Všichni Autoři a témata

Pravoslav Rada (4)

Pravoslav Rada byl český sochař, keramik a pedagog. Během druhé světové války, v letech 1939 až 1943 na sochařsko-kamenické škole v Hořicích. Pak mezi roky 1943 a 1949 pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze , kde ho odborně vedli Jan Lauda, Bedřich Stefan a Otto Eckert. V té době vycestoval díky stipendiu dánské vlády na uměleckoprůmyslovou školu v Kodani a pracoval pod vedením keramičky Nathalie Krabsové. Posléze ještě v letech 1958 a 1960 dělal u profesora Eckerta na VŠUP aspiranturu . V letech 1968 a 1969 pobýval ve Spojených státech amerických, kde vyučoval na Southern Connecticut State College v New Havenu. Pro svá díla využívá především majoliku pokrytou barevnými glazurami, někdy i s využitím tištěných dekorů. Typickým prvkem jeho tvorby jsou dekorativní plastiky a figurální skupiny s filozofickým či humorným obsahem. Zabývá se keramickým designem, technickým experimentům a monumentálním skulpturám určeným do exteriéru. Při tom spolupracuje se svou manželkou Jindřiškou. Organizoval prezentace keramických děl a sepsal i několik publikací. Patřil mezi zakladatele skupiny užitého umění Bilance i ke spoluzakladatelům keramických setkání v Bechyni .

Píro Radka (11)

Pierre Souvestre (5)

Pierre Wilhem Daniel Souvestre byl francouzský spisovatel a novinář proslulý sérií románů o geniálním, tajuplném a hrůzu budícím zločinci Fantomasovi, kterou vytvořil společně s Marcelem Allainem. Pierre Souvestre se narodil na zámku Keraval v bretaňském městečku Plomelin, kde byl jeho otec prefektem. Část dětství však strávil v Paříži, kam se s rodinou přestěhoval poté, co otec ukončil svou funkci. Po získání bakalářského titulu na prestižním Lycée Janson de Sailly začal studovat právo. Studium úspěšně ukončil roku 1894 a stal se členem Pařížské advokátní komory. Vedle toho však začal pracovat jako novinář, spolupracoval s různými novinami a časopisy a věnoval se také literární činnosti, když pod pseudonymem Pierre de Breiz napsal knihy Pêle-mêle a En badinant . Roku 1898 odjel do Anglie do Liverpoolu, kde založil garáže a organizoval automobilové závody. Zde se také seznámil s Henriettou Kitslerovu, která byla jeho přítelkyní až do jeho smrti. Roku 1900 se vrátil zpět do Paříže, vedl pojišťovací firmu a působil jako profesionální sportovní novinář pro noviny L'Auto . Roku 1905 spolupracoval na založení francouzské Sportovní akademie , roku 1907 vydal knihu o historii automobilismu Histoire de l'automobile a stal se všeobecně známou osobností. Protože se stal vedoucím redaktorem automobilového měsíčníku Le Poids lourd, nabídl mladému novináři Marcelu Allainovi, aby se stal jeho asistentem. Společně pak vydali detektivní romány Le Rour , La Royalda a L'Empreinte , ve kterých se poprvé objevily postavy vyšetřujícího soudce Germaina Fuseliera, novináře Fandora a komisaře Juveho, kteří se později stali hrdiny cyklu o Fantomasovi. Ten vznikl na objednávku nakladatelství Fayard a jeho první díl Fantomas vyšel v únoru roku 1911. Do konce roku 1913 pak vyšlo dalších třicet jedna pokračování. Démonizovan...

Pierre Courtade (6)

Student Jean Guéhenno Pierre Courtade začal svou novinářskou kariéru v Lyonu. Měl příležitost setkat se s významnými autory jako Louis Aragon , Roger Vailland a René Tavernier. On sám se připojil ke komunistické strany během druhé světové války , kdy se podílel na odboji. .

Phillip Margolin (9)

Phillip Margolin se narodil v roce 1944 v New Yorku. Vystudoval práva na New York University. Nyní pracuje v oblasti trestního práva v Portlandu, stát Oregon. Své knihy psal na základě svých zkušeností u soudů, kde obhajoval také případy hrdelních zločinů. Zatím žádný z jeho klientů nebyl odsouzen k trestu smrti. Je známý tedy především pro své thrillery .

Philippe Cousteau (1)

Francouzský oceánograf, tvůrce podmořských dokumentárních filmů.

Philip Miele (4)

Americký spuluautor publikace z oboru psychoanalýzy o Silvově metodě kontroly mysli.

Petra Vondrová (10)

Mgr., Ph.D., pedagožka, publikace a články z oboru výtvarné výchovy.

Petra Stehlíková (6)

Narozena 1976. Autorka beletrie, žánr fantasy, též publikace pro děti a mládež.

Petra Hátlová (8)

Narozena 5. 4. 1972. Novinářka a spisovatelka.

Petr Vydra (7)

Narozen 6. 1. 1972. Dramaturg, herec, interpret, moderátor rádia Classic FM, autor divadelních adaptací a her, autor publikací z oboru divadla a kabaretu.

