56761–56820 z 158985 Autoři
Václav Pergl (1)
Narozen 27.12.1885 v Praze, zemřel 16.10.1954 v České Kamenici. Sokolský pracovník, práce v oboru tělesné výchovy.
Více od autora
Václav Pekárek (2)
Narozen 12.9.1907 v Koloměřicích u Týna nad Vltavou, zemřel 6.10.1982 v Praze. Básník, novinář, redaktor, literární historik a kritik, práce v oboru.
Více od autora
Václav Pavlík (1)
Narozen 29.6.1901 v Černilově u Hradce Králové, zemřel 4.8.1966 v Poříčí nad Sázavou. Akademický malíř, jevištní výtvarník, ilustrátor.
Více od autora
Václav Patera (1)
Narozen 6.2.1898 ve Svatoslavě u Tišnova, zemřel 25.5.1979 v Praze. JUDr., pracovník ochrany památek.
Více od autora
Václav Pačes (2)
Narozen 2.2.1942 v Praze. RNDr., CSc., profesor organické chemie a biochemie, jeden ze zakladatelů molekulární genetiky, články a překlad z oboru.
Více od autora
Václav Oupor (2)
Narozen 6.5.1935 v Praze. Stavební ingženýr a architekt, práce z oboru.
Více od autora
Václav Osvald (2)
Narozen 23. 10. 1901 ve Chvaleticích u Písku, zemřel 2. 1. 1981 v Praze. PhDr., vysokoškolský profesor, novinář, autor publikací z oblasti politiky a literatury.
Více od autora
Václav Novák (1)
Narozen 12.9.1924 v Kobylnicích u Brna, zemřel 25.7.2004. RNDr., ing., pracovník v oboru geografie a kartografie.
Více od autora
Václav Nosek (2)
Narozen 26.9.1892 ve Velké Dobré u Kladna, zemřel 22.7.1955 v Praze. Komunistický politik, publikace z oboru práva a státní správy.
Více od autora
Václav Navrátil (2)
Studoval filozofii na FF UK, absolvoval r. 1928. Od konce 30. let působil v nakladatelství Orbis, po r. 1945 jako pracovník Ministerstva kultury a informací a tajemník české komise UNESCO. Na počátku 30. let začal psát eticky, esteticky a uměnovědně laděné eseje do časopisu Kvart, později i do dalších periodik. Svou nejvýznamnější práci O smutku, lásce a jiných věcech vydal v r. 1940. Připravoval ještě spis o metafyzických problémech básnictví, avšak únor 1948 mu vzal možnost publikovat. Nejraději volil esejistickou formu vyjádření , která mu dovolovala věnovat se široké škále lidských aktivit a bezprostředně reagovat na současné společenské dění. Z moderních filozofů N. upoutali H. Bergson , H. Rickert a zejména K. Jaspers . Podobně jako řada cizích autorů v té době přišel s pokusem o moderní mýtus, o založení nové mytologie. Zabýval se tím celá 30. léta, od stati Rozbití osobnosti a poezie až po knihu O smutku, lásce a jiných věcech. N. zájem o mýtus měl i kořeny politické a sociální. Společenské poměry ohrožovaly ideály, s nimiž republika vstoupila do života; narůstání fašistického nebezpečí vyvolávalo pocity deprese. N. si přál, aby si čs. společnost udržela vědomí vyšších cílů. Měl za to, že nový mýtus vyrostlý ze současného života by mohl představovat společný základ vší duchovní práce. V tomto mýtu měly mít své místo cit i rozum: Melancholické pojetí jsoucna, s jeho poetickými předpoklady, má základ v nejvšednějším životě, v přemýšlení o stálosti v běhu a ruchu života. Mýtus se rodí z každodenních duševních příběhů, z běžných událostí. Obecnou podmínkou tvoření mýtu a současně základním rysem mýtu je proměna subjektivního zážitku v objektivní...
Více od autora
Václav Mydlil (2)
Narozen 21.7.1918 v Hoříně u Mělníka, zemřel 11. 4. 1998 ve Veltrusích. MUDr. CSc., docent pediatrie, práce z oboru.
