49861–49920 z 158693 Autoři
Hayley Gardner (1)
Florence Moyer, alias Hayley Gardnerová, měla na střední škole ve zvyku psát si do sešitu na hodinách dějepisu místo poznámek milostné příběhy. Což se obrátilo v její prospěch, protože učitelé si vždy mysleli, že je jejich nejpilnější studentkou, zapisující si každé jejich slovo! Nyní - o mnoho let později - je Hayley šťastná, že se jí splnil její sen a ona se může věnovat psaní na plný úvazek - pokud ovšem zrovna nemusí dohlížet na svého syna. Veškerý volný čas, který jí zbývá, tráví Hayley se svým manželem, nebo zkoumá metody vyučování autistických dětí nebo sbírá pananky či plete nebo dlouze zhluboka dýchá... a oddává se naději, že její čtenáři oceňují její úsilí pobavit je a vyvolat úsměv na tváři i na duši.
Více od autora
Hasso Mager (2)
Německý prozaik, autor kriminálních textů, publicista, esejista. Původně automechanik, bojoval ve 2. světové válce, v letech 1943–1945 v sovětském zajetí. Vystudoval práva, v letech 1951–1962 pracoval jako právní poradce, později se věnoval literatuře. Autor čtyř krimi románů a pěti knih dalších žánrů.
Více od autora
Harry W Harmattan (2)
Technický úředník Škodových závodů v Plzni, který psal detektivní a sf romány pod pseudonymy: Harry W. Harmattan, Sim Clayton, Richard Richardson a Jiří Medula . Za okupace byl Havránek zatčen a zemřel na Mírově, kde je na vězeňském hřbitově také pochován. Spolu s autorem Josef Kuchynka https://www.databazeknih.cz/autori/josef-kuchynka-66957 napsali knihy pod pseudonymem Harry W. Harmattan.
Více od autora
Harry Macourek (3)
Narozen 11.4.1923 v Banské Hodruši , zemřel 13.1.1992 v Praze. Hudební skladatel, autor písní a hudby k písním.
Více od autora
Harris Franck (3)
Americký profesor filologie, který se vydal na cestu kolem kolem světa bez prostředků.
Více od autora
Harriet Bucher (1)
Fyzioterapeutka, zpracovala publikaci indického autora Jóga proti bolestem zad.
Více od autora
Harriet A Washington (1)
Americká vědecko-výzkumná pracovnice v oblasti lékařství, lékařské etiky a veřejného zdraví. Též vysokoškolská učitelka, vědecká žurnalistka a redaktorka.
Více od autora
Harlan Ellison (2)
Americký spisovatel science fiction a fantasy literatury, televizní scenárista, editor, kritik.
Více od autora
Harilal W Púndža (3)
Indický mistr duchovních nauk, pokračovatel Šrí Ramany Maharšiho.
Více od autora
Harald Stutte (3)
Harald Stutte je historik, redaktor politické rubriky listu Hamburger Morgenpost a publikuje v různých časopisech věnovaných cestovního ruchu a turistice. Sdružení německých novinářů píšících o cestování mu udělilo cenu za reportáže.
Více od autora
Harald Steffahn (2)
Harald Stefahn se narodil roku 1930 v Berlíně. V letech 1949-1951 byl volontérem u jednoho hamburského deníku. V letech 1951-59 studoval dějiny a politické vědy v Hamburku a Berlíne, poté byl promován doktorem filozofie. Opět se věnoval žurnalistike, působil v: "Spiehel"-archiv, Deutsche Presse-Agentur, "Die Zeit". Od roku 1975 je novinářem a spisovatelem na volné noze.
Více od autora
Harald Schöndorf (1)
Německý profesor filozofie, teolog, člen řádu jezuitů. Zabývá se dějinami filozofie, jezuity, filozofií Suáreze, Descarta, Kanta a Schopenhauera a teorií poznání.
Více od autora
Harald Harazim (2)
Německý strojní inženýr, právník, zabývá se environmentální výchovou a vzděláváním.
Více od autora
Harald Braem (1)
Narodil sa 23.júla 1944 v Berlíne. Nemecký dizajnér a spisovateľ. Pôsobil ako textár a kreatívny riaditeľ v reklamných agentúrach. Harald Brae je členom záujmového združenia nemeckých psychológov .V roku 2005 získal medailu Za zásluhy Porýnie-Falcko .
Více od autora
Hanuš Thein (1)
Hanuš Thein byl významný český operní pěvec a režisér. Mezi lety 1927 – 1939 a 1945 – 1973 působil v pražském Národním divadle. Vystudoval Státní konzervatoř hudby v Praze, kde pak řadu let působil i jako pedagog . Zpěv studoval u E. Fuchse a operní režii u Ferdinanda Pujmana. Studoval též na právnické fakultě University Karlovy v Praze , ale studia zanechal v roce 1927 po nabídce od Otakara Ostrčila na stálé hostování a později angažmá v Národním divadle. Zde působil jako sólista opery i jako režisér opery až do roku 1973. V sezónách 1963/1964, 1964/1965 a 1967/1968 byl šéfem opery. Dotkla se jej i nacistická perzekuce kvůli jeho židovskému původu. Mezi lety 1939 – 1945 proto nebyl členem Národního divadla a byl internován v Terezíně, odkud několik dní před koncem války utekl. Zemřel v Praze 30. prosince 1974 na infarkt. Je pohřben na pražském Vyšehradě. Za svůj život hrál či režíroval mnoho představení. Mezi jeho nejvýznamnější role patřil Kecal v Prodané nevěstě, Doktor Bartolo v Lazebníku sevillském či Bartolo ve Figarově svatbě, z režijních počinů můžeme jmenovat Prodanou nevěstu, Káťu Kabanovou či Romeo, Julie a tma. Četné úspěchy slavil také v zahraničí např. v Německu, Nizozemsku a Velké Británii.
