Výpis všech autorů

Luděk Štěpán

Luděk Štěpán byl autor řady odborných a populárně naučných publikací především s tematikou lidového stavitelství a technických objektů, zakladatel české molinologie a muzea v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina, propagátor významu a hodnot lidového stavitelství a neindustriálních technických objektů. Luděk Štěpán se narodil 19. srpna 1932 v Nasavrkách. Společně s rodiči již od dětství poznával malebné kouty Chrudimska a Hlinecka. Přestože profesně inklinoval k technickým oborům, jeho koníčkem byla příroda a historie. Vystudoval Vyšší vodotechnickou školu ve Vysokém Mýtě a začal se věnovat stavbě mostů a silnic. Toto povolání spojené s neustálým pohybem po regionu mu dávalo možnost poznávat jednotlivá sídla i krajinu a začít objevovat zajímavé doklady lidového stavitelství. Velkou část svého volného času trávil Luděk Štěpán putováním s fotoaparátem po celém Chrudimsku. Svou zálibu začal od počátku 60. let provozovat coby dobrovolný pracovník státní památkové péče, od roku 1968 působil vedle svého zaměstnání jako okresní konzervátor památkové péče. Do roku 1992 byl vedoucím Souboru lidových staveb Vysočina. Luděk Štěpán společně s Františkem Horáčkem, také nadšeným ochráncem památek a přírody, prováděl od roku 1960 průzkum mlýnů a dalších vodou poháněných zařízení na Chrudimsku, Luděk Štěpán v terénu, František Horáček v archivech. V době jeho průzkumu se mlynáři těžce vyrovnávali se zestátněním a cítili se na okraji společnosti. I díky tomu byli velmi vstřícní a rádi mu poskytovali cenné informace, neboť byli vděčni za to, že se o jejich řemeslo ještě někdo zajímá. O činnosti Luďka Štěpána se dozvěděli pracovníci komise pro historii mlynářství Národního zemědělského muzea, nabídli mu členství a přizvali jej ke spolupráci. Tehdy zjistil, že kromě členů komise o mlýny moc lidí zájem nejeví, a to ani památkáři. Právě v té době se nezdařil pokus o záchranu Petrova mlýna v Lánech u Kameniček, ani archaického...

Lucie Stošková

Narozena 1980 ve Frýdku-Místku. Učitelka českého jazyka a dějepisu na základní škole, autorka románu pro mládež.

Luboslav Stárka

Narozen 19. 11. 1930 v Banské Bystrici , zemřel 17. 9. 2022. Prof., MUDr., RNDr., DrSc., biochemik, endokrinolog.

Lola Stein

Lola Stein byla německá spisovatelka . Lola Stein se narodila do židovské rodiny. V roce 1906 zahájila studium na Berlin Friedrich-Wilhelms-Universität. Po sňatku v roce 1910 byla veřejně činná až do poloviny třicátých let ,napsala velké množství zábavných ženských románů , které často začínaly jako romány v novinách vydávaných v německy mluvících zemích. 1939 emigrovala do se svou sestrou do Británie . Jako jediné z jejich děl vydaných v anglickém jazyce se tam v roce 1946, z německého rukopisu překladu románu, "Lidé jako ty a já", ve kterém autorka popsala své zkušenosti v Třetí říši. Po druhé světové válce již Lola Stein neopakovala svůj dřívější úspěch, většina jejích děl se objevila jen ve formě knižních románů .

Laděna Štíbrová

Autorka publikací o ručních pracích.

Květoslava Styblíková

Autorka kuchařských knih.

Kathleen Stadford

Kateřina Šťastná

Narozena 1979 v Praze. Novinářka, redaktorka a publicistka, populárně- psychologické a výchovně-vzdělávací příručky, též překladatelka z němčiny a angličtiny.

Karel Štěpánský

Narozen v květnu 1910 v Rtyni. Kynolog, práce z oboru.

