13381–13440 z 153217 Autoři
Jitka Vrbová (3)
Jitka Vrbová je česká zpěvačka, která je známa především jako výrazná představitelka žánru trampské a country hudby, věnuje se ale i jazzu a swingu. Původním povoláním učitelka.
Více od autora
Jitka Suchá (6)
Absolventka 1.LF UK – obor ergoterapie a FTVS UK – obor fyzioterapie Absolventka kursu Trenér paměti s certifikátem III.stupně a celé řady dalších kursů Členka České asociace ergoterapeutů a České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Lektorka kursů České alzheimerovské společnosti, Diakonie ČCE, Akademie J. A. Komenského a dalších organizací Vedoucí denního stacionáře pro seniory v Praze 8 Autorka a spoluautorka několika publikací
Více od autora
Jitka Soukupová (6)
Narozena 27. 5. 1968 v Praze. Mgr., novinářka, rozhlasová a regionální publicistka, působila jako tisková mluvčí města Berouna, autorka publikací o Berounu a z oblasti zdravé výživy.
Více od autora
Jitka Rubínová (8)
Narozena 1. 4. 1974, žije ve Všetatech. Mgr., Ing., jednatelka a spolumajitelka společnosti Výukové programy s.r.o., která se věnuje vydávání školních učebnic. Autorka interaktivních učebnic pro základní školy.
Více od autora
Jitka Přikrylová (4)
Mám ráda vše, co vzbuzuje vášeň. Zajímavé muže, dobrou hudbu, poutavé příběhy - v literatuře, filmu nebo zachycené dotykem kamery. Krásu přírody, sladké víno, melancholii. Nějaký ten pohyb i marnivé lenošení. Ráda se koukám na svět okolo sebe, společnost i politiku.
Více od autora
Jitka Machová (7)
Narozena 6.8.1933 v Praze. RNDr., CSc., odborná asistentka na katedře speciální pedagogiky. Práce v oboru.
Více od autora
Jitka Halasová (6)
Pedagožka, autorka učebnic pro ZŠ i publikací pro předškolní výchovu.
Více od autora
Jiřina Vydrová (5)
Narozena 8. 1. 1910 v Plzni, zemřela 17. 12. 1993 v Praze. PhDr., historička umění, práce v oboru.
Více od autora
Jiřina Olmrová (6)
Narozena 1948. Psycholožka, manželka Bohuslava Blažka, spoluautora knihy Jací jsme a jací nejsme. Publikace z oboru.
Více od autora
Jiřina Hauková (6)
Jiřina Hauková byla moravská básnířka a překladatelka. Narodila se v rodině Karla Haukeho , šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové . Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou . Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově . Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze. Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký. Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka. Sbírky Motýl a smrt , Světlo v září a Spodní proudy byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice. V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta. Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově. Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats. Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenov...
Více od autora
Jiří Zapletal (5)
Narozen 2.4.1929 v Holešově, zemřel 6.2. 2011. Herec, režisér, scénárista a manažer.
Více od autora
Jiří Žák (5)
Narozen 11.11.1917 v Českých Budějovicích, zemřel 29.1.1986 v Hamburgu . Novinář a spisovatel, též překladatel z němčiny.
Více od autora
Jiří X Doležal (6)
Známý český publicista, novinář a aktivista Jiří X. Doležal se narodil roku 1965 v Jindřichově Hradci. V letech 1984 až 1988 studoval psychologii na FF UK, v roce 1988 tamtéž nastoupil k postgraduálnímu studiu. Vysokou školu ukončil s titulem PhDr., jenž neužívá a diplomovou prací na téma sociální interakce v malé skupině v průběhu společného řešení problému. Od roku 1990 publikoval texty a fotografie ve společenských magazínech jako Fórum, Playboy a mnohé další. Svou profesní kariéru však spojil především s jedním časopisem, na jehož počest začal užívat i písmeno X za svým křestním jménem. Tím byl samozřejmě týdeník Reflex, do nějž přispívá od roku 1991.
