Všichni Autoři a témata

Andrea Havlínová (6)

Narozena 10.1.1978 v Brně. Pedagožka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro ZŠ, SŠ a přípravných materiálů pro studium na VŠ.

André Stil (5)

Francouzský prozaik, kritik a novinář.

Andre Norton (7)

Andre Norton se narodila jako Alice Mary Norton 17.února 1912 v Clevelandu ve státě Ohio. Její rodiče byli Adalbert Norton a Berta Stemm Norton. Začala psát v Collingwood High School v Clevelandu, pod vedením paní Sylvie Cochrane. Byla redaktorem školního časopisu Collingwood Spotlight, pro který psala povídky. Během této doby, napsala svou první knihu - Ralestone Luck , která byla nakonec vydána jako její druhý román v roce 1938, první byl The Prince Commands v roce 1934. Po absolvování střední školy v roce 1930, měla v plánu stát se učitelem a začala studovat na Flora Stone Mather vysoké škole Western Reserve University. Nicméně v roce 1932 musela odejít z důvodu deprese a začala pracovat pro Clevelandský knihovní systém, kde zůstala po dobu 18 let. V roce 1934 si legálně změnila jméno na Alice Andre Norton, pseudonym zvolila ke zvýšení prodejnosti svých knih. V letech 1940 - 1941 pracovala jako knihovnice ve speciálním katalogizačním oddělení Kongresové knihovny, zapojené do projektu v souvislosti s cizím státním občanstvím. Projekt byl náhle ukončen po vstupu Ameriky do druhé světové války. V roce 1941 si koupila knihkupectví s názvem Mystery House v Mount Rainier ve státě Maryland. Nedařilo se jí a tak se vrátila do Clevelandské veřejné knihovny, kde zůstala až do roku 1950. Pak začala pracovat jako pro Martina Greenberga ve společnosti Gnome Press, kde zůstala do roku 1958. Následně se stala autorkou na plný úvazek. V pozdějších letech se kvůli zdravotním problémům přestěhovala na Floridu a pak do Tennessee. Od 21.února 2005, byla v rámci hospicové péče. Zemřela pokojně doma, 17. března 2005. Byla často nazývána Velká dáma fantasy, měla obrovský vliv na celý žánr. Psala v podstatě 70 let vkuse a s více než 300 vydanými tituly postihla 4 generace čtenářů a spisovatelů

André Chénier (3)

André Chénier byl francouzský básník, jedna z obětí kritické fáze Velké francouzské revoluce. Pro procítěný styl svého básnického díla bývá považován za jednoho z předchůdců romantického uměleckého směru. Za „zločiny proti státu“ byl ve věku 31 let odsouzen revolučním tribunálem k trestu smrti a popraven. Stalo se tak dva dny před pádem diktátora Maximiliena Robespierra, tedy těsně před koncem jakobínského teroru. Jeho bratr Marie-Joseph Chénier byl básníkem a dramatikem. Jeho život je námětem velmi často uváděné opery Andrea Chénier italského skladatele Umberta Giordana. Fiktivní děj této opery nemění nic na působivosti jejího varování před nelidskostí teroru, ať je motivován jakkoliv.

André Chastel (4)

Francouzský historik umění, též překladatel z italštiny a španělštiny do francouzštiny.

André Bloc (8)

Anděla Horová (3)

PhDr., teoretička a historička výtvarného umění, práce z oboru.

Anatolij Ignat'jevič Pristavkin (4)

Ruský prozaik, novinář, aktivista bojující za lidská práva.

Anastáz Opasek (6)

Jan Anastáz Opasek, mukly přezdíván Opat chuligán , byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, opat a později arciopat břevnovského kláštera. V letech 1919–1932 žil v Kolíně, kde vystudoval gymnázium. Studoval teologii v Praze a Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938, v roce 1939 se stal konventuálním převorem břevnovského kláštera. Po druhé světové válce byl vyznamenán řádem za zásluhy v boji proti nacismu. V roce 1947 se stal opatem břevnovského kláštera. V září 1949 byl zatčen a na počátku prosince následujícího roku ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na doživotí . Záznam přelíčení s Opaskem je zaznamenán v knize Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci . Autorem muklovské přezdívky je spoluvězeň Josef Petr Ondok. V roce 1968 odešel do Rakouska a posléze Západního Německa, kde žil do roku 1990. Byl jedním z hlavních organizátorů křesťanského laického sdružení Opus Bonum, které bylo založeno roku 1972. V prosinci 1989 na dálku jmenoval Prokopa Siostrzonka převorem břevnovského kláštera, aby mu tato funkce na úřadech pomohla při jednání o vrácení kláštera řádu. Během několika měsíců získal řád klášter zpět. Opasek však poté dostal infarkt a byl hospitalizován ve Vídni, Siostrzonek soudí, že se tak mohlo stát právě z velké radosti nad znovuzískáním Břevnova. Po zotavení se Opasek v Praze znovu ujal úřadu opata. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993 jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem. Zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě sesterského benediktinského kláštera Rohru v Bavorsku, místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze. Ke své přezdívce přišel Opasek ve věznici v Leopoldově. Když se zde j...

