Výpis všech autorů

Vinod Verma

Dr. Verma vyrůstala se silnou rodinnou tradici Ayurvedy s babičkou, která měla obrovské ajurvédské moudrosti a byla nadaná léčitelka.

Rudolf Veselý

Rudolf Veselý byl pedagog, botanik-mykolog a publicista. Absolvent učitelského ústavu v Soběslavi po učitelské praxi v Praze a dálkovém studiu Přírodovědecké fakulty UK se zabýval systematikou a taxonomií hub. Spolu s Františkem Smotlachou založil v roce 1921 Československou mykologickou společnost. Zpracovaná díla o houbách a atlasy většinou sám ilustroval. Daroval soběslavskému a táborskému muzeu sbírku hub a lišejníků.

Pavel Vežinov

Vl. jm. Gugov Nikola Delčev. Vystudoval filozofii, redaktor. V literárním debutu Ulica bez pavaž popisoval život v rodné Sofii. Problematice současnosti zůstal věrný ve většině svých děl. Mezi SF lze řadit novely Barierata, Belijat gušter , ve kterých se zabývá morálkou lidí budoucnosti, kteří nejsou schopni žít ve společnosti, která je obklopuje. Obě novely jsou varováním před podobným vývojem lidské společnosti. Do žánru SF jsou také řazeny povídková sbírka Sinite peperudi , románová vesmírná opera Gibelta na Ajaks a Neverojatni istorii . V. je i autorem próz pro mládež a cestopisů; za svou tvorbu získal řadu státních cen. Č. a s. vydal V. ještě dalších šest děl nepatřících do oblasti SF, ale tematicky spjatých s 2. světovou válkou a budováním socialismu v Bulharsku. In: Neff, Olša – Encyklopedie literatury science fiction

Lope de Vega

Lope de Vega byl španělský dramatik, básník a prozaik. Studoval teologii a filozofii. Je mu připisováno přibližně 2000 her, z nichž se dochovalo 425. Mezi nejlepší se řadí zejména jeho historická dramata, která mají složité zápletky a rušný děj, s častým motivem cti. Vytvářel dramata „pláště a kordu“ a je zakladatelem nového dramatu jménem španělská komedie, což je veršované drama, kde se mísí tragické a komické prvky, rozdělené do tří částí. Studoval na jezuitské koleji v Madridu, ale ve dvanácti letech utekl z domova a vstoupil do služeb ávilského biskupa. Ve třinácti letech napsal svoji první divadelní hru. Po krátký čas studoval na univerzitě, prošel i armádou, v níž se účastnil invaze do Anglie, poté žil ve Valencii. Prožíval mnoho milostných vztahů . Byl dvakrát ženatý, ale k hlavní událostí v jeho životě došlo v roce 1634, kdy mu královský komorník unesl dceru. O rok později Lope de Vega zemřel. Za jeho rakví šel celý Madrid. Lopemu de Vegovi se připisuje až 2 000 prací, z nichž se dochovalo asi 470. Jeho autorství je však potvrzeno jen u 314 z nich. Psal mimo jiné náboženské hry , pastýřské hry , národní komedie s náměty antické a jiné historie , mravoličné komedie , komedie pláště a dýky , pastýřské romány a sonety . Lope de Vega je považován za tvůrce tzv. komedie pláště a dýky, která čerpá náměty ze šlechtické společnosti, přináší témata, jako jsou láska, čest, žárlivost. Nezajímá se o prostředí a okolnosti, ale plně se soustřeďuje na zápletku. Prostřednictvím těchto...

Jindřich Veselý

Jindřich Veselý český pedagog, loutkářský badatel, publicista, autor loutkových her. První prezident Mezinárodní loutkářské organizace UNIMA, předseda "Loutkářského soustředění" při Masarykově lidověvýchovném ústavu, ředitel Zátkova státního reálného gymnázia v Českých Budějovicích. Jindřich Veselý vyučoval na Zátkově státním reálném gymnáziu v Českých Budějovicích, kde pak působil v letech 1935–1939 jako ředitel Přispěl zakladatelskou měrou k poznání českého loutkářského umění, organizoval výzkum, výstavy a loutkářská setkání. Spoluzakládal Český svaz přátel loutkového divadla a od roku 1912 pro něj redigoval a vlastním nákladem v Chocni vydával časopis Loutkář, nejstarší loutkářské periodikum na světě, které vychází dodnes. Za přispění Jindřicha Veselého byla v roce 1912 založena sériová výroba loutek pro rodinná loutková divadélka, známá pod názvem Alšovo loutkové divadlo. Výroby se ujal A. Münzberg. Jindřich Veselý často navštěvoval představení lidových, profesionálních i amatérských loutkových divadel. Své poznatky z představení a ze setkání s loutkáři, publikoval často v časopise Loutkář. Usiloval nejen o rozvoj a modernizaci loutkového divadla, předávání zkušeností, ale i zachování národních kulturních tradic v loutkovém divadle. Počátkem 20. století mělo loutkové divadlo v Čechách historii více než 200 let. Svou upřímnou snahou si Prof. Veselý získal důvěru pokračovatelů starých loutkářských rodů, kteří mu dávali k otištění či k opisu staré divadelní hry upravené pro loutková divadla, nejrůznější materiály z historie jejich divadel, fotodokumentaci a návody jak účelně některé věci předvádět na loutkovém scéně. Prof. Veselý si velmi vážil práce lidových loutkářů z povolání. Uznával jejich zásluhy o položení základů loutkového divadla a šíření národní kultury napříč celou zemí. Historii některých loutkářských rodů, jejichž umění obdivoval, otiskl rovněž v časopise Loutkář. Například je v ...