Více od autora
Jiří Valoch (7)
Jiří Valoch je umělec, kurátor výstav, teoretik a umělecký kritik, sběratel. Jiří Valoch navštěvoval Gymnázium Brno, Elgartova. V letech 1965 až 1970 studoval bohemistiku, germanistiku a estetiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium zakončil diplomovou prací Experimentální poezie a její české realizace zabývající se typologií a genezí vizuální a fonické poezie. Otec Jiřího Valocha byl významný český archeolog doc. Karel Valoch, který se zasloužil o zásadní výzkumnou činnost v jeskyni Kůlně a na Stránské skále. Jiří Valoch je tvůrcem vizuální a konceptuální poezie, fotografické poezie, fotografických konceptů, textových instalací a konceptuálních kreseb. Jedno z děl rané tvorby Jiřího Valocha slovo "Dream" možná ještě zůstává vyryté podle slov autora "ve stále stárnoucím dubu" v Moravském krasu. Vizuální poezii se věnuje od roku 1964. Nejprve se zabýval tvorbou nesémantických a ryze vizuálních estetických struktur, od roku 1970 se navrátil k sémantickému významu, ovšem při krajní redukci slov. Od konce 60. let k médiu strojopisu přibyly také nové typy vyjádření – sporadicky kresba, autorská kniha a fotografie. Na počátku 70. let tvořil intimní photo-pieces, pracoval s textovými zásahy do negativu a pozitivu fotografie. Na konci 60. let se zapojil též do mezinárodního hnutí poštovního umění . V roce 1970 realizoval také kolektivní land-artové akce. Fotografii jako médium opustil v roce 1975, kdy také publikoval první monografii Poesia Visiva . První samostatnou výstavu VCH 64/67 měl v roce 1967 v Divadle hudby v Ústí nad Labem. V Československu v průběhu 70. a 80. let prakticky nevystavoval. Jeho vizuální básně se objevovaly na zahraničních výstavách a v publikacích. Svou tvorbu také prezentuje v podobě autorských knih vydávaných buď vlastním nákladem nebo prostředni...
Více od autora
Jiří Topinka (6)
Mgr. Jiří Topinka Archivář, historic. Vystudoval FF UK v Praze, obor historie. Od roku 1993 působí ve Státním okresním archivu v Berouně, od roku 1996 zástupce ředitele, od roku 2010 ředitel. Od roku 1998 řídí ročenku Minulostí Berounska, zabývá se fondy okresních institucí.
Více od autora
Jiří Šubrt (6)
Doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc., je český sociolog, autor či editor mnoha odborných publikací z tohoto oboru. Oblastí jeho zájmu je sociologická teorie, historická sociologie, problematika času, paměti a sociální změny. Od roku 1990 vyučuje na Katedře sociologie FF UK, od roku 2007 vede Pracoviště historické sociologie FHS UK.
Více od autora
Jiří Škabrada (5)
Jiří Škabrada je architekt, vysokoškolský pedagog, pracovník státní památkové péče se zaměřením na lidovou architekturu, historické stavební konstrukce, typologii staveb. V letech 1963-1969 vystudoval Stavební fakultu na ČVUT v Praze, obor architektura. V letech 1971-1974 byl interním aspirantem na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Od roku 1974 prováděl pomocné práce při výzkumech Archeologického ústavu AV ČR, 1974-1986 byl zaměstnán ve Státní ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů – průzkumové středisko 03, ateliér lidové architektury. V letech 1986-1989 byl vědeckým pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, vedoucím oddělení lidové architektury, archeologických a technických památek. Zde významně přispěl k vyhlašování vesnických památkových rezervací a zón. Svými výzkumy přispěl k posunu v poznání typologie nejstarší vrstvy dochovaných vesnických staveb. Od roku 1989 byl vědeckým pracovníkem, od r. 1993 docentem, od r. 2005 profesorem na Fakultě architektury ČVUT v Praze pro obor dějiny architektury a ochrana památek. Působil jako vysokoškolský pedagog také na ZČU v Plzni a FF Univerzity Pardubice, Fakulta restaurování v Litomyšli . Od roku 2007 působí jako profesor na Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK Praha a Fakulty stavitelství ČVUT Praha. Je zakládajícím členem Sdružení pro stavebněhistorický průzkum. Výzkumy lidové architektury a vesnického urbanismu. Stavebně-historické průzkumy v kombinaci s dalšími výzkumnými metodami. Aktivity pro ochranu lidových staveb a venkovských sídel. Spolupráce na výzkumu pražských románských domů se Zdeňkem Dragounem a Michalem Trymlem . Systematicky se věnuje také prosazování konzervace historických staveb, citlivému přístupu k uchování historické konstrukční substance i architektonických prvků, jakož i kvalifikovaného přístupu k zachování či revitalizaci prostředí městských i venkovských s...
