Všichni Autoři a témata

Anthony Ham (11)

Anthony Ham - autor turistických průvodců. V roce 2001 se Anthony nevyléčitelně zamiloval do Španělska a o rok později se vrátil s jednosměrnou jízdenkou, aniž by uměl slovo španělsky nebo měl v zemi mnoho známých. O deset let později žije v Madridu se svou manželkou Marinou a jejich dvěma dcerami, mluví plynně španělsky a nepřestává obdivovat svůj adoptivní domov. Barcelonu pravidelně navštěvuje a občas se musí štípnout, aby se přesvědčil, jak se jeho život změnil k lepšímu. Kromě psaní pro Lonely Planet se Anthony Ham věnuje přípravě článků a fotografií o Španělsku, Africe a Blízkém východu pro noviny a časopisy po celém světě. .

Annette Kast-Zahn (5)

Německá dětská psycholožka.

Anne Rice (10)

Anne Riceová, nepřechýleně Anne Rice je americká spisovatelka hororové, fantasy, erotické literatury. Později konvertovala a začala psát knihy s křesťanskou tematikou. Má širokou základnu fanoušků a její knihy patří v USA mezi nejprodávanější. Svými knihami ovlivnila gotické hnutí. Publikovala také několik knih s tematikou sadismu a masochismu. Narodila se jako druhá dcera katolické irsko-americké rodině. Její rodné jméno bylo Howard Allen O'Brienová. Od prvního dne ve škole si jej změnila na Anne. Její sestra Alice Borchardtová je také horor/fantasy spisovatelka. Anne byla 41 let vdaná za básníka Stana Rice až do jeho smrti v roce 2002. Jejich syn Christopher Rice je romanopisec, dcera Michelle se narodila 21. září 1966 a zemřela na leukémii 5. srpna 1972. Upíří kroniky: Nové příběhy o upírech: Další příběhy o upírech nejsou pokračováním, ale odehrávají se ve stejném fiktivním světě Trilogie čarodějnic rodiny Mayfair – ISBN 80-7185-037-3 Kroniky Vlčího daru: Samostatné romány: Romány o Ježíši Kristu: Krátké fantasy romány: Pod pseudonymem Anne Rampling: Sleeping Beauty Series - erotická literatura, dříve pod pseudonymem A. N. Roquelaure:

Anne Frasier (5)

Anne Frasierová je úspěšnou autorkou pětadvaceti knih, přeložených do více než dvaceti jazyků, a spisovatelkou, které nečiní nejmenší problém střídat žánry – získala prestižní RITA Award v kategorie romance s napětím , za paranormální romanci Bad Karma o rok později cenu Dauphne du Maurier Award, vydala několik sbírek povídek a básní a úspěšně si vedly i její paměti The Orchard . Thriller Nejsem mrtvá z předloňského roku obdržel ocenění International Thriller Writers Award za rok 2017 v kategorii nejlepší původní paperback. Narodila se v Burlingtonu ve státě Iowa.

Anna Šourková (10)

Narozena 3.11.1909 v Moskvě . Středoškolská profesorka, práce z oboru ruštiny.

Anna Casalis (10)

Italská autorka knih pro děti.

Ann Cleeves (8)

Britská spisovatelka detektivních románů, dcera venkovského učitele, manželka vášnivého amatérského pozorovatele ptáků a obyvatelka severoanglického hrabství Northumberland, je zkušenou, ostřílenou autorkou – na svém kontě má už dvacet čtyři knihy a čtveřici sérií: v devadesátých letech to byla mimo jiné šestice příběhů inspektora Ramsaye, v prvním desetiletí tohoto století pak takzvaný Shetlandský kvartet, jehož součástí je i román Černý krkavec , ověnčený prestižní Duncan Lawrie Dagger Award. Její knihy vycházejí v šestnácti jazycích, v Německu a Skandinávii dobývají žebříčky bestsellerů. Náměty jejích děl byly adaptovány v britském rozhlase, prodala se rovněž televizní práva na Shetlandský kvartet. Jako první se však britští televizní tvůrci chopili případů vyšetřovatelky Very Stanhopeové. Skryté hlubiny, Stíny vzpomínek a Past na vránu natočili podle námětů stejnojmenných knih v rámci první série v roce 2011 , o rok později začala vznikat druhá série, zahrnující rovněž adaptaci autorčiny detektivky Mlčenlivé hlasy.

