Výpis všech autorů

Karel Veselý

Karel Veselý je hudební publicista a spisovatel. Absolvoval Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě a Filozofickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně, obory anglistika a filozofie. Pracoval jako učitel nebo překladatel, od roku 2008 se živí jako publicista na volné noze. Spolupracuje s ČR-o Radio Wave, je členem redakce časopisu Full Moon, píše pro A2, Salon Práva nebo portály Alarm a Aktualne.cz. Je autorem či spoluautorem následujících publikací. Karel Veselý se dále podílel na publikacích Dotknout se světa / To touch the world , Made in Japan: Eseje o současné japonské popkultuře , Kmeny 90 , Fordlandia a Křičím: „To jsem já.“ . Je členem rady hudební ceny Vinyla.

Jaroslav Veteška

Dr. Veteška patří u nás k velmi fundovaným odborníkům v oblasti andragogiky a řízení lidských zdrojů. Jeho práce týkající se kompetencí ve vzdělávání patří ke špičkovým dílům v oboru. Toto nové dílo lze přiřadit k probíhající diskusi o kompetencích v e vzdělávací oblasti i v oblasti intervence do lidských zdrojů v podnicích a organizacích Velmi správně je v práci charakterizována kontextuální specifičnost významu pojmu kompetence v různých etapách lidského života... Autor velmi přesvědčivě ukazu je, že kompetence mohou být získávány a ovlivňovány prostřednictvím vnějších intervencí do lidských zdrojů. doc. PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Akcent, který autor k lade nejen na edukační, ale rovněž na sociální rozměr daného konceptu, činí z posuzované odborné publikace nejkomplexnější zdroj poznatků určený nejen pro pedagogické pracovníky, andragogy různé profilace, ale zároveň též pro studenty i praktiky obor ů personální řízení, respektive řízení či rozvoj lidských zdrojů Zvláště pozitivně hodnotím autorův soustavný zájem o deskripci a analýzu změn v paradigmatech počátečního i dalšího vzdělávání a jejich reflexi ve vlastní vědecko-výzkumné činnosti, je jíž závěry jsou v textu rovněž uvedeny a vhodně tak doplňují další statistická data, týkající se jak účasti na vzdělávání zvláště u dospělé populace, tak obecnějších požadavků na výsledky učení... PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Publikace se teoreticky a metodologicky zabývá významným fenoménem přelomu 20. a 21. století klíčovými kompetencemi v kontextu sociálních a hospodářských změn. Autor dává uvedené ko mpetenční pojetí do širších edukačních souvislostí, a to vždy se stálým zřetelem k možnostem aplikace do různých společenských oblastí, zejména pak do vzdělávání, rozvoje a řízení lidských zdrojů prof. PhDr. Alena Vališová, CSc.Katedra věd o výc...

František Vencálek

Autor učebnic matematiky a fyziky pro střední školy.

Barbora Vencourová

Stanislav Vejmola

Narozen 29.4.1936 Hranice. Vysokoškolský učitel, ekonom, matematik, publikace z oboru a z rekreační matematiky.

Sandra Vebrová

Sandra Vebrová je studentka divadelní vědy, nadějná autorka fantasy o vlkodlacích. Sandra Vebrová byla v letech 1993 - 1999 členkou Dismanova rozhlasového dětského souboru a byla oceněna cenou Prix Bohemia za nejlepší dětský herecký výkon v rozhlasové hře Anička skřítek a Slaměný Hubert - za roli Aničky. V roce 1998 vyhrála Sandra Vebrová celostátní literární soutěž o nejlepší pohádkový příběh, kterou pořádal Český rozhlas - pohádka byla i realizována. V témže roce získala 2. místo v Ciak junior, celostátní soutěži o nejlepší námět. V roce 2000 získala 2. místo v celostátní soutěži sci-fi klubu Terminus, kategorie pohádka. V letech 1999 - 2003 byla Sandra Vebrová členkou literárně - dramatického souboru pod vedením herečky a pedagožky Dany Hlaváčové. Nyní studuje na Filosofické fakultě UK Praha - obor divadelní věda. V roce 2005 Česká televize na základě jejího námětu a scénáře natočila a odvysílala televizní pohádku Nepovedený kouzelník. Vedle psaní románů se Sandra Vebrová věnuje také divadlu, dabingu a píše i písňové texty. Práci ve filmu si zkusila v roli sestřičky v seriálu Pojišťovna štěstí. Hereckou zkušenost využívá při besedách a autorských čteních. V budoucnosti by Sandra Vebrová chtěla skloubit psaní knih se scenáristikou. Sní i o generačním románu. Zatím sbírá zkušenosti, mimo jiné i na půlročním studiu ve Španělsku.)

