7861–7920 z 154615 Autoři
Jiří Šedý (11)
Narozen 24. 3. 1980. MUDr. et MDDr., PhD., lékař, chirurg, zaměřený na oblasti: klinická anatomie, poranění míchy, neurogenní plicní edém, orální a maxillofaciální chirurgie a stomatologie. Autor prací z oboru. Také překladatel z a do angličtiny a autor povídek.
Více od autora
Jiří Peňás (8)
Narozen 28. ledna 1966 v Prostějově. Novinář, redaktor, literární kritik a historik. Spolupracovník Mladé fronty, Lidových novin, časopisu Týden, Respekt a Echo24.
Více od autora
Jiří Novotný (8)
Narozen 24. 12. 1921 v Přerově. Bohemista zaměřující se na otázky spisovné češtiny a syntax.
Více od autora
Jiří Mrázek (6)
Narozen 17.4.1923 v Praze, zemřel 14.11.1978 tamtéž. RNDr., CSc., pracovník Geofyzikálního ústavu Československé akademie věd, geofyzik, popularizátor přírodních věd a kosmonautiky. Práce v oboru.
Více od autora
Jiří Mareš (9)
Jiří Mareš byl český fotbalista, reprezentant Československa. Za československou reprezentaci odehrál v roce 1926 tři utkání a dal jeden gól. Hrál za AFK Vršovice a Viktorii Žižkov.
Více od autora
Jiří Kaše (11)
Jiří Kaše je český historik umění. Po absolvování studia dějin umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze r. 1972 pracoval na Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody . Zde mimo jiné odborně dokumentoval skulptury M. B. Brauna v klementinském chrámu sv. Klimenta, z nichž připravil vůbec první samostatnou výstavu tohoto umělce. Následně působil v Národní galerii v Praze a v letech 1984–1991 pracoval ve Státních restaurátorských atelierech Praha. V této době realizoval krom jiného rozsáhlou akci restaurování kamene orloje a podvěží Staroměstské radnice, byl také vědeckým tajemníkem odborné komise pro dokumentaci, průzkum a restaurování románské ostatkové skříně sv. Maura. V souvislosti se záchranou nástěnných maleb Josefa Váchala v litomyšlském Portmoneu stál roku 1993 u vzniku restaurátorské školy v Litomyšli, která dnes funguje jako Fakulta restaurování Univerzity Pardubice a kde až do současnosti působí na katedře humanitních věd. Hlavní osou jeho zájmu je evropská výtvarná kultura od 17. do 19. století a teoretické i praktické aspekty restaurování a památkové péče. Spolu s muzikologem Juliem Hůlkem je zakladatelskou osobností absurdního "vědeckého" oboru – řimsologie . Je doktorem řimsologie a praktikujícím řimsologem.
Více od autora
Jiří Janoš (7)
Jiří Janoš je český japanolog, koreanista, publicista a spisovatel. V letech 1969-1975 vystudoval japanologii a koreanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1977 zde získal obhajobou rigorózní práce Problémy aktuálního členění v moderní japonštině titul PhDr. . Od roku 1979 do roku 1990 pracoval jako překladatel a redaktor v Redakci obrazového zpravodajství Československé tiskové kanceláře, zároveň se věnoval popularizaci zejména japonských dějin. Od roku 1991 působí jako nezávislý publicista, překladatel a spisovatel. Je autorem několika knih a velkého množství článků v různých časopisech.
Více od autora
Jiří Hochman (9)
Jiří Hochman - narozen 3. 6. 1926 v Plzni, zemřel 12. 2. 2012 v Palm Coast . Novinář, publicista, redaktor, od roku 1974 v emigraci. V roce 1948 dostudoval obchodní akademii v Praze, v letech 1950–54 redaktor Obrany lidu, 1955–68 redaktor Rudého práva, 1968–69 redaktor Reportéra. Působil také jako zahraniční zpravodaj v různých zemích. Po roce 1969 manuální zaměstnání, v roce 1974 odešel do USA, kde přednášel publicistiku. Autor publicistických knih a cestopisů Zápisky z Berlína , Patria o muerte , Svítání nad Džebely ad. V exilu mu vyšly dva romány parodující poměry a události v komunistickém Československu Kronika místodržení v Čechách a Český happening . Sepsal také vzpomínky Alexandra Dubčeka Naděje umírá poslední .
