Všichni Autoři a témata

Josef Cink (3)

Narozen 29. 6. 1933 v Dolních Heřmanicích, zemřel 11. 2. 2011. Středoškolský učitel, autor učebnic esperanta a překladů do esperanta. Také autor průvodce po obci Červená Voda a okolí.

Josef Chmelař (6)

Narozen 23.12.1885 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují, zemřel 11.12.1969 v Praze. Beletrista, autor sociálně zabarvených povídek a románů, politický publicista, specialista na zahraniční politiku a problematiku národnostních menšin, redaktor sborníků a příruček z oboru.

Josef Bosáček (2)

Narozen 17.2.1857 v Příbrami, zemřel 5.9.1934 v Příbrami. Malíř.

Josef Borotský (2)

Autor populárně naučné literatury.

Josef Blažek (4)

Josef Blažek, alias choze, brněnský knihovník, filmový a komiksový scénárista a režisér. Duchovní otec filmové společnosti LudovicoFilm, pod jejíž hlavičkou napsal a režíroval celkem 5 krátkometrážních akčních a hororových filmů a několik reklamních spotů, znělek a videoklipů. Z jeho pera vyšly komiksy Třída smrti , Zámek hrůzy a Tanečnice. K publicistické a literární práci se, ke škodě všech, odhodlává jen ojediněle . V roce 2013 se, společně se svou snoubenkou a spolutvůrkyní Adelou "Shirley" Hrivnákovou, stal hlavním motorem ojedinělého projektu antologie krátkých hororových filmů Pionýři hororu. Knižně debutoval v antologii 66+6 hororů ve sto slovech.

José Feliciano (6)

José Feliciano je portorický kytarista, zpěvák a skladatel, který se proslavil svým přínosem latinskoamerické a americké populární hudbě. Feliciano se narodil 10. září 1945 v portorickém Laresu a v mládí se s rodinou přestěhoval do New Yorku. Od narození byl slepý v důsledku vrozeného glaukomu, přesto však již od útlého věku projevoval mimořádný hudební talent a nejdříve se naučil hrát na akordeon a teprve poté začal hrát na kytaru.

Joni Eareckson Tada (5)

Joni Eareckson Tada je americká křesťanská spisovatelka a umělkyně, zakladatelka organizace Joni and friends, která se zaměřuje na křesťanskou pomoc postiženým. Před sametovou revolucí vyšla v češtině v samizdatu její autobiografická kniha Joni, kde popisuje, jak se vyrovnávala s ochrnutím, které si přivodila skokem do vody. Životní příběh Joni Eareckson Tada zpracoval do opery-melodramu o prologu a čtyřech jednáních český skladatel Ivan Kurz.

Jonathan Littell (3)

Jonathan Littel je francouzsky píšící americký spisovatel v současnosti žijící v Barceloně. Jeho nejznámějším dílem je román Laskavé bohyně. Narodil se v židovské rodině , která emigrovala z Polska do Spojených států na konci 19. století, jeho otcem je spisovatel Robert Littell. Vystudoval pařížské lycée Fenelon a odjel do Ameriky studovat na Yale. Po třech letech na Yale odjel na tehdy válčící Balkán. V průběhu sedmi let se účastnil humanitárních akcí neziskové organizaceAction contre la faim, hlavně v Bosně a Hercegovině, ale také na různých místech po celém světě jako např. v Čečensku, Afghánistánu, Kongu nebo dokonce v Moskvě. V roce 2001 se rozhodl ukončit humanitární činnost a začal psát svůj nejznámější román Laskavé bohyně, rozsáhlou fresku vykreslující pomocí fiktivních vzpomínek vzdělaného důstojníka SS Maxmiliana Aue druhou světovou válku a východní frontu. Laskavé bohyně získaly v roce 2006 Goncourtovu cenu a Velkou cenu Francouzské akademie za román. Jorge Semprún tuto knihu označil za „událost století“. Jediné jeho předchozí vydané dílo, kyberpunkový román Bad Voltage, vyšlo v roce 1989 ve vydavatelství Signet Book. Kniha sice neobsahuje žádné zmínky o autorovi, ale časté odkazy na Francii a autory jako Jean Genet a Charles Baudelaire a na Paříž bezpochyby ukazují na téhož autora. Několikrát zde ostatně zmiňuje pařížské podzemí, kde se děj odehrává pařížského podzemí). V roce 2006 zveřejnil obsáhlou a podrobnou zprávu o ruských tajných službách v letech 1991–2005 The Security Organs of the Russian Federation - A Brief History 1991–2005 V současnosti žije s manželkou, synem a dcerou v Barceloně....

