48541–48600 z 158487 Autoři
Jan Švéd (1)
Novinář, sportovní publicista, práce o historii a současnosti světového fotbalu.
Více od autora
Jan Švankmajer (2)
Narozen 4. 9. 1934 v Praze. Malíř, kreslíř, grafik, loutkář, filmový výtvarník, scénograf, animátor, autor objektů, keramik, režisér, scenárista, básník.
Více od autora
Jan Sulovský (2)
Narozen 14. 2. 1955 v Olomouci. Rozhlasový redaktor, autor rozhlasových a divadelních her, dramaturg, též básník.
Více od autora
Jan Suk (3)
Jan Suk je český básník, esejista, literární kritik, filosof a literární publicista. Narodil se v hudební rodině. Je pravnukem skladatele Antonína Dvořáka a vnukem skladatele Josefa Suka. Jeho nevlastním bratrem byl houslový virtuóz Josef Suk. V letech 1972-1977 studoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze obory filosofie, historie a estetika. Během studia i v následujících normalizačních letech navštěvoval bytové semináře Milana Machovce, Jana Patočky, Ladislava Hejdánka aj. Po absolutoriu byl několik let bez stálého pracovního poměru. V druhé polovině osmdesátých let žil v Praze a byl zaměstnán jako vědecký pracovník v estetickém oboru v Ústavu pro výzkum kultury a v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost. Od konce roku 1989 do roku 1992 byl zaměstnán v Národní knihovně v Praze. Od roku 1992 do současnosti pracuje jako redaktor, později šéfredaktor pražského nakladatelství H&H, kde redakčně a editorsky připravil desítky beletristických i vědeckých titulů z české literatury i překladů z literatury světové. Je editorem stěžejních děl Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého, Zdeňka Kalisty, Romana Jakobsona, Jiřiny Haukové, Zdeňka Rotrekla, Arnošta Lustiga a mnoha dalších autorů. Od roku 1994 řídí básnickou edici Poesis, v níž vyšlo téměř čtyřicet titulů české i světové poezie včetně zásadních antologií. Od počátku devadesátých let působí jako literární kritik a recenzent, příležitostně též jako literární publicista, zabývající se i výtvarným uměním, hudbou a divadlem. Recenzoval stovky knižních titulů prakticky ve všech odborných periodikách, ale také v denících, v Českém rozhlase a České televizi. Studie a esejistické texty publikoval rovněž v zahraničí, např. ve slovinském literárním časopise Sodobnost. Je autorem desítek knižních doslovů a studií. Pro Českou televizi se scenáristicky a moderátorsky podílel např. na dokumentu o životě a díle Josefa Suka Dotkl se mě prst Boží a na připravovaném dokumentu o K. H. ...
Více od autora
Jan Suda (2)
Jan Suda byl rakouský a český pedagog a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Působil jako profesor na reálné škole v Písku. Byl středoškolským pedagogem na písecké reálce od jejího založení po 38 let. V roce 1899 odešel na penzi. Publikoval historické a etymologické studie. Angažoval se i ve vysoké politice. V doplňovacích volbách roku 1880 se místo Lamberta Hesslera stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval městskou kurii, obvod Písek. Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1883. Rezignoval roku 1885. Působil taky jako poslanec Říšské rady , kam usedl ve volbách roku 1879 za kurii městskou v Čechách, obvod Písek, Domažlice atd. Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Johann Suda, profesor na reálné škole, bytem Písek. Do parlamentu nastoupil jako český národní poslanec. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu . Sám byl členem staročeské strany. Ovšem seznam nově zvolených poslanců v listu Das Vaterland ho naopak řadí mezi mladočechy. Zemřel v lednu 1910.
Více od autora
Jan Stýblo (2)
Narozen 15.4.1912 v Novém Bydžově. Dr., CSc., profesor katedry ekonomiky, organizace a plánování chemického průmyslu, práce z oboru.
Více od autora
Jan Štursa (2)
Narozen 15. 5. 1880 v Novém Městě na Moravě, zemřel 2. 5. 1925 v Praze. Sochař, ilustrátor, profesor Akademie výtvarných umění, kurátor, odborný publicista.
Více od autora
Jan Šťovíček (1)
Narozen 17. 1. 1943 v Pticích , zemřel 7. 3. 2007 tamtéž. PhDr., historik, archivář, etnograf, folklorista a muzejní pracovník.