Andy Weir (8)

Andy Weir je americký spisovatel a softwarový inženýr. Světově se proslavil románem Marťan , který Ridley Scott v roce 2015 převedl na filmová plátna. Weir se narodil v Kalifornii jako jediný syn fyzika a inženýrky. Když mu bylo osm let, jeho rodiče se rozvedli. Weir vyrůstal na klasickém sci-fi – například na pracích Athura C. Clarka a Isaaca Asimova. V patnácti letech začal jako programátor pracovat pro Sandia National Laboratories. Na Kalifornské univerzitě v San Diegu studoval počítačové vědy, nakonec však školu nedokončil. Pracoval jako programátor pro několik softwarových společností jako AOL, Palm, MobileIron a Blizzard, kde pomáhal vytvořit světově proslulou hru Warcraft II. Weir začal psát kolem svých dvaceti let a všechny své výtvory publikoval na internetu. Zvýšenou pozornost mu obstarala kratičká povídka The Egg, která byla dokonce zadaptovaná několika youtubery, včetně vzdělávacího kanálu Kurzgesagt. Velkou slávu mu ale přinesla až jeho první publikovaná kniha – Marťan. Weir Marťana původně publikoval na svých stránkách, ale na žádost čtenářů dal knihu k dispozici v elektronické podobě. Marťan byl prodáván za 99 centů a brzy se objevil v seznamu bestsellerů. Weir byl kontaktován literárním agentem a práva na knihu prodal společnosti Crown Publishing Group. Tištěná verze knihy dosáhla v bestsellerovém žebříčku časopisu The New York Times dvanáctého místa, The Wall Street Journal se nechal slyšet, že "Marťan je nejlepší čistokrevná sci-fi za posledních několik let". Kniha byla v roce 2015 zfilmována Ridleym Scottem, hlavní roli si zahrál Matt Damon. V Česku si film Marťan odbyl premiéru 1. října 2015. Další jeho kniha přeložená do češtiny je Artemis. Další Andyho kniha je třeba Zhek – "spíše tradiční sci-fi s mimozemšťany, telepatií a podobně" řekl Andy. Weir žije v Mountain View v Kalifornii v najatém dvoupokojovém bytě. Trpí fóbií z létání, proto nenavštívil natáčení Marťana, k...

Andy Riley (7)

Autor komiksových bestsellerů o Králíčkových sebevraždách, pravidelného týdenního komiksu pro časopis The Observer Magazine. Scénárista. Spolu s Kevinem Cecilem jsou autory scénáře k britskému sitcomu Black Books. Dále k seriálům The Great Outdoors a Hyperdrive na BBC a Slacker Cats pro ABC Family Channel.

Andrzej Pilipiuk (11)

Andrzej Pilipiuk je polský spisovatel fantasy, zejména humorné. Původním povoláním je archeolog. Žije v Krakově. Mezi jeho záliby patří archeologie a historie , z dalších oborů astronomie, fyzika, chemie , medicíny , geologie a informatika . Do žánru vstoupil povídkou Hiena v časopise Fenix. Jde o vůbec první publikovanou příhodu věčně opilého exorcisty Jakuba Vandrovce, celý cyklus pak vyšel dnes už v devíti knihách . Nejde o jediný autorův cyklus, počátkem jeho druhé románové série byla úspěšná povídka Kuzynki , za kterou si poprvé a prozatím naposledy vysloužil Cenu Janusze Zajdla. Následně ji rozvedl do úvodního dílu trilogie Sestřenky, v níž se Pilipiukův drsný humor mísí s alchymií a informatikou. Čtrnáctiletý Pavel, hrdina trilogie Norweski dziennik : Ucieczka , Obce ścieżki a Północne wiatry , se místo očekávaných nudných prázdnin stane svědkem zabití agentů KGB a následně je odeslán do pochybného bezpečí za polárním kruhem, kde dojde i na setkání se ztřeštěným vnukem Jakuba Vandrovce. Nejrozsáhlejším Pilipiukovým dílem je románová série Oko Jelenia . Namísto plánovaných sedmi titulů se série uzavřela v šesti svazcích nazvaných Droga do Nidaros , Srebrna Łania z Visby , Drewniana Twierdza , Pan Wilków , Triumf lisa Reinicke a Sfera Armilarna . Na počátku cyklu se k zemi řítí roj meteorů a konec světa je otázkou pouhých minut. Nečekejte však příběh o hrdinné vesmírné výpravě, která má za úkol katastrofu odvrátit. Po několika letech přibyl i sedmý díl nazvaný Sowie zwierciadło . Pod pseudonymem Tomacz Olszakowski pokračuje v sérii dobrodružství pana Auťáka, k níž pr...

Andrew Klavan (5)

Klavan se narodil v New Yorku. Vyrůstal na Long Islandu se svými třemi bratry. Svůj první román, Face of the Earth, napsal v roce 1977. Poté přešel do Putnam County v New Yorku, kde pracoval jako reportér pro místní noviny. Jeho zkušenosti týkající se místní trestné činnosti se později staly základem pro jeho romány. Poté, co bylo Face of the Earth zveřejněno, vrátil se do New Yorku, kde vzal sérii pracovních míst při psaní záhad a recenzí knih na volné noze. Během této doby psal pod pseudonymem Keith Peterson. Klavanova kniha Rain získala cenu Edgar za nejlepší původní Paperback. Začal také psát nadpřirozené thrillery jako Hodina zvířat, Don't Say A Word - který byl také nominován na Edgar a napsal scénář pro filmovou verzi románu Simon Brett je šok systému. Klavan a jeho rodina se přestěhovala do Londýna, kde napsal True Crime, a další dva romány. Po sedmi letech se přestěhoval zpět do Spojených států a usadil se v Santa Barbaře v Kalifornii, kde dokončil román Mužem a ženou. V roce 2008 vydal politický román Empire of Lies. V roce 2009 vydal knihu Poslední, co si pamatuju, thriller zaměřený na mladé dospělé. * Face of the Earth * Agnes Mallory * Mrs. White * There Fell A Shadow * The Rain * Darling Clementine * The Trap Door * Son of Man * The Scarred Man * Rough Justice * Don't Say a Word * The Animal Hour * Corruption * True Crime * Suicide * The Uncanny * Hunting Down Amanda * Man and Wife * Dynamite Road * Shotgun Alley * Damnation Street * Empire of Lies * The Homelanders: The Last Thing I Remember * The Homelanders: The Long Way Home * The Homelanders: The Tr...

