Všichni Autoři a témata

John Curran (3)

Britský literární historik, znalec díla Agathy Christie.

John Cork (4)

Scenárista, dokumentarista a producent, publikace z oblasti filmu.

John Clifford Mortimer (3)

Britský dramatik, spisovatel a libretista.

John Clark (2)

Autor četby pro výuku angličtiny pro děti.

John Buscema (5)

Americký autor komiksů.

John Bunyan (6)

John Bunyan byl anglický křesťanský spisovatel a baptistický kazatel. Proslul svým alegorickým dílem Cesta poutníka. Vyrůstal v rodině kotláře. Jeho první manželka Mary přinesla do manželství dvě náboženské knihy, které oba společně četli a diskutovali o nich. Ještě než jeho první žena zemřela , začal navštěvovat církev. Ony dvě knihy u něj vzbudily zájem o duchovní věci, prožíval muka nad svými hříchy a pokoušel se vést zbožný život ve vlastní síle. Po třech letech prožil zásadní obrat a vydal se Bohu. Připojil se k nonkonformistické církvi, kde byl uznáván jeho dar kázání. Začal veřejně sloužit. Současně však musel živit svou rodinu a tak pracoval jako kotlář. Jeho věhlas kazatele stále vzrůstal. V roce 1660, když dosedl v Anglii na trůn Karel II., začali být nonkonformisté opět pronásledováni. Byl na něj vydán zatykač a do vězení jej odvedli přímo ze shromáždění. Soudce mu nabídl propuštění, slíbí-li, že přestane kázat. Ten však odmítl. Byl proto obviněn za účast při organizování nezákonných shromáždění, která nejsou podřízena Anglikánské církvi, a odsouzen k šesti letům vězení v Bedfordské věznici. Během této doby četl anglický překlad Bible KJV a Foxovu Knihu mučedníků a také začal sám psát. V roce 1666 byl sice propuštěn, ale již o několik týdnů později byl opět zatčen za ilegální kázání a strávil v Bedfordské věznici dalších šest let. V roce 1672 král Karel II. zrušil zákon proti nonkonformistům a on byl znovu propuštěn. V té době byl již velmi populárním kazatelem. Královo srdce se však proti nonkonformistům opět zatvrdilo a on se ocitl znovu na šest měsíců ve vězení. A právě v této době sepsal svou nejslavnější knihu Cesta poutníka. Pokračoval v kazatelské činnosti až do své smrti v roce 1688. Když se ohlížel na dobu strávenou v žaláři, napsal: „Nebyl jsem bez naděje, že by mé uvěznění nemohlo posloužit k probuzení svatých v této zemi. A právě tato skutečnost mě vedla k vydání celé záležitost...

John Brunner (4)

John Kilian Houston Brunner se narodil 24. zaří 1934 v Preston Crowmarsh poblíž Oxfordshire ve Velké Británii. V dětství neměl moc peněz, aby si mohl kupovat science fiction a za to málo si vybíral. Kritériem pro něj byli tito autoři: Simak, Sturgeon, Anderson a Leiber. Vzdělání získal v Cheltenhamu. První román napsal v 17 letech pod pseudonymem Gill Hunt. V letech 1953–55 byl ve službách British Air Force, poté, co opustil armádu, následovalo několik zaměstnání rychle po sobě a od roku 1958 se stal profesionálním autorem. Téhož roku si také vzal za ženu Marjorie Rosamond Sauer a to 12. července. Bohužel manželka zemřela v roce 1986. V roce 1991 se podruhé oženil s Li Yi Tan, přesněji 27. září. Psal sci-fi romány spolu s texty písní a poezií. Hlavní vlivy: jeden z nejplodnějších a nejuznávanějších autorů v žánru, s více než padesáti knihami na svém kontě – k nimž kromě sci-fi patří také thrillery, novely ze současnosti, historické romány a poezie – to je britský spisovatel John Brunner, přední postava science fiction, aktivní již přes čtyřicet let. Jeho význačná a široce uznávaná novela Stand on Zanzibar mu přinesla cenu Hugo a byla jedním z pilířů tvorby šedesátých let. Stejně tak v letech sedmdesátých napsal Brunner řadu významných novel a několik knih jako The Jagged Orbit, The Sheep Look Up, a dílo vskutku jasnozřivé – The Shockwave Rider – které je z retrospektivního pohledu nejen předchůdcem kyberpunku, ale je možná zároveň první vědeckofantastickou spekulací o světě „ekonomie informací“. Dokonce v něm předpověděl i počítačové viry. V řadě dalších knih najdeme novely The Whole Man, The Squares of the City, The Atlantic abomination, Polymath, Age of Miracles, Players of the Game of People, The Stone That Never Came Down, The Crucible of Time, a The Tides of Time, a sbírky The Book of John Brunner, The Fantastic Worlds of John Brunner a The compleat Traveller in Black. Mezi jeho nejčerstvější díla patří sbírka The Best of John Brunner a novela Children of th...