Více od autora
Jan Štolba (2)
Básník, prozaik a literární a filmový kritik Jan Štolba se narodil v roce 1957 v Praze. Necelý rok studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, po nedokončeném studiu pracoval jako skladník, ošetřovatel, sanitář, opisovač not, topič, listonoš, učitel ve zvláštní škole a hlídač. Během osmdesátých a devadesátých let hrál na saxofon v řadě pražských jazzových, folkových a rockových souborů V letech 1988–1990 žil s vystěhovaleckým pasem v New Yorku. Od poloviny devadesátých let žije střídavě v Praze a v Austrálii.
Více od autora
Jan Štěpnička (1)
Narozen 26. 4. 1982 v Ostravě. RNDr. et Bc., Ph.D., matematik. Publikace z oboru.
Více od autora
Jan Stejskal (1)
Narozen 1.9.1902 v Třebíči, zemřel 13.11.1972 v Praze. RNDr., DrSc., profesor lesnické geologie a petrografie, publikace z oboru.
Více od autora
Jan Stehlík (1)
Narozen 28. 6. 1948 v Praze. Autor a redaktor prací o městské policii v Praze.
Více od autora
Ján Stacho (3)
Narozen 1.1.1936 v Trnavě, zemřel 15.7.1995 v Bratislavě. Slovenský básník a překladatel evropské poezie.
Více od autora
Jan Špáta (2)
Jan Špáta byl český kameraman, režisér a vysokoškolský pedagog. Dětství strávil v Hronově, roku 1952 vystudoval fotografii na Průmyslové škole grafické a poté kameru na FAMU. Pracoval jako kameraman ve Zpravodajském filmu, podílel se na desítkách filmů většiny režisérů dokumentárních filmů 60. let. Zásadně jej ovlivnila spolupráce s Evaldem Schormem. Sám začal režírovat, prosadil se zejména svými citlivými a odvážnými eseji , cestopisy a filmy o hudbě . Byl úspěšným autorem i po roce 1989, podílel se zejména na sériích GEN, GENUS, OKO nebo Jak se žije. Roku 1998 se rozhodl vědomě ukončit fillmovou kariéru bilančním snímkem Láska, kterou opouštím. Je autorem několika knih a držitelem mnoha filmových cen. O jeho přínosu pro český film se hovoří jako o Špátově dokumentaristické škole, svým humanistickým i řemeslně dokonalým pojetím filmu ovlivnil celé generace svých studentů Pedagogicky působil na FAMU, od 15. května 2002 jako profesor pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – dokumentární tvorba. Jeho manželka Olga Sommerová i dcera Olga Špátová jsou rovněž autorkami dokumentárních filmů.
Více od autora
Jan Soukup (2)
Narozen 6. 12. 1946 v Plzni. Ing. arch., autorizovaný architekt zabývá se obnovou a rekonstrukcemi památek.
Více od autora
Jan Soukup (1)
Narozen 15.2.1867 v Praze, zemřel 23.7.1933 v Rakovníku. Středoškolský profesor, folklorista, práce v oboru dějepisu, vlastivědy a náboženského folklóru.
Více od autora
Jan Sobieski (3)
Jan III. Sobieski, Turky zvaný Lev z Lechistánu, byl velký korunní hejtman a vrchní velitel vojsk Republiky obou národů a polský král . Je považován za posledního z velkých polských králů a jednoho z největších turkobijců. V roce 1683 přitáhl v čele spojených polsko-litevsko-německo-rakouských jednotek na pomoc Turky obležené Vídni a v bitvě u Vídně rozdrtil podstatně silnější turecká vojska vedená pašou Karou Mustafou, čímž zastavil turecký postup do nitra Evropy. Ve vnitrostátní politice však, podobně jako jeho předchůdci, uspět nedokázal – jeho snahy upevnit královskou moc a prosadit nástupnictví pro svého syna zcela selhaly.
Více od autora
Jan Slavotínek (2)
Narozen 10.1.1951 v Ostravě. Filolog, editor, regionální publicista.
Více od autora
Jan Škvára (1)
Narozen 12.8.1933 ve Dvoře Králové nad Labem. Výtvarný teoretik, kritik a historik, práce z oboru, katalogy k výstavám.
