Děčín v srdci. V březnu 2014 získal druhé místo v literární soutěži V srdci Děčína, Děčín v srdci za povídku Dopis od tetičky. V září 2014 druhá cena Výstaviště Lysá nad Labem za mikropovídku Účtování. Září 2017 čestné uznání Ceny Miloslava Švandrlíka za knihu Husákovy děti aneb Mistrovství světa ve lhaní / Hřbitov prasátek.

Jan Krátký (2)

Jan Krátký byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Původní profesí byl dělníkem, slévačem. Za první světové války musel narukovat do armády. Bojoval na srbské, později na ruské frontě Tam padl roku 1915 do zajetí. Od roku 1917 působil v československých legiích. V roce 1918 přešel do Rudé armády a bojoval s ní u Charkova. Následně ho zatkli českoslovenští legionáři a věznili ho v Omsku, odkud utekl zpět k Rudé armádě. Bojoval v rudoarmějském partyzánském oddílu v regionu Irkutska. Vstoupil do Československé komunistické skupiny na Rusi. Roku 1920 se vrátil do vlasti a nastoupil jako dělník do pobočky koncernu Škodových závodů v Hradci Králové. V období let 1926–1938 byl aktivní v krajském výboru KSČ v Hradci Králové a v užším krajském vedení strany. Působil rovněž v rudých odborech. V rodném Pouchově zasedal za KSČ v obecním zastupitelstvu. Počátkem nacistické okupace byl zatčen a po pět týdnů vyšetřován. V pozdějším období měl napojení na odbojovou skupinu Jiřího Purkyně. Po válce se opět zapojil do politického života. Pracoval jako předseda závodního výboru ROH v Závodech Vítězného února v Hradci Králové. I. sjezd ROH v Praze roku 1946 ho zvolil do Ústřední rady odborů. V roce 1948 se uvádí jako slévárenský dělník a předseda krajské odborové rady, bytem Kukleny. Během únorového převratu roku 1948 vedl východočeskou delegaci na prokomunistický sjezd závodních rad a odborových organizací. V období let 1949–1953 byl funkcionářem krajského výboru. Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové. Mandát nabyl až dodatečně v říjnu 1952 jako náhradník poté, co rezignovala poslankyně Jarmila Taussigová-Potůčková. V parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954. Od roku 1955 pracoval jako podnikový archivář v n. p. Závody Vítězné...

Jiří Lasovský (1)

Narozen 15.5.1926 v Olomouci. Architekt,práce z oboru, práce o skautingu.

Marie Soukalová (1)

Autorka skautské příručky o lidových zvycích.

Hope Jahren (1)

Hope Jahrenová se narodila 27. září 1969. Obdržela tři Fulbrightovy ceny za geobiologii a je jednou ze čtyř vědců, a jedinou ženou, jimž byly uděleny obě Medaile pro mladé vědce za biologii. Časopisem Popular science byla jmenována do „Brilantní desítky“ mladých vědců a časopis Time ji zařadil mezi „100 nejvlivnějších lidí“. Učila a prováděla nezávislý výzkum na univerzitách po celé zemi a v současnosti je doživotní profesorkou na Havajské univerzitě v městské části Manoa v Honolulu. S manželem a synem žije v Minnesotě.

Vladimír Vurm (1)

Narozen 11.3.1904 v Táboře. CSc., docent chemie, práce z oboru.

Tomáš Čech (1)

Tomáš Čechtický maturoval na tříleté střední všeobecné vzdělávací škole v Plzni, pak navštěvoval plzeňskou Lékařskou fakultu UK. Medicínu nedokončil. Vykonával rozmanitá zaměstnání: zřízenec na patologii, sanitář mobilní koronární jednotky, lesní dělník, elév v redakci Československého rozhlasu, pomocný technik přímých přenosů Československé televize. Vystudoval televizní specializaci na Fakultě žurnalistiky UK, promoval v roce 1981. Od té doby až dodnes je reportérem. Ve Stadionu do jeho zániku v roce 1994, pak krátce v pátečních Lidových novinách. Od prvního čísla v roce 1994 byl redaktorem Týdne, v roce 2008 přešel do Instinktu. Posílal reportáže z osmi olympiád . Má dvě dcery a čtyři vnučky.