Jonathan Bousfield (5)

Jonathan Bousfield je spisovatel na volné noze. Zaměřuje se především na kulturu a společnost střední Evropy a je pravidelným přispěvatelem do chorvatských novin Jutarnji list.

Jonáš Zbořil (4)

Narozen 1988. Anglista a bohemista, rozhlasový moderátor, básník a hudebník.

Jonáš Záborský (3)

Jonáš Záborský byl slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik. Narodil se v rodině drobného zemana. Základní školu navštěvoval v Záboří, Horném Jaseni a Záturčí v letech 1818–1821, v roce 1821 nastoupil na nižší gymnázium v Necpalech, v roce 1823 pokračoval na gymnáziu v Gemeru, v letech 1829-1832 navštěvoval evangelické lyceum v Kežmarku a nakonec své vzdělání ukončil v roce 1834 na evangelickém teologickém kolegiu v Prešově. Působil jako kaplan v Pozdišovcích, v letech 1839–1840 studoval na univerzitě v Halle, v roce 1840 byl krátkou dobu kaplanem u M. M. Hodži v Liptovském Mikuláši, nicméně ještě koncem roku přijal místo faráře v Rankovcích. Po požáru jeho fary i kostela přestoupil k římskokatolické církvi a v roce 1843 byl vysvěcen knězem. Dostal se do sporu s Ľudovítem Štúrem a jeho kodifikací spisovné slovenštiny ; odmítl také jeho národní program jako nerealistický. V letech 1843–1850 působil jako německý kaplan v Košicích. V roce 1848 byl uvězněn za přechovávání Žiadosti slovenského národa, v roce 1850 získal místo profesora řečtiny na Právnické fakultě v Košicích a v letech 1850–1853 též působil jako redaktor vládních Slovenských novin ve Vídni. Po konfliktech s bachovskou cenzurou se v roce 1853 stal farářem v Župčanech, okres Prešov. Nakonec přijal novou podobu slovenštiny a věnoval se hlavně literární činnosti. Poslední roky života prožil osamocen , zatrpklý, plný rozporů v sobě samém i vůči okolnímu světu. Je autorem klasicistických básnických skladeb , satirických próz , didaktických humoresek , historických povídek a 34 dramat. Napsal rozsáhlou historickou práci Dejiny uhorského kráľovstva od počiatku do časov Žigmundových a mnoho dějep...

Jon Kirkwood (4)

Autor populárně-naučných publikací.

Jolana Hausnerová (2)

Autorka filozofické a parapsychologické literatury.

Johnny Gruelle (3)

Americký výtvarník, ilustrátor, autor politických komiksů a knih pro děti.

John Stewart Erskine (5)

Narozen 10.1.1906 v Praze, zemřel 14.10.1962 tamtéž. Novinář, redaktor Nedělního a Poledního listu, autor dobrodružných a detektivních románů. Vedl prvního dva a půl ročníku Večerů pod lampou, byl jednatelem Klubu autorů dobrodružných románů.

John Soar (3)

John Ratcliff (1)

John Ralston Saul (4)

Kanadský spisovatel, esejista a prezident Mezinárodního PEN klubu.

