Všichni Autoři a témata

Olga Krejčová (7)

Narozena 30. 11. 1918 v Krakově . Akademická malířka, ilustrátorka, literatura pro děti, rozhlasové a televizní hry, překlady z němčiny.

Olga Knoblochová (5)

První česká vizážistka, kosmetička, pracovala v Ústavu kosmetiky od jeho založení roku 1958.

Olga Herbenová (6)

Narozen: 1.12.1927 Užhorod , zemřel: 13.6.1990. PhDr. kunsthistorička; abs. FF UK Praha ; věd. pracovnice Stát. žid. muz. v Praze ; věd. pracovnice UMPRUM . Přednášela na kat.scénografie DAMU.

Oldřich S Kostelecký (8)

Oldřich Seykora byl český novinář a spisovatel, publikující též pod pseudonymy Oldřich S. Kostelecký a Cunctator. Vystudoval filozofii a práva v Praze, působil jako profesor na obchodní akademii v Prostějově. Roku 1886 vydal publikaci Ad Rukopis Králové-dvorský namířenou proti Gebauerovým námitkám.

Oldřich Nečas (8)

Prof. MUDr. Oldřich Nečas, DrSc., vystudoval Lékařskou fakultu MU v Brně. V Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU se zabývá buněčou a teoretickou biologií.

Nitya Lacroix (7)

Nita Prose (9)

Kanadská spisovatelka. Viceprezidentka a redakční ředitelka ve společnosti Simon & Schuster v Torontu.

Nina Vladimirovna Gernet (5)

Ruská dramatička a spisovatelka, autorka knih pro děti.

Nikolaj Ivanovič Leonov (7)

Ruský spisovatel.

Nikolaj Georgijevič Garin-Michajlovskij (8)

Ruský spisovatel, autor literatury pro děti, sestavitel sbírky korejských pohádek, také autor historických a cestopisních esejí a memoárů.

Nigella Lawson (5)

Nigella Lucy Lawson je známá britská novinářka, autorka řady kuchařek, moderátorka několika televizních pořadů o vaření. Její rodiče Nigel Lawson a Vanessa Lawson patří mezi známé osobnosti Velké Británie. Otec působil v politice a rodina její matky vlastnila potravinářskou společnost Lyons Coffee House. Proslavila se především svými televizními pořady, které z ní udělaly celosvětově známou a oblíbenou kuchařku a v současné době se vysílají v mnoha zemích světa. Mezi její nejznámější televizní kuchařské show patří Nigella Bites, Nigella Christmas Kitchen a Nigella’s kitchen. První kuchařku vydala v roce 1998 a do roku 2013 vydala už deset knih. Obdržela řadu ocenění, mezi něž patří například British Book Award nebo WH Smith Book Awards za lifestylovou knihu roku. Je vdova a má dvě děti. Nigella Lawson se narodila 6. ledna 1960 v Londýně. Její otec Nigel Lawson byl ministrem financí v době vlády Margaret Thatcherové, kdy vystupoval za konzervativní stranu. Působil také jako novinář. Její matka Vanessa Lawson, rozená Salmon, která zemřela na rakovinu v roce 1985 byla známou dědičkou řetězce restauraci a hotelů Lyons Coffee House. Nigella pochází ze čtyř dětí, měla jednoho bratra a dvě sestry. Jedna z jejích sester, Thomasina, zemřela v roce 1993 na rakovinu prsu. V dětství se Nigella potýkala s řadou problémů, což mnozí přičítají jejímu komplikovanému vztahu s matkou, o kterém se několikrát zmínila v rozhovorech pro britská média. Zároveň byla ale také značně introvertní. V době základní školní docházky vystřídala během devíti let devět různých škol. Podařilo se jí ale nakonec vystudovat univerzitu v Oxfordu, obor středověké a moderní jazyky. Po vysoké škole působila v řadě médií jako novinářka. Při práci žurnalistiky v The Sunday Times se sblížila se svým kolegou Johnem Diamondem a vzala si ho v roce 1992 v Benátkách. Mají spolu dvě děti – dceru Cosimu Thomasinu a syna Bruna Paula. Její manžel onemo...

Nigel Hawkes (5)

Britský autor vědeckých knih pro děti, mládež i dospělé.

Nicola Yoon (9)

Nicola Yoon vyrostla na Jamajce a v Brooklynu. Nyní žije v Los Angeles s dcerou a manželem, romanopiscem a designerem Davidem Yoonem, korejským Američanem, který se podílel na grafické úpravě jejího debutového románu „Všechno, úplně všechno“. Vystudovala obor elektrický inženýr jako nižší vysokoškolský stupeň vzdělání na Cornell University a magisterské studium tvůrčího psaní na Emerson College, 20 let pracovala v oblasti investování. Pak se jí narodila dcera , a mateřství ji inspirovalo k napsání románu - jako novopečená maminka prožívala přirozený strach o dítě a sklony ochránit jej před vnějším světem. První verzi románu psala v ruce na papír. Předtím vyráběla šperky u firmy Nicola Yoon Design.

