Všichni Autoři a témata

Catherine Archer (4)

Autorka romantických příběhů.

Casey Horton (2)

Publicista.

Carsten Sebastian Henn (3)

Německý vinařský novinář a spisovatel. Šéfredaktor vinařského časopisu a kritik restaurací. Autor románů.

Carron Brown (4)

Skotská editorka a autorka dětských knih se vzdělávací tématikou. Absolvovala Culloden Academy, v letech 1992 až 1995 pokračovala ve studiu na Napier University v Edinburghu - věnovala se grafickému designu, editorské a vydavatelské činnosti, knižnímu marketingu a souvisejícím technologiím. Po získání bakalářského titulu pracovala několik let pro londýnské nakladatelství Wayland Publishers, které se zaměřuje na knihy pro děti. Následně působila jako editorka v nakladatelstvích Quarto Children's Books a Kingfishers Publications, kde již vedla celý editorský tým. Od roku 2009 působí v nakladatelské činnosti částečně na volné noze a částečně trvale spolupracuje s londýnským vydavatelstvím Dorling Kindersley. Žije v Londýně.

Carolyn Andrews (4)

Autorka romantických příběhů.

Carola Biedermannová (4)

Carola Biedermannová, rozená Zeyerová , byla česká právnička, spisovatelka a feministka. V roce 1970 úspěšně zakončila studium na právnické fakultě Univerzity Karlovy a tři roky potom pracovala jako právnička Tesly Karlín. V roce 1966 se umístila na třetím místě v soutěži krásy Miss Praha. V roce 1973 nastoupila Biedermannová jako mzdová metodička na Generální prokuraturu, kde zůstala 20 let. V roce 1978 se vdala za Petra Biedermanna a narodili se jí dva synové – David a Richard. Zapojila se do pražského sci-fi klubu Julese Vernea a jezdila po akcích Československého fandomu. I v přednáškách na Parconu se projevovala jako odhodlaná feministka. Netajila se svými zálibami v šití, ježdění na koni a chovem papoušků. Psát začala pro fanziny a časopisy po roce 1988 a brzy se stala i autorkou několika vědeckofantastických a fantasy knih. Od roku 1994 byla redaktorkou sci-fi časopisu Nemesis.

Carol Vorderman (6)

Britská TV moderátorka. Zaměřuje se nejen na zábavné pořady, ale také na vědecké programy. Autorka populárně naučné literatury se zaměřením na vědu, technologie a výuku.

Carol Gino (2)

Spisovatelka.

Carmen-Manuela Rock (3)

Fyzioterapeutka, vystudovala pedagogiku, antropologickou psychologii , sociální a preventivní medicínu, publikace o funkčních poruch pohybového systému.

Carmen Mola (5)

Carmen Busquets (7)

Španělská ilustrátorka dětské literatury.

Carlton Lake (3)

Americký výtvarný kritik, publicista a redaktor, kurátor francouzské sbírky v Harry Ransom Humanities Research Center.

Carlo Adolfo Martigli (4)

Carl Proujan (3)

Carl Proujan, narozen 15.II.1929 v New Yorku, je americký redaktor a spisovatel. Obdržel vícero ocenění v letech 1975-1976. Člen americké asociace pro rozvoj vědy.

Carl Hagenbeck (2)

Carl Hagenbeck , obchodník s exotickými zvířaty a zakladatel moderně pojaté zoologické zahrady.

Carin Gerhardsen (3)

Carin Gerhardsen je švédská autorka krimi románů, která literárně debutovala v roce 1992. Je vystudovaná matematička, pracovala jako IT konsultantka a nyní je spisovatelkou na plný úvazek. Její matematické znalosti se projevují v jejích novelách - zahrnují propracované vykalkulované intriky. Narodila se 6.12.1962 v Katrineholmu a tam také umístila počátek prvního případu z tzv. Hammarbyjské série a nazvala ho Perníková chaloupka. Není náhoda, že právě v prvním příběhu zvolila jako téma šikanu mezi dětmi. Přiznává, že v dětství zažila něco podobného na vlastní kůži, a zajímalo ji, jak mohou špatné zážitky z dětství zformovat člověka a ovlivnit celý jeho život. Autorka vystudovala matematiku a jak sama říká, vždy milovala řešení matematických problémů, rébusů a sudoku a od toho byl jen krok k napsání zápletky románu, logické a propracované, s věrohodnými postavami, s jejich přednostmi i chybami. Hned první román jí získal čtenářskou oblibu a přiměl ji nadále se věnovat pouze psaní. Autorka žije ve Stockholmu s manželem a dvěma dětmi.