Pavel Josef Vejvanovský

Pavel Josef Vejvanovský byl český hudební skladatel a trubač barokní éry. Je uznáván pro svůj významný přínos hudebnímu životu moravské Kroměříže, kde působil po většinu své kariéry. Vejvanovský zastával funkci kapelníka na kroměřížském biskupství pod patronací biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Jeho skladby zahrnují rozmanitou instrumentální hudbu, jako jsou sonáty, serenády a symfonie, což byly typické žánry barokního období.

Miloš Veselý

Překlady z němčiny.

Karel Velebný

Karel Velebný byl český jazzový hudebník, herec a hudební pedagog. Jako hudebník vystupoval se skupinou S+HQ. V šedesátých letech spoluzakládal rozhlasovou Vinárnu U Pavouka i Divadlo Járy Cimrmana; později účinkoval v odštěpené částí – Salónu Cimrman. Roku 1983 Karel Velebný s Alešem Bendou založili Letní jazzovou dílnu; ta se konává v severočeském Frýdlantě a na počest svého spoluzakladatele nese jeho jméno. Byl všestranně nadaným multiinstrumentalistou – velmi dobře ovládal hru na velké množství hudebních nástrojů, zejména žesťových, hrával ale i na vibrafon, xylofon, bicí a klávesové nástroje. Zemřel v Praze roku 1989 ve věku 57 let. Byl zpopelněn a jeho popel rozptýlen na hřbitově Malvazinky.

Josef Velčovský

Narozen 7. 10. 1945 ve Václavovicích. Akademický malíř, grafik, ilustrátor a výtvarný redaktor.

Jiří Veltruský

Jiří Veltruský, původním jménem Jiří Vařečka byl český divadelní teoretik a politolog, představitel poúnorové vlny exilu. Byl synem spisovatele Ladislava Veltruského , jehož pseudonym přijala v roce 1928 rodina jako úřední příjmení. Studoval na Univerzitě Karlově estetiku a sociologii, pod vlivem Jana Mukařovského se hlásil ke strukturalismu, byl také aktivní v Divadelním kolektivu mladých. Poté, co okupanti zavřeli vysoké školy, pracoval jako nakladatelský redaktor a později dělník ve firmě ETA. Účastnil se sociálnědemokratického protinacistického odboje, po osvobození působil v Ústřední radě odborů, pro konflikty s komunistickým vedením byl sesazen a po únoru 1948 emigroval do Rakouska a pak se usadil ve Francii. Působil jako politický publicista v Hlasu Ameriky, Právu lidu nebo ve francouzských časopisech Oedipe, La Révolution prolétarienne a Le Contrat social, byl také dlouholetým funkcionářem Mezinárodní konfederace svobodných odborů. Je spoluautorem komentovaného českého překladu Marxova Kapitálu. Publikoval také pod pseudonymy Daniel Simon, Pavel Bartoň nebo Paul Barton. Jeho manželka Jarmila Veltruská je odbornicí na české středověké divadlo.

Helena Veličková

Narozena 21. 8. 1955. PhDr., knihovnice ve Vědecké knihovně v Olomouci, oddělení Věcného zpracování fondu, publikuje v časopisech KROK a Čtenář, také se zabývá grafologií.

