106261–106320 z 158964 Autoři
Nikolaus Harnoncourt (1)
Nikolaus Harnoncourt byl rakouský dirigent, violoncellista a jeden z průkopníků hnutí staré hudby, které usilovalo o provozování hudby z období baroka, renesance a středověku na dobové nástroje a podle historických interpretačních postupů. Narodil se 6. prosince 1929 v Berlíně, vyrůstal v hudebně založené rodině a zpočátku se vydal na dráhu violoncellisty. V roce 1953 spoluzaložil se svou ženou Alicí Harnoncourtovou soubor Concentus Musicus Wien, který se věnoval historicky poučenému interpretačnímu umění.
Více od autora
Nikolaj Vnukov (1)
Nikolaj Andrejevič Vnukov byl ruský a sovětský spisovatel především knih pro děti a mládež. Od čtyř let žil u svého strýce, který sloužil jako druhý inženýr na carské jachtě Polární hvězda a byl za to po revoluci dokonce několik let vězněn. Strýc svému synovci vyprávěl hodně historek o svých cestách do Anglie, Dánska a Norska. Vnukov se aktivně zúčastnil Velké vlastenecké války. Roku 1942 byl odveden do Rudé armády, došel s ní až do Berlína, pak byl převelen na Dálný východ a konec války jej zastihl v Mandžusku. Obdržel Řád Vlastenecké války a medaili Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945 . Po válce absolvoval kurzy pro výchovu hornických mistrů v Magadanu a roku 1959 vystudoval střední radiotechnickou školu v Leningradě. Pracoval jako kartograf, geolog a hydroakustik. Literárně činný byl od roku 1958, kdy jeho práce začaly vycházet v různých dětských časopisech jako například Костёр a Искорка . Působil v redakci novin Кабардинская правда a mnoho let vedl sdružení mladých spisovatelů Дружба při vydavatelství Детская литература . Ke konci života žil v Petrohradě. Byl členem Svazu sovětských spisovatelů. Je autorem dobrodružných, životopisných a vědeckofantastických románů a povídek pro děti a mládež s různou tematikou .
Více od autora
Nikolaj Vladimirovič Vinogradov (1)
Ruský inženýr, elektrotechnik. Česká vydání jeho knih vyšla v letech 1952-1954.
Více od autora
Nikolaj Vasil'jevič Turbin (1)
Ruský biolog, genetik, zabýval se šlechtěním zemědělských plodin, hlavně cukrové řepy. Autor prací z oboru.
Více od autora
Nikolaj Vasil'jevič Gogol' (1)
Romanopisec a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol se narodil roku 1809 v Soročincích jako syn ukrajinského spisovatele V. A. Janovského-Hohola a mládí prožil v rodinném šlechtickém sídle Vasilevka. Od nejútlejšího dětství jevil hluboké herecké nadání, vynikal neobyčejnou pamětí a oblíbil si ruskou lidovou slovesnost a malířství. Koncem dvacátých let sbíral Gogol za součinnosti své matky, která měla na něho po celý jeho život největší vliv, lidové náměty z ukrajinské folklórní tvorby, když zjišťuje, že o tuto tematiku je v hlavním městě carské říše zájem, přestupuje k jejímu literárnímu zpracování. Jeho prvé povídky, otištěné v časopise Literaturnaja gazeta, mu přinesly známost se Žukovským, s Pletněvem a rovněž s Puškinem. Po studiích žil Gogol od roku 1828 v Petrohradu. Jako absolvent něžinského gymnázia se uplatnil nejprve jako ministerský úředník, pak jako univerzitní profesor, ale avšak jeho nesmrtelnost zajistila mu jeho tvorba dramatická, novelistická a romanopisecká. Od roku 1835 se věnoval jen literatuře. Nejplodnější dobou Gogolova života byl počátek třicátých let 19.století, kdy vydal rychle za sebou několik souborů povídek s maloruskou tématikou, lokalizovanou do kraje svého dětství. V roce 1831 a 1832 vyšly dva svazky Večerů na statku nedaleko Dikaňky, v roce 1835 dva sborníky – Arabesky a Migorod, v nichž se vyskytují příběhy s motivy jednak ukrajinskými, jednak petrohradskými. Gogol je literárním objevitelem úřednického sídelního města, mistrem realistické povídky tragicky vyhrocené, lékařem duchovního světa malých lidí velkoměsta. Pracuje velmi intenzívně a stýká se s představiteli kulturního Ruska své doby v petrohradských literárních salonech. A. S. Puškin v něm viděl významného svého pokračovatele. V roce 1836 se poprvé hrála v Petrohradu Gogolova satirická komedie „Revizor“ s ústřední postavou vychytralce a žvanila Chlestakova. V té době odchází Gogol do ciziny a žije v Itálii, v Německu, v belgickém Ost...
Více od autora
Nikolaj Sinevirskij (1)
Sovětský důstojník, člen vojenské kontrarozvědky Smerš, od roku 1946 v emigraci v Německu , pracoval v redakci rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Pod pseudonymem napsal knihu vzpomínek.
Více od autora
Nikolaj Sergejevič Korotkov (1)
Ruský chirurg, průkopník cévní chirurgie a jeden z vynálezců auskultační techniky měření krevního tlaku.
Více od autora
Nikolaj Pavlovič Sobolev (1)
Ruský odborník a vysokoškolský pedagog v oblasti obráběcích strojů a zpracování kovů, autor publikací z oboru.
Více od autora
Nikolaj Ogňov (1)
Nikolaj Ogňov byl ruský prozaik a pedagog. Mládí prožil jako revolucionář, za účast v první ruské revoluci roku 1905 byl vězněn, uprchl za hranice a žil ve Finsku pod krycím jménem. Brzo se vrátil a bojoval na frontách první světové války a občanské války. Po revoluci pracoval hlavně jako pedagog, organizoval kolonie pro bezprizorné děti, ve třicátých letech vyučoval na Literárním institutu Maxima Gorkého. První lterární úspěchy slavil barvitými povídkami z prostředí staré Rusi, shromážděnými později do sborníku Rasskazy , jeho nejznámější dílo je román Dněvnik Kosti Rjabceva , v němž zobrazil atmosféru prvních porevolučních let očima středoškoláka.
Více od autora
Nikolaj Nikolajevič Jakovlev (1)
Ruský lékař a biochemik, práce z oboru tělovýchovného lékařství.
Více od autora
Nikolaj Nikolajevič Golovin (1)
Ruský generál a vojenský teoretik, po roce 1917 v emigraci.
Více od autora
Nikolaj Michajlovič Zamjatin (1)
Ruský důstojník - generál major, autor prací o ruských vojenských operacích za 2. světové války.
Více od autora