Více od autora
Jiří Šašek (7)
Jiří Šašek byl český herec, jedna z hereckých hvězd 60. let 20. století, člen Divadla Rokoko, herecký partner Darka Vostřela, se kterým tvořil komickou dvojici. Rodiče se zabývali ochotnicky divadlem, takže se s nimi již ve čtyřech letech objevil na jevišti jako Kalafunovo děcko ve hře Strakonický dudák. V roce 1947 se stal členem studentského divadelního souboru DÍRA , vedeného bratry Kühnovými . Po maturitě měl zájem jít na FAMU, avšak neudělal zkoušky, uspěl však na Pedagogické fakultě UK. Současně mu však jeho kamarádi podali přihlášku na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, kam byl pozván na zkoušky a byl přijat. Studoval v ročníku společně např. s Janou Štěpánkovou, Vladimírem Brabcem, Josefem Zímou, Petrem Haničincem a Alenou Vránovou. K jeho profesorům patřil mj. Miloš Nedbal. Následně byl angažován v divadle v Ostravě. Vojnu trávil ve vojenském uměleckém souboru letectva Vítězná křídla, kde v roce 1955 vytvořil na pódiu poprvé dvojici VOŠA s Darkem Vostřelem . Pamětníci vědí, že se objevil v oblíbeném televizním dětském seriálu v postavě Robota Emila. K jeho koníčkům patřilo kreslení , ke kterému se později vrátil , když byl po roce 1968 v důsledku probíhající normalizace politicky perzekvován, divadlo Rokoko bylo zrušeno a on nesměl vystupovat v televizi ani hrát ve filmu. Známé jsou např. jeho výstižné karikatury herců a zpěváků . Při své herecké práci velmi užíval svůj charakteristický hlas, kterému uměl dát zastřený či huhlavý tón, což často zvyšovalo komický účinek jeho herecké práce. Svoji poslední filmovou roli vytvořil ve filmu Pějme píseň dohola v roce 1990 při režijním debutu Ondřeje Trojana. Za svůj život byl dvakrát ženatý, poprvé s operní zpěvačkou Květou Koníčkovou, podruhé s výtvarnicí Boženou, manželství trvalo přes 30 let . Po listopadu 1989 se dvojice Vostřel a Šašek rozpadla, Vostřel od...
Více od autora
Jiří Rathouský (4)
Jiří Rathouský byl český typograf a grafický designér. Byl autorem jednotného vizuálního stylu pražského metra. V letech 1945–1949 studoval na PedF UK v Praze výtvarnou výchovu. Jeho studium bylo z ideologických důvodů přerušeno a absolutorium uznáno až roku 1992. Vytvořil grafickou podobu řady českých edic pro nakladatelství Academia, Albatros, Artia, Mladá fronta, Olympia aj. Pro edici Gama nakladatelství Odeon navrhl experimentální písmo Alphapipe . Podílel se na návrzích československých expozic na světových výstavách v belgickém Bruselu , kanadském Montrealu a japonské Ósace . Mezi lety 1970–1974 navrhl pro Dopravní podnik hl. m. Prahy písmo Metron, vizuální podobu jednotlivých stanic a celkové grafické řešení informačního systému. Vytvořil informační systém hotelů Intercontinental a Parkhotel v Praze nebo hotelu Thermal v Karlových Varech. Realizoval také řadu kulturních plakátů . Byl členem SČUG Hollar. Společně se svou ženou Dorou Novákovou stál u založení skupiny Máj a skupiny Horizont .