Více od autora
Václav Mrázek (1)
Václav Mrázek byl český sériový vrah, kterému bylo prokázáno celkem 7 vražd. Ty byly motivovány jak sexuálně, tak loupežně. Celkem byl obviněn ze 127 různých trestných činů. Mrázek se narodil jako jedno z 12 dětí do velice chudých poměrů. Rodina dokonce jeden čas obývala odstavený vagon. Čtyři jeho sourozenci v dětství zemřeli. Školní docházku ukončil v páté třídě obecné školy. S vědomím svých rodičů se opakovaně dopouštěl krádeží, především potravin a šatstva. Otec ho dokonce nutil učit krást i ostatní sourozence. Jeho hlavním komplicem se stal bratr Karel. Za jednu krádež dostal už v roce 1941 podmínku. Za další byl později potrestán odnětím svobody na 18 měsíců. Toužil se stát členem policejního sboru nebo vojákem, ale kvůli jeho malé postavě se mu to nikdy nepodařilo. Tak se alespoň v roce 1946 přihlásil jako ozbrojený doprovod humanitárního konvoje do Rumunska a Bulharska. Vojáci humanitární pomoc postupně rozkradli a dále rozdávali výměnou za, mimo jiné, sexuální služby všeho druhu. Byl tak svědkem a přímým účastníkem mnoha neobvyklých sexuálních praktik. Přiznal také, že během služby stříleli z jedoucího vlaku na vše živé, co viděli. Držení zbraně jinak subtilnímu Mrázkovi dodávalo pocit převahy nad ostatními. Zážitky z cest si později v mysli přehrával pro vlastní potěšení. Začal se také zajímat o pornografickou literaturu s často sadistickým zaměřením. Postupně se u něho začaly projevovat různé deviace. Za účelem sexuálního styku se dokonce pokusil vloupat do márnice. Největší vzrušení mu přinášel pocit znehybnění oběti. Připustil, že okamžik, kdy se jeho oběť po výstřelu zhroutila na zem, ho vzrušoval víc než samotná soulož. Přesto měl několik „normálních“ vztahů a ženy ho popisovaly jako průměrného milence a slabocha. Odpuzoval je svou přehnanou šetrností pramenící z chudoby, kterou prožil v dětství. Měl několik dětí a po značnou část svého vražedného období žil se stálou partnerkou. Běh...
Více od autora
Václav Moucha (1)
Václav Moucha se narodil 31. ledna 1933 ve Slaném v rodině lékaře. V rodném městě navštěvoval obecnou školu a pak gymnázium, kde maturoval v roce 1951. Zájem o pravěké dějiny prokazoval již v době středoškolských studií a byl podnícen bohatými archeologickými nálezy ze Slánska, které jsou uloženy v místním muzeu . Prvním učitelem archeologie se stal kustod slánského muzea ředitel František Fořtík, zájem o historii města a Slánska pak u něho vzbudili další slánští muzejníci: ředitel spořitelny Karel Čížek, Jarka Rus, Jan Jungmann, František Soukup a Antonín Pták. Počátkem téhož roku je rodina nedobrovolně vystěhována do Nového Bydžova, kde v té době jeho otec pracoval jako primář chirurgie . Po určitých obtížích se jmenovanému podařilo dostat na Filosofickou fakultu UK v Praze, kde v letech 1951 – 1956 studoval prehistorii u akademika Jana Filipa a akademika Jana Eisnera a národopis u prof. Karla Chotka a doc. Drahomíry Stránské; pak se jako promovaný historik stal asistentem Prehistorického ústavu Karlovy university následně zásluhou svého učitele akademika Filipa a s pochopením akademika Jaroslava Böhma mohl ještě v r. 1960 vstoupit do služeb Archeologického ústavu, kde pracoval až do roku 1998, kdy odešel do důchodu V Archeologickém ústavu zpočátku pracoval jako asistent na rozsáhlém archeologickém výzkumu v Bylanech u Kutné Hory a poté jako odborný a posléze jako vědecký pracovník v pravěkém oddělení; v roce 1967 získal titul PhDr. a CSc. ; jako vedoucí záchranného oddělení založil a několik let redigoval interní tisk o nov...
Více od autora
Václav Morava (1)
Narozen 11.4.1933 v Praze, zemřel 15.10.2005. Lékař, psychiatr, ilustrátor.
