Výpis všech autorů

František Uher

František Uher byl český právník. Pracoval jako advokátní koncipient a počátkem 60. let 19. století zasedal jako poslanec českého zemského sněmu; postupně se však musel veškeré činnosti vzdát pro nezvladatelný alkoholismus. Žil potom v Praze jako žebrák a zemřel v nemocnici, kam ho přivezli z ulice v beznadějném stavu. Jeho životní příběh inspiroval tvůrce kabaretního představení , dvou povídek , zpěvohry a dvou filmů , všechny s názvem Batalion; Uher je v nich líčen ve zromantizovaném pojetí jako advokát chudých, kterého svedla na scestí nevěra manželky a jenž složil píseň o vlastním smutném osudu. Základní životopisné údaje se v historických zdrojích různí. Například Ottův slovník naučný uvádí „* kolem 1830“. Podle Ignáta Herrmanna, který nahlédl do matriky doktorů na pražské právnické fakultě, se měl narodit roku 1828 ve Waltersdorfu v Čechách; zakrátko se mu ale podařilo získat křestní list s datem 23. prosince 1825 v obci Bystřec. Spisovatel Josef Hais Týnecký, který se Uhrově památce věnoval ve 20. a 30. letech 20. století, zjistil vcelku správný údaj — 23. prosince 1825 ve Valteřicích u Lanškrouna, ale zjevně ho zmýlilo, že obec Waltersdorf má český název Bystřec . Definitivně správný údaj, potvrzený i místní matrikou narozených, tedy je, že se František Uher narodil 23. prosince 1825 v obci Bystřec, čp. 230, jako syn sedláka — „familianta“. Studoval na gymnáziích ve Svatém Jiří a v Bratislavě, pak filosofii v Litomyšli a práva nejprve v Olomouci, nakonec v Praze. Diplomovou práci obhájil 18. června 1856 a promován byl 21. června téhož roku. Začátkem 60. let pracoval jako advokátní koncipient postupně v několika kancelářích a pravděpodobně si občas — nelegálně — přivydělával poskytováním právních služeb . Samostatným advokátem se však nikdy nestal...

Jaroslav Uhlíř

Jaroslav Uhlíř je známý český hudební skladatel, zpěvák a herec, který se zasloužil o rozvoj dětské hudby a televizní tvorby. Uhlíř se narodil 14. září 1945 v Praze, původně studoval na výtvarníka, ale nakonec se zaměřil na hudbu. Značnou popularitu mu přinesla spolupráce s textařem Zdeňkem Svěrákem, s nímž vytvořil řadu písní pro dětské televizní pořady a filmy. Z jejich spolupráce vzešlo mnoho oblíbených melodií, které se staly stálicemi v českých domácnostech.

Milan Uhde

Milan Uhde je český spisovatel, dramatik, scenárista a politik. Za vlády komunistů byl významným představitelem disentu a po sametové revoluci v letech 1990–1992 působil jako ministr kultury české vlády a od vzniku samostatné republiky v roce 1993 byl 1. předsedou Poslanecké sněmovny České republiky, od ledna až do února roku 1993 na základě čl. 66 Ústavy také vykonával vymezené funkce prezidenta republiky. Z titulu své funkce kontrasignoval Ústavu České republiky. Od srpna 2011 do března 2014 zastával funkci předsedy Rady České televize. Narodil se ve smíšené právnické rodině, jeho matka byla židovka. Za druhé světové války se snažila s tichým souhlasem svých rodičů získat dokumenty o nežidovském původu, přesto ale byla vystavena rasovému pronásledování. Milan Uhde ve svých pamětech popisuje jako jeden ze silných zážitků svého dětství, jak je vyháněn s matkou z obchodu, protože židé směli nakupovat jen v určené hodiny. Vzdělání získal v Brně: chodil zde do obecné školy, roku 1953 maturoval na gymnáziu v Králově Poli a v roce 1958 absolvoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity , obor čeština a ruština. V 50. letech 20. století byl členem Československého svazu mládeže a vnitřně souhlasil s komunistickým režimem. Za zlom považuje rok 1956, kdy v důsledku událostí v Maďarsku ztratil komunistické přesvědčení a nebyl mu pak ani nabídnut vstup do KSČ. Pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku pro literaturu, umění a kritiku Host do domu a zároveň působil jako externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění . V roce 1971 dosáhl titulu doktora filosofie. Po zákazu časopisu se stal spisovatelem z povolání, ale roku 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla publikovat až do sametové revoluce v roce 1989. Jeho knihy byly odstraněny z veřejných kniho...