Andrej Halada (9)

Český novinář a publicista, v 90. letech pracoval v redakci Mladého světa jako vedoucí kulturní rubriky, v letech 2000-2008 byl editorem týdeníku Reflex. V současnosti pracuje v televizi Public. Věnuje se oblasti kultury, historie, životního stylu, sportu. Je autorem cyklistického a golfového průvodce po Česku, napsal také dvě knihy o českém filmu. "Kolo můj život obohacuje, golf ho zpestřuje", říká.

Andrej Belyj (7)

Andrej Bělyj byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu. Jeho román Petrohrad je považován za jedno z nejvýznamnějších ruských literárních děl a bývá porovnáván s díly Proustovými či Joyceovými. Bělyj pocházel ze vzdělané profesorské rodiny, jeho otec Nikolaj Bugajev byl významný ruský matematik. Studoval na Moskevské univerzitě nejprve přírodní vědy, později krátce filologii a filosofii. Intenzivně se zajímal o Kanta, Schopenhauera, Nietzsche, Ibsena a Dostojevského, stejně jako o východní filosofie. Roku 1903 navázal přátelství s Alexandrem Blokem, trvající do Blokovy smrti roku 1921; byl také nešťastně zamilován do jeho manželky Ljubov Dmitrijevny. Bělyj je rovněž předobrazem románu Valerije Brjusova Ohnivý anděl, v němž je v druhém plánu děje popsán na svou dobu skandální milostný trojúhelník mezi Brjusovem, Bělým a Brjusovovou snoubenkou, literátkou Ninou Petrovskou. Posléze žil Bělyj s pravnučkou Ivana Sergejeviče Turgeněva Asjou Turgeněvou a roku 1931, tři roky před smrtí, se oženil s Klaudií Nikolajevnou Vasiljevou. Bělyj žil od roku 1910 na cestách; podnikl cestu na Blízký východ, žil v Berlíně, Mnichově, Paříži, Bruselu, Skandinávii a Itálii; mezi lety 1912–1916 byl žákem anthroposofa Rudolfa Steinera v ve švýcarském Dornachu, kde se podílel na stavbě prvního Goetheanea. Po sovětské revoluci patřil mezi literáty, kteří sice s jejími myšlenkami sympatizovali, ale z revolučních poměrů utíkali a své práce vydávali v ruských emigrantských centrech po Evropě. Do Sovětského svazu se však v roce 1923 natrvalo vrací a až do své smrti se pokouší zapojit se do sovětské kultury v postupném popření vlastní individuality a tvůrčího naturelu. Roku 1978 začal ruský samizdat udílet literární Cenu Andreje Bělého....

Andrej Andrejevič Voznesenskij (5)

Andrej Andrejevič Vozněsenskij byl ruský básník, okrajově též prozaik, občanským povoláním architekt. Vozněsenskij má kratičkou roli v oceňovaném filmu Moskva slzám nevěří – hraje sám sebe při pouliční básnické recitaci. Snažil se zachytit dobu od konce 50. do počátku 60. let. Debutoval roku 1958. Jeho básně byly vícekrát dramatizovány a zhudebněny, zpívali je mj. i Alla Pugačova a Vladimir Vysockij. Sbírky: Vedle státních vyznamenání byl oceněn tím, že po něm byla r. 1976 pojmenována planetka  Voznesenskij.

Andrea Rimová (12)

Slovenská spisovatelka.

André Philippus Brink (10)

André Aciman (11)

André Aciman je americký spisovatel egyptského původu. Narodil se a vyrůstal v Alexandrii. Jeho rodiče byly Židé s tureckými a italskými kořeny, a v rodině se hovořilo francouzsky, italsky, řecky a arabsky. Jeho rodina ale kvůli svému židovskému původu nemohla získat egyptské občanství a v roce 1965 musela Egypt opustit. Utekli nejprve do Říma, kde získali italské občanství, a v roce 1968 se přestěhovali do New Yorku. Aciman v USA vystudoval Anglický jazyk a literaturu. V roce 1988 získal doktorát ze Srovnávací literatury na Harvardu. Následně vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v New Yorku a francouzskou literaturu na Princetonu a Bard College. Už v roce 1994 vydal svoji první knihu, biografii Out of Egypt, za kterou obdržel cenu Whiting Award. Prozatím největší uznání mu ovšem vynesl román Dej mi své jméno, za který v roce 2007 získal cenu Lambda Literary Award v kategorii Gay Fiction. Aciman je v současné době profesorem na Graduate Center of City University v New Yorku. Jeho oborem jsou literární teorie a díla Marcela Prousta. Je ženatý a má tři děti.