Karel Steigerwald

Karel Steigerwald je český dramatik, scenárista a novinář. Karel Steigerwald se narodil v roce 1945 ve Vacíkově na Příbramsku. Pochází z rodiny, jejíž předkové byli po dvě století lesníky, v této tradici pokračoval i jeho otec. Po maturitě na střední škole v Semilech se přihlásil na elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, v průběhu studia však zjistil, že nechce být inženýrem „zaměstnaným od šesti do dvou v Tesle“. V říjnu 1967 proto začal studovat dramaturgii na FAMU. Během vysokoškolských studií přispíval do časopisů Student, Mladý svět, Literární listy a Listy. Od roku 1973 byl scenáristou a dramaturgem Filmového studia Barrandov, odkud však v roce 1979 musel z politických důvodů odejít, ač napsal protiemigrantskou rozhlasovou hru Slabé odpolední slunce , podílel se na populárním seriálu Jak se máte, Vondrovi? a údajně podepsal i tzv. Antichartu. Po odchodu z Barrandova byl téměř po deset let ve svobodném povolání. Krátce pracoval jako dramaturg hraných pořadů v Krátkém filmu. Mimo jiné spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, kde režisér Ivan Rajmont nastudoval v prvním uvedení dvě jeho hry . Od roku 1989 působil v činohře Divadla Na zábradlí jako autor, dramaturg a v letech 1991–1993 jako šéf činohry. Byl členem SSM. Roku 1994 se stal volným spisovatelem, zároveň působí jako novinář nejdříve byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách od roku 1998 publikuje v deníku MF Dnes. Jiří Paroubek několikrát zpochybil jeho novinářskou nestrannost. Vytýkal mu příliš přátelské články vůči ODS a příliš kritické články vůči ČSSD a jeho osobě.Ve svém projevu po volbách do poslanecké sněmovny 8. 6. 2006 ho Jiří Paroubek spolu s dvěma dalšími novináři obvinil, že pracuje „v žoldu ODS“. Za toto obvinění se Jiří Paroubek o den později omluvil....

Karel Stehlík

Karel Stehlík byl český malíř. Nejprve se malířství učil u milevského malíře Oldřicha Pejši, poté v letech 1945–1948 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u v ateliéru krajinářské malby Otakara Nejedlého. Významné je jeho krajinářské dílo, v kterém na mnoha akvarelech, olejomalbách a kresbách zachytil proměny jižních Čech . Ve svém rodném kraji také vyučoval na školách výtvarnou výchovu. Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků a SVU Mánes. Za angažovanou tvorbu spojenou se členstvím v aparátu KSČ a za působení v předsednictvu SČVU mu byl udělen titul zasloužilý umělec , národní cena ČSR a národní umělec . Milevské muzeum vydalo v roce 2013 knihu jeho vzpomínek s názvem Tady jsem doma. Jeho vzdáleným příbuzným byl spisovatel Ladislav Stehlík. Akademickým malířem-krajinářem byl rovněž jeho starší bratr Jindřich . Malířem, grafikem a keramikem, byl jeho syn Ctirad Stehlík .

Julius Strnad

Narozen 12.4.1910 v Praze, zemřel 9.12.1964 v Brně. Ing. dr., profesor slaboproudé elektrotechniky, práce z oboru.

Joseph E Stiglitz

Americký ekonom, profesor Columbijské univerzity. Je nositelem Medaile Johna Batese Clarka a Nobelovy ceny za ekonomii . Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí a liberálních ekonomů . Ekonomům a politikům v České republice a ostatních tranzitivních ekonomikách je znám jako kritik "šokové terapie" transformace ekonomiky a metody kupónové privatizace. V roce 2000 zakládá při Columbijské univerzitě Iniciativu pro politický dialog , think tank zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje. Stiglitz bývá nejčastěji řazen k ekonomické škole tzv. "nových keynesiánců," navazujících na ekonomickou teorii a závěry J. M. Keynese, prosazujícího státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fiskálních stimulů. Cílené státní zásahy do ekonomiky podle Stiglitze přinášejí v řadě oblastí efektivnější výsledky, než jakých by bylo dosaženo samovolným působením neregulovaných tržních mechanismů . Často pracuje s teorií existence tzv. asymetrických informací, příčiny nezaměstnanosti dle něj tkví v problematice tzv. efektivních mezd, což, spolu s Carlem Saphirem, osvětluje v tzv. Saphirově-Stiglitzově modelu.

Josef Strauss

Narozen 20.2.1963, pochází ze Slovenska. Spisovatel.

Jiří Štych

Narozen 31.7.1928 v Olšanech u Slaného. Redaktor, prozaik, dramatik.