Nicki (11)

Newyjou (2)

Neubauerová Zuzana (8)

Napoleon Hitla (11)

Nancy Taylor Rosenberg (5)

Nancy Camille Taylor-Rosenberg navštěvovala školu v Gulf Park College v Gulf Portu, Mississippi.Má 3 děti a žije v Dallasu v Texasu. První román Mitigating Circumstances, vydala v roce 1993, a práva na film získal držitel Academy Award Jonathan Demme.Romány Rosenbergové byly přeloženy do mnoha jazyků. Většina z nich se stala bestselery. Rosenbergová je rovněž známa svou filantropií. Dílo: Probation Officer Carolyn Sullivan Revenge of Innocents Sullivan's Evidence Sullivan's Justice Sullivan's Law Lily Forrester My Lost Daughter The Cheater Buried Evidence Mitigating Circumstances Standalones Conflict of Interest Abuse of Power Trial by Fire California Angel Interest of Justice First Offense

Nancy Baker Jacobs (8)

Je autorkou sedmi detektivek a šesti knih z oblasti literatury faktu. Pracovala jako žurnalistka, soukromá vyšetřovatelka, učila na koleji. Nyní je spisovatelkou na plný úvazek. Žije na pobřeží střední Kalifornie.

Nalini Singh (8)

Nalini Singh je novozélandská spisovatelka, kterou si vždy přála být. Než se však k tomuto cíli dobrala, stačila vystudovat práva, protože ji, jak sama vzpomíná, nijak nelákala dráha chudého, trpícího umělce. Po krátkém čase, kdy pracovala jako právnička, vydala svou první romantickou novelu a od toho okamžiku už nebylo cesty zpátky. V současné době se jí právě psaní a cestování stalo únikem z povrchního a spotřebního životního stylu. Na svém kontě má už řadu knížek, které si svým humorem a porozuměním pro ženské problémy získaly přízeň čtenářek po celém světě.

Nahlas (6)

Ivan Hlas je významný český písničkář a kytarista, známý svým přínosem české hudební scéně zejména v 90. letech. Je uznáván pro svůj výrazný hlas a schopnost kombinovat různé hudební styly, včetně rocku, blues a folku. Hlas koncem 80. let založil skupinu Nahlas , která se stala jedním z prostředků jeho hudebního vyjádření. Název kapely v překladu do angličtiny znamená "Aloud", což odráží její přímočarý a slyšitelný přístup k hudbě.

Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková (7)

Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková , rusky: Надежда Филаретовна Мельникова-Папоушкова byla ruská sovětská kulturní historička, folkloristka, autorka publikací z oboru výtvarného umění, etnografie, ruské literatury, překládala z/do ruštiny. Po VŘSR emigrovala, zabývala se hlavně českou historií, historií Prahy a jejím uměním. Byla autorkou historických knih a odborných pojednání. Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková , rusky: Надежда Филаретовна Мельникова-Папоушкова byla ruská sovětská kulturní historička, folkloristka, autorka publikací z oboru výtvarného umění, etnografie, ruské literatury, překládala z/do ruštiny. Po VŘSR emigrovala, zabývala se hlavně českou historií, historií Prahy a jejím uměním. Byla autorkou historických knih a odborných pojednání. Pocházela z gruzínského knížecího rodu. Po ukončení serpuchovského gymnázia absolvovala Vyšší ženské kursy – to již byla provdaná za prvního muže . V Moskvě se seznámila se svým druhým mužem – českým diplomatem Jaroslavem Papouškem, který zde pracoval jako sekretář T. G. Masaryka koncem 1. světové války. V roce 1919 spolu odjeli do Prahy, kde Naděžda pokračovala ve vzdělání studiem slavistiky na umělecké fakultě Univerzity Karlovy . V letech 1922—1925 studovala v Paříži na École du Louvre. Jaroslav Papoušek byl jedním ze zakladatelů protiněmeckého odporu v protektoráru Čechy-Morava, do něhož byla vtažena i Naděžda. Během 2. světové války se účastnila hnutí odporu českých novinářů v čelem s novinářem a historikem Františkem Bauerem. Jaroslav Papoušek byl uvězněn v prosinci 1941 a v lednu 1945 zemřel v koncentračním táboře. Po jeho uvěznění byla zatčena i Naděžda, která byla umístěna v koncentračním táboře Ravensbrück. Přežila a v roce 1945 se vrátila do osvobozeného Československa, kde se dozvěděla o...

