Všichni Autoři a témata

Jon Woronoff (1)

Americký autor publikací z oboru ekonomiky a sociologie, zabývá se především japonskou ekonomikou a jejím vlivem na společnost.

Simon Baron-Cohen (1)

Britský klinický psycholog, profesor vývojové psychopatologie na University of Cambridge, ředitel Univerzitního centra pro výzkum autismu. V roce 1985 formuloval The mindblindness Theory of Autism .

Ján Gatial (1)

Slovenský matematik.

Karel Cacek (1)

Autor slovníků.

Mojmír Strouhal (1)

Narozen 1929. Fotograf.

Lars Svensson (1)

Švédský ekonom. V letech 2007-2013 působil jako náměstek ve švédské bance. V letech 1975-1984 pracoval jako výzkumný pracovník v oblasti ekonomie.

Zdeněk Sternberg (1)

Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg byl potomek starobylého šlechtického rodu Šternberků a vlastník hradu Český Šternberk a zámku Březina na Rokycansku. Narodil se 15. srpna 1923 v Praze jako druhé dítě a nejstarší syn Jiřího hraběte ze Sternbergu a jeho manželky Kunhuty hraběnky Mensdorff-Pouilly . Měl osm sourozenců . Do jeho 14 let ho na hradě Český Šternberk vyučoval domácí učitel, zkoušky skládal na obecní škole v Českém Šternberku, později na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči. Ve školním roce 1938/1939 nastoupil do kvarty na smíchovském Vančurově gymnáziu, kde za války odmaturoval. Bydlel v bytě na Malé Straně. Přátelil se tehdy s Josefem Czerninem , který bydlel v Thunovské ulici. Po maturitě nastoupil jako referent v Ústředním svazu řemesel v Paláci Koruna na Václavském náměstí. Tam bylo jeho úkolem organizovat odstraňování škod po náletech Spojenců. Po 2. světové válce se přihlásil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval do roku 1949, ale nebyl z politických důvodů připuštěn k promoci. Ve středu 25. února 1948 se zúčastnil pochodu studentů na Pražský hrad k prezidentovi Edvardu Benešovi, kteří protestovali proti komunistickému postupu. Aktivně se účastnil nejen druhého, ale i třetího odboje. Pomáhal při organizování nelegálního překračování hranic a odchodu svých sourozenců a přátel na Západ. Na vojnu nastoupil 1. října 1950. Základní výcvik u dělostřeleckého pluku v Litoměřicích trval pouze několik týdnů, poté byl přeřazen k Pomocnému technickému praporu . Pět let, nejdříve v rámci PTP a později jako civilista pracoval jako horník na Dole Prezident Gottwald v Hrdlovce u Duchcova a později na...

Luis Alfonso (1)

Luis Alfonso y Casanovas byl španělský spisovatel, novinář a ve své době přední literání a umělecký kritik. Luis Alfonso y Casanovas byl editorem novin La Política, La Epoca a La Dinastia, jeho kritiky vycházely v nejvýznamnějších španělských časopiech . Jako kritik umění obhajoval idealismus a byl velkým nepřítelem naturalismu jak v literatuře, tak i ve všech ostatních uměleckých formách. K jeho přátelům, se kterými udržoval čilou korespondenci, patřil například Benito Pérez Galdós, Emilia Pardová Bazánová, José María de Pereda a další. Ve svém literárním díle byl Luis Alfonso y Casanovas kronikářem elegantních salónů měšťácké společnosti z konce 19. století a vzdělanější části této společnosti byla také jeho díla především určena. K jeho nejvýznamnějším románům patří Azul, amarillo y verde, novela tricolor , El guante , Historias cortesanas , Dos Noches Buenas a Cuentos raros .

Stanislav Kasík (1)

Stanislav Kasík je český heraldik a popularizátor heraldiky. Po vyučení v oboru lodní mechanik na odborném učilišti v Děčíně byl od roku 1968 zaměstnán u Československé plavby labsko-oderské. V letech 1973–1977 pracoval v zemědělství. K  původní profesi lodní techniky se vrátil v roce 1977 a pracoval zde do roku 1996. Při zaměstnání vystudoval Střední ekonomickou školu v Děčíně. Za 25 let činnosti vytvořil více než šest set návrhů obecních symbolů a vlajek pro města . Žije a tvoří v Roudnici nad Labem, kde provozuje heraldickou kancelář „Dauphin“. V roce 1994 proběhla samostatná výstava heraldických prací v prostorách Okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích. Články publikuje v odborných a historických časopisech a v elektronické podobě na stránkách Heraldické terminologické konvence.