Fráňa Velkoborský

Fráňa Velkoborský byl český básník, dramatik, textař a prozaik, autor knih pro mládež. Narodil se jako syn nadlesního v osadě Býkov, která patří k obci Hromnice, kde chodil do základní školy. Do měšťanky chodil Přešticích a obchodní akademii absolvoval v Plzni. Poté studoval v Ženevě na Institutu Jeana-Jacquese Rousseaua a na Mezinárodní škole křesťanského sdružení mladých lidí YMCA. V letech 1923-1952 pracoval jako sekretář YMKY v Banské Bystrici, v Bratislavě a v Hradci Králové a jako její zástupce procestoval Švédsko, Švýcarsko, Polsko, Finsko a Anglii. Když byla YMCA nucena ukončit svou činnost, pracoval nejprve jako topič a údržbář v kotelně v Ústí nad Labem a pak jako správce domova důchodců v Doběticích. Zemřel tragicky následkem pádu do sklepní šachty. Debutoval roku 1925 sbírkou křehké reflexivní lyriky Tiché průboje a celkem vydal osm básnických sbírek převážně s meditativním a nostalgickým vyzněním, zachycujících zpočátku rozpor mezi nadějemi mládí a nebezpečími, které je ohrožují, poté vyjadřující pokoru před tajemnými přírodními silami. Jako autor knih pro mládež upravil mýty, pověsti a pohádky severoamerických Indiánů a napsal dobrodružnou povídku Jabloňová stezka z doby osidlování Ameriky na přelomu 18. a 19. století. Byl otec překladatele Jana Petra Velkoborského. Publikoval, zejména pro děti, v řadě časopisů a deníků jako Lidové noviny, Mladý hlasatel, Právo lidu, Pestrý týden aj.

Denise Vernerey

Francouzská autorka publikací z řeckých dějin.

Božena Vejrychová-Solarová

Božena Vejrychová-Solarová byla česká pedagožka, malířka a spisovatelka. Boženin otec byl Jan Solar obuvník , matka Božena Solarová-Režná , rodiče měli svatbu 3. května 1880. Měla sestru Josefu Solarovou . Provdala se za malíře Rudolfa Vejrycha . Božena Vejrychová-Solarová studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha svého příštího manžela , u Jindřicha Hlavína a v Paříži. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, s nímž vystavovala v Paříži, Vídni a v Praze. Vyučovala kreslení na pražských, zejména dívčích školách, podílela se na tvorbě učebnic. Ilustrovala hlavně dětské knihy, k loutkářství přispěla svými knihami Kašpárkovo divadlo a Loutky Matěje Kopeckého. Bydlela v Praze XII, na adrese Mánesova 30.

Berry Verhoef

Narodil se v rodině podnikající v oblasti cateringu a vyrůstal obklopen širokou škálou piv. K jeho vášni pro pěnivý mok pravděpodobně přispěl také jeho nizozemský původ. Verhoefova fascinace kulturami a prostředím, z nichž vzešly rozličné typy piva, jej dovedla až ke sběratelství, kategorizaci a k hodnocení piv. Právě hledání dokonalého moku, uvařeného správným způsobem ve správný čas a na náležitém místě, jej přimělo ochutnávat různá piva v širokém rozsahu. Prostřednictvím častých návštěv pivovarů, muzeí, hospod a restauračních zařízení doma i v zahraničí získal autor celkový přehled o světě piva a s pomocí mnoha profesionálů a jiných náruživých milovníků tohoto moku vybudoval rozsáhlou sbírku piv. Z ní také čerpal při práci na této knize, neboť chtěl čtenářům co nejvíce přiblížit rozmanitost pěnivých moků z nejrůznějších končin světa.

Alena Veselá

Václav Veselý

Narozen 6. 5. 1911 v Hamburgu , zemřel 1997. Chemický technolog, zabýval se problematikou tuhých paliv a atomové energie.

The Ventures

The Ventures je americká instrumentální rocková skupina, která vznikla v roce 1958 v Tacomě ve státě Washington. Skupina, kterou vytvořili Don Wilson a Bob Bogle, je široce uznávaná pro svůj vliv na styl surfové hudby, přestože nepochází z tradiční surfařské oblasti. Proslavili se hitem "Walk, Don't Run" z roku 1960 a jsou známí svým inovativním používáním kytarových efektů a nahrávacích technik. The Ventures ' hudba často obsahovala melodické kytarové linky a sevřené aranže, což jim pomohlo stát se jednou z nejprodávanějších instrumentálních kapel všech dob.