Anatolij Nekrasov (10)

Anatolij Alexandrovič Někrasov je známý ruský psycholog, spisovatel, kouč, filozof, specialista na partnerské vztahy, otec 8 dětí. Na kontě má kolem 40 knih, přednáší a je zakladatelem pomocného programu Šťastná rodina. Narodil se na Altaji, kde pobýval do svých 12 let a sílu a zdraví místní přírody pojmul so svého těla. Deset let strávil v Krasnodarském kraji, kde překročil hranici 33 let. Pak se přestěhoval na Kavkaz, kde prožil dalších 10 let a kde vstoupil do \"nového života\" - tam se započalo jeho probuzení a vstup do duchovní sféry, začal na sobě pracovat. Pak ho osud zavál do Sýrie a po návratu jej pozvali do Moskvy, kde úspěšně řešil rozsáhlý úkol. I moskevské období pro něj mělo svůj význam.

Ana Serna Vara (12)

Španělská spisovatelka dětské literatury.

Allen Carr (7)

Allen Carr byl britský autor knih o odvykání kouření a dalších psychických závislostech včetně závislosti na alkoholu. Založil síť klinik, které odvykají kouření jeho metodou the Easyway. Do roku 1983, než ve svých 48 letech přestal kouřit, kouřil třiatřicet let a v posledních letech až 100 cigaret denně. Než Allen Carr přestal kouřit a začal se profesionálně věnovat problému kouření, živil se jako účetní. Provedl mnoho pokusů přestat kouřit a vždy trpěl silnými abstinenčními příznaky. V posledních letech dokázal vykouřit i 100 cigaret denně, ovšem nikdy méně než tři krabičky denně. 15. července 1983 přestal kouřit natrvalo. Začal zkoumat, proč bylo tak jednoduché přestat kouřit, ale nemohl tomu přijít na kloub, než zjistil, že problém není nutno hledat v tom, proč to bylo tak jednoduché, nýbrž spíše proč se to zdá jiným kuřákům tak těžké. Začal se profesionálně věnovat problému závislosti na nikotinu a léčit z této závislosti kuřáky; nejdříve svou metodu používal na individuálních sezeních ve svém bytě a nakonec při skupinových seminářích. Dnes se tyto skupinové semináře konají po celém světě pod značkou Allen Carr’s EASYWAY®. V roce 1985 Carr napsal svou nejznámější knihu Snadná cesta jak přestat kouřit. Dodnes je to nejprodávanější kniha o odvykání kouření na světě. Metoda EASYWAY je v principu protikladem tradiční „metody silné vůle“. Allen Carr tvrdil, že k tomu, aby člověk přestal kouřit, silnou vůli nepotřebuje. Potřebuje se pouze myšlenkově naladit do stavu, kdy nebude po cigaretách tesknit. Jestliže se takto kuřák naladí ještě během doby, co kouří, bude vyléčen ze své závislosti v momentě, kdy típne svou poslední cigaretu. Metoda se zakládá na analýze a racionálním vhledu. Carr kuřákům vysvětloval, že samotná drogová závislost na nikotinu je poměrně slabá, kuřák při odvykání necítí žádnou fyzickou bolest, je to jen pocit prázdnoty. Skutečným problémem jsou podle něj pochybnosti. Kuřák sice chce přestat,...

Alice Nellis (6)

Narozena 3. 1. 1971 v Českých Budějovicích. Mgr., filmová a divadelní režisérka a scénáristka, překládá z angličtiny do češtiny.

Alexander Gordon Smith (8)

Britský spisovatel a vydavatel. Autor knih pro děti a mládež, populárně-naučných knih a thrillerů.

Aleš Haman (10)

Narodil se 26. června 1932 v Josefově u Jaroměře v rodině armádního důstojníka. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové v roce 1951 studoval bohemistiku a literární vědu na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1956 absolvoval diplomovou prací Vlastenecká lyrika z let 1885–1895. V tomtéž roce nastoupil jako korektor, později redaktor ve Státním zdravotnickém nakladatelství. Od roku 1957 působil jako odborný pracovník v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde se stal redakčním tajemníkem kritického vydání Spisů Jana Nerudy a kde se roku 1965 habilitoval jako vědecký pracovník studií Neruda prozaik. V roce 1972 z politických důvodů pracoviště opustil a byl zaměstnán jako bibliograf ve Státní knihovně ČSR. V roce 1982 přešel do oddělení výzkumu a metodiky knihovnictví, kde se zabýval především výzkumem čtenářských preferencí. V roce 1990 se jako vědecký pracovník vrátil do Ústavu pro českou a světovou literaturu, kde v roce 1992 získal titul DrSc. studií K otázkám teorie četby a čtenářství krásné literatury. Od roku 1990 také přednášel na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde našel od roku 1992 trvalé působiště. V roce 1998 dosáhl hodnosti univerzitního profesora. Od roku 1999 do současnosti vyučuje rovněž na katedře bohemistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Odborné články, studie a kritické reflexe publikoval již v průběhu šedesátých let na stránkách České literatury, Plamene, Kulturní tvorby, Tváře nebo Lidové demokracie. V osmdesátých letech mohl publikovat pouze v odborných knihovnických časopisech, zejména v periodiku Čtenář. V roce 1976 publikoval v samizdatu studii o Vladimíru Páralovi Dvakrát Páral pod pseudonymem H. Rak. Jako editor připravil do tisku především knihy Jana Nerudy, Ignáce Herrmanna, Ludvíka Aškenázyho. V devadesátých letech přeložil z angličtiny knihu Pavla Trenského Josef Škvorecký. V roce 2005 vyšel jeho překlad z francouzštiny obsáhlé příručky Voisine-Jechové o...