Čestmír Vejdělek

Čestmír Vejdělek byl český spisovatel, publicista a redaktor. Emigroval do Německa. Publikoval též pod pseudonymem Alexandr Jandera. Jeho syn Čestmír Kopecký se stal televizním producentem a dramaturgem. Bývalý redaktor a v letech 1951 až 1967 ředitel nakladatelství Mladá fronta. V roce 1967 se stal ředitelem Státního nakladatelství dětské knihy . Protože byl v době normalizace politicky perzekvován, z ředitelského postu musel odejít, od roku 1972 do roku 1977 pracoval v dělnických profesích . V roce 1977 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde působil jako spisovatel a publicista - jednalo se o vydavatele exilového časopisu Listy. Je mimo jiné autorem několika románů žánru sci-fi, z nichž patrně vůbec nejznámější a nejčtenější je román Návrat z ráje z roku 1961, který původně vyšel na pokračování v časopise Mladý svět. Z exilu pochází jedna SF povídka Květinový dar, otištěná roku 1991. Zemřel ve svých 86 letech 14. listopadu 2011 v Kolíně nad Rýnem.

Bertrand Vergely

Bertrand Vergely absolvoval vysokoškolská studia filozofie a přednáší filozofii na pařížském Ústavu politických věd. Je autorem řady publikací o filozofii.

Vladimír Vendyš

Narozen 10.4.1896 ve Veltrusích, zemřel 11.10.1961 v Praze. PhDr., docent anglistiky na Vysoké škole obchodní. Práce v oboru, překladatel z angličtiny a ruštiny.

Suzanne Vega

Suzanne Vega je americká zpěvačka a skladatelka proslulá svou eklektickou hudbou inspirovanou folkem. Stala se vůdčí osobností folkového hudebního obrození na počátku 80. let 20. století díky svému debutovému albu " Suzanne Vega ," které vyšlo v roce 1985. Její kariéra výrazně nabrala na obrátkách po vydání druhého alba "Solitude Standing" v roce 1987, které obsahovalo hitové singly "Luka" a "Tom's Diner". První jmenovaná píseň jí přinesla uznání kritiků a široké uznání za citlivé ztvárnění zneužívání dětí.

Nikolaj Michajlovič Verzilin

Nikolaj Michajlovič Verzilin botanik, doktor pedagogických věd, profesor, člen korespondent sovětské Akademie pedagogických věd a spisovatel. Nikolaj Michajlovič Verzilin se narodil r. 1903 v malé vsi Safronovka, v Kurské oblasti nedaleko dnešních hranic Ruska s Ukrajinou. V roce 1919, když mu bylo pouhých 16 let, začal působit jako učitel základní školy v městečku Malaja Višera, na trati Moskva–Petrohrad v Novgorodské oblasti. Přitom ale dál pokračoval při ve svém vzdělávání. Roce 1928 dokončil studium na Leningradském zemědělském institutu a dál pokračoval ve studiu na Leningradském státním pedagogickém institutu. V následujícím roce 1929 publikoval svůj první článek, který měl za cíl přitáhnout zájem čtenářů ke studiu botaniky. Na škole kde učil zřídil výzkumnou laboratoř a pokusná políčka – koutky divoké přírody – kde mohli žáci prakticky využívat znalosti nabyté v hodinách botaniky a zoologie. Pro potřeby výuky také začal psát své první knihy, ve kterých shrnul svoje zkušenosti s výukou botaniky. Byly určeny především pedagogům: Napsal také učebnici botaniky pro žáky pátých a šestých tříd rusky Уроки ботаники в пятом классе , jejíž novum proti všem předchozím učebnicím bylo především ve spojení vědecké stránky učiva s jeho praktickou aplikací využitelnou v zemědělství. Roku 1932 získal doktorát a stal se vědeckým pracovníkem na pedagogických věd. Od r. 1952 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. R. 1955 byl zvolen za člena Akademie pedagogických věd SSSR a od r. 1967 působil jako profesor konzultant na Leningradském pedagogickém institutu O. Herzena. Nikolaj Verzilin byl rovněž talentovaným spisovatelem knih pro mládež, ve kterých populární formou aplikoval své botanické znalosti. Debutoval během druhé světové války r. ...