Více od autora
Jiří Divíšek (14)
Narozen 15.4.1935 v Českých Budějovicích. Matematik. Díla z oboru, učebnice matematiky.
Více od autora
Jiří Chvála (7)
Jiří Chvála je český dirigent, známý především díky své práci s vokálním souborem Schola Gregoriana Pragensis, který založil v roce 1987. Soubor se zaměřuje na gregoriánský chorál, středověkou polyfonii a starou hudbu a snaží se interpretovat tyto staré hudební formy s historickou přesností a živým smyslem pro interpretaci. Pod Chválovým vedením si Schola Gregoriana Pragensis získala mezinárodní uznání, vystupuje na koncertech a festivalech po celé Evropě a natočila několik alb, na nichž prezentuje své odborné znalosti duchovní hudby středověku.
Více od autora
Jiří Březina (10)
Narozen 1980 v Českých Budějovicích. Nakladatel, překladatel, copywriter webových stránek a spisovatel - autor detektivního příběhu.
Více od autora
Jindřich Matiegka (9)
Jindřich Matiegka byl český lékař a antropolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Roku 1886 absolvoval medicínu v Praze a působil jako lékař, od roku 1890 se začal zabývat antropologií, organizoval antropologickou sekci Národopisné výstavy v Praze, zpracoval rozsáhlý výzkum českého obyvatelstva a podílel se na budování ústavů pro postižené. Roku 1897 se habilitoval v oboru antropologie a demografie na pražské univerzitě, roku 1904 jmenován profesorem. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty a v letech 1929–1930 rektorem Univerzity Karlovy. Mezi jeho četnými žáky vynikl zejména Emanuel Vlček. Mimo jiné odborně zkoumal a nově uspořádal kostnici při chrámu svatého Petra a Pavla na Mělníku. Na zdejším náměstí má na domě č.p. 15 také pamětní desku. Založil obor fyzické antropologie v Čechách a jeho studium v Praze, organizoval rozsáhlé výzkumy obyvatelstva a zejména mládeže a soustavně budoval antropologické muzeum, které založil jeho přítel Aleš Hrdlička. V letech 1923–1941 redigoval časopis Anthropologie a publikoval přes 200 vědeckých prací, mimo jiné o kostrách různých významných lidí nebo o prehistorických nálezech K. J. Mašky v Předmostí a K. Absolona v Brně a ve Věstonicích.
Více od autora
Jeremy Strong (8)
Jeremy Strong je americký filmový, televizní a divadelní herec. Objevil se v mnoha filmech natočených podle skutečných událostí, jako 30 minut po půlnoci, Lincoln, Nemocnice Parkland, Selma, Black Mass: Špinavá hra či Sázka na nejistotu. Narodil se 25. prosince 1978 v Bostonu. Chodil na státní školy v Bostonu a Sudbury. Absolvoval na Yaleově univerzitě, kde také hrál v mnoha divadelních představeních. Studoval taktéž na Royal Academy of Dramatic Art a spolupracoval se společností Steppenwolf Theatre Company v Chicagu. Jeho debut na Broadwayi přišel v roce 2008. V období tří let byl třikrát nominován na cenu pro nejlepšího herce mimo Broadway. Objevil se ve hře A Man For All Seasons a vytvořil mnoho rolí mimo broadwayská jeviště. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeremy Strong na anglické Wikipedii.