Muriel Spark (7)

Dame Muriel Sarah Sparková byla skotská spisovatelka. Věnovala se psaní románů, povídek, básní a esejí. Muriel Spark označil v roce 2008 britský deník The Times 8. místem z '50 nejlepších britských spisovatelů od roku 1945'. Muriel Cambergová se narodila v městské části Bruntsfield v Edinburghu jako dcera Bernarda Camberga, inženýra, a Sarah Elizabeth Maudové. Otec byl židovského vyznání, matka vychovávala Muriel v presbyteriánské víře. Vzdělání získala ve škole pro dívky , v letech 1934-35 absolvovala kurz 'komerční korespondence a precizního psaní' na Heriot-Watt College. Krátký čas učila anglický jazyk a poté pracovala jako sekretářka v obchodním domě. Muriel se vdala za Sidneyho Oswalda Sparka 3. září 1937. Zanedlouho jej následovala do Jižní Rhodésie . Jejich syn Samuel Robin se narodil v červenci 1938. Během pár měsíců spisovatelka zjistila, že její muž trpí maniodepresivní psychózou se sklony k násilným výbuchům. Muriel opustila svého manžela i syna v roce 1940. Do Británie se vrátila na počátku roku 1944, pracovala ve vojenské zpravodajské službě po zbytek druhé světové války. Z vydělaných peněz podporovala svého syna. Spisovatelka trvala na vytvoření domova pro svou rodinu v Anglii, Robin se ovšem později vrátil se svým otcem do Skotska, kde byl vychováván matčinými rodiči. Muriel Sparková se naplno začala věnovat psaní až po válce. Mezi první žánry, kterým se oddala patří poezie a literární kritika. V roce 1947 se stala editorkou Poetry Revue. Muriel Sparková se nechala pokřtít Anglikánskou církví v roce 1953, avšak v následujícím roce konvertovala ke Katolické církvi, což považovala ve své kariéře za stěžejní. Zvláště ve svém vývoji v autorku románů. Penelope Fitzgeraldová, přítelkyně Muriel a také romanopiskyně, o Sparkové napsala, že 'dokáže vidět lidskou existenci jako celek, presně jak spisovatelé musí na svět nahlížet . . ., a také že tato vlastnost byla Sparkov...

Moreland Melanie (9)

Monika Hauff & Klaus-Dieter Henkler (9)

Monika Hauff & Klaus-Dieter Henkler je německé pěvecké duo, které je známé svými vystoupeními se šlágrovou hudbou a lidovými písněmi. Svou kariéru zahájili v 60. letech 20. století v bývalé Německé demokratické republice a rychle si získali popularitu díky svým harmonickým duetům a okouzlujícímu vystupování na pódiu. V průběhu let vydali řadu alb a stali se známými osobnostmi východoněmecké zábavy. Jejich repertoár zahrnoval směs tradičních lidových písní, popových melodií a původních skladeb, které našly odezvu u širokého publika. Úspěch dua pokračoval i po znovusjednocení Německa a za svůj přínos německé hudbě byli oceněni různými cenami. Absolvovali rozsáhlá domácí i mezinárodní turné, na kterých svou hudbu představili fanouškům po celém světě.

Mojmír Stojan (6)

doc. RNDr. PhDr. Mojmír Stojan, CSc. - absolvent přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci - obor přístrojová technika, rigorózní zkouška, RNDr. - odborný asistent Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně - absolvent filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně – obor vysokoškolská pedagogika, rigorózní zkouška, PhDr., CSc. - 1968 – 1990 odborný asistent na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity 1990 – 2011 docent dtto, obory: přístrojová technika, didaktické technologie, dopravní pedagogika - 1991 - 2011 vedoucí katedry didaktických technologií, spolupráce s Besipem, Ministerstvem dopravy, Centrem dopravního výzkumu - od 2012 emeritní docent pro obor pedagogika, zaměření dopravní pedagogika.

Miroslav Sígl (7)

Miroslav Sígl byl český publicista a spisovatel. Vystudoval měšťanskou školu T. G. Masaryka v Neratovicích a Jubilejní měšťanskou školu Svatopluka Čecha v Obříství, dále Obchodní akademii Praha-Karlín a Vysokou školu politickou v Praze. Stal se redaktorem Mladé fronty , Hospodářských novin , Televizních novin Československé televize, Mediažurnálu, Inovačního podnikání, Času a dalších periodik. Přispíval do mnoha dalších periodik. Jeho tématy byly hlavně ekonomika, žurnalistika a regionální historie. Jako pracovník redakce Televizních novin se v srpnu 1968 podílel na vzniku a provozu rozhlasového Svobodného vysílače, proto byl následně z ČST propuštěn. V době normalizace nemohl publikovat. Do roku 1988 pracoval jako rešeršér ve Strojírenském informačním ústavu, odkud musel odejít kvůli šíření samizdatových Lidových novin. Po sametové revoluci byl zakládajícím členem Syndikátu novinářů České republiky a spoluzakladatelem Klubu novinářů Pražského jara 68. Byl dlouholetým kronikářem rodného Obříství. Spolupracoval s kronikáři několika obcí na Mělnicku a Prahy 10. Město Mělník ocenilo jeho dlouholetý přínos pro Mělník a celý region, starosta města mu při příležitosti jeho 85. narozenin předal Denár kněžny Emmy. Byl ženatý, měl tři děti, šest vnoučat, čtyři pravnučky. Napsal mnoho knih, například

