23401–23460 z 155945 Autoři
Vladimír Martinec (1)
Narozen 22. 12. 1949 v Lomnici nad Popelkou. Sportovec, hokejista, mistr světa 1972, 1976, 1977, olympionik, trenér.
Více od autora
Vladimír Mařík (3)
Narozen 25.6.1952 v Praze. Prof., ing., DrSc. Práce v oboru umělé inteligence, expertních systémů a znalostního inženýrství.
Více od autora
Vladimír Lorenz (2)
Vladimír Lorenz byl československý judista a odbojář. V judu obdržel stupeň 8. dan, byl znám pod přezdívkou „Kazik“ nebo „Lora", ale to byla přezdívka od aikidistů z počátku tréninků na Balkáně. Jinak bývá také označován za zakladatele aikido v Čechách. Vladimír Lorenz se narodil do české rodiny dne 20. srpna 1925 v Krompachách na Slovensku. Jeho otec byl na Slovensko služebně vyslán. Ještě jako dítě se s rodiči přestěhoval do Čech . V mládí se jako skaut zúčastnil mobilizace v oddílech SOS v pevnosti Hanička. Během nacistické okupace se zapojil do protinacistického odboje v organizaci železničářů Modrá fronta. Pak byl vyloučen z reálky v Hradci Králové, důvodem bylo odmítnutí hajlovat při návštěvě německého inspektora. Přestoupil do Bechyně na odbornou keramickou školu, kde se po čase zapojil do činnosti odbojové skupiny knížete Alfonse Paara a zámeckého učitele Langa. V dubnu 1943 byl však Vladimír Lorenz prozrazen a zatčen. V Hradci Králové jej gestapo krutě vyšetřovalo, aby vyzradil jména svých kompliců. Poté byl vyšetřován na Pankráci a půl roku v pražském Petschkově paláci. Neprozradil nikoho. Nakonec byl Lorenz převezen do Terezínské Malé pevnosti, kde mezitím čekal, až se dostane k soudu. V Terezíně jako vězeň pracoval na stavbě podzemní továrny v Radobýlu a okolních silnic. Počátkem roku 1945 byl Vladimír Lorenz v Norimberku odsouzen k trestu smrti oběšením a stětím za přípravu velezrady a přechovávání zbraní. Smrti unikl dílem náhody 23 dní před vykonáním rozsudku, když během spojeneckého náletu na Norimberk bylo rozbombardována také věznice. Během putování do Čech byl opět chycen a konec války prožil ve vězení v Litoměřicích. Během těchto válečných let se mu dostalo přezdívky „Kazik“, což bylo též jeho krycí jméno v odboji. V letech po válce začal cvičit judo, jež...
Více od autora
Vladimír Leština (4)
Narozen 17.5.1922 v Úvalech. Odborný asistent na katedře výtvarné výchovy, autor loutkových her, ilustrátor loutkářských časopisů.
Více od autora
Vladimír Landa (3)
Narozen 14. 5. 1923 v Ludině , zemřel 17. 12. 1988. Prozaik a scenárista, za 2. světové války se zúčastnil partyzánských bojů v Jugoslávii, autor próz s tematikou života české menšiny v Chorvatsku.
Více od autora
Vladimír Kučera (4)
Narozen 3. 4. 1947 v Praze, zemřel 4. 7. 2019 tamtéž. Novinář, publicista, bloger a textař, scenárista, dramaturg a moderátor televizních pořadů.
Více od autora
Vladimír Kubeš (2)
Narozen 13. 3. 1971 v Táboře. Ing., výrobce nábytku, zabývá se též leteckým modelářstvím.
Více od autora
Vladimír Kostiha (4)
Narozen 9. 10. 1944 v Brně. Spisovatel, básník, překladatel z anglického jazyka, nakladatel fantastické literatury.
