Všichni Autoři a témata

Bernd A Mertz (2)

Německý dramatik, novinář a astrolog.

Bernard Kurka (8)

Autor dobrodružných a detektivních románů, skečů, frašek, knih pro mládež a okultistické literatury. Napsal několik význačných děl meziválečné české fantastiky. Pro nakladatelství Zápotočný a spol. vytvořil sešitkovou řadu detektivních thrillerů s hrdinou kapitánem Blackwellem. Za okupace dal v několika románech průchod svým antisemitským názorům.

Benito Pérez Galdós (6)

Benito Pérez Galdós byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista. Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tématikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.

Bardugo Leigh (12)

Barbora Markéta Eliášová (8)

Barbora Markéta Eliášová byla česká cestovatelka, spisovatelka a učitelka. V letech 1912–1929 vykonala čtyři cesty do Japonska a také do jižní Afriky, jihovýchodní Asie a Austrálie. Jako první Češka cestovala kolem světa. Narodila se v obci Jiříkovice v domě č. 26 jako nemanželská dcera Apoleny Eliášové. Otec v matrice není uveden. Matka zemřela, když byly Barboře 4 roky. Byla pak vychovávána na obecní útraty. Místní učitel Jan Hudeček si všiml jejího nadání a povzbuzoval ji ve vzdělání. Na učitelovo doporučení odešla ve čtrnácti letech k bezdětné rodině do Brna, kde pracovala v textilní továrně. Zde třídila vlnu podle jakosti a po práci se učila německy. Pak získala místo služebné u německé herečky a její matky. Měla zde přístup k rozsáhlé knihovně a později se s herečkou a její matkou odstěhovala do Vídně, kde jí bylo umožněno chodit na kurzy angličtiny, němčiny a také základů obchodu. Odjela do Prahy, kde ve firmě na parkety Otakara Skřivana vyřizovala německou a francouzskou korespondenci. Získala státní zkoušku z angličtiny, při níž se seznámila s univerzitním profesorem Václavem Emanuelem Mourkem a jeho anglickou manželkou. Bezdětní manželé ji podporovali v dalším vzdělávání a půjčili jí peníze na cestu do Anglie, kde si mohla zlepšit anglickou konverzaci. Při cestě navštívila s přítelkyní i Paříž a několik německých a švýcarských měst. Po návratu v roce 1904 začala angličtinu vyučovat v Praze na Vyšší dívčí škole, v Ženském výrobním spolku Elišky Krásnohorské a dávala i soukromé hodiny. Roku 1911 zemřel na otravu krve její snoubenec a v říjnu také profesor Mourek. Rozhodla se vzít si neplacenou roční dovolenou na cestu do Japonska. V červenci 1912 odjela nejdříve do Moskvy a pak Transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku. Tři dny se pak plavila na parníku Simbirsk na japonský ostrov Honšú, kde vlakem cestovala do horského letoviska Karuizawa pod sopkou Asama nedaleko Nagana. Zde pracovala jako vyc...

Barbora Lundgren (6)

Narozena 7. 3. 1996. Fotografka pokrmů, spoluautorka kuchařských knih.

Barbora Hlubučková (4)

Spoluautorka kuchařské knihy receptů pro zdravou výživu.

Barbara Taylor (9)

Barbara Taylor Bradford je britsko-americká novelistka. Narodila se v Leedsu v severoanglickém hrabství Yorkshire. Už jako mladičká dívka ukázala, že má literární nadání - v šestnácti letech se stala reportérkou listu Yorkshire Evening Post a o čtyři roky později postoupila na londýnskou Fleet Street jako redaktorka a zároveň sloupkařka. V roce 1979 napsala svůj první román Zámožná žena. Posléze následovaly další úspěšné tituly, řada z nich se postupně stala předlohami k televiznímu zpracování. Romány B.T. Bradford se vyznačují přesvědčivým vykreslením rodinné atmosféry, pohody, hlubokého citu a lásky. Barbařina díla byla přeložena do čtyřiceti jazyků a prodávají se po celém světě. Jedním z českých vydavatelů je nakladatelství Alpress. Spisovatelka nyní žije s manželem Robertem Bradfordem, filmovým producentem v New Yorku a v Connecticutu.

Bad Company (12)

Bad Company je britská rocková skupina, kterou v roce 1973 založili zpěvák Paul Rodgers, kytarista Mick Ralphs, baskytarista Boz Burrell a bubeník Simon Kirke. Skupina je známá svým hardrockovým a bluesrockovým zvukem, který měl vliv na vývoj tohoto žánru v 70. letech. Jejich debutové album s vlastním názvem " Bad Company " vyšlo v roce 1974 a okamžitě zaznamenalo úspěch, když se dostalo na první místo v žebříčku Billboard 200 ve Spojených státech. Album obsahovalo hity jako "Can't Get Enough" a "Movin' On", které pomohly upevnit popularitu skupiny.