John Brosnan (3)

John Raymond Brosnan byl australský prozaik a publicista, autor knih o filmu. Jeho povídky se opíraly jak o fantasy tak o žánr science fiction. Narodil se v Perthu, Western Australia, a zemřel 11. dubna 2005 v South Harrow, London, na akutní zánět slinivky břišní. Občas publikoval pod pseudonymi: Harry Adam Knight, Simon Ian Childer , James Blackstone a John Raymond. Na základě jeho povídek byly natočeny tři nepříliš úspešné filmy: Beyond Bedlam , Proteus a Carnosaur. Vedle science fiction napsal též řadu knih o filmu a byl pravidelným sloupkařem v populárním britském časopisu Starburst.

John Bowker (3)

John Westerdale Bowker je profesorem religionistiky. Vyučoval na univerzitách v Cambridge, Lancasteru, ale také v Pennsylvánii v Severní Karolíně. On je čestný Canon z Canterbury Cathedral, poradce pro UNESCO, stejně jako hlasatel BBC a autorem a editorem několika knih.

John Batchelor (1)

Technický výtvarník, kreslíř letadel, lodí, tanků, lokomotiv.

John Altman (4)

Hudebník a spisovatel. Vystudoval Harvardskou univerzitu. Autor populárních thrillerů a špionážních románů. John Altman je americký thriller spisovatel . Je také hudebník a absolvent Harvardu. V roce 2000 debutoval jeho román Spies byl vydáván Gathering. Jeho poslední román byl Watchmen , publikovan v roce 2004. Jeho knihy byly zveřejněny ve Spojených státech, Velké Británii , Itálii , Japonsku , Polsku a Nizozemí V současnosti žije v New Yorku .

Johannes Gottfried Mayer (3)

Německý pedagog se zaměřením na historii medicíny; znalec klášterního lékařství.

Johannes Fiebig (6)

Narozen 30.3.1953. Německý vykladač tarotu.

Johann Nepomuk Hummel (4)

Johann Nepomuk Hummel byl proslulý rakouský skladatel, klavírní virtuos a pedagog, který působil v období klasicismu a romantismu. Narodil se v Prešpurku a hudební talent projevil již ve velmi mladém věku. Hummel studoval dva roky u Wolfganga Amadea Mozarta ve Vídni, kam se jeho rodiče přestěhovali, aby mohli pokračovat v jeho hudebním vzdělávání. Později studoval u dalších významných učitelů, jako byli Joseph Haydn a Antonio Salieri.

Joelle Charbonneau (4)

Joelle Charbonneaua je americká spisovatelka literatury pro mládež. Joelle Charbonneaua studovala před kariérou operní pěvkyně hudbu a klasický zpěv, aby se poté stala učitelkou zpěvu. Tato činnost ji dovedla ke psaní románů pro děti a mládež. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joelle Charbonneau na francouzské Wikipedii.

Joel Spector (1)

Producent a režisér, spoluautor životopisu Elvise Presleyho.

Joe McNally (4)

Autor detektivních příběhů z dostihového prostředí.

João Guimarães Rosa (5)

João Guimarães Rosa, často jen Guimarães Rosa byl lékař a diplomat, ale především jeden z největších brazilských spisovatelů. Jeho dílo bývá považováno za syntézu modernismu a tzv. latinskoamerického magického realismu s regionalismem. Rosovy povídky a romány se téměř vždy odehrávají v prostoru divokého a odlehlého brazilského vnitrozemí, nazývaného sertão. Debutoval souborem povídek zasazených do prostředí rodného Minas Gerais Ságodlouze , proto byl zprvu chápán jako regionalista. Ve svém díle však sertão vsazuje do univerzálních souvislostí, a to jak v rovině příběhu, tak v rovině jazyka. Inovativní jazyk jeho díla byl ovlivněn jak četbou klasické světové literatury , tak regionálními dialekty a lidovou slovesností. Jména, místa a další atributy mají často symbolické a mnohoznačné významy. V roce 1956 vycházejí dvě díla, která Rosu definitivně pasovala na jednoho z velikánů brazilské literatury 20. století: Taneční soubor a Velká divočina: stezky . Za český překlad novely Burití, součásti této série, získala jeho autorka Vlasta Dufková Jungmannovu cenu .