Miroslav Randa (11)

Narozen v roce 1959. Matematik a fyzik, zaměřen na astrofyziku a astronomii. Učebnice pro ZŠ.

Miroslav Rafaj (8)

Miroslav Rafaj – 5. prosince 1987, Opava) byl český lesní inženýr, redaktor a prozaik, bratr literárního kritika a básníka Oldřicha Rafaje. Vyrůstal v rodině krejčího. Po maturitě na reálném gymnáziu v Novém Jičíně roku 1953 vystudoval na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně obor inženýrské stavby lesnické a roku 1958 získal titul inženýr. Od roku 1960 žil v Opavě, kde do roku 1968 působil jako stavbyvedoucí a projektant v podniku zemědělských meliorací. Pak řídil opavskou Okresní správu silnic a v letech 1971–1972 byl vedoucím odboru výstavby Městského národního výboru ve Vítkově. Roku 1973 se stal šéfredaktorem nakladatelství Profil v Ostravě a tuto funkci vykonával až do své smrti. Zároveň se roku 1977 stal tajemníkem severomoravské pobočky normalizačního Svazu českých spisovatelů. Náměty pro své prózy čerpal především z pracovních prostředí, které osobně poznal. Jeho hrdinové v nich překonávají pracovní těžkosti a vzájemná nedorozumění a nacházejí k sobě cestu tím, že zapomínají na osobní zájmy ve prospěch společného díla, čímž demonstrují zrání nového socialistického člověka. V letech tzv. normalizace byly proto jeho knihy vyzvedány jako vzor tzv. angažované literatury. Jeho prozaické dílo doplňuje několik divadelních, televizních a rozhlasových her.

Miroslav Pospíšil (4)

Miroslav Pospíšil byl český fotbalista, obránce, československý reprezentant. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1920–1922 pět utkání. Nastoupil v historickém prvním oficiálním reprezentačním zápase - s Jugoslávií na olympijských hrách v Antverpách roku 1920. Byl členem takzvané „železné Sparty“, mužstva pražské Sparty z první poloviny 20. let 20. století. Ve Spartě hrál v letech 1912–1927, stal se s ní českým mistrem – i v letech 1920 a 1921, kdy šlo o nejvyšší a nejprestižnější soutěž v zemi.

Miroslav Macháček (2)

Narozen 8.5.1922 v Nymburce, zemřel 17.2.1991 v Praze. Herec a režisér.

Miroslav Irra (11)

Ing. Miroslav Irra je s určitostí český nejfundovanější amatérský badatel v historii česko-slovenského vojenského letectva. Ve své práci se opírá o archivní materiály např. z fondů Vojenského ústředního archivu .

Miroslav Hladký (5)

Narodil se v roce 1919 v Praze.Absolvoval filosofickou fakultu Karlovy university . V roce 1945 byl spoluzakladatelem Mladé fronty , kde se stal odpovědným redaktorem a vedl sportovní rubriku. Od roku 1956 pracoval v televizi jako režisér přímých přenosů. V roce 1961 začal přednášet na novinářské fakultě KU a později se stal vedoucím katedry publicistiky.

Miroslav Dudáček (4)

Český zpěvák, kytarista. Narodil se 6. prosince 1946 v Praze .

Miroslav Donutil (5)