Více od autora
Jan Skramoušský (3)
Narozen 1963. Publicista, autor se zabývá zbraněmi, dějinami střelných zbraní a jejich výroby v ČR.
Více od autora
Jan Šimsa (2)
Narozen 14.12.1865 ve Vahlovicích u Blatné, zemřel 18.12.1945 v Praze. MUDr., psychiatr, práce z oboru.
Více od autora
Ján Šimonovič (3)
Slovenský básník, esejista, redaktor a překladatel ze španělštiny, ruštiny a francouzštiny.
Více od autora
Jan Simon (2)
Jan Simon je český klavírista, statutární sólista Českého rozhlasu a správní ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze . Po studiích na HAMU se stal laureátem celé řady přestižních uměleckých soutěží, od roku 2001 působí také ve funkci správního ředitele SOČR. Pravidelně vystupuje nejen se svým mateřským orchestrem SOČR, ale hostuje u mnoha předních evropských symfonických orchestrů. Pochází z umělecké rodiny, jeho otec byl hudební skladatel, klavírista a dirigent Ladislav Simon a matka režisérka Svatava Simonová.
Více od autora
Jan Sedlák (2)
Narozen 29.12.1951. Architekt a urbanista, publikace v oboru stavebnictví, umění, architektury, kulturního dědictví, právní vědy, územního plánování a metodiky ochrany památek v centru Prahy.
Více od autora
Jan Šedivý (3)
Narozen 17. 3. 1953 v Praze. Elektroinženýr, vynálezce, manažer, počítačový vědec a vysokoškolský pedagog Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Dříve působil v různých zahraničních společnostech a firmách . Zaměřen na oblast internetových technologií, aplikační software, cloud computing, big data aj. Publikace a patenty v oboru.
Více od autora
Jan Šeba (3)
Jan Šeba byl československý legionář, diplomat a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. V roce 1909 úspěšně ukončil studium pojistné matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Potom pracoval u banky Slávie v Praze. Po vypuknutí 1. světové války sloužil krátký čas v rakousko-uherské armádě, dne 28. 11. 1914 byl v Haliči zajat. Od roku 1916 se podílel na organizování československých legií v Rusku. Od 29. 12. 1917 se stal příslušníkem československých legií v Itálii, kde v hodnosti kapitána působil jako vojenský zmocněnec náčelníka československé mise v Itálii. Později působil v hodnosti podplukovníka jako vojenský zmocněnec při vyslanectví ČSR v Římě. Ve 20. letech 20. století působil jako vyslanec Československa v Itálii a v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Post musel opustit po nástupu diktatury krále Alexandra I. Karađorđeviće a vyhlášení Jugoslávie, protože mimo jiné neměl dobré vztahy s důstojnickou frakcí, která ve státě převzala moc. Pak se angažoval v domácí politice a stal se generálním tajemníkem národních socialistů. K této funkci mu dopomohla přímluva Edvarda Beneše, mezi jehož stoupence patřil. Působil pak jako Benešův důvěrník v této straně. Na postu generálního tajemníka byl potvrzen v dubnu 1931, ale krátce nato byl z vedení strany vytlačen na nátlak křídla okolo Emila Frankeho. Během 30. let zastával další diplomatické posty. Od září 1932 do března 1937 byl vyslancem v Rumunsku a od září 1937 do března 1939 byl velvyslancem v Číně. V parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Na mandát rezignoval roku 1932 a jeho poslanecký post zaujal Jaroslav Hynek. Povoláním byl podle údajů z roku 1930 vyslancem a zplnomocněným ministrem ČSR v Bělehradě. Umřel v Plzni, pochován je v Ledči nad Sázavou....
Více od autora
Jan Schneider (2)
Narozen 1959. Literární vědec, práce z oboru českého jazyka a literatury.