Více od autora
Jiří Ramba (4)
Narozen 7. 2. 1940 v Praze, zemřel 23. 1. 2023 v Praze. MUDr. et MUDr., DrSc., docent stomatologie na Dětské stomatologické klinice 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole: zabýval se dětskou stomatologií a stomatochirurgií, též paloeochirurgickým a paleorentgenologickým výzkumem.
Více od autora
Jiří Pospíšil (3)
Narozen 5. 5. 1951 v Praze. Prof., Ing., CSc., odborník v oboru geodézie, kartografie a optoelektroniky, vysokoškolský pedagog, specializace na využití laserů v geodézii, publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Pešek (5)
Jiří Pešek je český historik působící na Univerzitě Karlově v Praze. Vystudoval archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté působil v Archivu hlavního města Prahy. Specializoval se na raný novověk a obecně na dějiny měst, vzdělanosti a kultury. Jako zástupce ředitele AHMP se na počátku 90. let podílel na vypracování nové archivní legislativy a v téže době začal externě přednášet na Katedře pomocných věd historických a archivnictví FF UK. V průběhu let se těžiště jeho badatelské práce postupně přesunulo do oblasti moderních dějin se specializací na německy hovořící země. Od roku 1994 do roku 2012 působil na Institutu mezinárodních studií FSV UK, dlouhodobě jako vedoucí Katedry německých a rakouských studií a po několik let ve funkci ředitele. Momentálně je profesorem Historického modulu FHS UK. Tři roky předsedal Sdružení historiků ČR a sedm let české sekci Česko-německé komise historiků. Spolu s Jaroslavem Pánkem vede redakci Českého časopisu historického, je členem řady vědeckých orgánů a pravidelně přednáší na univerzitách v zahraničí. V roce 2007 obdržel od německého prezidenta Horsta Köhlera Kříž za zásluhy I. stupně za přínos v dialogu o česko-německých vztazích. Od roku 2013 člen Učené společnosti ČR.
Více od autora
Jiří Pernikář (3)
Narozen 30.11.1937 v Brně. Obor strojírenská technologie se zaměřením na jakost a metrologií.
Více od autora
Jiří Pechar (6)
Jiří Pechar je český estetik, filozof, literární teoretik a překladatel. Jeho učitelem byl Václav Černý. V 60. letech napsal knihu Prostor imaginace, kde vyložil základní pojmy učení Sigmunda Freuda a aplikoval je na literární teorii. Kniha ovšem vyšla až roku 1976 v samizdatu pod názvem Psychoanalýza a literatura, oficiálně pak roku 1992. V samizdatu rovněž vydal překlad Freudových textů o kultuře, které nebyly zařazeny do Freudových Vybraných spisů, jež vyšly v 60. a 70. letech ve Státním zdravotnickém nakladatelství. I posléze se věnoval především literární teorii , ale též próze , filozofickým esejům i poezii . Roku 2009 vyšla jeho kniha vzpomínek Život na hraně.
Více od autora
Jiří Moravec (3)
Narozen 29. 6. 1923, zemřel 17. 2. 2010. Ing., CSc., Šlechtitel, práce z oblasti zelinářství.