Shlomo Venezia

Shlomo Venezia byl jediným Italem, který přežil práci tzv. sonderkommanda. Narodil se v Řecku v roce 1923 do rodiny se španělskými i italskými kořeny. Do osvětimského tábora byl deportován v roce 1944. Rok tak plnil jednu jedinou funkci, likvidovat mrtvoly zavražděných. "Dali mi takové velké nůžky, jaké používají krejčí, a přikázali mi stříhat vlasy mrtvých žen, které sem házeli rovnou z plynových komor. To byla ta práce, kterou jsem tu musel dělat," popisoval Venezia. Byl jedním z nejvýznamnějších svědků holocaustu, svá svědectví se snažil sdělit hlavně mladým lidem.

Pavel Vežinov

Vl. jm. Gugov Nikola Delčev. Vystudoval filozofii, redaktor. V literárním debutu Ulica bez pavaž popisoval život v rodné Sofii. Problematice současnosti zůstal věrný ve většině svých děl. Mezi SF lze řadit novely Barierata, Belijat gušter , ve kterých se zabývá morálkou lidí budoucnosti, kteří nejsou schopni žít ve společnosti, která je obklopuje. Obě novely jsou varováním před podobným vývojem lidské společnosti. Do žánru SF jsou také řazeny povídková sbírka Sinite peperudi , románová vesmírná opera Gibelta na Ajaks a Neverojatni istorii . V. je i autorem próz pro mládež a cestopisů; za svou tvorbu získal řadu státních cen. Č. a s. vydal V. ještě dalších šest děl nepatřících do oblasti SF, ale tematicky spjatých s 2. světovou válkou a budováním socialismu v Bulharsku. In: Neff, Olša – Encyklopedie literatury science fiction

Nikolaj Michajlovič Verzilin

Nikolaj Michajlovič Verzilin botanik, doktor pedagogických věd, profesor, člen korespondent sovětské Akademie pedagogických věd a spisovatel. Nikolaj Michajlovič Verzilin se narodil r. 1903 v malé vsi Safronovka, v Kurské oblasti nedaleko dnešních hranic Ruska s Ukrajinou. V roce 1919, když mu bylo pouhých 16 let, začal působit jako učitel základní školy v městečku Malaja Višera, na trati Moskva–Petrohrad v Novgorodské oblasti. Přitom ale dál pokračoval při ve svém vzdělávání. Roce 1928 dokončil studium na Leningradském zemědělském institutu a dál pokračoval ve studiu na Leningradském státním pedagogickém institutu. V následujícím roce 1929 publikoval svůj první článek, který měl za cíl přitáhnout zájem čtenářů ke studiu botaniky. Na škole kde učil zřídil výzkumnou laboratoř a pokusná políčka – koutky divoké přírody – kde mohli žáci prakticky využívat znalosti nabyté v hodinách botaniky a zoologie. Pro potřeby výuky také začal psát své první knihy, ve kterých shrnul svoje zkušenosti s výukou botaniky. Byly určeny především pedagogům: Napsal také učebnici botaniky pro žáky pátých a šestých tříd rusky Уроки ботаники в пятом классе , jejíž novum proti všem předchozím učebnicím bylo především ve spojení vědecké stránky učiva s jeho praktickou aplikací využitelnou v zemědělství. Roku 1932 získal doktorát a stal se vědeckým pracovníkem na pedagogických věd. Od r. 1952 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. R. 1955 byl zvolen za člena Akademie pedagogických věd SSSR a od r. 1967 působil jako profesor konzultant na Leningradském pedagogickém institutu O. Herzena. Nikolaj Verzilin byl rovněž talentovaným spisovatelem knih pro mládež, ve kterých populární formou aplikoval své botanické znalosti. Debutoval během druhé světové války r. ...