Auguste Rodin (7)

Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin , byl jedním z největších sochařů 19. století, ústředním představitelem směru Beaux-arts. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu, z níž vycházel a zůstal jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začíná éra moderního sochařství. Pocházel z konzervativní úřednické rodiny. Jeho otec Jean-Baptiste byl policejní úředník. Rodiče nebyli bohatí, ale svému synovi se snažili poskytnout nejlepší vzdělání. Jako desetiletý začal brát hodiny kreslení, které mu šlo lépe než ostatní předměty. Navzdory talentu nikdy nebyl přijat na pařížskou École des Beaux-Arts, která poskytovala nejlepší akademické umělecké vzdělání. Ve věku 13 let se stal žákem École Spéciale de Dessin et de Mathématiques. V následujícím roce přechází do École des Arts décoratifs – takzvané „petite école“, tedy malé škole. Na ní se na rozdíl od akademické École des Beaux-Arts učilo spíš umělecké řemeslo a užité umění. Zde objevil hlínu a její tvárnost. Rodinné poměry jej záhy přinutily, aby si sám vydělával na živobytí. Paříž byla v té době dynamicky se rozvíjejícím městem, velkolepé přestavby, opravy domů a výstavba nových bulvárů žádaly velké množství řemeslníků. Jedním z nich byl i dekoratér Auguste Rodin. Na „velké“ umění mu zůstával čas jen po celodenní náročné práci. Rok 1862 byl pro něj zlomový. Smutek ze smrti milované sestry jej přivedl do řádu „Pères du Très Saint-Sacrement“. Tam potkal otce Pietra Juliena Eymarda, který pochopil, že z Rodina sice může být mnich, ale štěstí mu to nepřinese. Povzbuzoval jej, aby pokračoval v umělecké tvorbě. O rok později se už mladý Rodin připravoval na svůj debut na pařížském Salonu. Jeho modelem se stal dělník Bibi. Bibi byl škaredý a měl zlomený nos. Rodina však zaujal výraz jeho tváře, a tak vzn...

Artemidóros (2)

Představitel vědy, které usilovalo o shrnutí dosavadního bádání a o jeho tlumočení jasným stylem nejširším masám. Artemidóros z Efesu byl řecký antický spisovatel známý svým spisem Výklad snů, rozděleným do pěti knih. Žil ve 2. polovině 2. století. Své dílo sepsal na vyzvání senátora Cassia Maxima. Artemidóros ve snech viděl uskutečnění božské prozřetelnosti. Hodně cestoval po Malé Asii, Řecku, Itálii a přilehlých ostrovech. Četl všechny snáře, na které narazil, aby spojil co nejvíce vědomostí z tohoto oboru. Mimo Výklad snů také napsal příručky o věštbách z letu ptáků a vykládání z ruky.

Arnošt Klíma (10)

Narozen 1.3.1916 v Klimkovicích, zemřel 4.1.2000. PhDr., DrSc., člen korepondent Československé akademie věd, profesor filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Historik, práce v oboru, překladatel z němčiny.

Arne Falk-Rønne (4)

Dánský cestovatel a fotograf Arne Falk-Rønne zcestoval celý svět. Předmětem jeho zájmu se staly především oblasti dosud neprobádané a vzdálené vymoženostem 20. století.

Antonín Srkala (7)

Učebnice pro číšníky, kuchařské knihy.

Antonín Pochop (7)

Antonín Pochop byl český spisovatel, pedagog a sběratel povídek. Narodil se 7. února 1862 v Dolních Štěpanicích. Počátkem 80. let 19. století působil jako ředitel na škole v Martinicích v Krkonoších. Zavedl zde předmět ženské ruční práce. Roku 1885 ze školy odešel a nahradil jej Florian Nykl. Roku 1902 začal učit na Měšťanské škole chlapecké v Jilemnici, kde působil až do roku 1920. Od září 1904 do června 1905 vydával čtrnáctideník pro mládež Mladý Slovan. Časopis se snažil udržovat jako laciný. Sbíral krkonošské pohádky a jeho první sbírkou byl Devaterník čili devatero pohádek z horního Pojizeří od Antonína Pochopa roku 1904. Brzy se stal nejen uznávaným autorem, ale i řečníkem, což dokazuje jeho proslov 8. listopadu 1918 na oslavu znovuobnovení TJ Sokol v Martinicích, který nazval "O vzniku naši samostatnosti". Zemřel 16. ledna 1949 v Praze.

Antonín Pařízek (8)

Narozen 30.1.1959 v Praze. MUDr., gynekolog-porodník, práce z oboru.

Anton Habovštiak (11)

Anton Habovštiak sa narodil v roľníckej rodine. Inšpirovaný prostredím, začal si zapisovať nárečové texty z oravskej oblasti, ktoré neskôr využil a uplatnil vo svojom bádateľskom a tvorivom živote. Svoju prvú štúdiu venoval svojmu rodnému kraju. Celý život zasvätil vedeckej práci v Jazykovednom ústave Ľudovíta Štúra - predovšetkým výskumu slovenských nárečí, predovšetkým oravských, a to najmä s uplatnením metód jazykového zemepisu. Venoval sa aj otázkam spisovného jazyka, štylistike, onomastike, lexikologickej a lexikografickej problematike, ale aj umeleckej literárnej tvorbe a literatúre faktu. Zaoberal sa aj výskumom slovnej zásoby slovenských a slovanských nárečí. Dlhé roky aktívne pracoval v lexikálnej sekcii. Ako autor riešil teoretické i praktické problémy lexikálnej a sémantickej diferenciácie jazykov skúmaného areálu zo širšieho slavistického hľadiska. Využil materiál získaný pomocou atlasového dotazníka na rozsiahlom slovanskom území a pripravil sériu príspevkov, ktoré potom publikoval v domácich i zahraničných periodikách, príležitostných zborníkoch a knižných vydaniach. Počas dialektologických terénnych výskumov venoval pozornosť aj ľudovej slovesnosti. Na základe získaných ľudových motívov napísal viacero zbierok rozprávok a povestí, v ktorých bohato využil hlbokú studnicu nárečovej lexiky, frazeológie a syntaxe i pozitívne etické posolstvo ústne tradovaných príbehov. Čitatelia mu neraz adresovali otázku, ako vraj súvisí vedecké poznávanie s fenoménom fantázie, čo tak veľmi charakterizuje slovesný útvar, akým je rozprávka. Venoval sa aj tvorbe literatúry pre mládež. Ako člen autorského kolektívu Slovníka slovenských nárečí I mal možnosť samostatne rozvinúť svoju lexikografickú prax. Zúročil ju najmä pri príprave troch dielov edície krátkych slovníkov slovenských nárečí. Neustále bol aktívny v besedovaní, oponovaní a popularizovan...

