11881–11940 z 157279 Autoři
Peter Ackroyd (6)
Peter Ackroyd je britský spisovatel. Byl vychováván pouze matkou, otec je opustil krátce po Peterově narození. V pěti letech začal Peter číst noviny, v devíti napsal hru o Guy Fawkes. Studoval angličtinu na Clare College v Cambridge a poté na Yale University. Po ukončení studia pracoval v období 1973 až 1982 pro britské noviny The Spectator. V roce 1984 se stal členem Royal Society. V současnosti působí jako hlavní literární kritik Times a rozhlasový komentátor. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Ackroyd na německé Wikipedii.
Více od autora
Pavlína Filipovská (9)
Pavlína Filipovská je česká herečka, zpěvačka, konferenciérka a televizní i rozhlasová moderátorka, dcera herce Františka Filipovského a matka novinářky Pavlíny Wolfové a Johany Spálené. Narodila se na pražském Žižkově. V roce 1958 začala působit jako hlasatelka televizních pořadů pro děti, v roce 1959 začala vystupovat v divadle Semafor, kde působila jako herečka a zpěvačka, v té době byla velice populární. Proslavila se interpretací písně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Včera neděle byla. Vystupovala i v Divadle Rokoko a Apollo, zahrála si několik drobnějších roliček ve filmu. Od roku 1972 pracuje na volné noze, vystupuje v televizi, divadle a zejména v rozhlase. Viz více v článku - Seznam písní Pavlíny Filipovské Supraphon - SP
Více od autora
Pavla Rovnaníková (8)
Narozena 25. 3. 1947 v Plzni. Anorganická chemička, vysokoškolská pedagožka se zaměřením na chemii stavebních materiálů, práce z oboru.
Více od autora
Pavla Kašparcová (7)
Magistra filosofie Pavla Kašparcová rodačka z jižních Čech žila od roku 1969 v Rakousku. Po ukončení učitelského působení ve škole vychovávající vychovatele a pedagogy mateřských škol se věnovala osvětové práci v Čechách, protože cítila nutnost pomoci lidem v Čechách překonat dědictví komunistického režimu. Šířila u nás poznatky, které během čtvrtstoletí získala ve skupině, jejíž víra byla založena na víře prvotních křesťanů. Protože člověk je schopný přijmout pravdivé informace o smyslu života, ale není schopen je udržet, žijí v každé lidské epoše a na mnoha místech světa lidé, kteří jsou čas od času v čistém kontaktu s duchovním světem, s tzv. duchovními učiteli, Božími posly . Právě kolem takového člověka, a v Čechách takový nežije, se sdružili lidé Pavliny skupiny. Pavla tak získala velmi kvalitní materiál o duchovním rozměru života, ale také cenné zkušenosti z práce na sobě. Od roku 1993 se začaly její knihy a překlady knih dalších členů skupiny postupně objevovat v Čechách. Nejprve vycházely v nakladatelství Santal Liberec, od r. 2006 se ujímá publikování textů nakladatelství Carolus Sedlčany. Nakladatelé jsou přesvědčeni, že vydanou literaturou předávají návody k pochopení smyslu života a také ke zvládnutí problémů, které lidský život přináší. Tyto informace zní velmi zvláštně a neuvěřitelně, ale je třeba nemít předsudky a začíst se do textů předložené knihy. Moudrý zvažuje a je vděčný, jedinec na nízké vývojové úrovni odsuzuje nebo nevěří. Radost a poznání z četby knihy Oba světy ze srdce přeje nakladatelství Carolus – Karel a Helena Pejšovi
Více od autora
Pavel Vežinov (8)
Vl. jm. Gugov Nikola Delčev. Vystudoval filozofii, redaktor. V literárním debutu Ulica bez pavaž popisoval život v rodné Sofii. Problematice současnosti zůstal věrný ve většině svých děl. Mezi SF lze řadit novely Barierata, Belijat gušter , ve kterých se zabývá morálkou lidí budoucnosti, kteří nejsou schopni žít ve společnosti, která je obklopuje. Obě novely jsou varováním před podobným vývojem lidské společnosti. Do žánru SF jsou také řazeny povídková sbírka Sinite peperudi , románová vesmírná opera Gibelta na Ajaks a Neverojatni istorii . V. je i autorem próz pro mládež a cestopisů; za svou tvorbu získal řadu státních cen. Č. a s. vydal V. ještě dalších šest děl nepatřících do oblasti SF, ale tematicky spjatých s 2. světovou válkou a budováním socialismu v Bulharsku. In: Neff, Olša – Encyklopedie literatury science fiction
Více od autora
Pavel Verner (4)
Czech classical oboist, born 1934 in Prague - died 2021. He was solo oboe player of the Prague Symphonics and artistic director of the chamber ensemble Verner Collegium. In addition he has consistently pursued his career in solo and chamber performance, appearing with the Philharmonic Quintet, Prague Philharmonia, Sebastian Orchestra, ensemble Ars Rediviva of Prague and in particular, Musica da camera Praga. Father of Pavel Verner Jr. and Petr Verner
Více od autora
Pavel Štěpánek (8)
Výtvarný historik, specialista na umění Španělska a Latinské Ameriky.