Alena Vávrová (10)

Narozena 24. 2. 1952 v Dolním Žandově. Mgr., básnířka a spisovatelka.

Alena Nekovářová (8)

Narozena 23.8.1961. PhDr., autorka učebnic němčiny.

Alena Breuerová (11)

Narozena 1962. Překládá z anglického jazyka zejména práce s vojenskou tematikou.

Alena Bernášková (5)

Alena Bernášková, provdaná Alena Alexová , byla česká a československá spisovatelka, novinářka, politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR. Její otec Antonín Bernášek byl překladatelem a divadelním autorem. Alena Bernášková složila roku 1939 maturitu na anglickém reálném gymnáziu v Praze a začala studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 se zapsala na jednoroční kurz na obchodní akademii. V letech 1941–1942 působila jako učitelka v Ústavu moderních řečí. V letech 1942–1944 byla učitelkou na obchodní akademii v Karlíně. V období let 1944–1945 se angažovala na poloprofesionální úrovni coby herečka v divadle Akropolis. Před koncem války byla totálně nasazena v chemičce v Modřanech. Po válce se začala politicky angažovat. Od roku 1945 pracovala na ministerstvu informací jako členka odboru pro kulturní styky s cizinou. V roce 1946 přešla do redakce listu Svobodné noviny a jako členka novinářských delegací se účastnila zájezdů do zahraničí. V té době studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor angličtina a filozofie. Koncem roku 1947 nastoupila do organizace Výzva Spojených národů na pomoc dětem. V letech 1948–1951 působila v redakci listu Lidové noviny na pozici zahraničněpolitické redaktorky, přičemž od podzimu 1948 strávila půl roku na studijním pobytu v chemické továrně v Záluží na Mostecku. Po volbách roku 1954 byla zvolena do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Praha-město. Mandát nabyla až dodatečně v listopadu 1956 jako náhradnice poté, co rezignovala poslankyně Jarmila Glazarová. Mandát obhájila ve volbách roku 1960 . V parlamentu zasedala do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1964. V letech 1951–1953 byla zaměstnána v nakladatelství Českos...

Alberto Villoldo (12)

Psycholog a lékařský antropolog. Je autorem publikací ohledně šamanského a mimosmyslového léčení psychických problémů a poruch. Když mu bylo něco přes dvacet let, stal se Alberto Villoldo nejmladším klinickým profesorem na univerzitě San Francisco State University. Měl na starosti laboratoř biologické samoregulace, kde studoval, jak by energetická medicína mohla měnit chemické procesy v mozku. Jednoho dne mu při práci v laboratoři došlo, že jeho výzkum by se měl zaměřit na celkový pohled místo na detaily – zjistil, že se na svět díval nesprávnou stranou mikroskopu. Potřeboval najít systém, který by zohlednil širší pohled na zdraví než jen to, co se odehrává v neuronové síti v mozku. Alberto pak vyměnil laboratoř za pohorky a letenku do Amazonie – rozhodnutý učit se od výzkumníků, jejichž vize nebyla limitována čočkou mikroskopu, od lidí, jejichž moudrost zahrnovala něco víc než jen tento měřitelný, materiální svět, o kterém ho učili, že to je ta JEDINÁ realita. Objevil, že v Andách a Amazonii žila celá řada mudrců nebo „Strážců Země“, kteří si pamatovali starobylé techniky. Alberto cestoval až do těch nejzapadlejších vesniček a osad a setkával se s ohromným množstvím léčitelů a léčitelek. Nedostatek písemných zápisů těchto tradičních znalostí vedl k tomu, že každá vesnice obohatila dochované praktiky léčení svým vlastním, specifickým stylem a přístupem. Alberto u léčitelů z džungle studoval více než 10 let.

Al Jourmont (8)

Autor dobrodružné literatury.

Aenne Bodmann (13)

Adolf Plachý (8)

Autor česko-německých slovníků a učebnic němčiny pro střední školy.

Abraxas (4)

Česká rocková skupina. Založil ji Slávek Janda v roce 1976 a zpočátku působila do roku 1988. Na počátku 80. let 20. století jeden z průkopníků české žánrové varianty "nové vlny", známé jako "nová vlna". Znovuobnovena v roce 1995, v roce 2009 stále aktivní.

