Všichni Autoři a témata

Oldřich Kulhánek (7)

Oldřich Kulhánek byl český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a pedagog. Stal se autorem grafické podoby současných českých bankovek a vytvořil mnoho českých poštovních známek. Za grafiky, jimiž údajně hanobil představitele bývalých socialistických zemí, byl za minulého režimu perzekvován. Od roku 1968 stíhán a v březnu roku 1971 zatčen StB a uvězněn. Tehdy byl obviněn z toho, že svými grafickými listy s tváří Stalina hanobí představitele komunistických zemí. Na celkem jedenácti grafikách, které režim označil za tzv. ideově nebezpečné, byl totiž deformovaný Stalinův obličej, perforované pěticípé hvězdy či budovatelsky radostné obličeje změněné v ohavný škleb. Ve vykonstruované kauze zvané Kulhánek a spol. byl společně s ním souzen také jeho kolega a přítel Krejčí. Poté strávil měsíc ve vězení a musel pravidelně chodit k výslechům. Případ ukončilo líčení u obvodního soudu pro Prahu 10 , kde bylo jeho 11 grafických listů odsouzeno k likvidaci. Jeho rodině a přátelům se ale podařilo až do roku 1989 skrývat matrice k těmto listům, takže počátkem 90. let z nich byla vytištěna limitovaná edice, nazvaná Prohibita. Původní grafiky nakonec údajně zničeny nebyly, soudci je měli před spálením rozkrást. Roku 1958 byl přijat na VŠUP Praha do ateliéru grafiky prof. Karla Svolinského . Studia dokončil v roce 1964. Profesionální dráhu začal svojí diplomovou prací, ilustracemi knihy veršů Vladimíra Holana Sen. První samostatnou výstavu měl roku 1968 v Galerii mladých v Praze společně s malířem Janem Krejčím. Novou bankovku navrhl poprvé již v roce 1971, kdy jeho desetikoruna vyhrála anonymní konkurz. Bankovka s tématem Mistr Pavel z Levoče se ale do tiskárny se nakonec nedostala. Celá sedmdesátá léta měl zákaz výstav, zákaz spolupráce s nakladatelstvími a zákaz publicity. Přesto se ilegálně podařilo dostat některá jeho díla za železnou oponu – například v roce 1971 se pod pseudonymem Ulrich Böhm zúčastn...

Oldřich Hlad (8)

RNDr. Oldřich Hlad se narodil 30.12.1934 v Praze. V roce 1951 přišel na hvězdárnu v Praze na Petříně a v roce 1952 se stal jejím demonstrátorem. Vystudoval matematiku a fyziku. V letech 1958 až 1961 působil jako středoškolský profesor těchto předmětů včetně astronomie na žateckém gymnáziu. V roce 1961 nastoupil jako samostatný odborný pracovník do pražského planetária, s nímž a pražskou hvězdárnou na Petříně spojil své životní poslání. Od roku 1965 do začátku 21. století byl ředitelem Hvězdárny hlavního města Prahy, později Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Externě přednášel na vysoké škole. Publikuje v populárních a odborných časopisech. Je spoluautorem či autorem scénářů pro výstavy a také scénářů k populárně vědeckým filmům. Podílel se na tvorbě učebnic, budování databanky a tvorbě mapových děl, pronesl nespočet přednášek a připravil řadu komponovaných pořadů. Je čestným členem České astronomické společnosti a členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Z knih zaslouží jmenovat především Vesmír jistot a otazníků a Přehled astronomie . Rozsáhlou kapitolu pak tvoří mapy oblohy v mnoha vydáních a provedeních. Mapa oblohy bylo vydána 15 x včetně např. Německa, Polska, Maďarska a Holandska. Mezi významné počiny patří také Atlas coeli novus 2000.0, který sleduje tradici slavného Bečvářova atlasu.

Oldrich Cerny (10)

Oldřich Černý byl český filolog, bohemista a anglista, dramaturg, spisovatel, překladatel z angličtiny, pracovník bezpečnostních složek státu a odborník na mezinárodní vztahy a společnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku. Oldřich Černý vystudoval angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Před rokem 1989 pracoval jako překladatel americké a britské prózy, jako producent dabingu , divadelní dramaturg a jako redaktor knih pro děti a mládež v nakladatelství Albatros . Je autorem titulků k filmu Žlutá ponorka a pro dabing přeložil a upravil dialogy například k filmům Tři dny Kondora, Indiana Jones a chrám zkázy, Terminátor nebo Čest rodiny Prizziů). Pro mládež napsal původní televizní film Plácek o chlapcích z městského centra, kteří bojují o místo, kde si mohou zahrát kopanou, a pro nejmenší děti vytvořil texty k sérii obrázkových naučných knih. V letech 1990–1993 byl poradcem prezidenta republiky Václava Havla pro bezpečnostní otázky, poté v letech 1993 až 1998 prvním ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace a od roku 1999 výkonným ředitelem Nadace Forum 2000 a zároveň ředitelem Pražského institutu bezpečnostních studií . Roku 2013 obdržel in memoriam Transatlantickou cenu za výrazný přínos ke svobodě a demokracii ve střední Evropě, k posílení transatlantických vztahů a k začlenění středoevropských zemí do euroatlantických struktur.

Nikolaj Ivanovič Sladkov (5)

Nikolaj Ivanovič Sladkov, rusky: Николай Иванович Сладков byl ruský sovětský spisovatel, autor více než 60 knih o přírodě. Od dětství měl rád přírodu, od druhé třídy si začal psát deník, jemuž svěřoval své dojmy. V mládí lovil, ale pak toho nechal, sportovní honitby dokonce považovat za barbarství. Místo toho se stal \"fotolovcem\". Psát začal díky setkání s Vitalijem Biankim.