Více od autora
Jean Renoir (5)
Jean Renoir byl francouzský a později americký režisér, scenárista, producent, herec a spisovatel. Jako filmový režisér a herec natočil více než čtyřicet filmů od dob němé éry až po konec 60. let. Jako spisovatel napsal biografii svého otce v knize Renoir, My Father . Jean Renoir se narodil v roce 1894 ve čtvrti Montmartre v Paříži. Jeho matka Aline Charigot stávala jako modelka jeho otci Augustu Renoirovi, vzali se v roce 1890. Jean Renoir je pokřtěn v roce 1896 v kostele Saint-Pierre de Montmartre v Paříži. Jeho kmotrou je Jeanne Baudot a jeho kmotrem Georges Durand-Ruel. Po střední škole se Jean Renoir od roku 1912 angažuje v armádě. Na počátku první světové války, v roce 1914, slouží Renoir jako četař u 3. perutě francouzského 1. regimentu přezdívaného "régiment de dragons" . Jeho nadřízeným je v té době kapitán Louis Bossut, který mohl Renoirovi posloužit jako model pro postavu kapitána Boëldieua ve Velké iluzi. V dubnu 1915 je při letu nad Alpami v Alsasku zasažen do stehenní kosti, což u něj způsobí doživotní kulhání. Nakonec se díky profesorovi Laroyennovi z Lyonu vyhne amputaci této končetiny. Během pobytu v nemocnici v Besançonu v červnu 1915 se dozvídá o smrti své matky v nemocnici v Nice. Po návratu do Paříže tráví čas po boku svého otce a pařížská kina navštěvuje až dvacetpětkrát za týden. Mezi jeho oblíbené filmy v té době patří například filmy Charlieho Chaplina. Roku 1916 se opět vrací na frontu a slouží v letectvu, kde zranění nohy není překážkou. Je přidělen k průzkumné letce a učí se zde fotografovat. V roce 1920 se Jean Renoir stěhuje do francouzského Cagnes a bere si jednu z žen, které stály modelem jeho otci Andréu Heuschlingovou. Jean, který z ní chce udělat filmovou hvězdu, píše scénář pro film Catherine, který financuje ze svých zdrojů a režii přenechává Jeanu Dieudonnéovi. Andrée Heuschling se nechává přejmenovat na Catherine Hessling. Výsledný film je pro Renoira...
Více od autora
Jaroslava Jílková (4)
Narozena 23. 10. 1939. Historička, autorka historického soupisu časopisů z oboru dopravy v Čechách, bibliografií a publikací z oboru dějin techniky. Též spoluautorka biografického románu.
Více od autora
Jaroslav Tykač (6)
Narozen 23.3.1886 ve Štěnovicích, zemřel 16.4.1959 v Praze. RNDr., práce o motýlech.
Více od autora
Jaroslav Šebek (12)
Jaroslav Šebek je český historik, pracovník Historického ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny politických stran, česko-německé vztahy a církevní dějiny. V roce 1993 absolvoval magisterské studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho diplomová práce byla na téma Československý rok 1929. V roce 1999 získal na této škole i doktorský titul s dizertační prací Sudetoněmecký politický katolicismus na křižovatce. Roku 2009 se habilitoval v oboru historie – české dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde předložil habilitační práci na téma Mezi křížem a národem. V červnu 1995 nastoupil do Historického ústavu AV ČR Praha, kde pak trvale působil a působí v oddělení československých dějin 20. století. Roku 2009 se habilitoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde také vyučuje. Je autorem řady odborných studií. Roku 2006 publikoval knihu Mezi křížem a národem, pojednávající o sudetoněmeckém katolicismu. Roku 2006 mu byla udělena prémie Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky. V roce 2012 pak získal Cenu předsedy Akademie věd ČR za propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Spolupracuje s Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou. Vystupoval mj. na ideové konferenci strany v roce 2012.
Více od autora
Jaroslav Novák (7)
Narozen 16.2.1914 v Praze, zemřel 8.8.1984 tamtéž. Akademický malíř, pořadatel výborů z prózy a pohádek pro děti.
Více od autora
Jaroslav Novák (8)
Narozen 31. 1. 1894 v Praze, zemřel 14. 3. 1965 v Úžině u Ústí nad Labem. Redaktor , knihkupec, průkopník táboření a skautingu, autor dobrodružné literatury pro mládež a skautských příruček.
Více od autora
Jaroslav Nečas (6)
Jaroslav Nečas byl český učitel, básník, prozaik, redaktor a překladatel, bratr spisovatelky Bohuslavy Bradbrookové. Pocházel z rodiny středoškolského profesora. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně roku 1931 začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončil roku 1936 a roku 1938 získal titul doktora filozofie. V letech 1935–1941 učil na středních školách ve Vysokém Mýtě a v Praze a pak do roku 1945 působil na kulturním oddělení prezidia ministerské rady. Poté byl vedoucím oddělení pro kulturní styky s Jugoslávií na ministerstvu informací a od roku 1948 rok redaktorem v nakladatelství Jaroslav Podroužek. Další rok pracoval jako odborný poradce pro výtvarné umění v národním podniku Antikva. V letech 1950–1954 se věnoval pouze literární práci ve svobodném povolání a pak do roku 1976 pracoval jako bibliograf v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. V roce 1942 se oženil se středoškolskou profesorkou a spisovatelkou Lydií Zadražilovou , se kterou měl dva syny. Publikovat začal roku 1927 v různých periodikách . Knižně debutoval roku 1932 sbírkou básní Duhová brána. Od roku 1934 spolupracoval s Československým rozhlasem v Praze a Brně. Také konal literární přednášky v různých městech Čech a Moravy. Nejprve se představil jako básník, jehož lyrická poezie zprvu navazovala na poetismus, později zachycovala teskné nálady a snění. Pro děti a mládež převyprávěl valašské pohádky a napsal prózu Příběhy ze slunečné zahrady . Je rovněž autorem sbírky groteskně parodických fejetonů a prací o českém a moravském literárním místopisu. Jeho dílo doplňují překlady z chorvatštiny.