Joanna Zarańska (3)

Joanna Egert-Romanowska (5)

Publicistka.

Joan Collins (3)

Joan Collins je britská herečka. Debutovala v devíti letech, ve filmu se poprvé objevila v roce 1955 jako devatenáctiletá. Její mladší sestrou byla spisovatelka Jackie Collins . Joan Collins je popáté vdaná, jejím mužem byl mj. anglický herec Anthony Newley. Její poslední manžel, filmový producent Percy Gibson, je mladší o 32 let. Vzali se v roce 2002.

Joachim Vollmer, (2)

Joachim Masannek (6)

Německý autor knih pro mládež, kameraman.

Joachim Herrmann (4)

Německý archeolog.

Jo Piazza (5)

Americká šéfredaktorka, novinářka a tvůrkyně podcastů. Autorka románů a literatury faktu. Autorka románu napsaného fiktivní postavou americké televizní show Younger.

Jo Henderson (6)

Německá autorka románů žánru červené knihovny.

Jo Conrad (3)

Jo Conrad se narodil r. 1958 v Německu. Školu přerušil krátce před maturitou, pak absolvoval civilní vojenskou službu jako ošetřovatel postižených. Poté šel do učení, aby se stal fotografem, to však opět přerušil. Pak dělal přes deset let snímky pro kalendáře s krajinami. V té době se začal jako samouk zabývat i hudbou. V roce 1991 dostal na základě demo-kazety zakázku na filmovou hudbu ke třem dílům televizního seriálu „Großstadtrevier“. O něco později hudba pro CD „Best of Arnold Schwarzenegger“. Stále znovu špatné zkušenosti s nakladateli . Jako pravidelný zdroj příjmu v té době taxikaření. Psal dlouho, aniž by se něco zveřejnilo. Pak se setkal s lidmi, kteří se zabývají alternativními tématy. Začal psát krátké texty k různým tématům, až jich bylo tolik, že vznikla idea udělat z toho knihu. Nějakou dobu hledal vydavatele, na základě výše zmíněných špatných zkušeností se pak ale rozhodl vydat knihu sám. V roce 1996 vyšla vlastním nákladem první kniha „Rozuzlení“. Je velmi úspěšná a mezitím už v 8. vydání. V témže roce natočil podle vlastního scénáře a ve vlastní režii film „Die NASA Akte“. 1998 vyšla druhá kniha „Souvislosti“, pak třetí kniha „Počátky“ a 2004 čtvrtá kniha „Proměny“. Kromě toho mnoho článků v různých časopisech. Koná i přednášky k tématům svých knih, zatím v Německu, Rakousku, Švýcarsku a na Malorce. Je uveden ve „Who is Who in Deutschland”.

Jitka Suchá (6)

Narozena 18. 12. 1973 v Praze. Mgr., fyzioterapeutka, držitelka certifikátu Trenér paměti. Autorka odborných článků.

Jitka Machová (6)

Narozena 6.8.1933 v Praze. RNDr., CSc., odborná asistentka na katedře speciální pedagogiky. Práce v oboru.

Jitka Gruntová (6)