Dušan Uhlíř

Dušan Uhlíř je český historik, zabývající se především dějinami 18.–20. století a také dějinami napoleonských válek. V roce 1961 absolvoval studium historie a českého jazyka na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po studiu od roku 1963 působil v Historickém ústavu ČSAV v Praze. V roce 1967 získal titul PhDr. a v roce 1968 CSc. V roce 1973 nastoupil do Krajského kulturního střediska v Brně, kde pracoval až do roku 1978. Poté rok pracoval v Městském kulturním středisku S. K. Neumana v Brně. V letech 1979–1984 byl ředitelem muzea ve Slavkově u Brna. Poté se stal ředitelem Muzea města Brna, kde působil až do roku 1993. Od roku 1993 dodnes působí na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. V roce 1993 se habilitoval v oboru obecných dějin novověku a v roce 1998 byl jmenován profesorem. 1990-2014 externí výuka na katedře historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 2013 emeritní profesor.

Jindřich Uher

Jindřich Uher byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění; ministr několika vlád Československa. Pocházel z rodiny strojního zámečníka. Jeho otec byl zakládajícím členem KSČ. Jindřich již jako sedmiletý vstoupil do Jednoty proletářské tělovýchovy a již jako učeň byl aktivní v dělnickém hnutí. Členem KSČ se stal roku 1931. Původní profesí byl dělníkem v továrně na hudební nástroje v Hradci Králové. Už v první polovině 30. let byl ovšem převážně nezaměstnaný a živil se příležitostnou prací, například jako tesař. Za nacistické okupace byl aktivní v odboji. V červnu 1940 byl zatčen a odsouzen na osm let. Po druhé světové válce zastával vysoké stranické funkce. V listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho pak potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. V období leden 1952 – leden 1953 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ a ve stejném období byl i tajemníkem ÚV KSČ. V roce 1951 se stal vedoucím tajemníkem KV KSČ v Gottwaldově. Byl členem několika vlád. V letech 1953-1954 byl místopředsedou vlády Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, v letech 1953-1954 rovněž v této vládě zastával post ministra zemědělství. V období let 1954-1961 zastával post ministra potravinářského průmyslu v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého, pak byl v letech 1961-1968 ministrem vnitřního obchodu ve třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta. Po desítky let rovněž zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku ...

Milan Uherek

Milan Uherek , český sbormistr, pedagog, klavírista a hudební skladatel byl spoluzakladatelem libereckého Severáčku, se kterým společně se svou ženou Jiřinou Uherkovou získali četná mezinárodní ocenění a absolvovali stovky koncertů v tehdejším Československu i v zahraničí. Působil také jako operní sbormistr v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, lektor sbormistrovských seminářů, zasedal v porotách mezinárodních sborových soutěží. Milan Uherek se narodil v Bzenci 23. prosince 1925 Josefu Uherkovi a Marii Uherkové, rozené Švarcové. Odmala byl obklopen hudbou, v rodině i v obecné škole se často zpívaly lidové písně. Odtud také pramenila Uherkova celoživotní láska k lidové, převážně moravské písni, která se později odrazila v jeho kompoziční práci. První hudební průpravu získal u regenschoriho kostela v Tovačově, kde později na kůru vypomáhal hrou na varhany. Jako sedmiletý se začal učit hrát na housle, později na klavír. Po maturitě na reálném gymnáziu v Přerově pokračoval v roce 1945 studiem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obory filozofie a čeština, později začal studovat hudební vědu a hudební výchovu. V klavírní hře pokračoval u Samo Kováře, jako asistent sbormistra Viléma Steinmanna začal pracovat s pěveckým sborem Opus a zapsal se na jednoroční kurz kompozice na Janáčkově akademii múzických umění, kde byl žákem Viléma Petrželky. Po studiích se seznámil s Jiřinou Nyklovou, studentkou pedagogické fakulty a v roce 1953 si ji vzal za ženu. Protože po studiích nenašel v Brně adekvátní uplatnění, přijal v roce 1954 místo sbormistra opery v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Jiřina získala místo učitelky na základní škole v Orlí ulici, kde založila pěvecký sbor Radost, se kterým jí Milan Uherek vypomáhal jako klavírní korepetitor a aranžér lidových písní. V roce 1958 se manželé rozhodli přeměnit školní sbor na sbor celoměstský s názvem Severáček. Tento sbor se stal pod vedením manželů Uherkových jední...

