Výpis všech autorů

J Strítecký

Ivo Šteiner

Narozen 15.8.1940 v Londýně . Prof., MUDr., CSc., lékař, patolog, práce z oboru zejména patologie srdce a cév.

Ivan Steiger

Ivan Steiger je český karikaturista, ilustrátor, malíř, spisovatel a režisér, který od roku 1969 žije a působí v Německu. Založil také Muzeum hraček na Pražském Hradě a v Mnichově. Narodil se v Praze, kde vyrůstal v Petrské čtvrti. V knize Mýtus zvaný Stínadla barvitě vzpomíná, jak patřil k tzv. Petrákům, tj. klukům z okolí Petrského náměstí, s nimiž vedl velké klukovské války proti klukům z oblasti Na Františku. Tyto dva světy rozdělené po několik klukovských generací, inspirovaly kdysi spisovatele Jaroslava Foglara k sepsání jeho stínadelských románů o Vontech a klucích z Druhé strany. Od roku 1958 studoval na FAMU dramaturgii a scenáristiku a psal básně a povídky. Od roku 1961 začal pravidelně kreslit pro Literární noviny a jeho kresby se začaly objevovat i v zahraničních časopisech a novinách. Jeho kresba pařezu, z něhož vyrůstá malá květinka, se stala ve světě jedním ze symbolů okupace. Roku 1969 odešel do Mnichova, kreslil pro Süddeutsche Zeitung a od roku 1972 pravidelně pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde do roku 2011 uveřejnil 9000 kreseb. Jeho drobné a prosté kresby, které vybízejí k přemýšlení, se objevily v mnoha světových novinách, v Evropě i v USA. Steiger je kromě Süddeutsche Zeitung kreslířem Abendzeitung, Twen, a tuctu dalších západoevropských a amerických novin a časopisů. Dlouhodobě spolupracuje s Chicago Tribune Magazine, The Christian Science Monitor, Daily Mirror, Die Welt, Die Weltwoche, Los Angeles Herald Examiner. Jeho kresby se objevují i na prvních stránkách londýnských Times a pařížského Le Figaro. Dnes je Steiger především stálým karikaturistou deníků Frankfurter Allgemeine Zeitung a turínské La Stampa. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří soubor kreslených ilustrací k Bibli. Ilustroval knihy Oty Filipa, Karla Kryla a několik sbírek vtipů a anekdot. Sbírku anekdot o Radiu Jerevan také sám napsal. Jako autor i režisér realizoval 27 krátkých i hraných filmů a v posledních letech maluje také obrazy.[4...

Irena A Vladimír Strakovi

Hiltrud Strasser

Německá zvěrolékařka, publikace z oboru.

Henry de Vere Stacpoole

Henry Stacpoole de Vere se narodil v Kingstownu, Irsko. Pracoval přes čtyřicet let jako lodní lékař, velký znalec Tichomoří. Spisovatel, jeho najznámějším románem je romantická robinsonáda „The Blue Lagoon“ , která se dočkala několikerého zfilmování. Používal také pseudonym Tyler De Saix. Od roku 1920 až do sví smrti žil na britském ostrově Isle of Wight.

Harry Stein

Spisovatel.

H Štěpánková

Günther Sterba

Narozen 20.5. v severočeském Mostě, kde vystudoval gymnázium. Od roku 1943 do roku 1945 byl v armádě. V září 1944, po zranění a pobytu v nemocnici, začal jako válečný invalida distančně studovat lékařskou fakultu UK,kterou po válce dokončil v Jeně.V roce 1959 byl jmenován profesorem se samostatnou katedrou na Zoologickém ústavu Univerzity Karla Marxe v Lipsku.Brzy nato se stal ředitelem a vedoucím ústavu zabývajícího se problematikou buněčné biologie.Dlouho pracoval na neurokrinologickém výzkumu obratlovců.Na univerzitě v Lipsku zůstal až do svého odchodu do důchodu. Od svých 14 let byl nadšený akvarista se zaměřením na tetry a halančíky.Později vybudoval v Jeně i v Lipsku rozsáhlá zařízení umožňující chov a pozorování tropických rybek.Od roku 1954 začal publikovat knihy o akvaristice,které na rozdíl od ostatních šly nebývale do hloubky.Kromě knih publikoval množství vědeckých prací se zaměřením na endokrinologii,neurobiologii,morfologii a parazitologii. Je jeden z nejznámějších ichtyologů v bývalé NDR.Je zahraničním členem Královské švédské akademie věd,Německé akademie věd a má funkci vicepresidenta Federation of British Aquatic Societes . Od roku 1946 byl členem Výmarské SPD, odstopil v roce 1953 a od té doby nebyl členem žádné politické organizace.

Františka Stránecká

Františka Stránecká, vlastním jménem Františka Antonie Kajetána Kerschnerová byla moravská spisovatelka a sběratelka lidového umění. Františka Stránecká se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech, 2. září 1855, se v Netíně provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera a s ním procestovala Uhry a Slovácko. Od roku 1874 žili manželé v Brně. Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Stránecká je známá také jako sběratelka moravských pohádek a folklóru, byla nazývaná moravská Božena Němcová. Její dílo je důležitým pramenem pro poznání západomoravského folklóru 19. století, především obsahuje záznamy zvyků a obřadů celého roku. Tím významnou měrou přispěla k zachování zvyků, zejména vánočního období. Výbor z jejích pohádek vyšel naposledy v Brně roku 1992 pod titulem Moravské národní pohádky. Františka Stránecká zemřela ve věku 49 let 27. května 1888 v Brně.