Canned Heat (7)

Canned Heat je americká bluesová a boogie rocková skupina, která vznikla v roce 1965 v Los Angeles v Kalifornii. Skupinu založili Alan Wilson a Bob Hite, které spojila společná láska k bluesové hudbě. Canned Heat se proslavila energickými živými vystoupeními a oživováním starších bluesových standardů i vlastních originálních skladeb. Mezinárodní slávu si získali po vystoupení na Monterey Pop Festivalu v roce 1967 a později na Woodstocku v roce 1969, což upevnilo jejich místo v kontrakulturním hnutí 60. let.

Campbell Black (2)

Britský autor, narozený v Glasgow. Napsal například romány "Agents of Darkness" nebo "Assassins & Victims".

Cal Newport (6)

Calvin Newport je americký akademik a spisovatel. Působí jako docent informatiky na Georgetown University. Je autorem řady publikací o vlivu technologií na svět práce a vzdělávání. Jeho knihy figurují na seznamu bestsellerů v žebříčcích Amazon.com. Knihy „Hluboká práce“ a „Tak dobří, že vás nepřehlédnou“ vyšly také v češtině v nakladatelství Jan Melvil Publishing. Newport píše blog Study Hacks zaměřený na kariérní úspěch. Na blogu a později ve svých knihách zpopularizoval termín „hluboká práce“ . Newport prosazuje „digitální minimalismus“. Calvin Newport absolvoval v roce 2004 Darthmouth College a v roce 2009 získal titul Ph.D. v oboru informatiky. Působí na Georgetown University jako akademik. Specializuje se na teorii distribuovaných systémů. Je autorem více než 60 odborných statí, které byly citovány více než tři a půl tisíckrát. Hluboká práce je schopnost soustředit se na náročné úkoly, což může být ve světě komunikačních technologií náročné. Lidé pod vlivem e-mailů, sociálních sítí a komunikačních platforem ztratili schopnost soustředit se a hluboce se ponořit do práce. Schopnost hluboce pracovat přináší podle Newporta výhody téměř ve všech profesích. Ve své stejnojmenné knize přináší návody, jak se znovu do hluboké práce ponořit. Upozorňuje, že profesionálové, kteří to se svou kariérou myslí vážně, by měli omezit sociální sítě. Sám jde příkladem, protože nemá účet na sociálních sítích. Například radí, aby si lidé zvolili „úřední hodiny“, kdy budou odpovídat na e-maily. „Mimo tyto hodiny neexistuje žádná e-mailová schránka, kterou je třeba kontrolovat, a vy se můžete ponořit do dlouhých bloků hluboké práce.“

Cajus Bekker (4)

C. P Rodocanachi (2)

C. D. Reiss (2)

C. A Burland (1)

Britský etnograf, spisovatel, specialista na starověké americké civilizace, mytologii a magii.

C Wright Mills (2)

Charles Wright Mills byl americký sociolog. Mills byl radikál, a měl velmi kritické názory vůči sociologické komunitě. Byl propagátorem liberalismu a levicového myšlení. Přinesl do americké sociologie myšlení Maxe Webera a na konci 40. let vydal výbor z Weberových esejů Eseje pro sociologii. Pochopit biografii a historii současně umožňuje právě sociologie, která nám dodává potřebné informace a znalosti, které nám umožňují podívat se na život kompletně a z nadhledu. Tyto schopnosti nazývá sociologickou imaginací. Kniha publikovaná roku 1959 v USA, se stala 2. nejvýznamnější knihou sociologie, hned za Weberovou knihou Hospodářství a společnost. Sociologická imaginace se svým konceptem vrací k myšlence toho, že sociologie by neměla být hodnotově neutrální, ale musí se vztahovat k osobním záležitostem a problémům individuí v průběhu historie. Sociologie podle něj nemůže fungovat jako organizovaná přírodní věda, ale je potřeba probudit v sobě svou vlastní sociologickou imaginaci. Sociologickou imaginaci lze zjednodušeně vysvětlit větou "Každý si buď svým teoretikem, každý si buď svým sociologem." Součástí knihy je kritika klasiků, jako je například Talcott Parsons, kterému vytýká, že si pouze hraje s pojmy a snaží se vytvořit umělý sociologický jazyk, která nemá vůbec žádný vztah k realitě a k lidem. Mills ve svém díle převážně kritizuje, ale nenastiňuje žádný koncept toho, jak by měla sociologie vypadat, ale popisuje, jak by měl vypadat ideální sociolog: Ačkoliv jsou jeho myšlenky kontroverzní, jeho přínos je značný, hlavně díky konceptu sociologické imaginace, ale jeho dílo zatím nebylo systematicky rozvíjeno.