Miroslav Donutil je český herec, moderátor, bavič a zpěvák. Je bývalým členem činohry Národního divadla v Praze. Narodil se v Třebíči a vyrůstal ve Znojmě, většinu svého dětství ale nakonec prožil v Brně. Jeho rodiče byli ochotníky, sám vystudoval brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Již za studií hrál v Divadle Husa na provázku v Brně, kde působil od roku 1973 až do roku 1990. Poté se stal členem souboru Činohry Národního divadla, kde působil do roku 2013. Miroslav Donutil je od svých osmnácti let epileptik. S manželkou Zuzanou mají dva syny. Starší syn Tomáš pracuje jako informatik a mladší syn Martin je hercem. I s manželkou se jezdí již několik desítek let v létě rekreovat do obce Bobrová na Vysočině, kde mají chatu. V roce 2016 mu byla městem Třebíč udělena Cena města Třebíče. V únoru 2019 byla v třebíčském divadle Pasáž odhalena Miroslavu Donutilovi bronzová busta mladého akademického sochaře Sebastiana Wojnara, stejně tak ve foyer divadla vystaven kostým ze hry Sluha dvou pánů, kterou Donutil hrál v Národním divadle. Busta byla financována místními společnostmi a přáteli Miroslava Donutila. Je ceněn zejména jako nadaný komik a vypravěč. Jiří Suchý jej nazval klaunem z Boží milosti a prohlásil, že Donutilův Truffaldino v Goldoniho Sluhovi dvou pánů způsobil, že se v Národním divadle i se vším publikem opravdu nekontrolovaně řehtal, což se mu stává opravdu málokdy. Nedělní šálek kávy s Miroslavem Donutilem

Miroslav Barvík (7)

Miroslav Barvík byl český hudební skladatel a kritik. Po maturitě v roce 1937 studoval na brněnské konzervatoři skladbu a klavír. Současně na Masarykově univerzitě studoval hudební vědu. Konzervatoř absolvoval u Václava Kaprála Symfoniettou pro orchestr, ženský sbor, varhany, klavír a alt solo. V letech 1942–1944 byl soukromým žákem Vítězslava Nováka a studium dokončil mistrovským kurzem Pražské konzervatoře u Jaroslava Řídkého. Pracoval jako učitel hudební teorie, klavíru a dirigování na Masarykově ústavu hudby F. M. Hradila v Ostravě . Po osvobození se stal kulturním referentem v Brušperku, oblastním inspektorem hudebních škol, tajemníkem brněnské konzervatoře a sbormistrem dělnického pěveckého sboru při Okresním výboru Komunistické strany v Králově Poli. V roce 1949 se stal profesorem dějin hudby a teoretických předmětů na Pražské konzervatoři a externě učil opět na brněnské konzervatoři a jiných školách. Přes nepopiratelné zásluhy na poli hudební vědy a popularizace vážné hudby byl jednatelem Syndikátu českých skladatelů, stavovské organizace českých skladatelů vážné a populární hudby včetně muzikologů a autorů zhudebněných textů, která existovala od 20. února 1946. V roce 1966 byl jmenován uměleckým ředitelem Státní opery v Brně . Po roce 1968, tedy po příchodu sovětských vojsk na naše území, byl vyloučen z komunistické strany, protože se proti okupaci vysílalo veřejně z divadelního rozhlasu a byl z funkce ředitele odvolán. V roce 1979 odešel do důchodu. Zemřel 2. března 1998 v Brně. Po jeho smrti, kdy byla v nekrologu v Lidových novinách zdůrazněna jeho angažovanost pro komunistický režim , vystoupil na obranu jeho lidských vlastností Václav Žilka ....

Miroslav Adamec (8)

Je ženatý , manželka Martina Gerbilská, děti: Štěpán , Adéla . Když byly ještě malé, vyprávěl jim před spaním pohádky, které si z hlavy vymýšlel a měl s tím velký úspěch. Děti skoro nikdy nechtěly spát! V současnosti na volné noze. V roce 1982 vystudoval FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Mezi jeho zájmy patří práce, záhady. Publikoval povídky v Mladém světě, píše hry pro televizi i rozhlas, jako scenárista debutoval na poli celovečerního hraného filmu pro kina v roce 1989 snímkem Uf-oni jsou tady. Ve stádiu příprav je filmový muzikál podle jeho scénáře pojmenovaný V peřině. V současnosti je předsedou Asociace režisérů a scenáristů. Česká televize

Mira Holzbachová (5)

Miroslava Holzbachová, používala varianty jména Míra a Mira byla česká tanečnice, choreografka a novinářka. Odmaturovala na státní reálce v Kroměříži a v 17 letech se s rodiči odstěhovala do Prahy. V letech 1919–1923 studovala herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře , studovala také v Německu a Francii. Již během studia působila v Národním divadle. Ve 20. a 30. letech 20. století se řadila mezi čelní představitelky výrazového tance. Byla členkou Devětsilu, spoluzakládala Osvobozené divadlo. Založila moderní tělovýchovnou školu. V roce 1928 založila vlastní taneční skupinu Umělecké studio, kde vystupovala spolu se svými žačkami z tělovýchovné školy. Skupinu vedla až do roku 1937. Ráda tančila na rytmy tanga a charlestonu, ale i na drobná lyrická témata, tvořila také veselé obrazy, do nichž aranžovala zmechanizované úkony každodenního života. V roce 1933 spoluzakládala první profesionální dělnickou scénu Nové avantgardní divadlo, kde Holzbachová působila jako režisérka, choreografka a scénografka. Během španělské občanské války byla členkou Interbrigád a přispívala jako dopisovatelka do Haló novin. V letech 1939–1946 působila v USA, kde studovala tance a kulturu indiánských kmenů, tančila pod pseudonymem Miss Slavonica a učila na taneční škole Free School. V roce 1946 se vrátila do Československa, do roku 1948 pracovala na ministerstvu kultury, poté řídla organizaci Umění lidu. Od roku 1948 pracovala jako choreografka Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Poté pořádala kurzy lidové tvořivosti. Zemřela v roce 1982 v Praze.