John Powell (6)

John Powell je britský skladatel filmové hudby. John Powell již od svých mladých let původně studoval jako houslista, později se dostal na londýnskou Trinity College of Music. Nejvíce se uchyloval k jazzové a rockové hudbě, vstoupil také do soulové kapely "The Fabulistics". Při dostudovávání na univerzitě skládal hudbu pro reklamu a komerční upoutávky, což mu otevřelo cestu ke skladateli Patricku Doylovi, přičemž Powell působil jako jeho asistent. Roku 1995 založil komerční společnost Independently Thinking Music, s níž produkoval hudbu k více než 100 anglických a francouzských reklam či filmů. Roku 1997 se Powell dostal do USA, kde složil hudbu pro několik úspěšných filmů s komediální nebo akční tematikou, kupříkladu Roboti, Bournovo Ultimátum, Pan a paní Smithovi, Slepičí útěk či Dobá ledová: Obleva. Mezi jeho nejúspěšnější díla ovšem patří hudba k filmům X-Men: Poslední vzdor, Jak vycvičit draka, Let číslo 93 a Happy Feet, za nějž obdržel první cenu Film & TV Music Award za nejlepší hudbu k animovanému filmu. Jeho stylu odpovídá jak užívání orchestru, tak i moderních syntezátorů. Powell je jedním z nejznámějších členů společnosti Remote Control Productions skladatele Hanse Zimmera. John Powell momentálně žije v USA se svou manželkou Melindou Lernerovou a malým synem. U názvů filmů, ke kterým neexistuje český ekvivalent bylo použito původní jméno, v závorce je uveden jazyk

John McNeil (2)

Počítačový odborník, autor beletrie o počítačových podvodech.

John Mackinnon (3)

Autor publikací o hokeji.

John M Roberts (3)

John King (4)

John King je autorem šesti dalších románů: Football factory , Human Punk, White Trash a The Prison House. Fotbalová fabrika byla v roce 2004 zfilmována. John King žije v Londýně

John J Lamb (4)

Americký spisovatel detektivních příběhů.

John Hunt (3)

John Hedgecoe (4)

John Hedgecoe byl talentovaný fotograf, autor více než 30 knih krajin a portrétů příruček o tom, jak fotit. V roce 1965 založil katedru fotografie na královské fakultě umění Royal College of Art, kde působil jako profesor v letech 1975–1994 a emeritní profesor až do své smrti. V letech 1981–1994 byl prorektorem fakulty. Začal fotografovat jako teenager a studoval fotografii na Guildford Scool umění v rámci IFOR a Joy Thomas. Během své vojenské služby s RAF přispěl k leteckého fotografického průzkumu válečné bomby poškození. Po RAF v roce 1957 se stal fotograf pro časopis zaměstnanců Queen, kde jeho pověst výjimečné portrétní fotograf rostl skrz 1960 a kde zůstal až do roku 1972. Jeho netradiční, ale elegantní přístup k portrétování vedl k volné noze provize pro Observer, The Sunday Times a The Sunday Telegraph, fotil lidi jako Francis Bacon, Agatha Christie, Vita Sackville-West, John Betjeman, Ted Hughes, Stephen Hawking, David Hockney a Mary Quant. His pictures also illustrated features on fashion and architecture. Jeho obrazy také ilustrují funkce na módu a architektury. Byl dvakrát ženatý, nejprve s Julia Mardon, a pak v letech 2001 s Jenny Hogg, , má dva syny a dceru z prvního manželství. John Hedgecoe, fotograf, pedagog a spisovatel, se narodil 24. března 1932. Umřel na rakovinu 3. června 2010, ve věku 78 let

John Flower (2)

Autor jazykových příruček, pedagog působící v Anglii.

John F Kennedy (5)

John E Douglas (3)

Americký publicista, pracovník FBI, expert na personální profily a investigativní analýzy.

John Dudley Ball (3)

Americký spisovatel detektivních příběhů. Psal též naučnou literaturu pod pseudonymem Donald Johnson.