Více od autora
Václav Mladý (2)
Narozen 17.12.1866 v Bránově u Křivoklátu, zemřel 24.5.1921 v Praze. Hudební pedagog a skladatel, práce v oboru.
Více od autora
Václav Mikulecký (1)
Narozen 25. 9. 1921 v Dolní Sloupnici u Litomyšle, zemřel 10. 5. 1973 v Praze, učitel náboženství v Přibyslavi , farář Církve československé, sloužil v Praze-Braníku , Praze-Kobylisích , Praze-Karlíně ; člen ideové rady církve , lektor církevních obřadů při katedře praktické teologie HČBF , oběť náboženské perzekuce církve v 60. letech 20. století.
Více od autora
Václav Menger (2)
Český herec Václav Menger se narodil dne 17. srpna roku 1888 v Praze. Od roku 1905 hrál v kočovných společnostech. Této činnosti však byl nucen zanechat, neboť musel narukovat na frontu. Zúčastnil se bojů I. světové války, během níž upadl do ruského zajetí, kde se údajně seznámil dokonce i se spisovatelem a humoristou Jaroslavem Haškem. Po návratu z války Václav Menger vystupoval v kabaretu Červená sedma a také na Revoluční scéně. V roce 1939 se mihl dokonce i na jevišti Národního divadla. Ve filmu se objevil v řadě menších rolí, z nichž divákovi asi nejvíce utkvěl v paměti jako školní dozorce v adaptaci Gogolova díla, v hlavní roli s Vlastou Burianem. Nelze ale ani zapomenout na nenapravitelného opilce u fontány ve filmu U pokladny stál . Václav Menger kromě hraní také psal a překládal. Z jeho pera pochází snad nejvíce objektivní životopis Jaroslava Haška. Herecká, spisovatelská a překladatelská činnost Václava Mengera svědčí o tom, že byl všestranným umělcem. Zemřel 16. února roku 1947 v Praze.
Více od autora
Václav Melzer (1)
Václav Melzer byl český pedagog a mykolog. Patřil do skupiny mykologů, která na počátku 20. století vzešla z řad českých učitelů . Podstatnou část svého života působil na Domažlicku. Ve svém díle se věnoval především holubinkám – vydal první české publikace specializované právě na tento rod vyšších hub. Objevil a popsal holubinku rašelinnou na základě sběrů v oblasti Soběslavských blat a dále novou varietu holubinky jízlivé . Mykolog Josef Velenovský nazval jeho jménem nový druh hřib Melzerův , který Melzer sbíral roku 1920 u Čechtic u Ledče.
Více od autora
Václav Mejstřík (1)
Narozen 23.5.1904 v Berouně. PaeDr., CSc., profesor metodiky dějepisu na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Práce v oboru, též autor prací o skautingu.
Více od autora
Václav Mašek (2)
Narozen 21. 3. 1941. Fotbalista, reprezentant Československa, člen stříbrného týmu z mistrovství světa v Chile roku 1962.
Více od autora
Václav Martinec (1)
Václav Martinec je český režisér, choreograf, pedagog a herec. Václav Martinec se narodil 5. března 1937 v Praze. Již jako dítě se věnoval mluvenému slovu, a to v Dismanově recitačním a dramatickém souboru. V rámci studentské aktivity vedl soubor lidových písní a tanců. Mimo jiné v této době absolvoval i tréninky v cirkusové škole. V letech 1954–59 studoval herectví pod vedením Vlasty Fabiánové a Jarmily a Evy Kröschlové. Po absolutoriu v roce 1959 odešel spolu s režisérem Janem Kačerem do Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kde působil v letech 1959-1964. V roce 1967 vystupoval jako tanečník Laterny Magiky na EXPO v Montréalu. V roce 1973 založil soubor experimentálního pohybového divadla Křesadlo. Od roku 1975 až do současnosti pracuje jako choreograf a režisér na volné noze. Na svém kontě má 153 inscenací v roli režiséra, těch choreografických potom 85. Věnuje se i činnosti pedagogické. V letech 1993–2003 působil jako učitel herectví a jevištní mluvy na JAMU v Brně. V roce 1996 byl jmenován docentem. V současné době spolupracuje mimo jiné i s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové, kde pomáhá budoucím učitelům v hlasové průpravě a kultivovaném mluveném projevu. Publikoval odborné studie ve sbornících. Dvakrát přispěl do publikací školy herectví prof. Ivana Vyskočila .