Více od autora
Vladimír Kolouch (2)
Paed.Dr. Vladimír KOLOUCH, Ph.D. Odborný asistent Centra sportovních aktivit VUT v Brně, trenér kulturistiky I.třídy, rozhodčí kulturistiky I.třídy, instruktor fitcentra, osobní trenér. Studoval v letech 1977-1982 FTVS UK Praha. V letech 1977–1992 byl členem předsednictva „Výboru svazu kulturistiky ÚV ČSTV“, kde zastával funkci předsedy trenérsko-metodické komise. Z titulu své funkce vedl školící akce a semináře trenérů kulturistiky III., II. a I. třídy, účastnil se soustředění reprezentace, byl členem realizačního týmu, zodpovědného za přípravu reprezentantů na evropské a světové šampionáty. V letech 1983-1990 přednášel externě předmět "Kulturistika a posilování" na FTVS UK Praha a na FTVŠ KU Bratislava, současně zastával funkci vedoucího předmětu specializace dálkového studia trenérů kulturistiky I. třídy. V letech 1992 až 1996 pracoval jako odborný asistent katedry rekreologie na „Fakultě tělesné kultury University Palackého“ v Olomouci. V letech 1984 až 1989 byl zaměstnán jako učitel Tělovýchovné školy ČÚV ČSTV. V roce 1994 se účastnil intenzivního kurzu "Fundamentals of health & Well-being" v rámci programu ERASMUS na Odense University v Dánsku, získal 6 kreditů programu EU "European Master in Health and Fitness". Od roku 1992 organizuje kurzy „Instruktor fitcentra“ v nichž připravuje zájemce o práci ve fitcentrech a obecně v oblasti fitness pro praxi v této dynamicky se rozvíjející, perspektivní oblasti.
Více od autora
Vladimír Karpenko (4)
Vladimír Karpenko je český chemik a popularizátor vědy. Pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá biofyzikální chemií a dějinami alchymie. Je členem britské Society for the History of Alchemy and Chemistry, České chemické společnosti a Společnosti pro dějiny věd a techniky. Je autorem nebo spoluautorem více než 100 vědeckých prací, populárně-naučných knih Prvky očima minulosti , Křivolaké cesty vědy , Alchymie – dcera omylu , Tajemství magických čtverců , Alchymie - nauka mezi snem a skutečností , Alchymie – svět pohádek a legend a učebnice Biofyzikální chemie . Od roku 1961 napsal více než 2000 popularizačních příspěvků, např. pro časopis Vesmír a Český rozhlas.
Více od autora
Vladimír Kalina (2)
Studoval v Praze na reálném gymnáziu a na Novinářské fakultě Vysoké školy politické a sociální . PhDr. 1970 prací Publicistické začátky Ivana Olbrachta. Pracoval jako redaktor v ČTK a časopisu Čs. loutkář . Od 1954 přednášel uměleckou žurnalistiku a scénáristiku na UK . 1959-89 byl externím dramaturgem FS Barrandov . Od 1988 svobodné povolání. 1990 jmenován v rámci rehabilitací profesorem filmové a televizní dramaturgie na pražské FAMU. První příspěvky otiskoval ve Středoškoláku a Mladé frontě , dále publikoval ve Studentských novinách, Pionýru, Světě v obrazech, Hlasu revoluce, Čs. loutkáři, Čs. novináři, Večerní Praze, Sešitech novináře, Květech aj. Scenáristicky se podílel na filmech Žižkovská romance , Pět z milionu , Pevnost na Rýně , Pražské blues , Tempo první lásky , Slečny přijdou později , Když má svátek Dominika , Těch několik dnů… , Svatej z Krejcárku , Tatínek na neděli , Maturita za školou , Lidé z metra , Profesoři za školou , Romance za korunu , Zrcadlení , Hodinářova svatební cesta korálovým mořem , Lásky mezi kapkami deště , Signum laudis , Zelená vlna a Hat-Trick aj. J...
Více od autora
Vladimír John (4)
Narozen roku 1881 ve Vrbičanech u Lovosic. Práce v oboru zemědělských a lesních reforem a pensijního pojištění.