Nicholas Monsarrat (5)

Nicholas Monsarrat, syn významného chirurga, se narodil v Liverpoolu v roce 1910. Studoval ve Winchesteru a na Trinity College v Cambridge. Po vypuknutí 2. světové války nastoupil jako dobrovolník ke královskému námořnictvu, kde sloužil převážně na korvetách. Monsarratovy válečné zážitky jsou vylíčeny v několika knihách. Jeho nejslavnějším románem o válce v Atlantiku je kniha Kruté moře. V roce 1946 se stal ředitelem britské královské informační služby v Johannesburgu a později v Ottavě.

New Kids On The Block (11)

New Kids on the Block je americká chlapecká skupina, která dosáhla největší popularity na přelomu 80. a 90. let 20. století. Skupina byla založena v Bostonu ve státě Massachusetts v roce 1984 producentem Mauricem Starrem a původně ji tvořili bratři Jordan a Jonathan Knightovi, Joey McIntyre, Donnie Wahlberg a Danny Wood. Jsou všeobecně považováni za jedny z průkopníků hnutí boy band a zásadním způsobem se podíleli na vytvoření vzoru pro tento žánr.

Nesboe Jo (17)

Nazareth (16)

Nazareth je skotská rocková skupina založená v roce 1968 v Dunfermline ve Skotsku. Mezinárodní slávu si skupina získala v 70. letech 20. století svým hardrockovým zvukem, jehož příkladem je šesté studiové album "Hair of the Dog" vydané v roce 1975. Toto album obsahovalo jeden z jejich nejznámějších hitů, titulní skladbu "Hair of the Dog", a také jejich coververzi balady "Love Hurts", která se stala samostatným hitem a základem rockové balady 70. let.

Morris L West (9)

Australský spisovatel.

Miroslava Hlaváčková (11)

Miroslava Hlaváčková byla historička umění a kurátorka. V letech 1990–2008 stála v čele Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Miroslava Hlaváčková absolvovala střední zdravotnickou školu a poté od roku 1967 působila jako samostatná odborná pracovnice v roudnické galerii. V letech 1971–1977 studovala na Katedře dějin umění a estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a obhájila diplomovou práci Antonio Porta. Dílo českého období . Po rozšíření byla tato práce uznána jako rigorózní . Po celou svou profesionální kariéru pracovala jako historička umění a kurátorka v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, po odchodu Miloše Saxla v letech 1990–2008 jako ředitelka galerie. Spolu s Jiřím Brodským a občanským sdružením Esprit se angažovala v iniciativách za záchranu roudnického barokního pivovaru. Roku 2018 kandidovala do místního zastupitelstva v Roudnici nad Labem za KDU-ČSL. V roudnické galerii zahájila svou kurátorskou činnost roku 1981 výstavou k 90. výročí narození Josefa Šímy. V 80. letech spolupracovala jako kurátorka také se Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích, Letohrádkem Ostrov, lounskou Galerií Benedikta Rejta , nebo Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě. V 90. letech byla autorkou výstav např. Jaroslava Šerýcha v pražském Mánesu , souborné výstavy Prozařování v GMU Roudnice, Galerii umění Karlovy Vary a OGV v Jihlavě . V Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem připravila řadu monografických výstav. Roudnická galerie se za ředitelů Saxla a Hlaváčkové soustředila na umění se silným spirituálním nábojem a tvořila tak protějšek blízké lounské galerie, specializované na konstruktivní tendence a geometrickou abstrakci. Miroslava Hlaváčková byla kurátorkou objevných výstav solitérů jako Jan Křížek , František Dvořák nebo Jiří Štourač a souborných výsta...

Miroslav Žák (10)

Miroslav Žák je Publicista, IT odborník, šéfredaktor a vydavatel obnoveného vzdělávacího portálu Vhled. V době komunistického režimu pracoval v oblasti informačních technologií. Začátkem devadesátých let působil jako samostatný redaktor Vzdělávací redakce Českého rozhlasu. Během 90. let vytvořil řadu zajímavých vzdělávacích pořadů pro Český rozhlas a scénářů k dokumentům České televize. Učil také na základní i střední škole . Napsal dvě knihy „Tajemství Turínského plátna“, která vyšla několikrát . V nakladatelství Grada v edici „Začínáme programovat“ vyšla roku 2002 jeho kniha XML – podrobný průvodce začínajícího uživatele. Před odchodem do důchodu pracoval jako specialista pro PR v Národním institutu dětí a mládeže MŠMT. Po jeho sloučení s Národním institutem pro další vzdělávání spolupracoval s touto institucí ještě nějakou dobu jako externista. V roce 2014 a 2015 dokončil dvě další knihy, které na své vydání teprve čekají. První z nich jsou literární apokryfy . Druhá kniha nazvaná „Sedmero pohádek pro děti“ vyjde v roce 2017 na podzim v nakladatelství Albatros. Jedná se o sedm původních pohádek klasického charakteru. V roce 2016 byla dokončena další kniha, nazvaná pracovně „Zázraky se také dějí“. Jde o deset povídek ze současnosti, která se snaží čtenáře přesvědčit, že i v současné době se dějí zázraky. To, že je nevidíme, je naše chyba. Neumíme se správně dívat. Kromě toho má autor již léta svůj blog na serveru Aktuálně.cz, kam občas píše na téma všeobecně politické, ale i vzdělávací. Občas přispívá i do Kulturních novin, které vycházejí na Moravě, na téma věda a vzdělávání . Je také šéfredaktorem a vydavatelem obnoveného vzdělávacího portálu Vhled , který připravuje sám i po stránce technické, proto vychází spíše jako občasník....

Miroslav Marek (10)

Narozen 20. 6. 1962. Prezident agentury "Dobrý den" v Pelhřimově, spoluautor knihy o rekordech a kuriozitách.