Vladimír Uhlíř

Narozen 3.5.1927 v Hradci Králové, zemřel 22. 6. 2010. Romanista, odborník na francouzskou historickou gramatiku. Práce a překlady z oboru.

Jana Uhlířová

Jana Uhlířová *1964 čes. pedoložka. Narozena 1. 10. 1964 v Ivančicích. Ing., pedoložka a kartografka, odborné práce o ochraně půdy a vody.

Roman Uhrin

Po svém vyučení v oboru kuchař pracoval ve dvou dietních restauracích, což přispělo k formování jeho zájmu o zdravější způsob stravování. Při svém externím studiu v oboru „Provoz společného stravování“ začal praktikovat a propagovat vegetariánský životní styl. Od roku 1993 působí jako lektor občanského sdružení Život a Zdraví. V roce 1995 byl šéfkuchařem 5. evropského vegetariánského kongresu, dále pracoval jako šéfkuchař několika stravovacích zařízení se zaměřením na racionální stravování. Po pětiměsíční stáži v Paříži nastoupil na post šéfkuchaře a vedoucího vegetariánské restaurace Country Life v Praze. Je autorem několika televizních kurzů zdravého vaření a kuchařek zdravé výživy. Je zakladatelem a koordinátorem Klubů zdraví v ČR. Pořádal několik seminářů ve státech východní Evropy se snahou o expanzi zdravotně-osvětových aktivit. Působí v Institutu životního stylu jako učitel a odborný garant rekvalifikačního kurzu kuchař pro restaurace s racionální výživou.

Bodo Uhse

Německý prozaik a editor sebraných děl E.E.Kische.

Ludvík Uhlíř

Novinář,spisovatel a fotograf,jehož původním povoláním byla lesařina.Spolupodílel se na vydání 18 obrazových publikací z oblasti Orlicka a Podorlicka.

František Uhlíř

Narozen 11.8.1900 ve Lhotě u Vyškova, zemřel 11.9.1980 v Pinte Gatineau . PhDr., politik a pedagog, práce z oborů.

Josef Uher

Josef Uher byl český učitel a spisovatel. Byl výrazným představitelem bosácké literatury. Narodil se jako nejstarší syn v rodině chudého domkáře - tkalce. Jediným rodinným majetkem byla kráva, kterou Josef chodil pást; doma též vypomáhal s prací otci. Od roku 1893 chodil pěšky do měšťanky v Tišnově. Po ukončení školy se rozhodl stát se učitelem, aby mohl uniknout z neradostných domácích poměrů. Byl přijat na Učitelský ústav v Brně. Hudbě jej tu učil Leoš Janáček, literaturu bratři Mrštíkové, výtvarnou tvorbu Max Švabinský. Během studií trpěl hladem a nedostatkem, i když si přivydělával básničkami posílaných do moravských časopisů. Po studiích, v jeho 19 letech, se u něj při vojenském cvičení poprvé projevily první příznaky tuberkulózy, chrlení krve. Začal učit na různých místech Brněnska, v říjnu 1900 Židenice, 1901-1903 Babice u Rosic, 1903 Ostrovačice, 1904 Padochov u Oslavan, 1905 Vranov u Brna. Pak onemocněl, na vlastní žádost byl dán na roční dočasný odpočinek. Byl živ jen z honorářů a malé státní podpory. Předčasně ve svých 28 letech, i přes snahu se léčit, zemřel. Pochován je v Brně. Nestačil tak rozvinout své nadání, které se projevilo v povídkové tvorbě. Povídky o vyděděncích společnosti byly ovlivněny steskem nad životem zmařeným chorobou a bídou .