Abby Jimenez (11)

Americká spisovatelka románů pro ženy. Zakladatelka a majitelka cukrářství a pekařství Nadia Cakes.

A. J Liehm (7)

Narozen 2. 3. 1924 v Praze, zemřel 4. 12. 2020 tamtéž. Filmový a literární kritik, kulturní a politický publicista, československý komunistický a reformní politik, vysokoškolský pedagog. V exilu v Paříži vydával v letech 1984-1988 mezinárodní kulturní revue Lettre Internationale.

A. E Van Vogt (8)

Alfred Elton van Vogt narozený v Kanadě, byl jedním z nejslavnějších autorů Zlatého věku SF. U nás je však větší část jeho díla poměrně neznámá, snad kromě románů Slan a Okřídlený muž a několika povídek uveřejněných v časopise Ikarie. Roku 1995 A. E. van Vogt získal titul Velmistra žánru science fiction. Van Vogt nejvíce proslul jako autor grandiózních kosmických oper s komplikovanými zápletkami a rychlým spádem děje. Jeho díla byla plná odolných protivníků, mimozemských příšer, superhrdinů, galaktických říší a časových paradoxů.

A. A Milne (3)

Zuzana Součková (6)

Narodila se v roce 1962. Běžkyně. Publikace z oboru.

Zuzana Hodošová (10)

Slovenská autorka publikací o znameních zvěrokruhu.

Zdeňka Michalová (12)

Narozena 24.1.1961 v Berouně. Mgr., odborná asistentka katedry speciální pedagogiky.

Zdeněk Veselý (7)

Zdeněk Veselý byl český malíř, grafik a ilustrátor. Studia: 1947–1950 OŠK Teplice 1953–1962 AVU Praha . Věnoval se malbě, volné a užité grafice, knižní tvorbě a ilustracím, kresbě. V letech 1970–1989 spolupracoval na několika ineditních sbornících s Emilem Julišem, Ludvíkem Kunderou a Vítězslavem Gardavským. V 60. letech člen skupiny Objekt, člen SČUG HOLLAR. V roce 2007 z rodinných důvodů definitivně skončil s výtvarnou tvorbou. Zastoupen v soukromých sbírkách a galeriích v Čechách i ve světě . Česká republika: Česká Lípa / Železná Ruda / Lipno / Úštěk zahraničí: Séguret, Ečka, Sozopol, Kazanlak, Stražica / 1987 – Bienále grafiky, Berlín Francie, Itálie, Libanon, Maďarsko, Monako, Německo, Rakousko, Rusko, Sýrie, Švýcarsko

Zdeněk Sovák (9)

Narozen 14.5.1950 v Praze. JUDr., trestní soudce, práce z oboru trestního práva.

Zdeněk Smetánka (4)

Doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc. byl jednou z předních osobností české středověké archeologie. Podílel se společně s Milanem Richterem na vytváření obecných východisek a metodologických přístupů vědecké specializace archeologie mladšího středověku spojeným s proměnou vnímání archeologických pramenů coby plnohodnotných historických pramenů. Rovněž posouval oborový výzkum v souladu s evropskými tendencemi k zájmu o středověkou každodennost. Působil nejen jako vědec - specialista a pedagog, ale především jako popularizátor “svého” oboru, který se tak dostal do širokého povědomí a ovlivnil mnoho následovníků v jejich odborném zaměření na středověkou historii či archeologii. Již svým studiem historie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy položil Zdeněk Smetánka pevné základy své odborné dráze rozkročením mezioborovým i historickým. Tématem jeho diplomové práce byla Architektura prvních železničních staveb v Praze, kterou obhájil v roce 1955. Soustavně působil v Archeologickém ústavu ČSAV a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Široké zaměření se projevilo i v odborných tématech, mezi ta zásadní teoretická patřilo ustavení nového oboru v českém prostředí, prakticky se zabýval nejen velmi specializované reliéfní výzdobě středověkých kachlů, ale také výzkumu zaniklých středověkých vesnic a životu ve středověku. České veřejnosti přiblížil život obyčejného českého středověkého člověka v Legendě o Ostojovi. Rozhlasově zpracovány byly i jeho další knihy věnované každodennímu - "běžnému" středověku oproti dříve běžnému zprostředkovávání chápání dějin skrze významné historické události a osobnosti. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti ČR.

Zdeněk Slapnička (5)

Narozen 1935. Malíř.

