Všichni Autoři a témata

Andre Dubus III (1)

André Didier (1)

André Dhôtel (1)

Francouzský prozaik a esejista.

André Cognat (1)

André Cognat se narodil v Lyonu 21.2.1938. V roce 1961 opustil nejen Francii, ale i civilizaci a odjel do Jižní Ameriky, kde se posléz usadil v povodí řeky Maroni mezi Indiány Wayana, přijal jméno Antecume a později se stal i náčelníkem vesnice Antecume-Pata. Je autorem autobiografické knihy Žil jsem mezi Indiány a dokumentárních filmů o životě Indiánů. Snaží se zastupovat Indiány ve střetu s civilizací, zastává názor, že je její vliv spíše negativní; pokud ji akceptují, jen minimum z nich je schopno se začlenit do moderního způsobu života a naopak většina z nich je vytržena z tradičních kořenů a v podstatě degeneruje.

André Coelho (1)

Brazilský ilustrátor komiksů.

André Chéradame (1)

Chéradame, André, 1871-1948 byl francouzský novinář a historik, věnoval se menšinovým národům v Evropě, již koncem století předpověděl rozpad R-U

André Besson (1)

Francouzský romanopisec a autor životopisných děl. Novinář a historik. Autor rozhlasových a televizních pořadů.

André Beaufre (1)

Generál, mj. ředitel Francouzského institutu pro studium problematiky strategie. Bojoval v rífské válce, druhé světové válce, indočínské, suezské a slžírské válce. Zastánce nezávislého francouzského nukleárního programu.

André Angot (1)

Francouzský inženýr, elektrotechnik.

Andre Agassi (1)

Andre Kirk Agassi je bývalý americký profesionální tenista asyrského původu. Jeho energická hra z něj udělala oblíbence mnoha diváků. Tenisovými fanoušky a hráči je považovaný za jednoho z nejlepších tenistů historie. Dokázal vybojovat prvenství ve všech nejvýznamnějších turnajích: vyhrál všechny čtyři grandslamové turnaje – Wimbledon 1992, US Open 1994, 1999, Australian Open 1995, 2000, 2001, 2003 a French Open 1999. V týmu USA dvakrát vyhrál Davis Cup – 1990, 1992. V roce 1996 získal na Olympiádě v Atlantě zlatou medaili a v roce 1990 vyhrál Turnaj mistrů. Je zatím posledním americkým tenistou, který vyhrál dvouhru na French Open a na Australian Open . Dále vyhrál 17 turnajů nejvyšší kategorie ATP World Tour Masters 1000, a hrál celkem 94 krát ve finále turnajů ATP, a z toho 61 vyhrál. Šestkrát se stal světovou tenisovou jedničkou, a celkem vedl světový tenisový žebříček mužů ve dvouhře 101 týdnů. Je jedním ze sedmi tenistů, kterým se podařilo zvítězit ve všech čtyřech turnajích Grand Slamu. Navíc byl jediným tenistou historie, jenž držel Golden Slam, což je označení pro zisk Grand Slamu a olympijské vítězství ve dvouhře . Jedna ze dvou žen, která Golden Slamu dosáhla, je jeho manželka Steffi Grafová, s níž má dvě děti. S profesionálním tenisem skončil 3. září 2006 po prohře ve 3. kole proti Němci Benjaminu Beckerovi na US Open. V roce 2011 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. Ve své autobiografii Open vydané 27. října 2009 přiznal, že během kariéry užil drogu metamfetamin. Popisuje v ní také drsné podmínky v Tenisové akademii Nicka Bollettieriho. V roce 2017 začal trénovat tenistu Novaka Djokoviče. Jeho otec Emmanuel Agassi pocházel z Íránu a reprezentoval rodnou zemi v boxu na olympiádě v letech 1948 a 1952. V USA žil od roku 1952 a pracoval jako číšník. S manželkou Betty měl čtyři děti , které vedl značně autoritativními metodami ke s...

András Tótisz (1)

Maďarský prozaik, autor detektivních románů, překladatel.

András Tasnád Kubacska (1)

András Mink (1)

Maďarský historik a novinář, autor publikací o historii komunismu a poválečné maďarské historii.

András Kórodi (1)

Maďarský dirigent, narozen 24. května 1922, zemřel 17. září 1986.

András Illyés (1)

Maďarský autor publikací z oboru mechaniky.

András Gedő (1)

Maďarský marxistický filozof.

András Gábor (1)

András Csizmadia (1)

Maďarský gastronomický a vinařský expert, autor kuchařek.

András Adorján (1)

András Adorján je proslulý flétnista maďarského původu, uznávaný pro své výjimečné schopnosti a přínos klasické hudbě. Narodil se 31. března 1944 v Budapešti v Maďarsku a prosadil se jako významný sólista a komorní hráč. Adorján studoval na Hudební akademii Franze Liszta v Budapešti a poté se dále vzdělával v Kodani a Paříži. Jeho kariéra se vyznačuje vystoupeními s prestižními orchestry po celé Evropě a nahrávkami, které byly kritikou velmi kladně hodnoceny.

Andor Kozma (1)

Maďarský prozaik, básník, publicista a překladatel.

Andor Fóti (1)

Maďarský publicista.

Andie Christopher (1)

Andie Brock (1)

Britská spisovatelka.

Andi Gutmans (1)

Izraelský programátor, práce o počítačových technologiích.

Anderson (1)

Anders Nyman (1)

Švédský psycholog.

Anders Nyberg (1)

Anders Hagen (1)

Anderas Angyal (1)

Ander Yeh (1)

Anděla Špindlerová (1)

MUDr., spoluautorka učebního textu pro zdravotnické školy.

Anděla Šárková (1)

Lékařka, specializuje se na holistickou medicínu.