Miloslav Valouch (7)

Narozen 20.8.1878 v Lazcích u Olomouce, zemřel 11.6.1952 v Praze. PhDr., státní úředník v Praze, matematik. Práce v oboru.

Miloslav Holman (5)

Miloslav Holman byl český fotbalista, sportovní redaktor a reportér. Vyučil se zámečníkem, poté studoval na Střední průmyslové škole strojnické a v letech 1940–1945 pracoval ve Škodových závodech Plzeň. Od roku 1942 působil jako zpravodaj-externista v plzeňském deníku Nová doba. Po druhé světové válce pracoval jako konstruktér ve strojírenských závodech v Teplicích a spolupracoval s Krušnohorským rozhlasem. Poté byl redaktorem v Mladé frontě a k 16. lednu 1950 nastoupil do Československého rozhlasu. Začínal v rozhlasové stanici v Ústí nad Labem, kde se věnoval také reportérské tvorbě a vypomáhal i jako hlasatel. V roce 1951 přešel na vlastní žádost do Plzně. Pro svou všestrannost byl vybrán jako zpravodaj Československého rozhlasu v Moskvě . Po návratu ze Sovětského svazu zamířil do pražské redakce Československého rozhlasu. Ve sportovní redakci, kterou krátce také vedl, reportoval především cyklistiku , krasobruslení, kopanou a menší sporty. Po reorganizaci Hlavní redakce zpravodajství přešel na vedoucí místo reportážního oddělení. Byl spoluautorem sedmi rozhlasových publikací společně s Karlem Malinou, které popisovaly zákulisí domácího i světového sportu a věnovaly se i zajímavostem kolem společenského a kulturního života. Sportovní redakci vedl do roku 1984 a jako redaktor-komentátor v ní setrval až do roku 1990. V československé lize nastoupil za Technomat Teplice v jednom zápase, aniž by skóroval . Za Teplice nastupoval také v první sezoně klubu .

Miloslav Hnátek (10)

Narozen 1965. Mgr., matematik a ing. ekonomie, práce z daňového poradenství.

Miloš Vacík (8)

Miloš Vacík byl český básník, publicista a redaktor. Po maturitě v roce 1941 pracoval jako úředník. V roce 1944 byl pro svou odbojovou činnost zatčen a až do konce války vězněn v Praze, v Terezíně, Gollnowu a v Hamburku. Po válce vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor bohemistika, filozofie a estetika. Poté pracoval jako nakladatelský a časopisecký redaktor. V letech 1958-1968 byl vedoucím kulturní rubriky Rudého práva, pak v roce 1969 přešel do časopisu Svět práce, odkud byl v roce 1970 z politických důvodů propuštěn. Až do svého odchodu do důchodu v roce 1979 se živil lektorováním rukopisů pro pražská nakladatelství a příležitostnými pracemi . V letech 1990-1994 zastával funkci předsedy redakční rady časopisu Nové knihy, kde pracoval též jako redaktor. Je otcem mj. Miloše Vacíka ml., který je známým hudebníkem a výtvarníkem, a Alexandry Pflimpflové, roz. Vacíkové, novinářky, nakladatelské redaktorky a překladatelky z francouzské literatury.

Miloš Novák (4)

Narozen 16.1.1909 v Praze, zemřel 29.9.1988 tamtéž. Akademický malíř, ilustrátor, knižní vazby.