Petr Ulrych (8)

Petr Ulrych je moravský zpěvák, hudební skladatel a textař, bratr zpěvačky Hany Ulrychové. Po ukončení střední školy vystudoval letecké inženýrství na Vojenské akademii v Brně. Letectví se však nikdy nevěnoval, ihned po ukončení školy v roce 1966 se stal profesionálním hudebníkem. Během studií na vysoké škole se soukromě učil hře na klavír, na brněnské konzervatoři dva roky studoval skladbu a hru na kontrabas. V roce 1961 spoluzaložil brněnské Divadlo bez tradic kam ho posléze následovala i jeho mladší sestra Hana. Od roku 1964 přešel do rockové skupiny Vulkán, v roce 1967 pak do skupiny Atlantis, kam ho opět následovala i sestra Hana. Když „21. srpna 1968 přišla "na pomoc" bratrská vojska, Petr Ulrych tentýž den spontánně složil a nahrál píseň Zachovejte klid!. Slova "To ráno bylo klidný jako všechna rána, … a nikdo netušil, že otevře se brána pro křídla strašných ptáků, která nejsou sen. Zachovejte klid, se ozvalo z ticha, přišel k nám někdo, kdo nebyl pozvaný, zachovejte klid, když těžko se dýchá a každou chvíli někdo vběhne do rány. Zbývá mi jenom píseň, a proto zpívám jděte pryč, jděte pryč, pravdu nezničí tanky, my máme pravdu a vy jenom bič, zradu a bič" samozřejmě neunikla cenzorům a na kariéru Ulrychových to mělo fatální dopad.“ Se skupinou Atlantis vystupoval v pražském divadle Rokoko, kde vystupoval v pořadu Nepůjdem do kláštera. Největším hitem skupiny byla píseň Nechoď do kláštera, jež tehdy zvítězila v rozhlasové houpačce . Petr Ulrych projevoval sklony k syntéze moravského folklóru s rockem, což se výrazně projevilo v následujících letech. V roce 1974 vychází sourozencům Ulrychovým legendární album Nikola šuhaj loupežník . Tato úspěšná deska, nahraná společně s Orchestrem Gustava Broma, posunula sourozeneckou dvojici směrem k moravskému folklóru a st...

Petr Štěpánek (8)

Kandidát ODS do Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, hudebník, publicista. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Od počátku 80.let vykonává svobodná povolání, mezi které patří práce textaře, skladatele, producenta či zpěváka. Po roce 1989 začal rovněž publikovat v médiích. V roce 1989 se podílel na založení OF v Hradci Králové. Členem ODS je od roku 1991. Mezi roky 1994-1998 byl zastupitelem města Hradce Králové. Krátce byl tiskovémý tajemníkem Václava Klause. V období let 1994-2003 byl členem a posléze i místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V roce 2000 kandidoval neúspěšně do Senátu PČR. Opakovaně se zúčastnil konkurzu na generálního ředitele ČT. Je členem Rady českého telekomunikačního úřadu.

Petr Samšuk (8)

Ing., manažer, elektroinženýr, bývalý spolumajitel firmy Computer Press, autor prací z oboru výpočetní techniky, též hudebník.

Petr Pokorný (8)

Petr Pokorný - český teolog, filozof, biblista-novozákoník, historik, vysokoškolský pedagog, v letech 1996-1999 děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, spoluzakladatel a v letech 1998–2010 ředitel Centra biblických studií AV ČR a UK v Praze. Vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu a 19. ledna 1958 byl ordinován jako kazatel Českobratrské církve evangelické. V letech 1957-1966 působil jako vikář v evangelickém sboru Praha-Vinohrady, od roku 1966 do února 1968 pak jako farář v Praze-Vršovicích. V roce 1968 studoval teologii v zahraničí, poté působil jako odborný asistent , jako docent a od roku 1972 jako profesor na Evangelické teologické fakultě. V letech 1996-1999 zde zastával funkci děkana. Zabývá se Novým zákonem. Je předsedou Evropského vědeckého fóra pro překlady Bible a v pro období od roku 1995 do roku 1996 byl zvolen prezidentem světové organizace pro studium Nového zákona Studiorum Novi Testamenti Societas, jíž je od roku 1967 členem. Účastnil se expedice Nag Hammádí III V Egyptě. Archeologickou praxi absolvoval v Jordánsku a v Izraeli. Působil jako hostující profesor nebo research fellow v Tübingenu , v Pittsburghu , v Princetonu a v Heidelbergu . V roce 2005 strávil část semestru v Petrohradě, jaro 2005 v Tesalonice a Athénách. Přednášel na více než 40 univerzitách ve dvanácti zemích Evropy a v USA. Ve svém díle se zaměřil především na dějiny synoptické tradice a na deuteropavlovské listy, dále na raně křesťanskou teologii v jejím později hlavním proudu i v křesťanské heterodoxii , v poslední době pak na bádání o Ježíšovi . V letech 1961–1985 pracoval v týmu pro Český ekumenický překlad Bible....

Petr Maxmilián Husák (4)

Narozen v roce 1962. Novinář, vládní zpravodaj a komentátor, zaměřený na novodobé české dějiny.

Petr Kozák (10)

Narozen 16.9.1978 v Brně. Mgr., Ph.D., historik, práce z dějin středověké šlechty se zaměřením na oblast slezských vévodství , Opavska a Moravy.

