148081–148140 z 151502 Autoři
Andrej Šumbera (1)
Andrej Šumbera je český zlatník, sochař, restaurátor a fotograf. Vystudoval střední průmyslovou školu v Jablonci nad Nisou a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér kov a šperk, v němž byl žákem Aleny Novákové. Účastnil se několika šperkařských sympózií v Turnově. Svými šperky je zastoupen ve sbírkách UPM v Praze, Muzea Českého ráje v Turnově, Moravské galerie v Brně a v mnoha soukromých sbírkách. Alena Nováková jej v 90. letech 20. století přizvala k restaurování románského Relikviáře svatého Maura, práci měli rozdělenou zhruba na polovinu, on ji po její smrti dokončil roku 2002 s dalšími dílčími spolupracovníky . Podílel se na restaurování relikviářů a křížů ve Svatovítském pokladu a z pokladu Biskupství olomouckého. Vytvořil faksimile gotické knižní desky Cim 3 z knihovny Metropolitní kapituly pražské. Dále restauroval několik monumentálních plastikː bronzové pomníky císaře Františka I., Františka Josefa I. a maršálka Josefa Václava Radeckého v Lapidáriu Národního muzea. Po roce 2000 se podílel např. na restaurování sousoší sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, nebo na pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Společně s Vladimírem Komňackým rekonstruoval sochu Merkura na střeše domu v Pařížské ulici v Praze. Restauruje památkově chráněnou sochu Vzlet autorů Valeriána Karouška a Jiřího Nováka.
Více od autora
Andrej Sukop (1)
Narozen 10.12.1968 v Petrohradě . MUDr., chirurg, plastický chirurg .
Více od autora
Andrej Stanislavovič Jastržembskij (1)
Ruský sovětský fyzik se zaměřením na technickou termodynamiku a spalovací motory, historik se zaměřením na dějiny vědy.
Více od autora
Andrej Rybár (1)
Slovenský Dr. Ing., CSc., práce z oblasti ekonomiky a řízení strojní výroby.
Více od autora
Andrej Petrovič Red'kin (1)
Ruský autor publikací z oboru chovu hospodářských zvířat.
Více od autora
Andrej Ozaniak (1)
MUDr., chirurg, student doktorského studia v oblasti onkochirurgie .
Více od autora
Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1)
Ruský matematik a vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Andrej Milec (1)
Slovenský pedagog, autor učebnice pracovní výchovy a pěstitelských prací.
Více od autora
Andrej Melicherčík (1)
Bol slovenský folklorista, ktorý sa vo svojom bádaní sústreďoval na oblasť ľudovej slovesnosti, ale venoval sa aj dejinám etnografie a folkloristiky a ďalším problémom národopisu.
Více od autora
Andrej Mazúr (1)
MUDr., lékař, autor odborných prací z anesteziologie a intenzivní medicíny .
Více od autora
Andrej Maťašík (1)
Narozen 14.8.1953 v Košicích, zemřel 4. 6. 2017 v Bratislavě. Slovenský divadelní teoretik, historik a kritik, dramaturg a editor. Publikace v oboru.
Více od autora
Andrej Ľudovít Katina (1)
Narozen 4.2.1909 ve Zvolene, zemřel 23.10.1968 v Myjave. Slovenský evangelický kněz, prozaik, básník a publicista. Zabýval se historií, kulturou a církevní problematikou.
Více od autora
Andrej Líbal (1)
Narozen 1. 8. 1991 v Praze. Autor románu. Působí v oblasti obchodu a stavebnictví.
Více od autora
Andrej Kurimský (1)
Narozen 7.9.1933 ve Varadce u Bardejova , zemřel 29.12.1980 v Praze. Filolog, ukrajinista, dialektolog.
Více od autora
Andrej Kuchen (1)
Narozen 7.10.1912 v Krompachách, okr. Spišská Nová Ves, zemřel 17.12.1985 v Bratislavě. Vysokoškolský pedagog, publikuje o teorii a didaktice sportovního treninku lehké atletiky.
Více od autora
Andrej Kolesnikov (1)
Ruský novinář a redaktor, autor četných statí o V. V. Putinovi.
Více od autora
Andrej Kolenčík (1)
Andrej Kolenčík, prezývaný Admiral, je filmový režisér, vizuálny umelec a výtvarník. Venuje sa réžii hraných, animovaných a dokumentárnych filmov a taktiež ilustrácii a dizajnu. Komiksová kniha Šašo Vtipťapo, ktorú vymyslel ešte na základnej škole spolu s Tomášom Grečkom je jeho knižný debut.
Více od autora
Andrej Kliman (1)
Slovenský historik, náboženský spisovatel, pedagog, sběratel folklóru.
Více od autora
Andrej Havalda (2)
Slovenský odborník na technické materiály, autor vysokoškolských skript.