Lope de Vega

Lope de Vega byl španělský dramatik, básník a prozaik. Studoval teologii a filozofii. Je mu připisováno přibližně 2000 her, z nichž se dochovalo 425. Mezi nejlepší se řadí zejména jeho historická dramata, která mají složité zápletky a rušný děj, s častým motivem cti. Vytvářel dramata „pláště a kordu“ a je zakladatelem nového dramatu jménem španělská komedie, což je veršované drama, kde se mísí tragické a komické prvky, rozdělené do tří částí. Studoval na jezuitské koleji v Madridu, ale ve dvanácti letech utekl z domova a vstoupil do služeb ávilského biskupa. Ve třinácti letech napsal svoji první divadelní hru. Po krátký čas studoval na univerzitě, prošel i armádou, v níž se účastnil invaze do Anglie, poté žil ve Valencii. Prožíval mnoho milostných vztahů . Byl dvakrát ženatý, ale k hlavní událostí v jeho životě došlo v roce 1634, kdy mu královský komorník unesl dceru. O rok později Lope de Vega zemřel. Za jeho rakví šel celý Madrid. Lopemu de Vegovi se připisuje až 2 000 prací, z nichž se dochovalo asi 470. Jeho autorství je však potvrzeno jen u 314 z nich. Psal mimo jiné náboženské hry , pastýřské hry , národní komedie s náměty antické a jiné historie , mravoličné komedie , komedie pláště a dýky , pastýřské romány a sonety . Lope de Vega je považován za tvůrce tzv. komedie pláště a dýky, která čerpá náměty ze šlechtické společnosti, přináší témata, jako jsou láska, čest, žárlivost. Nezajímá se o prostředí a okolnosti, ale plně se soustřeďuje na zápletku. Prostřednictvím těchto...

Josef Velfl

Josef Velfl je český historik a muzejník, ředitel Hornického muzea v Příbrami. Je autorem mnoha článků i knih z dějin příbramského regionu. Josef Velfl se narodil v Rakovníku, ale už když mu byl rok, přestěhovala se rodina do Příbrami. V roce 1975 absolvoval příbramské gymnázium a poté Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Hned poté nastoupil do příbramského Hornického muzea, jehož ředitelem se v roce 1994 stal. Za jeho působení se areál muzea rozšířil o několik objektů, včetně historických dolů Anna a Vojtěch, řadu památek pomohl zachránit a expozici muzea modernizovat. Pomáhal také při budování muzea obětí komunismu, který podle jména pracovního tábora nese označení Památník Vojna. V letech 1990 až 1992 byl zmocněncem federální vlády pro analýzu událostí let 1967–1970. Založil country skupinu Bonanza. Napsal více než 200 článků do odborného tisku a je též autorem několika monografií. Podílel se i na vzniku několika dokumentárních filmů a výstav. Třikrát získal Medaili mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, v roce 2007 oceněn Zlatou medailí Českého báňského úřadu, v roce 2008 Medailí Středočeského kraje. Další ocenění obdržel od Armády ČR, ministerstva obrany či spolků účastníků odboje a politických vězňů. Je čestným členem Českého svazu bojovníků za svobodu. 4. dubna 2015 mu Čestné občanství udělila obec Chotilsko.

Jiří Vencovský

Nrozen 16.11.1953. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, zabývá se imunologií a imunogetikou systémových onemocnění.

Jevgenij Serafimovič Veltistov

Ruský spisovatel a scénárista. Proslavil se vědeckofantastickou prózou pro mládež, zejména sérií s postavami robota- chlapce Elektronka a jeho kamarádem Serjožou. Dobrodružství bylo v roce 1980 zfilmováno a běželo i v Československé televizi. Manželka Marta Petrovna Baronovová byla také spisovatelka, jednu knihu napsali spolu .

Jaromír Vejvoda

Jana Větvičková

Narozena 12.11.1966 v Praze. Ing. Autorka kuchařských receptů, spoluautorka článků z oboru biomedicína, patologie, imunologie.

Irene von Velden

Německá prozaička, autorka milostné a dobrodružné literatury.

Eugen Vencovský

Narozen 9.4.1908 v Prostějově, zemřel 6.1.1999 v Plzni. MUDr., DrSc., profesor, přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Práce v oboru.