Jiří Štuchal

Jiří Štuchal byl kabaretní a cirkusový herec, estrádní konferenciér, spisovatel, lidový bavič a dlouholetý rozhlasový moderátor a redaktor. Muž, jenž byl autorem mnoha set anekdot, humorných scének a skečů, vypravěč historek ze života, moderátor silvestrovských pořadů. Byl to člověk, jenž byl považován za jednoho z posluchačsky nejoblíbenějších rozhlasových autorů a moderátorů. Velice populární byl jeho pravidelný rozhlasový pořad Šťastnou cestu. Velmi rád také vystupoval jakožto cirkusový klaun. Jednalo se o muže, jenž výrazně vynikal ve všem, co dělal, člověka obdařeného nejen mimořádnou pílí a velkou dávkou pracovitosti, ale i notnou dávkou osobního šarmu a charismatu.

Jiří Strádal

Narozen 1956. Autor prací z oblasti profesní orientace a volby povolání.

Jaroslava Stejskalová

Autorka publikací z oblasti cukrářské výroby.

Jaroslav V Strniště

Narozen 17. 4. 1917 v Dašicích , zemřel 2. 5. 2004 v Praze. Bankovní úředník, redaktor a prozaik.

Jaroslav Strnad

Narozen 3. 8. 1918 ve Vysokém Mýtě, zemřel 10. 11. 2000 v Obstaldemu . Básník, prozaik, dramatik, překladatel z angličtiny a němčiny, literární publicista a recenzent, jazykový korektor, emigrant po 1950.

Jaroslav Štika

Jaroslav Štika byl valašský národopisec, sběratel lidové kultury a dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Narodil se 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm v rodině melioračního zemědělského mistra. Po maturitě v roce 1950 na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1951–1955 absolvoval vysokoškolská studia etnografie a historie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně u univerzitního profesora Antonína Václavíka. V roce 1955 krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 1956–1971 byl zaměstnán jako vědecký pracovník Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde v roce 1962 obhájil u univerzitního profesora Josefa Macůrka kandidátskou práci Karpatské salašnictví na východní Moravě. Roku 1972 se ve funkci ředitele vrátil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pod jeho vedením se pokračovalo v další výstavbě a rozšiřování muzea, došlo k rozšíření Valašské dědiny a vybudování nového areálu – Mlýnské doliny. V duchu zakladatelů muzea bratří Jaroňků rozvíjel koncepci tzv. živého muzea. Programovou skladbu muzea obohatil o množství nových národopisných a folklorních pořadů. V roce 1972 založil a dlouhá léta vedl vedl pěvecký sbor Polajka. Jako ředitel Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti otevřel Rožnovské muzeum nejen souborům z blízkého zahraničí, ale po roce 1989 i krajanským spolkům. Ve funkci ředitele muzea zůstal až do doby svého odchodu do důchodu na jaře 1999. Působil též jako předseda Valašského muzejního a národopisného spolku, angažoval se rovněž v mezinárodních organizacích. V letech 1984–1990 vykonával funkci viceprezidenta Svazu evropských muzeí v přírodě, působil jako prezident sekce České republiky v rámci Mezinárodní organizace pro lidové umění či jako předseda s...

Jaromír Staněk

Činný kolem roku 1930 jako redaktor Románové knihovny Lucerny. Též autor zde publikovaných nenáročných sci-fi a špionážních románů.

Jarka Stibralová

Literatura pro mládež.

Jana Strýčková

Televizní a rozhlasová publicistka, scenáristka, dramaturgyně, práce o zdravé stravě, televizní pořad o bydlení.

Jana Stejskalová

Odpovědná redaktorka učebnice ruštiny a pracovnice nakladatelství Klett.