Více od autora
Ján Sapák (2)
Jan Sapák je architekt, teoretik architektury, publicista, vysokoškolský učitel. Sapák studoval v letech 1978–1981 Fakultu architektury VUT u prof. Aloise Nového). V letech 1981–1984 studoval na Akademii výtvarných umění u Jiřího Kotalíka V letech 1984–1988 pracoval v libereckém projektovém ústavu , atelieru 02, který byl totožný s dřívějším atelierem SIAL, kde byl asistentem Miroslava Masáka, a pracoval v týmu na rekonstrukci pražského Veletržního paláce. V roce 1988 spoluzaložil neformální sdružení architektů Obecní dům, spolu s M. Masákem, P. Pelčákem, I. Vavříkem, Z. Jiranem a M. Němcem. V letech 2006–2011 byl členem představenstva České komory architektů v Praze a také jejím prvním místopředsedou. V období po sametové revoluci moderoval a předsedal prvnímu zakládajícímu shromáždění Obce architektů v Průmyslovém paláci na pražském výstavišti. Od roku 1994 působil také jako externí pedagog Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Od roku 2005 pracoval jako předseda pracovní skupiny pro památky a později jako člen pracovní skupiny pro architektonické soutěže až do roku 2012. Větší část profesního života je publicisticky činný ve vlasti i v zahraničí. Publikoval větší množství článků a několik knih jako autor i spoluautor.
Více od autora
Jan Samec (1)
Jan Samec byl český pedagog a všestranný výtvarník – především malíř, ale i úspěšný kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik a scénograf. Narodil se ve Strakonicích 14. května roku 1917 ještě do poměrů rakousko-uherských, své vzdělání získal již v prvorepublikových školách. V letech 1936–1939 studoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství při ČVUT v Praze v ateliérech profesorů Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy, Karla Pokorného . Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval jako telegrafní dělník pro Ministerstvo spojů. V roce 1940 absolvoval kurzy reklamního návrhářství na Rotterově reklamní škole v Praze. Od podzimu 1940 do roku 1941 byl studentem Školy umění ve Zlíně. V letech 1944–1945 pracoval v totálním nasazení ve strakonické keramické velkovýrobě keramického nádobí . V roce 1945 se vrátil do Prahy k přerušenému vysokoškolskému studiu na Českém vysokém učení technickém, které roku 1946 absolvováním první a druhé státní zkoušky završil. Poté pracoval v Praze jako učitel výtvarné výchovy na Experimentálním gymnáziu v Libni, to však bylo brzy jako buržoazní nežádoucí zrušeno. V roce 1947 po krátké známosti s herečkou Jiřinou Štěpničkovou uzavřel sňatek a z tohoto vztahu se narodil pozdější herec Jiří Štěpnička. Po ukončení studií dostal umístěnku do pohraničí. Rozhodl se pro Karlovy Vary, kam se v roce 1948 natrvalo přestěhoval. Vyučoval zde na místním gymnáziu výtvarnou výchovu a později i kreslení a malbu na porcelán na Střední průmyslové škole keramické. V roce 1963 zde vyučoval též kresbu na Pedagogickém institutu a v roce 1968 externě na místním gymnáziu. Zemřel 9. srpna 1988 v Karlových Varech. Jan Samec byl všestranný výtvarník. Po skončení studia se od roku 1947 zabýval tvorbou užité keramiky a grafiky a jako ilustrátor spolupracoval s tiskem a nakladatelstvím Orbis Praha. V letech 1956–1960...
Více od autora
Jan Rybář (2)
Narozena 4. 9. 1903 v Praze., zemřela 26. 6. 1987. PhDr., překladatelka z němčiny.
Více od autora
Ján Rozner (3)
Literárny, divadelný a filmový kritik, publicista Ján Rozner . V rokoch normalizácie nesmel publikovať, v roku 1977 sa vysťahoval do Nemecka, kde aj zomrel. Slovenskej čitateľskej verejnosti sa predstavil ako úspešný beletrista románom Sedem dní do pohrebu, knihou, v ktorej spracoval dramatické okolnosti pohrebu svojej manželky Zory Jesenskej.