Anthony Riches (10)

Anthony Riches je britský autor historické románové série. Léta podrobně studoval fascinující válečná tažení, zvyky a vnitřní předpisy římské armády, takže dokáže čtenáře seznámit s životem prostých vojáků i vojevůdců, kteří je vedli do bojů s nemilosrdnými protivníky. Žije v Hertfordshire, GB, 3 děti.

Anne Suess (12)

Německá ilustrátorka dětské literatury.

Anna Vydrová (7)

Slovenská autorka kuchařských knih a praktických příruček proženy.

Anna Podgórska (12)

Polská autorka knih pro děti.

Anna Nováková ze Lhoty (5)

Autorka publikací o věštění, výkladu snů a astrologii.

Anna Beatrix Bártová (10)

Mgr. Sabina Huřťáková, rozená Hašková. Vystudovala obor Historie na FF JU v Českých Budějovicích a v současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Bláznivá máma, živí se také jako fotografka.

Angus Wilson (5)

Sir Angus Frank Johnstone-Wilson, CBE byl anglický spisovatel. Vystudoval Oxfordskou univerzitu a pracoval v Britském muzeu. Za druhé světové války byl šifrantem v Bletchley Parku. V letech 1966 až 1978 přednášel na University of East Anglia. Otevřeně se hlásil k homosexuální orientaci. Jeho tvorba přináší satirický obraz privilegovaných vrstev britské společnosti a falešnosti jejich hodnot. Vydal romány Anglosaský postoj, Kdo by se taky smál a Čím hoří svět. Je také autorem životopisných knih o Charlesi Dickensovi a Rudyardovi Kipllingovi. V roce 1958 získal James Tait Black Memorial Prize. Byl členem Royal Society of Literature. V roce 1980 byl povýšen do šlechtického stavu.

Anežka Merhautová (8)

Anežka Merhautová - Livorová byla česká historička umění, přední badatelka v oboru dějin architektury, malířství, sochařství a užitého umění v českých zemích od konce 9. do poloviny 13. století. Po maturitě na reálném gymnáziu v Hranicích absolvovala Masarykovu státní školu zdravotní a sociální v Praze . Za války byla zaměstnána v České kardiografické společnosti. V letech 1945–1949 studovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V té době pracovala jako pomocná vědecká síla v Lehnerově knihovně a v grafické sbírce Národní galerie, Textilní tvorbě a Státním památkovém ústavu . Studium zakončila obhajobou rigorózní práce roku 1949. Roku 1959 obhájila kandidátskou disertaci a roku 1970 získala titul DrSc. Po založení Ústavu teorie a dějin umění Akademie věd České republiky zde působila jako vědecký pracovník, v letech 1953–1956 jako vedoucí oddělení středověku. Zabývala se románskou architekturou v Čechách, raně gotickou nástěnnou malbou, knižní iluminací a liturgickým náčiním a relikviáři. Byla dvakrát vdaná a vychovala tři děti. Její první manžel Demeter Livora byl sochař a pedagog, druhý manžel Josef Merhaut byl vědec, specialista v oboru elektroakustiky.

Andrew Klavan (5)

Klavan se narodil v New Yorku. Vyrůstal na Long Islandu se svými třemi bratry. Svůj první román, Face of the Earth, napsal v roce 1977. Poté přešel do Putnam County v New Yorku, kde pracoval jako reportér pro místní noviny. Jeho zkušenosti týkající se místní trestné činnosti se později staly základem pro jeho romány. Poté, co bylo Face of the Earth zveřejněno, vrátil se do New Yorku, kde vzal sérii pracovních míst při psaní záhad a recenzí knih na volné noze. Během této doby psal pod pseudonymem Keith Peterson. Klavanova kniha Rain získala cenu Edgar za nejlepší původní Paperback. Začal také psát nadpřirozené thrillery jako Hodina zvířat, Don't Say A Word - který byl také nominován na Edgar a napsal scénář pro filmovou verzi románu Simon Brett je šok systému. Klavan a jeho rodina se přestěhovala do Londýna, kde napsal True Crime, a další dva romány. Po sedmi letech se přestěhoval zpět do Spojených států a usadil se v Santa Barbaře v Kalifornii, kde dokončil román Mužem a ženou. V roce 2008 vydal politický román Empire of Lies. V roce 2009 vydal knihu Poslední, co si pamatuju, thriller zaměřený na mladé dospělé. * Face of the Earth * Agnes Mallory * Mrs. White * There Fell A Shadow * The Rain * Darling Clementine * The Trap Door * Son of Man * The Scarred Man * Rough Justice * Don't Say a Word * The Animal Hour * Corruption * True Crime * Suicide * The Uncanny * Hunting Down Amanda * Man and Wife * Dynamite Road * Shotgun Alley * Damnation Street * Empire of Lies * The Homelanders: The Last Thing I Remember * The Homelanders: The Long Way Home * The Homelanders: The Tr...

