126241–126300 z 156629 Autoři
Jean-Auguste Onyon (1)
Pěší a později jízdní dragoun u francouzského 4. dragounského pluku, účastník napoleonských válek, autor vzpomínek.
Více od autora
Jean Verdon (1)
Jean Verdon je emeritním profesorem středověkých dějin na univerzitě v Limoges. Hlavním tématem jeho zájmu jsou různé stránky každodenního života středověkého člověka, zábavy a způsoby trávení volného času a problematika života žen. Volný čas ve středověku je první v češtině přístupnou autorovou prací.
Více od autora
Jean Starobinski (1)
Švýcarský univerzitní profesor francouzské literatury a dějin medicíny. Lékař, literární teoretik, historik a kritik. Specializace na psychiatrii, dějiny idejí, melancholii, umění, problematiku interpretace literárního díla a hermeneutiku.
Více od autora
Jean Scherrer (1)
Francouzský zasloužilý profesor Lékařské fakulty Pitié-Salpetriere .
Více od autora
Jean Roussillon (1)
Francouzský ekonom, zaměřený na bankovnictví a zahraniční obchod.
Více od autora
Jean Pliya (1)
Beninský politik a spisovatel, autor publikací o výživě, psychologii a náboženství. Původním povoláním geograf.
Více od autora
Jean Paulhan (1)
Francouzský novinář a esejista, spisovatel, literární kritik a editor.
Více od autora
Jean Meslier (1)
Jean Meslier byl francouzský katolický kněz a ateistický filozof. Jean Meslier se narodil v roce 1664 ve vesnici Mazerny, která leží asi 20 km jižně od města Charleville-Mézières. Jeho otec byl domácím tkalcem. Po absolvování bohosloveckého semináře v Remeši se stal roku 1688 farářem v Châlons-sur-Marne . V roce 1689 byl ustanoven farářem v obci Étrépigny, která se rozkládá asi 11 km jižně od města Charleville-Mézières. Vesnice Étrépigny měla v té době přibližně 150 obyvatel, převážně rolníků, a Meslierovi byla svěřena péče i o farníky sousední obce Balaives-et-Butz. Do roku 1711 žil poklidně a bez konfliktů se světskou i církevní vrchností a plnil svědomitě své povinnosti. V dalších letech si však znepřátelil arcibiskupa v Remeši, který o Meslierovi napsal: „Je nevzdělaný, domýšlivý, velmi umíněný a neústupný..., plete se do věcí, kterým nerozumí..." V roce 1716 začínají jeho konflikty se šlechticem Antoinem de Touilly, který byl pánem vesnice Étrépigny. Proti panu de Touilly vystoupil Meslier s obviněním, že krutě zachází se sedláky, a z kazatelny káral jeho chování. Pan de Touilly si stěžoval arcibiskupovi a obvinil Mesliera, že zanedbává své povinnosti. Při slyšení u arcibiskupa Meslier přečetl předem napsanou ironickou řeč proti šlechtě. Byl potrestán jednoměsíční izolací v remešském semináři. V posledních letech svého života plnil Meslier své kněžské povinnosti zřejmě již jen s krajní nechutí. Ve své Závěti o tom píše: „Byl jsem nicméně nucen poučovat vás o vašem náboženství a alespoň někdy vám o něm promluvit, abych na oko splnil svou povinnost, kterou jsem na sebe vzal jako farář vaší farnosti. A přitom mě velmi trápila nepříjemná nutnost jednat a mluvit úplně proti svým názorům a sám vás udržovat v hloupých omylech a nesmyslných pověrách, které jsem nenáviděl, odsuzoval a z duše si ošklivil." Meslier žil na venkově a neměl téměř žádn...
Více od autora
Jean Marquès-Rivière (1)
Francouzksý spisovatel a žurnalista zabývající se tibetským budhismem.
Více od autora
Jean Marie Leclair (1)
Francouzský hudební skladatel, houslista, choreograf, tanečník a baletní mistr.
Více od autora
Jean Lacroix (1)
Jean Lacroix byl francouzský filozof. Studoval právo na Katolické univerzitě v Lyonu, poté filozofii v Grenoblu, kde byl žákem Jacquese Chevaliera, a na Sorbonně, kde byl žákem Léona Brunschvicga. Od roku 1927 byl Lacroix profesorem filozofie v Chalon-sur-Saône, poté učil v Lons-le-Saunier, Bourg-en-Bresse a Dijonu. V roce 1932 založil spolu s filozofem Emmanuelem Mounierem revue Esprit. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Lacroix na francouzské Wikipedii.
Více od autora
Jean Jaurès (1)
Jean Louis Jaurès byl francouzský filosof, historik a politik, reformní socialista a odpůrce války. Kvůli tomu byl těsně před vypuknutím první světové války zavražděn. Patří mezi zakladatele francouzské sociální demokracie. Pocházel z měšťanské republikánské rodiny a mezi jeho příbuznými byli dva admirálové. Byl skvělým studentem a v roce 1878 byl mezi přijatými na prestižní École normale supérieure první před H. Bergsonem. V roce 1881 získal učitelskou aprobaci , učil na gymnáziu v Albi a roku 1883 se stal v Toulouse docentem filosofie. V roce 1885 byl poprvé zvolen do parlamentu jako republikán, po skončení mandátu se vrátil ke svému učitelskému povolání. Roku 1891 promoval ve filosofii latinskou prací „První kořeny německého socialismu u Luthera, Kanta, Fichta a Hegela“. Angažoval se v místní politice a roku 1892 se zastal stávkujících horníků v Carnaux, proti nimž bylo nasazeno 1500 vojáků. Vláda, která měla rozhodnout, zda majitel dolu smí propustit jejich předáka, se pod tlakem veřejnosti přiklonila také na stranu stávkujících a majitel dolů markýz de Solages se vzdal svého poslaneckého mandátu. Na jeho místo byl zvolen právě Jaurès, který se mezitím přiklonil k reformnímu socialismu. V letech 1893-1914 byl pak levicovým poslancem parlamentu. Osvědčil se jako vynikající řečník a zasazoval se za revizi Dreyfusova procesu. Roku 1902 byl mezi zakladateli Francouzské socialistické strany a spolu s Aristide Briandem založil noviny L'Humanité, které redigoval a které vycházejí dodnes. 1905 patřil k zakladatelům francouzské sekce dělnické internacionály, jejímž se stal předsedou. Jako zásadní stoupenec lidských práv a svobod odmítal revoluční marxismus a dostal se tak do konfliktu s radikály. Jako přesvědčený demokrat a pacifista se stavěl proti kolonialismu a válce a naléhal na vládu, aby se snažila s Německem dohodnout. Vyslou...
Více od autora