Více od autora
Jiří Mazánek (8)
Jiří Mazánek je český policista, od srpna 2018 ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu. Vystudoval Policejní akademii ČR v Praze. V minulosti pracoval v Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, kde se podílel na kauzách armádních zakázek týkajících se údajné korupce při nákupu obrněných vozidel pandur a údajně předraženého nákupu letadel CASA. Kvůli druhé zmiňované kauze na něj údajně vyvíjel telefonický nátlak tehdejší ministr financí ČR Miroslav Kalousek. Za práci na obou kauzách mu bylo uděleno ocenění Policista roku 2013. Po vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu v roce 2016 se stal ředitelem sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce NCOZ. Když ke konci července 2018 rezignoval na post ředitele NCOZ Michal Mazánek, přihlásil se do nabídkového řízení na uvolněné místo. V něm porazil náměstka NCOZ Milana Komárka a ke dni 1. srpna 2018 byl jmenován novým ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu. Podle deníku FORUM 24 je považovaný za člověka blízkého Andreji Babišovi. Jako bývalý vyšetřovatel protikorupční policie se totiž v minulosti zabýval několika kauzami týkajícími se agresivního podnikání Agrofertu a vyřešil je odložením v jeho prospěch.
Více od autora
Jiří Maurenz (3)
Spoluautor a autor publikací o železniční dopravě a parních lokomotivách, též fotograf vlaků a lokomotiv, příspěvatel do časopisu Dráha.
Více od autora
Jiri Maly (5)
Jiří Malý byl český antropolog a lékař, od roku 1946 řádný profesor na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po maturitě na mělnickém gymnáziu vystudoval v letech 1918–1924 Fakultu lékařství UK. Pracoval jako asistent profesora Jindřicha Matiegky, po němž se stal ředitelem Antropologického ústavu Univerzity Karlovy. Byl také žákem Aleše Hrdličky a v Praze vedl Hrdličkovo muzeum člověka. Zabýval se historickou, forenzní antropologií a fyzickou antropologií dítěte. Byl členem expedice na Aljašku, kde v průběhu cesty po Yukonu studoval Inuity a Indiány. Od roku 1932 působil jako hlavní redaktor časopisu Antropologie. V roce 2002 mu bylo uděleno in memoriam čestné občanství města Mělníka, od roku 2003 zde má pamětní desku. V oboru antropologie pracovala také jeho manželka RNDr. Ludmila Malá, stejně jako dcera doc. RNDr. Helena Malá, CSc. Syn doc. MUDr. Jan Malý, CSc. je lékař specializující se v oboru nefrologie, ředitel IKEM Praha. Narodil se 6. listopadu 1899 v Mělníku v rodině kupce. S rodným městem je spojeno celé jeho dětství. Osud ho svedl dohromady s Jindřichem Matiegkou v místě bydliště v době gymnaziálních studií při práci v mělnické kostnici. Pravděpodobně pod vlivem pana profesora se rozhodl pro studium na Lékařské fakultě UK, kterou absolvoval v letech 1918 – 1924. Poté nastoupil krátce na doporučení J. Matiegky jako externí lékař na dětské oddělení prof. Pešiny v Plzni, kde mu získaná praxe měla být úvodem do studia pedologie a pedoantropologie. Vzápětí se však stal asistentem Ústavu pro anthropologii a demografii u prof. J. Matiegky. Okamžitě byl zapojen do jeho činnosti, neboť se v Praze ve dnech 14. – 21. září 1924 konal druhý kongres Mezinárodního antropologického ústavu a Jiří Malý se podílel na jeho zajištění. Tehdy se poprvé setkal s čelnými zahraničními antropology a měl možnost získat přehled o jednotlivých oborech antropologie. V roce 1926 se seznámil s dr. Alešem Hr...
Více od autora
Jiří Macků (5)
Narozen 1919, zemřel 1983. Autor publikací z oboru kybernetiky a programování, oblast fyziky ve farmacii a lékařství.
Více od autora
Jiří Lacina (5)
Narozen 1. 7. 1942, zemřel 24. 8. 2018. Sportovní redaktor a spisovatel.
Více od autora
Jiří Kosek (5)
Narozen 25. 9. 1975. Ing., odborník v oblasti webových a XML technologií a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru.