Více od autora
Jan Roubal (2)
MUDr. Jan Roubal je lektorem, supervizorem a praktikujícím psychoterapeutem v gestalt terapii, přednáší rovněž na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jako psychoterapeut pracuji více než 20 let a již více než 15 let psychoterapii také učím a superviduji. Stále mne to těší a rád se také od svých klientů i studentů učím. Gestalt terapie je mým mateřským psychoterapeutickým jazykem. Základní výcvik v gestalt terapii u zahraničních lektorů z Norska a Belgie mi umožnil hlavně poznávat sám sebe a také objevovat vlastní tvořivost. Praktické zkušenosti jsem sbíral jako psychiatr a psychoterapeut při práci s klienty v rámci denního stacionáře, psychiatrické nemocnice a soukromé praxe. Teoretické vzdělání v gestalt terapii jsem si doplňoval v navazujícím postgraduálním výcviku, supervizním výcviku, mezinárodním kurzu o gestalt pojetí psychopatologie a také při psaní českých i zahraničních článků a knižních kapitol. Inspirativními učiteli pro mne byli zvláště Daan van Baalen a Ken Evans. Hodně jsem se také naučil od Gianniho Francessetiho při naší spolupráci na editování knihy o uplatnění gestalt přístupu v klinické praxi . Velmi podnětná je pro mne spolupráci se zahraničními kolegy v Evropské asociaci pro gestalt terapii , kde pracuji v etické a kompetenční komisi a předsedám výzkumné komisi. Snažím se podporovat výzkum v gestalt terapii, editoval jsem knihu Towards a Research Tradition in Gestalt Therapy, 2016. Důležitá je pro mne také otevřenost jiným přístupům. Absolvoval jsem výcvik v Pesso terapii a v integrativní supervizi , se Z. Vybíralem editoval přehledovou knihu Současná psychoterapie , založil jsem výcvik Integrace v psychoterapii, na katedře psychologie FSS MU v Brně učím budoucí psychology a psychoterapeuty a jsem členem Centra pro výzkum psychoterapie. Spolupráce s kolegy z jiných psychoterape...
Více od autora
Jan Roth (3)
Jan Roth byl český kameraman, otec fotografů Alana Pajera a Otty Pajera, dědeček političek Kateřiny Jacques a Moniky McDonagh Pajerové. K filmu se dostal v roce 1923, nejdříve pracoval jako pomocník režiséra Karla Antona, později pracoval jako vrchní osvětlovač a technický šéf u Karla Lamače. K funkci kameramana se propracoval během pobytu v zahraničí, do Česka se vrátil v roce 1934. Ve filmech To neznáte Hadimršku a Lásky Kateřiny Strnadové si rovněž zahrál, na filmu Slepice a kostelník spolupracoval jako pomocný režisér. Jako kameraman proslul mj. tím, že dokázal využít světelné členění prostoru a šerosvit k dramatickému účinku.
Více od autora
Jan Roskovec (1)
Narozen 25. 2. 1966 v Praze. Th.D., teolog a evangelický farář, ředitel Centra biblických studií. Práce z oboru.
Více od autora
Jan Rataj (3)
Jan Rataj byl rakouský a český zemědělec a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jeden ze zakladatelů České agrární strany. Absolvoval nižší reálku v Písku, vyšší reálku absolvoval roku 1874 v Linci . Profesně potom působil jako rolník v rodné Vráži. V letech 1880–1883 byl starostou této obce . Byl předsedou hospodářského spolku v Písku. Koncem století se uvádí jako člen okresní školní rady a člen okresního zastupitelstva v Písku . Zasedal v kuratoriu lesnického učiliště v Písku. Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v kurii venkovských obcí do Českého zemského sněmu. Politicky patřil tehdy k mladočeské straně. Roku 1889 ovšem založil spolu s Alfonsem Ferdinandem Šťastným a s rolníkem Junem Selskou jednotu, později Sdružení českých zemědělců, které se ještě před koncem století vyvinulo v samostatnou Českou agrární stranu. Mandát v zemském sněmu obhájil ve volbách v roce 1895 a uvádí se již jako agrárník. Za ně zde byl opětovně zvolen i ve volbách v roce 1901. Zasedal v české sekci zemské zemědělské rady a byl i členem zemské železniční rady. Zasedal i v Říšské radě , kam usedl 20. října 1898 místo Jana Vašatého za kurii venkovských obcí, obvod Písek, Strakonice atd. Mandát obhájil za stejný obvod i ve volbách roku 1901. Zvolen byl rovněž ve volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného, rovného volebního práva, kdy byl zvolen v obvodu Čechy 067. Zasedal pak v poslaneckém Klubu českých agrárníků. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1911. Na Říšské radě zastával od roku 1901 funkci historicky prvního předsedy samostatného poslaneckého Klubu ...
Více od autora
Jan Ptáček (1)
Od roku 1990 provozuje soukromou autodopravu a od nepaměti pěstuje orchideje a jiné tropické rostliny. Za svůj život procestoval pořádný kus světa. Na svých cestách se zaměřuje především na studium flóry a fauny v přirozeném prostředí.
Více od autora