Více od autora
Vladimír Hoppe (4)
Po soukromé středoškolské přípravě studoval na FF UK; PhDr. 1907. Studijní pobyt absolvoval na univerzitách v Berlíně, Mnichově, Paříži a Ženevě. V r. 1922 se habilitoval z dějin filozofie na FF UK, od r. 1927 působil jako profesor filozofie a vedoucí filozofického semináře na FF MU. Patřil k okruhu protipozitivisticky orientovaných přispěvatelů Ruchu filozofického. Sám byl přesvědčen, že směr jeho filozofování natrvalo předznamenal „mystický zážitek“ z doby mládí. – V 1. polovině 30. let vydal Kruh přátel H. filozofie H. knihu Překlady citátů k dílu Přirozené a duchovní základy světa a života a spis Předpoklady duchovní filosofie a náboženské víry. – H. manželka Marie Teinitzerová-H. byla jednou ze zakladatelských osobností českého textilního výtvarnictví; v r. 1908 se podílela na ustavení uměleckého družstva Artel a v r. 1910 zřídila a vedla textilní dílnu v Jindřichově Hradci. Charakteristické pro H. filozofii je hledání cesty do transcendentna. Jeho vzory v tomto ohledu byli Platon, křesťanští mystici, Bergson, E. von Hartmann, Eucken; stejně výrazně však jeho myšlení ovlivnil Kant. Filozofii, po níž toužil, chápal jako výraz filozofova umění naslouchat vlastnímu podvědomí, metafyzickým hloubkám své osobnosti a jejím prostřednictvím bytí vůbec. Začal kritikou přírodní vědy a racionalistické filozofie. V knihách Podstata, dosah a hodnota přírodovědeckého poznání a Příroda a věda hájil názor , že věda není s to proniknout k podstatě skutečnosti: Její pojmy, zákony a teorie jsou sice „prostředkem naší orientace vůči světu, nemohou však vyjádřit svět v celé jeho hloubce“ (je to „lahvička obsa...
Více od autora
Vladimír Filip (5)
Český ekonom. Narozen 2. 8. 1943 v Třebíči. Ekonom, vydavatel publikací se starými pohlednicemi Brna a okolí.
Více od autora
Vladimír Dostál (4)
Vladimír Dostál byl český literární historik a estetik komunistické orientace. Zabýval se zejména teorií socialistického realismu či dílem Julia Fučíka. Narodil se v rodině barvíře plátna. Maturoval v roce 1949 na reálném gymnáziu v Jaroměři. Poté vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1953. V letech 1953–1957 vědecky pracoval v Literárním institutu Maxima Gorkého v Moskvě. Po návratu do Prahy byl jmenován zástupcem vedoucího katedry teorie a dějin literatury na Institutu společenských věd při ÚV KSČ. V roce 1962 začal pracovat v Kabinetu pro studium díla Zdeňka Nejedlého Československé akademie věd. V roce 1967 se stal kandidátem věd na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Poté nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1970 až do své smrti v roce 1975 zde vedl oddělení teorie literatury. V době normalizace byl rovněž členem redakčního kruhu časopisu Tvorba, vedl revue Sovětská literatura a v Lidovém nakladatelství vedl ediční řadu Kmen.
Více od autora
Vladimír Čort (3)
Narozen 28. 1. 1943 v Ostravě, zemřel 28. 3. 2014 v Praze. Rozhlasový redaktor a textař, překladatel v anglické sekci zahraničního vysílání Čs. rozhlasu v Praze. Také autor sci-fi povídek vydaných časopisecky. Pod pseudonymem napsal knihu žánru fantasy. Působí i jako výtvarník.
Více od autora
Vladimír Cisár (4)
Vladimír Cisár je český regionální historik a politik, v letech 1996 až 2002 poslanec Poslanecké sněmovny PČR za ČSSD, v letech 2009 až 2019 člen Rady ČTK. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD . Mandát obhájil ve volbách v roce 1998. Zasedal v letech 1996–1998 v petičním výboru a v období let 1996–2002 ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Angažuje se v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Bystřice nad Pernštejnem za ČSSD. Kandidoval i v komunálních volbách roku 1998, ale nebyl zvolen. Opětovně do tamního zastupitelstva pronikl v komunálních volbách roku 2002 a mandát obhájil v komunálních volbách roku 2006 a komunálních volbách roku 2010. Profesně se k roku 2002 uvádí jako historik a archeolog, k roku 2006 a 2010 jako ředitel městského muzea. V roce 2007 neuspěl při kandidatuře do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V roce 2009 ovšem uspěl s kandidaturou do Rady ČTK, pozici zastával do května 2019.