Stefan Gross (1)

Narozen 28.8.1949. Šachista, autor publikace z oboru.

Máňa Klouchová (1)

Lev Petrovič Šuvalov (1)

Autor knihy o automobilech.

Sven Morrow (1)

Alois Šimka – píšící pod pseudonymem Sven Morrow, redaktor, publicista Trail, historik, prozaik .

Jan Lanc (1)

Narozen 1897. Ing., automobilový konstruktér zaměřený především na užitkové automobily.

Pavel Hlásek (1)

Cvičebnice z technologie.

Zdeněk Vorlíček (1)

Zdeněk Vorlíček je český politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za KSČM, později za Levý blok, pak člen ČSSD a na přelomu století náměstek ministra průmyslu a obchodu. V roce 1959 absolvoval SPŠS v Praze-Smíchově a v roce 1964 Fakultu strojní ČVUT, obor výrobní stroje a zařízení. Do roku 1989 pracoval jako konstruktér a vysokoškolský učitel. Byl vedoucím katedry. Po roce 1989 se stal zastupitelem hlavního města Prahy. Nadále byl vysokoškolským učitelem. Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny . Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Během volebního období 1992-1996 přešel do strany Levý blok . V březnu 1994 byl kvůli tomu vyloučen z Ústředního výboru KSČM. Zasedal v hospodářském výboru sněmovny, v letech 1995-1996 navíc ve výboru organizačním. V sněmovních volbách roku 1996 kandidoval za Levý blok, ale strana neuspěla. Následně v červnu 1996 rezignoval na členství v politické radě a republikovém výboru Levého bloku. V komunálních volbách roku 1994 kandidoval neúspěšně za Levý blok do zastupitelstva města Praha. V komunálních volbách roku 1998 kandidoval do zastupitelstva hlavního města Praha, nyní za ČSSD, ale opětovně nebyl zvolen. Ve stejné době kandidoval neúspěšně i do zastupitelstva městské části Praha 17. Koncem 90. let 20. století působil v republikové radě Sdružení na ochranu nájemníků a angažoval se v debatách okolo deregulace nájmů. V roce 1997 přestoupil do ČSSD a uvádí se jako předseda bytové komise pražských sociálních demokratů. Působil jako asistent poslance ČSSD Miroslava Grégra. Poté, co se Grégr stal roku 1998 m...

Karel Stoll (1)

Autor je umělecký fotograf, věnující se svým dílem baletu, filmu a uměleckým dílům

Jeffrey Quilter (1)

Americký profesor antropologie a sociologie, práce o andské civilizaci.

Jaromír Indra (1)

Autor spisu o naftových motorech.

Antonín Bělohoubek (1)

Antonín Bělohoubek byl český chemik. Věnoval se především kvasné chemii. Narodil se v rodině správce knížecího velkostatku v Hořicích. Měl mladšího bratra Augusta , který se později rovněž stal chemikem. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Nové Paky, kde otec dostal úřednické místo berního. Oba bratři záhy osiřeli a přestěhovali se do Prahy. Přes těžkou hmotnou situaci Antonín vystudoval německou reálku a od roku 1861 studoval na německé polytechnice, kde byl žákem Karla Ballinga. V roce 1868 se stal asistentem profesora Wilhelma Gintla. Ve stejném roce se habilitoval jako soukromý docent pivovarnictví. V roce 1880 byl jmenován mimořádným a v roce 1888 řádným profesorem chemie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dále přednášel zemědělskou chemii a technickou mikroskopii. Po roztržce se studenty odešel a přijal místo přednosty chemického oddělení na Patentním úřadu ve Vídni. V roce 1906 odešel do penze a vrátil do Prahy, kde v roce 1910 zemřel. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Byl zakladatelem nebo spoluzakladatelem těchto spolků a institucí: V roce 1885 byl Antonín Bělohoubek pověřen spolu s Vojtěchem Šafaříkem podrobným chemickým a mikroskopickým průzkumem Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Oba vědci stanovili sérii pěti testů, kterými zkoušeli zkoumané rukopisy, původní rukopisy ze 14. století a podobné materiály z let 1780–1820. Testy probíhaly nezávisle v letech 1886–1887 a bylo zjištěno, že převážná většina reakcí zkoumaných rukopisů odpovídá reakcím skutečných středověkých materiálů. Bělohoubkův závěr zní: "Rukopis Kralodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v podstatě tak, jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade." V jedné iniciále byla ale nalezena berlínská modř, která je známa až od 18. století. Tato skutečnost se pak stala jedním z hlavních argumentů odpůrců pravosti RKZ....