Jan Šťovíček

Jan Šťovíček, mezi přáteli známý jako Šťovík, vystupující ve svých knihách pod označením Sorrel, žije v Praze, ale k zastižení je převážně na cestách mezi Krkonošemi, Českým rájem a Alpami. Ačkoli zastává všeobecný světonázor, že „veškerý optimismus je pouhý nedostatek informací“, působí na své okolí spíše stimulativně, což někdy hraničí až s patologickou hyperaktivitou. K jeho nejoblíbenějším činnostem patří lyžování, snowboarding, rafting a nejen divoká voda obecně na všech známých typech plavidla od kajaku po trajekty, lezení po skalách a po horách, orientační a jiné běhy, zkrátka univerzální typ, co dělá všechno a neumí nic. Uvedené outdoorové aktivity pak za mrzký peníz provádí i jako sportovní instruktor a průvodce pro cestovní kanceláře, zejména rafting a VHT. Protože život ale není jen zábava, předvádí dílčí pokusy o seriózní práci jako saniťák, či chcete-li zdravotnický záchranář u rychlé záchranné služby středočeského kraje. Mimo psaní, průvodcování, zachraňování a instruktorské činnosti pochopitelně i fotografuje. Fotografie prezentuje formou přednášek a promítání, řidčeji výstavami. Jako kytarista a textař působí v hudebním formaci Appaloosa.

Jan Stoklasa

Narozen 18.8.1938 v Praze, zemřel 9.9. 2004. RNDr., biolog, vedoucí katedry didaktiky biologie, práce z oboru.

J. I. M Stewart

Anglický autor detektivních románů a novel, profesor anglického jazyka a literatury, literární kritik, publikoval pod pseudonymem i vlastním jménem.

Ivo Stehlík

Narozen 1. 4. 1963. Ing., dřevorubec a řezbář, autor pohádek, prozaik a nakladatel. Působil též jako komunální politik.

Irena Štěpánová

Vystudovala etnografii a sociologii, působí na ústavu etnogarfie FF UK. Posledních deset let obrací svou pozornost stále výrazněji k dějinám etnografie. Podílela se na vzniku publikace o Národopisné výstavě českoslovanské, nazvané Mýtus českého národa. Je spoluautorkou monografie o ženách Náprstkovy rodiny. Zajímají ji osobnosti, které svou prací, úsilím, vztahy, zálibami a sympatiemi ovlivňovaly dějiny české a v širších souvislostech i evropské etnografie. Její studie o Boženě Němcové, Teréze Novákové, příspěvky o ženských spolcích, vzdělávání a kulturních aktivitách jsou vnímány jako kulturně historické práce a zároveň i jako příspěvky z oboru dějin rodu, gender studies.

Henry Wickham Steed

Henry Wickham Steed , britský novinář a historik, který se znal např. i s Masarykem, Benešem či s Romanem Dmowskim. V letech 1919 až 1922 byl redaktorem The Times. Byl zastáncem teze likvidace Rakouska-Uherska, on a jeho oddělení propagandy teprve zpopularizovali ve Velké Británii slovanské osvobozovací hnutí a podporovali právo národů Rakousko-Uherska na sebeurčení. V meziválečném období varoval Steed před Hitlerovými ambicemi a 2. světovou válkou.

Helle Stangerup

Dánská vystudovaná právnička,žije v Kodani,prozaička,napsala zhruba desítku románů

Helena Štáchová

Narozena 18. 11. 1944, zemřela 22. 3. 2017. Mgr., herečka, loutkoherečka, zpěvačka, scenáristka, režisérka, dabérka a od roku 1996 ředitelka loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka.

Helena Stachová

Scenáristka, režisérka a loutkoherečka Helena Štáchová se narodila 18. listopadu 1944 v Praze. Již v mládí se začala zajímat o divadlo a herectví. Po maturitě nastoupila do Divadla Spejbla a Hurvínka jako elévka. O rok později začala studovat DAMU. Po absolvování fakulty se v roce 1966 stala členkou divadla. V roce 1967 převzala od Boženy Welekové interpretaci jedné z hlavních postav divadla - Máničky, která vznikla již v roce 1930. Ve spolupráci s M. Kirschnerem začala i s cizojazyčnými texty . V roce 1971 dostává na starost paní Kateřinu Hovorkovou čili Mániččinu bábinku, která je další hlavní postavou divadla a byla vytvořena M. Kirschnerem. Kromě divadla působí i v rozhlase, dabingu, televizi . Je i autorkou mnoha scénářů a divadelních her pro rozhlas, divadlo a televizi, velmi často své hry také režíruje. Její manžel byl Miloš Kirschnera. Po jeho smrti byla jmenována do funkce ředitelky Divadla Spejbla a Hurvínka. Helena Štáchová má dvě děti. V současné době má za přítele Zdeněka Zbořila.

Harry Stein

Spisovatel.