Jan Brzák (1)

Jan Brzák , zvaný Felix, byl československý rychlostní kanoista a vodní slalomář, kanoista závodící v kategoriích C1 a C2. Na mistrovství světa v rychlostní kanoistice získal celkem čtyři medaile: v roce 1938 zlatou ze závodu C2 na 10 000 m a stříbrnou ze závodu C2 na 1000 m a v roce 1950 dvě zlaté ze závodů na týchž vzdálenostech . Startoval na třech letních olympijských hrách, vždy pouze v kilometrovém závodě C2. V Berlíně 1936 tento závod vyhrál s Vladimírem Syrovátkou, titul obhájil v Londýně 1948 s Bohumilem Kudrnou. V Helsinkách skončili s Kudrnou na druhém místě. V roce 1952 byl prvním na světě, kdo obdržel zlatý odznak Mezinárodní federace kanoistiky ICF. Závodil i ve vodním slalomu, na mistrovství světa v roce 1949 získal stříbrné medaile v závodech hlídek C1 a C2 a bronzové medaile v individuálních závodech C1 a C2. Narodil se v rodině stolaře Gottlieba Brzáka a matky Josefy, rozené Suchánkové. Byl třetím ze čtyř synů, jeho bratr, František se narodil roku 1915. Přezdívku Felix získal u vodních skautů, kde začínal s kanoistikou společně s bratrem Františkem a kde nosil čepici s vyšitou populární postavou kocoura Felixe. Byl vyučený truhlářem. Poté, co ukončil dráhu závodního kanoisty pracoval v podniku Sport, kde spolu s bývalým partnerem Bohumilem Kudrnou stavěl závodní lodi. Ve volném čase rád jezdil na chatu v trampské osadě Ztracenka. Jeho bratr František byl rovněž kanoistou.

Robert Blanda (1)

Novinář a publicista Robert Blanda proslul svým vytříbeným literárním stylem a úžasnou schopností spojit realitu se snem.

Petr Rožmberský (1)

Petr Rožmberský byl český archeolog, autor příruček o archeologických a historických památkách a kronikář. Vyučil se v oboru prodavač, později však jako horník pracoval na sanaci plzeňského podzemí, kde se seznámil se středověkými archeologickými nálezy. Později spolupracoval se Západočeským muzeem v Plzni, kde též pracovala jeho manželka Věra. S ní žil ve Vochově, kde také vedl obecní kroniku. V muzeu spolupracoval s archeologickým kroužkem a po absolvování různých zaměstnání se později se stal technickým pracovníkem katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zde ovlivňoval studenty zejména při terénních výzkumech, přímé přednáškové a pedagogické činnosti se věnovat nemohl z důvodu chybějícího vysokoškolského vzdělání. Byl též dlouholetým členem Klubu Augusta Sedláčka a zakladatelem časopisu Hláska. Je autorem množství publikací a článků k různým lokalitám západočeského regionu.

Vladimír Mařádek (1)

Vladimír Mařádek byl opavský učitel a předseda opavského Místního, později Ústředního národního výboru. Vladimír Mařádek byl prvním synem Theodora a Antonie Mařádkových. Jeho otec byl dělníkem v milostovickém zemědělském družstvu, matka, rozená Solnická, byla dcerou zlatnického mlynáře. Po absolvování měšťanské školy, začal roku 1934 studovat na opavském učitelském ústavu. Studium kvůli německému záboru města dokončil 22. června 1939 v Ostravě. Po studiích se věnoval učitelské praxi. Jeho prvním zaměstnavatelem byla škola v Ostravě–Hladnově. Od 1. února 1942 byl nuceně nasazený v Koksovně Karolina. I během okupace vykonával povolání učitele na škole v Hladnově, později v Heřmanicích. Po válce se přestěhoval do Opavy, kde dále vyučoval a kromě toho byl 30. června 1946 zvolen předsedou Národního výboru za Československou stranu národně sociální. Z funkce předsedy Národního výboru a z pozice učitele na měšťanské škole v Opavě–Kylešovicích byl v březnu 1948 odvolán. Důvodem k odvolání byl jeho odmítavý postoj ke zřízení Akčního výboru Národní fronty v Opavě. Následovalo policejní vyšetřování, ovšem žádná trestná činnost mu nebyla prokázána, a proto po roce mohl opět vyučovat. Mezi lety 1948 a 1949 vykonal v Brně učitelské zkoušky, které mu umožňovaly vyučovat češtinu, tělesnou výchovu a kreslení také na středních školách. Kvůli svým politickým postojům však mohl nadále učit pouze na školách národních. Od roku 1931 do jeho zrušení roku 1951 byl členem Junáka. Podílel se také na obnově tohoto spolku v roce 1968. V letech 1951 – 1967 jezdil jako vedoucí do pionýrského tábora v Hradci nad Moravicí, posléze do roku 1970 jezdil na tábory svého přítele Otakara Vavrečky jako zástupce vedoucího tábora. Na téma táboření a výchovy napsal také několik knih. Počínaje rokem 1949 začal zpívat jako druhý tenor Pěveckého sdružení slezských učitelů, kde mezi lety 1954 a 1966 zastával funkci předsedy a kronikáře...