Brynne Weaver (6)

Bruno Schulz (5)

Bruno Schulz byl polský spisovatel, literární kritik, malíř a grafik. Narodil se v rodině asimilovaných haličských Židů jako nejmladší syn šestačtyřicetiletého obchodníka Jakuba Schulze a Henrietty Kuhmärker, dcery bohatého obchodníka se dřevem. V letech 1892 – 1910 chodil do školy v Drohobyči, poté studoval architekturu na Lvovské polytechnice. Studia přerušil v roce 1913, po dvou letech rekonvalescence je dokončil. V roce 1917 krátce studoval ve Vídni architekturu. V roce 1942 byl zastřelen na ulici v Drohobyči německým vojákem, Karlem Güntherem. Jeho nejznámějšími díly jsou Skořicové krámy a Sanatorium na věčnosti .

Bruno (3)

Světec, arcibiskup, misionář, nazýván "Bonifatius" a "druhý apoštol Pruska", autor vojtěšské legendy.

Bruce Kumar Frantzis (1)

Americký autor knih o čínském bojovém umění, meditaci, léčení a terapii.

Bronz (1)

Britney Spears (6)

Americká zpěvačka.

Brigitte Engammare (5)

Francouzská učitelka fitness, ralaxoložka a sofroložka, propagátorka zdravého životního stylu.

Břetislav Štilec (4)

Práce o automobilech.

Brendon Burchard (5)

Svou "Zlatou vstupenku" dostal, když před deseti lety přežil těžkou automobilovou nehodu. Od té doby zasvětil svj život tomu, že pomáhá jednotlivcům, týmům a organizacím provádět pozitivní změny. Je jedním z nejvyhledávanějších motivátorů a životních koučů. Přednáší, vystupuje v televizi a rozhlase, a je velmi populární a sledovaný na Youtube a Facebooku.

Brenda Novak (6)

Kariéru Brendy Novak odstartoval šokující zážitek. Paní na hlídání omámila její děti sirupem proti kašli, aby celý den spaly. Tehdy se Brenda rozhodla, že opustí svou práci bankovní úřednice a bude pracovat z domova. "Od doby, když jsem poprvé dostala nápad stát se spisovatelskou, uběhlo celých pět let, než jsem se naučila psát a dokončila svou první knihu," říká Brenda. Kniha se velmi dobře prodávala. Její romány se pravidelně objevují v žebříčcích bestsellerů New York Times a USA Today a získaly mnoho ocenění, včetně čtyř nominací na cenu Rita, nejprodávanější knihu roku a nejlepší knihu roku National Reader's Choice Award.

Břeclavan (4)