Miloslav Nohejl (15)

Miloslav Nohejl byl český spisovatel-prozaik. Narodil se v rodině úředníka státní dráhy Adolfa Nohejla a jeho manželky Anny, rozené Kudlové. Otec matky Anny, Václav Kudla , vlastnil instalatérský závod, který po jeho smrti Adolf Nohejl převzal. Maturoval na reálce v Plzni, krátce studoval na Vysoké škole technické v Praze, studium přerušila první světová válka. V roce 1915 se vrátil do Plzně, kde se stal městským úředníkem. Z římskokatolické církve vystoupil roku 1919. Po studiu Státní knihovnické školy v Praze v letech 1921–1922 pracoval v plzeňské Krajské lidové knihovně. V roce 1927 byl přijat za člena Literární skupiny. Přispíval též do brněnského literárního časopisu Host. Poté, co byl v letech 1948–1951 byl ředitelem Krajské lidové knihovny v Plzni, roku 1951 byl skoro rok držen ve vyšetřovací vazbě. Následně odešel do invalidního důchodu, v literární činnosti pokračoval. Podle vzpomínkové knihy A. C. Nora byl Miloslav Nohejl ženatý. Předválečné prózy Miloslava Nohejla charakterizuje vztah dvojice milenců nebo manželů, často ovlivněný dalším milostným vztahem. Již v roce 1926 ocenil např. významný kritik Arne Novák povídkové knihy Dívka a sen a Vidím milence např. slovy „...Miloslav Nohejl je stilista dbalý a vkusný...někdy se mu podaří věta jemného výbrusu a vděku až nadzemského...“. Po druhé světové válce Nohejl nejprve popsal své zážitky z květnové revoluce a pak se soustředil na prózy s faktografickým základem, věnované Plzni. Většinu života strávil Miloslav Nohejl v Plzni. V roce 1945, poté, co byl dům, kde v Plzni bydlel, vybombardován, žil od dubna do srpna 1945 u rodičů na pražském Spořilově. V té době žilo na Spořilově více intelektuálů a umělců, jako spisovatelé A. C. Nor, Adolf Branald a další. Své zážitky z pražské květnové revoluce 1945 popsal Nohejl v knize Holýma rukama. A. C. Nor patřil mezi Nohejlovy dlouholeté přátele, jak něko...

Miloslav Martenek (13)

Narozen 16.9.1933 v Praze. Výtvarník, ilustrátor.

Miloš Hoznauer, (8)

Miloš Grim (13)

Miloslav Grim je český anatom, histolog, embryolog a cytolog. V roce 2003 získal titul profesora normální anatomie. Specializuje se na studium zárodečného vývoje a diferenciace buněk, inervací a regenerací svalu. Působí na Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který v letech 1997–2011 vedl.

Miloš Fikejz (10)

Miloš Fikejz byl český filmový knihovník, encyklopedista, publicista a fotograf. Po maturitě na vysokomýtském gymnáziu absolvoval nástavbové studium na střední knihovnické škole v Praze. Od roku 1981 působil jako odborný knihovník Národního filmového archivu v Praze. Od poloviny 80. let 20. století publikoval odborné texty a fotografie v různých filmových periodikách – např. časopisy Film a doba, Záběr, Kino, Filmový přehled. Své portrétní snímky českých i zahraničních uměleckých a kulturních osobnosti zejména z oblasti filmu, literatury, divadla a hudby prezentoval na několika vlastních i kolektivních výstavách doma i v zahraničí. Nejčastěji zveřejňované jsou dokumentární portréty Václava Havla z let 1987–1989 a amerického herce Leonarda DiCapria z karlovarského festivalu 1994. Od počátku 90. let se věnoval hlavně vlastním i kolektivním encyklopedickým projektům. Je autorem dvousvazkového Slovníku zahraničních filmových herců konce XX. století a třísvazkového slovníku Český film: Herci a herečky . Redakce různé filmové literatury a festivalových katalogů – např. MFF Karlovy Vary, Febiofest, Finále Plzeň, Letní filmová škola Zde se jedná především o portrétování různých osobností z oblasti kultury, zejména však o fotografie filmových tvůrců a osobností s filmem spojených.

Miloš Dvořák (8)

Miloš Dvořák byl český literární teoretik a esejista katolické orientace. Narodil se v rodině vesnického učitele. V roce 1920 odmaturoval na gymnáziu v Třebíči a poté vystudoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval v roce 1931. Živil se poté jako učitel, učil nejprve na gymnáziu v Nitře a od roku 1933 v Třebíči, kde působil až do odchodu do invalidního důchodu v roce 1958. V letech 1936–1940 spoluredigoval katolický literární časopis Akord. Krom toho své texty publikoval v řadě dalších tiskovin, včetně Lidových novin, po roce 1948 například v Lidové demokracii. Na gymnáziu byli jeho spolužáky Vítězslav Nezval a Bedřich Fučík. S Fučíkem, s nímž ho pojila katolická orientace, poté spoluredigoval studentský časopis Svítání, kde také v roce 1919 publikoval svůj první esej nazvaný O básnické tvorbě. Na studiích v Praze pak navázal blízká přátelství s dalšími katolickými autory, zejména s Jakubem Demlem a Otokarem Březinou. Patřil poté nejen do jejich intelektuálního okruhu, ale jejich dílu věnoval i své literárněvědné práce. Některé Demlovy práce v 60. letech Dvořák uspořádal. Kromě Březiny a Demla se jeho eseje věnovaly také osobnosti Vladimíra Holana, Jana Zahradníčka a nové básnické tvorbě vůbec. Dvořákova měřítka umělecké kvality díla byla ovlivněna personalismem Gabriela Marcela či Maxe Picarda a ovšem také Františkem Xaverem Šaldou. V básni hledal Dvořák vždy zprávu o duchovních dějinách člověka . Oponoval levicové avantgardě. Za jeho života vyšla jen jedna kniha jeho esejů , většina ostatních textů se knižního vydání dočkala až po roce 1989, většinou díky editorské práci Ladislava Soldána. Okrajově se Dvořák sám věnoval psaní básní, jeho poezie bývá označována za silně ovlivněnou vzorem Jana Zahradníčka, vyšla až posmrtně roku 1991 pod názvem Symfonie XX. století. Rovněž překládal z francouzštiny (André Maurois, Pa...