Roger Fawcett-Tang (1)

Rudolf Pivec (1)

Narozen 1.1.1917 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 24.10.1999 v Potštějně. MUDr., autor studijních prací ze svého oboru, též vlastivědný pracovník, autor Průvodce potštejnským hradem a sbírek pověstí ze zdejšího regionu, malíř, autor her a básní, též autor prací o skautských táborech.

Steven Wilson (1)

Steven John Wilson je britský zpěvák a kytarista. Zakladatel rockové skupiny Porcupine Tree , spolu s izraelským hudebníkem Avivem Geffenem působí v projektu Blackfield . Také členem hudebních skupin No-Man , Bass Communion , Incredible Expanding Mindfuck , Storm Corrosion . Rovněž remixoval alba skupin Jethro Tull a King Crimson.

Ján Ladislav Kalina (1)

Slovenský spisovatel-humorista, dramatik, scénarista, publicista.

Pip Beck (1)

Britská radiotelegrafistka, autorka vzpomínek na 2. světovou válku.

Alan C Deere (1)

Novozélandský stíhací pilot. Za 2. svět. války bojoval za Británii v RAF.

Jan Weber (1)

Jan Weber je několikanásobný mistr světa a Evropy ve freestyle footbagu. Footbag hraje od roku 2001, od roku 2002 se zúčastnil více než 250 profesionálních footbagových závodů a má na svém kontě více než 3000 veřejných vystoupení. Dokončil inženýrské studium na VŠE v Praze a od roku 2009 je profesionálním freestylistou. Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy patří 4 tituly mistra světa ve dvojicích a stejně tak 4 tituly mistra světa v jednotlivcích, 3 z nich v řadě z roku 2011, 2012 a 2013. Poté Weber přestal soutěžit a vrátil se až do unikátního online mistrovství světa v roce 2020, kde opět zvítězil. Z pěti titulů mistrovství Evropy jsou 2 z roku 2010 a 2012 z kategorie jednotlivců. Na MČR zvítězil v hlavní disciplíně celkem 10 krát, ve všech disciplínách je potom počet zlatých příček v řádů desítek. Od roku 2010 se také úspěšně věnuje freestyle fotbalu. Podílel se i na pořádání historicky prvních mistrovství Evropy a mistrovství světa , které se v tomto moderním sportu konalo. Na MS 2011 a 2012 skončil v kategorii Sick3 vždy na 5. místě. Na MČR 2012 zvítězil v kategorii Sick3, v roce 2013 zvítězil v Českém poháru, což zopakoval i v roce 2015. V kategorii Battle zaznamenal finálovou účast na MČR 2013 a ČP 2016. V roce 2010 se zúčastnil české televizní talentové show Talentmania, kde postoupil do semifinále. O rok později ohromil porotu v druhé řadě show Československo má talent spolu s Václavem Kloudou, kde předvedli ukázku footbagu dvojic. V roce 2012 se zúčastnil i třetí řady ročníku soutěže, tentokrát se svým freestylovým týmem "Freestyle Union", kde jejich vystoupení jen těsně unikl postup do posledních kol živých přenosů. V září 2011 se Weber stal vítězem prvního česko-slovenského mistrovství ve Skittlingu, které se konalo na pražské Ladronce. Na konci roku 2011 dokázal se svými kolegy z Freestyle Union zvítězit v univerzitní talentové soutěži VŠE hledá talent. Finále soutěže se uskutečnilo v pražské Lucerně za účasti ...

Wanda Półtawska (1)

Wanda Półtawska - doktorka medicíny a specialistka v psychiatrii, profesorka Papežské teologické akademie, skautka, aktivistka pro-life. Během druhé světové války byla uvězněna v německém koncentračním táboře v Ravensbrücku. Blízká přítelkyně Jana Pavla II.

