Všichni Autoři a témata

Autoři Interpreti Vydavatelé Edice

139981–140040 z 153067 Autoři

Dohertyová Meghan založila internetový časopis Brokelyn.com. Venuje sa tvorbe webových stránok, plagátov a ilustrácií pre rozličných klientov. V súčasnosti žije v Brooklyne v New Yorku. Kniha Nebuď hulvát je jej prvotina.

Více od autora

Dobroslav Žofák (1)

Pojednání o magnetofonu.

Více od autora

Dobroslav Prístavka (1)

Prof. Ing. Slovenský chemik. V letech 1941-1961 vedoucí oddělení analytické chemie Fakulty chemickej a potravinárskej technológie v Bratislavě. Publikuje v oboru.

Více od autora

Dobroslav Orel (1)

Dobroslav Orel byl český hudební vědec a vysokoškolský profesor, který se věnoval hlavně dějinám a reformě církevního zpěvu. Autor řady odborných publikací i Českého kancionálu katolické církve. Po maturitě v Hradci Králové studoval na tamějším bohosloveckém učilišti, kde pak také přednášel církevní zpěv se zvláštním ohledem na gregoriánský chorál. Zkoumal a později vydával staré kancionály z hradeckých sbírek. Od roku 1905 byl policejně hlášen v Praze a jmenován učitelem náboženství na reálce v Holešovicích. Od roku 1907 byl sbormistrem pěveckého sboru, od roku 1910 vyučoval církevní zpěv na Pražské konzervatoři. Zároveň studoval skladbu u Vítězslava Nováka a roku 1914 získal doktorát na vídeňské univerzitě u Gustava Adlera prací o "Královéhradeckém speciálníku". Roku 1919 byl jmenován profesorem a od roku 1921 působil jako profesor dějin hudby na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Založil tam ústav pro dějiny hudby, sbíral hudební památky a od roku 1928 byl předsedou Ústavu pro lidovou píseň. Vydal řadu českých hudebních památek ze 16. století a studií z dějin české hudby, knihu o F. Lisztovi a o slovenských skladatelích, pro encyklopedii Musikgeschichte G. Adlera napsal stať o moderní české hudbě. V Bratislavě založil a vedl Akademické pěvecké sdružení a pomáhal zřizovat a organizovat pěvecké spolky. Roku 1939 se vrátil do Prahy, kde založil a vedl chorální pěvecký sbor. V této činnosti pak pokračovali jeho nástupci.

Více od autora

Dobroslav Matějka (1)

Narozen 20. 4. 1928 v Havlíčkově Brodě, zemřel 25. 4. 2000. Politolog, novinář, redaktor časopisu Mezinárodní politika.

Více od autora

Dobroslav Krejčí (1)

Narozen 10.1.1869 v Humpolci, zemřel 24.7.1936 v Brně. JUDr., profesor statistiky, publikace z oboru.

Více od autora

Dobroslav Kopecký (1)

Televizní žurnalista, autor publikace o Polsku. Činný v roce 1976.

Více od autora

Dobroslav Kopecký (1)

Autor knihy o železniční dopravě.

Více od autora

Dobroslav Foll (1)

Malíř, grafik, karikaturista a ilustrátor se narodil 15. července ve Svítkově u Pardubic, kde absolvoval obecnou školu. Z Pardubic pocházela i jeho manželka Jindřiška. Po studiu na pardubické státní reálce a totálním nasazení v Německu byl přijat na střední Státní grafickou školu . Poté absolvoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako žák profesora Josefa Nováka . Pracoval jako výtvarný redaktor v nakladatelstvích , věnoval se grafickým úpravám a ilustraci knih, kreslenému humoru a grafickému designu. Od samého počátku SNDK vytvářel spolu s Ondřejem Sekorou výtvarnou podobu nakladatelství. Ilustroval knihy pro děti v širokém záběru od dobrodružných po historické náměty. Vytvářel ilustrace k populárně naučným a vědeckofantastickým titulům a ke knížkám, v nichž děti poznávají svět. Jeho ilustrace nepostrádají hravou výtvarnost a humor. Fascinovala ho především technika, auta, aeroplány, rakety a hvězdolety. Zájem o letectví a aviatiku ho provázel již od dětství, kdy vyrůstal poblíž letiště ve Svítkově. Dobroslav Foll byl zakládajícím členem Skupiny Radar, kde působil mezi léty 1960 – 1970. Původní jádro skupiny tvořil Foll, Zdeněk Mlčoch, František Skála st. a Teodor Rotrekl. Brzy se k nim připojila trojice zakladatelů Skupiny 42 – František Gross, František Hudeček a Ladislav Zívr. Do konce 60. let, kdy byla činnost skupiny zakázána, shromáždili společně kolem sebe více než 25 členů. Obsáhlý monografický katalog s textem Václava Formánka, který byl připraven v roce 1971 k vydání v nakladatelství Odeon, však již byl zakázán a na veřejnost se dostala jen malá část nákladu. Follova tvorba šedesátých let v sobě obsahuje charakteristickou dobovou modernistickou estetiku a modernistického ducha doby. Zájem o civilizační náměty a techniku našel svůj výraz v kompozicích skládajících se z mozaiky geometrizovaných a silnou linkou ohraničených barevných ploch a stylizovaných z...