Josef Uher

Narozen 14. 12. 1880 v Podolí u Tišnova, zemřel 5. 12. 1908 v Brně. Učitel, básník a prozaik.

Zdeněk Uher

Ekonom, autor mzdových příruček.

Robert Uhlig

Autor knih o turistice, mototuristice, vynálezech a cestopisů.

Zdeněk Uhlíř

Narozen 1956 v Chrudimi. PhDr., pracovník oddělení starých tisků Národní knihovny, práce o starých tiscích, historické práce.

Jiří Uher

Práce z oboru lihovarnictví.

Vlastimil Uher

Narozen v Herálci u Hlinska v rodině venkovského živnostníka s evangelickou tradicí. V letech 1920–1924 absolvoval učitelský ústav v Čáslavi. V letech 1927–1929 plnil svou vojenskou povinnost. Poté složil zkoušky způsobilosti pro obecné a měšťanské školy, přispíval do odborných pedagogických časopisů a dále se vzdělával na ŠVSP v Brně. V roce 1930 byl vybrán pro zahraniční působení v Německu, kde byl do roku 1933. V roce 1934 se oženil. Po válce studoval na Pedagogické fakultě v Olomouci, kde studium zakončil doktorátem z pedagogiky . Po další praxi na 1. měšťanské škole v Olomouci přijal místo odborného asistenta na PF UP v Olomouci. V roce 1954 se habilitoval a byl ustanoven jako první děkan Vyšší pedagogické školy v Opavě. Se svými nejbližšími spolupracovníky a dalšími interními a externími učiteli budovali novou vysokoškolskou instituci pro budoucí učitele. Po šesti letech však nastala opět změna. Vznikl Pedagogický institut v Ostravě, podřízený KNV. Stěhování a nový systém vyžadoval další pracovníky. V čele zůstal ve funkci ředitele opět doc. Uher . Přijatí učitelé podepisovali smlouvy, že se do 10 let působení habilitují, to znamenalo získat doktorát a kandidaturu věd ze svého oboru. V roce 1964 vznikla na základech PI samostatná Pedagogická fakulta. Doc. Uher se stal profesorem pedagogiky a založil samostatnou katedru pedagogiky. Pozice pedagogiky se posunul na mezinárodní úroveň. Nadějný rozvoj byl přerušen v letech 1970–1979, kdy byl prof. Uher penzionován. Zemřel v roce 1984 v Kralupech nad Vltavou u svého zetě a vnuka.

David Uher

Narozen 1970. Ph.D., sinolog, vysokoškolský pedagog.

Vladimír Uher

Narozen 18.1.1925 v Praze. Práce z oboru architektury a fotografie architektury.

Peter Uhlík

Slovenský pedagog, matematik.