Více od autora
Pavel Petrovič Bažov (6)
Pavel Petrovič Bažov byl ruský spisovatel. Je znám díky pohádce Malachitová skříňka, publikované v roce 1939. Stal se také autorem několika knih o revoluci a občanské válce. Jeho vnukem byl bývalý ruský ministerský předseda Jegor Gajdar. Pavel Bažov se narodil v rodině vedoucího svařovny v ocelárně. Zpočátku se živil různě. V letech 1889 – 1893 studoval v náboženské škole v Jekatěrinburgu. Poté se chtěl dostat i na Tomskou univerzitu, nakonec však byl odmítnut. Dočasně pracoval jako učitel ruštiny, nejprve v Jekatěrinburgu, pak v Kamyšlově. Zde studoval uralský folklór. Když začala první světová válka, připojil se Bažov k bolševikům. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády. V letech 1923–1929 žil v Jekatěrinburgu a pracoval v redakci novin Rolník, kam přispíval esejemi o pracovních podmínkách dělníků. V té době publikoval první knihu Ural byl , která pojednávala o životu na Urale v letech 1880–1890. Byl rovněž poslancem Nejvyššího sovětu. Po druhé světové válce začal Bažov pomalu ztrácet zrak, což mu však nezabránilo v publikační činnosti. Z jeho díla jsou nejznámější pohádky Malachitovaja škatulka . Pod tímto názvem vyšlo v letech 1939–1973 několik sbírek těchto pohádek. Do češtiny je přeložila Olga Mašková. Na námět pohádky Kamenný kvítek napsal Sergej Prokofjev v letech 1948–53 stejnojmenný balet, Op. 118. Byla rovněž zfilmována.
Více od autora
Pavel Novotný (5)
Narozen v listopadu 1930, zemřel 6. 8. 2008. Sportovní novinář a redaktor, publikace z oboru sportu, zvláště z hokejového a motoristického prostředí.
Více od autora
Pavel Machonin (10)
Pavel Machonin byl český sociolog. Jeho nejznámějším dílem je kniha Československá společnost. Sociologická analýza sociální stratifikace která po dvaceti letech komunistického útlaku sociologie znamenala znovuobnovení oboru v Československu. V roce 1968 byl ředitelem Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy v Praze. V době normalizace nesměl přednášet, do akademického života se vrátil až po roce 1989. Jedná se o bratra architekta Vladimíra Machonina a teatrologa, publicisty a překladatele Sergeje Machonina, strýce herečky Lenky Machoninové. Pavel Machonin vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze v letech 1945–1949. Již od roku 1945 byl členem KSČ a působil tam až do začátku 70. let. Od roku 1948 se jako komunista aktivně podílel na politických čistkách vysokých škol, v letech 1950–1958 byl pak politickým vychovatelem v armádě. V roce 1958 odešel do Ústavu pro výuku a vědeckou práci kateder marxismu-leninismu , kde působil až do jeho zrušení v roce 1969. V ústavu začal budovat organizační a kompetenční základnu pro provádění empirického výzkumu. Pokus zkoumat brigády socialistické práce sice trpěl řadou zjevných nedostatků, ale přesto vzbudil pozornost veřejnosti a zahájil řadu výzkumů z průmyslové sociologie, sociologie mládeže a vzdělávání a později z oblasti výzkumu sociální struktury. Ve druhé polovině 60. let se stal místopředsedou Vědeckého kolegia filosofie a sociologie ČSAV a členem redakční rady Sociologického časopisu. Také pracoval jako analytik ve sportovním podniku a posléze až do roku 1987 v Drůbežářském průmyslu v Chrustenicích u Berouna. Po roce 1989 se Machonin k sociologii vrátil institucionálně, opět jako organizátor i vědecká autorita. Připojil některé komentáře k výzkumům ze 60. let, ale především se věnoval sledování společenské transformace po roce 1989. Obzvláště se zajímal o sociologii elit. V letech...