Zdeněk Rotrekl (11)

Zdeněk Rotrekl byl český básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scenárista, spadající do podkategorie katolické literatury. Po maturitě byl totálně nasazen, po druhé světové válce zahájil studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Za svoji činnost ve svazu vysokoškolského studentstva byl v roce 1948 vyloučen ze studií. Dne 14. dubna 1949 byl zatčen, 17. listopadu 1949 ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři navrhl prokurátor trest smrti, rozsudek soudu zněl doživotí. Ve vězení strávil Zdeněk Rotrekl třináct let . Dne 10. května 1962 byl na amnestii propuštěn s desetiletým podmínečným trestem a pracoval jako dělník osvětlovač výkopů v Brně. Roku 1968 byl občansky rehabilitován a bylo mu umožněno dokončit studia filozofie, poté se stal redaktorem časopisu Obroda, kterým byl do roku 1969. Až do sametové revoluce působil jako disident a podílel se na tvorbě samizdatu. Po listopadu 1989 opět aktivně vstoupil do veřejného života. Byl zakládajícím členem Syndikátu českých novinářů, Obce moravskoslezských spisovatelů a Konfederace politických vězňů. V jeho literárním stylu se částečně objevují prvky surrealismu. Vytvářel hodně novotvarů. Věnoval se barokním a biblickým tématům. Častým motivem je zápas o křesťana za dob totality. Jeho poezie se řadí do katolické spirituální poezie. Začaly vycházet v roce 2002 v brněnském nakladatelství Atlantis. Zdeněk Rotrekl je nositelem mnoha cen a vyznamenání:

Zdenek Mlynar (7)

Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945, Zdeněk Müller, byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog. Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950–1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity . Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 byl vyloučen z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum, kde se věnoval na vědecké úrovni entomologii. Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. Tam přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie. Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku. Zemřel v dubnu 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. Manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Budínová-Mlynářová-Klímová. Dcera Milena Bartlová je profesorka historie umění, syn Vladimír Mlynář je manažer. Druhou manželkou se stala česká spisovatelka Irena Dubská se kterou od konce sedmdesátých let žil společně v exilu. V druhém manželství s Irenou Dubs...

Zdeněk Lorenc (8)

Zdeněk Lorenc je bývalý český fotbalista. Začínal v Lokomotivě Veselí nad Moravou. V lize hrál za Baník Ostrava a TJ Vítkovice, dále hrál i za VTJ Tábor, VOKD Poruba, TJ Gottwaldov , FK Drnovice a Slováckou Slavii Uherské Hradiště. Získal 4 ligové tituly, 3 s Baníkem Ostrava a 1 s Vítkovicemi. Po skončení aktivní kariéry působí jako trenér v nižších soutěžích.

Zdeněk Ležák (12)

Zdeněk Ležák je novinář, publicista a od roku 2010 šéfredaktor technického a přírodovědného časopisu pro mládež – ABC. Zdeněk Ležák absolvoval literární akademii Josefa Škvoreckého. Od roku 1999 působí v redakcích časopisů pro děti. V letech 1999 až 2008 pracoval jako redaktor časopisu ABC. Mezi roky 2008 až 2010 zastával pozici šéfredaktora časopisu 21. století JUNIOR. Ve své literární tvorbě se Zdeněk Ležák zaměřuje na děti a mládež, tematicky pak na historii a moderní technologie. Žije v Jílovém u Prahy a v Praze. K jeho zálibám patří ještě film, komiks, pěší turistika a cykloturistika.

Zdeněk Kvinta (6)

Zdeněk Kotek (6)

Narozen 12. 6. 1924 v Nučicích, zemřel 14. 10. 2004 v Praze. Elektroinženýr, vědec a vysokoškolský učitel Katedry měření FEL ČVUT . Průkopník technické kybernetiky v ČR, přispěl k založení a rozvoji výzkumu v oblastech automatického řízení, rozpoznávání, robotiky, počítačového vidění, umělé inteligence, znalostního inženýrství, adaptivních a učících se systémů. Publikace v oboru.

Zdeněk Březina (6)

Narozen 23.5. 1940 v Praze. zemřel 19.10. 2004. PhDr., tv. dokumentarista, spisovatel a publicista.

Žalman & Spol. (6)

Yuval Noah Harari (10)

Yuval Noah Harari, hebrejsky: יובל נח הררי‎ je izraelský intelektuál, historik a filosof, profesor světových dějin na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, autor populárně-naučných publikací. Jaho práce zkoumají svobodnou vůli, vědomí, inteligenci, štěstí a strádání. Zabývá se makrohistorií, pokouší se zformulovat odpovědi na otázky týkající se například vztahu dějin a biologie či vztahu a rozdílů mezi Homo sapiens a zvířaty.

Xavier Herbert (4)

Celým jménem Albert Francis Xavier Herbert se narodil v Geraldton v Západní Australii jako nemanželské dítě pod jménem Alfred Jackson. Od mládí prošel řadu zaměstnání a dokázal vystudovat farmacii. Ve své spisovatelské tvorbě se věnoval především tématu vztahu a vlivu bělochů na vývoj a život domorodého obyvatelstva Austrálie.

Xavier Dorison (12)

Francouzský filmový a komiksový scenárista.

Włodzimierz Puchalski (4)

Polský přírodovědec, fotograf, režisér přírodovědných filmů.