John Donne (1)

John Donne byl anglický básník a anglikánský kněz, hlavní představitel tzv. metafyzické poezie. Narodil se v Londýně v katolické rodině velšského původu, jeho otec byl významný obchodník se železem. Zprvu byl vzděláván jezuity, posléze studoval na Oxfordu a na Cambridgi. Na studiích také konvertoval k protestantismu, protože katolíci tehdy v Anglii nemohli získat akademický titul. Poté studoval práva na různých londýnských školách. V době jeho studií práv zemřel jeho bratr Henry Donne, který se stal katolickým knězem, na dýmějový mor. John Donne začal pochybovat o katolické víře. V průběhu studií a po nich investoval Donne nemalý majetek zděděný po otci do žen, zábavy, literatury a cestování. Cíle jeho cest nejsou známy, ví se pouze, že navštívil kontinent a později spolu s Waltrem Raleighem a dalšími cestoval po Španělsku. Když se vrátil do Anglie, stal se tajemníkem sira Egertona, který tehdy byl Lordem strážcem pečeti . V této funkci se zamiloval do Egertonovy sedmnáctileté neteře, Anne Morové, se kterou se roku 1601 proti vůli Egertona i Annina otce tajně oženil. V důsledku toho byl na krátkou dobu uvězněn ve Fleetské věznici. Roku 1609 se ale se svým tchánem usmířil a dostal také věno své ženy. Roku 1602 byl Donne zvolen poslancem za volební obvod Brackley, nicméně tato funkce v té době nebyla placená, takže se jeho rodina musela spolehnout na své bohaté přátele. V této době měl Donne poměrně velký vliv, byl dokonce v kontaktu s králem Jakubem I., pro kterého napsal protikatolické polemiky Pseudo-Martyr a Ignatius his Conclave . V té době už byl protestantem, jeho názor na katolickou církev byl velmi negativní. Král byl jeho spisy nadšen a navrhl mu, aby se stal anglikánským knězem. Stal se jím roku 1615. V roce 1617 zemřela jeho žena při porodu jejich dvanáctého dítěte. Roku 1618 se stal doktorem teologie a kaplanem vi...

John Crompton (1)

John Battersby Crompton Lamburn byl anglický spisovatel, mladší bratr Richmal Cromptonové, autorky dětských knížek o Jirkovi, postrachu rodiny. Své sestře byl pro postavu Jirky částečnou inspirací.

John Byrne (4)

Autor textů pro výuku angličtiny a zpěvníku.

John Bevere (4)

John Bevere a jeho manželka Lisa, jsou zakladatelé Messenger International, organizace zřízené učit, obohatit a zachraňovat jednotlivce, rodiny, církve a národy v síle Božího Slova. John je otcem čtyř chlapců a adoptované dcery a dědeček Asher a Sophie. John hraje golf, jeho favoritní tým je Detroit Red Wings. Když je doma, můžete ho najít, jak hraje karty se svou rodinou nebo se snaží přesvědčit manželku, aby hrála také golf.

John Beardsworth (2)

Fotograf, IT konzultant, autor publikací o digitální fotografii a Photoshopu.

John Banville (4)

William John Banville je irský spisovatel, dramatik a scenárista. K jeho nejslavnějším románům patří The Book of Evidence z roku 1989 a Sea z roku 2005. Svá díla píše anglicky, do irštiny nebyla ani přeložena. Od roku 2006 píše pod pseudonymem Benjamin Black sérii detektivních příběhů z Dublinu. Roku 2005 získal prestižní Man Bookerovu cenu za román The Sea . Nominován byl již roku 1989 za The Book of Evidence . Roku 2011 získal v Praze Cenu Franze Kafky, o které prohlásil, že je jednou z mála, kterou přijímá rád. Je ovšem nositelem řady dalších literárních cen . Jeho styl je často přirovnáván k Proustovi a Nabokovovi. Sám se hlásí zejména k odkazu Heinricha von Kleista, jehož tři knihy adaptoval pro divadelní scénu. Často se též diskutuje o jeho návaznosti na linii irské literatury, již tvoří James Joyce, Samuel Beckett, ale i Henry James. Někdy je řazen k postmoderní literatuře. Živí se jako novinář, dlouhá léta pracoval v deníku The Irish Press, po jeho zániku přešel do The Irish Times. S českým prostředím je spojen tím, že roku 2003 napsal knihu věnovanou Praze nazvanou Prague Pictures: Portrait of a City. Je to jediná nebeletristická kniha, kterou dosud napsal. Rozhovory

Johannes Fiebig (5)

Narozen 30.3.1953. Německý vykladač tarotu.