Více od autora
Pavel Holeka (5)
Narozen 14.8.1945 ve Dvoře Králové nad Labem. Výtvarník, textař, básník, překladatel.
Více od autora
Pavel Hajný (6)
Pavel Hajný je spisovatel, scenárista a dramaturg. Má na svém kontě řadu scénářů pro film i televizi. Je autorem několika prozaických děl. Působil také jako redaktor či autor v oblasti počítačových a internetových technologií. Od roku 1999 se angažuje ve sběru historických dat a autentických záznamů baťovců a dalších pamětníků baťovského fenoménu po celém světě. Narodil se 15. dubna 1939 Celestině a Václavovi Hajným z Rožnova pod Radhoštěm. Má mladšího bratra Petra Hajného. V roce 1956 odmaturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, pak studoval elektrotechniku na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě a následně ještě ČVUT v Praze . Po vojně pracoval ještě krátce od roku 1962 v Tesle Hloubětín. V letech 1962 až 68 byl zaměstnán v Československé televizi jako střihač, zvukový technik, mistr zvuku a později jako dramaturg a redaktor. Oženil se v roce 1962 s Drahomírou Hajnou a narodil se jim první syn Martin Hajný - psycholog a psychoterapeut. V té době pokračoval ve studiu dramaturgie na FAMU. Od roku 1968 byl dramaturgem hraného filmu ve Filmovém studiu Barrandov. Druhý syn Filip, IT odborník a překladatel, se narodil v roce 1975. Od roku 1991 byl zaměstnán v IDG a pro ni pracoval v České televizi a později i v televizi Premiéra na televizním magazínu Computerworld. V IDG se zasloužil o vznik měsíčníku i4U , jehož se stal šéfredaktorem. Podílel se i na zrodu českého vydání časopisu Playboy v roce 1991 a na kratší dobu se stal i jeho prvním šéfredaktorem. V Českém rozhlase působil jako redaktor stanici Radiožurnál týdenní rozhlasový pořad Megabyte od roku 1998. Působil také v neziskové organizaci BMI, která se věnovala využívání internetu a IT v rámci současné občanské společnosti. Díky evropskému projektu Leonardo zde spolupracoval na mezinárodních programech pro neslyšící Tecno Zeinu a pro nemocné roztroušenou sklerózou MS Net. Pro ID...
Více od autora
Pavel Ambros (10)
Narozen 19.9.1955 v Přílepech. Katolický kněz, jezuita, děkan teologické fakulty, autor a redaktor teologických studií.
Více od autora
Paul Robeson (7)
Paul Robeson byl americký basbarytonista, herec a bojovník za občanská práva, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 20. do 60. let 20. století. Byl známý svým hlubokým, zvučným hlasem a vystupováním v koncertních sálech i na broadwayských scénách. Robesonův repertoár zahrnoval celou řadu stylů od tradičních spirituálů až po klasickou hudbu a proslul zejména silným podáním písní jako "Ol' Man River" z muzikálu "Show Boat".
Více od autora
Paul Margueritte (7)
Francúzsky románopisec. Zvykne byť uvádzaný spolu so svojím bratom Victorom Margueritte a to pre ich blízku spoluprácu. Obaja narodení v Alžírsku.
Více od autora
Paul Doiron (5)
Autor je svým vzděláním i povoláním zakotvený v literatuře: vystudoval Yaleovu univerzitu a toužil se stát romanopiscem či filmovým scénáristou. Po škole přesídlil do Hollywoodu, kde dle vlastních slov „živořil na okraji filmového průmyslu“ a marně se snažil uchytit jako posuzovatel scénářů. Doiron má ovšem ještě svou druhou stránku, která se rovněž uplatnila při psaní Pytlákova syna – je certifikovaným průvodcem státu Maine, a dokonale tedy zná prostředí mainské lesní divočiny. Nyní pracuje jako šéfredaktor v časopise Down East, věnovaném nejrůznějším oblastem života ve státě Maine.