Více od autora
Vladimír Čech (5)
Profesor, PhDr., CSc. Po středoškolském studiu na JSŠ v Olomouci-Starých Hodolanech absolvoval v l. 1959–64 studium filozofie a historie na FF UK, kde v r. 1967 získal diplom PhDr. . V r. 1973 obhájil kandidátskou práci Přirozená dedukce v trojhodnotové logice a získal hodnost CSc. v oboru logiky. V r. 1976 se habilitoval a v r. 1977 byl jmenován docentem. V r. 1987 byl na základě řádného řízení jmenován profesorem filozofie. Od r. 1962 působil na katedrách marxistické filozofie, společenských věd, a to na různých fakultách UK. V l. 1971–90 pracoval na katedře filozofie VŠP v Praze. V 70. a 80. l. byl členem ICSS a současně členem RC 27 ISA . Aktivně se zúčastnil mezinárodních filozofických seminářů, sympozií a kongresů , sociologických kongresů , kongresů z oblasti logiky, metodologie věd a historie vědy . Svou pozornost orientoval zejména na otázky dějin filozofie a obecné metodologie, ve druhé polovině 80. let pak – v souvislosti s řešením úkolů Státního plánu základního výzkumu – na metodologickou problematiku formování společenského vědomí. Další oblastí jeho zájmu byla sféra logiky a jejího využití pro rozvoj společenskovědního poznání. Tyto okruhy zájmů byly motivovány i Č. pedagogickým působením a promítly se i do publikační činnosti . Počátkem 80. let připravil dvě popularizační kompendia z dějin filozofie, na nichž se z velké části podílel i autorsky. K vydání připravil překlady několika klasických filozofických textů. V souvislosti s jubileem B. Bolzana v r. 1981 publikov...
Více od autora
Vladimír Čapek (2)
Syn z evangelické fary v Třebechovicích pod Orebem. Nejprve studoval práva, ale pod vlivem J. L. Hromádky se rozhodl pro studium bohosloví na Husově bohoslovecké fakultě v Praze. V letech 1925 - 1927 studoval v Curychu, Paříži a Montpelier. Tyto pobytyty a pozdější cesty daly základ jeho ekumenickému smýšlení. Po studiích byl 2 roky vikářem v Jihlavě a pak se na vyzvání vedení Českobratrské církve evangelické ujal vedení práce mezi evangelickou mládeží jako sekretář Svazu českobratrské mládeže evangelické. V této práci setrval v letech 1929 - 1939, kdy byl současně redaktorem časopisu Bratrstvo, věnovaného mládeži. V letech 1939 - 1971 byl farářem 2. žižkovského sboru Českobratrské církve evangelické. Byl zvolen seniorem pražského seniorátu potom náměstkem synodního seniora a r. 1969 byl poctěn čestným doktorátem teologie Komenského evangelickou bohosloveckou fakultou.