Petr Koura (6)

Petr Koura je historik a politolog, který se věnuje nejnovějším českým dějinám. Odborně se zaměřuje na české politické a kulturní dějiny dvacátého století, dále pak na dějiny Protektorátu Čechy a Morava, na vzpomínkovou kulturu, na filmy s historickou tematikou a na reflexi historických událostí ve filmech. Jako odborný poradce se podílel na tvorbě českého televizního seriálu České století a filmu Jan Palach. Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce v oboru „Společenské vědy“ za rok 2015. V letech 1992 až 1996 navštěvoval Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech. V letech 1996 až 2002 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor historie – politologie se specializací na nejnovější české dějiny. Po absolvování několikaměsíčního pobytu na Vídeňské univerzitě se pod vedením profesora Roberta Kvačka začal věnovat systematicky osobnosti podplukovníka Josefa Balabána, čelního představitele protektorátního protinacistického nekomunistického odboje. Tento hrdina protiněmeckého odporu byl i tématem Kourovy diplomové práce, která obdržela v říjnu roku 2002 Cenu dr. Edvarda Beneše. Studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze završil Petr Koura rigorózní zkouškou a získal akademický titul PhDr. V letech 2002 až 2010 absolvoval postgraduální studium v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto studium zakončil disertační prací na téma: „Swingová mládež a okupační moc v Protektorátu Čechy a Morava“ . Petr Koura byl v letech 2001 až 2003 zaměstnán v Česko-německém fondu budoucnosti – v Kanceláři pro oběti nacizmu. Od února 2003 až do ledna 2007 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jako odborný pracovník „Oddělení pro dějiny 2. světové války, okupace a odboje“. Následovalo krátké působení na Ministerstvu vnitra ČR a pak v ...

Petr Koudelka (7)

Petr Koudelka je publicista a novinář, televizní scenárista, autor několika knížek fejetonů . Absolvent filozofické fakulty UK byl redaktorem Mladé fronty, Mladého světa, autorem řady audiovizuálních projektů, režisérem publicistických dokumentů. Dnes je externím dramaturgem v České televizi. Dále vydal román Peříčka, peříčka - 1992, bibliofilie Aeroplány nad Brescií - 1996, Golemův návrat - 1997, knížku novel Pražské halucinace - 2003, básnickou poemu Helena Trojská - 2005.

Petr Janeček (5)

Petr Janeček je český animátor. Spolupracoval na několika českých úspěšných hrách , na českých animovaných seriálech a na několika hrách pro Disney Interactive.

Petr Husar (10)

Mgr. Petr Husar je středoškolský učitel matematiky a fyziky. Pochází z jihočeských Vodňan. Vystudoval MFF UK, učil na Gymnáziu Na Zatlance a na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého. Založil pedagogický projekt Zkoušky nanečisto, řídí přípravy k přijímacím zkouškám na gymnázia a VŠ. Vyučuje matematiku ke zkouškám na SŠ, maturitu i VŠ. Je autorem několika matematických sbírek pro základní i střední školy. Postupně otevřel další projekty - Jazykovou školu Březinka, internetové stránky www.e-matematika.cz, www.matematickapohotovost.cz, www.osp-testy.cz, www.e-fyzika.cz, www.maturujeme.cz.

Petr Horáček (11)

Petr Horáček žije už dlouhá léta v Anglii. V Praze kdysi vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou a stal se designerem ve státní propagaci. Později odešel studovat na Akademii výtvarných umění, kde se věnoval krajinomalbě u Františka Hodonského. Na škole se seznámil s britskou studentkou Claire, se kterou po úspěšném zakončení studia odjel do Anglie, kde se vzali a narodily se jim dvě dcery. Zatímco jeho žena vyučovala umění, Horáček zůstal doma s dětmi. V tu dobu se mu do rukou dostaly knížky pro děti, které ze svého dětství neznal, a okouzlila ho Velice hladová housenka od amerického autora Erica Carleho. Barevná, veselá knížka se stala inspirací pro jeho vlastní tvorbu, nápad, který se už dlouho rodil v jeho hlavě, když vymýšlel příběhy pro své dcerky. Knihy se pro něj staly uměleckými objekty. Sám nejprve maluje příběh a potom do něj vymýšlí anglický text, který se zvukově i graficky stane součástí ilustrace. Mnozí si jistě mysleli, že mladý Čech s nedokonalou angličtinou nemá na britském trhu šanci. Jeho odhodlanost, talent a podpora jeho ženy napomohly k realizaci jeho snu. Po kontaktování několika nakladatelství a dlouhém čekání se dostavil úspěch. Prestižní nakladatelství dětské literatury Walker Books mu nabídlo vydat jeho první knížku pro nejmenší čtenáře, kterou po společné dohodě a drobných úpravách nazvali Strawberries are red . Za tento titul a také za knihu What is black and white dostal v roce 2001 Cenu roku pro začínající autory. Dosud vydal kolem dvaadvaceti vlastních titulů a ilustroval i několik dětských knih pro další spisovatele. Přibyla i nova ocenění z USA, Británie či Holandska. Jeho knihy nepostrádají originalitu a vtip, jsou výchovné, vynikají barevností a děti zaujmou také okénky a prostorovými obrázky. “S postupem času se můj ilustrační styl neustále vyvíjí, stále se hledám, používám především koláže, maluji voskovými a barevnými pastelkami, tužkami, tisknu, vyřezávám a lepím,” prozradil Ho...

Petr Hora (5)

Petr Dorůžka (6)

Petr Dorůžka je hudební publicista, syn Lubomíra Dorůžky. Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze vystudoval obor zvuková technika na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a poté do roku 1989 pracoval v oboru výpočetní techniky . Od roku 1968 se věnoval hudební publicistice, zaměřené na anglosaskou rockovou scénu. Spolupracoval s řadou hudebních časopisů., Mladý svět, Populár, Gramorevue, Kruh ). Připravoval texty pro licenčně vydávaná alba v Supraphonu , pořady pro pražské Divadlo Hudby a Československý rozhlas. Od roku 1988 připravuje pořad Hudba na pomezí . Po roce 1989 spolupracoval s vydavatelskou firmou Bonton jako producent. Organizoval také výjezdy českých umělců do Německa. Od 2002 externě přednáší o world music na katedře kulturní ekologie Fakulty humanitních studií University Karlovy a připravuje týdenní pořad Babillon pro kabelovou hudební TV Stanice O.