Více od autora
Patrick Modiano (8)
Patrick Modiano je francouzský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2014. V roce 1978 získal Goncourtovu cenu za román Ulice temných krámků a roku 2012 Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu. Modiano se narodil na pařížském předměstí. Jeho otec Albert Modiano byl obchodník a sefardský Žid. Významná rabínská rodina původně pocházela z řecké Soluně. Během okupace se musel v Paříži skrývat pod falešnou identitou a kvůli přežití obchodoval s nacisty. Jeho osudy přiměly Patricka Modianiho věnovat se ve svém díle osudu své rodiny a francouzských Židů. Matka Louisa Colpijn je herečka a pochází z belgických Antverp. Rodiče se seznámili v říjnu 1942 v okupované Paříži a v listopadu 1944 měli svatbu. Kromě Patricka se jim v roce 1947 narodil ještě syn Rudy, který zemřel v deseti letech na leukémii. Patrick mu pak věnoval svá raná díla. Na počátku 60. let se rodiče rozešli, otec se znovu oženil a roku 1977 zemřel ve Švýcarsku. Patrick maturoval v Annecy a v dalším vzdělávání nepokračoval. V dospívání jej významně ovlivnil jeho středoškolský učitel geometrie a matčin přítel Raymond Queneau se svým románem Zazie v metru. Díky němu se seznámil s nakladateli Gallimard, kteří mu začali vydávat první knihy. V roce 1968 tak vydal svůj první román La Place de l'Étoile o židovském kolaborantovi během války. Kvůli tomuto kontroverznímu románu s antisemitskými narážkami se nepohodl se svým otcem. V roce 2010 byl přeložen do němčiny a v Německu byl oceněn jako jedno z klíčových děl o holokaustu. V angličtině román dosud nevyšel. Roku 1973 napsal scénář k filmu Lacombe, Lucien. Film vypráví o osmnáctiletém Lucienu Lacombeovi, který za války spolupracuje s proněmeckými úřady a přitom se zamiluje do židovské dívky. Příběh, odehrávající se v jihozápadní Francii má nabourávat tradiční pohled na francouzské dějiny během 2. světové války, získal několik ocenění a byl nominován na Oscara. V roce...
Více od autora
Patrick Carman (8)
Začal vyprávět příběhy svým dcerám před spaním . Hlavní postavy a místa však začaly žít vlastním životem, a tak se zrodila ELYONOVA ZEMĚ. Předtím, než napsal tento svůj první román , pomáhal vytvářet stolní hry , webové stránky a výukové i hudební programy , které si hrají na mnoha rozhlasových stanicích po celém světě. Žije na samotě ve Washingtonu s manželkou a dvěma dcerami.
Více od autora
Patricia Leitch (5)
Skotská spisovatelka především knih pro děti se zaměřením na tematiku o koních.
Více od autora
Pascal Engman (7)
Pascal Engman pracoval jako novinář pro švédský deník Expressen. Poté, co musel on i jeho kolegové čelit výhrůžkám ze strany pravicově populistické propagandy, žurnalistickou scénu v roce 2016 opustil a napsal svůj úspěšný debutový román Patrioti.
Více od autora
P. O Enquist (7)
Švédský prozaik, dramatik, filmový a televizní scenárista a literární kritik.
Více od autora
P Alberti (9)
Vlastní jménem Antonín Dokoupil - katoplický kněz. * 13. 6. 1881 Žeranovice + 14. 1. 1946 Kvasice Studoval bohosloveckou fakultu v Olomouci, po vysvěcení v roce 1904 nastoupil do Zdounek u Kroměříže, kde od roku 1921 až do své smrti působil jako farář. Angažoval se v náboženských spolcích . Překládal z němčiny, latiny, italštiny a napsal biografii významných katolických osobností.
Více od autora
Otto von Frisch (7)
Německý zoolog, ředitel Státního přírodovědného muzea mezi lety 1977-1995, syn fyziologa Karla von Frische .
Více od autora
Otakar Vochoč (7)
Narozen 1. 12. 1933 v Praze. PhDr., filosof, pedagog, bibliograf a překladatel německých filosofických prací.