Aleš Vetiška

Narozen 1920, zemřel 28.9.1979. Ing., Dr.techn., DrSc., vysokoškolský profesor, slévárenský odborník, práce z oboru.

Zdeněk Velíšek

Bystrý, neúnavný a neobyčejně precizní rukopis Velíška charakterizuje jako autoritu v našich poměrech mimořádnou. Přes velký pracovní úvazek ve zpravodajství je Velíšek portálu ČT24 věrný od jeho založení. Jeho pohled na evropskou a světovou zahraniční poltiku je nenahraditelný. Dlouholetý člen a doyen zahraniční rubriky zpravodajství ČT - moderátor, redaktor, reportér a editor pořadu Evropské události. Komentátor světové zahraniční politiky, vynikající znalec problematiky EU, spolupracovník celé řady renomovaných redakcí, služebně nejstarší spolupracovník a komentátor internetového portálu ČT24.

Zdeněk Večeřa

Práce z oboru chemie.

Walter J Veith

Walter Julius Veith je jihoafrický zoolog, který po svém obrácení na křesťanskou víru odmítl teorii evoluce ve prospěch kreacionismu a vzdal se vyučování na Ústavu zoologie na univerzitě v Kapském městě. Vystupuje po celém světě na veřejných přednáškách.

Vladimír Vendyš

Narozen 10.4.1896 ve Veltrusích, zemřel 11.10.1961 v Praze. PhDr., docent anglistiky na Vysoké škole obchodní. Práce v oboru, překladatel z angličtiny a ruštiny.

Vilém Veverka

Práce z oboru ruštiny.

Václav Ventura

doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. Studium: 1970 - 82 - studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze, t.č. v Litoměřicích, Universitas vitae , studium na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze 1982 - státní závěrečné zkoušky na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze 1997 - obhajoba disertační práce De votis monasticis. Elementa biblica et philosophica na Evangelické teologické fakultě v Praze Zaměstnání: 70. a 80. léta - zdravotnický pracovník, vychovatel mentálně postižených, pracovník na archeologickém výzkumu , knihovník od 1990 - redaktor Teologických textů, odborný asistent na 1. lékařské fakultě UK v Praze , odborný asistent na CM teologické fakultě UP Olomouc , 2001 - habilitace na CMTF UP v Olomouci, habilitační práce: Jan Evangelista Urban. Sonda do české teologie a spirituality, od 2002 - vedoucí katedry filosofie a patrologie CMTF UP v Olomouci.

Tarjei Vesaas

Tarjei Vesaas byl norský spisovatel, představitel modernismu. Vydal dvacet románů, čtyři sbírky povídek, šest sbírek básní a tři divadelní hry. Pocházel ze selského rodu z Vinje. V Telemarku žil celý život a své literární texty také vždy psal místním dialektem, ovšem nebyl autorem regionálním, naopak ho vždy lákala univerzální témata. Začínal venkovským realismem . Postupně však přidával silný psychologický rozměr a silnou metaforou. Vrcholem této nové linie se stal román Dům v temnotách , kde se vyrovnával ze zkušeností života v okupovaném Norsku během druhé světové války. Téma narušené komunikace mezi lidmi dominuje v románu Bělidlo ve Vesaasově nejoceňovanějším románu Ptáci , jehož hrdinou je vesnický blázen, i v románu Ledový zámek , za který získal Literární cenu Severské rady.

Petr Velfel

Narozen 4.6.1966 v Olomouci. Mgr., vydavatel a publicista, práce z oblasti astronomie, bydlení a životního stylu, též překladatel a fotograf.

Oldřich Veselý

Oldřich Veselý byl významný český hudebník, skladatel a zpěvák, známý svým významným přínosem pro českou rockovou scénu. Narodil se 15. února 1948 a zemřel 20. listopadu 2017. Veselý byl klíčovým členem progresivní rockové skupiny Progres 2, která byla v 70. a 80. letech 20. století jednou z nejvlivnějších skupin v bývalém Československu. Jeho hudební kariéra trvala několik desetiletí, během nichž projevil svůj talent nejen jako interpret, ale také jako skladatel.