Gertrude Stein

Gertrude Steinová byla významná americká avantgardní spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka židovského původu, od roku 1903 usazená v Paříži. Je známá svým literárním experimentováním, hodně pracovala s rýmem, rytmem a asociacemi zvuku. Proslula také svým společenským salonem, v němž se v meziválečném období scházeli přední umělci a literáti. Gertrude Steinová se narodila v Allegheny v Pensylvánii jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských Židů . Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev Harvardu. Na radu filozofa Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se roku 1897 zapsala ke studiu psychologie a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu Q. E. D. , který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první tře...

Gene Stratton-Porter

Gene Stratton-Porter , narozena jako Geneva Grace Stratton, byla americká autorka, brzy přírodovědkyně, fotografka přírody. Svého postavení a příjmů užila jako dobře známý autor k podpoře zachování a Limberlostské bažiny a dalších mokřadů ve státě Indiana. Napsala několik nejprodávanějších románů a dobře přijímané sloupce v národních časopisech, jako je například McCall's. Její díla byla přeložena do několika jazyků, včetně Braillova písma a Stratton-Porter byl odhalování, že mela 50 milionů čtenářů po celém světě. Její román, Dívka z Limberlost , byl čtyřikrát zfilmován.

Gabriela Stein

Autorka romantické prózy.

Fred Stolský

Metoděj Havlíček byl válečný invalida, úředník, redaktor a spisovatel. Používal řadu pseudonymů. Přesto že byl doktory uznán jako nemocný a nezpůsobilý pro vojenskou službu, byl v roce 1915 odveden a zúčastnil se bojů v 1.světové válce. Byl roku 1916 v Itálii raněn a roku 1918 byl propuštěn do civilu jako válečný invalida. Po vzniku Československa se stal funkcionářem Družiny československých válečných poškozenců. Od roku 1919 byl zaměstnán jako úředník Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně. Stal se také tajemníkem sdružených organizací invalidů na Těšínsku a předsedou dozorčí rady Záložního a obchodního družstva válečných poškozenců. Na Ostravsku působil jako vydavatel a redaktor regionálních časopisů, např.v letech 1924-1929 Karvinské listy, Moravskoslezský týdeník, Náš cíl, Moravskoslezské noviny, Moravskoslezské slovo. Často zde obhajoval zájmy válečných invalidů. Podepisoval se někdy jako Metoděj Havlíček–Tišnovský a používal pseudonymy Fred Stolský a Adolf Reclík. V řadě jeho prací se objevuje prvek invalidů a lidí trpících, prezentuje fantastické představy budoucnosti lidstva.

František Stehlík

Narozen 18.11.1888 ve Slaném. Divadelní a vlastivědný pracovník, nakladatel, vydavatel almanachů a kalendářů a Historického průvodce Prahou.

František Stehlík

František Stehlík byl český fotbalista, obránce, reprezentant Československa. Za československou reprezentaci odehrál 13. června 1926 své jediné utkání a to se Švédskem, které skončilo remízou 2:2. Gól v reprezentaci nedal. V československé lize hrál za Viktorii Žižkov, ČAFC Vinohrady a SK Čechie Karlín. Nastoupil v 62 ligových utkáních a dal 1 gól. Ve Středoevropském poháru nastoupil v 5 utkáních.

František Šťastný

Narozen 12.11.1927 v Kochánkách , zemřel 8.4.2000. Motocyklový závodník, autor memoárů.

Ferdinand Stiebitz

Ferdinand Stiebitz byl český klasický filolog, překladatel z řečtiny a latiny. Narodil se 7. července 1894 ve Velvarech. V letech 1905–1913 studoval na gymnáziu v Praze XII, poté se věnoval klasické filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Po ukončení studií vyučoval na gymnáziích v Praze , v Košicích a v Brně . V roce 1928 byl na studijním pobytu na univerzitě v Berlíně. R. 1922 získal titul PhDr., r. 1931 se habilitoval, r. 1936 se stal mimořádným a o rok později řádným profesorem v oboru klasické filologie. V letech 1947–1948 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel 10. října 1961. Byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.

Eva Střihavková

Narozena 1990. Redaktorka a editorka v televizi, v rozhlase, v časopisech a reklamních agenturách, novinářka, scenáristka internetových pořadů. Autorka románu pro ženy, divadelní herečka, dcera rockového hudebníka Kamila Střihavky.