Czech folklore ensemble from Břeclav. Founded in 1954 by Jožka Kobzík. Recent band line-up: František Blažek - violin, leader Marek Peško - violin Libor Mišurec - violin Pavel Radkovič - violin Marek Strmiska - violin Radek Pudelka - bass Lukáš Růžička - cimbalom Tomáš Peško - clarinet Zuzana Martinková - vocals Jiljí Herzán - vocals More musicians: Jaroslav Švach, Franta Šulák, Vlastik Kopuletý , Jožka Rampáček , Anežka Bohunová , Ludmila Kobzíková , Maryška Sochorová , Julie Severinová-Kučerová , Květa Černá , Daniela Červená , Jiří Mach , , etc. Dance group: František Juraš , male: Ondřej Bukovský, Pavel Čech, Roman Hromek, Jan Huňař, František Juráš, Martin Kobzík, Petr Kovařík, Vít Loveček, Jaroslav Nešpor, Tomáš Turek, Ondřej Stanický, Libor Stránský female: Klára Blažejová, Michaela Blažková, Michaela Ciprysová, Nina Diopanová, Dominika Holešínská, Kateřina Horáčková, Monika Křápková, Michaela Osičková, Jana Oslzlá, Petra Radkovičová, Lucie Stránská, Irena Šilinková, Jitka Tesaříková, Nikol Uhrová Uncomplete discography: Moravian Folk Songs, EP together with Olšava. 1965 Moravian Love Tunes From Podluží, EP, 1965 Pod sluncem jižní Moravy, LP together with Javorník 1976 /Panton/ Hoš, Podluží, LP, 1977 /Supraphon/ Malované písničky Fanoša Mikuleckého LP, 1983 /Supraphon/ Břeclavan 30 let, EP, 1984 /Supraphon/ Břeclavan hraje a zpívá, LP, 1986 /Panton/ The Most Beautiful Folk Songs of Moravia 1, LP, CD 1990 /Edit/ The Most Beautiful Folk Songs of Moravia 3, CD, MC 1992 /Edit/ Hodinka na Podluží, Břeclavan 40, CD, MC, 1994 /Edit/ Vladimír Zháněl a Břeclavan , MC 1996, CD 2000 Pjsně a ballady, CD, MC, 1999 /Reston/ Dr. Jožka Kobzík a Břeclavan , CD, 2000 / Břeclavan / Okolo Břeclavi, CD,MC, together with the band of Slovácký krúžek and Břeclavánek 2001 /Reston/ Jiljí Herzán, Vrbice, Evropa, CD, 2002 / Břeclavan / Břeclavan 1970-79, CD 2004 / Břeclavan / Břeclavan 1980-89, CD 2004 / Břeclavan / Břeclavan 1961-74, CD 2004 /Tonstudio/ Břeclavan , 2004 /Tonstudio/

Branko Ćopić (6)

Branko Ćopić byl bosenskosrbský a jugoslávský spisovatel a básník původem z Bosny a Hercegoviny. Základní školu vystudoval ve svém rodišti, gymnázium pak v Bihaći. V dalších studiích pokračoval v Banja Luce a Sarajevu. Svoji první povídku vydal v roce 1928. Studia filozofie zakončil v roce 1940 na Bělehradské univerzitě. V době německé agrese na Jugoslávii v dubnu 1941 se aktivně podílel na obraně země poblíž města Mrkonjić Grad. Později se přidal ke komunistickému partyzánskému hnutí, které bojovalo jak s německými okupanty, tak chorvatským ustašovským režimem a srbskými nacionalisty. V řadách partyzánů pracoval spolu se svým přítelem Skenderem Kulenovićem jako válečný zpravodaj. Postupem času se zařadil mezi nejaktivnější bojovníky národně osvobozeneckého hnutí. Jeho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků, například do angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny. Byl členem Srbské akademie věd a umění a Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny . Většinu života prožil v Bělehradě, často ale cestoval po celé Jugoslávii. Svůj život zakončil sebevraždou, a to skokem z mostu Bratrství a jednoty přes Sávu v Bělehradě 26. března 1984. Práce Branka Ćopiće, mezi nimiž nechybí povídky ani rozsáhlé romány, se zabývají především vesnickým životem v autorově rodném kraji, mentalitou místních lidí a jejich problémy. Vedle toho psal i satirické práce. Mnohá z jeho děl byla i zfilmována a přeložena do mnoha jazyků, včetně češtiny. Jako realistický autor získal značný ohlas, jeho díla měla značný ohlas u čtenářského publika. Za svůj přínos jihoslovanské literatuře Ćopić získal několik ocenění, např. cenu AVNOJe a Njegošovu cenu. Jeho portrét byl vyobrazen i na bosenskohercegovinské bankovce v hodnotě 0,50 konvertibilních marek. Do světa literatury Ćopić vstoupil sbírkami povídek, které začaly vycházet již před válkou (Pod Grmečem, 1938; Bojovníci a zběhové...