Více od autora
Jaroslav Kratochvíl (7)
Jaroslav Kratochvíl maturoval na gymnasiu roku 1900, poté studoval vysokou školu zemědělskou v Halle-Wittenberku , studia ukončil roku 1906. V první světové válce byl zajat na ruské frontě, od roku 1916 působil jako důstojník v československých legií v Rusku Po návratu z Ruska získal místo úředníka státních lesů a statků. V letech 1927–1929 působil jako odpovědný redaktor revue Nové Rusko. Roku 1936 se stal členem tzv. U-Bloku. V lednu 1945 byl za účast v odboji zatčen gestapem, následně byl deportován Terezína, kde zemřel.
Více od autora
Jaroslav Kapr (8)
Narozen 5. 12. 1933 v Plzni, zemřel 2003. PhDr., sociolog zabývající se sociologií medicíny, politickou sociologií. Asistent katedry sociálního lékařství, literatura z oboru.
Více od autora
Jaroslav Kalát (7)
Narozen 12. 11. 1925 v Praze, zemřel 9. 1. 2008. Vydavatel, majitel nakladatelství Riopress, sportovní redaktor, spoluautor knih o sportu.
Více od autora
Jaroslav Jelínek (11)
Narozen 14. 4. 1908 v obci Cetule pod Stražištěm, zemřel 19. 2. 1986. Filolog - bohemista, pedagog. Vedoucí pracovník Výzkumného ústavu pedagogického. Vedoucí výzkumné skupiny pro vyučování českého jazyka. Podílel se na vypracovávání všech poválečných učebních osnov a řady učebnic českého jazyka pro 1. stupeň základních škol. Vedoucí redaktor časopisů Klas a organizačního věstníku Škola měšťanská a časopisu Teorie i praxe.
Více od autora
Jaroslav Jelínek (7)
Jaroslav Jelínek byl novinář. V období mezi dvěma světovými válkami pracoval jako parlamentní zpravodaj slovenských Robotnických novin a plzeňské Nové doby. V letech 1924 až 1938 působil jako redaktor Nové svobody a také jako spolupracovník Práva lidu a deníku Československá republika. Vystupoval jako publicistický mluvčí tradiční sociální demokracie, zejména jejího národně orientovaného proudu. Mezi jeho přátele patřili: Gustav Habrman, František Soukup, Rudolf Bechyně, Antonín Hampl, Ivan Dérer a další. Jaroslav Jelínek propagoval česko – slovenskou vzájemnost, angažoval se jako osvětový a kulturní pracovník a aktivista Dělnické akademie. Od roku 1930 byl tajemníkem Sboru pro zřízení druhého Národního divadla. To on inicioval vydání osmidílných Dějin Národního divadla . Brzy po 15. březnu 1939 založil historik dr. František Bauer novinářskou odbojovou skupinu . V této ilegální skupině jej zastupoval spisovatel Vladimír Sís. Skupina byla napojena na Politické ústředí . a ÚVOD. Nejužšími členy této novinářské odbojové skupiny byli a Jaroslava Jelínka také Václav König, Antonín Pešl, Rostislav Korčák, Josef Řezníček z Olomouce a také sociálnědemokratický politik – redaktor Bohumil Laušman. Spolu s historikem dr. Františkem Bauerem; redaktorem České tiskové kanceláře a překladatelem z ruštiny Václavem Königem; českým novinářem a publicistou Antonínem Pešlem a novinářem Dr. Miloslavem Kohákem přispíval Jaroslav Jelínek do ilegálního časopisu Český kurýr. Časopis byl vydáván odbojovou skupinou vedenou Rostislavem Korčákem a Ing. Miroslavem Satranem. Na sklonku druhé světové války – v době od března 1945 do května 1945 byl Jaroslav Jelínek vězněn v Praze na Pankráci. Věznění i válku sice přežil, ale po půl roce od jejího skončení zemřel v Praze v lednu 1946 na rakovinu. Torzo jeho mem...