Více od autora
Vladimír Bystrov (4)
Vladimír Bystrov st. byl český publicista, filmový kritik, nakladatel, tlumočník a překladatel z ruštiny. Narozen 7. srpna 1935 v Praze . Zemřel 1. června 2010 v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Vladimírův otec Nikolaj Bystrov , absolvent Ruské právnické fakulty v Praze, publicista a později úředník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, žil od roku 1921 v Československu a v roce 1936 získal čs. státní občanství. Přesto byl odtud v květnu 1945 nezákonně odvlečen sovětskou tajnou policií a poslán na deset let do sibiřského gulagu. Vladimír Bystrov nemohl dokončit střední školu a v lednu 1951 nastoupil jako „střední technický kádr“ do Výzkumného ústavu nátěrových hmot v Praze, kde byl zaměstnán až do nástupu základní vojenské služby v roce 1955. Vojnu, trvající do roku 1957, si odbýval ve slovenských Novákách. Už předtím si přivydělával externí novinařinou . V roce 1957 se stal spolupracovníkem nově založeného slovenského časopisu Film a divadlo. V letech 1959–1965 vystřídal různé funkce ve Filmovém podniku: od listopadu 1959 vedoucí kina Odboj ve Vysočanech, od února 1961 obvodní instruktor kin, od dubna 1962 vedoucí Oddělení zvláštních představení , od ledna 1965 referent pro využití krátkých filmů v rámci programů OZP, od srpna 1965 vedoucí kina Zvon v Košířích. V roce 1960 napsal s Miloslavem Šimkem představení Polotrapno aneb Nesourodý pořad mírně sourodých scének, při jehož realizaci se seznámila dvojice Šimek & Grossmann. V červenci 1958 mu bylo dispensem rektora AMU umožněno mimořádné studium na pražské FAMU . Rychle se etabloval jako filmový kritik a publicista . V letech 1964–1968 spoluvytvářel Festivalový deník MFF Karlo...
Více od autora
Vladimír Bochořák (4)
Narozen 14.1.1887 v Kroměříži. PhDr., profesor obchodní akademie, publikace z oboru obchodu, učebnice němčiny, prózy - historické romány.
Více od autora
Vladimír Beneš (2)
Narozen 30. 7. 1953 v Praze. Doc., MUDr., DrSc., neurochirurg, zaměřený na cévní chirurgii a poranění míchy. Též amatérský entomolog a sběratel výtvarného umění.
Více od autora
Vladimír Beneš (4)
Narozen 30. 7. 1953 v Praze. Pplk. MUDr., DrSc., profesor neurochirurgie . Po promoci v roce 1978 byl zaměstnán na neurochirurgickém oddělení Krajské nemocnice v Ústí nad Labem . Od 1997 přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN a 1. LF UK Praha, od 1998 vedoucí subkatedry neurochirurgie IPVZ. Práce z oboru. Záliba v entomologii . Syn neurochirurga prof. MUDr. Vladimíra Beneše .
Více od autora
Vladimír Balthasar (4)
Vladimír Balthasar byl významný český přírodovědec, ornitolog, doktor přírodních věd, entomolog zabývající se řády coleoptera a hymenoptera. Byl všestranně založený intelektuál, který během své kariéry dosáhl významných ocenění a uznání mezi uměleckou a vědeckou elitou české meziválečné společnosti, později i ve vědeckých kruzích společnosti poválečné. Narodil se 21. 6. 1897 v Praze a po absolvování gymnázia nastoupil vojenskou službu spojenou s delším pobytem ve Vídni. Tam se seznamuje s vídeňskou operní scénou a na základě toho se rozhodne studovat hudební vědy. Po skončení první světové války se zapisuje na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity a začíná studovat obor hudební věda – estetika – filozofie. Usilovně studuje a už roku 1920 obhajuje dizertační práci na téma Dějiny koncertního života v Praze a je „sub auspiciis“ promovaný na doktora filozofie. Ve studiu však pokračuje a externě si rozšiřuje svůj obor o dějiny umění. V té době však nenašel odborné místo odpovídající jeho vzdělání, a tak nastupuje jako redaktor Tiskového odboru ministerské rady do redakce novin Československá republika, od března 1923 přijímá místo odpovědného redaktora časopisu Československé noviny, kde pracuje až do konce ledna 1924. Od roku 1921 spolupracuje mj. s hudebním vydavatelstvím Mojmíra Urbánka v Praze, kde publikuje samostatné práce, ale i články v časopise Dalibor, kde je od roku 1922 odpovědným redaktorem. V té době se přátelí s významnými osobnostmi, jako například: Josef Suk, Bohuslav Martinů nebo Viktor Stretti. Osobitou zmínku si zaslouží Balthasarova činnost jako historika umění. Svoji pozornost věnoval především malířství, a to nejen českému a slovenskému, ale i evropskému a nejen současnému, ale i minulému. Napsal víc jak 90 prací, recenzí, postřehů a kritik, převážně v pražských novinách Československé noviny. Pozoruhodné jsou například jeho práce o L. Kubovi , P. Hoogo...