Maria Venturi

Patří mezi populární italské autorky ženské literatury a její díla dokážou rozplakat nejednu citlivou čtenářku či televizní divačku. I u nás má mnoho obdivovatelů, a to především díky televizním seriálům natočeným podle jejich románů, k nimž například patří "Vítězství lásky", "Srdce v bouři", "Žena ve stínu", "Svět se přece nezboří", "Okouzlení" nebo "Tam kde vychází slunce". Maria Venturi pracovala jako ředitelka časopisů Novella 2000 a Anna, nyní je aktivní novinářkou a autorkou televizních scénářů. Spolupracuje s populárními italskými časopisy Oggi, Bella a Messaggero.

Lope Félix de Vega Carpio

Lenka Velebová

Autorka knihy o konstruování oděvních střihů.

Josef Veselý

Narozen 12.4.1911 v Tržku u Svitav, zemřel 18.5.1994. Paed.dr., CSc., pracovník katedry ruského jazyka, pedagogické práce.

Josef Velenovský

Josef Velenovský byl český botanik, mykolog a filosof, profesor Univerzity Karlovy. V letech 1878–1883 vystudoval na Karlově univerzitě botaniku a filosofii. Byl žákem Ladislava Čelakovského, navštěvoval i botanické přednášky Moritze Willkomma. Velmi cenná je Velenovského latinsky psaná květena Bulharska Flora Bulgarica . Velenovský publikoval také díla z oborů morfologie rostlin, mykologie, bryologie a paleobotaniky. Významná je jeho Srovnávací morfologie rostlin . V r.1885 se na UK habilitoval, 1892 byl jmenován mimořádným a 1898 řádným profesorem botaniky . Významných badatelských výsledků dosáhl zejména v oblasti mykologie a srovnávací morfologie rostlin. V Praze založil Botanický ústav a řídil tamější botanickou zahradu. Svéráznými úvahami, především ve spisu Přírodní filosofie, zasáhl i do filozofie, kde chtěl navázat na Marešovu kritiku pozitivismu, naturalismu a na jeho úvahy metodologické. Při tom se dostal pod vliv krajního spiritualismu, okultismu. Karel Vorovka ho označil za „magického idealistu“ . Základními kategoriemi V. přírodní filozofie jsou hmota, duch, éter. Hmota je všude v prostoru spojena éterem s duchem, duch je pojítkem všeho, a proto duchovní svět je tím pravým světem . Proti evolučnímu názoru kladl asi dvacet nových principů, např. princip organické harmonie . Ve V. příspěvcích o otázkách společenských, kulturních a politických je zřejmý jeho politický konzervatismus a odpor vůči domácí „realistické tradici“....

Jaroslav Vejs

Jana Veselá

Narozena 25.4.1946. PhDr., CsC. Socioložka, překladatelka. Práce z oboru pedagogika, sociologie, demografie, biologie.

Jan Veselý

Ing., vertebrogenní terapeut, zabývá se biomechanikou lidského těla, autor publikací z oboru alternativních léčitelských metod.

Jan Večeř

Narozen 23.4.1942 v Bludově. JUDr., ing., CSc., odborný asistent Ústavu marxismu-leninismu University Karlovy v Praze. Práce z oboru ekonomiky, překlady z ruštiny.