Karel Šilháček (1)

Narozen 19.10.1882 v Českých Budějovicích, zemřel 1957. PhDr., středoškolský profesor, učebnice matematiky a filosofické propedeutiky.

Vitalij Aleksejevič Ilarionov (1)

Doktor technických věd, publikace o automobilech.

Correlli Barnett (1)

Correlli Douglas Barnett CBE FRSL je anglický vojenský historik, který se věnuje i historii ekonomiky, především úpadku Anglie jako průmyslové velmoci po druhé světové válce. Vzdělání získal na Trinity School of John Whitgift v Croydonu a pak na Exeter College v Oxfordu, kde se věnoval moderním dějinám se zaměřením na vojenskou historii a teorii války. Mezi lety 1948 - 1950 sloužil jako seržant britské armády v Palestině. V roce 1950 se oženil s Ruth Murbyovou, s níž má dvě dcery.

Walter Nöldner (1)

Miroslav Opravil (1)

Publicista.

Hana Řeháková (1)

Narozena 29. 6. 1961. PhDr, historička umění, autorka katalogů a kurátorka výstav.

Iosif Aleksandrovič Brodskij (1)

Rusko-americký básník, prozaik, esejista, dramatik, překladatel z angličtiny, španělštiny, polštiny a srbochorvatštiny. R. 1987 získal Nobelovu cenu za literaturu.

M. I Ozernoj (1)

Karel Karhan (1)

Automobilistická příručka.

D. Zálezly (1)

Jaroslav Řezáč (1)

JUDr. Jaroslav Řezáč byl český hokejový brankář a svazový funkcionář. Jako hráč získal dva tituly mistra Evropy a jako funkcionář působil dlouhodobě i v tehdejší LIHG. Řezáč se věnoval různým sportům od mládí. Hrál bandy hokej a závodně vesloval za ČSK Vyšehrad 1907. Brzy ovšem přešel k lednímu hokeji . Na začátku první světové války narukoval a po ní sloužil na východním Slovensku. Zde společně s tehdy již dvojnásobným mistrem Evropy Janem Fleischmannem založili první hokejový klub v Košicích. V roce 1921 se stal předsedou hokejového vedení pro pozemní hokejisty. O rok později v 36 letech debutoval v reprezentačním dresu Československa na Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1922. V rozhodujícím zápase se Švédy vystřídal během hry Wälzera a podílel se tak přímo na zisku titulu. Stejného brankáře nahradil na jednu sezónu i v ČSS Praha. Jako náhradní brankář cestoval i na další dva velké mezinárodní turnaje, kde však především plnil roli vedoucího výpravy. Od roku 1923 navíc zastupoval až do roku 1946 Československo v Mezinárodní hokejové federaci. Na první zimní olympijských hry odjel již jako hráč a funkcionář Sparty Praha. Dostalo se mu velké cti, když nesl při slavnostním zahájení a slibu československou vlajku. Přes špatný výsledek týmu se mu také podařilo dojednat pořadatelství mistrovství Evropy v ledním hokeji 1925 pro Československo. Řezáč se ještě jako náhradník zúčastnil mistrovství Evropy v ledním hokeji 1929 a mistrovství světa v roce 1931. Především zde ale působil v roli jakéhosi předchůdce trenéra. V roce 1931 také jako rozhodčí řídil první zápas, který se odehrál na umělém ledě na novém stadiónu na Štvanici. Jako funkcionář působil též ve Slavii Praha. Hokejové stadióny navštěvoval do konce života a o hokejové dění se neustále zajímal, což dával najevo svými postřehy a komentáři. V roce 1959 mu byl udělen titul zasloužilého mistra sport...

