Všichni Autoři a témata

Georgij Nikolajevič Degterev (1)

Publikace o nákladní automobilové dopravě.

Georgij Nestorovič Speranskij (1)

Ruský pediatr.

Georgij Nefedovič Zacharov (1)

Narodil se ve vesnici Staroje Semenkino . Odmalička jej vzrušovala letadla a proto není divu, že se dostal k 7. vojenské letecké škole pilotů ve Stalingradě 109. letecká eskadrila . Jeho letecká "kariéra" začala ve španělské občanské válce, poté v Číně a pokračoval ve druhé světové válce. Sestřelil celkem 18 letounů. Za vše hovoří jeho vyznamenání: Hrdina SSSR , 2x Řád Lenina, 4x Řád Rudého praporu, Řád Vlastenecké války 1.st., Řád Kutuzova 2.st., Řád Aleksandra Něvského, 2x Řád Rudé hvězdy, medaile fr: Legion d'Honneur

Georgij Nazarovič Golikov (1)

Georgij Michajlovič Solovjov (1)

Georgij Maksimilianovič Malenkov (1)

Narozen 8.1.1902 v Orenburgu, zemřel 14.1.1988 v Moskvě. Sovětský politik.

Georgij Leonidovič Severskij (1)

Georgij Karský (1)

Narozen 27. 10. 1932 ve Stádleci u Tábora, zemřel 19. 9. 2016 v Praze. Ing., CSc., geodet, průkopník v kosmonautice. Autor prácí z oboru.

Georgij Ivanovič Ruzavin (1)

Ruský doktor filozofických věd, práce z oboru matematiky a logiky.

Georgij Ivanovič Ajdinov (1)

Ruský spisovatel.

Georgij Il'jič Krasilov (1)

Ruský technik, práce o čištění vzduchu a plynů vypouštěných z průmyslových podniků.

Georgij Gurdžijev (1)

Původem řecký mystik a duchovní učitel, žil Rusku a ve Francii. Publikoval v oboru duchovních nauk.

Georgij Aleksejevič Ušakov (1)

Ruský průzkumník a geograf , byl členem Ruské akademie věd . Ušakov se narodil v roce 1901 v obci Lazarevskoje, v současné době v židovské autonomní oblasti , z rodiny kozáků z Chabarovsku . První výpravy se zúčastnil již ve věku 15 let, v roce 1916, s Vladimírem K. Arsenjem . V roce 1926 založil Ušakov první sovětskou osadu na ostrově Wrangel a vedl ji tři roky. V letech 1930-1932 vedl expedici do Severnej Zemlji a založil polární stanici Domašnij na ostrově stejného jména. Společně s geologem Nikolajem Určanvem , V.V. Hodovym a S.P. Žuravljevym provedl první mapování souostroví. V letech 1932-1936 pracoval na Generálním ředitelství pro severní námořní dopravu, Glavnoe Upravlenie Severnogo Morskogo Puti , nazývaný také Glavsevmorput , a v roce 1935 vedl první sovětskou expedici nad polárním kruhem Arktidy na ledovce Sadko , zkoumání neprozkoumaných oblastí Kara moře a objevování toho, co se nazývá ostrov Ušakov . V roce 1937 byla jeho loď uvězněna v ledu, spolu s dalšími dvěma, a byl nucen strávit zimu v Laptevském moři a přidal vzácné zimní pozorování k letním. Ušakov pak pracoval na hydro-meteorologické službě SSSR a na ruské akademii věd . Byl jedním ze zakladatelů Oceánografického institutu SSSR Zemřel v Moskvě 1963

Georgij Aleksejevič Maksimov (1)

Ruský autor publikací o vytápění.

Georgij Aleksandrovič Viktorov (1)

Georgij Aleksandrovič Landau (1)

Georgij Aleksandrovič Kapralov (1)

Ruský filmový teoretik, kritik, scenárista a televizní moderátor.

Georgie Fame & The Blue Flames (1)

Georgie Blalock (1)

Americká spisovatelka, autorka historických románů. Televizní produkční a scenáristka.

Georgie Anne Geyer (1)

Žurnalistka, publicistka, dopisovatelka pro oblast zahraniční politiky Amerických a Latinskoamerických zemí.

Georgia Summers (1)

Georgia Pilicidu Zerva (1)

Mgr., řecká filoložka žijící v ČR, autorka učebnic řeckého jazyka, překladatelka z řečtiny.

Georgi Porfirievič Stamatov (1)

Bulharský spisovatel.

Georgi Mišev (1)

Bulharský prozaik, autor pro děti a mládež a publicista.

Georgi Janakiev (1)

Georgi Christov Danailov (1)

Bulharský prozaik, dramatik a scenárista, původním povoláním chemik, do roku 1976 asistent na vysoké škole.

Georgi Brumell (1)

Georgette Gueguen-Dreyfus (1)

Francouzská novinářka, spisovatelka.

Georgesl Pompidou (1)

Georges-Armand Masson (1)

Francouzský spisovatel a literární kritik.

Georges Sorel (1)

Francouzský filosof a sociolog, anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu.