Anděla Muzikářová (1)

Narozena 11. 10. 1924 v Ivančicích, zemřela v roce 2004. Spisovatelka, autorka překladů z francouzštiny a španělštiny do češtiny.

Anděla Kozáková (1)

Narozena 14. 5. 1897 v Humpolci, zemřela 1. 6. 1986 v Santa Barbaře . JUDr., právnička, notářka a autorka prací z oboru.

Anděla Kobylková (1)

Učebnice angličtiny pro lékaře.

Anděla Dvořáková (1)

Narozena 30. 5. 1927 v obci Sudovice , zemřela 5. 9. 2011. Politička, aktivistka boje proti nacismu.

Ande Pliego, (1)

Anca-Maria Cernea (1)

Rumunská lékařka a publicistka.

Anca Irina Ionescu (1)

Jazykové publikace.

Anaximenes z Milétu (1)

Anaximandros z Milétu (1)

Anatolij Vladimirovič Afanas‘jev (1)

Ruský spisovatel.

Anatolij Veniaminovič Kalinin (1)

Ruský prozaik.

Anatolij Vasiljevič Čurkin (1)

Anatolij Vasil'jevič Èfros (1)

Anatolij Vasiľjevič Kuzněcov se narodil v roce 1929 v Kyjevě. Jeho matka byla učitelkou a otec inženýr ve slévárně. Rodiče se brzy rozvedli a otec rodinu opustil. Anatolij vyrůstal v domě prarodičů. Neradostné dětství prožité v okupovaném městě a hlavně masakr židů v rokli Babij jar, ovlivnilo jeho literární tvorbu. Po válce vystřídal několik zaměstnání, až se posléze přihlásil na Literární institut. K napsání jeho románu Legenda o řece ho inspirovala exkurze na stavbě angarské přehrady, kam byl institutem vyslán. Jeho stěžejní dílo V rokli čeká smrt popisuje autorovo dětství za německé okupace. Kriticky zde popisuje osudy obyvatel, ponechaných na pospas okupantům. Části knihy jsou proloženy vzpomínkami lidí, kteří zázračně přežili vraždění židů v rokli Babij jar. Kniha nebyla oficiálními místy přijata příznivě, popisovala události až moc pravdivě. V roce 1969 se Kuzněcov nevrátil z cesty do Londýna.Stal se spolupracovníkem rádia Svoboda, kde pracoval až do své smrti v roce 1979.

Anatolij Valer'janovič Šiško (1)

Ruský spisovatel, autor románů, satirické a vědecko-fantastické literatury.

Anatolij Sergejevič Romov (1)

Ruský spisovatel a scenárista.

Anatolij Sergejevič Nikiforov (1)

Ruský profesor neurologie.

Anatolij Semenovič Frejdin (1)

Ruský chemik, autor publikací z oboru.

Anatolij Pavlovič Kamenskij (1)

Ruský prozaik, dramaturg a scenárista.

Anatolij Pavlovič Grinberg (1)

Anatolij Pantelejevič Derevjanko (1)

Ruský historik a archeolog, zaměřený zejména na paleolit Sibiře a Dálného východu.

Anatolij Markovič Markuša (1)

Ruský prozaik, autor dětské literatury.

Anatolij Makarov (1)

Anatolij Leonidovič Koževnikov (1)

Ruský vojenský letec, účastník 2. sv. války, autor knih z leteckého prostředí.

Anatolij L Berdičevskij (1)

Anatolij Kuzmič Zavolokin (1)

Anatolij Kornel'jevič Vinogradov (1)

Anatolij Kornělijovič Vinogradov, rusky: Анатолий Корнелиевич Виноградов byl ruský autor historických románů a biografií, ředitel Rumjencevského muzea . Narodil se v rodině učitele. V roce 1912 absolvoval filisofickou katedru historicko-filologické fakulty Moskevské univerzity. Během studentských let se 3x setkal v Jasné Poljaně se Lvem Tolstým, přičemž pracoval v archívech v Itálii, Francii a Rakousku. Se začátkem 1. světové války je povolán do armády jako sanitář. Po zranění hlavy byl ve špitále. V květnu 1917 byl převeden do zálohy jako učitel. Slovesností se začal zabývat jakožto výzkumník a překladatel, především francouzské literatury. Stál u zdrojů Ruské společnosti přátel knih. Od roku 1923 publikoval historické romány a povídky, které vycházely s předmluvou Maxima Gorkého a často znovu vycházely po smrti autora. Když mu bylo 45 let, nastoupil na Jejskou leteckou školu, po jejímž dokončení obdržel hodnost letec-pozorovatel a navigátor Dálkového letectva Vojenských vzdušných sil SSSR. Účastnil se vojenských přehlídek 30. let jako posádka vlajkové lodi. V letech 1942—1943 jakožto korespondent novin Krasnyj sokol byl nejednou účastníkem bojových vzletů do týlu nepřítele, o čemž vyprávěl ve svých črtech a článcích. Měl hodnost navigátora zvláštní Západní letecké skupiny особой Западной авиагруппы Vlastenecké vzdušné flotily Rudé armády. Během rodinného skandálu 26. listopadu 1946 zastřelil svou druhou manželku, poté zranil svého nevlastního syna a zastřelil sebe. Podle její dcery byly příčinou dramatu „zhoršená vážná nemoc, smrt nejstaršího syna Jurije na frontě roku 1942, nedostatek literárních zakázek, rodinné problémy“, stejně jako ostrá kritika posledního románu. Pochován je v Moskvě, spolu s matkou, synem a sestrou....

Anatolij Konstantinovič Suchotin (1)

Ruský profesor filozofie a logiky.

Anatolij Karpov (1)