Miloš Veselý

Překlady z němčiny.

Karel Veselý

Karel Veselý je hudební publicista a spisovatel. Absolvoval Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě a Filozofickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně, obory anglistika a filozofie. Pracoval jako učitel nebo překladatel, od roku 2008 se živí jako publicista na volné noze. Spolupracuje s ČR-o Radio Wave, je členem redakce časopisu Full Moon, píše pro A2, Salon Práva nebo portály Alarm a Aktualne.cz. Je autorem či spoluautorem následujících publikací. Karel Veselý se dále podílel na publikacích Dotknout se světa / To touch the world , Made in Japan: Eseje o současné japonské popkultuře , Kmeny 90 , Fordlandia a Křičím: „To jsem já.“ . Je členem rady hudební ceny Vinyla.

Josef Velenovský

Josef Velenovský byl český botanik, mykolog a filosof, profesor Univerzity Karlovy. V letech 1878–1883 vystudoval na Karlově univerzitě botaniku a filosofii. Byl žákem Ladislava Čelakovského, navštěvoval i botanické přednášky Moritze Willkomma. Velmi cenná je Velenovského latinsky psaná květena Bulharska Flora Bulgarica . Velenovský publikoval také díla z oborů morfologie rostlin, mykologie, bryologie a paleobotaniky. Významná je jeho Srovnávací morfologie rostlin . V r.1885 se na UK habilitoval, 1892 byl jmenován mimořádným a 1898 řádným profesorem botaniky . Významných badatelských výsledků dosáhl zejména v oblasti mykologie a srovnávací morfologie rostlin. V Praze založil Botanický ústav a řídil tamější botanickou zahradu. Svéráznými úvahami, především ve spisu Přírodní filosofie, zasáhl i do filozofie, kde chtěl navázat na Marešovu kritiku pozitivismu, naturalismu a na jeho úvahy metodologické. Při tom se dostal pod vliv krajního spiritualismu, okultismu. Karel Vorovka ho označil za „magického idealistu“ . Základními kategoriemi V. přírodní filozofie jsou hmota, duch, éter. Hmota je všude v prostoru spojena éterem s duchem, duch je pojítkem všeho, a proto duchovní svět je tím pravým světem . Proti evolučnímu názoru kladl asi dvacet nových principů, např. princip organické harmonie . Ve V. příspěvcích o otázkách společenských, kulturních a politických je zřejmý jeho politický konzervatismus a odpor vůči domácí „realistické tradici“....

Jiřina Velemanová

Jiří Veltruský

Jiří Veltruský, původním jménem Jiří Vařečka byl český divadelní teoretik a politolog, představitel poúnorové vlny exilu. Byl synem spisovatele Ladislava Veltruského , jehož pseudonym přijala v roce 1928 rodina jako úřední příjmení. Studoval na Univerzitě Karlově estetiku a sociologii, pod vlivem Jana Mukařovského se hlásil ke strukturalismu, byl také aktivní v Divadelním kolektivu mladých. Poté, co okupanti zavřeli vysoké školy, pracoval jako nakladatelský redaktor a později dělník ve firmě ETA. Účastnil se sociálnědemokratického protinacistického odboje, po osvobození působil v Ústřední radě odborů, pro konflikty s komunistickým vedením byl sesazen a po únoru 1948 emigroval do Rakouska a pak se usadil ve Francii. Působil jako politický publicista v Hlasu Ameriky, Právu lidu nebo ve francouzských časopisech Oedipe, La Révolution prolétarienne a Le Contrat social, byl také dlouholetým funkcionářem Mezinárodní konfederace svobodných odborů. Je spoluautorem komentovaného českého překladu Marxova Kapitálu. Publikoval také pod pseudonymy Daniel Simon, Pavel Bartoň nebo Paul Barton. Jeho manželka Jarmila Veltruská je odbornicí na české středověké divadlo.

Jiří Maria Veselý

Jiří Maria Veselý byl římskokatolický kněz řádu dominikánů, politický vězeň a archeolog. Jiří Maria Veselý se narodil jako Leopold Veselý v Protivanově na Drahanské vrchovině v tradiční věřící rodině, ze které v minulosti vzešlo několik kněží a řeholníků. Jeho rodiči byli Josef Veselý a Marianna, roz. Kolísková . Prožil jakousi osobní konverzi a vstoupil k dominikánům v Olomouci. Řád jej poslal studovat do Říma na dominikánskou universitu Angelicum. V Římě se zúčastnil pohřbu řeholníka Hyacinta Marii Cormiera OP, shodou okolností mohl nést rakev s jeho tělem. Právě za jeho římských studií vypukla 2. světová válka. Rektor university jej zapojil do odboje. Ve Veroně jen těsně unikl trestu smrti zastřelením, protože byl křivě obviněn z kolaborace s Němci. Po válce jej měl ministr obrany a pozdější prezident generál Ludvík Svoboda jako sekretáře. V roce 1946 se stal převorem pražského dominikánského kláštera u kostela sv. Jiljí. Tam působil do roku 1950, kdy byl se spolubratřími internován v klášteře v Želivi na Pelhřimovsku, který tehdy fungoval jako internační tábor pro katolické duchovní pro režim zvláště „nebezpečné“. V Želivi se octl na pokraji smrti. Po špatných injekcích dostal celkovou otravu krve a lékař mu dával jen několik dní života. Nepochopitelným způsobem se však uzdravil. Čtrnáct dní po jeho uzdravení byl internační tábor v Želivském klášteře zrušen a kněží byli propuštěni. Otec Jiří se vrátil do rodného Protivanova a hledal zaměstnání. Místní farář mu obstaral místo na archeologických vykopávkách na Velehradě. Otec Jiří tam na sebe upozornil StB tím, že objevil údajný hrob arcibiskupa sv. Metoděje. Tato informace byla nepřijatelná a na pokyn StB byly vykopávky zničeny. Otec Jiří si je ale stihl fotograficky zdokumentovat. V době politického uvolnění v roce 1968 na pokyn představeného odcestoval do Itálie, v...

Émile Verhaeren

Émile Adolphe Gustave Verhaeren byl belgický, francouzsky píšící básník a dramatik. Narodil se v katolické rodině ve vlámském městečku Sint-Amands , ale jeho vzdělání bylo čistě francouzské. Studoval na lyceu v Bruselu a na jezuitské koleji v Gentu. Zde byli jeho přáteli např. Georges Rodenbach, G. Le Roy, Charles Van Lerberghe. Vzepřel se přání rodiny, aby se stal knězem nebo aby převzal po strýci vedení stáčírny oleje, a v roce 1874 začíná studovat práva v Lovani. Během studií se spřátelil s Maxem Wallerem, který v roce 1881 začal vydávat revui pro moderní belgickou literaturu s názvem La Jeune Belgique. Studia zakončil doktorátem v roce 1881. Poté nastupuje jako koncipient u advokáta Edmonda Picarda . Verhaeren zanedbával své povolání, žil bouřlivým bohémským životem. Opustil zaměstnání a věnoval se pouze literatuře a výtvarné kritice. Špatná životospráva a rozpory s rodinou vedly k tomu, že se zhroutil a propadl dekadenci. Po překonání tohoto období se obrací k aspektům moderní společnosti. Zdá se mu, že civilizační pokrok a humanismus překonají všechny rozpory ve společnosti. Vstupuje do belgické dělnické strany, účastní se osvětové práce. Hodně cestuje: Německo, Španělsko, Londýn, Paříž. Během své druhé návštěvy Paříže v roce 1885 se seznamuje se spisovateli: Joris Karl Huysmans, Maurice Barrès, Stéphane Mallarmé, René Ghil. V roce 1891 se oženil s Marthou Massin. Roku 1899 se trvale usazuje v pařížském předměstí Saint-Cloud. Po vypuknutí první světové války prožívá deziluzi, upadá až ke krajnímu francouzskému nacionalismu. Aby prospěl své napadené vlasti, pořádá přednášková turné. Během jednoho z nich zahynul v Rouenu, kde upadl pod rozjíždějící se vlak., Debutuje sbírkou parnasistní žánrové poezie Les Flamandes, 1883 . Později p...

Denise Vernerey

Francouzská autorka publikací z řeckých dějin.

Božena Vejrychová-Solarová

Božena Vejrychová-Solarová byla česká pedagožka, malířka a spisovatelka. Boženin otec byl Jan Solar obuvník , matka Božena Solarová-Režná , rodiče měli svatbu 3. května 1880. Měla sestru Josefu Solarovou . Provdala se za malíře Rudolfa Vejrycha . Božena Vejrychová-Solarová studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha svého příštího manžela , u Jindřicha Hlavína a v Paříži. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, s nímž vystavovala v Paříži, Vídni a v Praze. Vyučovala kreslení na pražských, zejména dívčích školách, podílela se na tvorbě učebnic. Ilustrovala hlavně dětské knihy, k loutkářství přispěla svými knihami Kašpárkovo divadlo a Loutky Matěje Kopeckého. Bydlela v Praze XII, na adrese Mánesova 30.

Barbora Vencourová

Zdeněk Večeřa

Práce z oboru chemie.

Walter J Veith

Walter Julius Veith je jihoafrický zoolog, který po svém obrácení na křesťanskou víru odmítl teorii evoluce ve prospěch kreacionismu a vzdal se vyučování na Ústavu zoologie na univerzitě v Kapském městě. Vystupuje po celém světě na veřejných přednáškách.

Vladimír Veit

Vladimír Veit je český písničkář, zakládající člen sdružení Šafrán. V roce 1981 odešel do exilu, vrátil se v roce 1990. Vystupovat začal v roce 1967 společně s Jaroslavem Hutkou. Už o rok později se však každý vydává svou vlastní cestou, i když společné písničky vlastně nikdy dělat nepřestali. V letech 2007–2011 jich napsali skoro stovku, a je již zavedeným pravidlem, že Vladimír Veit píše hudbu k textům Jaroslava Hutky, Zorky Růžové a j.,  Přesto ale Veit těžiště své tvorby vidí především ve vlastních textech a písních. Ze třinácti vydaných CD je autorských sedm. Mimo spolupráce s Hutkou zhudebňuje a vydává české i zahraniční básníky. Jeho LP a pozdější CD vydalo nakladatelství Šafrán ve Švédsku, Alfa ve Vídni a po roce 1989 Panton, Bonton, Indies Records a Galén. Kromě těchto oficiálních vydání si vydává CD i sám ve své vlastní režii. V červnu 2016 vyšla jeho autobiografická vzpomínková kniha „Ještě to neskončilo“. V současnosti pracuje na dalším albu s pracovním názvem „Lístek do památníku“ .

Václav Veselý

Narozen 6. 5. 1911 v Hamburgu , zemřel 1997. Chemický technolog, zabýval se problematikou tuhých paliv a atomové energie.

Timur Vermes

Timur Vermes je německý novinář a spisovatel. Je synem Maďara, který uprchl z vlasti po potlačeném povstání roku 1956 a Němky. Po maturitě studoval na univerzitě v Erlangenu dějiny a politologii. Působil jako novinář například v mnichovských Abendzeitung nebo kolínském Expressu. V roce 2007 začal psát jako ghostwriter – například Was vom Tode übrig bleibt. Svůj debutový román vydal v roce 2012 pod titulem Er ist wieder da – satiru o Hitlerovi, který se probudí v roce 2011 na jedné louce v Berlíně, začne vystupovat v různých televizních pořadech a získává opět oblibu. Po představení knihy na frankfurtském veletrhu se stal román bestsellerem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timur Vermes na německé Wikipedii.

The Ventures

The Ventures je americká instrumentální rocková skupina, která vznikla v roce 1958 v Tacomě ve státě Washington. Skupina, kterou vytvořili Don Wilson a Bob Bogle, je široce uznávaná pro svůj vliv na styl surfové hudby, přestože nepochází z tradiční surfařské oblasti. Proslavili se hitem "Walk, Don't Run" z roku 1960 a jsou známí svým inovativním používáním kytarových efektů a nahrávacích technik. The Ventures ' hudba často obsahovala melodické kytarové linky a sevřené aranže, což jim pomohlo stát se jednou z nejprodávanějších instrumentálních kapel všech dob.

Pavel Josef Vejvanovský

Pavel Josef Vejvanovský byl český hudební skladatel a trubač barokní éry. Je uznáván pro svůj významný přínos hudebnímu životu moravské Kroměříže, kde působil po většinu své kariéry. Vejvanovský zastával funkci kapelníka na kroměřížském biskupství pod patronací biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Jeho skladby zahrnují rozmanitou instrumentální hudbu, jako jsou sonáty, serenády a symfonie, což byly typické žánry barokního období.

Lenka Velebová

Autorka knihy o konstruování oděvních střihů.

Jevgenij Serafimovič Veltistov

Ruský spisovatel a scénárista. Proslavil se vědeckofantastickou prózou pro mládež, zejména sérií s postavami robota- chlapce Elektronka a jeho kamarádem Serjožou. Dobrodružství bylo v roce 1980 zfilmováno a běželo i v Československé televizi. Manželka Marta Petrovna Baronovová byla také spisovatelka, jednu knihu napsali spolu .

Enn Vetemaa

Enn Vetemaa byl estonský spisovatel literatury 2. poloviny 20. století – prozaik, dramatik i básník. Enn Vetemaa vystudoval chemii na polytechnickém institutu v Tallinnu a krátce působil jako chemický inženýr ve výrobě. Následně však od technické kariéry přešel k umění. Na tallinské konzervatoři absolvoval obor skladba. Než se roku 1977 stal spisovatelem na plný úvazek, působil jako redaktor a kulturní činitel. Do světa literatury vstoupil Enn Vetemaa jako básník počátkem 60. let, dnes je znám především svou prózou. Ještě v 60. letech vydal několik novel, které jsou detailními analýzami lidské osobnosti a chování. První z nich je novela Pomník z roku 1965, jež popisuje konání sochaře kariéristy, který jako by tahal za pomyslné nitky a manipuloval svým okolím ke svému vlastnímu prospěchu. Kritizováno je zde předstírané omezování a podléhání konvencím bez ohledu na umělecký přínos či jiné společenské hodnoty. Druhou obdobně zaměřenou novelou je Hudlař z roku 1967. Zde se jedná o psychologickou analýzu vyhrocenou tragickým příběhem nevděku a zrady osoby, která byla pro vývoj protagonistova života nepostradatelná. Zároveň dílo nabízí letmý pohled na způsob, jakým fungovala kultura SSSR, a na ty, kteří se kulturního dění účastnili. Ze druhé poloviny 70. let pochází tzv. malý román Snovači stříbrných snů , který poukazuje na to, jak jsou různé posty obsazovány nedostatečně kvalifikovanými či neschopnými lidmi. Dílo je psáno z pohledu několika postav, je tedy zároveň sondou do jejich niter, jejich myšlenek a plánů. V roce 1979 vyšla kniha s názvem Ach tak... popisující příběh člověka, který se i přes veškerou snahu být co nejprospěšnější zprotiví režimu a nedosáhne vytouženého povýšení. Všechna čtyři zmíněná díla, v češtině vydaná roku 1984 pod souhrnným názvem Snovači stříbrných snů, spojuje téma potrestané touhy dosáhnout něč...

Alena Veselá

Zdeněk Velíšek

Bystrý, neúnavný a neobyčejně precizní rukopis Velíška charakterizuje jako autoritu v našich poměrech mimořádnou. Přes velký pracovní úvazek ve zpravodajství je Velíšek portálu ČT24 věrný od jeho založení. Jeho pohled na evropskou a světovou zahraniční poltiku je nenahraditelný. Dlouholetý člen a doyen zahraniční rubriky zpravodajství ČT - moderátor, redaktor, reportér a editor pořadu Evropské události. Komentátor světové zahraniční politiky, vynikající znalec problematiky EU, spolupracovník celé řady renomovaných redakcí, služebně nejstarší spolupracovník a komentátor internetového portálu ČT24.

Sandra Vebrová

Sandra Vebrová je studentka divadelní vědy, nadějná autorka fantasy o vlkodlacích. Sandra Vebrová byla v letech 1993 - 1999 členkou Dismanova rozhlasového dětského souboru a byla oceněna cenou Prix Bohemia za nejlepší dětský herecký výkon v rozhlasové hře Anička skřítek a Slaměný Hubert - za roli Aničky. V roce 1998 vyhrála Sandra Vebrová celostátní literární soutěž o nejlepší pohádkový příběh, kterou pořádal Český rozhlas - pohádka byla i realizována. V témže roce získala 2. místo v Ciak junior, celostátní soutěži o nejlepší námět. V roce 2000 získala 2. místo v celostátní soutěži sci-fi klubu Terminus, kategorie pohádka. V letech 1999 - 2003 byla Sandra Vebrová členkou literárně - dramatického souboru pod vedením herečky a pedagožky Dany Hlaváčové. Nyní studuje na Filosofické fakultě UK Praha - obor divadelní věda. V roce 2005 Česká televize na základě jejího námětu a scénáře natočila a odvysílala televizní pohádku Nepovedený kouzelník. Vedle psaní románů se Sandra Vebrová věnuje také divadlu, dabingu a píše i písňové texty. Práci ve filmu si zkusila v roli sestřičky v seriálu Pojišťovna štěstí. Hereckou zkušenost využívá při besedách a autorských čteních. V budoucnosti by Sandra Vebrová chtěla skloubit psaní knih se scenáristikou. Sní i o generačním románu. Zatím sbírá zkušenosti, mimo jiné i na půlročním studiu ve Španělsku.)

Ryan Ver Berkmoes

Autor turistických průvodců. Napsal více než 110 příruček pro Lonely Planet.

Petra Vejvodová

Narozena 1984. Mgr. et Mgr., Ph.D., politoložka a vysokoškolská učitelka se zaměřením na politický pravicový extremismus a radikalismus v Evropě a bezpečnostní politiku.