František Veselý

František Veselý byl český fotbalista, a československý reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976. Vyrostl v Holešovicích na klasickém plácku, kde už jako dvanáctiletý upoutal pozornost na turnaji mládeže v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Tam si ho všiml trenér mládeže Slavie Emil Seifert. A bylo rozhodnuto. Zrodil se tak jeden z nejvěrnějších slávistů historie; v sešívaném dresu totiž strávil 25 let a odehrál 404 ligových utkání. Byl to klasický rychlý pravý útočník. S fotbalem začínal ve Slavii , následovalo dvouleté působení v Dukle , poté návrat do Slavie . V roce 1980 přestoupil do rakouského Rapidu Vídeň , tam se ale dlouho neohřál a už hrál za Sparkasse Zwettl . Kariéru ukončil v klubu First Vienna . Pomohl československé reprezentaci k postupu na MS 1970 v Mexiku. Byl členem zlatého týmu z ME 1976 konaném v Jugoslávii, kde v semifinále proti Nizozemsku připravil v prodloužení gól pro Zdeňka Nehodu a druhý sám vstřelil. K fotbalu ho přivedl otec, který hrál v lize v letech 1945–51 za SK Pardubice, SK Židenice, Čechii Karlín a Slavii. Jeho syn František okusil ligu ve Slavii a Bohemians a dále hrál v Rakousku, až do svých 50let v nižšich soutěžích. Poté se vydal hrát 1.B.Třídu k Turnovu, do Sokola Pěnčín.V lize nastoupil i jeho vnuk Daniel Veselý. František Veselý zemřel náhle a nečekaně 30. října 2009.

Enn Vetemaa

Enn Vetemaa byl estonský spisovatel literatury 2. poloviny 20. století – prozaik, dramatik i básník. Enn Vetemaa vystudoval chemii na polytechnickém institutu v Tallinnu a krátce působil jako chemický inženýr ve výrobě. Následně však od technické kariéry přešel k umění. Na tallinské konzervatoři absolvoval obor skladba. Než se roku 1977 stal spisovatelem na plný úvazek, působil jako redaktor a kulturní činitel. Do světa literatury vstoupil Enn Vetemaa jako básník počátkem 60. let, dnes je znám především svou prózou. Ještě v 60. letech vydal několik novel, které jsou detailními analýzami lidské osobnosti a chování. První z nich je novela Pomník z roku 1965, jež popisuje konání sochaře kariéristy, který jako by tahal za pomyslné nitky a manipuloval svým okolím ke svému vlastnímu prospěchu. Kritizováno je zde předstírané omezování a podléhání konvencím bez ohledu na umělecký přínos či jiné společenské hodnoty. Druhou obdobně zaměřenou novelou je Hudlař z roku 1967. Zde se jedná o psychologickou analýzu vyhrocenou tragickým příběhem nevděku a zrady osoby, která byla pro vývoj protagonistova života nepostradatelná. Zároveň dílo nabízí letmý pohled na způsob, jakým fungovala kultura SSSR, a na ty, kteří se kulturního dění účastnili. Ze druhé poloviny 70. let pochází tzv. malý román Snovači stříbrných snů , který poukazuje na to, jak jsou různé posty obsazovány nedostatečně kvalifikovanými či neschopnými lidmi. Dílo je psáno z pohledu několika postav, je tedy zároveň sondou do jejich niter, jejich myšlenek a plánů. V roce 1979 vyšla kniha s názvem Ach tak... popisující příběh člověka, který se i přes veškerou snahu být co nejprospěšnější zprotiví režimu a nedosáhne vytouženého povýšení. Všechna čtyři zmíněná díla, v češtině vydaná roku 1984 pod souhrnným názvem Snovači stříbrných snů, spojuje téma potrestané touhy dosáhnout něč...

Dmitrij Veriščagin

Publikace v oboru alternativní medicíny.

Dana Veselá

Autorka a překladatelka knih pro děti.

Bruno Vespa

Italský novinář a televizní moderátor, původním vzděláním právník, ředitel televizní stanice, autor společenskovědní literatury, práce o médiích.

Bertrand Vergely

Bertrand Vergely absolvoval vysokoškolská studia filozofie a přednáší filozofii na pařížském Ústavu politických věd. Je autorem řady publikací o filozofii.

Vladislav Větrovec

Právník.

Vladimir Vertlib

Spisovatel, narodil se v Rusku, v sedmi letech emigroval s rodiči do Izraele, nyní žije v Rakousku. Překladatel.

Viktorie Veselá

Narozena 1975. Autorka detektivní fantasy knihy pro děti.

Václav Veverka

Narozen 1873 v Praze. Ing., středoškolský profesor, spis z oboru stavitelství.

Václav Věrtelář

Narozen 8. 5. 1955. Dopravní inženýr, trenér volejbalu a funkcionář volejbalového svazu.