Amy Morin (6)

Amy Morinová je psychoterapeutka a mezinárodně uznávaná odbornice na „mentální sílu“. Přispívá do časopisu Forbes. Její týdenní sloupky jsou zaměřeny na psychologické aspekty podnikání. Aminy rady z oboru psychologie, výchovy dětí a mentální síly se často objevují v americkém tisku.

Amaru (1)

Amaru byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Bhartrharim mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie. Podle tradice byl králem v Kašmíru, ve skutečnosti však o jeho životě není známo prakticky nic. Je uváděn jako autor sbírky Amarušataka , ve které se projevil jako mistr strofy, oblíbené formy staroindické lyriky. Základním motivem sbírky je hra milostných citů a jednotlivé strofy jsou jakýmisi miniaturami z milostného života. Nezahrnula ho slovy hněvivými, neodvrátila se, vpustila ho dál, jenom její pohled byl tak chladný, přímý, jak by před ní zcela cizí člověk stál. Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.

Amanda McCabe (6)

Americká spisovatelka.

Alžběta Birnbaumová (8)

Alžběta Birnbaumová , rozena Šourková byla česká historička umění první absolventka dějin umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity a spisovatelka, v letech 1923-1925 manželka Václava Breindla a v letech 1926-1934 manželka Vojtěcha Birnbauma. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu na Smíchově v Praze vystudovala v letech 1920-1925 dějiny umění na Filosofické fakultě UK . Již během studií se provdala za profesora přírodopisu smíchovského gymnázia a pozdějšího profesora obecné zoologie na Přírodovědecké fakultě UK dr. Václava Breindla .. Jako první historička umění na české Karlově univerzitě roku 1925 obhájila rigorózní práci na téma Zámek "Troja" u Prahy. Vydala k tomuto tématu řadu časopiseckých článků a publikací. V době studií se zamilovala do svého o 21 let staršího profesora, Vojtěcha Birnbauma, za něhož se 21. ledna 1926 na Staroměstské radnici provdala, za svědka šel Birnbaumův příterl, historik Josef Šusta. Po osmi letech manželství Birnbaum předčasně zemřel. Alžběta po něm převzala činnost v klubu Za starou Prahu a od roku 1928 také funkci. Na počest svého manžela sestavila sborník Listy z dějin umění, do kterého kromě statí zařadila také jeho korespondenci. Od roku 1938 spolupracovala s redakcí Ottova naučného slovníku nové doby. V letech 1938-1948 byla editorkou edice Poklady národního umění, 1946 založila knižnici Horizont. V 50. letech byla zatčena, po propuštění pracovala v Pražském památkovém středisku. Zemřela v Praze 18. 11. 1967. Přeložila knihu Friedricha Wilhelma Foerstera "Evropa a německá otázka", Praha 1938 Literární pozůstalost je uložena v archivu Ústavu dějin umění České akademie věd. Konvolut předmětů ze své domácnosti Birnbaumová darovala do sbírek Národního muzea v Praze....

Alvah Cecil Bessie (5)

Americký romanopisec, publicista a scénárista.

Aluisio Tancredo Belo Gonçalves Azevedo (5)

Aloys Skoumal (4)

Aloys Skoumal byl český literární kritik a překladatel z němčiny a především z angličtiny. Studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži , filozofii a anglistiku na pražské univerzitě a Vyšší knihovnickou školu . Při pražských studiích ovlivnil jeho překladatelskou metodu Vilém Mathesius. Pracoval v nakladatelství Melantrich, v pražské Univerzitní knihovně, v olomoucké Studijní knihovně , ve Vojenském ústavu vědeckém , jako lektor a redaktor nakladatelství Vyšehrad . Na konci války byl internován, po návratu literárním ředitelem nakladatelství Vyšehrad, pak kulturním přidělencem v Londýně , pracovníkem ministerstva informací a osvěty, Státní knihovny společenských věd, Univerzitní knihovny. Hodně cestoval, publikoval literární a divadelní kritiky, recenze, glosy, předmluvy a doslovy. Hlavní jeho význam je v překladech založených na dokonalé znalosti překládaných autorů a stylistickém mistrovství. Je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.