Andreas Wilhelm (4)

Narodil sa v roku 1971 v Solingene Kvôli otcovej práci pre nemecké ministerstvo zahraničia sme sa presunuli asi raz za štyri roky, preto som s môjím bratom vyrástal v ZSSR , v Južnej Afrike , Švajčiarsko , Nigéria a Portugalsku . To malo samozrejme vplyv na môj záujem o jazyky a kultúry. Po mojej poslednej skúške som sa presťahoval do Hamburgu, kde som mal možnosť začať štúdium grafického designu.

Andreas Eschbach (7)

Andreas Eschbach je německý spisovatel a je jeden z nejznámějších zástupců moderní německé science fiction. Po maturitě na gymnáziu v Ehingenu studoval ve Stuttgart techniku letecvtví a astronautiky, tato studia ale nedokončil a místo toho začal pracovat jako softwarový vývojář a podnikatel. Po svém spisovatelském úspěchu se zcela koncentroval na psaní. Od roku 2003 žije v Bretani. Eschbach je ženatý a má jednoho syna . Napsal knihy jako Bilion dolarů, Poslední svého druhu, Dokonalý dvojník, Video s Ježíšem a další úspěšné knihy. Ale jeho největším bestsellerem se stala kniha Tkalci gobelínů, která sklidila v Německu i po světě velký úspěch.

Andrea Homolová (8)

Je spisovatelka, duchovní vědec, mentor a expert osobního růstu, a terapeut. Je autorkou bestsellerů Známe se celé věky a Všechno o 12 znameních a Všechno o vašem dítěti. Studovala moderní filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Přes 15 let pracovala jako profesionální tlumočnice a překladatelka. Během té doby přeložila více než 20 knih s duchovní tématikou. Od mala je spojena s duchovním světem a má přístup k hlubokému poznání Světa. Už jako dítě byla schopna se napojovat na druhé a číst v nich. Když měla pocit, že už přeložila dost knih, napsala vlastní. Jejím koníčkem je i astrologie, a tak se zrodila její první bestsellerová kniha, zábavně pojaté povídání o 12 astro-znameních, knížka Všechno o 12 znameních, se závratným počtem 75.000 prodaných výtisků. Po pár letech následovala podobně úspěšná kniha Všechno o vašem dítěti. Už přes 14 let se věnuje práci s klienty. V posledních 5 letech studuje v USA nové metody práce s vědomím, a to např. techniky jako NLP , EFT, techniky energetické medicíny, práci s emocemi, s morfickými poli, kterých při práci s klienty využívá. Pomáhá lidem zvládat náročná životní období, krize a konflikty, vnitřní i vnější, vede je v osobním vývoji. Učí je rozpoznat vlastní vnitřní sílu a postavit se do ní, učí je, aby se naučili využívat svých vlastních darů a zdrojů, aby byli schopni být sami sebou a žít svůj život naplno. Pracuje také s majitely a šéfy firem, kteří chtějí proměnit své firmy na těch nejhlubších úrovních a učinit z nich nejen firmy úspěšné, ale také firmy, v nichž jsou vztahy založené na přátelství, podpoře a poctivosti, stejně jako na nadšení směřovat ke společnému cíli. Další autorčiny připravované tituly: Osudové vztahy, Šokující zákonitosti vztahů, DNA našich vztahů a další.

Anatolij Vasil'jevič Ivankin (3)

Ruský spisovatel literatury faktu z období 2. světové války.

Ana Galán (7)

Španělská veterinární lékařka a spisovatelka zaměřená na knihy pro děti.

An Leysen (6)

Belgická ilustrátorka a autorka dětských knih.

Amy J Fetzer (8)

Autorka milostných románů.

Amor Towles (11)

Amor Towles je oceňovaný sou­časný americký spisovatel. Narodil se a vyrostl v Bos­tonu. Absolvoval Yale College a získal magisterský titul z angličtiny na Stanford University. Když mu bylo 10 let, hodil do Atlantiku láhev se vzkazem. Za několik týdnů dostal dopis od Harrisona Salisburyho, pozdějšího ředitele periodika The New York Times. Mnoho let si pak dopisovali. Po absolutoriu na Yale měl dva roky vyučovat v Číně, což bylo ale zrušeno po masakru na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Přes 20 let působil na vysoké manažerské pozici v investiční firmě na Wall Street. Nečekaný úspěch románu Pravidla zdvořilosti mu však umožnil ten luxus toto zaměstnání opustit a věnovat se pouze psaní. S manželkou, synem a dcerou žije na Manhatanu v New Yorku. Na svém kontě má zatím dva romány, které vyvolaly ve světě ohromný čte­nářský ohlas a sklidily mnoho pozitivních recenzí. Je sběratelem umění a starožitností.