Petr Velfel

Narozen 4.6.1966 v Olomouci. Mgr., vydavatel a publicista, práce z oblasti astronomie, bydlení a životního stylu, též překladatel a fotograf.

Miroslav Veverka

Narozen 28. 5. 1927, zemřel 29. 4. 2020. JUDr., právník. V 60. a 70. letech publikoval články z oblasti kriminologie. V letech 1990-2003 soudcem Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, též autor publikace z oblasti evoluční teorie a obecného vědeckého poznání.

Michaela Vetešková

Rozhlasová novinářka, autorka několika knížek pro děti a divadelních her. V roce 2011 na sebe upozornila knihou reportážních pohádek Jak maminka vylezla na strom, navázala na ni knihou Jak maminka vylezla na věž . Obě knihy ilustrovala známá výtvarnice Lucie Seifertová. Pojem "reportážní pohádky" vymyslel režisér Karel Weinlich, když si příběhy M. Veteškové pročetl. V podstatě jde o reportáže, které natáčela pro ČRo přetvořené do pohádkové podoby pro děti. V tradici reportážních pohádek pokračuje i nadále. Na podzim roku 2018 vychází u nakladatelství Verzone a vydavatelství Radioservis kniha Jak maminka vyprávěla o 20. století. Výtvarně knihu zpracovala Lenka Jasanská. Michaela Vetešková pak pro předškoláky vytvořila vyprávění o skřítkovi Picimínkovi, který cestuje po městě a hledá si přátelé, a o malém Vlakáčkovi, který žije v kamenném hrádečku a dohlíží na chod na nádraží v Dršovicích. Knihu s ilustracemi Lucie Seifertové věnovala rozhlasovému skřítkovi k jeho 55. narozeninám – Jak Hajaja vyprávěl o Picimínkovi a Vlakáčkovi . Pohádky májí také svou audio-podobu.

Lope Félix de Vega Carpio

Josef Veselý

Narozen 12.4.1911 v Tržku u Svitav, zemřel 18.5.1994. Paed.dr., CSc., pracovník katedry ruského jazyka, pedagogické práce.

Josef Velda

Josef Velda byl český herec. S divadlem začínal nejprve jako ochotník ve Smiřicích. Po studiu na gymnáziu v Hradci Králové absolvoval herectví na pražské DAMU, které dokončil v roce 1953. Své první angažmá získal v mosteckém Divadle pracujících, kde působil v letech 1953–1955 a 1957–1961. Zde vytvořil řadu velkých rolí. V roce 1961 byl angažován do pražského Národního divadla, nejprve jako člen pomocného uměleckého souboru a od roku 1963 až do svého odchodu do důchodu v roce 1992 jakožto řádný člen činoherního souboru. Ačkoliv se jednalo o herce s velmi jemným a vřelým hlasovým projevem na scéně Národního divadla i v československém filmu obvykle vytvářel spíše vedlejší, drobné a epizodní role. Jeho dobré hlasové dispozice však velice dobře využil zejména Československý rozhlas, kde účinkoval v řadě významných rozhlasových her. V Československé televizi si také zahrál zejména v televizních inscenacích. Jeho děti dcera Apolena Veldová i syn Martin Velda se také stali herci.

Jiří Veřtat

Jaroslav Veteška

Dr. Veteška patří u nás k velmi fundovaným odborníkům v oblasti andragogiky a řízení lidských zdrojů. Jeho práce týkající se kompetencí ve vzdělávání patří ke špičkovým dílům v oboru. Toto nové dílo lze přiřadit k probíhající diskusi o kompetencích v e vzdělávací oblasti i v oblasti intervence do lidských zdrojů v podnicích a organizacích Velmi správně je v práci charakterizována kontextuální specifičnost významu pojmu kompetence v různých etapách lidského života... Autor velmi přesvědčivě ukazu je, že kompetence mohou být získávány a ovlivňovány prostřednictvím vnějších intervencí do lidských zdrojů. doc. PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Akcent, který autor k lade nejen na edukační, ale rovněž na sociální rozměr daného konceptu, činí z posuzované odborné publikace nejkomplexnější zdroj poznatků určený nejen pro pedagogické pracovníky, andragogy různé profilace, ale zároveň též pro studenty i praktiky obor ů personální řízení, respektive řízení či rozvoj lidských zdrojů Zvláště pozitivně hodnotím autorův soustavný zájem o deskripci a analýzu změn v paradigmatech počátečního i dalšího vzdělávání a jejich reflexi ve vlastní vědecko-výzkumné činnosti, je jíž závěry jsou v textu rovněž uvedeny a vhodně tak doplňují další statistická data, týkající se jak účasti na vzdělávání zvláště u dospělé populace, tak obecnějších požadavků na výsledky učení... PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Publikace se teoreticky a metodologicky zabývá významným fenoménem přelomu 20. a 21. století klíčovými kompetencemi v kontextu sociálních a hospodářských změn. Autor dává uvedené ko mpetenční pojetí do širších edukačních souvislostí, a to vždy se stálým zřetelem k možnostem aplikace do různých společenských oblastí, zejména pak do vzdělávání, rozvoje a řízení lidských zdrojů prof. PhDr. Alena Vališová, CSc.Katedra věd o výc...