Milena Soukupová (3)

Česká country zpěvačka Narodila se 25. května 1951.

Milena Majorová (9)

Milena Majorová, rozená Ptáčková byla česká spisovatelka a popularizátorka pravidel slušného chování. V letech 1969–1987 byla redaktorkou časopisu Vlasta. Přispívala do různých časopisů, např. Dikobraz a Roháč.

Milan Tesař (9)

Po studiu žurnalistiky se dočkal sametové revoluce v redakci Zemědělských novin. V prosinci roku 1989 pracoval celý jeden den v Lidových novinách, než přijal nabídku podílet se na přípravách prvního čísla časopisu Reflex. Jeho stránky od té doby popisuje s jedinou pauzou dodnes. Pauzu měl v třiadevadesátém - vzdálil se na půl roku do společnosti Febio, kde stál u vzniku pořadu Česká soda. Poté se vrátil do Reflexu, a to už na pozici šéfa kulturního oddělení, v jehož převleku pracuje dodnes. V roce 1995 se stal jedním ze tří scénáristů komiksu Zelený Raoul.

Milan Šimečka (10)

Milan Šimečka byl český a slovenský filosof a literární kritik, otec spisovatele a publicisty Martina Šimečka. Po maturitě 1949 vystudoval českou a ruskou literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Brně, kterou absolvoval v roce 1953. Poté se stal odborným asistentem na Univerzitě Komenského v Bratislavě, odkud v roce 1958 odešel na Vysokou školu múzických umění, kde se i habilitoval. Byl členem Komunistické strany Československa a na uvedených školách vyučoval marxistickou filosofii. V roce 1970 byl pro své ideové postoje přinucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. V roce 1981 byl v akci Státní bezpečnosti „Francouzský kamion“ obviněn za údajný trestný čin podvracení republiky a vzat do vyšetřovací vazby v Bratislavě a v Praze-Ruzyni, kde byl držen od 6. května 1981 do 27. května 1982. Po listopadu 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. 23. září 1990 v Praze ve věku 60 let zemřel.

Milan Myška (9)

Milan Myška byl český historik. Specializoval se na hospodářské a sociální dějiny novověku. Po maturitě na bíloveckém gymnáziu studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V 50. letech vyučoval na Vyšší pedagogické škole v Opavě, která postupně prošla transformací v Pedagogickou fakultu se sídlem v Ostravě, jejíž se stal Myška proděkanem. Z katedry dějepisu postupně vybudoval patrně nejvýznamnější pracoviště zaměřené na hospodářské a sociální dějiny 18.–20. století v tehdejším Československu. Protože však v 60. letech zastával proreformní postoje, a zejména pak pro svou ilegální činnost v době po sovětské invazi byl s počínající normalizací zbaven možnosti vědecké a pedagogické práce a pro následující roky vystaven tvrdé perzekuci. Po 13 let byl bez stálého zaměstnání a psal „do šuplíku“, příp. publikoval pod cizími jmény. V 80. letech pracoval ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Po revoluci působil na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a v roce 2007 se stal vědeckým ředitelem tamějšího Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Byl členem řady redakčních rad a domácích i mezinárodních profesních organizací. Byl respektovaným odborníkem na problematiku industrializace, protoindustrializace a podnikání, zabýval se ale též historií moravskoslezského regionu a metodickými problémy hospodářských dějin. Hlubokou stopu zanechal coby organizátor historického bádání na půdě ostravského vysokého školství a také jako vědecký redaktor několika periodik a děl encyklopedického charakteru, především pak rozsáhlého Biografického slovníku Slezska a severní Moravy. Podílel se i na sepsání několika učebnic.

Mikis Theodorakis (13)

Mikis Theodorakis byl známý řecký skladatel a textař, proslulý svým významným přínosem řecké hudbě a vlivem na mezinárodní hudební scénu. Theodorakis se narodil 29. července 1925 na řeckém ostrově Chios a byl plodným umělcem, jehož kariéra trvala několik desetiletí, během nichž složil celou řadu děl od symfonií a komorní hudby až po populární písně a filmovou hudbu. Snad nejznámější je jeho soundtrack k filmu "Řek Zorba" z roku 1964, který obsahuje kultovní "Zorbův tanec", skladbu, jež se stala synonymem řecké kultury a je uznávána po celém světě.

Miguel de Unamuno (9)

Miguel de Unamuno y Jugo byl španělský spisovatel a filosof, jeden z hlavních představitelů skupiny Generace 98. Pro jeho dílo je typický zanícený styl a prolínání žánrů: Unamuno často nerozlišuje mezi beletrií a esejem či traktátem. Miguel de Unamuno se narodil v baskickém Bilbau jako třetí dítě a první syn obchodníka Félixe de Unamuno a jeho vlastní neteře Salomé Jugo. Brzy odešel studovat filosofii a literaturu na tehdejší Madridskou universitu, kde získal titul prací Pojednání o problému původu a prehistorie Basků. Unamuno, který se sám někdy označoval za Baska, ale přitom psal španělsky a cítil se být Španělem, odmítal, že by Baskové byli etnicky nesmíšeni s okolními národy. Roku 1891 se oženil s Conchou Lizárraga. Později se stal, byť jenom načas, členem socialistické strany. Roku 1901 byl jmenován rektorem university v Salamance, odkud byl v roce 1914 z politických důvodů odvolán. Později byl jmenován děkanem fakulty filosofie a literatury. Jelikož si však neodpouštěl útoky na španělského diktátora Riveru, byl opětovně odvolán. Posléze odešel do exilu, a to do Paříže , následně do Hendaye . Roku 1930 se vrátil do Salamancy, kde také v roce vypuknutí Španělské občanské války zemřel. Unamunova filosofie nebyla filosofií systematickou; šlo spíše o popření pevného systému a důvěru ve vlastní myšlení. To se utvářelo pod vlivem dobového racionalismu a pozitivismu, nicméně Unamuno šel vlastní cestou, která měla blízko k pozdějšímu teistickému existencialismu . Odmítal scientistické zbožnění vědy a byl jeden z prvních, kdo nahlíželi vědu jako nové náboženství, jehož „ortodoxii“ a nárok na vlastnictví pravdy odmítal. Rozpor mezi věděním a skutečnou vírou je však podle něj bytostně tragický : nikdy totiž nemohou být ukojeny zároveň jak požadavky rozumu, které vedou k popření smyslu světa, tak potřeby víry, která podle Unam...