Více od autora
Otakar Antoň Funda (8)
Otakar Antoň Funda je český filosof, religionista, překladatel, vysokoškolský učitel a bývalý evangelický farář. Roku 1965 vystudoval protestantskou teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Externě poté studoval na Filozofické fakultě UK v Praze. Na postgraduální studium odešel do Basileje, kde studoval na Filozofické a Teologické fakultě. Jeho disertační práce nesla název T. G. Masaryk, sein philosophisches, religiöses und politisches Denken u prof. M. Geigera. Komunistické úřady však nechtěly nostrifikovat Fundův basilejský doktorát, tudíž byl nucen, i přes značné obtíže, promovat znovu roku 1981 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě , tentokrát prací Eirenaiovo učení o recapitulatio. V roce 1975 „podal Funda habilitační práci na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, pod názvem Myšlení o víře a myšlenky víry“. Avšak nebyl teologicky a politicky poplatný tehdejšímu směru českého protestantismu J. L. Hromádky „a svou koncepcí demytologizace a existenciální interpretace křesťanské víry vyvolal řadu polemik v českém protestantismu“. Jeho habilitační práce byla komunistickým režimem odmítnuta. V roce 1990, když již nebylo školství v područí komunistického režimu, mohl být habilitován na Husitské teologické fakultě UK v oboru filosofie náboženství. Předsedou habilitační komise byl prof. dr. Zdeněk Kučera, děkan fakulty. Na návrh Filosofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně byl 5. června 2003 prezidentem republiky V. Klausem jmenován profesorem pro obor filosofie. Od roku 1995 působí také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vyučuje předměty z etiky, filozofie a religionistiky jako Dějiny náboženství, Etické problémy či Antická a středověká filozofie. Od roku 2003 působil na dnes již neexistující Literární akademii Josefa Škvoreckého. ...
Více od autora
Ota Kars (4)
Ota Kars je český spisovatel a básník, autor úspěšných prozaických i básnických knih, držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018. Býval přezdíván Iggy Pop české poezie. Sám se označuje za samozvaného veršotepce a prozorytce. Narodil se v Praze v porodnici na Štvanici. Absolvoval základní školu a nedokončil gymnázium v Nuslích. Za komunismu pracoval na vlakové překládce Nádraží Střed v Praze, jako závozník v Brně a také jako nekvalifikovaný učitel na základní škole na druhém stupni. Ota Kars je bývalý performer v rámci různých aktivit v akčním básnickém seskupení Ota Kars und Karpeles a organizátor a aktivní účastník akcí Poetické Oko, HuLiDi a festivalu Kadeřábek. Nyní opět žije a někdy píše v bytě na Letný, stejně jako dříve ve Strašnicích, Nuslích, v Líšni, Karlíně, Velvarech, Roudnici, Teplicích, Berlíně, Dejvicích, New Yorku a na Břevnově. Ve svém textu, básni Ro_zmlácená krajina napsané v roce 2007, která vyšla ve sbírce Má láska je kurva, píše o svém životě, rodině a vztahu k malíři Georgesu Karsovi. Obdržel několik ocenění za biografickou knihu o filmování a celém životě Tomáše Holého Jmenuju se Tomáš. Např. Magnesia Litera – Kosmas Cenu čtenářů a ocenění Český Bestseller . Trojsbírka Smrtelná hodina, Patetická utrpení lásky, Obscénní pohyby básní byla Knihou týdne časopisu Týden .