Více od autora
Václav Marek (2)
Narozen 8.9.1950. JUDr., advokát, věnuje se hře v dámě, účastnil se mistrovství světa a Evropy, publikace z oboru práva a o duševních hrách a sportech.
Více od autora
Václav Malina (1)
Narozen 20.2.1967 v Prachaticích. Ing., novinář a rozhlasový redaktor.
Více od autora
Václav Lucemburský (1)
Václav Lucemburský, někdy zvaný Český byl vévoda lucemburský , brabantský a limburský . Proslul jako dlouholetý mecenáš kronikáře a básníka Jeana Froissarta a také sám jako básník. Skládal milostnou trubadúrskou poezii – je autorem 79 básní. Český překlad jeho lyrických básní od Gustava Francla nese název Netoužím po ráji. Narodil se jako třetí syn českého krále Jana Lucemburského a jeho druhé choti Beatrix, dcery Ludvíka Bourbonského a to císařským řezem, který přežila i jeho matka Beatrix a hovoří o něm vlámská kronika Brabantsche Yeesten. Snad jako poděkování za tento zázrak dostal jméno Václav, jméno zemského patrona obvyklé v přemyslovské dynastii. Otec jej chtěl oženit s dcerou římského císaře Ludvíka IV. Bavora, ale z plánovaného sňatku sešlo z důvodu vzájemného rozkolu obou panovníků. Druhé zásnuby sjednala již ovdovělá Václavova matka Beatrix s brabantským vévodou Janem III. Zásnuby s poněkud starší ovdovělou Johanou Brabantskou, dědičkou Brabantska a Limburska, proběhly ve Václavových deseti letech . 17. května 1351 byla podepsána sňatková dohoda a samotný obřad se konal v březnu 1352. Ačkoliv se Václav stal otcem několika levobočků, s Johanou děti neměli, byť jejich manželství zřejmě bylo harmonické. Dle dobové klášterní kroniky platil za: Měl dobrý vztah se svým starším bratrem Karlem IV., navzájem se podporovali a stejně tak pomáhali svým francouzským synovcům, synům Jitky Lucemburské v době po bitvě u Poitiers. Zemřel údajně na lepru a pochován byl v klášterním kostele cisterciáckého kláštera Orval v nynější Belgii, kde je dodnes zachován jeho náhrobek. Posledním přáním lucemburského vévody bylo, aby jeho srdce poslali manželce. Václavovým dědicem v Lucembursku se stal jeho synovec Václav IV.; v Brabantsku a Limbursku nadále vládla Johana, která pod tlakem burgundského vévody Filipa Smělého přijala za dědice svého prasynovce Antonína...
Více od autora
Václav Lohr (1)
Narozen 19. 1. 1925, zemřel 14. 1. 1998. Prof., ekonom, autor vysokoškolských učebnic z oboru mezinárodní ekonomické spolupráce a socialistické ekonomiky, poslanec Národního shromáždění ČSSR za Západočeský kraj.
Více od autora
Václav Lenz (2)
Narozen 28. 6. 1889 v Praze, zemřel 3. 7. 1950 tamtéž. Dr. techn., matematik zaměřující se zejména na oblast pojistné matematiky. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Václav Laně (1)
Narozen 10. 3. 1915 v Plzni, zemřel 22. 11. 1990 tamtéž. Gynekolog a porodník, publikace z oboru.
Více od autora
Václav Lamser (2)
Narozen 24. 6. 1924 v Ujkovicích na Mladoboleslavsku, zemřel 26. 1. 1986 v Biefeldu . PhDr., CSc., docent sociologie, práce z oboru společenské komunikace a metodologie technik sociologického výzkumu, redaktor sociologických.
Více od autora
Václav Kvasnička (2)
Narozen 1873 v Káranicích, zemřel 22.6.1937 v Mladé Boleslavi. Středoškolský profesor, autor jazykových a občanskovýchovných učebnic.