Jitka Gruntová je česká historička a politička, počátkem 21. století poslankyně Poslanecké sněmovny za KSČM. Maturovala roku 1963 a pak pracovala jako učitelka a vychovatelka. Při zaměstnání vystudovala v roce 1978 pedagogickou fakultu pak po dvanáct let pracovala v muzeu. Postgraduálně tehdy vystudovala obor muzeologie na Filosofické fakultě UJEP v Brně . Od roku 1991 vyučovala na základní škole ve své domovské obci Březová nad Svitavou. V letech 1985–1995 byla pracovnicí historicko-dokumentační komise Okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků ve Svitavách. Orientovala se na bádání o historii pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci. Po roce 1989 se angažovala v nástupnické organizaci Český svaz bojovníků za svobodu coby předsedkyně historicko-dokumentační komise ústředního výboru. V roce 1997 a 2002 vydala dvě knihy o Oskaru Schindlerovi. Její závěry byly vůči osobě Schindlera kritické. Roku 2006 podala trestní oznámení na starostu Svitav Václava Koukala. V roce 2010 se soudila s historikem Radoslavem Fikejzem, kterého obvinila, že opisoval z její publikace o Schindlerovi. Nejvyšší soud ale její dovolání zamítl. Není členkou komunistické strany, ale ve volbách do celostátních zákonodárných sborů kandidovala za KSČM. V senátních volbách roku 2000 kandidovala neúspěšně za senátní obvod č. 50 - Svitavy. Získala necelých 19 % hlasů a nepostoupila do 2. kola. Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny jako bezpartijní za KSČM. Byla členkou výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006. V roce 2004 spolu se skupinou dalších poslanců prosadila přijetí Zákona o zásluhách Edvarda Beneše. Po volbách v roce 2006 přestala být poslankyní, ale zůstala ve sněmovně, kde působila jako asistentka komunistických poslanců Josefa Šenfelda a Kateřiny Konečné. Roku 2007 neúspěšně ka...

Jiří Zapletal (5)

Narozen 2.4.1929 v Holešově, zemřel 6.2. 2011. Herec, režisér, scénárista a manažer.

Jiří Wojnar (3)

Narozen 3.7.1951. Práce o mimozemských civilizacích, sci-fi.

Jiří Wanke (4)

Ing., spoluautor učebnice angličtiny pro elektrotechniky, překlad z angličtiny.

Jiří Vymětal (1)

Narozen 18.8.1928 v Prostějově. Publikace z oboru sdělovacích prostředků a ideologie.

Jiří Vondráček (4)

Hudebník a publicista Jiří Vondrák se narodil v roce 1954 v Litoměřicích. Na přelomu 50. a 60. let se jeho rodina nejprve přestěhovala do Jihlavy a posléze do Brna. Už jako teenager poslouchal nahrávky věhlasných písničkářů, konkrétně Boba Dylana, Donovana, Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého. Pod jejich vlivem vstoupil na tuzemskou folkovou scénu. Od konce roku 1969 hrál v duu Bodlák – Vondrák. Profesionálním hudebníkem se stal v roce 1979, v letech 1980–1982 se duo rozšířilo na trio Bodlák – Vondrák – Polák. Od poloviny 80. let působil společně s Pavlem Váně a Richardem Laškem v triu Bowle, s kterým v letech 1989–1994 odehrál stovky koncertů doma i v zahraničí. Tato vystoupení byla posléze zúročena vydáním živého záznamu, pod názvem Bowle 92–93 Live. V roce 1994 vyšlo Vondrákovo album Šansony a písně. V tomtéž roce se začal věnovat i televizní tvorbě – jako scénárista a režisér natočil sérii asi dvaceti cestopisných reportáží, jeho dokumenty o Toskánsku byly oceněny na festivalu v italském Varese. Navázal i přátelství jedním ze svých vzorů, ruským písničkářem Bulatem Okudžavou a pomáhal organizovat jeho koncerty v České republice. V roce 1995 o něm natočil televizní dokument Naděje a stesky Bulata Okudžavy. Na tento film v příštích čtyřech letech navázal dalšími dvanácti dokumenty, které dohromady vytvořily cyklus Básníci Evropy. V roce 1998 na čas skončil s aktivní hudební činností a věnoval se jen televizní tvorbě. Těsně po miléniu vznikl v jeho režii 13dílný dokumentární cyklus Legendy folku a country, který Vondrák v roce 2004 převedl i do knižní podoby. Následně natočil první z celkem dvaceti čtyř filmů o osobnostech české autorské písně – Uprostřed běhu. Z jeho televizní tvorby lze jmenovat dokumenty Donovan ve Strážnici , polohraný dokument Navzdory osudu . V roce 2005 se Vondrák krátce vrátil k aktivní hudební činnosti – s triem VKV absolvoval turné po USA. V celkem třinác...

Jiří Vojkovský (5)

Ing., provozovatel databáze fotbalových stadionů, autor knihy o fotbalových stadionech.

Jiří Vlastník (5)

Narozen 22. 3. 1946 ve Šluknově. Nezávislý publicista, redaktor a scenárista. Věnuje se také historii kinematografie.

Jiří Vacek (4)

Narozen 1974. Cestovatel, spoluautor cestopisu.