Více od autora
Vladimír Balla (5)
Narozen 8.5.1967 v Nových Zámkoch. Slovenský prozaik, původně ekonom, pracovník státní správy.
Více od autora
Vítězslav Welsch (5)
Vítězslav Welsch je český spisovatel, který se věnuje psaní detektivních románů, povídek, literatuře pro děti a mládež a divadelních her. Vítězslav Welsch se narodil v roce 1961 v Hradci Králové, ale vyrůstal ve městě Holice. Vystudoval Střední školu ekonomickou v Pardubicích a po dokončení povinné vojenské služby odešel do Prahy. Zde pracoval jako satelitní specialista. Po vážném onemocnění skončil v invalidním důchodu a od roku 2006 se věnuje psaní. Svá první díla začal psát již na základní škole, kde se věnoval především psaní poezie. K próze se dostal až o několik desítek let později. V tvorbě Vítězslava Welsche převládají detektivní romány zabývající se případy smyšleného detektiva Mráčka. V roce 2009 vyhrál se svojí druhou detektivní knihou Zemři a zapomeň 6. kolo soutěže O poklad byzanstkého kupce. Kromě detektivního žánru napsal také několik povídek s prvky tragikomična a divadelní hry inscenované ve městě Holice. V roce 2018 vyšel jeho debutový fantasy román určený pro děti a mládež nazvaný Tajemství děsivého deníku. Knihy vycházely v rámci edice Původní česká detektivka od nakladatelství MOBA. Detektivní příběhy se věnují případům detektiva Bedřicha Mráčka. Povídky vyšly v antologiích od nakladatelství Listen v edici Česká povídka. To je přepadení pěkně prosím, 2016, Holice. O makových buchtách a smutném drakovi, 2019, Holice.
Více od autora
Vítězslav Pavlousek (3)
Narozen 10.10.1874 v Mladé Boleslavi, zemřel 25.4.1957 v Praze. Ing., propagátor sportu, redaktor Olympijského věstníku a Zimního sportu. Práce o tenisu, překlad z francouzštiny.
Více od autora
Vítěz Kalous (3)
Narozen 1. 8. 1926 v Praze, zemřel 9. 4. 2017 v Praze. Chemik, polarografista, vysokoškolský pedagog, zabýval se biofyzikální chemií se zaměřením na polarografický a elektroforetický výzkum bílkovin. Autor vědeckých publikací a vysokoškolských učebnic.
Více od autora
Vitacit (4)
Vitacit byla česká hardrocková a heavymetalová skupina, známá svým významným přínosem československé hudební scéně na přelomu 80. a 90. let 20. století. Skupina vznikla v Praze v roce 1982 a rychle se prosadila svými energickými vystoupeními a kytarovým zvukem. Vitacit 's hudba se vyznačovala směsí hard rocku a metalu, texty byly často zpívané v češtině, což jim pomohlo navázat kontakt s domácím publikem. Byli součástí rozvíjející se rockové scény, která vznikla navzdory restriktivní kulturní politice tehdejší komunistické vlády.
Více od autora
Vít Záhlava (5)
Narozen 10.5.1965. Publikace v oboru elektroniky a optoelektroniky, elektrotechniky, počítačového hardwaru a softwaru, fyziky pevných látek a magnetismu.