Wings (7)

Wings , známá také jako Paul McCartney and Wings , byla britsko-americká rocková skupina, kterou v roce 1971 založili bývalý člen Beatles Paul McCartney, jeho manželka Linda McCartneyová a hudebník Denny Laine. Skupina vznikla po rozpadu The Beatles a stala se jednou z nejúspěšnějších skupin 70. let 20. století. Wings prošla v průběhu let několika změnami v sestavě, ale až do svého rozpadu v roce 1981 trvale zůstávala výraznou součástí hudební scény.

William Hickling Prescott (4)

William Hickling Prescott byl americký historik a hispanista, uznávaný za prvního amerického vědeckého historika. Ačkoliv trpěl závažným zrakovým postižením, které mu často bránilo ve čtení a psaní, stal se jedním z nejpřednějších amerických historiků 19. století. Měl fotografickou paměť. V tomto článku byl použit překlad textu z článku William H. Prescott na anglické Wikipedii.

William Boyd (8)

William Boyd je skotský spisovatel narozený v Ghaně a píšící anglicky. Vystudoval na University of Glasgow a Oxfordskou univerzitu. Zde pak i vyučoval. Roku 1981 vydal svůj první román A Good Man in Africa, s nímž měl ihned úspěch. Kniha získala Somerset Maugham Award a je dodnes jeho nejúspěšnějším dílem. Poté napsal řadu dalších románů: An Ice-Cream War , Brazzaville Beach , The Blue Afternoon , Armadillo , Any Human Heart , Ordinary Thunderstorms či Waiting for Sunrise . V letech 1981–1983 byl televizním recenzentem týdeníku New Statesman, sám napsal několik televizních scénářů. Roku 2012 získal od dědiců Iana Fleminga právo užít postavu Jamese Bonda. Svou bondovku nazvanou Solo vydal o rok později. Cítí se být Skotem a součástí skotské literatury.

Will Bowen (6)

Will se narodil ve velice dobře finančně zabezpečené rodině, ale zoufale chudé v lásce a přijetí. Zvenčí vše vypadalo v pořádku. Uvnitř však byla rodina plná bolesti, kritiky a hněvu. Will byl hluboce nešťastný teenager, svou situaci řešil přejídáním a stal se velmi obézním. V 19 letech se rozhodl pro změnu a zhubl o více než 25 kilogramů. Absolvoval vysokou školu a vybudoval úspěšnou kariéru v oblasti prodeje médií a pojištění. V roce 2003 se stal pastorem. V červenci 2006 Will Bowen přednášel o blahobytu a přišel na jednoduchou myšlenku – používat fialový náramek, jako pomůcku pro sledování úspěchu při překonávání návyku si stěžovat. Jeho myšlenka se rozšířila po celém světě a do dnešní doby bylo rozdáno více než 11 milionů fialových náramků. Will Bowen se objevil ve stovkách televizních a rozhlasových rozhovorů po celém světě. Příběhy o něm a hnutí, které vytvořil, byly publikovány ve více než 200 časopisech a novinách. Dnes přednáší a pomáhá lidem porozumět pasti stěžování si a ukazuje, jak tento návyk překonat.

Waris Dirie (6)

Waris Dirie je somálská modelka, spisovatelka, herečka a aktivistka za lidská práva. Waris Dirie se narodila v roce 1965 nomádské rodině v Somálsku. Ve třinácti letech utekla z domu, aby se vyhnula domluvenému sňatku se starším mužem. S pomocí své tety se z Mogadiše dostala až do Londýna, kde žila u bohatých příbuzných – somálského velvyslance, pro které pracovala. Po skončení jeho doby působnosti se Waris rozhodla zůstat v Londýně a nevrátit se s nimi do Somálska. V prvních měsících se Waris živila jako uklízečka v místním McDonaldu. Waris náhodou objevil fotograf Terence Donovan, který jí pomohl dostat se až na titulní stranu Pirelliho kalendáře. Tím odstartovala její modelingová kariéra. Úspěšně pak propagovala přední světové značky Chanel, Levi´s, L´Oréal nebo Revlon. V roce 1987 si Waris zahrála vedlejší roli v bondovském filmu Dech života. Předváděla také na molech v Londýně, Miláně, Paříži a New York City. Objevila se i v módních časopisech Elle, Glamour a Vogue. V roce 1995 o ní BBC natočilo dokumentární film Nomádka v New Yorku . Na vrcholu své kariéry, v roce 1997, v rozhovoru pro časopis Marie-Claire poprvé otevřeně promluvila o ženské obřízce, kterou v dětství prodělala. Tento rozhovor oblétl média po celém světě. V témže roce se Waris stala velvyslankyní Populačního fondu OSN , který bojuje proti praktikování ženské obřízky ve světě, a také navštívila svou matku v rodném Somálsku. Její první autobiografická kniha Květ pouště vyšla v roce 1998 a brzy se stala mezinárodním bestselerem. Waris později úspěšně vydala další knihy nazvané Svítání v poušti , Dopis mé matce a Děti pouště , která byla použita v evropské kampani namířené proti ženské obřízce.V roce 2009 byl na motivy její knihy Květ pouště natočen celovečerní film, ve kterém si hlavní roli zahrála etiopská supermodelka Liya Kebede. Film se zatím promítal ve 20 zemích světa vč...