Kateřina Skořepová (1)

Narozena 18. 3. 1967 v Praze. Ilustrátorka.

Carl Heinigkes (1)

Vladimír Fiřt (1)

Spisy z oboru statiky.

John Littleford (1)

Tenosový hráč a trenér, autor prací o tenisu.

Ali Sparkes (1)

Anglická novinářka, autorka knih pro děti.

Ernest Dupuy (1)

Plukovník R. Ernest Dupuy bol americký spisovateľ, novinár, vojenský historik a armádny dôstojník. Počas 2. svetovej vojny slúžil ako šéf tlačového oddelenia a oddelenia pre styk s verejnosťou pri najvyššom spojeneckom veliteľstve v Európe. Je autorom viac ako 20 kníh o vojenských dejinách, ale napríklad aj fantastickej poviedky "The Edge of the Shadow", ktorá vyšla v roku 1927 v slávnom časopise Weird Tales.

Vladimír Ženatý (1)

Narozen 16.12.1913 v Krakově , zemřel 12.1.1968 v Hradci Králové. PhDr., CSc., středoškolský profesor, publikace z oboru rétoriky.

August Rohling (1)

August Rohling byl poslancem na říšské radě ve Vídni, katolickým teologem, vysokoškolským profesorem, jedním z předních antisemitů v habsburském Rakousku. Rohling se narodil v městě Neunkirchen ve Vestfálsku, které bylo tehdy součástí pruského Hannoverska. Teologii vystudoval v Münsteru, poté absolvoval studijní pobyty v Paříži a Bruselu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1863. V roce 1867 se v saské Jeně habilitoval pro obor Starý a Nový zákon. Poté vyučoval na univerzitě v domovském Münsteru a v roce 1871 vydal první zásadní antisemitský spis Židé podle talmudu, kterým si získal respekt v antižidovsky naladěných evropských kruzích. V roce 1874 pak obdržel profesuru na univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu v USA. Po návratu ze Spojených států nalezl od roku 1877 nové působiště v habsburském mocnářství v Praze. Na pražské německé univerzitě působil jako profesor biblistiky a semitské filologie. Stal se kanovníkem kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském. V Rakousku vedl řadu soudních, veřejných i akademických sporů včetně jeho aktivní úlohy v Tiszaeslarzském procesu či v tzv. Hilsnerově aféře. V roce 1902 byl Rohling penzionován a odešel do Gorice v dnešním Slovinsku. Po rozpadu starého Rakouska odešel z Vídně do Salcburku, kde v roce 1931 v 92 letech zemřel. K nejznámějším dílům Rohlinga patří „Talmudjude“ vydal i práce „Katechismus 19. století pro židy a protestanty“, „Franz Delitsch a židovská otázka“, „Pět dopisů o talmudismu a židovském krevním rituálu“ apod. Vedle spisovatelské práce zasahoval do řady veřejně známých kauz, vedl spory se známými osobnostmi např. protestantským teologem Franzem Delitzschem, s rabínem a poslancem na říšské radě Josefem Samuelem Blochem, který jej usvědčoval z faktografických chyb, úmyslných i neúmyslných omylů apod. Byl jedním z těch, kteří nejvíce šířili mýtus o krevní pověře a rituálních vraždách apod. Velice často útočil proti vídeňským libe...

Amana Trobe (1)

Marie Erbenová (1)

Narozena 1934. Ing., odbornice v oboru ovocnářství a ochrany ovocných plodin.

M. Fiala (1)

Václav Kapoun (1)

Narozen 24.3.1924, zemřel 5.8.2005. Regionální publicista, archivář a hudební historik.

J. V Jones (1)

Britská autorka fantasy.

Alberto Tenenti (1)

Italský historik, autor publikací v oboru.