Jan Boris Uhlíř

Jan Boris Uhlíř je český historik a mezinárodně uznávaný soudní znalec zabývající se moderními českými dějinami, především pak Protektorátem Čechy a Morava a dějinami Třetí říše. Je autorem řady monografií, z nichž nejvýznamnější a nejoceňovanější jsou Protektorát Čechy a Morava v obrazech , Karl H. Frank 1939–1946. Obrazový životopis kata českého národa a Protektorát Čechy a Morava 1939–1942. Srdce Třetí říše . Je kmenovým autorem Ottova nakladatelství. Po maturitě na gymnáziu Přípotoční v Praze studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Humboldtově univerzitě v Berlíně ; diplomová práce: Nástin vývoje domácí sokolské protinacistické rezistence 1938–1941 , rigorózní práce: Základní aspekty sokolské protinacistické rezistence , disertační práce: Sokol v české společnosti za protektorátu. Organizovaná rezistence ČOS . Jako člen studentské kurie Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zasadil o vznik Ceny Jana Palacha, která se od roku 1998 uděluje za vynikající studijní výsledky. Na jeho odborném růstu se výrazně podílel historik Jan Kuklík. Pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR , Středisku pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu MS ČR a Vojenském historickém ústavu Praha . V červnu 2013 byl jmenován znalcem pro obor sociální vědy – odvětví politologie, specializace nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus. Specializuje se na problematiku Česko-Slovenska, Protektorátu Čechy a Morava a Třetí říše, především pak na domácí protinacistický odboj. Publikuje od roku 1992. Je autorem či spoluautorem osmi knižních monografií a téměř 400 studií a článků v odborném i denním tisku u nás i v zahraničí. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem. Je mu blízký pozitivismus Gollovy školy. Váží si historiků Josefa Pekaře, Tomáše Pasáka, Ant...

Jan Uhlíř

Narozen 3.3.1940 v Praze. Prof., ing., CSc., elektrotechnik, práce z oboru.

Jiří Uhlíř

Narozen 1935. Práce o uměleckém nábytku. Sběratel ohýbaného nábytku, restaurátor, spolupracuje s řadou muzejí a galerií na Moravě.

Lubomír Uhlíř

Narozen 1943, zemřel 11. 2. 2012. Mgr., historik zaměřený na dějiny policie a bezpečnostních služeb a na organizaci a dějiny habsburské armády.

Ludmila Uhlířová

Narozena 3. 3. 1940 v Praze. Česká lingvistka, bohemistka.

Marie Uhlířová

Jan Uhljar

Fred Uhlman

Židovský právník a malíř, narozen v Německu, žil ve Francii a Anglii, autor novely z období nástupu fašismu.

Dušan Uhrín

Narozen 5.2.1943 v Nové Vsi nad Žitavou. Fotbalový trenér.

Marcela Uhrová

Mgr., Ph.D., vyučující anglického jazyka pro studenty medicíny, též autorka překladů s lékařskou tematikou.

Blahoslav Uhrovič

Narozen 1984 v Hodoníně. Mgr., historik umění zaměřený na církevní umění, ikonografii, hagiografii a sochařství přelomu 13. a 14. století.

Wilhelm Uhde

Německý právník, historik umění a spisovatel.

Michal Uher

Slovenský chemik a vysokoškolský pedagog zaměřený na přírodní a umělá sladidla a na bioorganickou chemii.

Peter Uher

Mária Uherčíková

Zdeněk Uherek

Narozen 15.8.1959 v Kladně. PhDr., CSc., etnolog a sociální antropolog, který se zaměřuje na na antropologii města, migrace, menšiny, krajany, cizinecké komunity a jejich adaptaci, regionálně se soustřeďuje zejména na antropologii Evropy. Jeho výzkumy se zaměřují hlavně na problematiku migrantů, integrace kulturních menšin a na otázky kulturní identity českých emigrantů. Na tato témata uskutečnil četné výzkumy v Evropě a Kanadě. Dále se zaměřuje na studium koncepcí životního stylu jednotlivých urbánně antropologických a sociologických škol a jejich výzkumů a na teorii etnicity.

Anton Uherík

Slovenský Dr., DrSc., psychofyziolog.

Jaroslav Uherka

Marianne Uhl

Narozena roku 1946, německá léčitelka.