Božena Pacáková-Hošťálková (4)

Božena Pacáková-Hošťálková je česká odbornice v oblasti zahradní architektury a publicistka. Absolvovala Vysokou školu zemědělskou v Brně, na které v Lednici studovala zahradnický obor. Ve své odborné praxi se věnuje zahradní architektuře a úpravám krajiny. Působila v Bratislavě v tamní památkové péči. Zde také sepsala své první dílo nazvané Bratislavské parky. Následně přešla do projekce v Brně a roku 1976 do Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody, ve kterém pracovala v oddělení ochrany přírody do roku 1998. Publikovala ve sborníku Staletá Praha, v němž byla také členkou redakční rady. Oblastí jejího působení se staly památkově chráněné pražské zahrady a parky. K roku 1999 pracovala ve Státním ústavu památkové péče v Praze.

Božena Choutková-Cvrková (4)

Narozena 6.3.1919 v Blatné. PhDr. CSc., docentka na katedře lehké atletiky fakulty tělesné výchovy a sportu. Práce v oboru.

Boža Kratochvíl (5)

Narozen 14.10.1897 v Praze. Odborný učitel, próza, literatura pro děti.

Bořivoj Dostál (3)

Bořivoj Dostál byl moravský archeolog, specialista v oboru slovanské archeologie, především na období Velké Moravy. Původně středoškolský učitel, absolvent Pedagogické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně v Brně Zpočátku pracoval na fakultním výzkumu na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, od r. 1958 trvale na velkomoravském hradisku Pohansku u Břeclavi. Zde dobudoval základnu expedice, založenou prof. F. Kalouskem; její vedení po něm převzal v roce 1970.

Boris Vladimirovič Zachoder (3)

Ruský básník, spisovatel, autor literatury pro děti a překladatel.

Boris Valenta (2)

Ing., autor publikace o domácí výrobě vína.

Boris Strugackij (1)

Boris Steinbauer (5)

Student práv, autor románu.

Boris Pralovszký (6)

Narozen 1968. Spisovatel, básník, textař, ilustrátor, kreslíř a karikaturista. Též spoluautor muzikálu.

Boris Michajlovič Teplov (6)

ruský sovětský psycholog a pedagog, akademik Akademie pedagogických věd. Od roku 1943 vedoucí psychologické laboratoře Psychologického ústavu APV RSFSR v Moskvě, kde byl v letech 1945–1952 ředitelem Laboratoře psychofyziologického výzkumu. Původně se zabýval otázkami vnímání, posléze studiem schopností, nadání a talentu. Svými pracemi přispěl k rozvoji psychologie osobnosti, zejména v oblasti studia individuálních rozdílů, diagnostických metod a typologie osobnosti. Hlavní díla: Psychologie hudebních schopností, Učebnice psychologie, spoluautor pětisvazkového díla Tipologičeskije osobennosti vysšej něrvnoj dějatělnosti čelověka .

Boris Jirků (1)

Významný současný malíř a grafik, prof. Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze, kde vyučuje figurální kresbu.

Boris Ivanovič Vronskij (1)

Ruský geolog, spsovatel, básník.

Boris Hlaváček (3)

Narozen 23.10.1954 v Liberci. PhDr., sportovní publicista, vydavatel, grafik, básnické sbírky, sportovní příručky.

Boris Grigor'jevič Kuznecov (4)

Ruský filozof a historik vědy, autor biografií Newtona, Lomonosova, Mendělejeva a dalších.

Boris Andrejevič Pil'njak (3)

Ruský spisovatel.

Bořek Neškudla (3)

Narozen 4. 10. 1971 v Praze. Mgr., knihovník Strahovské knihovny v Praze. Historik, věnuje se oboru humanities computing, dějinám školství a vzdělanosti a starověkým dějinám.

Bohuslav Dušek (5)

Narozen 26.1.1938. Ing., anorganický chemik.

Bohuslav Chropovský (5)

Slovenský archeolog.