Michal Sedloň (11)

Michal Sedloň, vlastním jménem Antonín Neureutter, byl český básník a překladatel. V letech 1945–1947 autorsky působil v malostranském Divadle satiry. V roce 1946 publikoval úspěšnou báseň Poezie, „mladistvě neuctivý a nemilosrdný pamflet na porevoluční básnický vývoj Vítězslava Nezvala“, která byla s nadšením přijata mladým publikem a podle shodných posudků tehdejších recenzentů se stala zlatým hřebem pásma kolektivu autorů Zvláštní vydání . Michal Sedloň bývá uváděn jako typický představitel budovatelské poezie.

Michaela Tvrdíková (7)

Autorka pohádkových knih pro děti.

Michaela Burdová (12)

Michaela Burdová , občanským jménem Michaela Prošková, je česká spisovatelka, která napsala fantasy trilogii Poselství jednorožců, tetralogii Křišťály moci a dilogie Syn pekel a Volání sirény. Vystupuje občas také pod pseudonymem Nelien. V roce 2020 se provdala, nicméně knihy nadále hodlá publikovat pod svým dívčím jménem. Vyrostla v Sestrouni u Příbrami, absolvovala Střední ekonomickou školu v Sedlčanech. Kromě psaní se také věnuje kreslení a malbě. Miluje zvířata, ráda čte a to především fantasy literaturu. První dílo Poselství jednorožců začala psát už v 16 letech. Její tvorba se vyznačuje typickými prvky fantasy literatury: fiktivními světy, fantazijními bytostmi a kouzly. Kvůli jejímu vegetariánskému přesvědčení se v jejích knihách objevují také i vegetariánské podtexty. Koncem roku 2010 vyšel první díl trilogie Poselství jednorožců v srbském nakladatelství Evro Giunti.

Michael Žantovský (6)

Michael Žantovský je český překladatel z angličtiny, tlumočník, psycholog, publicista, spisovatel, textař, politik a diplomat, bývalý velvyslanec ČR ve Spojených státech amerických, Izraeli a ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Od září 2015 je ředitelem Knihovny Václava Havla. Žantovského rodiče byli literární historik a někdejší přednosta kulturně-politického oddělení na Ministerstvu informací a osvěty Jiří Žantovský a překladatelka z angličtiny Hana Žantovská . Starší sestra Irena , provdaná Murray, po srpnu 1968 emigrovala do Kanady a pracovala jako knihovnice, v letech 2004–13 ředitelka Britské architektonické knihovny Královského institutu britských architektů. Michael Žantovský v letech 1967–1973 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor psychologie, mezi lety 1968–1969 byl na studijním pobytu na McGill University v Montrealu. V letech 1973–1980 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém při bohnické léčebně, kde se zabýval psychologií motivace a sexuálního chování. V roce 1980 z výzkumného ústavu odešel a byl na volné noze jako překladatel, tlumočník, autor písňových textů a publicista, v letech 1988–1989 pracoval pro agenturu Reuters jako pražský dopisovatel. Je podruhé ženatý. S první ženou, novinářkou Kristinou Žantovskou, mají děti Ester a Jonáše . S druhou ženou, fotografkou Janou Nosekovou-Žantovskou, mají syna Davida a dceru Rebeku . V roce 1989 patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, fungoval také jako jeho tiskový mluvčí. V roce 1990 se stal tiskovým mluvčím a poradcem prezidenta České republiky Václava Havla. Od roku 1992 do roku 1997 působil jako velvyslanec České republiky ve Spojených státech amerických. V roce 1996 vst...

Michael Robotham (13)

Michael Robotham je australský spisovatel a otec hudebnice Alex Hope. Dříve než se stal spisovatelem z povolání, živil se investigativní žurnalistikou. Pracoval ve spojených státech, v Austrálii i ve Velké Británii a pod pseudonymem vydal celkem deset knih o význačných osobnostech politiky, sportu, umění, vojenství či vědy. V současné době žije s manželkou a třemi dcerami v Sydney.

Mezzoforte (9)

Islandská jazz-funková / fusion skupina.

Max Seydewitz (6)

Německý autor. Politik, nakladatel a spisovatel, knihy o osudech slavných obrazů.

Max Lucado (14)

Max Lupado je americký kazatel a autor knih s křesťanskou duchovní tematikou a knih pro děti. Působil jako misionář v Brazílii. V současnosti působí ve sboru Oak Hills Church of Christ v Texasu.