Jaroslav Vejs

Jan Veselý

Ing., vertebrogenní terapeut, zabývá se biomechanikou lidského těla, autor publikací z oboru alternativních léčitelských metod.

Jan Večeř

Narozen 23.4.1942 v Bludově. JUDr., ing., CSc., odborný asistent Ústavu marxismu-leninismu University Karlovy v Praze. Práce z oboru ekonomiky, překlady z ruštiny.

Irene von Velden

Německá prozaička, autorka milostné a dobrodružné literatury.

Irena Veselá

Narozena 27. 5. 1977 v Brně. Muzikoložka a historička.

Helena Veličková

Narozena 21. 8. 1955. PhDr., knihovnice ve Vědecké knihovně v Olomouci, oddělení Věcného zpracování fondu, publikuje v časopisech KROK a Čtenář, také se zabývá grafologií.

František Veselý

František Veselý byl český fotbalista, a československý reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976. Vyrostl v Holešovicích na klasickém plácku, kde už jako dvanáctiletý upoutal pozornost na turnaji mládeže v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Tam si ho všiml trenér mládeže Slavie Emil Seifert. A bylo rozhodnuto. Zrodil se tak jeden z nejvěrnějších slávistů historie; v sešívaném dresu totiž strávil 25 let a odehrál 404 ligových utkání. Byl to klasický rychlý pravý útočník. S fotbalem začínal ve Slavii , následovalo dvouleté působení v Dukle , poté návrat do Slavie . V roce 1980 přestoupil do rakouského Rapidu Vídeň , tam se ale dlouho neohřál a už hrál za Sparkasse Zwettl . Kariéru ukončil v klubu First Vienna . Pomohl československé reprezentaci k postupu na MS 1970 v Mexiku. Byl členem zlatého týmu z ME 1976 konaném v Jugoslávii, kde v semifinále proti Nizozemsku připravil v prodloužení gól pro Zdeňka Nehodu a druhý sám vstřelil. K fotbalu ho přivedl otec, který hrál v lize v letech 1945–51 za SK Pardubice, SK Židenice, Čechii Karlín a Slavii. Jeho syn František okusil ligu ve Slavii a Bohemians a dále hrál v Rakousku, až do svých 50let v nižšich soutěžích. Poté se vydal hrát 1.B.Třídu k Turnovu, do Sokola Pěnčín.V lize nastoupil i jeho vnuk Daniel Veselý. František Veselý zemřel náhle a nečekaně 30. října 2009.

Ferdinand Veselý

Narozen 1903 v Lounech, zemřel 7.2.1958 v Praze. Profesor matematiky, práce z oboru.

Eva Večeřová

Autorka publikace z oboru kynologie.

Eugen Vencovský

Narozen 9.4.1908 v Prostějově, zemřel 6.1.1999 v Plzni. MUDr., DrSc., profesor, přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Práce v oboru.

Dmitrij Veriščagin

Publikace v oboru alternativní medicíny.

Bruno Vespa

Italský novinář a televizní moderátor, původním vzděláním právník, ředitel televizní stanice, autor společenskovědní literatury, práce o médiích.

Alena Večeřová-Procházková

Narozena 1971. MUDr., psychiatrička, od roku 1996 odborná asistentka na Katedře psychiatrie IPVZ v Psychiatrické léčebně Praha-Bohnice. Od roku 2004 působí jako lektorka výcvikové komunity ve Skálově institutu. Odborné práce z psychiatrie a toxikomanie.

Vladislav Větrovec

Právník.

Valíková Veronika

Václav Veverka

Narozen 1873 v Praze. Ing., středoškolský profesor, spis z oboru stavitelství.

Tereza Verecká

Tereza Verecká je autorka, dramaturgyně a dramatička. Vystudovala obor tvorby textu a scénáře na Vyšší odborné škole Konzervatoře Jaroslava Ježka a posléze činoherní dramaturgii na pražské DAMU. Její hry vyšly pod názvem Kamenná, divná věc… v nakladatelství Akropolis, dále pak v překladu do maďarštiny a srbštiny. Má na kontě několik rozhlasových her, textů a pohádek pro děti i dospělé. Působí mimo jiné v divadle BodyVoiceBand.