Petr Uhl

Petr Uhl byl český levicově orientovaný novinář a politik, za normalizace disident a signatář Charty 77, od června 1990 do června 1992 poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, v letech 2002–2007 člen Strany zelených. Maturoval na jedenáctileté střední škole v roce 1958, roku 1963 promoval na ČVUT jako strojní inženýr. Poté pracoval jako technik, patentový úředník a od roku 1966 učil na strojní průmyslové škole. Na podzim 1968 inicioval založení levicového Hnutí revoluční mládeže , v jehož čele stál až do svého uvěznění o rok později. Za své aktivity po srpnu 1968 byl 15. prosince 1969 zatčen a následně odsouzen k čtyřletému trestu vězení. Šlo o první velký politický proces po začátku normalizace. Po propuštění v roce 1973 pracoval jako projektant a strojník. Roku 1974 se oženil s Annou Šabatovou. Byl spoluzakladatelem Charty 77, kterou podepsal již v prosinci 1976, a spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po roce 1977 byl proto propuštěn ze zaměstnání a v roce 1979 odsouzen na pět let do vězení . Po propuštění od roku 1984 do roku 1989 pracoval jako strojník a topič. Dále se angažoval v disentu, vydával Informace o Chartě 77 a od roku 1988 byl aktivní ve Východoevropské informační agentuře. Profiloval se jako stoupenec demokratického a samosprávného socialismu. V roce 1982 v tomto smyslu publikoval spis Program společenské samosprávy. Během sametové revoluce Petr Uhl jako redaktor Východoevropské informační agentury rozšířil formou telefonátu do rádia Svobodná Evropa informaci, že během zásahu proti demonstraci konané dne 17. listopadu na Národní třídě byl zabit student Martin Šmíd. Tuto nepravdivou zprávu se dozvěděl přes prostředníky od Drahomíry Dražské, která si ji nejspíše sama vymyslela. Ačkoliv na fámu ihned zareag...

P Uhl

Ludwig Uhland

Německý básník a filolog.

Vlado Uhlár

Študoval v r. 1931 – 1936 na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe . 1970 PhDr. V r. 1936 – 1938 pôsobil na gymnáziu v Košiciach, v r. 1938 – 1945 na učiteľskej akadémii v Prešove, v r. 1946 – 1948 na gymnáziu v Skalici, v r. 1948 – 1971 na Strednej priemyselnej škole textilnej a papiernickej v Ružomberku , v r. 1971 – 1972 pracovník archívu Bavlnárskych závodov Vladimíra Iľjiča Lenina v Ružomberku, od r. 1972 na dôchodku. 1969 Komenského medaila za obetavú prácu. Pracoval v oblasti praktickej jazykovedy, onomastiky, dialektológie, terminológie, histórie a recitačného umenia.

Gabriela Uhlárová

Charlotte Uhlenbroek

Charlotte Jane Uhlenbroek, přechýleně Charlotte Uhlenbroeková je britská zooložka, publicistka a televizní moderátorka pořadů o přírodě stanice BBC. Narodila se v Londýně nizozemskému otci, který jako expert v zemědělství pracoval pro Organizaci spojených národů, a anglické matce. Rodina cestovala po světě, pouhých deset dnů po jejím narození se její rodiče přestěhovali do Ghany, ve věku 5 až 14 let žila v Káthmándú v Nepálu, kde získala lásku ke zvířatům. Vystudovala v roce 1988 s titulem bakalář přírodních věd obory zoologie a psychologie, v roce 1997 získala doktorát ze zoologie na Univerzitě v Bristolu. Poté, co strávila šest měsíců v Burundi, kde pomáhala bioložce Jane Goodallové v projektu na zachování šimpanzů, žila čtyři roky v chýši v lesích v Národním parku Gombe v Tanzanii a studovala komunikaci divokých šimpanzů, navazujíc tak na hlavní projekt Jane Goodallové se stejnou skupinou šimpanzů. V televizi se objevila prvně v seriálu BBC Natural History Unit Dawn to Dusk v epizodě o šimpanzích v Gombe, v letech 1998–1999 účinkovala v pořadu Chimpanzee Diary jako součásti Animal Zone kanálu BBC Two. Následně uváděla sama řadu dokumentárních seriálů i jednotlivých pořadů o živočiších a přírodě, většinou pro stanici BBC, o zvířatech píše také publikace. V češtině byl uveden její televizní seriál Soukromý život primátů . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte Uhlenbroek na anglické Wikipedii.

Helmut Uhlig

Německý autor, specializoval se na dějiny umění, lidová umělecká řemesla a náboženství dávných i dnešních obyvatel východní Asie.