Petr Čerbák (6)

Petr Čerbák pochází z Brna. Po absolvování Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně pracoval dlouhá léta na chirurgické klinice v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Již na studiích začal psát básně a povídky, některé publikoval v časopisech Literární noviny, Host do domu a Mladý svět. Knižně debutoval románem Hadí znamení, který líčí rok vojenského života začínajícího lékaře.

Petr Borkovec (9)

Petr Borkovec je český básník, překladatel a publicista. V roce 1988 absolvoval pražské Gymnázium Jana Keplera, pak studoval obor český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; studium nedokončil. Od roku 1992 je redaktorem revue pro literaturu a kulturu Souvislosti. Pracoval jako korektor v deníku MF Dnes, redaktor beletrie v Nakladatelství Lidové noviny , vedl týdenní přílohu deníku Lidové noviny Umění a kritika , pracoval jako redaktor Literárních novin . Nyní žije jako svobodný spisovatel a překladatel poezie. Jeho básně byly přeloženy téměř do všech evropských jazyků; knižně publikoval v Rakousku a Itálii. Sám překládá převážně z ruské poezie 20. století. Časopisecky publikoval mj. básně Zinaidy Gippiusové, Georgije Ivanova, Josifa Brodského.

Petr Bednář (4)

Petr Bednář, vlastním jménem Zdeněk Lavička, autor rozhlasového seriálu Poslední šance a reportáže o stanici Svobodná Evropa, též detektivní příběhy podle skutečných událostí.

Petr Andrejevič Pavlenko (9)

Sovětský spisovatel a publicista.

Peter Pišťanek (7)

Slovenský prozaik, publicista a cestovatel.

Peter Ackroyd (6)

Peter Ackroyd je britský spisovatel. Byl vychováván pouze matkou, otec je opustil krátce po Peterově narození. V pěti letech začal Peter číst noviny, v devíti napsal hru o Guy Fawkes. Studoval angličtinu na Clare College v Cambridge a poté na Yale University. Po ukončení studia pracoval v období 1973 až 1982 pro britské noviny The Spectator. V roce 1984 se stal členem Royal Society. V současnosti působí jako hlavní literární kritik Times a rozhlasový komentátor. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Ackroyd na německé Wikipedii.

Pavlína Filipovská (9)

Pavlína Filipovská je česká herečka, zpěvačka, konferenciérka a televizní i rozhlasová moderátorka, dcera herce Františka Filipovského a matka novinářky Pavlíny Wolfové a Johany Spálené. Narodila se na pražském Žižkově. V roce 1958 začala působit jako hlasatelka televizních pořadů pro děti, v roce 1959 začala vystupovat v divadle Semafor, kde působila jako herečka a zpěvačka, v té době byla velice populární. Proslavila se interpretací písně Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Včera neděle byla. Vystupovala i v Divadle Rokoko a Apollo, zahrála si několik drobnějších roliček ve filmu. Od roku 1972 pracuje na volné noze, vystupuje v televizi, divadle a zejména v rozhlase. Viz více v článku - Seznam písní Pavlíny Filipovské Supraphon - SP

Pavla Kašparcová (7)

Magistra filosofie Pavla Kašparcová rodačka z jižních Čech žila od roku 1969 v Rakousku. Po ukončení učitelského působení ve škole vychovávající vychovatele a pedagogy mateřských škol se věnovala osvětové práci v Čechách, protože cítila nutnost pomoci lidem v Čechách překonat dědictví komunistického režimu. Šířila u nás poznatky, které během čtvrtstoletí získala ve skupině, jejíž víra byla založena na víře prvotních křesťanů. Protože člověk je schopný přijmout pravdivé informace o smyslu života, ale není schopen je udržet, žijí v každé lidské epoše a na mnoha místech světa lidé, kteří jsou čas od času v čistém kontaktu s duchovním světem, s tzv. duchovními učiteli, Božími posly . Právě kolem takového člověka, a v Čechách takový nežije, se sdružili lidé Pavliny skupiny. Pavla tak získala velmi kvalitní materiál o duchovním rozměru života, ale také cenné zkušenosti z práce na sobě. Od roku 1993 se začaly její knihy a překlady knih dalších členů skupiny postupně objevovat v Čechách. Nejprve vycházely v nakladatelství Santal Liberec, od r. 2006 se ujímá publikování textů nakladatelství Carolus Sedlčany. Nakladatelé jsou přesvědčeni, že vydanou literaturou předávají návody k pochopení smyslu života a také ke zvládnutí problémů, které lidský život přináší. Tyto informace zní velmi zvláštně a neuvěřitelně, ale je třeba nemít předsudky a začíst se do textů předložené knihy. Moudrý zvažuje a je vděčný, jedinec na nízké vývojové úrovni odsuzuje nebo nevěří. Radost a poznání z četby knihy Oba světy ze srdce přeje nakladatelství Carolus – Karel a Helena Pejšovi

Pavel Tomeš (8)

Publicista, stand-up komik a reklamní textař. Dříve pracoval jako editor v deníku Rovnost a týdeníku Sedmička, kde vycházely jeho fejetony. V roce 2010 vyšla jeho první sbírka fejetonů Facky z Marsu, kde se "originálně vypořádal s některými naléhavými otázkami dneška i se svým tchánem". V roce 2012 na ni navázala kniha fejetonů Zápisky malého tyranosaura. Jeho fejetony se pravidelně objevují i na obrazovce, v pořadu České televize Kultura v regionech. Vystupuje v stand-up pořadech Na stojáka a NaMikrofon. Žije v Brně. Je ženatý, má dvě děti, ale jak sám tvrdí, jen jedny nervy.