Michele Montez (1)

Ilustrátorka.

Bohumil Hlaváček (1)

Bohumil Hlaváček byl český novinář, dlouholetý zpravodaj České tiskové kanceláře . Do ČTK nastoupil v roce 1953 po ročním angažmá v deníku Den v Ostravě-Kunčicích. V ČTK působil krátce v ostravské a zlínské redakci, poté v letech 1957 až 1999 v Brně. Na sklonku 60. let a poté znovu od roku 1990 až do odchodu do penze byl také vedoucím brněnské pobočky ČTK. Zemřel 30. listopadu 2020. Hlaváčkovu novinářskou práci představují desetitisíce zpráv v archivu České tiskové kanceláře, přičemž jejich tematické těžiště spočívá v kultuře. Stovky článků publikoval také v různých periodicích. Přispěl do několika knih a sborníků. Například: Za svou novinářskou práci získal řadu ocenění včetně Ceny města Brna 2007 a mimořádné ceny šéfredaktora ČTK za celoživotní dílo. V roce 2017 se stal nositelem Ceny Jihomoravského kraje. Od začátku 60. let do začátku 90. let spolupracoval s pořadateli Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, a to jako vedoucí tiskového střediska, člen řídicího výboru i programové rady. Spolupracoval také s řadou folklorních souborů a divadel, s nimiž absolvoval mnoho zájezdů do zahraničí a na mezinárodní festivaly. Konkrétně to byl například hodonínský soubor Dubina, Valašský i Slovácký krúžek Brno, uherskobrodští Brozané a Strážnická cimbálová muzika.

František Joklík (1)

Narozen 26.12.1865 v Brně, zemřel 31.12.1942 v Praze. JUDr., předák radikálně pokrokové strany, autor politických spisů, překladatel z řečtiny a němčiny.

Luděk Rychetník (1)

Ing. LUDĚK RYCHETNÍK, CSc. vyrostl v Českých Budějovicích. Maturoval na reálném gymnasiu, vystu¬doval Vysokou školu ekonomickou, obor ekonomické statistiky, a pak na VŠE učil na katedře statistiky a matematického programování. V šedesátých letech strávil akademický rok na Univerzitě v Oslu. Po návratu se zúčastnil diskusí o ekonomické reformě. V září 1968 emigroval s rodinou do Švýcarska a od ledna 1969 se usadili v Oxfordu ve Velké Británii. Pracoval na ekonometrickém výzkumu na St. Antony’s College, pak učil na oxfordské Brookesově univerzitě a od roku 1973 na univerzitě v Readingu na katedře socio¬logie a Centru evropsko-asijských studií, kde je dodnes přidruženým členem. Po ¬dobu emigrace sledoval vývoj hospodářství v ČSSR a publikoval studie o něm. Od roku 1990 pravidelně navštěvoval Československo a po odchodu do důchodu z Readingu pravidelně střídá pobyt v Oxfordu s pobytem v Praze. Publikoval v anglických a českých periodikách a přednáší na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a ve společenských organizacích. Vydávaná kniha je jeho první a zrcadlí část jeho zájmů. Dalšími jsou opera, malířské výstavy v Praze, národní galerie v Londýně a turistika v létě i zimě.

Věra Pelzbauerová (1)

Narozena 9.1.1936. Ing., ekonomie-statistika, práce z oboru programování a strukturní analýzy, též historické práce o Praze.

Annie Brassey (1)

Britská cestovatelka, fotografka a spisovatelka.

Jiří Batista (1)

Autor zábavné prózy. Činný v letech 1929-1930.

Jiří Krombholz (1)

Absolvent Fakulty dětského lékařství v Praze. Později ale přešel k psychiatrii, ve které se zaměřil na soudní znalectví. Část odborného zájmu věnuje také skupinové psychoterapii. Pracoval v několika lékařských zařízeních, má soukromou ambulanci v Praze a přednáší na 1. LF Univerzity Karlovy.

Thomas Wieke (1)

Redaktor, vysokoškolský učitel, hudební dramaturg. Autor příruček o komunikačních dovednostech.

Pavel Domanický (1)

Narozen 17. 5. 1969 v Plzni. Ing. architekt, památkář. Regionální práce z Plzeňska.

Chuncai Zhou (1)

Čínský malíř a spisovatel, zabývá se studiem a popularizací čínské kultury.