Alois Marhoul (7)

Narozen 24. 6. 1951 v Praze. Básník, spisovatel, živnostník v oboru gastronomie.

Alois Josef Kulišan (5)

Narozen 21.6.1885 v Domažlicích, zemřel 3.2.1948 v Praze. Zahradní architekt, práce z oboru.

Alois Hába (5)

Alois Hába byl český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel. Patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby, kde užíval především čtvrttónové ladění, v některých svých kompozicích pracoval však též i se škálami třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé, půltónové stupnici. Alois Hába se narodil ve Vizovicích. V rodinné kapele, kterou vedl jeho otec, hrál od malička na basu, později k ní doplnil housle. Slovácká folklórní hudba, ve které byly tradičně přítomny kompozice mimo klasickou půltónovou stupnici, ho zásadně ovlivnily na celý život. Po studiu na učitelském ústavu v Kroměříži Hába učil v Bílovicích, v roce 1914 odchází studovat na pražskou konzervatoř, mezi jeho učitele patří mj. Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera, ve Vídni se rovněž seznámil s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína. Z Berlína se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby. Byl odhodlaným bojovníkem o nový sloh, jenž pečlivě sledoval Schönbergův a Webernův vývoj ve 20. letech 20. století. Od lidové moravské intonační praxe odvodil svůj nejvýraznější novátorský přínos evropské hudbě – propracované tónové systémy čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové i pětinotónové. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trub...

Alois Červín (6)

Narozen 15. 11. 1890 v Kolíně, zemřel 24. 1. 1953 v Praze. Ing., RNDr., chemik, fyzik, středoškolský učitel, překladatel děl z oboru fyziky. Též pravoslavný duchovní, stoupenec Gorazdova pravoslavného proudu, zformovaného na půdě Církve československé .

Alison Moyet (5)

Alison Moyet je anglická zpěvačka, skladatelka a interpretka známá svým bluesovým kontraaltovým hlasem. Poprvé se proslavila jako polovina synth-popového dua Yazoo po boku Vince Clarkea. Po rozpadu dua v roce 1983 se Moyet vydala na velmi úspěšnou sólovou kariéru. Její debutové sólové album "Alf", vydané v roce 1984, bylo kriticky i komerčně úspěšné, dostalo se na vrchol UK Albums Chart a přineslo několik hitů včetně "Love Resurrection" a "All Cried Out".

Alison Mackonochie (5)

Anglicky píšící autorka publikací o těhotenství a péči o dítě. Redaktorka a spisovatelka.

Alighiero Tondi (5)

Alighiero Tondi pocházel z liberální protiklerikální rodiny. Jako mladík se přiklonil ke katolické církvi. V r. 1936 vstoupil do jezuitského řádu. S dějinami římskokatolické církve se seznámil tak důkladně, že se vypracoval v úspěšného docenta filosofie a teologie na papežské Gregoriánské univerzitě. Ale jak pronikal do dějin své církve, a jezuitského řádu, začal pochybovat o základech katolické víry. Několik let tajil své pochybnosti, až se mu přihodilo velké neštěstí. On, který se v mládí rozhodl pro katolickou víru , vyřešil svou vnitřní krizi tím, že svou nesnadně osvojenou náboženskou víru zase zavrhl a nahradil ji marxleninismem . Několik měsíců se tajně scházel s komunisty, až si dojednal tajnou rozmluvu s šéfem italské KS Palmirem Togliattim. Krátce na to nechal zveřejnit, že vstoupil do komunistické strany. Jako dříve horlil pro církev , nyní agitoval pro KS. Psal protikatolické pamflety. V letech 1957–1962 komunisticky působil ve Východním Berlíně na Humboldtově univerzitě. Tam napsal a publikoval útočné protikatolické knihy Vatikan und Neofaschismus a Die Jesuiten . Byly přeloženy do mnoha jazyků. Tondi se přimkl k marxleninismu těsně před jeho hlubokým propadem. Do italské KS vstoupil rok před Stalinovou smrtí. Do NDR přesídlil rok poté, co Chruščov šokoval světovou veřejnost upozorněním na některé z obrovských Stalinových zločinů. Další závažná svědectví toho, že sovětský režim nezaostal v zločinnosti za Hitlerovou Třetí říší, měla následovat. Pobyt ve Východním Berlíně bezpochyby urychlil Tondiho vystřízlivění z marxleninismu. Snadněji z tohoto města, než odněkud z Itálie, mohl sledovat, jak se zevnitř hroutí usilovná snaha komunistických režimů o dosažení cílů, stanovených Marxovým utopickým programem: jednak v sousedním Polsku a Československu, ale především v samotné NDR. Na přelomu padesátých a šedesátých let šlo už jen o to, aby se odd...