Miloš Kolesár (1)

Miloš Kolesár bol slovenský novinár, redaktor a úradník. Pseudonym: Pohronský, Horehronský, Podunajský Ľudovú školu navštevoval vo Vyšnej Boci a v Brezne, meštiansku školu v Brezne a v Banskej Bystrici , obchodnú školu v Banskej Bystrici , študoval na Učiteľskom ústave v Lučenci , v Turčianskych Tepliciach . Maturoval v roku 1919. Od roku 1913 pracoval ako kreslič u architekta Peierbergera v Banskej Bystrici, neskôr bol úradník a redaktor mnohých slovenských novín a časopisov. Zakladateľ, vydavateľ a redaktor jedného z prvých slovenských ilustrovaných časopisov Nový svet. Zostavil a zredigoval Zlatú knihu Slovenska, autor autobiografického románu a zbierky lyrizovanej prózy, prispieval do tlače ktorú redigoval. Funkcionár SNS, od roku 1927 člen bratislavskej odbočky Syndikátu československých novinárov.

Jitka Krejčíková (2)

Narozena 1951. Filoložka, německé a anglické jazykové příručky.

Renata Šikulová (1)

27. 1. 2011 udělen vědecko-pedagogický titul "docent" v oboru předškolní a elementární pedagogika 1994 – dosud Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Narozena 28.10.1963 v Roudnici nad Labem. Mgr., pedagožka, publikace z oboru.

Beth Orsoff (1)

Autorka próz, které se nesou v duchu Deníku Bridgett Jonesové, vystudovala nejprve na floridské univerzitě anglický jazyk v kombinaci s filmovou vědou a po několika letech, které strávila jako profesionální záchranářka, i právo. Vzápětí se začala věnovat právnické praxi v oblasti filmového průmyslu, profesi, kterou vykonává i hlavní hrdinka jejího prvního románu Posedlá romantikou .

Rob Swigart (1)

Narodil se roku 1941 v Chicagu a po humanitních studiích byl nejprve reportérem. Potom to zkusil jako obchodní cestující, ale nakonec se usadil jako asistent na katedře anglistiky kalifornské státní univerzity v San José. Kromě psaní se ve volném čase věnuje sportu , hře na violoncello také počítačům a východní filozofii. Jeho zaujetí pro odlišné formy bytí, tajemství smrti a na druhé straně pro možnosti současné techniky je znát na první pohled v jeho románech. Svoji první literární práci , román a Little America , napsal Swigart v roce 1977. Rok nato následoval román A. K. A: a Cosmic Fable a za další rok román Cesta časem. Podle amerických kritiků je to prý jeho dosud nejlepší dílo. Cestování časem a převtělování je Swigartovým oblíbeným námětem . Swigart napsal celkem osm románů, jedním z těch dalších je Portal , příběh, v němž se na počítači simuluje budoucí historie. Kromě psaní románů Swigart natáčí ještě dokumentární i hrané filmy a píše odborné stati o počítačích a o poezii. Se svou rodinou žije v San José.

Quentin Blake (1)

Anglický ilustrátor.

William Cane (1)

Učitel angličtiny, spisovatel.

Miloš Kysilka (1)

Klavírista, spoluautor hudebních pásem.

Hana Tonzarová (1)

Narozena 10. 1. 1973 v Příbrami, Mgr., Th.D., farářka Církve československé husitské, husitská teoložka, biblistka, vysokoškolská učitelka Husova institutu teologických studií , VOŠ HITS, Vysoké školy zdravotníctva a sociálnej práce Sv. Alžbety, Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy; ekumenická pracovnice, členka prezídia Konference evropských církví, členka Komise Světové rady církví pro ekumenickou formaci a vzdělávání , předsedkyně Leuenberského synodu církví v ČR ; hudební skladatelka, zpěvačka, sbormistryně Komorního sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami ; manželka pražského biskupa Davida Tonzara .

Roger Hicks (1)

Jörg Walz (1)

Německý autor publikací o historii a současnosti automobilového průmyslu.

Jaroslav Schüler (1)

Pera Mojsejevna Ataševa (1)

Herečka, novinářka, manželka režiséra S. Ejzenštejna. Se spisovatelem Šamilem Achuškovem napsala dvoudílné "Materiály o historii světové kinematografie" - 1. díl o D. W. Griffithovi a 2. díl o Ch. Chaplinovi .

Josef Rieger (1)

Narozen 19.3.1880 v Libštátě, zemřel 4.1.1941 v Brně. Ing., profesor betonářského stavitelství, publikace z oboru.

František Chudárek (1)