Více od autora
Václav Kupilík (1)
Narozen 1954. Dr., vlastivědec, folklorista, novinář a fotograf, též autor fotografické publikace o Praze. Předseda Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví - Psohlavci v Praze, člen Syndikátu novinářů České republiky.
Více od autora
Václav Kulič (2)
Narozen 30.8.1921 v Kostelci n. Černými Lesy, zemřel 24.7.1998. Prof., PhDr., DrSc., pedagog a psycholog, práce a překlady z oboru.
Více od autora
Václav Kudrna (1)
Narozen 3.1.1868 Jičín - zemřel 28.6.1935 Praha. Katolický kněz, monsignore, autor lidové náboženské literatury.
Více od autora
Václav Kůdela (2)
Narozen 29. 5. 1936 v Těšově, zemřel 23. 2. 2022. Prof. Ing., DrSc., fytopatolog, práce o ochraně a ošetřování rostlin a zemědělských plodin, pořadatel sborníků o ochraně rostlin.
Více od autora
Václav Kubík (1)
Narozen v září 1927, zemřel 9.8.1978. Ing., novinář, redaktor, cestopisná literatura.
Více od autora
Václav Krofta (2)
Narozen 22. 10. 1875 v Horní Bříze u Plzně, zemřel 22. 7. 1972 v Praze. Středoškolský profesor, prozaik, dramatik.
Více od autora
Václav Křížek (1)
Václav Křížek byl pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor. Vystudoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze dějepis a klasickou i slovanskou filologii. Pracoval jako asistent Archivu Muzea Království českého, a od mládí vynikal ve vědeckém životě – jako autor historických a jazykovědných spisů. Pět let byl profesorem na gymnáziu ve Varaždínu v Chorvatsku. Odtud odešel do Litoměřic a v létě 1862 byl ze 37 uchazečů z Čech i zahraničí o místa ředitele a pěti profesorů zastupitelstvem města zvolen ve svých 29 letech ředitelem na právě otevřeném reálném gymnáziu v Táboře . Brzy se o táborském reálném gymnáziu a především jeho řediteli mluvilo pochvalně v celých Čechách a přijížděli studenti i z Chorvatska, Srbska a Bulharska. Zájem vyvolávalo i používání různých učebních pomůcek . Za Křížkova předsednictví se konala v Táboře roku 1870 první učitelská konference o učebních pomůckách a názorném vyučování. Jeho tabule graficky znázorňující vývoj lidstva od pračlověka po současnost byla roku 1879 vystavována na etnografické výstavě v Moskvě. Mimořádná byla knihovna , v roce 1870 měla 5000 knih. Prof. Křížek jako autor mluvnice jihoslovanských jazyků, učebnic dějepisu a čítanek povzbuzoval i své profesory k samostatné vědecké a badatelské práci. Vyučoval zde a objevitelsky pracoval např. profesor kreslení Jakub Husník. Ředitel Křížek vlastenecky ovlivnil mnoho svých studentů – např. spisovatele Josefa Holečka, historika a literáta Jana H. Máchala, básníka a novináře Ladislava Quise. Václav Křížek výrazně zasáhl také do života města. Sestavil první obecní rozpočet Tábora; založil spolek pro podporu chudých žáků; byl spoluzakladatelem ženského spolku „Zora“; inicioval úspěšnou žádost o zřízení místní Vyšší zemské hospodářské školy. V letech 1867-1869 byl za Tábor...
Více od autora
Václav Kratochvíl (1)
Narozen 26.5.1923 v Pečkách, okres Kolín. Kněz, duchovní u Sv. Jakuba v Příbrami, náboženská literatura.
Více od autora
Václav Kovařík (1)
Narozen 22.9.1930 v Šípech. Prof., Ing., DrSc., vědecký pracovník, práce z oboru stavebního inženýrství a konstrukcí, práce o teorii sendvičových desek.
Více od autora
Václav Koutský (1)
Narozen 12.10.1907 v Líšnici, zemřel 7.6.1980 v Praze. Akademický malíř.
Více od autora
Václav Kotyk (1)
Narozen 16.4.1927 ve Velkých Všelisech u Mladé Boleslavi. PhDr., CSc., historická a zahraničně politická literatura.
Více od autora