Pavel Švanda (9)

Spisovatel Pavel Švanda, básník, prozaik a esejista, se narodil 6. června 1936 ve Znojmě. Od roku 1938 žije v Brně. V roce 1958 nebyla přijata jeho diplomová práce, a tak ukončil studium dějin umění na Filosofické fakultě brněnské university bez diplomu. V 60. letech pravidelně publikoval filmové recenze v deníku Rovnost a působil jako redaktor v časopisech Tvář a Host do domu. Po roce 1969 ztratil možnost oficiálního publikování. Během normalizace vystřídal řadu dělnických zaměstnání. Po roce 1989 opět působil jako redaktor. Od roku 1990 vyučuje v Brně na Divadelní fakultě JAMU. Přispívá do rozličných periodik . Za své literární dílo i pevný občanský postoj obdržel Cenu města Brna.

Pavel Stránský ze Zapské Stránky (5)

Pavel Štěpánek (8)

Výtvarný historik, specialista na umění Španělska a Latinské Ameriky.

Pavel Spunar (6)

Prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc. , filozof, historik a kulturolog, vědecký pracovník a pedagog. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Bubenči studoval na FF UK hudební vědu, dějiny výtvarných umění, pomocné vědy historické a filozofii. Současně absolvoval Knihovnické kurzy na FF a r. 1949 složil druhou státní zkoušku. Studia ukončil doktorátem filozofie po předložení dizertační práce Česká bastarda. Krátce byl zaměstnán v Památníku národního písemnictví, ale od 1. 1. 1953 pracoval v ČSAV. Nejprve působil v Kabinetu filologické dokumentace, později od r. 1954 v Ústavu pro českou literaturu a konečně v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, dnes Ústavu pro klasická studia AV ČR. R. 1967 získal hodnost kandidáta věd . Po r. 1989 začal přednášet na vysokých školách, 1992 byl habilitován pro obor dějiny a teorie kultury na FF MU v Brně a tamtéž byl 1995 jmenován profesorem. R. 1996 byl zvolen členem Učené společnosti ČR. Je členem několika mezinárodních vědeckých společností, např. Comité internationale de paléographie latine , Comité international du vocabulaire des institutions et de la Communication intellectuelle au Moyen Age a Union académique internationale . Vědecký profil S. určovala práce se středověkými rukopisy. Věnoval se paleografii, kodikologii a heuristice středověkých literárních pramenů. Postupně však rozšiřoval svůj úhel pohledu a věnoval se dějinám středověké kultury. Filozoficky vyšel z pozitivismu, postupně se otvíral podnětům pražského strukturalismu francouzské školy Annales a skupiny kolem britského časopisu Past and Present. Ateistické přesvědčení uplatňuje i v religionistice.

Pavel Petrovič Bažov (6)

Pavel Petrovič Bažov byl ruský spisovatel. Je znám díky pohádce Malachitová skříňka, publikované v roce 1939. Stal se také autorem několika knih o revoluci a občanské válce. Jeho vnukem byl bývalý ruský ministerský předseda Jegor Gajdar. Pavel Bažov se narodil v rodině vedoucího svařovny v ocelárně. Zpočátku se živil různě. V letech 1889 – 1893 studoval v náboženské škole v Jekatěrinburgu. Poté se chtěl dostat i na Tomskou univerzitu, nakonec však byl odmítnut. Dočasně pracoval jako učitel ruštiny, nejprve v Jekatěrinburgu, pak v Kamyšlově. Zde studoval uralský folklór. Když začala první světová válka, připojil se Bažov k bolševikům. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády. V letech 1923–1929 žil v Jekatěrinburgu a pracoval v redakci novin Rolník, kam přispíval esejemi o pracovních podmínkách dělníků. V té době publikoval první knihu Ural byl , která pojednávala o životu na Urale v letech 1880–1890. Byl rovněž poslancem Nejvyššího sovětu. Po druhé světové válce začal Bažov pomalu ztrácet zrak, což mu však nezabránilo v publikační činnosti. Z jeho díla jsou nejznámější pohádky Malachitovaja škatulka . Pod tímto názvem vyšlo v letech 1939–1973 několik sbírek těchto pohádek. Do češtiny je přeložila Olga Mašková. Na námět pohádky Kamenný kvítek napsal Sergej Prokofjev v letech 1948–53 stejnojmenný balet, Op. 118. Byla rovněž zfilmována.