Bohuš Záhorský (2)

Bohuš Beneš (4)

Bohuš Beneš – 10. března 1977 Oakland, Spojené státy americké) byl československý diplomat, novinář, spisovatel a posléze vysokoškolský pedagog v USA. Pocházel z rodiny Václava Beneše , učitele na měšťanské škole ve Vršovicích a matky Anny, rozené Procházkové . Jeho otec byl jedním z bratrů příštího československého ministra zahraničních věcí a prezidenta Edvarda Beneše. Bohuš Beneš studoval v letech 1917 až 1919 na gymnáziu, poté na obchodní škole. V roce 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. Již od června 1919 pracoval v revizním odboru Ministerstva financí, odkud v červnu 1920 přešel na Ministerstvo zahraničních věcí . V letech 1920 a 1921 byl přidělen ke generálnímu konzulátu v New Yorku, poté v kanadském Montrealu. Po vojenské službě působil od roku 1925 do roku 1931 na vyslanectví v Bruselu, kde současně studoval moderní historii a politické vědy na tamní univerzitě. Jeho syn Václav Edvard Beneš se narodil v 1930. Od dubna 1931 pracoval jako dopisovatel u pobočky České tiskové kanceláře v Ženevě, kde tehdy bylo hlavní sídlo Společnosti národů. Odtud mj. zasílal články do Prager Presse a Lidových novin. Tamtéž se narodila v roce 1932 dcera Emilie Benes. Od února 1937 byl přidělen jako tiskový atašé na československé vyslanectví v Londýně. V lednu 1939 byl poslán na dovolenou s čekatelným, vystoupil však ze služby a stal se soukromým tajemníkem svého strýce, tehdy exprezidenta Edvarda Beneše, jemuž pomáhal organizovat počátky odboje v USA, které později popsal v knize Amerika jde s námi. Po vytvoření exilového státního zřízení se stal šéfredaktorem vládního listu Čechoslovák, po konfliktu s protibenešovskou opozicí zastával od září 1942 funkci československého konzula v San Francisku. V tomto úřadu zůstal i po osvobození, ba i po komunistickém převratu a rezignoval až po smrti svého strýce počátkem září 1948. Do vlasti se nevrátil, v následujících letech ...

Bohumír Rosický (6)

Narozen 18.4.1922 v Brně, zemřel 2002. RNDr., DrSc., parazitolog, publikace z oboru.

Bohumil Zlámal (6)

Bohumil Zlámal byl český katolický kněz, historik a profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu v Kroměříži. Po maturitě v roce 1930 se zapsal na teologickou fakultu v Olomouci, kde se aktivně účastnil zejména seminářů z církevních dějin prof. Augustina Neumanna. Fakultu zdárně ukončil v roce 1936. Po přijetí kněžského svěcení působil jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci. Za II. světové války byl od 1. září 1939 deportován do koncentračního tábora Dachau, pobýval i v Buchenwaldu. Tam se, mimo jiné, podrobil operaci slepého střeva rozžhaveným drátem. Z koncentračního tábora byl propuštěn až 23. května 1945. Po válce opět působil u sv. Mořice. Od 1. října 1945 do 14. července 1950 se stal asistentem církevních dějin na teologické fakultě, roku 1946 získal doktorát z teologie a 24. října 1946 byl promován. V zimním semestru 1949–1950 byl navržen na habilitaci, ke jmenování však nedošlo. V letech 1951-1961 působil v pastoraci; v letech 1961–1962 byl mimo službu. Od roku 1961 pobíral invalidní důchod. Po zrušení teologické fakulty působil ve farní správě . Od dubna 1968 byl členem přípravné komise pro obnovení olomoucké fakulty a semináře. Na konci roku 1968 byl zvolen na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomoucí proděkanem. Dne 7. října 1968 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1968. Dne 31. března 1969 byl jmenován proděkanem Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze se sídlem v Litoměřicích pro roky 1968–1970 s působištěm na pobočce v Olomouci, kde zastupoval děkana v plném rozsahu. Dne 12. října 1970 bylo jmenování proděkanem obnoveno pro akademický rok 1970–1971 a 1971–1972; obnoveno bylo též pro akademický rok 1973–1974. V letech 1968–1972 učil c...

Bohumil Stehlík (2)

Kartograf, mapky a plánky k turistickým průvodcům.

Bohumil Šimon (2)

Narozen 2. 10. 1920 v obci Ločenice , zemřel 21. 11. 2003 v Praze. Doc., Ing., CSc., ekonom, komunistický funkcionář, v letech 1969-1984 pracoval v Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, autor prací o využití stávajících komunikací pro pěší a cyklistický provoz, o pracovní době, politologii, též autobiografické práce.