Více od autora
Jiří Kirchner (5)
Autor metodických a monografických publikací v oblasti psychologie sportu, zážitkové pedagogiky a hudební teorie a pedagogiky. Tvůrce úspěšných mezinárodních grantových projektů. Předseda redakční rady časopisu Journal of Outdoor Activities. Člen redakčního kruhu odborného časopisu pro zážitkovou pedagogiku Gymnasion. Tajemník České asociace psychologů sportu a člen International Committee for Adventure Therapy. V oblasti univerzitního vzdělávání působil na Univerzitě Karlově v Praze, Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a naposledy na Pacific Institute for Sport Excellence, Centre for Sport & Exercise Education, Camosun College, BC, Kanada, se kterou stále externě spolupracuje. Jeho profesní a výzkumná orientace se týká především vývoje a aplikace kurikulí v oblasti Environmental Fitness a Experiential Education. Profesně se orientuje na problematiku psychologie sportu a odolnosti, dobrodružné sporty , dobrodružnou terapii a zážitkovou pedagogiku. Je autorem či spoluautorem mnoha metodických publikací.
Více od autora
Jiří Ješ (5)
Jiří Ješ byl český novinář, publicista a komentátor. Do českého veřejného života vstoupil hned po skončení druhé světové války. Absolvoval gymnázium Na Smetance. Jako student tehdejší Vysoké školy obchodní a funkcionář Svazu vysokoškolského studentstva byl asistentem zástupce šéfredaktora Svobodného slova dr. Miroslava Koháka, pozdějšího ředitele českého vysílání Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Pravidelně též přispíval do Peroutkových Svobodných novin a týdeníku Dnešek. Vzhledem k tomu, že jeho otec Štěpán Ješ byl poslancem Prozatímního i Ústavodárného národního shromáždění, měl on sám přístup k vedoucím politikům tehdejší doby. V únoru 1948 byl členem studentské delegace u prezidenta Beneše. Ihned po únorových událostech roku 1948 byl vyloučen ze studia na všech československých vysokých školách a brzy nato zatčen pro písemný styk s uprchlým studentským předákem Emilem Ransdorfem. V roce 1951 byl uvězněn znovu za velezradu a pokus o emigraci, odsouzen byl na devět a půl roku. Ve vězení strávil celkem pět let. Pak působil v různých podřadných zaměstnáních na severu Čech, kam byla celá rodina z Prahy vystěhována. Teprve když mu bylo čtyřicet let, mohl se stát organizátorem koncertního života vážné hudby. Zde dosáhl značných úspěchů při celostátním zakládání Kruhu přátel hudby a v této oblasti rozvíjel bohatou publicistickou činnost. Po roce 1989 se stal nejdříve komentátorem a moderátorem Radiofóra, pak českého vysílání Rádia Svobodná Evropa a současně autorem pravidelných relací stanice Praha Výročí kulatá a nekulatá a Dialogy nad životem. Podílel se rovněž na vysílání Dobrého jitra z Prahy. V roce 1991 působil krátce jako protokolární úředník Kanceláře prezidenta republiky a v letech 1993 až 1998 byl členem a později předsedou Rady České tiskové kanceláře. Do své smrti působil v Českém rozhlase 6 – připravoval pravidelné páteční Zamyšlení Jiřího Ješe a občas i jiné publicistické relace. Jeho hrob j...