Více od autora
Andrej Giňa (1)
Platí za jednoho z nestorů romské beletrie a publikuje především v romských periodikách. Je autorem sbírky povídek Bijav, romane priphende / Svatba, romské povídky a několika desítek kratších povídek, pohádek, fejetonů a vzpomínkových textů. Čtyři jeho texty byly otištěny v antologii Čalo voďi / Sytá duše . V roce 1946 se jeho rodina odstěhovala do Prahy a odtud za prací do Rokycan, kde dosud žije široké příbuzenstvo. Vyučil se tavičem, pak dva roky večerně studoval pedagogickou školu a nakonec se nechal odvést na vojnu. Jako voják z povolání později studoval zdravotnickou školu v Hradci Králové a působil jako zdravotník pluku. Manželské a otcovské povinnosti jej nakonec odvedly zpět do Rokycan, kde pracoval ve slévárně Žampírka, nejprve v tzv. pucírně, čistírně odlitků, a posléze jako řidič. Dnes se synem podniká – rozváží suroviny na tradiční romskou pochoutku zvanou goja. Jaroslav Hovorka o jeho psaní a podnikání natočil dokumentární film Goja jedou .
Více od autora
Andrej Faglic (1)
Narozen 8. 9. 1920 Párnica , zemřel 27. 11. 2003 Praha. Slovenský odbojář, generál a politik.
Více od autora
Andrej E Skubic (1)
Andrej E. Skubic debutoval začátkem devadesátých let krátkými prózami ve slovinských literárních časopisech. Jeho první román Grenki med získal cenu Kresnik za nejlepší román roku 2000 a cenu slovinských nakladatelů a knihkupců za nejlepší první román. Druhý Skubicův román, Fužinské blues, byl vydán v roce 2001. V následujícím roce byl nominován na cenu Kresnik. Román Fužinské blues byl přeložen do češtiny a chorvatštiny, připravuje se také jeho dramatizace v podání slovinského Národního divadla. V roce 2004 byla vydána první Skubicova povídková sbírka Norišnica , která se dočkala příznivé kritické odezvy. Jeho povídky byly otištěny v různých literárních časopisech v anglických, českých, chorvatských, maďarských, polských a ruských překladech. Skubic přeložil několik irských a skotských románů a redigoval antologii současné skotské kratší prózy Glas . V současnosti připravuje nebeletristickou knihu na základě své doktorandské práce, věnované kritické lingvistice sociálních dialektů. Skubic je profesí spisovatel a žije v Lublani.
Více od autora
Andrej Dukát (1)
Prof. MUDr., CSc., slovenský internista, přednosta 2. interní kliniky FNsP a LF UK Bratislava, nemocnica Staré Mesto. Práce z oboru.
Více od autora
Andrej Dmitrijevič Sacharov (1)
Andrej Dmitrijevič Sacharov byl přední sovětský fyzik, disident a obránce lidských práv, nositel Nobelovy ceny míru a manžel Jeleny Bonnerové. Narodil se v Moskvě v rodině ruské inteligence. Jeho otec, Dmitrij Sacharov, přednášel fyziku na vysoké škole a psal učebnice a populárně vědecké knihy. Jeho matka Jekatěrina Sacharova se plně věnovala rodině. Do školy nastoupil až v sedmé třídě. Když mu bylo 14 let, rozhodl se, že bude stejně jako jeho otec ateistou. Svou nešikovnost a neústupnost, jak uvedl, zdědil po své matce a babičce. Byl to introvert soustředěný na své pocity a myšlenky. Mimo jiné se též zajímal o poezii a život Alexandra Sergejeviče Puškina. Měl zvláštní schopnost psát oběma rukama najednou. V roce 1938, když začal studovat na Moskevské státní univerzitě na fakultě fyziky, probíhaly stalinské čistky, které postihly nejlepší učitele. Poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, lékaři zjistili, že Sacharov není schopen vojenské služby. Díky tomu byl s ostatními univerzitními studenty a učiteli evakuován do Ašchabadu v Turkmenistánu, kde v roce 1942 dokončil studium s vyznamenáním. Během války Sacharova zařadili k laboratorní práci v muničním skladě. Roku 1945 po skončení války na území Ruska se Sacharov vrátil ke studiu teoretické fyziky. V roce 1946 byl Sacharov přizván k účasti na projektu sovětské atomové bomby, ale tuto nabídku odmítl. V témže roce obdržel doktorát za svou práci v oboru fyziky částic. V roce 1948 byl v pomocné skupině Jakova Zeldoviče, která se zabývala výzkumem termonukleární fúze, a spolupracoval na vývoji vodíkové bomby. Tento projekt vodíkové bomby byl označován jako „truba“. Sacharov odhalil závažné nedostatky projektu „truba“ a navrhl zcela odlišné schéma pod názvem „slojka“. Vývoj probíhal v utajeném městečku , kde se zabývali vývojem jaderných zbraní. Slojka se stala první vodíkovou bombou, úspěšně otestována byla 12. 8. 1953. Téhož roku se stal čle...
Více od autora
Andrej Dmitrijevič Čegodajev (1)
Ruský historik umění, umělecký kritik, muzejní pracovník.
Více od autora