Jiří Urbanec (4)

Jiří Urbanec byl český literární historik a jeden z největších znalců díla Petra Bezruče. Narodil se roku 1932 v Lískovci u Frýdku . Od roku 1936 navštěvoval obecnou školu ve Frýdku a od roku 1945 gymnázium tamtéž. Vystudoval obor čeština-ruština na Filozofické fakultě univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a poté mezi lety 1956 a 1960 dálkově historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Svou pedagogickou činnost začal v Krnově, ale největší část své kariéry strávil v Opavě, kde se věnoval studiu Bezručova díla. Za tuto činnost mu byl roku 1967 udělen titul kandidát věd. V obecnějším měřítku zaměřoval svou vědeckou činnost na českou, polskou a slovenskou literaturu 20. století. Jiří Urbanec se po roce 1989 významnou měrou zasadil o založení opavské Slezské univerzity. V letech 1990–1991 byl prvním děkanem Filozofické fakulty v Opavě Masarykovy univerzity , stal se také vedoucím Ústavu bohemistiky a knihovnictví a jedním ze zakladatelů Novin Slezské univerzity . V období po Sametové revoluci také usiloval o znovuzaložení Matice slezské. V letech 1961–1972 byl vedoucím Památníku Petra Bezruče. Jiří Urbanec zemřel dne 15. listopadu 2014. Poslední rozloučení se konalo 21. listopadu 2014 v kostele Svatého Ducha v Opavě. Jeho ostatky byly uloženy na opavském městském hřbitově. Svou vědeckou činnost zaměřoval Jiří Urbanec na krajové autory. Prvořadým cílem jeho bádání bylo studium Petra Bezruče, které se mu stalo celoživotním posláním. Mimo něj publikoval také díla o Jaromíru Šavrdovi, A. C. Norovi, Josefu Kalusovi nebo Vojtěchu Martínkovi.

Jiří Táborský (7)

Narozen 15. 5. 1985. Novinář, ekonomický redaktor a analytik, restaurátor nábytku. Tiskový mluvčí prezidentské kampaně Michala Horáčka , tiskový mluvčí NÚKIB . Tiskový mluvčí Ministerstva obrany ČR .

Jiří Svoboda (5)

Narozen 1946. Matematik, klimatolog, práce z historické klimatologie, dějin voroplavby, naší historie a místních názvů.

Jiří Svoboda (4)

Narozen 12. 8. 1943 ve Znojmě. Mgr., literární historik, pedagog na Znojemsku a Brněnsku, autor prací z oblasti regionální historie a reálií těchto oblastí a překladatel starších děl regionálních německy píšících autorů.

Jiří Sumín (6)

Jiří Sumín, vlastním jménem Amálie Vrbová, byla česká spisovatelka. Pocházela z mlynářské rodiny. Otcem byl Jan Vrba, matka Apolonie Oralová, svatbu měli v roce 1863 a téhož roku se jim narodila Amálie. Prožila své mládí ve mlýně v Uhřičicích u Kojetína. Navštěvovala obecnou školu v Lobodicích a Tovačově, další vzdělání nabyla v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí. Sama se pilně věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Po rozpadu manželství rodičů se s matkou a sourozenci odstěhovala v roce 1882 do rostoucího Přerova a tam pak žila a plně se věnovala literární tvorbě. Se spisovatelskou obcí příliš nespolupracovala, výjimkou byl přerovský profesor z tamního gymnasia, literární kritik František Bílý. Aktivně se zapojila do místního divadelního spolku Tyl. Zemřela na mrtvici ve svých 73 letech. Literární činnost započala básničkami pod pseudonymem Serafína Svitavská v almanachu Zora. Pak pokračovala psaním článků pro Národní listy, kde používala pseudonym Jiří Sumín převzatý z Kraszewského románu Podivíni. Psala i pro časopisy Niva a Domácí hospodyně pod pseudonymem Jar. Svitavská, které byly přijaty kritikou . Roku 1886 se dobře uvedla v brněnském divadle s aktovkou Tajný sňatek. Od roku 1895 začala se psaním románů už jako zralá spisovatelka, zejména z prostředí hanáckého venkova. Snažila se psát objektivně, občas s trochou ironie, nezapírala svůj soucit s trpícími, reagovala i na rozpad manželství svých rodičů. V některých povídkách se projevují feministické rysy, prvky hrůzy, fantastiky, lidové pověrčivosti, a je proto zařazována mezi předchůdce české sci-fi literatury. Vyhýbala se lyrickým líčením moravské přírody, zato bezohledně popisuje dobu úpadku starých šlechtických rodů, bídu venkova, živelní pohromy. Amálie Vrbová zemřela 11. listopadu 1936 v Přerově ve věku 73 let a byla pohřbena na Městském hřb...