Více od autora
Vít Vojta (3)
Sinolog a právník, narozen v beskydské Čeladné v roce 1968. Pracuje v Praze a v Šanghaji. Vystudoval sinologii a etnologii na FF UK u Jaromíra Vochaly a Oldřicha Krále. Absolvoval stáž na Univerzitě jazyka a literatury v Pekingu. Právo zakončil na Západočeské univerzitě v Plzni u profesora Karla Eliáše diplomovou prací „Srovnání českých a čínských kapitálových společností“. Hlavní pracovní náplní je mu právní a ekonomické poradenství pro čínský a asijský trh. Zaměřuje se na o kulturní antropologii, právní a hospodářské otázky současné Číny. V těchto oblastech také přednáší. V Číně zakládal a řídil obchodní zastoupení a právnické osoby. Organizoval obchodní a poznávací mise do ČLR a východní Asie, vedl průzkumy trhu a přípravy obchodních strategií. Překládá a tlumočí, je soudním tlumočníkem jazyka čínského. Jako znalec jazyka a prostředí doprovází státní návštěvy a tlumočí vrcholným státním představitelům České republiky. Přes dvě desetiletí cvičí a vyučuje tradiční bojové umění Taijiquan . Je osobním žákem patriarchy zakladatelského rodu Chen , velmistra Chen Xiaowanga . Žije šťastným životem s manželkou ze severovýchodní Číny a svými dvěma dětmi. Ve veřejné sféře budí kontroverze sponzoring jeho knih firmou PPF, Huawei a spolupráce s Václavem Klausem.
Více od autora
Vít Ulman (5)
Vysokoškolský pedagog na katedře asijských studií, překladatel z japonštiny.
Více od autora
Vít Martin Matějka (2)
Narozen 19. 11. 1982 v Písku. Onkolog, autor publikací z oboru histologie. Autor dobrodružného románu pro děti a mládež.
Více od autora
Vít Mádr (3)
Narozen 22. 3. 1959 v Brně, Ing., fotograf, výtvarník; vystudoval elektroinženýrství, tvůrčí fotografování, malířství; mezi jeho hlavní fotografické činnosti patří produktové, kulinářské a portrétní fotografie, fotografování interiérů a architektury, věnuje se také rodinné a svatební fotografii, fotografické lektorské činnosti ; člen Asociace fotografů ČR, TT-klubu Brno a Unie výtvarných umělců České republiky; syn husitského faráře a teologa Adolfa Mádra a středoškolské pedagožky a psycholožky Evy Mádrové ; autor vzpomínkových publikací na své rodiče.
Více od autora
Vinod Verma (4)
Dr. Verma vyrůstala se silnou rodinnou tradici Ayurvedy s babičkou, která měla obrovské ajurvédské moudrosti a byla nadaná léčitelka.
Více od autora
Vinnie Johnson (2)
Americký bubeník. Narodil se v roce 1937 v Bostonu. Zemřel 2. června 2012.
Více od autora
Vincent Gasnier (2)
Americký znalec nápojů, autor prací o nápojích, vinařských soutěžích a stolování, též televizní publicista.
Více od autora
Vincenc Vingler (3)
Vincenc Vingler, křtěný František Josef Karel, jméno Vincenc přijal jako přezdívku , byl český sochař, keramik a designér. Narodil se v Praze, v letech 1927–1933 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. J. Laudy, H. Johnové a K. Štipla. Po ukončení studia v průběhu let 1933–1938 hodně cestoval, navštívil mimo jiné Rakousko a Německo, dále pobýval ve Francii a Švýcarsku. Procestoval i Maďarsko, Itálii a Jugoslávii, Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Turecko a Egypt. Mezi roky 1940-1945 působil jako scénograf v Divadle Unitarie, v Pražském divadle pro mládež Míly Mellanové, jako šéf výpravy v divadle na Kladně a krátce spolupracoval s Horáckým divadlem v Jihlavě. V letech 1946 až 1969 absolvoval několik studijních pobytů ve Švédsku, Dánsku, Francii, Holandsku, Belgii, Itálii, Anglii, Číně, SSSR, USA a Indonésii. V roce 1974 pobýval ve Španělsku. Byl členem Jednoty umělců