Miloš Matula (10)

Duchovní učitel, terapeut, spisovatel, žurnalista, filmový a hudební producent, ale také reklamní a PR specialista... "Duchovní cesta pokojného bojovníka Světla" „Odmalička jsem při pohledu na noční oblohu plnou hvězd tušil, že všechno je nám jinak předkládáno. První silný impuls přišel během spolupráce s Barbrou Streisandovou na filmu Yentl, který se tady u nás v roce 1982 natáčel. Když jsem poprvé slyšel při natáčení její píseň „Where is it written?", bylo to, jako kdyby se uvnitř mne samého něco otevřelo. Docenil jsem to a pochopil ale až mnohem později, neboť jsem ještě musel ujít pěkný kus cesty… Dalším impulsem bylo v polovině osmdesátých let setkání s postavou české šlechtičny a léčitelky 13. století Zdislavou z Lemberka v románu Aleny Vrbové, na základě něhož jsem po revoluci vyprodukoval stejnojmenný film a věřím, se stal jedním z podkladů pro Zdislavinu kanonizaci. A posledním, třetím a velkým impulsem bylo, když jsem se v roce 1988 dostal pod dojmem jistého vztahu na zásadní životní křižovatku s otázkou: pokračovat nebo nepokračovat? Tehdy jsem pocítil NĚCO, co se nedá slovy vyjádřit. Absolutní LÁSKA. A to změnilo běh mého života…"

Miloš Forman (6)

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman , byl česko-americký režisér, scenárista a herec. Byl držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn, o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi. Jako dítě přišel o rodiče; otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi. Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944. Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslav...

Milena Zbranková (9)

Učebnice němčiny.

Milan Togner (6)

Milan Togner byl český historik umění, zakladatel a vedoucí Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde také od roku 1990 dvacet let vyučoval. Byl autorem četných výstav, katalogů, odborných publikací a popularizátorem olomoucké výtvarné scény v době baroka. Zabýval se středoevropskou a italskou malbou a kresbou 17.–18. století, středověkou nástěnnou malbou na Slovensku a teorií restaurování. Milan Togner byl duchovním otcem výstavy Olomoucké baroko, největší muzejní akce v dějinách města Olomouc. Profesor Milan Togner se narodil 29. listopadu 1938 ve Zlíně na Moravě. Vyrůstal v rodině olomouckého notáře známého svým intenzivním vztahem k výtvarnému umění. Tognerův vrozený smysl pro praktickou realitu ho sice ze začátku přivedl na chemickou průmyslovku, ale po jejím absolvování zvítězil zájem o výtvarné umění, který si přinesl z rodinného prostředí. Jako 24letý v roce 1962 zahájil externí studium dějin umění na Masarykové univerzitě v Brně, kde pod vedením profesora Václava Richtera a Alberta Kutala získal v roce 1969 doktorát. Již od roku 1966 pracoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Kroměříži, kde připravoval řadu výstav jako Pozdněgotické sochařství z moravských sbírek , Umění restaurátorské nebo Barokní scénografie v díle L. O. Burnaciniho a G. Galli Bibieny . Slibný start odborné kariéry Milana Tognera byl násilně přerušen v době normalizace, když se podepsal pod známou výzvu pražského jara s názvem „Dva tisíce slov“, v roce 1970 byl z muzea propuštěn. Následujících 7 roků se nemohl v oboru uplatnit a byl nucen se živit jako dělník Pozemních staveb v Olomouci. Z této špatné životní situace ho v 80. letech vysvobodilo pozvání Slovenského národného múzea v Bratislavě, které mu nabídlo místo odborného pracovníka na detašovaném pracovišti na hradě Červený kameň. Zde zpracovával červenokamenské uměleckohistorické sbírky, z kterých se v roce 1982 zrodil...

Milan Schelinger (7)

Milan Schelinger je český kytarista, zpěvák a bratr zesnulého zpěváka Jiřího Schelingera. V první polovině 80 let účinkoval a vzkřísil skupinu Projektil. V letech 1986 a 1987 spolupracoval s undergroundovou skupinou The Plastic People of the Universe, se kterou se zúčastnil nahrávání jejich alba Hovězí porážka na chalupě Václava Havla na Hrádečku. Narodil se ve vesničce Bousov, ležící na samé hranici Českomoravské vrchoviny nedaleko Čáslavi. Záhy se rodina přestěhovala do Nuslí v Praze. Jeho otec byl učitelem hudby, matka modistka, později floristka, on sám brzy propadl muzice, v dětství začal hrát na housle a později kytaru. Milan Schelinger je monarchista a v letech 1999–2003 působil jako předseda Koruny České .

Milan Rajský (8)

Slovenský publicista. Reportáže, knihy o přírodě a lovectví.