Jiří Šolc (3)

Narozen 21.4.1898 v Turnově, zemřel 20.2.1971 v Semilech. MUDr., práce v oboru vlastivědy Pojizeří.

Jiří Šimek (4)

Doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., člen České psychoanalytické společnosti. V r.1990 založil Ústav lékařské etiky při III. lékařské fakultě UK v Praze, jehož je také přednostou. Předtím pracoval na pražských interních klinikách, ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, kde se věnoval psychoterapii a psychosomatice, a také v geriatrickém centru. Publikoval zejména v oblasti psychosomatiky. Z jeho prací: Emoční život psychosomaticky nemocných , Psychosomatická medicína .

Jiří Siegel (5)

Ing. arch. Jiří Siegel vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze. Patří ke generaci, která prožila studentská léta v nelehké době, a tak byla vděčna těm profesorům, kteří studenty neúnavně motivovali a ukazovali světlo na konci tunelu. Díky pedagogům Čermákovi, Otrubovi, Houbovi, Schmidtovi, Krisemu, Štěpánkovi, ale i mnoha dalším, se dokázal orientovat v problematice moderní architektury. První praktické zkušenosti získal u legendárního architekta Josefa Havlíčka a potom v ateliéru Antonína Tenzera. Po určitou dobu se u Jiřího Siegela tloukla architektura se sportem. Byl basketbalovým reprezentantem, členem družstva, které získalo titul akademického mistra světa v Paříži 1947 i členem olympijského týmu v Londýně 1948. Nejspíš i úzká vazba na sport způsobila, že potom stál dvacet let v čele jednoho z ateliérů Sportprojektu Praha. Jiří Siegel je autorem pražské sportovní haly na Folimance, sportovní haly ve Znojmě a dalších více než dvaceti sportovních hal po celé republice. Je také autorem objektu české obchodní legace v indonéské Djakartě nebo bývalé budovy Sportturistu na Národní třídě v Praze. Realizoval celou řadu staveb na českých horách: například Dům Horské služby ve Špindlerově Mlýně, hotelový areál v Peci pod Sněžkou, Českou boudu v Jilemnici, Novomísečnou boudu i Sporthotel na šumavském Zadově. Se svým týmem získal druhou cenu v soutěži na Národní stadion v Praze na Maninách. V Kosmonosech u Mladé Boleslavi bylo podle jeho konceptu realizováno padesát řadových domků. Navrhl také domy pro Karla Gotta a Jiřího Šlitra. Rád se baví svou prací i svými koníčky, takže když nesedí u prkna, většinou sedí u klavíru anebo píše. Z textů Jiřího Siegela můžeme cítit vrozený optimismus i osobitý humor. Architekta stále vidí v poloze profesionála syntézy a neúnavně ve svých úvahách vysvětluje nezastupitelnost architekta při tvorbě architektonického díla. Celoživotní zkušenosti promítl do zatím poslední knihy „Dům a jeho architekt“, ...

Jiří Ševčík (7)

Narozen r. 1974. Regionální historik, hudebník. Autor knihy o životě poustevníka sv. Ivana , spoluautor turistického průvodce Svatý Jan pod Skalou aj.

Jiří Sčerbinský (4)

Narozen 31. 10. 1872 v Příbrami, zemřel 1. 4. 1928 v Praze. PhDr., knihovník, diplomat, prozaik, překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, ruštiny.

Jiří Šalamoun (4)

Narozen 17. 4. 1935 v Praze, zemřel 31. 3. 2022. Kreslíř, grafik, ilustrátor, autor plakátů a animovaných filmů, výtvarný pedagog, básník.

Jiří Růžička (5)

Narozen 3. 5. 1977. Autor práce z oboru rozvoje dopravy v souvislosti s životním prostředím.