Více od autora
Jaroslav Hyan (7)
Narodil se 27. 12. 1927 v Praze, zemřel 7. 1. 2013 tamtéž. Stavební inženýr a také odborník v oblasti výpočetní techniky, počítačových zařízení, digitální fotografie a digitálních fotoaparátů. Je synem Jana Hyana a je otcem Tomáše Hyana . Publikace v oboru.
Více od autora
Jaroslav Hausman (4)
Narozen 27. 4. 1907 v Praze, zemřel 21.12.1976 v Kostelci nad Černými lesy. Ing., motoristický publicista, redaktor motoristického časopisu, spisy z oboru.
Více od autora
Jaroslav Haidler (12)
Narozen 14. 6. 1933 v Liberci, zemřel v březnu 2023. Novinář a spisovatel.
Více od autora
Jaroslav Flegr (8)
Jaroslav Flegr je český vědec a vysokoškolský pedagog, který se ve svém výzkumu zaměřuje na biologickou evoluci, zejména pak v oblastech etologie, parazitologie a evoluční psychologie. Během pandemie covidu-19 se stal obecně známou osobou díky vyjadřování svých postojů a předpovědí k nemoci covid-19. V letech 1977–1982 vystudoval obecnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a získal titul RNDr. V letech 1984–1987 vystudoval na téže fakultě fyziologii a získal titul CSc. V roce 1999 byl jmenován docentem pro obor parazitologie, v roce 2008 profesorem pro obor ekologie. Jaroslav Flegr působí zejména v oblasti evoluční biologie, ekologie, evoluční psychologie, etologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce . Tým prof. Flegra od roku 1993 zkoumá psychiku a chování tisíců studentů, gravidních žen, dárců krve a desetitisíců vojáků. Výsledky publikované zatím asi v 60 studiích ukázaly, že osoby infikované toxoplasmou se z hlediska svého chování a psychických projevů liší. Mimo jiné také ukázaly, že nakažené osoby mají například mírně zpomalené reakční doby (8 % rozptylu, asi 10–17 tisícin sekundy a zhruba 2,7krát vyšší pravděpodobnost dopravní nehody. Tým Jaroslava Flegra rovněž ukázal, že nakaženým ženám se v letech brzy po nákaze rodí výrazně více synů než dcer a v dalších letech se tento poměr obrací. Dále na nezávislých datech potvrdil starší teorii, podle které toxoplasmosa výrazně zvyšuje riziko schizofrenie. Ukázal, že průběh tohoto onemocnění je podstatně závažnější u osob nakažených než u osob nenakažených a že například specifické změny v morfologii mozku nastávají pouze u osob nakažených toxoplasmou. Velká část jevů objevených pražským týmem již byla potvrzena v zahraničních studiích. Za ověřenou se však zatím nedá...
Více od autora
Jaroslav Charvát (10)
Narozen 22.9.1904 v Třebíči, zemřel 5.9.1988 v Benešově. Prof., PhDr. DrSc., historik, archivář, práce a překlady z oboru.
Více od autora
Jaromír Václav Šmejkal (9)
Jaromír Václav Šmejkal, byl český spisovatel, textař a novinář. Narodil se v Nuslích v rodině železničního inženýra Františka Šmejkala a matky Marie, rozené Brzákové . Maturoval na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích v roce 1922. Dobrodružná povaha se projevila cestováním po Turecku a balkánských zemích, které navštěvoval od roku 1923. Po získání kontaktů byl od roku 1924 v diplomatických službách . V roce 1926 pracoval v Českém slovu, později v dalších listech. Jako novinář pobýval často v zahraničí, zejména ve Francii a severní Africe. V letech 1936-1937 byl zpravodajem ve španělské občanské válce. Od roku 1939 byl vedoucím redaktorem nedělní přílohy Venkova. Publikoval časopisecky i knižně, spolupracoval s rozhlasem. Na podzim roku 1941 byl zatčen a převezen do koncentračního tábora Mauthausen. Příčinou byl dle dostupných zdrojů nearijský původ jeho manželky. Koncentrační tábor nepřežil a byl zde krátce po příjezdu ubit. Jeho žena Kamila Šmejkalová a synek Miroslav Šmejkal zahynuli o tři roky později v Osvětimi. Používal různé pseudonymy jako Petr Stráž a Václav Brázda, především knihy publikoval pod svým jménem. Jeho prozaická tvorba byla ovlivňována exotikou , ktrou doplňoval historickými či aktuálními poznatky . Práce z českého prostředí předcházelo bádání v archivech a dokumentárnní přípravu . Šmejkal označoval žánr, který mu byl nejbližší, za genografický. Měl tím na mysli beletrizovanou kombinaci různých údajů biografických, historických a jiných. Šmejkalovy texty k některým trampským písním jsou populární d...