Jan Uhlík

Autor prací z oboru zemědělské genetiky, působil v 70. letech 20. století.

Pavel Uhlíř

Narozen 11.5.1909 v Praze, zemřel 22.4.1961 v Praze. RNDr., středoškolský profesor, meteorolog, práce z oboru.

Martin Uhlíř

V letech 1997-2004 pracoval jako redaktor Lidových novin, poté strávil rok na studijním pobytu na Massachusetts Institute of Technology v USA. Zajímá se o vědu, výzkum a nové technologie. Píše především do rubriky Civilizace. Členem redakce je od února 2006. Je autorem knihy Jak jsme se stali lidmi .

Jiří Uhlíř

Narozen 25. 3. 1932 v Třebíči, zemřel 17. 8. 2007 tamtéž. Mgr., historik umění, ředitel Západomoravského muzea v Třebíči, autor výtvarných a historických monografií.

Klára Uhlířová

Barbora Uhlířová

Mgr., autorka výukových materiálů matematiky pro základní školy.

Alena Uhříčková

Narozena 1970. Autorka rukodělné příručky pro uměleckou práci s přírodními materiály.

Pavol Uhrin

Narozen 17.1.1924 v Lišove, zemřel 23.2.1987 v Bratislavě. Slovenský prozaik a literární historik. Publikace v oboru.

Marie Uhrová

Prózy pro dívky.

Hermann Uhde

Hermann Uhde byl slavný německý barytonista, který se narodil 20. července 1914 v Brémách a zemřel 10. října 1965. Proslavil se zejména svými výkony v operách Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Uhdeho kariéra se vyznačovala silným hlasem a dramatickou intenzitou, díky nimž se stal vyhledávaným umělcem na mezinárodní operní scéně.

Jaan Uhelszki

Americká hudební publicistka, spoluzakladatelka hudebního časopisu Creem.

Rudolf Uher

Rudolf Uher byl slovenský sochař. Rudolf Uher studoval na Obchodní akademii v Trenčíně, na Učitelském ústavu v Prešově a později v letech 1941–1944 studoval na Oddělení kreslení a malby Slovenské vysoké školy technické pod vedením profesora Jozefa Kostky. V roce 1946 studijně pobýval v Paříži, stal se členem Skupiny 29. augusta . V roce 1964 se seznámil a celoživotně sblížil se známým rakouským sochařem Karlem Prantlem. V témže roce založil spolu s Miloslavem Chlupáčem a Andrejem Rudavským Sochařské sympozium v Ružbachách. V letech 1967 a 1970 instaloval svoje sochy před československými pavilóny na světových výstavách, v roce 1971 proběhla instalace jedné z jeho minimalistických plastik ve Vermontu v USA. V roce 1972 mu bylo pozastaveno členství v ZSVU a omezena výstavní činnost – některá jeho exteriérová díla byla úředně zničena. V roce 1973 ochrnul na pravou ruku. Od roku 1975 začal tvořit sochy z pálené a glazované hlíny a levou rukou psal poznámky k vlastní tvorbě a svoje vzpomínky. Uhrovo vyřazení z veřejného života trvalo až do roku 1983, kdy byla povolena výstava k jeho sedmdesátinám. Rudolf Uher zemřel 27. srpna 1987 v Bratislavě. Rudolf Uher je vnímán jako výjimečný a osobitý sochař, který dvakrát – ve čtyřicátých a šedesátých letech 20. století – novým způsobem formuloval principiální vývoj slovenského moderního sochařství. Posunul slovenské chápání sochařského tvaru od klasické moderny k neomoderně. Ve 40. letech R. Uher rozvinul sochařský program archetypu, pratvaru a univerzální interpretace. Ve své sochařské tvorbě zjednodušoval a zevšeobecňoval tvarový typ, který vyjadřoval např. ve formě anonymních hlav, lyrických torz a figur v pohybu. V této době vznikl cyklus sádrových plastik s tématem Zem, dřevěné reliéfy a studie hlav v kam...