Více od autora
Jiří Holub (7)
Jiří Holub je český spisovatel, cestovatel a průvodce. Vystudoval Hotelovou školu a školu cestovního ruchu v Žatci. V průběhu studia začal pracovat na zámku Červená Lhota, tak se díky povinné praxi dostal k současné profesi kastelána. V roce 1999 se stal kastelánem na vodním hradě Švihov v západních Čechách, později pracoval na Karlštejně a zámku Humprecht v Českém ráji. V průběhu let 2004–2009 studoval na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde navštěvoval semináře Daniely Fischerové, Jiřího Dědečka, Ivony Březinové a Arnošta Goldflama. Jeho diplomová práce byla vydána v roce 2011 pod názvem Zádušní mše za hraběnku. Po ukončení studia začal pracovat jako kastelán na státním zámku Hrubý Rohozec, kde v současné době působí, píše a pracuje. V zimním období jezdí jako průvodce pro cestovní kancelář do Latinské Ameriky, Afriky a dalších destinací, které považuje za inspirativní. Je jedním ze zakladatelů tvůrčí skupiny Hlava nehlava a spoluautorem několika úspěšných sborníků této skupiny. V almanachu Povídka roku 2006 publikoval svou vítěznou povídku Čas jít a čas jít domů. Ve stejném roce zvítězil s povídkou Ta Čtvrtá na Pražském festivalu spisovatelů a cenu za ni si odvezl i ze zlínského Literárního května. V roce 2010 vydal u nakladatelství XYZ dětskou knihu Vzpoura strašidel, která se po třech měsících na trhu dočkala dotisku. Zajímavostí je, že všechny jeho texty byly dokončeny na zahraničních cestách – první kniha na Rapa Nui, druhá v Mexiku, třetí v Chile a poslední čtvrtá , která čeká na vydání, v Egyptě.
Více od autora
Jiří Hnilička (3)
Narozen 18. 5. 1976 v Teplicích. DiS., filmový režisér, scenárista a spisovatel. Též sociální pracovník.
Více od autora
Jiří Haleš (6)
„Celý život jsem usiloval o ochranu přírody, ale pokud to půjde takto dál, brzy již nebude co chránit…“ Ing. Jiří Haleš se narodil 18. srpna 1936 v pražských Holešovicích do úřednické rodiny. Absolvoval gymnázium, po maturitě pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Dejvicích. Navzdory komunistickému režimu procestoval značnou část světa, ve svém životě usiloval a usiluje o ochranu přírody, a to zvláště plazů. Od 60. let je členem Krasové sekce ochrany přírody Společnosti Národního muzea. Je autorem řady odborných knih, v nichž spojuje své cestovatelské zkušenosti se zájmem o přírodu.
Více od autora
Jiří Fiala (6)
Prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc. je emeritní univerzitní profesor dějin české literatury na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Více od autora
Jiří Felix (7)
Narozen 21.2.1931 v Praze. PhDr., CSc., asistent katedry romanistiky, romanista se specializací na rumunštinu, práce z oboru.
Více od autora
Jiří Fanta (5)
Narozen 21.12.1938 v Plzni. PhDr. Ing., ekonom, odborné práce z informačních technologií a systémů v ekonomii, makroekonomie a ekonomietrie, též beletrista.
Více od autora
Jiří Čupera (7)
Narozen 1978. Ing., Ph.D., autor publikací z oblasti motorových vozidel a jejich testování.
Více od autora
Jiří Cejpek (7)
Jiří Cejpek byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník. V letech 1947–1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy knihovnictví a vzdělávání dospělých . V období 1950–1951 vedl knihovnu Studijního lidovýchovného ústavu FF UK, poté pokračoval v letech 1953–1956 v postgraduálním studiu knihovnictví a lingvistiky na tehdejší Filologické fakultě UK. Od roku 1956 vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK jako asistent a později odborný asistent. V roce 1968 byl jmenován docentem. V letech 1973–1990 nemohl z politických důvodů působit na univerzitě. V letech 1974–1985 pracoval ve Výzkumném oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě a poté až do roku 1989 jako vedoucí projektového týmu Výzkumného oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze. Po sametové revoluci se v roce 1990 vrátil a o rok později byl jmenován profesorem. V letech 1990–1994 vedl Katedru knihovnictví a vědeckých informací . Roku 1997 se stal emeritním profesorem UK. V letech 1991–2001 přednášel i na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde v období 1994–1998 vedl Ústav bohemistiky a knihovnictví. V letech 2001–2005 vyučoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na oboru FF MU VIK-Vědecké informace a knihovnictví. Zabýval se především dějinami knihoven, knihovnictvím a informační vědou.