Pavel Pavel (3)

Pavel Pavel je český technik a experimentální archeolog, který se zabýval zkoumáním možných způsobů transportu těžkých břemen při stavbě monumentálních staveb dávnověku. Angažuje se také v politice – v letech 2000 až 2008 a opět 2012 až 2020 jako zastupitel Jihočeského kraje , v letech 1998 až 2019 zastupitel města Strakonice, bývalý člen ODS, nyní člen hnutí JIH 12. Absolvoval elektrotechnickou fakultu Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. V roce 1986 pracoval jako předseda ZO SSM v Zemědělském stavebním sdružení ve Strakonicích. Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Základní princip jejich pohybu byl zveřejněn v roce 1971 v knize Francise Maziéra - Tajemství Velikonočního ostrova, str. 110 cit.: "Znovu si připomínám jiné tvrzení jednoho domorodce. Říkal, že "sochy postupovaly vstoje a sunuly se kupředu v přívratných polokroužcích na své kulaté základně." Úspěšně postavil a vyzkoušel, stejně jako i někteří další nezávisle na něm, několik modelů na ověření svých úvah. Veřejnou prezentaci však uskutečnil jako jediný. V roce 1981 vyrobil za vydatné pomoci ZO SSM, stran Národní Fronty, svého zaměstnavatele a dalších přátel 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí. Dalším pokusem, který Pavel Pavel provedl, bylo přesunutí necelých 30 tun těžkého Kadovského viklanu poblíž obce Kadov v okrese Strakonice. Tento viklan neznámý vandal vyvalil z jeho původního místa. Šest lidí vybavených pouze d...

Pavel Novotný (5)

Narozen v listopadu 1930, zemřel 6. 8. 2008. Sportovní novinář a redaktor, publikace z oboru sportu, zvláště z hokejového a motoristického prostředí.

Pavel Kraus (8)

Rodák z Prahy, vystudoval strojní průmyslovku. Pracoval jako dělník, konstruktér, dispečer a technický překladatel. Od roku 1959 publikoval v periodikách, od roku 1969 se věnuje pouze literatuře. Prozaik specializující se na kriminalistický žánr. Autor rozhlasových her a televizních scénářů, publicista.

Pavel Hajný (6)

Pavel Hajný je spisovatel, scenárista a dramaturg. Má na svém kontě řadu scénářů pro film i televizi. Je autorem několika prozaických děl. Působil také jako redaktor či autor v oblasti počítačových a internetových technologií. Od roku 1999 se angažuje ve sběru historických dat a autentických záznamů baťovců a dalších pamětníků baťovského fenoménu po celém světě. Narodil se 15. dubna 1939 Celestině a Václavovi Hajným z Rožnova pod Radhoštěm. Má mladšího bratra Petra Hajného. V roce 1956 odmaturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, pak studoval elektrotechniku na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě a následně ještě ČVUT v Praze . Po vojně pracoval ještě krátce od roku 1962 v Tesle Hloubětín. V letech 1962 až 68 byl zaměstnán v Československé televizi jako střihač, zvukový technik, mistr zvuku a později jako dramaturg a redaktor. Oženil se v roce 1962 s Drahomírou Hajnou a narodil se jim první syn Martin Hajný - psycholog a psychoterapeut. V té době pokračoval ve studiu dramaturgie na FAMU. Od roku 1968 byl dramaturgem hraného filmu ve Filmovém studiu Barrandov. Druhý syn Filip, IT odborník a překladatel, se narodil v roce 1975. Od roku 1991 byl zaměstnán v IDG a pro ni pracoval v České televizi a později i v televizi Premiéra na televizním magazínu Computerworld. V IDG se zasloužil o vznik měsíčníku i4U , jehož se stal šéfredaktorem. Podílel se i na zrodu českého vydání časopisu Playboy v roce 1991 a na kratší dobu se stal i jeho prvním šéfredaktorem. V Českém rozhlase působil jako redaktor stanici Radiožurnál týdenní rozhlasový pořad Megabyte od roku 1998. Působil také v neziskové organizaci BMI, která se věnovala využívání internetu a IT v rámci současné občanské společnosti. Díky evropskému projektu Leonardo zde spolupracoval na mezinárodních programech pro neslyšící Tecno Zeinu a pro nemocné roztroušenou sklerózou MS Net. Pro ID...

Paul Robeson (7)

Paul Robeson byl americký basbarytonista, herec a bojovník za občanská práva, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 20. do 60. let 20. století. Byl známý svým hlubokým, zvučným hlasem a vystupováním v koncertních sálech i na broadwayských scénách. Robesonův repertoár zahrnoval celou řadu stylů od tradičních spirituálů až po klasickou hudbu a proslul zejména silným podáním písní jako "Ol' Man River" z muzikálu "Show Boat".

Paul Radley (9)

Jazykové učebnice.

Paul Margueritte (7)

Francúzsky románopisec. Zvykne byť uvádzaný spolu so svojím bratom Victorom Margueritte a to pre ich blízku spoluprácu. Obaja narodení v Alžírsku.

Paul Doiron (5)

Autor je svým vzděláním i povoláním zakotvený v literatuře: vystudoval Yaleovu univerzitu a toužil se stát romanopiscem či filmovým scénáristou. Po škole přesídlil do Hollywoodu, kde dle vlastních slov „živořil na okraji filmového průmyslu“ a marně se snažil uchytit jako posuzovatel scénářů. Doiron má ovšem ještě svou druhou stránku, která se rovněž uplatnila při psaní Pytlákova syna – je certifikovaným průvodcem státu Maine, a dokonale tedy zná prostředí mainské lesní divočiny. Nyní pracuje jako šéfredaktor v časopise Down East, věnovaném nejrůznějším oblastem života ve státě Maine.