Více od autora

Dobromila Papírníková (1)

Autorka beletrie pro děti, pedagožka.

Více od autora

Dobromila Agiles (1)

Více od autora

Dobromil Lím (1)

Dobromil Lím vyrůstal na venkově v blízkosti města Louny a byť se ve svém blízkém okolí zpočátku setkával se vztahem ke zvířatům jen z hlediska jejich užitkovosti, on sám měl odmalička ke všem obratlovcům nesmírně blízko. V gymnáziu mu hodiny přírodopisu a biologie připadaly jako to nejpoutavější, s čím se kdy setkal, a i knihám o přírodě dával vždy přednost před jakoukoliv jinou četbou. Takže nemohl jinak, než studovat na přírodovědecké fakultě a věnovat se svému oblíbenému oboru - zoologii - i ve svém profesním životě. Jako terénní pracovním výzkumného ústavu měl možnosti a časový prostor k soustavnému sledování volně žijících zvířat, a mohl tak skloubit své pracovní povinnosti s celoživotním koníčkem.

Více od autora

Dobrin Spasov (1)

Bulharský profesor filozofie, vysokoškolský učitel, publicista, básník.

Více od autora

Dobrica Čosič (1)

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora

Dobri Džurov (1)

Velitel partyzánské brigády Čavdar. Později armádní generál a ministr národní obrany Bulharské lidové republiky.

Více od autora

Dobiáš (1)

Více od autora

Dobešová Cakirpaloglu (1)

Více od autora

Dobeš Marek (1)

Více od autora

Do Řady! (1)

Česká punkrocková kapela z Teplic. Vznikla v roce 1987 jako nástupce skupiny V3S.

Více od autora

Do Piano (1)

Více od autora

do Laydeez (1)

Více od autora

Dmytro Čyževs‘kyj (1)

Ukrajinský literární vědec, slavista, filosof.

Více od autora

DMX Krew (1)

Umělec, DJ, producent, performer, inženýr a majitel labelu z Londýna . Je zakladatelem vydavatelství Breakin' Records a Fresh Up Records. Kromě své umělecké kariéry se v roce 2018 připojil k masteringovému týmu Curve Pusher.

Více od autora

Dmitry S. Mereschowski (1)

Více od autora

Dmitry Orlov (1)

Více od autora

Dmitry Kabalevsky (1)

Dmitrij Borisovič Kabalevskij byl významný sovětský skladatel a pedagog. Narodil se 30. prosince 1904 v Petrohradě a ve 20. století významně přispěl k rozvoji klasické hudby. Kabalevskij je známý svou stylovou čistotou a silným smyslem pro národní identitu v rámci své hudby, která často obsahovala ruská témata a lidové melodie.

Více od autora

Dmitrij Vladimirovič Šein (1)

Autor prací z oblasti vojenství a vojenské techniky.

Více od autora

Dmitrij Vladimirovič Sarab'janov (1)

Ruský historik umění zaměřený na ruské a sovětské výtvarné umění, autor prací z oboru.

Více od autora

Dmitrij Valentinovič Jevdokimov (1)

Více od autora

Dmitrij Trofimovič Žornik (1)

Více od autora

Dmitrij Sergejevič Lichačov (1)

Více od autora

Dmitrij Prochorovič Gribanov (1)

Ruský filozof, autor publikací z oboru.

Více od autora

Dmitrij Modestovič Ugrinovič (1)

Sovětský filozof a náboženský \\\"vědec\\\" , \\\"odborník\\\" na psychologii a sociologii náboženství . Doktor filozofie, profesor. Jeden z autorů Příručky pro ateisty a Ateistického slovníku.

Více od autora