Alice Lily Neradová (4)

Narozena 12. 11. 1992. Autorka fantasy povídek a novel.

Alice Le Moigné (1)

Alice Kraemerová (6)

Vystudovala obory japanologie a anglistika na FF, UK. Dále se pak živila jako překladatelka a tlumočnice nebo výukou angličtiny a japonštiny. V současné době je kurátorkou japonské a korejské sbírky asijského oddělení Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Alice G Masaryková (6)

Narozena 3. 5. 1879 ve Vídni , zemřela 29. 11. 1966 v Chicagu . PhDr., socioložka a osvětová pracovnice, korespondence, memoáry, spis o Červeném kříži, překlady z angličtiny, němčiny, francouzštiny.

Alfred Schirokauer (6)

JUDr. Alfred Schirokauer byl německý právník, spisovatel, scenárista a filmový režisér, který zejména ve 20. letech 20. století proslul především jako autor mnoha historických románů a biografií, řada z nich byla posléze i zfilmována. Mezi jeho nejznámější díla vydaná v češtině patří historický román Hříšná Messalina, který pojednává o římské císařovně Messalině, manželce římského císaře Claudia. Své vzdělání zahájil v Anglii, pak se vrátil do Německa, kde v Hamburku složil maturitu, poté úspěšně vystudoval práva. Po dokončení požadované právní praxe pracoval nejprve po sedm let jako právník. Během této doby začal literárně tvořit, svůj první román vydal v roce 1904. Mezi jeho životopisná díla patří práce o Ferdinandu Lassallovi, Lordu Byronovi, Napoleonovi či Lucretii Borgii. Od roku 1912 působil i jako filmový scenárista, později i jako filmový režisér, kdy několikrát také spolupracoval s Reinholdem Schünzelem. Vzhledem k svému židovskému původu byl nucen opustit nacistické Německo a emigrovat nejprve do Nizozemska, později do Rakouska, kde v roce 1934 ve Vídni zemřel.

Alfred Flückiger (5)

Švýcarský spisovatel.

Alfons Sedláček (5)

Narozen 1897 v Hranicích, zemřel 7.6.1981 v Praze. Redaktor, prozaik. Zakladatel a redaktor týdeníku Moravská brána Hranice 1926-1929, v Praze byl redaktorem deníku Venkov, Večerník; řadu let strávil v armádních službách.

Alexandr Kramer (6)

Alexandr Kramer byl český novinář, za normalizace disident a autor science fiction povídek, které zveřejňoval pod jménem svého spolupracovníka Jaroslava Veise a později Miroslava Kostky. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK . Od roku 1966 se angažoval ve studentském hnutí, v roce 1968 působil jako redaktor týdeníku Student. V dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu G. Husáka do čela KSČ. Sám byl členem KSČ od března 1968; v listopadu 1969 vystoupil. V následujících letech pracoval jako tlumočník z angličtiny, pomocný dělník, nosič kufrů, agent s lístky do divadla, od roku 1976 do roku 1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín. Podílel se na protirežimních letákových akcích. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin. Spoluzakládal skupinu Levá alternativa v září 1989; v roce 1991 vystoupil. Byl ženatý, měl jednu dceru. V letech 1990–92 pracoval jako redaktor zahraniční rubriky Lidových novin se zaměřením na USA, v letech 1993–97 byl vedoucím redaktorem exportní redakce ČTK, vedoucím redaktorem zahraniční rubriky časopisu Mladý svět, zástupcem šéfredaktora a reportérem časopisu Týden, překladatelem pro Reader's Digest Výběr, redaktorem zpravodajství Radia Svobodná Evropa. V srpnu 1997 se stal redaktorem deníku Právo. Zde působil zpočátku jako politický komentátor, postupně se však specializoval na velké politické rozhovory vycházející v sobotu. Zastával výrazně levicové názory. Tyto rozhovory vydalo knižně brněnské nakladatelství nakladatelství Doplněk: Interview , Interview 2 , Interview 3 , Interview 4 , Interview 5 (2006 – 74 rozhovo...

Alexandr Isajevič Solženicyn (3)

Alexandr Flek (8)

Narozen 3.4. 1968 v Hradci Králové, evangelikální pastor, misionář, biblista, překladatel Bible, pastor společenství Voda života, Církve Slovo života, zakladatel a vedoucí Pražského evangelického společenství Ta Cesta , ředitel pražské biblické školy Slovo života, zakladatel nakladatelství Biblion .