Více od autora
Hanuš Kuffner (3)
Hanuš Kuffner – 20. května 1929, Praha, Staré Strašnice) byl český novinář, spisovatel a vojenský historik. Vystudoval gymnázium a potom kadetku – starou rakouskou vojenskou školu zaměřenou na přípravu důstojníků. Svou profesní kariéru zahájil roku 1883 jako důstojník v Rakousko-Uherské armádě. V roce 1889 z armády pro své národnostní smýšlení odešel a stal se novinářem, spisovatelem a znalcem historie českého válečnictví. Jako žurnalista psal pro časopis Národní politika, noviny Národní listy a pro vojenskou rubriku deníku Politika. Publikoval v Časopisu českého muzea články o válečném umění Jana Žižky a Prokopa Holého. Byl důvěrníkem dr. Beneše a ve sporu o rukopisy zaníceným obhájcem pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. Za některé své extrémní postoje si vysloužil označení "fanatický Slovan". Ve své práci Záboj a Čestmír : obrazy starého čes. válečnictví doby předkřesťanské , dokládá pomocí etymologie, že Slované vládli ve středu Evropy již na sklonku Římského císařství, jen je tehdejší historikové omylem pokládali za Germány. V roce 1903 zmapoval spolu s Jozefem Miškovským průběh Čertovy brázdy. Originál této mapy je uložen v Podlipanském muzeu v Českém Brodě, kopie pak v Sázavském klášteře. V roce 1912 založil a do roku 1920 vlastnil a provozoval v Praze, Nuslích kino Bio Světovid . Kromě filmových představení se v kině Světovid, s Kuffnerovým přispěním, konalo několik charitativních akcí, konaných nuselskými spolky, například Sokoly . Hanuš Kuffner patřil mezi velké znalce válečného umění Husitů, své bádání promítl do snahy vytvořit didaktickou hračku pro děti. Kuffnerovou snahou zprvu bylo husitské vojsko odlít z kovu. Vytvořit protiváhu tehdy velmi populárním „cínovým vojáčkům“ dovážených z Německa. V roce 1908 spojil síly s akademickými malíři Karlem Štapferem (1863–193...
Více od autora
Hans-Ulrich Rudel (1)
Hans-Ulrich Rudel byl německý bombardovací pilot, během druhé světové války úspěšný při ničení tanků. Létal s letadlem Junkers Ju 87. Jako jediný získal Rytířský kříž se zlatými dubovými ratolestmi, meči a brilianty. Hans-Ulrich Rudel se narodil v Konradswaldau ve Slezsku jako syn protestantského kněze. Nebyl příliš dobrým studentem, projevoval spíš zájem o sport. Byl též odpůrcem kouření a alkoholu. Po maturitě vstoupil v srpnu 1936 do Luftwaffe jako posluchač důstojnické školy a začal základní letecký výcvik v letecké škole ve Wildpark-Werder. V červnu 1938 byl přidělen k I./Stuka-Geschwader 168 ve Štýrském Hradci. Zpočátku měl problémy zvládnout všechny techniky pilotáže a přesto, že se zbytek jednotky už úspěšně přeškolil, byl opět vyslán na dodatečný trénink leteckého průzkumu do letecké školy v Hildesheimu. 1. ledna 1939 byl povýšen do hodnosti poručíka. Po skončení výcviku byl převelen k jednotce leteckého průzkumu Fernaufklärungsgruppe 121 v Prenzlau. Na začátku druhé světové války během útoku na Polsko odlétal několik průzkumných misí ze základny u Wrocławi. Za úspěšné plnění úkolů získal Rudel 11. října 1939 Železný kříž druhé třídy. Po mnoha žádostech byl převelen k střemhlavým bombardérům. Po skončení přeškolení v Crailsheimu byl v květnu 1940 převelen k I./StG 3, k původní jednotce, se kterou absolvoval začáteční výcvik, do Caen. Bitvu o Británii strávil v hodnosti nadporučíka v nebojové funkci, protože byl stále považován za špatného pilota. Později se vrátil k záložní jednotce v Štýrském Hradci, kde opět absolvoval výcvik ve střemhlavém bombardování. Poté přešel k I./StG 2, ale jeho pověst ho stále pronásledovala a tak strávil v nebojových funkcích i invazi na Krétu. Rudelova kariéra pilota střemhlavého bombardéru začala 23. června 1941, den po napadení SSSR Německem. Za své úspěchy byl už po méně než měsíci, 18. července, vyznamenán Železným ...
Více od autora
Hans-Peter Martin (1)
Rakouský publicista, politik, publikuje na téma: globalizace, životní prostředí a politika.
Více od autora