Matthew J Costello (10)

Matthew Costello přispívá do mnoha periodik, včetně Sports Illustrated, Mystery Scene a Los Angeles Times. Je píšícím redaktorem časopisu Games. Napsal knihy o hrách pro nakladatelství Prentice Hall a John Wiley & Sons. K jeho knihám žánru science fiction a fantasy patří čtenářsky velmi úspěšný The Wizard of Tizare a thriller o cestování časem Time of the Fox. Jeho thriller Homecoming, který Dean Koontz nazval „knihou zabijákem", by sdružením amerických autorů hororů navržen na cenu Nejlepší kniha roku 1992. Costellovy povídky se pravidelně objevují v oblíbených antologiích. Costello napsal scénář k nejprodávanějšímu interaktivnímu disku CD-ROM vydanému v nakl. Virgin a Trilobite a nazvanému The 7th Guest. Dílo vyšlo i v knižní podobě. V roce 1996 hodlá vydat ve Warner Books knihu i CD-ROM Mirage, jejichž spoluautorem je F. Paul Wilson. S Wilsonem napsal Costello i interaktivní film Bomhmeister pro firmu Interfilm Technologies. Oba spoluautoři jsou také tvůrci „bible" televizního kanálu Sci-fi Channel FTL NewsFeed, denního zpravodajského programu z 22. století. Costello se svou ženou a třemi dětmi žije v Katonah ve státě New York.

Martin Staněk (16)

Narozen 29. 5. 1989. PhDr., Mgr., pedagog, speciální pedagog, výchovný poradce a lektor. Autor projektu "V lavici" .

Martin Sichinger (12)

Martin Sichinger Narodil se ve Vimperku, kde navštěvoval gymnázium. V Plzni pak vystudoval pedagogickou fakultu. Pobýval v zahraničí, nyní žije s rodinou v Praze a živí se jako učitel angličtiny a češtiny. V 90. letech vydal v nakladatelství Velárium tři básnické sbírky. Jako prozaik debutoval knihou povídek Přes čáry a vlny . Cukrový klaun je jeho prvním publikovaným románem.

Martin Pitro (12)

Narozený 1971 v Kolíně, absolvoval Akademické gymnázium Štěpánská v Praze a poté vystudoval historii na FF UK. Zabývá se slovanským náboženstvím, obdobím středověku a popularizací historie vůbec. Kromě množství článků a studií je autorem knih Krutí vládci a jejich povedené manželky , Pyskatí Habsburkové a Otřesné dějiny českých zemí . Spoluautorsky se podílel na publikacích Bohové dávných Slovanů , Drsný střed Evropy , Drsný střed Evropy II , Země v srdci Evropy a Zanícené národní obrození .

Martin Navrátil (15)

Narozen 1963 v Kutné Hoře. Autor publikací z oboru železniční historie.

Martin Kratochvíl (4)

Martin Kratochvíl je známý český jazzový hudebník, skladatel a producent, který se nejvíce proslavil v žánrech jazz-rock a fusion. Narodil se 11. července 1946 v Praze a je klíčovou postavou české hudební scény. Kratochvíl se proslavil jako zakladatel a klávesista vlivné jazzrockové skupiny Jazz Q Praha na konci 60. let 20. století. Kapela se významně podílela na rozvoji československé jazzrockové hudby, v níž se mísily prvky rocku, jazzu a dalších žánrů, čímž vznikl jedinečný zvuk, který měl ohlas u domácího i zahraničního publika.

Martin Amis (12)

Martin Louis Amis je anglický spisovatel narozený ve Walesu. Je synem spisovatele Kingsley Amise. K jeho nejznámějším dílům patří romány Peníze , Londýnská pole a The Information , které tvoří tzv. Londýnskou trilogii. Dvakrát byl nominován na Man Bookerovu cenu, roku 1991 za Šíp času a 2003 za Yellow Dog. Do roku 2011 byl profesorem tvůrčího psaní na Univerzitě v Manchesteru. Pracoval též jako novinář v týdeníku New Statesman a v deníku The Observer, díky čemuž úzce spolupracoval s Christopherem Hitchensem, s nímž se stali blízkými přáteli. Napsal též scénář ke sci-fi filmu Saturn 3, zkušenost s filmovým průmyslem pak popsal v románu Peníze. V roce 1998 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů. Recenze

Marta Galewska-Kustra (17)

Polská logopedka, vědecká pracovnice, pedagožka a vysokoškolská pedagožka. Autorka dětských knih podporujících správný vývoj řeči. Autorka odborných publikací z oblasti rozvoje tvůrčích schopností u dospívajících a u dětí.

Marlene Dietrich (10)

Marlene Dietrichová byla německo-americká herečka a zpěvačka německého původu. Maria Magdalena se narodila 27. prosince 1901 v Schönebergu, předměstí Berlína. Jejím otcem byl pruský důstojník Louis Dietrich. Její matkou byla Josefína Felsigová, která pocházela z rodiny zámožného zlatníka. Měla starší sestru Liesel. V roce 1912 dostala Maria Magdalena od své tety k Velikonocům malý deníček z červeného safiánu se zlatým tiskem. Tento „červený deník“ ji doprovázel téměř až do konce života. Zapisovala si do něj svoje niterné pocity a také klíčové události svého života a stal se základním zdrojem pro její autobiografii. V roce 1914 si změnila jméno na Marlene Dietrich. Po vypuknutí první světové války musel její otec Louis Dietrich narukovat, v roce 1915 byl raněn a po vyléčení byl v polovině června roku 1916 odvelen na východní frontu, kde zakrátko zahynul. Ovdovělá Josefína se provdala za Eduarda von Losche, který však v srpnu 1917 rovněž padl na frontě. Kolem roku 1919 poslala Josefína svoji dceru Marlene Dietrichovou do školy do Výmaru. Po milostném románku s profesorem Reitzem, který ji vyučoval hře na housle, se Marlene Dietrichová přihlásila na hereckou akademii Maxe Reinhardta. V té době již hrála v několika drobných rolích v divadlech, které Max Reinhardt vlastnil. Kolem roku 1922 Marlene vystupovala v Berlíně v několika ženských divadelních rolích. V květnu 1923 se provdala za asistenta režie Rudolfa Siebera a jejich vztah trval déle než 50 let. V Berlíně se 13. prosince 1924 manželům Sieberovým narodila dcera Maria Elisabeth . Když Maria trochu povyrostla, odjela Marlene Dietrichová do Vídně, kde přes den natáčela filmy a večer hrála a tančila v hudebním divadle. Doma se naučila hrát na velkou pilu, kt...