Amie Kaufman (11)

Narodila se v Irsku a vyrůstala Melbourne, Austrálie, kde žije s manželem a jejich psem Jackem. Studovala Irskou historii. Nyní studuje anglickou literaturu a píše eseje o Shakespearovi a Johnsonovi a Boswellovi. Napsala společně s Meagan Spooner trilogii Stourbound, začínající knihou These Broken Stars. V roce 2015 se spojila s Jeyem Kristoffem a napsala světový bestseller Iluminae. Kniha Iluminae je první knihou stejnojmenné trilogie Iluminae, která pokračuje knihami Gemina a Obsidio.

Ambros Brucker (7)

Německý geograf, autor a editor přírodovědných publikací a učebnic.

Alois Šiška (2)

Generálmajor v. v. Alois Šiška byl československý pilot, který ve 2. světové válce létal v 311. československé bombardovací peruti RAF. Známý je především pro nouzové přistání s bombardérem Vickers Wellington na hladině Severního moře, na kterém on a zbytek posádky strávili v nafukovacím záchranném člunu 6 dní téměř bez vody a potravin, než byli vyplaveni na holandském pobřeží, kde byli následovně zajati německou pobřežní stráží a drženi v zajetí až do konce války. Alois Šiška je nositelem řady vyznamenání, mezi které patří i nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva III. třídy, in memoriam. Mimo jiné byl členem tzv. Guinea Pig Clubu, spolku, který se zaměřoval na léčbu a především rehabilitaci a socializaci letců, kteří ve válce utrpěli vážná zranění s trvalými následky. V roce 2012 byl v Nizozemsku poblíž místa, kde byl člun před sedmdesáti lety vyplaven odhalen památník posádce KX-B. Alois Šiška pochází z Lutopecen u Kroměříže, z malého hospodářství. Již v útlém dětství byl letadly fascinován a jeho touha stát se pilotem s věkem jen rostla. Navzdory tomu se však nejprve vyučil strojním zámečníkem a o vstup na vojenské letecké učiliště požádal až v osmnácti letech, kde byla jeho žádost zamítnuta pro vysoký věk. Dostal se však do Baťovy strojnické školy ve Zlíně, kde se vyučil strojařem a později byl vybrán do Baťovy Zlínské letecké společnosti a.s. v Otrokovicích, která se zabývala výrobou sportovních letadel, mimo jiné i Zlínu Z-XII. Za zlepšovací návrh ve výrobě byla Šiškovi nabídnuta odměna ve výši 5000 korun, místo které si zvolil pilotní výcvik, kde rovněž obdržel Pilotský diplom. S rostoucí hrozbou v podobě Hitlerova nacistického Německa byl ze strany Československé armády vytvořen požadavek na výcvik 1000 nových vojenských pilotů, do kterého byl přijat i Alois Šiška. Krátce po absolvování výcviku ve VLU v Prostějově byla vyhlášena všeobecná mobilizace a "dojednána" Mnichovská ...

Allyson Braithwaite Condie (5)

Americká spisovatelka.

Allen Roy Evans (4)

Allen Roy Evans byl kanadský anglicky píšící spisovatel známý především díky svému románu Sobi táhnou .. Narodil se v roce 1885 v Napanee v Ontariu, ale vyrůstal na farmě v Manitobě. Bakalářský titul získal na Manitobské universitě ve Winnipegu. Dále studoval na Chicagské univerzitě , kde získal titul magistra, a také na Kolumbijská univerzitě . Poté učil angličtinu na středních školách v Britské Kolumbii. Koncem 30. let 20. století vytvořil marketingový a poradní výbor pro spisovatele. Vydal několik románů, knihu básní a povídek. Téměř všechny jeho díla se odehrávají na dalekém severu..

Alina Centkiewiczowa (5)

Alina Centkiewiczowa – 11. března 1993, Varšava) byla polská spisovatelka a cestovatelka, autorka knih pro děti a mládež. Většinu svých děl napsala společně se svým manželem Czesławem Centkiewiczem. Narodila se roku 1907 v obci Hłuszki jako Alina Giliczyńska. Od roku 1918 žila se svou rodinou ve Varšavě. Roku 1923 odjela se svým otcem, který pracoval pro Sdružení zabývající se emigranty, do Brazílie. Další cesta se již neuskutečnila, protože otec onemocněl a po neúspěšné operaci ochrnul. Roku 1925 začala studovat práva na univerzitě v Grenoblu. Roku 1926 poznala na jedné cestě do Alp svého budoucího manžela Czesława Centkiewicze. Ten studoval rovněž v Grenoblu elektrotechniku, ale od roku 1928 pokračoval ve studiu v Lutychu. Alina ukončila studia v roce 1929 a vrátila se do Varšavy, aby se mohla starat o nemocného otce. To jí natolik bránilo ve vykonávání její profese, že po absolvování knihovnického kurzu na Varšavské univerzitě začala roku 1932 pracovat jako vedoucí knihovny Národní zemědělské banky. Když se Czesław vrátil z polární výpravy do Varšavy, jejich známost se obnovila a roku 1939 uzavřeli sňatek. Oba se zúčastnili Varšavského povstání v roce 1944 a po jeho porážce byli posláni do koncentračních táborů, Czesław do Neuengamme u Hamburku a Alina do Ravensbrücku. Na konci války byla Alina převedena do tábora ve Stuttgartu, kde se dočkala osvobození. Po návratu do Polska našla svého manžela, který rovněž přežil, a usadila se s ním v Jelení Hoře, kde Czesław zastával pozici technického ředitele energetického podniku Dolního Slezska. V té době se začala silně společensky angažovat. V letech 1946–1950 vykonávala funkci místopředsedkyně Ligy žen v Jelení Hoře, byla členem Společnosti přátel dětí a Společnosti polsko-sovětského přátelství, bojovala proti negramotnosti a roku 1949 vstoupila do Polské sjednocené dělnické strany. Protože její manžel byl již před válkou uznávaným autorem populárních cestop...