Více od autora
Jaromír Šíp (9)
Narozen 18. 10. 1918 v Praze, zemřel 12. 2. 2006. PhDr., historik umění.
Více od autora
Jaromír Jirsa (14)
Narozen 5.5.1966 v Praze. Civilní soudce, práce z civilního práva procesního a hmotného, rodinného práva, organizace a řízení soudů.
Více od autora
Jaromír Jindra (9)
Narodil se 29. října 1949 v Českých Budějovicích. K literatuře měl sklony prakticky už od dětství; jako desetiletý obeslal tehdejší Soutěž tvořivosti mládeže povídkou Vynálezce a zvítězil v krajském kole přesto, že tato soutěžní kategorie nebyla věkově rozčleněna . Talentu si povšiml i časopis Mladý svět, který uveřejnil ukázky z povídky a doplnil je zamyšlením Rudolfa Křesťana pod titulem "Tak trochu literární senzace"... Chlapec na doporučení odborníků z krajského nakladatelství Růže dále psal povídky, pohádky a pokoušel se i o větší literární útvary, ale žádný z těchto pokusů se ani nepokusil odborně recenzovat a ponechal je jen pro sebe. Po ukončení středoškolského studia se stal redaktorem krajského deníku, později zástupcem šéfredaktora týdeníku Nový život. V letech, kdy aktivně působil jako novinář, se ve své tvorbě výhradně věnoval odborným publikacím z oboru filumenie . Ke krásné literatuře se vrátil teprve na samém konci 20. století. Na divadelní scénu uvedl také dvě hry: Obrázky z dějin obce hrdějovické a Srdce pro děvče z hamru . Za historický román Válka královen získal v roce 2019 cenu pro nejúspěšnějšího jihočeského autora Zeyerův hrnek. Jeho manželka Eliška Jindrová byla rovněž spisovatelka . Dílo: Stopy z budoucnosti Čekání na stvořitele Sny umírají s králi Zajatec osudů Spiklenci z lásky Válka královen Příhody myšáka Mišulína z Myšova Monika a poklad templářů Naplněná proroctví Jed pro kralevice (Brána Praha, 2...
Více od autora
Jarmila Vávrová-Hoberlandtová (9)
Narozena 20. 3. 1926 v Praze. Malířka, ilustrátorka.
Více od autora
Jarmila Svatá (8)
Jarmila Svatá byla česká herečka a spisovatelka. Jarmila Svatá se narodila 23. září 1903 v Kolíně. Její otec Michal Svatý byl poštovním úředníkem. Matka Růžena Svatá, za svobodna Klecanská, pocházela z rodiny zednického mistra. Jarmila Svatá měla mladší sestru Věru, která se později provdala do rodiny kolínského podnikatele Mandelíka. Rodina vychovávala dcery v katolickém prostředí. Jarmila jako desetileté děvče přijala svaté přijímání 15. června 1913 v chrámu sv. Víta na Zálabí v Kolíně. Rodina Svatých se často stěhovala po Kolíně. V roce 1907 žili v ulici Tovární 16. Poté v roce 1911 bydleli v ulici Luční 421, která byla později přejmenovaná na Hánínskou č. 421. V letech 1915–1917 žili v ulici Na Palečku č. 234, odtud se přestěhovali do ulice Tovární třída 45. Do obecné školy nastoupila 18. září 1909. Od roku 1914 do roku 1917 navštěvovala měšťanskou dívčí školu v Kolíně na adrese Školská 42. Prospěchově příliš nevynikala. Již v posledním ročníku měšťanské školy byla hodnocena z českého jazyka známkou 2, na obchodní akademii si v prvním pololetí, jak v ročníku prvním, tak i ve druhém, zhoršila prospěch z mateřštiny na trojku. Měla problémy s morálkou. Obvyklá známka 2 a v posledním ročníku dokonce poznámka za nedovolenou návštěvu taneční zábavy, kvůli které měla neomluvených pět hodin. Po absolvování dvouleté veřejné Obchodní akademie v Kolíně nastoupila v roce 1921 jako bankovní úřednice. V Kolíně hrála v ochotnickém divadle Klubu mladých. Po přestěhování do Prahy v roce 1923 působila ve sboru dr. Hilara, jehož svým vzezření oslnila natolik, že ji angažoval jako elévku Národního divadla . „Byla žačkou zpěvu u Iši Grégrové a Marie Hübnerové.“ 28. srpna 1927 byla pozvána divadlem sdružených měst východočeských a českého severu, aby vystoupila již 3. září v Poděbradech. Měla zpívat partii Traviattu, pokud by ji umě...