Georges Seurat (1)

Georges Seurat byl francouzský malíř, zakladatel neoimpresionismu. Vynalezl a používal techniku pointilismu či divizionismu, což bylo skládání obrazu z malých barevných bodů. Pointilismus hledal vnitřní zákonitost, která by určila umístění barev v obraze. Seurat se narodil v pařížské středostavovské rodině, proto se nikdy nedostal do finančních potíží. S výjimkou letních pobytů u moře prožil celý život v Paříži. Otec byl penzionovaný notář, matka pocházela ze staré pařížské rodiny Veillardů, kteří se v 18. století zabývali sochařstvím. V letech 1875–1877 studoval ve večerní škole kreslení. V té době studoval práci Charlese Blanca Gramatika umění kresby, která ho hluboce ovlivnila. Roky 1878 a 1879 strávil na Akademii výtvarných umění, další rok absolvoval vojenskou službu v Brestu. Na konci roku 1880 si spolu s přítelem Edmondem Aman-Jeanem zařídil pronájem v Rue de Chabrol č. 19, nedaleko bytu svých rodičů. Zde žil až do roku 1886. V roce 1883 poprvé a naposledy vystavoval na oficiálním Salónu. Prezentoval zde portrét Aman-Jeana. O rok později porota Salónu odmítla jeho první dílo, kterým se později proslavil, Koupání v Asniéres. Rok 1885 byl ve znamení letního pobytu v Grandcamp v Normandii a práci na Serautově zřejmě nejvýznamnějším obrazu - Nedělním odpoledni na ostrově La Grande-Jatte. Tehdy se seznámil s Pissarrem, který převzal jeho malířský styl. Obraz La Grande Jatte vystavil 1886 na osmé, poslední výstavě impresionistů a rovněž na Salónu Nezávislých. Tohoto roku vystavoval prostřednictvím galeristy Duranda-Ruela v New Yorku. Roku 1886 vyšlo o Seuratově způsobu malby první odborné pojednání, a to z pera kritika Félixe Féneona. V té době také navázal kontakty se symbolisty a anarchisty. V únoru1887 se v Bruselu zúčastnil vernisáže výstavy pořádané skupinou Dvacet, na kterou přispěl sedmi plátny. K účasti na výstavě ho vyzval belgický spisovatel Émile Verhaere...

Georges Rouault (1)

Francouzský malíř a grafik, blízký fauvismu a expresionismu.

Georges Romain (1)

Georges Pellissier (1)

Francouzský kritik a literární historik.

Georges Papy (1)

Georges Mounin (1)

Georges Mounin, vlastním jménem Louis Leboucher, byl francouzský lingvista, sémiolog a překladatel. Jméno Georges Mounin začal používat ve 40. letech, aby unikl cenzuře v dobách Vichistické Francie. Ve svých praceh pojednává Mounin o traduktologii, historii lingvistiky, stylistice, sémantice a sémiologii. Mounin byl žákem významného francouzského lingvisty Andrého Martineta.

Georges Minois (1)

Georges Maurevert (1)

Georges Magnane (1)

Francouzský prozaik a překladatel.

Georges M Grant (1)

Georges Livet (1)

Georges Le Fèvre (1)

Francouzský novinář.

Georges Lavagne (1)

Georges Lambrinos (1)

Georges Lafenestre (1)

Francouzský básník a kritik výtvarného umění, kurátor v muzeu Louvre.

Georges Jean (1)

Autor přibližně 400 knih rozličných žánrů. Začínal psát počátkem padesátých let detektivní romány ve stylu Léo Maleta. Již v roce 1952 získal první ocenění za detektivní román Ne tirez pas sur l'inspecteur. Světovou proslulost mu však zajistila až Ledová společnost – dnes již více než osmdesátidílná sci-fi sága. Jde vlastně o rozsáhlý postkatastrofický příběh z Nové doby ledové, za který mu byla v roce 1988 udělena literární cena Apollo. Sága je rozdělena do tří sérií: Ledová splolečnost , Kronika Ledové společnosti a Ledová společnost. Nová epocha .

Georges Huber (1)

Švýcarský novinář a katolický teolog, publikace z oboru.

Georges Hoornaert (1)

Autor náboženské literatury, člen řádu jezuitů.

Georges Garvarentz (1)

Francouzský skladatel a aranžér, narozen 1. dubna 1932 v Aténách, Řecko, zemřel 19. března 1993 v Paříži, Francie.

Georges G Toudouge (1)

Georges Friedmann (1)

Narozen 13.5.1902 Paříž, zemřel 15.11.1977. Francouzský sociolog, prozaik.

Georges Fradier (1)

Francouzský novinář, překladatel, prozaik a esejista.

Georges Forestier (1)

Georges Feydeau (1)

Francouzský dramatik.

Georges Durand (1)

Francouzský matematik.

Georges Dimoš (1)

Georges Didier (1)

Georges de La Tour (1)

Francouzský malíř.

Georges Cottier (1)

Georges Marie Martin kardinál Cottier OP byl švýcarský římskokatolický kněz, dominikán, kardinál. Pocházel z oblasti Ženevy z významné hodinářské rodiny. V Ženevě také vystudoval klasickou filologii. Řeholní sliby složil v roce 1945, kněžské svěcení přijal 2. července 1951. Pokračoval ve studiích v Římě a ve Švýcarsku, kde na sklonku padesátých let obhájil doktorandskou práci na téma „Ateismus u mladého Marxe a jeho hegelovský původ“. Později vyučoval na univerzitách v Ženevě a Fribourgu, hostoval také na frankofonních a italských akademických pracovištích. Jako odborný poradce se účastnil II. Vatikánského koncilu a působil v komisi pro dialog s nevěřícími. V roce 1986 byl jmenován členem Mezinárodní teologické komise a o tři roky později se stal jejím sekretářem. Od prosince 1989 do prosince 2005 byl teologem Papežského domu. Dne 20. října 2003 přijal biskupské svěcení, o den později při konzistoři ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem.