Všichni Autoři a témata

Ivan Nesměrák (1)

Práce o jakosti vody.

Ivan Němec (1)

Narozen 25.12.1937 v Olomouci. RNDr., CSc., analytický chemik. Práce z oboru.

Ivan Němec (1)

Narozen 24. 4. 1951. Fotograf, žurnalista, vydavatel, komunikační designér a majitel studia cfa design s.r.o..

Ivan Němec (1)

Narozen 22.11.1945 v Žarošicích. Ing., CSc., práce z oboru výpočetní techniky, metod konečných prvků a modelování konstrukcí.

Ivan Němec (1)

Autor publikací z oboru radiotechniky,působil v polovině 20. století.

Ivan Negrišorac (1)

Srbský básník, dramatik a kritik.

Ivan Nedělka (1)

Řidič tramvaje, zabývá historií hromadné dopravy v Brně.

Ivan Náprstek (1)

Narozen 29. 3. 1983. Mgr., památkář pro oblast Jihočeského kraje, spoluautor práce z oblasti regionální historie.

Ivan Nápravník (1)

Autor povídek.

Ivan Musil (1)

Narozen 1933. Ing., autor průvodce arboretem.

Ivan Mucha (1)

Autor čítanek a jazykových učebnic pro ukrajinské školy.

Ivan Mojík (1)

Slovenský básník, redaktor, kulturní publicista a překladatel.

Ivan Mohorita (2)

Narozen 7. 5. 1921 ve Volové u Chustu . Plk. Věnoval se tělovýchovné přípravě vojáků v československé armádě. Publikoval v oboru.

Ivan Mládek Mit Seiner Hexenschuss-Band (1)

Ivan Mizera (1)

Slovenský matematik a statistik, práce z oboru, sám sebe označuje za polyhistora,hudební skladatel a spoluzakladatel divadla GUnaGU.

Ivan Mitrofanovič Vasil'jev (1)

Ivan Mitrofanovič Ovčarenko (1)

Ivan Mikloš (1)

Slovenský ekonom a politik, vysokoškolský pedagog.

Ivan Michajlovič Steblin-Kamenskij (1)

Ruský jazykovědec, syn ruského filologa M. I. Steblin-Kamenského.

Ivan Michajlovič Savickij (1)

Ivan Michajlovič Bogdanov (1)

Matematik.

Ivan Medješi (1)

Ivan Medeši (1)

Ivan Mauer (1)

Ivan Mašín (1)

Narozen 1962. Dr., Ing., trenér a průmyslový moderátor, práce z oboru průmyslového inženýrství a produktivity výrobních procesů.

Ivan Masár (1)

Publikace z oboru epidemiologie, infekční nemoci.

Ivan Martin (1)

Ivan Martin Jirous, zvaný též Magor, byl básník, výtvarný kritik a teoretik, jeden z významných představitelů literárního a hudebního undergroundu. Ivan Martin Jirous vystudoval dějiny umění. Od roku 1969 byl uměleckým vedoucím hudební skupiny The Plastic People of the Universe, rovněž organizoval hnutí českého undergroundu. Byl jedním ze zakladatelů samizdatové revue V okno. Za negativní postoje a kritiku vládnoucího režimu, za „hanobení národa“ a za „pohoršující vulgární texty“ byl Ivan Martin Jirous v letech 1973–89 několikrát soudně trestán. Ve vězení strávil celkem přes osm let. Jeho díla mohla vycházet pouze v samizdatu. Básník Ivan Martin Jirous zemřel doma v Praze dne 10. listopadu 2011, ve věku 67 let.

Ivan Marianov (1)

Slovenský kněz, člen řeholní kongregace redemptoristů, politický vězeň. Autor duchovně zaměřené literatury, básník a překladatel.

Ivan Margolius (1)

Ivan Margolius je autor, architekt a propagátor české kultury a technologie. Narodil se v Praze jako syn JUDr. Rudolfa Margoliuse, náměstka ministra zahraničního obchodu, a Hedy Margoliové-Kovályové, české spisovatelky a překladatelky, přičemž oba rodiče přežili holokaust. Navštěvoval základní a střední školu v Praze a začal studovat architekturu na ČVUT v Praze. V roce 1966 opustil Československo z důvodu politické perzekuce své rodiny. Usadil se ve Velké Británii, kde získal v roce 1973 občanství a dokončil studium architektury na Polytechnice v Londýně. Pracoval jako architekt pro Yorke Rosenberg Mardall, Foster and Partners, Koetter Kim and Associates and Skidmore, Owings and Merrill. Široce spolupracoval s Janem Kaplickým, zakladatelem Future Systems. Margolius je autorem řady článků a knih o umění, architektuře, automobilech, designu a historii. V roce 2016 Margolius navrhl pražskému magistrátu pojmenovat ulici 'Obětí totality'. To se uskutečnilo v únoru 2018 když se tak pojmenovalo stromořadí vedle Pomníku obětí komunismu na Újezdě, na Malé Straně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Margolius na anglické Wikipedii.

Ivan Malý (1)

Narozen 1978. PhDr., historik, vysokoškolský pedagog, specializace na moderní dějiny střední a východní Evropy.

Ivan Malý (1)

Narozen 1964 v Brně. Doc., JUDr., CSc., práce z oboru veřejné ekonomie, finance, zdravotní péče a veřejné správy.

Ivan Mališ (1)

Narozen 6.2.1960 ve Frýdku-Místku. Pedagog, autor učebnic zeměpisu.

Ivan Malfeliĉulo (1)

Ivan M indoš (1)

Ivan Luk'janovič Bogdanov (1)

Ruský lékař a vysokoškolský pedagog zaměřený na infekční nemoci, autor prací z oboru.

Ivan Libicher (1)

Programátor, zaměřený na algoritmizaci.

Ivan Lepka (1)

Narozen 1934. Geograf, pracovník katedry geografie PřF UP.

Ivan Leont'jevič Leont'jev (1)

Ruský spisovatel, dramatik a teatrolog.

Ivan Lendl (1)

Statistiky a dosažené výsledky tenisty obsahuje článek Hráčské statistiky Ivana Lendla. Ivan Lendl je tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který reprezentoval Československo a po získání amerického občanství také Spojené státy. Do současnosti je nejlepším českým mužským tenistou historie. V 80. letech 20. století patřil mezi nejdominantnější tenisty a pobýval na špici světového tenisového žebříčku ATP až do začátku 90. let. Tennis magazine jej vyhlásil jedním z deseti nejúspěšnějších tenistů od roku 1966 a zdůraznil jeho důležitost a profesionální přístup, kterým ovlivnil tenisovou historii a plejádu hráčů, kteří přišli po něm. V knize Moderní Encyklopedie Tenisu zahrnul Bud Collins Lendla do seznamu 21 největších tenisových hráčů v období od roku 1946 do roku 1992. Na pozici světové tenisové jedničky setrval celkem 270 týdnů ve čtvrtém nejdelším období za Novakem Djokovičem, Petem Samprasem a Rogerem Federerem. Počtem 1 071 vítězných utkání dvouhry na okruhu ATP se v celkovém pořadí zařadil na třetí místo za Američana Jimmy Connorse, který vyhrál 1 256 zápasů a Federera. Profesionální dráhu zahájil v socialistickém Československu. V pražském finále Davis Cupu 1980 zajistil vítězství československého týmu nad Itálii 4:1. když vyhrál obě dvouhry a s Tomášem Šmídem i čtyřhru. V roce 1986 emigroval do Spojených států. Následující rok usiloval o zisk amerického občanství, aby se mohl zúčastnit znovuzařazeného tenisu na program Letních olymjských hrách 1988 v Soulu. To mu znemožnilo vedení československého komunistického režimu. Americké občanství získal 7. července 1992 v procesu naturalizace a LOH 1992 v Barceloně již nestihl. Vyhrál osm grandslamových titulů ve dvouhře během své kariéry. Probojoval se celkem do 19 grandslamových finále, což byl v té době rekord mezi muži, který byl až v roce 2009 překonán Rogerem Federerem. Dosáhl alespoň jednoho grandslamového finále během jedenácti let v řadě, rovněž rek...

Ivan Lefkovits (1)

Narozen 21. 1. 1937 v Prešově , prof., M.Sc., PhD., švýcarský imunolog slovenského původu, výzkumný pracovník , spoluzakladatel Basel Institute for Immunology, vysokoškolský učitel ; věnoval se molekulární biologii, v exilu základnímu i klinickému výzkumu v buněčné imunologii; autor autobiografických vzpomínek na holocaust.

Ivan Lavrjuk (1)

Ivan Laučík (1)

Slovenský básník.

Ivan Langr (1)

Ivan Landovskij (1)

Ivan Landor (1)

Narozen 12. 5. 1956. Prof. MUDr., CSc., ortoped .

Ivan Lacko (1)

Doc., Ing., farmaceutický chemik, farmakolog .

Ivan Lach (1)

Ivan L'vovič Bruni (1)

Ruský výtvarník, ilustrátor knih pro děti.

Ivan Kusý (1)

Slovenský literární historik a kritik, editor.

Ivan Kůs (1)

Narozen 2. 9. 1947. Sociálně demokratický politik, starosta Berouna.

Ivan Kundrát (1)

Ivan Kuna (1)

* 23. 9. 1930 Plzeň Maturoval na Odborné škole stavitelské v Plzni . V r. 1951 absolvoval PedF UK, pobočku v Plzni , v r. 1960 Fakultu společenských věd VŠP v Praze a v l. 1964–65 studijní pobyt na Moskevské státní univerzitě. V r. 1969 získal titul PhDr. Postgraduální studium na MFF UK ukončil v r. 1980. V l. 1953–60 učil na základních školách. V l. 1960–70 působil na PedF v Plzni, kde v r. 1967 založil Ústav filozofie a logiky, který vedl až do nuceného odchodu z fakulty. V l. 1971–90 učil na SPŠE v Plzni. Od února 1990 pracuje na katedře společenských věd PedF v Plzni, od listopadu 1991 jako její vedoucí. V únoru 1993 byl jmenován ředitelem Ústavu sociálních a politických věd Západočeské univerzity . V r. 1994 se habilitoval na MU pro obor filozofie. První K. publikované práce se zabývají jednak problémy stylistickými , jednak náměty psychologickými. Do tohoto období lze také zařadit obsáhlejší studii o Zločinu a trestu, která se vyrovnává mj. s tehdejšími ideologickými dezinterpretacemi Dostojevského díla. Později se jeho stěžejním předmětem bádání stane „vědomí“ jako psychologický, filozofický i sociální problém . V l. 1971–90 se věnuje otázkám aplikovatelnosti sociologie v průmyslové praxi. Je autorem výzkumné zprávy K.p. Škoda, v níž podává obraz disciplín, které svými poznatky mohou inspirovat projektanty a konstruktéry složitějších technických zařízení. V r. 1977 publikuje s M. Šmídem první naši středoškolskou učebnici ergonomie. V 80. l. se zabývá postavením lidského činitele v technických systémech zvláště z hlediska jeho spolehlivosti. Po návratu na PedF v Plzni zpracovává s kolektivem autorů skripta mající nahradit „normalizační“ texty v oboru filozofie. V r. 1992 iniciuje na ZČU konferenci o významu humanizace vzdělávacího systému a rediguje sborník z této konference. Publikuje i v dalších sbornícíc...

Ivan Krška (1)

Narozen 24. 7. 1932 v Hranicích, zemřel 15. 2. 2009. PhDr., archivář, publikace z oboru.

Ivan Kroutský (1)

Ivan Kroneraff (1)

Slovenský autor učebnic ekonomiky a zbožíznalství.

Ivan Krejčí (1)

Spoluautor příručky z oboru elektrotechniky.

Ivan Krejčí (1)

Ivan Krejčí je český politik a divadelní režisér, stínový ministr kultury v ČSSD, od roku 2009 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání , člen ČSSD. V letech 1980 až 1983 se vyučil důlním elektromontérem, v roce 1985 složil maturitu na SPŠ stavební. Po absolvování základní vojenské služby se na začátku 90. let postupně živil jako umyvač oken, posunovač a redaktor TV 19 Plzeň. Zároveň v letech 1992 až 1997 vystudoval režii na DAMU v Praze. Následně působil jako režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a jako režisér a umělecký šéf v Městském divadle v Karlových Varech . Krátce působil jako pedagog na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Od roku 2005 je divadelním režisérem a uměleckým šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě. V květnu 2009 byl zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dne 5. března 2014 byl zvolen předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání . V dubnu 2015 jej ČSSD opět nominovala do RRTV, ale v prvním kole nebyl zvolen. Do druhého kola postoupil s bývalým šéfem Českého rozhlasu Radiožurnálu Miroslavem Konvalinou, kterého nominovala hnutí ANO 2011. Ve druhém kole nakonec vyhrál a zůstává tak členem RRTV. Na začátku června 2015 byl navíc opět zvolen předsedou RRTV. Je členem ČSSD, pracoval jako oblastní volební manažer této strany a asistent poslance Lubomíra Zaorálka. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako člen ČSSD do Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, ale neuspěl. Po 37. sjezdu ČSSD vystřídal v dubnu 2013 na postu ministra kultury ve stínové vládě ČSSD poslance Vítězslava Jandáka. Při sestavování kandidátek pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 usiloval o místo v Moravskoslezském kraji, ale na kandidátku se nedostal....

Ivan Krátky (1)

Autor učebnic pro vysoké školy technické.

Ivan Kozáček (1)

Ivan Kovačevič (1)