Alfred Neumann (4)

Alfred Neumann je rodem Prus, narodil se 15. října 1895 v Lidzbarku jako syn obchodníka s dřívím. V rodišti strávil jen nejútlejší dětství, pak žil v Berlíně, kde studoval. Po studiích romanistiky stal novinářem, pak dramaturgem Komorních her mnichovských. Sám říká, že je "typickým pětadevadesátníkem", že nepokládá vliv místa, kde žil, za tak důležitý, jako vliv bouřlivé doby svého mládí. Po úspěchu svého prvního románu oddal se Neumann úplně spisovatelství. Od roku 1933 žije trvale ve Florencii, kamž zajíždíval již dříve. Za První světové války psal verše, pro válce debutoval dramatem Vlastenec, jednajícím o caru Pavlovi, který se ze strachu stane ukrutníkem . Pak následoval román Ďábel , za který autor dostal Kleistovu cenu , Rebelové román, o němž praví kritika, že je divukrásným květem německé řeči, a Guerra, pokračování Rebelů, líčící revoluci v Toskánsku v roce 1848, Hrdina, z ovzduší fémových vražd v poválečném Německu, Zrcadlo bláznů román o vévodovi Jindřichu II. z Lehnice, v němž se uplatňuje Neumannův humor, a drama Rod Danieli. Poslední díla jsou Nový césar , Císařství a Královna Kristina Švédská .

Alfred Holeček (7)

Narozen 6. května 1907 v Charkově - zemřel 8. února 1989 v Praze.

Alfred Fuchs (9)

Alfred Fuchs byl česko-židovský spisovatel, novinář a překladatel z němčiny. V roce 1921 přijal křest a stal se členem římskokatolické církve. V roce 1941 byl umučen nacisty v koncentračním táboře Dachau. Roku 1992 byl vyznamenán Řádem TGM I. třídy in memoriam. Narodil se na Královských Vinohradech v rodině obchodního cestujícího Julia Fuchse a jeho manželky Berty, rozené Weissbarthové . Matka se stala obětí holokaustu, otec zemřel dříve. Po maturitě na Vinohradech roku 1911 studoval na Karlově univerzitě filosofii, práva a teologii a roku 1915 získal doktorát filosofie. Od roku 1918 učil na průmyslové škole v Ostravě a byl tajemníkem česko-židovského sionistického hnutí. Roku 1921 se dal pokřtít v Benediktinském opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, vstoupil do Lidové strany a věnoval se překládání a publicistice. Svoji konverzi vysvětlil v novele „Oltář a rotačka“. Psal hlavně o náboženství a církvi, o kultuře a politice. Redigoval pondělník Svobodného slova, psal do deníku Tribuna, kde se podepisoval značkou „Draf“, později do Přítomnosti a v letech 1923–1939 byl na tiskovém odboru Předsednictva vlády. Od roku 1925 byl šéfredaktorem deníku Prager Tagblatt a roku 1929 kandidoval do Senátu za Křesťansko-sociální hnutí. Zároveň přednášel na Svobodné škole sociálních nauk, kde se habilitoval prací „Nejnovější politika papežská“. Bezprostředně po nacistické okupaci Československa byl opakovaně vyslýchán gestapem. V říjnu 1940 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Dachau, kde byl v únoru 1941 umučen. Je pohřben na břevnovském hřbitově. Mladý Fuchs překládal Heineho „Hebrejské melodie“ , Goethovy „Balady“ a Janáčkův životopis od M. Broda, později latinské hymny a modlitby. Svoji první knihu věnoval „Židovské otázce“ a sionismu, další sjednocování církví, psal o demokratické politice a jejím vztahu k náboženství a napsal celou řadu knížek o vel...

Alfred Assollant (9)

Alfred Assollant byl francouzský spisovatel dobrodružných knih, z nichž nejznámější je román Podivuhodná, nicméně zcela pravdivá dobrodružství kapitána Korkorána. Alfred Assollant se narodil roku 1827 v Aubussonu v dnešním departementu Creuse. Po studiích na prestižní pařížské škole École normale supérieure se stal učitelem, ale od roku 1858 se zcela věnoval psaní. V tomto roce se totiž vrátil z návštěvy Spojených států amerických a vydal knihu svěžích a cestopisných barvitých črt, ve kterých popsal zážitky ze své cesty. Poté napsal celou řadu většinou mládeži určených románů s cílem podněcovat v ní zejména její cit pro spravedlnost. Své nejznámější dílo, román Aventures merveilleuses mais authentiques du capitaine Corcoran vydal ve svých čtyřiceti letech roku 1867. Assolant se zajímal také o literární i politické dění a své články na toto téma sebral do několika knih, kde se vyslovuje pro politickou svobodu, pro práva žen a pro svobodu tisku. Alfred Assollant zemřel roku 1886 v Paříži. K nejznámějším knihám Alfreda Assolanta patří:

Alexandr Žurman (8)

Ing. Alexandr Žurman, , dlouholetý ředitel Nakladatelství Olympia, mezi jehož koníčky vždy patřilo vaření. Autor publikací o sportu a knihy kuchařských receptů.

Alexander Stilwell (7)

Publikace o táboření a první pomoci v přírodě.

Alena Vávrová (9)

Narozena 24. 2. 1952 v Dolním Žandově. Mgr., básnířka a spisovatelka.

Alena Jindrová-Špilarová (3)

Alena Hošpesová (12)

Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D. je vedoucí oddělení primární a předškolní pedagogiky na Katedře pedagogiky a psychologie PF Jihořeské univerzity. Mezi oblasti profesního zájmu řadí didaktiku matematiky. Je autorkou celé řady učebnic matematiky pro základní školy, textů pro učitelskou veřejnost, článků v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících.

Albert Nicholas (3)

Albert Nicholas byl vlivný americký jazzový hráč na zobcové flétny, známý především svou hrou na klarinet. Byl klíčovou postavou neworleanské jazzové scény a hrál s mnoha velikány raného jazzu, včetně Kinga Olivera, Jellyho Rolla Mortona a Louise Armstronga. Nicholas byl součástí migrace jazzových hudebníků z New Orleans do Chicaga ve 20. letech 20. století, kde dále rozvíjel svůj styl a pověst.

Albert Maltz (8)

Albert Maltz byl americký autor a scenárista. Patřil do tzv. Hollywoodské desítky autorů, jimž byla zakázané činnost za údajnou spolupráci s komunisty.

Alastair Reynolds (10)

Alastair Reynolds je velšský autor science fiction. Specializuje se hlavně na space opery a hard science fiction. Raná léta svého života strávil v Cornwallu, poté se vrátil zpátky do Walesu, kde na univerzitě v Newcastlu absolvoval fyziku a astronomii. Po získání doktorátu na skotské univerzitě St. Andrews roku 1991 se odstěhoval do Nizozemska, kde potkal svou partnerku Josette. Následovalo zhruba dvacet let vědecké práce jako astrofyzik – z toho deset let pro Evropskou kosmickou agenturu.

Alan Watts (8)

Alan Wilson Watts byl anglický básník, filosof, spisovatel. Propagoval východní filosofie jako buddhismus, taoismus a hinduismus pro západní publikum. Narodil se v Anglii, od roku 1939 žil v USA. V letech 1945–1950 byl knězem episkopální církve, 1951–1957 přednášel na Americké akademii asijských studií v San Franciscu, kde byl čtyři roky děkanem. Neměl však dostatečné oficiální vzdělání a proto byl v univerzitních kruzích neoblíben, avšak mezi beatniky byl nesmírně populární. Celosvětově proslul především jako vykladač a propagátor zenu, taoismu a východního myšlení vůbec. Sám se označoval za "baviče" . Byl třikrát ženatý, přičemž se netajil svojí promiskuitou, pořádal skvělé večírky, dobře mluvil a výborně vařil. Zemřel na zástavu srdce ve věku 58 let. Napsal 28 knih a bezpočet článků, pořádal semináře a přednášky. Většina jich vyšla také na elektronických mediích. O jeho odkaz se nyní stará Alanův syn Mark Watts. V současné době je ve stádiu příprav film o A. Wattsovi "In the Way".

Alan Tillier (7)

Alan Tillier, anglický autor turistických průvodců. Alan Tillier žil 25 let ve všech významných částech Paříže. V té době byl dopisovatelem několika časopisů, například „Newsweek“, „The Times“ a „International Herald Tribune“. Napsal několik průvodců pro „Herald Tribune“, určených turistům a cestujícím obchodně do Evropy. .

Alan Moorehead (6)

Alan McCrae Moorehead se narodil 22. července 1910 v Melbourne v Austrálii. Zemřel 29. září 1983 v Londýně . Od roku 1937 žil v Anglii. Vystudoval Melbourne University. Oženil se s Lucy Milner. Alan McCrae Moorehead byl spisovatel, světoběžník, životopisec, esejista, publicista Během 2. světové války se proslavil svojí kampaní na Středním východě, v Asii, Středomoří a v severozápadní Evropě. Díky tomu získal Řád britského impéria. Jeho kniha Gallipoli získala velký ohlas u kritiků, ač byla později kritizována. V roce 1966 dokončil scénář k rukopisu „Darwin a Beagle“. Toto dílo však vyšlo až v roce 1969 a 1972, díky Moorheadově manželce. Velký spisovatel díky operaci mozku není schopen číst, mluvit ani psát.

Alan Caddy Orchestra & Singers (3)

The Alan Caddy Orchestra & Singers byla hudební skupina působící v 60. a 70. letech 20. století, známá svými instrumentálními a vokálními interpretacemi populárních písní té doby. Sám Alan Caddy byl anglický kytarista, aranžér a hudební producent, který byl členem skupiny The Tornados, která nahrála skladbu "Telstar", první hit britské skupiny v americkém žebříčku Billboard Hot 100. V roce 1990 se stal členem skupiny The Tornados. Po skončení svého působení v The Tornados Caddy pokračoval v rozsáhlé práci v hudebním průmyslu jako aranžér a session hudebník.

Alain Bombard (5)

Alain Bombard byl francouzský lékař, mořeplavec a spisovatel známý svým výzkumem technik přežití na volném moři. Narodil se v protestantské rodině v 5. pařížském obvodu, jeho otec byl inženýr. Vystudoval medicínu na Université de Picardie a pracoval v nemocnici v Boulogne-sur-Mer. Byl amatérským jachtařem a plavcem a zabýval se otázkou, jak zvýšit šance trosečníků na záchranu. Přišel s tezí, že zdravý člověk, který se udrží v dobré psychické kondici a rozumně hospodaří se silami, může delší dobu přežít i bez zásob jídla a pití, protože všechny potřebné živiny mu poskytnou syrové ryby, plankton, mořská a dešťová voda. Aby dokázal svou teorii, vydal se na osamělou plavbu přes Atlantik na nafukovacím člunu od firmy Zodiac Aerospace, který nazval L'Hérétique . Loď byla dlouhá 4,6 m, poháněná pouze větrem a mořskými proudy, k navigaci sloužil sextant. Dne 19. října 1952 vyplul Bombard z Las Palmas a 23. prosince téhož roku přistál na Barbadosu, když urazil 4400 km – během plavby ztratil na váze 25 kg a trpěl anémií, ale dokázal se zotavit. O svém experimentu napsal knihu, která vyšla i česky pod názvem Trosečníkem z vlastní vůle . Německý mořeplavec Hannes Lindemann později Bombardovy závěry zpochybnil a prohlásil, že podle jeho zkušeností není možné přežít dva měsíce o slané vodě a že Bombard navzdory svým tvrzením musel mít ve člunu dostatečné zásoby pitné vody. Bombard byl také obviňován z podílu na smrti devíti námořníků, kteří se v říjnu 1958 utopili v nafukovacím záchranném člunu u bretaňského pobřeží, ačkoli přesně dodržovali Bombardovy rady pro případ ztroskotání. Soud sice zbavil Bombarda odpovědnosti, ale vědec se v důsledku kampaně proti své osobě pokusil v roce 1963 o sebevraždu. Od roku 1967 Bombard pracoval v Oceánografickém muzeu v Monaku a angažoval se v boji proti průmyslovému znečišťování vody. V roce 1981 byl stát...

Åke Edwardson (7)

Autor detektivek. Řadí se k největším švédským autorům žánru jako jsou Maj Sjöwallová a Per Wahllö, Henning Mankell a Liza Marklund. Typickým strohým jazykem bez zbytečných příkras píše krimi na vysoké úrovni. Dříve pracoval jako úspěšný žurnalista, mezi jiným pro OSN na Blízkém východě. Kromě kriminálních románů psal i literaturu faktu a vyučoval na götteborské univerzitě tvůrčí psaní. Za svoji tvorbu získal v letech 1995 a 1997 cenu švédské akademie Crime Writer's Award a v roce 1999 cenu Landsbygdens Förfatapris. Jeho knihy byli přeloženy do více než 10 jazyků. Žije se svojí ženou a dvěma dcerami v malém domku v Götteborgu.

Aischylos (9)

Aischylos byl první z řady velkých řeckých dramatiků, píšících tragédie . Byl synem bohatého statkáře Euforióna z Eleusíny, později žil v Athénách. Původním povoláním byl voják, bojoval v řecko-perských válkách – tyto zásluhy vyzdvihl v nápise na hrobě, který si sám napsal. Účastnil se bitev u Marathónu a Salamíny. Určitý čas žil v sicilských Syrakusách, kde také zemřel. Podle legendy mu orel, který považoval jeho holou lebku za kámen, svrhl na hlavu želvu. Je považován za zakladatele antické tragédie, zavedl druhého herce a stal se tak tvůrcem evropské dramatické tradice. Jeho náměty byly téměř vždy mytologické, jen občas historické . Prosazoval demokratické ideály, svobodu a obětavou lásku k vlasti, zastával názor, že svět je řízen božskou spravedlností. Základním rysem tragična podle Aischyla je lidské jednání plné nebezpečí, které každou chvíli přivádí člověka do bezvýchodných situací, v nichž tentýž čin je nutností, povinností, zásluhou ale současně největším proviněním. Aischylos používal slavnostní jazyk plný básnických obratů a novotvarů. Pro zvýšení obliby her jako jeden z prvních užíval výpravné dekorace, krásné kostýmy, masky atd. Aischylos byl zbožný člověk, takže podle něj byla moc bohů neomezená. V jeho hrách vystupuje Zeus jako spravedlivý vládce, který nesnáší lidskou domýšlivost a stíhá ji zaslepením, ve kterém se člověk dopustí hříchu a provinění a je za něj potom potrestán. Po Aischylovi je pojmenována např. planetka 2876 Aeschylus. Napsal 90 tragédií, avšak pouze sedm z nich se dochovalo v celém znění, mezi nimi i jeho nejslavnější hra a také jediná úplná dochovaná trilogie Oresteia. Dalších 72 tragédií známe alespoň podle názvu. Nejvíc se proslavil změnami v koncepci řeckého dramatu. Zavedením druhého herce umožnil dialog a dramatickou akci. Jeho hrdinové jsou řečtí bojovníci a vojáci. Aischylovské látky a příběhy byly...

Aida Brumovská (7)

Publikuje v různých časopisech od r. 1967-především povídky, pohádky, reportáže a fejetony. Věnuje se překladatelské a textařské činnosti, napsala řadu písňových textů, mimo jiné i pro Evu Olmerovou.