Mark H McCormack (9)

Americký ekonom.

Marisha Pessl (5)

Marisha Pesslová je americká spisovatelka známá zejména díky svému debutovému románu Vybrané okruhy z mechaniky pohrom. Marisha Pesslová se narodila ve městě Clarkston, stát Michigan, otci Klausovi, rakouskému inženýrovi u General Motors, a matce Anne, ženě v domácnosti.Rodiče Marishy Pesslové se rozvedli v době, kdy jí byly tři roky, poté se odstěhovala do Ashevillu, stát Severní Karolína se svojí matkou a sestrou. Dostalo se jí intelektuálně stimulující výchovy, když byla matkou zapsána na lekce jízdy na koni, malování, jazzu a francouzského jazyka. Marisha Pesslová začala navštěvovat střední školu Asheville School, soukromou internátní školu, ale absolvovala na Asheville High School v roce 1995. Poté studovala dva roky na Northwestern University, než přestoupila na Barnard College, kde absolvovala v oboru anglické literatury. Po ukončení studií pracovala jako finanční konzultantka u PricewaterhouseCoopers, zatímco se ve volném čase věnovala tvůrčímu psaní. Po dvou nezdařených pokusech napsat román, začala Marisha Pesslová v roce 2001 psát svůj třetí román o vztahu mezi dcerou a jejím výrazným, charismatickým otcem. Tento román dokončila v roce 2004 a pojmenovala ho Vybrané okruhy z mechaniky pohrom. Publikován byl v roce 2006 a byl téměř univerzálně kladně přijmut literární kritikou, přičemž se stal bestsellerem podle seznamu New York Times Best Seller list a byl přeložen do třiceti dalších jazyků. Druhý román Marishy Pesslové, Night Film, psychologický literární thriller o newyorském filmaři uvažujícím o sebevraždě, bude vydán nakladatelstvím Random House na podzim roku 2010. Marisha Pesslová se v roce 2003 provdala za Nika Caiana, manažera hedge fondu, a žila s ním v New Yorku. V srpnu 2009 požádala o rozvod.

Marion Cocklico (17)

Francouzská ilustrátorka a autorka knih pro děti.

Marie Mžyková (10)

Narozena 21. 12. 1945 v Olomouci. PhDr.,CSc.,Historička umění, narozená ve vile Primavesi v Univerzitní ulici v Olomouci. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu , dále studovala na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci . Studia ukončila v roce 1970 doktorátem s rigorózní prací na téma „Geneze abstraktní formy“. Od roku 1970 začala pracovat v oboru památkové péče, od roku 1972 ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze v oddělení hradů a zámků, v letech 1990-1997 jako vedoucí tohoto oddělení, externě pracovala v redakcích Orbisu a Obelisku . V roce 1991 získala kandidaturu věd při Ústavu dějin umění ČSAV. Od 1990 přednáší na katedře dějin umění na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci . V letech 1990-1995 zastupovala Českou republiku v týmu specialistů pro historické interiéry a movité památky v Radě Evropy ve Štrasburku, roku 1993 působila jako poradkyně ministra kultury atd. V roce 1992 ve Státním ústavu památkové péče založila bulletin Hrady a zámky v Čechách a na Moravě, zaměřený pro potřeby památkové péče. Od roku 1998 vydává kulturně historickou revue Cour d´honneur/ hrady, zámky, paláce . V roce 2001 získala docenturu na Univerzitě Palackého v Olomouci, od roku 2004 přednáší v Ústavu křesťanských dějin umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mžyková připravila řadu výstav a sympozií , publikovala řadu odborných článků, katalogů a publikací . Zorganizovala mezinárodní sympozium na téma „Novogotika“, spojené s ...

Marie Kyzlinková (13)

Marie Kyzlinková, rozená Tesařová , byla česká publicistka a spisovatelka, autorka řady konvenčních ženských románů, manželka železničního úředníka, později inspektora státních drah, působícího v Litoměřicích. Její beletristické činnosti předcházela činnost publicistická . Později se však začala plně věnovat tzv. ženskému románu a publikovala hlavně v Červené knihovně a v Modré knihovně. Její díla však neřeší skutečnou problematiku prostředí, ve kterém se odehrávají , ale stereotypně zobrazují na citovou složku redukované postavy v rámci zkonvencionalizovaného milostného příběhu , jehož hlavním smyslem je šťastné rozuzlení. Po komunistickém převratu byly její knihy zařazeny na cenzurní index a vyřazeny z knihoven. Autorce bylo znemožněno publikovat a musela se za své literární hříchy „kát“: „Jakmile byly mé knihy označeny za brak a vyřazeny z knihoven, přestala jsem úplně psát. Nyní se snažím na své literární hříchy zapomenout.“ .

Marie Kšajtová (11)

Marie Kšajtová je česká redaktorka, scenáristka, televizní dramaturgyně a spisovatelka knih pro děti. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a do roku 1972 působila v redakcích různých časopisů. Poté pracovala do roku 2002 v Československé, resp. České televizi jako dramaturgyně večerníčků. Je autorkou řady scénářů, především k animovaným seriálům a textů k několika komiksům v časopise Čtyřlístek. Její knižní tvorba je orientována především na pohádkové příběhy pro menší děti.