Více od autora
Jarmila Otradovicová (8)
Provdaná Bodláková. Pochází z rodiny stavbyvedoucího, otec padl v první světové válce . 1924–34 pracovala jako úřednice u různých firem. Při zaměstnání absolvovala dvouletou veřejnou obchodní školu Ženského výrobního spolku a večerní kurzy na obchodní akademii . 1930 se provdala za básníka a esejistu Karla Bodláka. Spolu se svým manželem pracovala za nacistické okupace v odboji, kde se přátelsky sblížila s Františkem Halasem, jenž měl zásadní vliv na její literární činnost. S manželem také vydávala revui Strom . 1945 se zapsala jako externí posluchačka na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy . Zároveň působila jako externí literární lektorka ministerstva informací a Svazu československých spisovatelů. Po roce 1945 rovněž pracovala v literárním odboru Umělecké besedy. V 50. letech se aktivně zúčastňovala tzv. sbližování tvůrčích pracovníků s dělnickou třídou a intenzivněji se věnovala žurnalistice a literární tvorbě, kam se promítly zejména její patronáty nad horníky . Byla členkou literární skupiny Pevný bod.
Více od autora
Jarmila Cholinská (12)
Narozena 18. 6. 1925 v Litovli, zemřela 29. 7. 2016. Bohemistka, učitelka francouzštiny a češtiny, ředitelka domu dětí a mládeže, básnířka.
Více od autora
Janusz Korczak (7)
Janusz Korczak IPA byl polský židovský autor literatury pro děti, pediatr, pedagog a publicista, známý také pod přezdívkami Pan Doktor nebo Starý Doktor. Od roku 1912 vedl židovský sirotčinec ve Varšavě, o který se staral i během druhé světové války, kdy se musel s dětmi přesunout do varšavského ghetta. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl, že půjde s nimi, přestože nemusel. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách. Narodil se v roce 1878 ve Varšavě v Kongresovém Polsku jako Henryk Goldszmit do sekulární židovské rodiny Józefa Goldszmita a Cecylie, rozené Gębické . Jeho otec byl uznávaným právníkem, pocházejícím z rodiny zastánců židovského osvíceneckého hnutí haskala z Lublinu, zatímco matka se narodila do prominentní židovské rodiny z Kalisze. Rodina se v rámci Varšavy často stěhovala. V osmi letech nastoupil ke studiu na základní škole Augustyna Szmurła, po níž pokračoval na střední škole Gimnazjum Praskie. Výuka probíhala v ruštině a s výjimkou literatury, které věnoval veškerý svůj volný čas, školu neměl rád . Zhruba ve dvanácti letech mu otec ochořel a byl umístěn do ústavu pro duševně choré, kde v dubnu 1896 zemřel. Mladý Goldszmit si tak musel začít přivydělávat doučováním studentů, aby finančně podpořil matku a sestru Annu. Roku 1896 literárně debutoval v satirickém týdeníku Kolce. O dva roky později úspěšně zakončil středoškolská studia a zároveň poprvé použil svůj literární pseudonym Janusz Korczak . V roce 1898 rovněž nastoupil na lékařskou fakultu Carské univerzity ve Varšavě , kde mimo jiné studoval anatomii ...
Více od autora
Jane Feather (10)
Jane Feather, roz. Robotham, sa narodila v roku 1945 v Káhire a vyrastala v New Forest v južnom Anglicku. Vyštudovala na Oxforskej univerzite sociológiu. V roku 1978 sa presťahovala do New Jersey, kde pracovala ako sociálna pracovníška na psychiatrickej klinike. Je vydatá a má tri deti. V roku 1981 sa znova sťahovali a priamo do Washingtonu a tam začala aj jej spisovateľská kariéra. Pod pseudonymom Claudia Bishop vydala 5 dobrodružných románov zo súčastnosti, ale celosvetový úspech a popularitu táto Britsko-Americká spisovateľka získala až za historické romány. Takmer každý z jej príbehov sa stal bestsellerom a má na svojom konte viac než 10 miliónov predaných výtiskov.