Johannes Bobrowski (3)

Johannes Konrad Bernhard Bobrowski byl německý básník a prozaik. Narodil se v Tylži na pomezí bývalého Východního Pruska a Litvy do rodiny železničního úředníka Gustava Bobrowského a jeho manželky Johanny Elisabethy Hedwigy, rozené Witzke . V letech 1925–1928 žila rodina poblíž Rastenburgu , od roku 1928 pak v Královci. Léto zpravidla trávil u příbuzných v oblasti tzv. Memelska , krajině, která se výrazně vtiskla do jeho paměti a tím i pozdější literární tvorby. V Královci Bobrowski navštěvoval gymnázium Altstadt/Kneiphof. V té době se též naučil hrát na varhany. Po maturitě chtěl studovat dějiny umění v Berlíně, nejdříve však musel splnit povinnou dvouletou vojenskou službu, kterou započal v listopadu 1937 u zpravodajského oddílu v Královci. Války se účastnil už od přepadení Polska, postupně byl staciován v Polsku, Francii a Rusku. Roku 1945 upadl do sovětského zajetí, které strávil především v lágrech v Donbasu. Propuštěn byl až roku 1949 po absolvování převýchovy na Antifa-Zentralschule v Talize u Gorkého. V 50. letech pracoval jako nakladatelský redaktor ve východním Berlíně, nejprve v nakladatelství Lucie Groszer, od roku 1959 v nakladatelství Union. Zemřel 2. září 1965 v nemocnici v berlínské části Köpenick na následky zánětu slepého střeva. Básně začal psát během 40. let. Nejprve vycházely pouze časopisecky, ty vůbec první ještě za války v časopise Das innere Reich . Tyto rané ódy, inspirované válkou zpustošenou severoruskou krajinou, jsou formálně ještě velmi sevřené, pozdější texty už pracují s podstatně volnějšími rytmickými schématy. Po válce publikoval zejména v literárním časopise Sinn und Form, který v té době redigoval významný východoněmecký básník Peter Huchel. Výrazněji na sebe Bobrowski upozornil na přelomu 50. ...

Johannes Anker-Larsen (3)

Johannes Anker Larsen byl dánský spisovatel a dramatik. Larsen byl synem námořníka a dcery sedláka. Studoval teologii, práva a filologii v Kodani. Mezi lety 1905 až 1913 pracoval jako novinář a herec, později jako dramaturg, od roku 1928 v Královském divadle v Kodani. Publikoval několik románů a novel, také psal divadelní komedie, většinou ve spolupráci s Egillem Rostrupem. Je znám zvláště pro svůj duchovní román Kámen mudrců, za který obdržel roku 1923 cenu nakladatelství Gyldendal za nejlepší dosud nepublikovaný skandinávský román. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Anker Larsen na německé Wikipedii.

Johann Panholzer (5)

Katolický duchovní, autor učebnic náboženství.

Johann Gottlieb Fichte (2)