výtvarných a od roku 1947 členem Umělecké besedy. Od roku 1949 byl designérem Čs. keramických závodů. V 50. letech několikrát reprezentoval československou republiku na akcích, konkrétně v roce 1954 Trienále v Miláně, v roce 1956 Bienále v Benátkách a v Sao Paulu. Na Světové výstavě EXPO 58 byl zastoupen několika díly v čsl. pavilonu . Sochař Vincenc Vingler byl zaměřený téměř výhradně na tematiku zvířat, lidská figura se v jeho díle objevuje pouze výjimečně, většinou v kontaktu se zvířetem. a další Monumentální plastiky v exteriéru jsou umístěny např. v Zoologické zahradě Praha, v Arboretu Nový Dvůr u Opavy, na zámku Hluboká nad Vltavou či v areálu nemocnice na Bulovce v Praze. a dalších
Více od autora
Vilma Meisnerová (3)
Vilma Meisnerová-Hrdličková v matrice Vilhelmína byla česká spisovatelka a novinářka. Některé zdroje uvádějí chybné datum narození 4. 11. 1893. Vilma se narodila v rodině Jana Hrdličky, koláře v Bubnech a Josefy Hrdličkové-Patetlové. Měla čtyři sourozence: Jaroslava Hrdličku , Janu Hrdličkovou , Karla Hrdličku a Miroslava Hrdličku . V Praze vystudovala dvouletou obchodní školu. Jako úřednice byla od roku 1909 zaměstnána ve Vídni, Terstu, Pule , v Drážďanech, Hamburku a rok v Káhiře . 31. 7. 1916 se v Radboři provdala za úředníka Františka Meisnera. Od roku 1922 pracovala jako redaktorka Práva lidu v Praze. Ve svém díle se převážně zabývala ženskou problematikou.
Více od autora
Vilis Lācis (4)
Vilis Lācis, rodným jménem Jānis Vilhelms Lāce byl lotyšský spisovatel a komunistický politik. Narodil se v chudé rodině, po škole se živil jako dělník, zejména přístavní. Ve volném čase ovšem psal. Ve 30. letech se v Lotyšsku etabloval jako populární prozaik, proslavil ho zejména román Zvejnieka dēls , který vydal roku 1933, a který z Lācise udělal komerčně nejúspěšnějšího lotyšského prozaika své doby. Ve třicátých letech začal rovněž spolupracovat s tehdy zakázanou Komunistickou stranou Lotyšska. Lotyšská tajná služba jeho aktivity pilně sledovala, ale k postihu nedošlo, především proto, že lotyšský diktátor Kārlis Ulmanis byl velkým fanouškem Lācisova díla a nařídil, aby se perzekuce Lācisovi vyhnuly a velkoryse ho sponzoroval. Lācis na oplátku v tisku chválil Ulmanise, ačkoli nadále zůstával podporovatelem komunistů. Po sovětské okupaci Lotyšska roku 1940 se Lācis stal ministrem vnitra a posléze na velmi dlouhou dobu předsedou lotyšské vlády , která ovšem nebyla rozhodující pozicí v zemi, tou byl předseda Ústředního výboru komunistické strany . Přesto nese část odpovědnosti za postihy zhruba 40 000 Lotyšů v 50. letech. Ani ve funkci premiéra nepřestal psát, stal se nejvzorovějším představitelem tzv. socialistického realismu. Dokonce podle jeho zásad předělával i svá předválečná díla. Klíčovými díly této etapy jeho tvorby byl třídílný román Bouře , Kováři budoucnosti , K novému břehu a Ztracená vlast . Podle jeho románů vzniklo osm filmů. Získal sedmkrát Leninovu cenu a dvakrát Stalinovu cenu. Jeho knihy byly přeloženy do 50 jazyků a je tak nejpřekládanějším lotyšským autorem všech dob. V 50. letech byla jeho díla masivně překládána i do češtiny. Díky tomu je i v České republice dodne...
Více od autora
Viliam Poltikovič (3)
Viliam Poltikovič je český dokumentarista a spisovatel, autor více než 120 dokumentárních snímků. Vystudoval Katedru dokumentární tvorby. Do roku 1989 pracoval jako skladník. Kontinuálně tvoří filmové dokumenty převážně s duchovní a cestovatelskou tematikou. Jeho žena Hana je spisovatelkou a fotografkou.
Více od autora