Více od autora
Jane Cadwallader (14)
Britská pedagožka, autorka metodických příruček a textů k výuce angličtiny.
Více od autora
Jana Žůrková (8)
Narozena 29. 7. 1982. Mgr., tlumočnice a překladatelka z francouzštiny a angličtiny.
Více od autora
Jana Kopecká (6)
Příběh manželky herce Miloše Kopeckého, která se musela vyrovnat s projevy deprese svého slavného muže i s jeho nevěrami. O Miloši Kopeckém se ví, že to byl výborný herec. Ví se o něm, že byl milovníkem žen a touto svojí vášní se nijak netajil. Je také známé, že byl celoživotně sužovaný těžkou nemocí zvanou deprese. Méně již se ví o tom, jak to všechno snášela žena, která mu byla desítky let nejblíže a prožívala s ním všechny jeho vzestupy a pády. Jana Kopecká – mezi přáteli Žanda – vystudovala konzervatoř a byla tanečnicí v několika divadlech. S Milošem Kopeckým se seznámila při natáčení filmu Limonádový Joe a v roce 1962 se vzali. Nějakou dobu vydržel být věrným manželem, ale brzo si začal všímat i jiných žen a svoji nevěru nikdy neskrýval. Zatímco kolegové z divadla se s milenkami plížili nocí postranními uličkami s vyhrnutým límcem, aby je nikdo nepoznal, on šel hrdě středem ulice s mladou dívkou. Jiné ženy v životě svého muže, to nebyla jediná těžkost, se kterou se Jana Kopecká musela v manželství s Milošem Kopeckým vyrovnat. Tou nejhorší byly těžké a dlouhotrvající deprese jejího manžela. Vzpomíná, jak už v době před svatbou měl Kopecký několikatýdenní výpadky, kdy skoro nemluvil a po svatbě se to ještě stupňovalo. Janě Kopecké chvíli trvalo, než pochopila, co se děje, že její muž je vážně nemocný a trpí depresemi. Popisuje hrůzy toho stavu, kdy vozila Miloše Kopeckého do Bohnic na elektrošoky, popisuje, jak se mu v těch dobách změnila pleť, hlas, jak si lidé z jeho okolí mysleli, že s nimi záměrně nemluví. Popisuje období mánií, které střídaly jeho deprese a kdy Miloš Kopecký chodil a bez rozmyšlení nakupoval zbytečnosti a ona je pak zase do obchodů vracela. Málokoho by napadlo, že i v dobách největší deprese odehrál Kopecký řadu divadelních a filmových rolí. Byla to ale právě Žanda Kopecká, která jej přesvědčovala, aby hrál a pomáhala mu. V noci k němu vstávala, hlídala ho, aby si něco neudělal. A jakmile se z deprese dostal, zmizel za jinou. Mnohá jiná ž...
Více od autora
Jana Jakrlová (8)
Narozena 4.9.1943 v Brně. Ing., CSc., botanička, práce z ekologie lučních porostů, též autorka učebnic biologie.
Více od autora
Jana Brzobohatá (7)
Zakládajícími členy Agape Brno jsou PaedDr. Jana Brzobohatá, MVDr. Josef Staněk a ing. Antonín Červený. Ve firmě Agape Brno zprvu vykonávali práce po svém normálním zaměstnání, nyní je rozšířena i o vydavatelství. Vydávají duchovně zaměřenou literaturu a knihy pro děti. Pomocí duchovního napojení provádí Jana Brzobohatá automatickou kresbu člověka, vztahu, situace a vysvětlují tělesní, duševní a duchovní napojení na vesmír nebo navzájem na sebe a kolegové provádí výklady a ostatní činnost. http://www.agapebrno.cz/Klub/Galerie-kresba/Meditacni-a-energeticke-obrazce/Poselstvi-pro-blaho-ceskeho-naroda.aspx
Více od autora
Jana Brabcová (10)
Narozena 14.8.1965 v Klatovech. Mgr., pedagožka, autorka odborných prací z oblasti komunikační strategie, též autorka ilustračních fotografií odborných publikací.
Více od autora