Milan Polák (6)

Milan Polák byl slovenský a československý voják, účastník slovenského národního povstání, politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění, Slovenské národní rady a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po roce 1948 poslanec Národního shromáždění ČSR a funkcionář Strany slovenské obrody coby loajální součásti komunistického režimu. V letech 1948-1951 pověřenec zdravotnictví. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu v Žilině a učitelský ústav Ostřihomi. Působil jako učitel, později jako vládní úředník. V meziválečném Československu se angažoval v Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu . Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za slovenské agrárníky na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. Za druhé světové války působil v odboji, podílel se na přípravě slovenského národního povstání. Ještě před vypuknutí povstání se stal členem Slovenské národní rady, která sdružovala komunistické a nekomunistické špičky odboje. Působil jako kapitán na velitelství pozemních vojsk v povstaleckém centru v Banské Bystrici. Byl pobočníkem Jána Goliana. Zastával post pověřence pro zdravotnictví. Byl mu udělen roku 1945 Řád Slovenského národního povstání a roku 1969 in memoriam Řád Rudé hvězdy. Patřil mezi zakladatele Demokratické strany jako hlavní politické síly nesocialistického odboje. Na sjezdu DS v dubnu 1945 byl zvolen jedním z jejích místopředsedů. Ve funkci ho potvrdil sjezd v červenci 1945. Předsedal vlivnému Svazu vojáků Slovenského národního povstání. Účastnil se v delegaci Slovenské národní rady, která 1. června 1945 jednala s prezidentem Edvardem Benešem a řešila mimo jiné postavení Slovenska v obnovené republice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po parlamentních vo...

Milan Korejs (5)

Český spisovatel a překladatel. Narozen 24.9.1924 v Praze. Prozaik, překladatel z ruštiny, němčiny a francouzštiny.

Milan Kameník (5)

Narozen 22. 4. 1958 v Jihlavě. RNDr., vysokoškolský pedagog, klimatolog, geograf, redaktor časopisu 100+1 ZZ, překladatel z němčiny a francouzštiny, též autor biografie o Alain-Fournierovi.

Milan Jelínek (10)

Milan Jelínek byl český jazykovědec a bohemista, profesor českého jazyka a první polistopadový rektor Masarykovy univerzity. Po konci druhé světové války vystudoval na Masarykově univerzitě češtinu, ruštinu a srbochorvatštinu, v roce 1964 byl jmenován profesorem na na filozofické fakultě. V letech 1962–1964 zastával na této fakultě úřad děkana. Po sametové revoluci přejal v roce 1990 po Bedřichu Čerešňákovi úřad rektora a v této funkci působil do roku 1992. I poté na univerzitě dále působil, jako emeritní profesor. Zemřel ráno 30. ledna 2014. Smuteční řeč na jeho pohřbu 7. února pronesl bývalý rektor univerzity Jiří Zlatuška, Jelínkův přítel a jeden z prorektorů v jeho týmu.

Milan Brož (11)

Přednáší výpočetní techniku na soukromé Vysoké škole obchodní a Vyšší obchodní podnikatelské škole v Praze. Je externím redaktorem magazínu CHIP a pracuje jako konzultant a programator pro firmy. Práci s počítači, převážně s tabulkovými procesory, věnoval několik seriálů, množství článků a 27 knih.

Milan Bakeš (6)

Milan Bakeš je profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, působí též jako advokát zapsaný u České advokátní komory pod č. 00841 v advokátní kanceláři Bakeš & partneři s právním zaměřením na bankovní právo, kapitálové trhy, cenné papíry, daně, poplatky, devizové právo, finanční právo. Zabývá se především finančním právem. V letech 1993–2002 byl členem dozorčí rady České spořitelny. Když v roce 2000 získala Středoevropská Stavební majoritní podíl v IPS, stal se na několik měsíců členem dozorčí rady IPS. V roce 2005 získal ocenění Právník roku v oboru finance. Od roku 2006 je členem Akreditační komise a předsedou její stálé pracovní skupiny pro právo a bezpečnostní obory.

Milada Einhornová (7)

Milada Einhornová byla česká fotografka. Milada Einhornová začala fotografovat koncem války, pak pracovala u filmu jako skriptka a asistentka kamery. Vystudovala filmovou fotografii na FAMU, po dokončení pracovala jako fotografka v Archeologickém ústavu ČSAV, fotografovala knižní příběhy pro děti. Od sedmdesátých let se svým manželem Erichem Einhornem vydávala fotografické vlastivědné publikace.

Mikuláš Zatovkaňuk (7)

Narozen 21. 9. 1919 v Polonce , zemřel 2001. PhDr., CSc., rusista a ukrajinista, docent metodiky vyučování ruskému jazyku, publikace z oboru.

Mike Barfield (10)

Spisovatel, kreslíř, básník a televizní scenárista.

Mick Jagger (7)

Mick Jagger je ikonickou postavou rockové hudby, známou především jako zpěvák a jeden ze zakládajících členů skupiny Rolling Stones. Jagger se narodil 26. července 1943 v Dartfordu v anglickém hrabství Kent a jeho kariéra ve skupině The Rolling Stones začala na počátku 60. let 20. století a rychle ho vynesla k mezinárodní slávě. Směs blues a rock'n'rollu spolu s charismatickým vystupováním udělala z této skupiny jednu z nejtrvalejších a nejvlivnějších skupin v hudební historii.

Michele Botton (3)