Patrick Modiano (8)

Patrick Modiano je francouzský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2014. V roce 1978 získal Goncourtovu cenu za román Ulice temných krámků a roku 2012 Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu. Modiano se narodil na pařížském předměstí. Jeho otec Albert Modiano byl obchodník a sefardský Žid. Významná rabínská rodina původně pocházela z řecké Soluně. Během okupace se musel v Paříži skrývat pod falešnou identitou a kvůli přežití obchodoval s nacisty. Jeho osudy přiměly Patricka Modianiho věnovat se ve svém díle osudu své rodiny a francouzských Židů. Matka Louisa Colpijn je herečka a pochází z belgických Antverp. Rodiče se seznámili v říjnu 1942 v okupované Paříži a v listopadu 1944 měli svatbu. Kromě Patricka se jim v roce 1947 narodil ještě syn Rudy, který zemřel v deseti letech na leukémii. Patrick mu pak věnoval svá raná díla. Na počátku 60. let se rodiče rozešli, otec se znovu oženil a roku 1977 zemřel ve Švýcarsku. Patrick maturoval v Annecy a v dalším vzdělávání nepokračoval. V dospívání jej významně ovlivnil jeho středoškolský učitel geometrie a matčin přítel Raymond Queneau se svým románem Zazie v metru. Díky němu se seznámil s nakladateli Gallimard, kteří mu začali vydávat první knihy. V roce 1968 tak vydal svůj první román La Place de l'Étoile o židovském kolaborantovi během války. Kvůli tomuto kontroverznímu románu s antisemitskými narážkami se nepohodl se svým otcem. V roce 2010 byl přeložen do němčiny a v Německu byl oceněn jako jedno z klíčových děl o holokaustu. V angličtině román dosud nevyšel. Roku 1973 napsal scénář k filmu Lacombe, Lucien. Film vypráví o osmnáctiletém Lucienu Lacombeovi, který za války spolupracuje s proněmeckými úřady a přitom se zamiluje do židovské dívky. Příběh, odehrávající se v jihozápadní Francii má nabourávat tradiční pohled na francouzské dějiny během 2. světové války, získal několik ocenění a byl nominován na Oscara. V roce...

Pascal Engman (7)

Pascal Engman pracoval jako novinář pro švédský deník Expressen. Poté, co musel on i jeho kolegové čelit výhrůžkám ze strany pravicově populistické propagandy, žurnalistickou scénu v roce 2016 opustil a napsal svůj úspěšný debutový román Patrioti.

Paolo Cognetti (7)

Paolo Cognetti je italský prozaik. Začal studovat matematiku na univerzitě, studia však zanechal a odešel na filmovou školu v Miláně , kterou absolvoval v roce 1999. Jako samouk vystudoval americkou literaturu a začal režírovat filmové dokumenty na sociální, politická a literární témata. Miluje New York a hory. Literárně debutoval v roce 2004 povídkovou sbírkou „Příručka pro úspěšné dívky“, po níž následovaly dvě další: „Něco malého, co každou chvíli bouchne“ a „Sofia chodí pořád v černém“ . O rok později vydal autobiograficky laděný deník „Divoký kluk“, kde vylíčil svůj útěk z města do hor. Román Osm hor vyšel italsky roku 2016 v nakladatelství Einaudi. Stal se světovým bestsellerem, práva na vydání knihy se dosud prodala do 33 zemí, jsou zakoupena filmová práva.

P. O Enquist (7)

Švédský prozaik, dramatik, filmový a televizní scenárista a literární kritik.

Otto von Frisch (7)

Německý zoolog, ředitel Státního přírodovědného muzea mezi lety 1977-1995, syn fyziologa Karla von Frische .

Otakar Slanař (3)

Narozen 1979. Mgr., pedagog, metodické materiály a učebnice českého jazyka pro SŠ.

Otakar Mrkvička (7)

Otakar Mrkvička byl český malíř, ilustrátor, karikaturista, výtvarný kritik, člen seskupení českých avantgardních umělců Devětsil. Narodil se v Příbrami v rodině fotografa Otakara Mrkvičky . Studoval v Praze na Malířské akademii u prof. J. Loukoty a na Uměleckoprůmyslové škole u prof. E. Dítěte a V. H. Brunera. V programu spolku Devětsil sehrála význačnou úlohu politická karikatura jako jedna z odnoží proletářského umění. Je po něm pojmenována ulice v Praze – Řepích. Během druhé světové války byl členem odbojové skupiny Parsifal. Jeho manželkou byla herečka Lída Otáhalová .

Otakar Antoň Funda (8)

Otakar Antoň Funda je český filosof, religionista, překladatel, vysokoškolský učitel a bývalý evangelický farář. Roku 1965 vystudoval protestantskou teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Externě poté studoval na Filozofické fakultě UK v Praze. Na postgraduální studium odešel do Basileje, kde studoval na Filozofické a Teologické fakultě. Jeho disertační práce nesla název T. G. Masaryk, sein philosophisches, religiöses und politisches Denken u prof. M. Geigera. Komunistické úřady však nechtěly nostrifikovat Fundův basilejský doktorát, tudíž byl nucen, i přes značné obtíže, promovat znovu roku 1981 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě , tentokrát prací Eirenaiovo učení o recapitulatio. V roce 1975 „podal Funda habilitační práci na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, pod názvem Myšlení o víře a myšlenky víry“. Avšak nebyl teologicky a politicky poplatný tehdejšímu směru českého protestantismu J. L. Hromádky „a svou koncepcí demytologizace a existenciální interpretace křesťanské víry vyvolal řadu polemik v českém protestantismu“. Jeho habilitační práce byla komunistickým režimem odmítnuta. V roce 1990, když již nebylo školství v područí komunistického režimu, mohl být habilitován na Husitské teologické fakultě UK v oboru filosofie náboženství. Předsedou habilitační komise byl prof. dr. Zdeněk Kučera, děkan fakulty. Na návrh Filosofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně byl 5. června 2003 prezidentem republiky V. Klausem jmenován profesorem pro obor filosofie. Od roku 1995 působí také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vyučuje předměty z etiky, filozofie a religionistiky jako Dějiny náboženství, Etické problémy či Antická a středověká filozofie. Od roku 2003 působil na dnes již neexistující Literární akademii Josefa Škvoreckého. ...