Více od autora
Jiri Beran (3)
Jiří Beran je český šermíř, mnohonásobný mistr ČR a dlouhodobě nejúspěšnější český kordista posledních 15 let. K největším úspěchům jeho kariéry patří vítězství na závodech Světového poháru v Buenos Aires 24. června 2007, kde dokázal porazit i úřadujícího mistra světa Wang Leje z Číny. V roce 2016 se probojoval skrz zónovou kvalifikaci na Olympijské hry do brazilského Rio de Janeira. V roce 2017 přispěl k vítězství českého kordového družstva na Světovém poháru v kanadském Vancouveru.
Více od autora
Jiří Bartoň (5)
PhDr. Jiří Bartoň , regionální historik, pedagog, autor litreratury faktu a naučné liter., zejména monografií o městech a obcích, publicista, heraldik, fotograf, kronikář a lektor v oboru.
Více od autora
Jiří (8)
Více od autora
Jindřich Veselý (6)
Jindřich Veselý český pedagog, loutkářský badatel, publicista, autor loutkových her. První prezident Mezinárodní loutkářské organizace UNIMA, předseda "Loutkářského soustředění" při Masarykově lidověvýchovném ústavu, ředitel Zátkova státního reálného gymnázia v Českých Budějovicích. Jindřich Veselý vyučoval na Zátkově státním reálném gymnáziu v Českých Budějovicích, kde pak působil v letech 1935–1939 jako ředitel Přispěl zakladatelskou měrou k poznání českého loutkářského umění, organizoval výzkum, výstavy a loutkářská setkání. Spoluzakládal Český svaz přátel loutkového divadla a od roku 1912 pro něj redigoval a vlastním nákladem v Chocni vydával časopis Loutkář, nejstarší loutkářské periodikum na světě, které vychází dodnes. Za přispění Jindřicha Veselého byla v roce 1912 založena sériová výroba loutek pro rodinná loutková divadélka, známá pod názvem Alšovo loutkové divadlo. Výroby se ujal A. Münzberg. Jindřich Veselý často navštěvoval představení lidových, profesionálních i amatérských loutkových divadel. Své poznatky z představení a ze setkání s loutkáři, publikoval často v časopise Loutkář. Usiloval nejen o rozvoj a modernizaci loutkového divadla, předávání zkušeností, ale i zachování národních kulturních tradic v loutkovém divadle. Počátkem 20. století mělo loutkové divadlo v Čechách historii více než 200 let. Svou upřímnou snahou si Prof. Veselý získal důvěru pokračovatelů starých loutkářských rodů, kteří mu dávali k otištění či k opisu staré divadelní hry upravené pro loutková divadla, nejrůznější materiály z historie jejich divadel, fotodokumentaci a návody jak účelně některé věci předvádět na loutkovém scéně. Prof. Veselý si velmi vážil práce lidových loutkářů z povolání. Uznával jejich zásluhy o položení základů loutkového divadla a šíření národní kultury napříč celou zemí. Historii některých loutkářských rodů, jejichž umění obdivoval, otiskl rovněž v časopise Loutkář. Například je v ...
Více od autora
Jindřich Špinar (6)
Narozen 1960 na jižní Moravě. Profesor vnitřního lékařství , MUDr., CSc., internista, kardiolog. Studia na LF MU ukončil v r.1985. Od r.2004 je přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno. Zabývá se akutním i chronickým srdečním selháním a hypertenzí a klinickou farmakologií. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří zavedení čtyřstupňové klasifikace známek plicního městnání na RTG snímku a jako první na světě s kolektivem popsali z klinického hlediska ovlivnění remodelace levé komory po infarktu myokardu pomocí AII antagonisty losartanu ve srovnání s captoprilem. Publikuje v oboru. Manželka je rovněž kardioložka MUDr. Lenka Špinarová .
Více od autora