Jiri Raboch (6)

Jiří Raboch je český psychiatr a sexuolog, emeritní přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a dlouholetý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Jako první v zemích bývalého Východního bloku zorganizoval Evropskou a Světovou psychiatrickou konferenci v Československu. Maturoval v roce 1969 na gymnáziu v Korunní ulici v Praze 2. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy absolvoval sub auspiciis v roce 1975. Během studií pracoval jako pomocná vědecká síla v Sexuologickém ústavu Karlovy univerzity u svého otce prof. MUDr. Jana Rabocha, DrSc. Absolvoval prázdninové praxe v Institutu experimentální endokrinologie prof. Gustava Dörnera v berlínské nemocnici Charité, na Andrologické univerzitní klinice profesora Richarda Willeho v Kielu. V roce 1975 nastoupil na Psychiatrickou kliniku profesora Jana Dobiáše na Karlově jako sekundární lékař, později se stal asistentem a docentem. V roce 1990 byl ustanoven do funkce zástupce přednosty, v roce 1992 byl jmenován profesorem v oboru psychiatrie. Od roku 1999 je přednostou kliniky. Je vedoucím Centra psychiatrických a behaviorálních věd 1. LF UK a VFN. Absolvoval četné zahraniční krátkodobé pobyty na univerzitních pracovištích v Německu a USA. Postupně složil atestace z psychiatrie a sexuologie . Obhájil titul kandidáta věd a doktora věd . Pod vedením anglických lektorů získal vzdělání v oblasti kognitivně behaviorální terapie , absolvoval výcvik v repetitivní transkraniální magnetické stimulaci mozku na Ludwig-Maxmiliánově Univerzitě v Mnichově a výcvik v chronobioterapii v Chronobiologickém centru Univerzity v Bazileji . Od roku 1983 působí jako soudní znalec v oboru psychiatrie a sexuologie. Jako první v České republice komputerizoval originální českou falografickou metodu. Za...

Jiří Prchal (6)

Odborník na kuchařské předpisy.

Jiří Polišenský (1)

PhDr. Jiří Polišenský po absolvování Filozofické fakulty UK nastoupil do tehdejší Státní knihovny ČSR do oddělení služeb čtenářům. V letech 1978 až 1983 pracoval v odd. rukopisů a starých tisků a od r. 1983 se jako vedoucí odd. reprografických služeb pokusil o transformaci na pracoviště ochranného reformátování, které by se mohlo podílet na záchraně rozpadajících se novin, časopisů a dalších dokumentů tištěných na kyselém papíru. To se však podařilo až v devadesátých letech. Vakuová komora - Foto: Národní knihovna ČR Vakuová komora Foto: Národní knihovna ČR Od r. 1994 se Jiří Polišenský stal vedoucím odboru správy a ochrany fondů Národní knihovny a v této funkci spolu s ostatními kolegy organizoval rozsáhlé stěhování asi 4,5 mil. svazků do nově restaurovaného Centrálního depozitáře v Hostivaři. Od r. 1996 se podílel na přípravě a realizaci řady projektů zaměřených na mikrofilmování a digitalizaci, výrobu ochranných obalů a na sušení fondů postižených při povodni v r. 2002. Spoluorganizuje také aktivity Národního programu Kramerius, zaměřeného na záchranu dokumentů ohrožených degradací papíru pomocí mikrofilmování a digitalizace.

Jiří Podbrdský (5)

Překlady z němčiny.

Jiří Pavel (4)

Narozen 16. 8. 1956, zemřel roku 2018 v Praze. Vystudoval hotelovou školu, básník a prozaik, syn Oty Pavla.

Jiři Ort (2)

Narozen 14.11.1939 v Praze. Sociolog, práce z oboru, též práce z pedagogické psychologie a psychologie práce, rovněž autor básní a povídek a historických prací z oboru.

Jiří Obdržálek (2)

Ing., CSc., zabývá se školkařskými technologiemi, též práce o skalničkách, orchidejích a dřevinách.

Jiří Neuwirth (5)

Narozen 14. 4. 1932 v Praze, zemřel 10. 2. 2022. MUDr., CSc., docent vnitřních chorob; hematolog a endokrinolog, též geriatr a autor publikací pro obor ošetřovatelství: v letech 1991-2001 působil jako primář interního a geriatrického oddělení VFN, v letech 2001-2005 pak jako první přednosta nově ustavené Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné. fakultní nemocnice v Praze.

Jiří Munk (5)

Pohádkové příběhy pro děti.

Jiří Matyskiewicz (7)

Autor sci-fi, překladatel z angličtiny, programátor, autor počítačových her.