Diane Stein

Dianne se narodila v Pittsburghu- Pennsylvania, v roce 1948 Má bakalářský titul v oblasti vzdělávání a anglického jazyka Literatura z Duquesne University a Master of Arts v anglické literatury na Universitě v Pittsburghu . Studovala léčení a psychickou práci více než 20 let. Její první kniha byla průkopnická Kwan Yin Kniha proměn , která byla rovněž zveřejněna jako Žena je I-ťing. Je bohyně talismanů korálkových šperků všech přírodních kamenů- ráda je nosí a prodává na svém vébu- snad je i vyrábí. Diane žije se svými psy a zahradou na Floridě, tak tiše, jak je to možné a zcela soukromě. Diane Stein je autorem 25 knih - zatím - na téma spirituality žen a bohyně Wicca, psychické techniky, metafyzika, léčení a Reiki, přírodní léky pro lidi i zvířata, krystaly a drahé kameny a karmické uvolnění. Je autorem celosvětového bestselleru Essential Reiki, a knih o základech energetických náhodných setkání z řady Karma: My jsme andělé, Základy vyrovnávání oběhu energie, Spoléhání se na světlo, Základy energetické rovnováhy I-III Má tři knihy o péči o psy a kočky: Přírodní prostředky pro psy a kočky - celostní péče

Delia Steinberg Guzmán

Delia Steinberg Guzmán je argentinská filosofka, spisovatelka a klavíristka. Od roku 1991 je prezidentkou Mezinárodní organizace Nová Akropolis. Podporuje činnost této instituce v oblasti filozofie, kultury a dobrovolnictví ve více než padesáti státech na pěti kontinentech. Jako filozofka z přesvědčení a dle svých sklonů v čele Filozofické školy OINA rozpracovala programy praktické filozofie navržené jejím zakladatelem J. A. Livragou, zvlášť zaměřené na vnitřní rozvoj člověka a jeho závazky vůči společnosti. V tomto smyslu vypracovala příručky s pedagogickým zaměřením pro výuku a praktikování filozofie na klasický způsob, což je způsob, který tím, že je zbavený přehnaného teoretizování, naplňuje své tradiční poslání usměrňovat události v životě člověka. Její profesionální a pedagogické zkušenosti v oblasti hudby jí umožnily prohloubit vztah mezi uměním a filozofií a zahrnout hudbu do praktické filozofie jako cestu dosažení vnitřního života, harmonie a rozvoje potenciálů každé lidské bytosti. Zároveň nabízí svou pomoc při podpoře nových hudebních talentů prostřednictvím Mezinárodní klavírní soutěže, která nese její jméno a byla pořádána více než třicetkrát. Její zájem o léčivé účinky hudby ji přiblížil ke komplexní terapii, a proto spolupracuje s odbornými lékaři na plánování její metodiky zkoumání a aplikace. Narodila se v Buenos Aires v roce 1943. V roce 1974 se přestěhovala do Španělska a o rok později získala španělskou státní příslušnost. V dětství začala studovat hudbu a v sedmnácti letech získala titul profesorky klavíru a skladby na Státní hudební konzervatoři v Buenos Aires. Několik let se specializovala u argentinské pianistky Flory Nudelman, a později u ruského mistra Huberta Brandenburga. Složila státní zkoušky z filozofie na Univerzitě v Buenos Aires. Její zájem o kulturu a vzdělávání jako nástrojů osobního uskutečnění ji přivedl ke studiu dalších oborů, tak absolvovala specializační kursy archeologie, dějin ...

Daniela Štefková

Narozena 2. 6. 1971. Překladatelka a soudní tlumočnice z němčiny.

Dana Stehlíková

Narozena 5. 12. 1975 v Brně. Mgr., PhD., klasická filoložka a historička, vysokoškolská pedagožka, specializace na středověkou latinskou literaturu, publikace z oboru.

Colin Stuart

Britský autor publikací z oblasti vědy a astronomie, též nabízí přednášky pro školy a podnikatele.

Clair St.

Christine Stewart

Autorka publikací o bonsajích.