Více od autora
Ota Gregor (7)
Ota Gregor, vlastním jménem Ota Gans , byl český lékař působící v oblasti vnitřního lékařství, oboru patologie, gastroenterologie a psychosomatiky. Ota Gregor se narodil v Praze v židovské rodině. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze. Po okupaci v roce 1939 odešel ilegálně přes Polsko do Anglie. Byl tehdy medikem ve čtvrtém ročníku na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Za druhé světové války vstoupil v Anglii do zahraničního odboje, kde v roce 1944 jako příslušník Československé samostatné obrněné brigády bojoval u Dunkerque. Při postupu své jednotky přes Německo se dostal zpátky až do ČSR. Zde rychle dokončil studium medicíny a promoval v roce 1948. Byl internista, působil na IV. interní a pak na I. interní klinice v Praze, potom působil v letech 1969–1976 v Nemocnici pod Petřínem , kde se stal přednostou kliniky. Docentem se stal v roce 1961, profesorem patologie a terapie vnitřních nemocí se poté stal v roce 1967. Ota Gregor byl původně hlavně gastroenterolog, později se však z něho stal odborník na psychosomatickou medicínu. Výrazným způsobem se také přičinil o vznik české psychosomatické školy. V roce 2004 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Napsal memoáry, z nichž asi nejvýznamnější jsou Moje návraty aneb kudy jsem chodil . Kromě toho napsal i několik knih esejů, známé jsou:
Více od autora
Oskar Krejčí (10)
Oskar Krejčí je český politolog, autor přibližně třiceti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků. Je univerzitním profesorem, ředitelem Institutu globálních studií UJAK v Praze. Narodil se v Praze, střední školu vystudoval v Sokolově. V devatenácti letech byl jako vojín základní služby zatčen při pokusu o překročení státní hranice do Rakouska a po více než dvouměsíční vyšetřovací vazbě odsouzen ke čtrnácti měsícům podmíněně. Rok pracoval jako horník na dole Gen. Jeremenko v Ostravě a více než rok jako strojník na KVHU ve Vřesové na Sokolovsku; zde vstoupil do KSČ. V letech 1969 až 1974 studoval na Filozofické fakultě UK v Praze sociologii a filozofii. Podílel se zde i na práci tzv. prověrkových komisí. Poté pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a absolvoval dlouhodobé vědecké stáže v SSSR a v USA. Podle Ministerstva vnitra ČR je evidován v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti v celé řadě kategorií pod krycími jmény Oskar a Kaláb od roku 1975. Krejčí spolupracoval s 11. oddělením II. správy StB a s X. správou StB jakožto důvěrník, agent a jako rezident, tedy zvláště spolehlivý a prověřený tajný spolupracovník, jenž organizoval práci dalších agentů, kteří mu byli svěřeni, a předával výsledky jejich činnosti. Do KSČ vstoupil už koncem 60. let a zůstal zde i v době tzv. normalizace. Od února 1989 do listopadu 1990 byl poradcem komunistických předsedů federálních vlád ČSSR Ladislava Adamce a ČSFR Mariána Čalfy. Od léta 1989 zprostředkovával kontakty premiéra poslední komunistické vlády Adamce s iniciativou Most. Je autorem projevu, kterým byl v prosinci 1989 ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel a posléze jednomyslně zvolen prezidentem. Krejčí připravoval programové prohlášení přechodné federální vlády národního porozumění a byl i hlavním redaktorem programového prohlášení federál...
Více od autora
Ondrej Zizlavsky (5)
Narozen 1. 12. 1981. Ing., Ph.D., ekonom, vysokoškolský pedagog, specializace na průmyslový management a teorie řízení podniku, též práce z oboru veřejných financí.
Více od autora
Olga Velíšková (6)
Narozena 28.11.1929 v Uherském Brodě. PhDr., autorka učebnic francouzštiny, překladatelka.
Více od autora
Oldřich S Kostelecký (8)
Oldřich Seykora byl český novinář a spisovatel, publikující též pod pseudonymy Oldřich S. Kostelecký a Cunctator. Vystudoval filozofii a práva v Praze, působil jako profesor na obchodní akademii v Prostějově. Roku 1886 vydal publikaci Ad Rukopis Králové-dvorský namířenou proti Gebauerovým námitkám.
Více od autora
Olbram Zoubek (6)
Olbram Zoubek byl český sochař, který se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století. Olbram Zoubek se narodil v Praze 21. dubna 1926. Při výběru křestního jména byli rodiče ovlivněni novelou o biskupovi z pražského rodu Olbramů. Obecnou školu navštěvoval v letech 1932–1937 na Žižkově v Palackého ulici , reálku pak v letech 1937–1945 na Sladkovského náměstí na Žižkově. Od sexty navštěvoval nepovinné modelování u profesora Miroslava Kužela. V době 2. světové války byl v letech 1944–1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání. Hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945–1952, po úspěšném složení zkoušek, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera. V letech 1948–1950 absolvoval základní vojenskou službu v posádkách měst Košice, Rožňava, Šafárikovo a Frýdek-Místek. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi, ke které získal průpravu u profesora Josefa Wagnera. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. V roce 1951 též uzavřel sňatek se spolužačkou, sochařkou Evou Kmentovou. V roce 1954 se jim narodila dcera Polana a v roce 1956 syn Jasan, který se stal též sochařem. V roce 1980 jeho první manželka Eva zemřela. V roce 1981 se oženil s Marií Edlmanovou a rok na to se jim narodila dcera Eva . Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan. Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa a Nové skupiny, byl též členem Umělecké besedy. Zoubek je autorem posmrtné masky Jana Palacha a náhrobní desky Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech , kterou komunistický režim vzápětí nechal odstranit. Jeho pamětní deska Jana Palacha na budově Filozofické fakult...