Marie Ferrarella (15)

Marie se narodila v tehdejším Západním Německu rodičům polského původu. Ve své rodné zemi ale prožila pouze první čtyři roky života, protože poté se celá rodina přestěhovala do Spojených států. Se svými rodiči Marie nejprve procestovala celou východní polovinu USA, nakonec se ale usadili ve "Velkém jablku", tedy v New Yorku. Právě zde se Marie ve svých čtrnácti letech seznámila s Charlesem Ferrarellou, svým budoucím manželem… To ale trochu předbíháme. Mezi Mariiny záliby patřilo - tak jako u spousty amerických dětí - sledování televize. Na rozdíl od většiny dětí ale Marie k populárním seriálům dopisovala další díly. Sice jenom pro sebe a do šuplíku, někdy tehdy se ale začala rodit budoucí spisovatelka. První romantický příběh napsala v jedenácti letech! Během studií na střední škole psala stále více a více; v té době už byla pevně rozhodnuta stát se spisovatelkou. Po ukončení Mariina studia angličtiny - specializovala se na Shakespearovy komedie - se celá rodina přestěhovala do jižní Kalifornie. Charles, který zůstal v New Yorku, po sedmi týdnech zjistil, že bez své milované nevydrží a rozjel se za ní. A brzy se konala slavná svatba… Mariiným cílem jako autorky je to, aby se lidé smáli a cílili se dobře. "Jedině, když píšu takové příběhy, kterými toho dosáhnu, cítím se šťastná," říká Marie, matka dvou dětí, která - kromě psaní samozřejmě - stále za nejlépe strávený čas považuje romantický večer při svíčkách s Charlesem.

Maria Calasanz Ziesche (10)

Maria Calasanz Ziesche SND, byla sestra Kongregace sester Notre Dame de Namur. Autorka životopisných románů, věnovaných zejména postavám z historie .

Margita Figuli (12)

Margita Figuli, za svobodna Margita Figuliová, po svatbě Margita Šustrová, pseudonymy Morena, Oľga Morena byla slovenská spisovatelka, překladatelka a autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rolnické rodině a vzdělání získala ve svém rodišti Dolním Kubíně a Banské Bystrici. Chtěla pokračovat ve studiu, ale její pokus o studium malířství v Praze jí nevyšel. Pracovala jako anglická korespondentka v Tatrabance v Bratislavě, kde pracovala do roku 1941, později se věnovala jen literární činnosti. Při zaměstnání studovala na konzervatoři hru na klavír. Margita Figuli je výraznou představitelkou slovenského naturismu v novelistické a románové tvorbě. Publikovat začala už v roce 1930 v časopise Slovenská nedeľa či na kalendářích Tatrabanky, později též v časopisech Elán, Slovenské pohľady, Živena a jiné. V jejích raných pracích dominují témata z prostředí sociální, zeměpisné či společenské periferie, později také láska, sociální soucit a současné společenské problémy. Kromě vlastní tvorby sporadicky překládala z češtiny . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margita Figuli na slovenské Wikipedii.

Marek Brzkovský (16)

Narozen 1972 v Brně. Letecký badatel a publicista zaměřený na leteckou válku v období od začátku občanské války ve Španělsku v roce 1936 až do konce Korejské války roku 1953, autor publikací o historii vojenského letectví.

Marcela Laiferová (13)

Slovenská speváčka Marcela Laiferová sa narodila 14.7.1945 v Petroviciach pri Žiline. Pozornosť médií a verejnosti, vzbudila skladbou Lampy už dávno zhasli, naspievanú v duete s Janou Belákovou. Popri spevu sa intenzívne venovala štúdiu medicíny .

M. R Richards (14)

Rakouský spisovatel, autor především kriminálních, milostných a hororových příběhů, též překladatel z angličtiny. Syn Richarda Wunderera .

Lutz Rohrmann (11)

Autor učebnic němčiny.

Ludmila Tesařová (12)

Ludmila Tesařová byla česká učitelka a ředitelka mateřské školy, spisovatelka knih pro děti a propagátorka loutkového divadla. Narodila se v rodině učitele a spisovatele, v letech 1874-1875 absolvovala kurz pro pěstounky mateřských škol a následující rok nastoupila do mateřské školy v Karlíně, kde se roku 1883 stala ředitelkou. Od roku 1885 zavedla do své školky loutkové divadlo a napsala pro ně mnoho her. Roku 1886 uspořádala první výstavu knih, pomůcek a hraček pro mateřské školy a v letech 1903-1908 řídila přílohu učitelského časopisu pro mateřské školy a přispívala do mnoha jiných časopisů. Roku 1913 odešla do důchodu. Za celý život napsala přes 30 dětských knížek a pohádek, psala texty pro leporela, dětské verše i odborné pedagogické články. a mnoho dalších

Ludmila Bártová (12)

PhDr., středoškolská profesorka, spisovatelka, autorka jazykových učebnic. Poprvé vdaná Slípková, podruhé Hobzová. Prózy publikovala pod svým dívčím jménem Bártová.

Lucia Wagnerová (12)

Slovenská autorka publikace o zdravé výživě.

Luc Bürgin (9)

Narodil se v Basileji ve Švýcarsku. Je hudebníkem a novinářem - publicistou, v současné době studyje germanistiku a folkloristiku na universitě v Basileji. Mimo to se již dlouhá léta velice intenzívně zabývá okrajovými otázkami vědy na téma UFO a mimozemská život. Publikuje v různých odborných časopisech.

Lubomír Slavíček (7)

Lubomír Slavíček je český historik umění, člen Semináře dějin umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity, který se specializuje na umění raného novověku, především na nizozemské a středoevropské malířství 17. a 18. století. V letech 1967–1972 vystudoval dějiny umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Studium ukončil úspěšnou obhajobou diplomové práce Felix Ivo Leicher . Příspěvek k jeho malířskému dílu na našem území. Po studiu v letech 1972–1975 pracoval jako odborný pracovník v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody Jihomoravského kraje v Brně. Od roku 1975 byl zaměstnán v Národní galerii v Praze. Nejdříve jako odborný pracovník Sbírky starého umění , později jako vedoucí Sbírky starého evropského umění , náměstek ředitele pro odbornou činnost a ředitel galerie . Od 1994 působí v Semináři dějin umění FF MU v Brně .