Johann Gottlieb Fichte byl německý filosof a žák Immanuela Kanta. Johann Gottlieb Fichte se narodil v roce 1762 v hornolužickém Rammenau. Šlechtický mecenáš umožnil mladému Fichtemu, synovi z chudé a početné rodiny, školní docházku v Schulpfortu a první studium v Jeně a Lipsku. Když jeho mecenáš zemřel, protloukal se mladý Fichte jako domácí učitel. Náhoda jej přivedla ke studiu Kantových spisů. Aby na sebe obrátil Kantovu pozornost, napsal v Královci během několika dnů Pokus o kritiku všeho zjevení. Kant dopomohl spisu k vydání. Dílo vyšlo anonymně a bylo přisuzováno Kantovi. Ten vše uvedl na správnou míru, díky čemuž se Fichte stal rázem slavným a byl povolán na jenskou univerzitu. Zde dlouho nepobyl, spis O důvodu naší víry v boží vládu ve světě mu vynesl pověst zarytého ateisty, a tím jeho pobyt v Lipsku byl již neudržitelný. Fichteho přijali v Berlíně. Jeho přednášky budily obecnou pozornost a k jeho posluchačům patřil i tehdejší rakouský vyslanec, kníže Metternich. V roce 1808, ve Francouzi obsazeném Berlíně, pronesl slavné Řeči k německému národu. Vyzval v nich celý německý národ k mravní obrodě. Vášnivou obhajobou Francouzské revoluce byl spis Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení, kterou dosud potlačovali , ale poté, co se nechal Napoleon korunovat za císaře, viděl v něm Fichte ztělesnění všeho zla ve světě, a prvotní nadšení z revoluce z něj rychle opadlo. Fichte se velkou, ne-li rozhodující měrou podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810, a když vypukla osvobozenecká válka, propustil své žáky do pole. Nesplnilo se mu jeho přání být vojenským řečníkem. Zemřel roku 1814 na tyfus, kterým se nakazil od své manželky, ošetřovatelky raněných v lazaretu. Filosofii si volíme takovou, jací jsme. Obecný výklad Fichtova systému tvoří: Podle Fichta mohou existovat pouze dva důsledné filosofické systémy. Filosofie buď vykládá zkušenost , anebo ...

Johann Gottfried von Herder (6)

Johann Gottfried von Herder byl německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel. Jeho myšlenky o národech a národních jazycích měly rozhodující vliv na německé i české národní obrození. Pocházel z chudých poměrů, od roku 1762 studoval v Královci , kde mezi jeho učiteli byl také Immanuel Kant. Přiklonil se však k vlasteneckému směru J. G. Hamanna, který zdůrazňoval city proti rozumu a věnoval se dílu německého mystika Jakoba Böhmeho. Roku 1764 přišel jako duchovní a učitel do Rigy, roku 1769 cestoval po Francii a 1770 se ve Štrasburku setkal s o čtyři roky mladším Johannem Wolfgangem Goethem, což mělo pro oba životní význam. Z jejich přátelství vznikla skupina Sturm und Drang. Od roku 1771 se stal vrchním duchovním a dvorním kazatelem v Bückeburgu a roku 1776 se s pomocí Goethovou stal superintendentem ve Výmaru. Později přivítal Francouzskou revoluci, což rozladilo řadu jeho přátel, a nakonec se rozešel i s Goethem. Je pochován uvnitř Kostela sv. Petra a Pavla ve Výmaru. Byl také ovlivněn francouzským osvícenstvím, na rozdíl od univerzalistického racionalismu Immanuela Kanta však přikládal velký význam národní a jazykové rozmanitosti. Ve své první významné práci „O povaze a původu lidské řeči“ zkoumal vznik lidského jazyka vůbec a dospěl k závěru, že řeč nejspíše vznikla ne jako nástroj účelové komunikace, ale společného slavení a svátků. Jeho neobyčejně pronikavé náhledy na společenský význam řeči, na její vliv na myšlení a tudíž i na odlišnost lidských kultur dále rozvinul Wilhelm von Humboldt a navázala na ně řada jazykovědců a antropologů až do současnosti. V jeho osobě vrcholí německé „národní obrození“, to jest plné uznání němčiny jako jazyka vzdělanosti a kultury a její emancipace z nadvlády latiny a francouzštiny, které o sto let...

Johann Ferch (3)

Rakouský spisovatel, dramatik, korektor, publicista, překladatel a scenárista.

Joel Fuhrman (3)

Americký rodinný lékař, specialista na léčbu chronických onemocnění pomocí nutričních a přírodních metod, též známý jako krasobluslař.