Více od autora
Olav Duun (6)
Olav Duun byl norský spisovatel. Debutoval roku 1907 . Mezi jeho nejznámější a nejcennější díla patří šestisvazkový epos Lidé z Juviku a román Lidé a živly . Duunovy romány se často odehrávají v přímořské oblasti Namdalenu ve středním Norsku, z níž sám pocházel. Tematicky se zaměřuje na boj dobra se zlem, který se odehrává v duši každého člověka a který se v různých podobách projevuje i na povrchu, v lidském jednání. Duun psal menšinovým norským jazykem nynorsk v silně dialektální variantě, což do jisté míry zabránilo světovému rozšíření Duunovy slávy.
Více od autora
Nofreeusernames (7)
Narozena 15. 7. 1986 v Moskvě. Česká autorka, vlastním jménem Olga Zbranek Biernátová. Marketingová specialistka v nakladatelství, přednášející social media marketing na vysoké škole, dříve knihovnice a informační pracovnice. Autorka románů pro dívky.
Více od autora
Nita Prose (9)
Kanadská spisovatelka. Viceprezidentka a redakční ředitelka ve společnosti Simon & Schuster v Torontu.
Více od autora
Nikolaj Georgijevič Garin-Michajlovskij (8)
Ruský spisovatel, autor literatury pro děti, sestavitel sbírky korejských pohádek, také autor historických a cestopisních esejí a memoárů.
Více od autora
Nicola Yoon (9)
Nicola Yoon vyrostla na Jamajce a v Brooklynu. Nyní žije v Los Angeles s dcerou a manželem, romanopiscem a designerem Davidem Yoonem, korejským Američanem, který se podílel na grafické úpravě jejího debutového románu „Všechno, úplně všechno“. Vystudovala obor elektrický inženýr jako nižší vysokoškolský stupeň vzdělání na Cornell University a magisterské studium tvůrčího psaní na Emerson College, 20 let pracovala v oblasti investování. Pak se jí narodila dcera , a mateřství ji inspirovalo k napsání románu - jako novopečená maminka prožívala přirozený strach o dítě a sklony ochránit jej před vnějším světem. První verzi románu psala v ruce na papír. Předtím vyráběla šperky u firmy Nicola Yoon Design.
Více od autora
Nicki (11)
Více od autora
Nick Cave (7)
Nick Cave je australský zpěvák, hudební skladatel, textař, herec a spisovatel. Hudbě se začal věnovat počátkem sedmdesátých let, kdy spolu s multiinstrumentalistou Mickem Harveyem založil svou první skupinu, jejíž název se po několika změnách ustálil na The Birthday Party. Ta se rozpadla v roce 1983, ale Cave spolu s Harveyem založili skupinu Nick Cave and the Bad Seeds, ve které působí do současnosti; Harvey ze skupiny odešel v roce 2009, po více než pětatřicetileté spolupráci s Cavem. V letech 2006 až 2011 působil Cave ve skupině Grinderman, se kterou vydal dvě studiová alba. V roce 2000 získal italské hudební ocenění Premio Tenco a roku 2005 spolu s Warrenem Ellisem australskou cenu Australian Film Institute Awards za nejlepší hudbu k filmu The Proposition. Jeho písně byly použity v řadě filmů, jako například Tak daleko, tak blízko! , Vřískot 3 , Shrek 2 nebo Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 . Rovněž složil originální hudbu k několika filmům, jako jsou Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem a Země bez zákona . V různých filmech také hrál, jsou to například Nebe nad Berlínem a Rhinoceros Hunting in Budapest . Některým filmům jako The Proposition a Země bez zákona napsal scénář. Je autorem dvou románů, první z nich nesl název A uzřela oslice anděla, který byl poprvé vydán v roce 1989, druhý pak Smrt Zajdy Munroa . Narodil se 22. září 1957 v městečku Warracknabeal v australském státě Victoria. Jeho matka se jmenovala Dawn Cave a pracovala jako knihovnice. Otec Colin Frank Cave byl učitel. Měl celkem tři sourozence, bratry Tima a Petera a sestru Julii . Po jejím narození se rodina přestěhovala do většího města Wangaratta. Ve svých osmi letech začal zpívat ve sboru v místní katedrále. Školní docházku zahájil ve Wangarattě, ale odtud byl ve svých třinácti letech (v roce...