Ota Kars (4)

Ota Kars je český spisovatel a básník, autor úspěšných prozaických i básnických knih, držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018. Býval přezdíván Iggy Pop české poezie. Sám se označuje za samozvaného veršotepce a prozorytce. Narodil se v Praze v porodnici na Štvanici. Absolvoval základní školu a nedokončil gymnázium v Nuslích. Za komunismu pracoval na vlakové překládce Nádraží Střed v Praze, jako závozník v Brně a také jako nekvalifikovaný učitel na základní škole na druhém stupni. Ota Kars je bývalý performer v rámci různých aktivit v akčním básnickém seskupení Ota Kars und Karpeles a organizátor a aktivní účastník akcí Poetické Oko, HuLiDi a festivalu Kadeřábek. Nyní opět žije a někdy píše v bytě na Letný, stejně jako dříve ve Strašnicích, Nuslích, v Líšni, Karlíně, Velvarech, Roudnici, Teplicích, Berlíně, Dejvicích, New Yorku a na Břevnově. Ve svém textu, básni Ro_zmlácená krajina napsané v roce 2007, která vyšla ve sbírce Má láska je kurva, píše o svém životě, rodině a vztahu k malíři Georgesu Karsovi. Obdržel několik ocenění za biografickou knihu o filmování a celém životě Tomáše Holého Jmenuju se Tomáš. Např. Magnesia Litera – Kosmas Cenu čtenářů a ocenění Český Bestseller . Trojsbírka Smrtelná hodina, Patetická utrpení lásky, Obscénní pohyby básní byla Knihou týdne časopisu Týden .

Ota Gregor (7)

Ota Gregor, vlastním jménem Ota Gans , byl český lékař působící v oblasti vnitřního lékařství, oboru patologie, gastroenterologie a psychosomatiky. Ota Gregor se narodil v Praze v židovské rodině. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze. Po okupaci v roce 1939 odešel ilegálně přes Polsko do Anglie. Byl tehdy medikem ve čtvrtém ročníku na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Za druhé světové války vstoupil v Anglii do zahraničního odboje, kde v roce 1944 jako příslušník Československé samostatné obrněné brigády bojoval u Dunkerque. Při postupu své jednotky přes Německo se dostal zpátky až do ČSR. Zde rychle dokončil studium medicíny a promoval v roce 1948. Byl internista, působil na IV. interní a pak na I. interní klinice v Praze, potom působil v letech 1969–1976 v Nemocnici pod Petřínem , kde se stal přednostou kliniky. Docentem se stal v roce 1961, profesorem patologie a terapie vnitřních nemocí se poté stal v roce 1967. Ota Gregor byl původně hlavně gastroenterolog, později se však z něho stal odborník na psychosomatickou medicínu. Výrazným způsobem se také přičinil o vznik české psychosomatické školy. V roce 2004 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Napsal memoáry, z nichž asi nejvýznamnější jsou Moje návraty aneb kudy jsem chodil . Kromě toho napsal i několik knih esejů, známé jsou:

Ondrej Zizlavsky (5)

Narozen 1. 12. 1981. Ing., Ph.D., ekonom, vysokoškolský pedagog, specializace na průmyslový management a teorie řízení podniku, též práce z oboru veřejných financí.

Ondřej Havelka (9)

Ondřej Havelka je český režisér, herec, zpěvák, tanečník a scenárista. Je čestným občanem městské části Praha 5. Jako všestranný umělec je uměleckým ředitelem a zároveň frontmanem orchestru Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, zaměřeného na autentickou interpretaci historického jazzu a swingu meziválečného období 20. století. Při produkcích se svým orchestrem si pohrává s rolí klasického swingového entertainera se všemi typickými atributy této profese: zpěv, mluvené slovo, tanec, step. Je synem české herečky Libuše Havelkové a hudebního skladatele a profesora Akademie múzických umění Svatopluka Havelky. Po absolvování herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze v roce 1980 studoval operní režii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně . Po studiích na DAMU působil šest let v pražském divadle Ypsilon. V letech 1976 až 1995 vystupoval jako frontman Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Po odchodu z něho si založil vlastní jazz-band , se kterým působí dodnes. Po roce 1989 začal pracovat i jako scenárista a režisér v televizi. V roce 1999 režíroval celovečerní filmový portrét Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský, pro který také napsal scénář a ve kterém si zahrál sám sebe. V roce 1990 napsal scénář a režíroval hudební dokument Originální pražský synkopický orchestr, který získal cenu "Stříbrná růže" na festivalu televizní zábavy v Montreux v roce 1991. V roce 1995 byl autorem scénáře a režie televizního dokumentu Mezzosoprano Magdalena Kožená a v roce 2008 režisérem dokumentárního filmu Magdalena, opět o Magdaleně Kožené. V roce 2012 natočil dokumentární film Perla baroka o zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově. Od roku 1988 se věnuje také divadelní režii. V roce 2014 dosáhl mezinárodního uznání se svou režijní prací na zfilmování opery Orfeo ed Euridice od Christopha Willibalda Glucka v Zámeckém divadle v Českém Krumlov...

Olly Richards (11)

Olga Velíšková (6)

Narozena 28.11.1929 v Uherském Brodě. PhDr., autorka učebnic francouzštiny, překladatelka.