Alexander Lange Kielland (6)

Alexander Lange Kielland byl norský spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů norského literárního realismu 19. století. Společně s Henrikem Ibsenem, Bjørnstjernem Bjørnsonem a Jonasem Liem patří k tzv. „Velké čtyřce“ norských spisovatelů.

Alex Ahndoril (3)

Aleš Vít (5)

Narozen 1953. JUDr., člen České mykologické společnosti. Publikuje v oboru mykologie. Autor fotogafií hub.

Aleš Tvrzník (7)

Mgr. Aleš Tvrzník se narodil v roce 1969 v Jablonci nad Nisou, kde se již od školního věku věnoval atletice v oddíle LIAZ Jablonec. Studium na FTVS UK v Praze absolvoval se specializací atletika, později studoval na Institut für Sportwissenschaft ve Stuttgartu. Během studia působil jako trenér atletiky. Od roku 1995 je zaměstnancem Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportování, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů, publikací, software a sportovních filmů. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.

Aleš Štolovský (4)

Aleš Krejča (2)

Narozen 2. 3. 1941 v Praze. Knižní grafik a malíř, práce v oboru grafického umění.

Alena Veselá (4)

Alena Urbanová (5)

Alena Urbanová , divadelní kritička, literatura z oboru, autorka biografií českých herců. V 50.- 60. letech 20. století přední divadelní kritička, autorka hereckých monografií a v 90. letech časopisecky vydaných studií o hercích . Od 70. let dlouholetá členka porot amatérského divadla pro děti , lektorka seminářů a kurzů, autorka publikací o problematice divadla pro děti s důrazem na problematiku dramaturgie , doslovů a komentářů k sborníkům her pro dětského diváka, autorka statí o historii činoherního divadla pro děti v publikaci Cesty českého amatérského divadla.

Alena Urbánková (7)

Narozena 13.1.1944. Autorka fotografií šperků, skla, plastik pro katalogy výstav a fotografické publikace ze sbírek galerií a muzeí.

Alena Smyslilová (8)

Mgr, pedagožka. Autorka publikace pro děti - první čtení.

Alena Odehnalová (2)

Alena Nekovářová (6)

Narozena 23.8.1961. PhDr., autorka učebnic němčiny.

Alena Křížová (6)

Narozena 1956 v Brně. PhDr., vystudovala dějiny umění, historii a etnografii, kurátorka výstav, publikace z oblasti uměleckého řemesla a užitého umění 19. a 20. století.

Alena Knesplová (6)

Autorka učebnic a metodických příruček angličtiny pro základní školy.

Alena Hartmanová (2)

Narozena 21.5.1925 v Praze, zemřela v říjnu 2006. PhDr., překladatelka z angličtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

Aleksej Sergejevič Azarov (5)

Ruský spisovatel.

Aleksej Michajlovič Remizov (6)

Ruský spisovatel.

Aleksej Konstantinovič Vlasov (5)

Ruský matematik, zabýval se především projektivní geometrií, publikace z oboru.

Aleksandr Stepanovič Jakovlev (4)

Ruský prozaik.

Alberto Carlo Carpiceci (4)

Italský architekt a historik architektury.

Albert Sydney Hornby (6)

Anglický filolog, gramatik, lexikograf a průkopník v oblasti studia a výuky anglického jazyka.

Albert Arthur Yondgen (2)

Alan Scholefield (3)

Jihoafrický spisovatel.

Alan Levy (4)

Alan Levy byl americký novinář a spisovatel literatury faktu. Absolvoval Brownovu univerzitu, pracoval jako reportér pro Life nebo The New York Times. V letech 1967 až 1971 žil v Praze, spolupracoval mj. na anglickém překladu opery Dobře placená procházka . V roce 1972 vydal knihu Rowboat to Prague, v níž popsal své zážitky z Pražského jara, sovětské okupace a následné normalizace. Český překlad knihy vydalo v roce 1975 '68 Publishers pod názvem Pražské peřeje. Po vypovězení z Československa žil Levy ve Vídni, působil jako dramaturg ve Vienna's English Theatre a učil na vídeňské pobočce Webster University. Do Prahy se vrátil roku 1990 a o rok později založil český anglicky psaný týdeník The Prague Post a byl až do své smrti jeho šéfredaktorem.

Al'bert Anatol'jevič Lichanov (6)

Ruský spisovatel. Novinář, prozaik, vědec, učitel, veřejný činitel.

Akwaeke Emezi (7)

Nigerijská spisovatelka, autorka románů, povídek a young adult románu s autobiografickými prvky. Umělkyně v oblasti videoartu, performerka.

Akira Toriyama (8)