Více od autora
Neil Patrick Harris (5)
Neil Patrick Harris je americký herec, zpěvák a režisér. K významným rolím v jeho kariéře patří úloha v seriálu Doogie Howser, M.D. a role sukničkáře Barneyho Stinsona v seriálu Jak jsem poznal vaši matku . Hrál sám sebe ve filmové sérii Zahulíme, uvidíme , Zahulíme, uvidíme 2 a Zahulíme, uvidíme 3 a také si zahrál titulní roli v internetové muzikálové minisérii Dr. Horrible's Sing-Along Blog Josse Whedona . Narodil se v Albuquerque v Novém Mexiku, vyrůstal ve městě Ruidoso . Jeho rodiče, Sheila a Ron, byli oba právníci, kteří vlastnili restauraci, k jeho budoucímu povolání nikterak neměli velký vztah. Má staršího bratra Briana, díky kterému ve čtvrté třídě začal hrát divadlo - jako Toto se objevil ve školní hře Čaroděj ze země Oz. Střední školu si sám vybral, šlo o La Cueva High School v Albuquerque, ve které se aktivně účastnil školních her a muzikálů. Školu úspěšně ukončil s vyznamenáním roku 1991. Svoji kariéru zahájil už jako dětský herec, kterého objevil autor divadelních her Mark Medoff ve hře Drama Camp v Las Cruces. Medoff ho roku 1988 obsadil do filmu Claras's Heart, dramatu s Whoopi Goldberg napsaném podle stejnojmenného románu Josepha Olshana, za které získal nominaci na Zlatý glóbus. V témže roce zazářil v dětském fantasy filmu Purple People Eater. Následující rok získal hlavní roli v seriálu Doogie Howser, M.D. , za kterou opět získal nominaci na Zlatý glóbus. Poté, co Doogie Howser, M.D. v roce 1993 po čtyřech sériích skončil, hrál mnoho rolí v televizních pořadech a v roce 1995 měl poprvé možnost účinkovat v šokujícím filmu Animal Room, který se však příliš neujal. Od té doby jeho filmová kariéra zahrnovala pouze vedlejší role ve snímcích Hvězdná pěchota , Příští správná věc a Bratrstvo černé pracky . Ve filmové sérii Harold & Kumar (Zahulíme, uvidíme , Zahulíme, uvidíme 2 a Zahulíme, uvidíme 3 [2...
Více od autora
Nancy Taylor Rosenberg (5)
Nancy Camille Taylor-Rosenberg navštěvovala školu v Gulf Park College v Gulf Portu, Mississippi.Má 3 děti a žije v Dallasu v Texasu. První román Mitigating Circumstances, vydala v roce 1993, a práva na film získal držitel Academy Award Jonathan Demme.Romány Rosenbergové byly přeloženy do mnoha jazyků. Většina z nich se stala bestselery. Rosenbergová je rovněž známa svou filantropií. Dílo: Probation Officer Carolyn Sullivan Revenge of Innocents Sullivan's Evidence Sullivan's Justice Sullivan's Law Lily Forrester My Lost Daughter The Cheater Buried Evidence Mitigating Circumstances Standalones Conflict of Interest Abuse of Power Trial by Fire California Angel Interest of Justice First Offense
Více od autora
Nancy Baker Jacobs (8)
Je autorkou sedmi detektivek a šesti knih z oblasti literatury faktu. Pracovala jako žurnalistka, soukromá vyšetřovatelka, učila na koleji. Nyní je spisovatelkou na plný úvazek. Žije na pobřeží střední Kalifornie.
Více od autora
Nahlas (6)
Ivan Hlas je významný český písničkář a kytarista, známý svým přínosem české hudební scéně zejména v 90. letech. Je uznáván pro svůj výrazný hlas a schopnost kombinovat různé hudební styly, včetně rocku, blues a folku. Hlas koncem 80. let založil skupinu Nahlas , která se stala jedním z prostředků jeho hudebního vyjádření. Název kapely v překladu do angličtiny znamená "Aloud", což odráží její přímočarý a slyšitelný přístup k hudbě.
Více od autora