Joe Simpson (5)

Joe Simpson je anglický horolezec, spisovatel a motivační řečník. Proslavil se knihou Pád do ticha, podle které byla v roce 2003 natočena i filmová adaptace. Joe Simpson se narodil v Kuala Lumpur v Malajsii, kde jeho otec sloužil jako příslušník britské armády. Od osmi let Simpson cestoval mezi školou v Británii a mnoha zeměmi, kde jeho otec zrovna pobýval. S horolezectvím začal díky učiteli tělocviku na Ampleforth College. Ve čtrnácti letech si přečetl knížku Bílý pavouk od Heinricha Harrera o prvovýstupu na Eiger severní stěnou, který podnikl Anderl Heckmair, Fritz Kasparek a Ludwig Vörg v roce 1938. Navzdory nebezpečím popsaným v knize, které horolezcům hrozí, v něm kniha probudila vášeň pro tento sport. V roce 1985 Simpson a jeho partner Simon Yates provedli prvovýstup na neslezenou západní stěnu hory Siula Grande v Cordillera Huayhuash v peruánských Andách. Během sestupu si Simpson zlomil nohu, což se za daných podmínek rovnalo jisté smrti. Přesto se ho Yates pokoušel postupně spouštět na laně. Simpson ale během jednoho spouštění zůstal bezmocně viset pod převisem a Yates, kterému hrozil pád a nevěděl, co se s jeho partnerem stalo, lano přeřízl. Simpson pád přežil a dokázal se i se zlomenou nohou vrátit do tábora. Po návratu se na Yatese snesla kritika za to, že lano přeřízl. Simpson ho ale vždy obhajoval. O své zkušenosti napsal později knihu Pád do ticha, která se dočkala i filmové inscenace. Simpson prodělal řadu komplikovaných operací kvůli zranění, které si na Siula Grande způsobil. Doktoři tvrdili, že jeho horolezecká kariéra skončila a že po zbytek života bude mít patrně potíže s chůzí. Po dvou letech rehabilitace se ale Simpson vrátil zpět na hory. Po vymknutí levého kotníku během lezení s Malem Duffem na hoře Pachermo v Nepálu napsal knihu This Game of Ghosts , kde tento zážitek popsal. Celkem šestkrát se pokusil o zdolání severní stěny Eigeru v letech 2000 až 2003 se svým partner...

Joe Borgenicht (3)

Americký spisovatel - autor populárně naučných knih, televizní producent.

Jodi Taylor (5)

Britská spisovatelka a knihovnice, autorka historických románů, fantasy a románů pro ženy.

Jocko Willink (5)

Americký námořní důstojník, spolumajitel poradenské firmy zaměřené na řešení problémů a budování týmů.

Jocelyn Potter (6)

Autorka adaptací literárních děl, určených pro výuku angličtiny.

Joachim Menzhausen (4)

Německý historik umění, publikace z oboru.

Joachim Brambach (2)

Autor historické literatury faktu.

Jo Lodge (6)

Britská ilustrátorka, inženýrka v papírenském oboru.

Jo Litchfield (5)

Jo Litchfield je ilustrátorka, stavitelka modelů a autorka. Jo vytvořila nebo přispěla k tvorbě doslova stovky dětských knih.

Jo Leigh (3)

Jitka Weiselová (2)

Jitka Vlčková (3)

Narozena 1955. Autorka odborné literatury o mytologii evropských národů.

Jitka Slavíková (3)

Narozena 14. 3. 1954 v Praze. Muzikoložka, redaktorka, operní dramaturgyně a publicistka, práce z oboru.

Jitka Kulhánková (4)

Povolání: Zakladatelka a vydavatelka časopisu Promenáda, novinářka, cestovatelka Oblíbená místa: Všechna navštívená se stala oblíbenými: Island, Portugalsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Rumunsko - Banát, Slovinsko, Francie, Řecko, Indie - Ladak, Maroko, Tunis, USA, Kuba, Thajsko, Čína, Chile, Nový Zéland

Jitka Hladká (6)

Spisovatelka pohádek a dokumentaristka. Též manažerka, zaměřená na oblast zdravého spánku a technologie zpracování přírodních materiálů.

Jitka Boučková (6)

Narozena 15.2.1921 v Praze. Teoretička umění, odborná publicistka.