Charles Stross

Charles Stross je anglický spisovatel. Jeho práce sahají od science fiction přes horor až k fantasy. Stross bývá někdy považován za příslušníka nové generace britských sci-fi autorů, kteří se specializují na tzv. „hard“ − tedy technologickou science-fiction a space operu. Mezi jeho současníky patří Alastair Reynolds, Ken MacLeod a Liz Williams. Krom jiných kyberpunkových a postkyberpunkových autorů jsou jeho zdroji inspirace Vernor Vinge, Neal Stephenson, William Gibson a Bruce Sterling. Jak sám tvrdí, spisovatelem science-fiction se chtěl stát od svých šesti let. Svou kariéru začal v sedmdesátých a osmdesátých letech publikováním několika článků ke hrám na hrdiny v časopise White Dwarf. Jeho první publikovaná povídka „The Boys“ vyšla v časopisu Interzone v roce 1987. První román Singularity Sky vydalo nakladatelství Ace Books v roce 2003 a byl nominován na cenu Hugo. Sbírka povídek Toast: And Other Rusted Futures vyšla v roce 2002 a roku 2005 získal cenu Hugo za román The Concrete Jungle. Román Accelerando vyhrál v roce 2006 cenu Locus za najepší román, byl finalistou ceny Johna W. Campbella a byl v užším výběru na cenu Hugo v kategorii nejlepší román. Román Glasshouse získal cenu Prométheus v roce 2007 a byl finalistou pro cenu Hugo. Jeho nejnovější román Missile Gap získal cenu Locus za rok 2007 v kategorii nejlepší román. Kromě psaní science-fiction pracoval jako autor technických manuálů, novinář na volné noze, programátor a farmaceut. Vystudoval farmacii a informatiku. V srpnu 2004 byl představen animovaný film Rogue Farm natočený na motivy jeho stejnojmenné povídky z roku 2003. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Stross na slovenské Wikipedii.

Břetislav Štilec

Práce o automobilech.

Bohumil Straka

Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc. je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně , CSc. , po obhájení habilitační práce byl jmenován docentem v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb . Dlouhodobě působil jako pedagogicko-vědecký pracovník na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí FAST VUT v Brně. Je autorem a spoluautorem řady publikací v oboru ocelových a dřevěných konstrukcí. Je dlouholetým členem státní normalizační komise pro dřevěné konstrukce. V současné době externě vyučuje navrhování a realizaci dřevěných konstrukcí. Je autorem, respektive spoluautorem, řady realizovaných dřevěných konstrukcí a mostů. Nadále se věnuje vývoji nových konstrukčních typů a jejich skutečnému působení v reálných podmínkách.

Bohumil Stašek

Bohumil Stašek byl český římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové. Vystudoval gymnázium v Plzni a Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Již od svých studentských let a pak i průběhu života přispíval do nejrůznějších novin a časopisů – např. do Nového věku, revue Meditace či Časopisu katolického duchovenstva. Po kněžském svěcení, které přijal 18. července 1908, působil jako kaplan v Rokycanech až do roku 1912, kdy se stal na krátkou dobu kaplanem plzeňského arciděkanství a ještě téhož roku byl ustanoven vikaristou na pražském Vyšehradě. Krátce poté se stává jedním z předních představitelů katolického politického života v Čechách. Během první světové války se zasadil o sloučení dosavadních tří katolických stran v jedinou Spojenou stranu katolickou a 1. září 1918 se stal jejím ústředním tajemníkem. Téhož dne vydal provolání „Idea svatováclavská a boj o samostatnost českého národa“, jímž se český katolicismus přihlásil k myšlence samostatnosti Československa; v jeho duchu byly 28. září 1918 při svatováclavské pouti slouženy slavnostní bohoslužby za československou samostatnost. V roce 1934 založil nakladatelství Vyšehrad. Po vstupu Československé strany lidové do Strany národní jednoty se Stašek stal předsedou kulturní sekce. V září 1939 byl zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Dachau.

Bob Stewart

Profesor sportovního managementu a sportovní politiky, věnuje se pravidlům a vývoji amerického fotbalu. Působí v Austrálii.

Bernard Stonehouse

Byl populární badatel působící ve Scottově arktickém výzkumném ústavu v Cambridgi. Vzdělání získal mimo jiné na University College London. Se psím spřežením projel Antarktidu a napsal mnoho knih pro děti i pro dospělé.

Anabelle Stehl

Německá spisovatelka. Autorka románů pro mládež a blogu věnovaného knihám.

Aleš Štolovský

Alena Štraubová

Učitelka českého jazyka a literatury na střední škole, spisovatelka.