František Stehlík

František Stehlík byl český fotbalista, obránce, reprezentant Československa. Za československou reprezentaci odehrál 13. června 1926 své jediné utkání a to se Švédskem, které skončilo remízou 2:2. Gól v reprezentaci nedal. V československé lize hrál za Viktorii Žižkov, ČAFC Vinohrady a SK Čechie Karlín. Nastoupil v 62 ligových utkáních a dal 1 gól. Ve Středoevropském poháru nastoupil v 5 utkáních.

Ferdinand Stiebitz

Ferdinand Stiebitz byl český klasický filolog, překladatel z řečtiny a latiny. Narodil se 7. července 1894 ve Velvarech. V letech 1905–1913 studoval na gymnáziu v Praze XII, poté se věnoval klasické filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Po ukončení studií vyučoval na gymnáziích v Praze , v Košicích a v Brně . V roce 1928 byl na studijním pobytu na univerzitě v Berlíně. R. 1922 získal titul PhDr., r. 1931 se habilitoval, r. 1936 se stal mimořádným a o rok později řádným profesorem v oboru klasické filologie. V letech 1947–1948 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel 10. října 1961. Byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.

Eva Střihavková

Narozena 1990. Redaktorka a editorka v televizi, v rozhlase, v časopisech a reklamních agenturách, novinářka, scenáristka internetových pořadů. Autorka románu pro ženy, divadelní herečka, dcera rockového hudebníka Kamila Střihavky.

Daniela Štefková

Narozena 2. 6. 1971. Překladatelka a soudní tlumočnice z němčiny.

Dagmar Steidlová

Narozena 31. 12. 1959. Překladatelka knih pro děti z němčiny do češtiny.

Dacre Stoker

Americký spisovatel. Filmový režisér a producent dokumentárního filmu Dracula meets Stoker. Výkonný ředitel neziskové organizace zaměřené na ochranu životního prostředí. Bývalý pětibojař a trenér olympijského týmu.

Ctibor Štítnický

Narodil sa 6. septembra 1922 v Štítniku v rodine staviteľa. Jeho pôvodné meno je Tibor Dörner. Ľudovú školu vychodil v rodisku, gymnázium navštevoval v Rožňave a v Tisovci . V rokoch 1942—1944 študoval na Právnickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave. Štúdium však nedokončil, lebo roku 1944 sa stal členom partizánskej skupiny Sláva v Gemeri. Bol aj hlásateľom a redaktorom Slobodného slovenského vysielača v Banskej Bystrici. Od februára 1945 pôsobil v Košiciach vo frontovom vysielači Červenej armády. V rokoch 1945—1949 pracoval v bratislavskom rozhlase, krátko na ministerstve informácií v Prahe a v rokoch 1950-1957 bol tajomníkom Zväzu slovenských spisovateľov, v rokoch 1959-1960 zastupujúcim riaditeľom vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ, neskôr šéfredaktorom Kultúrneho života , riaditeľom Československého filmu v Bratislave . Keďže po augustovej okupácii roku 1968 ruskými vojskami neprešiel komunistickými čistkami, odsunuli ho do Slovenského knižného veľkoobchodu. Zomrel 12. júna 2002 v Bratislave.

Cimlová Štěpánka

Cheryl Strayed

Americká spisovatelka. Autorka románů, memoárů a esejů.

Bohumír Štědroň

Bohumír Štědroň byl český klavírista, hudební vědec, publicista a pedagog, strýc hudebního skladatele a pedagoga Miloše Štědroně a herce a zpěváka Jiřího Štědroně a otec prognostika doc. RNDr. Bohumíra Štědroně, CSc., a dědeček českého právníka doc. JUDr. Ing. Bohumíra Štědroně, Ph.D., LL.M., MBA. Po dokončení studií na gymnáziu začal pracovat jako učitel. Později studoval dějepis a zeměpis v Brně, vedle toho se věnoval studiu hudby. Během války učil na brněnské konzervatoři, později externě na pražské AMU. Vedle hry na klavír rovněž zpíval a působil jako dirigent. Bohumír Štědroň se narodil 30. října 1905 do velmi hudebnické rodiny Františka Štědroně, jež byl kapelníkem ve Vyškově a učitelem hudby. Celkem pět jeho dalších sourozenců, 4 bratři a sestra, se rovněž věnovali hudbě. Nejvýrazněji se prosadili bratři Vladimír, Miloš a Jan. Bohumír Štědroň předal rodinnou hudební tradici i svým třem dětem. Syn Bohumír, se hudbě i divadlu věnuje , dcera Stanislava Střelcová je hudební redaktorkou Českého rozhlasu a vnuk Bohumíra Štědroně Jaroslav Kyzlink, syn druhé dcery Lidie, je šéfdirigentem ND. Hudebně činní jsou i Štědroňovi synovci a prasynovci, zejména Miloš Štědroň, český hudební skladatel, vědec a syn Bohumírova bratra Miloše Štědroně staršího, a Jiří Štědroň, syn Bohumírova bratra Jana, zpěvák, textař a herec divadla Semafor. Skladatelské činnoti se věnuje i prasynovec Miloš Štědroň mladší .

Bohumil Štumpa

Narozen 1946. Stavební ing., autor prací o restaurování stavebních památek.

Bohumil Straka

Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc. je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně , CSc. , po obhájení habilitační práce byl jmenován docentem v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb . Dlouhodobě působil jako pedagogicko-vědecký pracovník na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí FAST VUT v Brně. Je autorem a spoluautorem řady publikací v oboru ocelových a dřevěných konstrukcí. Je dlouholetým členem státní normalizační komise pro dřevěné konstrukce. V současné době externě vyučuje navrhování a realizaci dřevěných konstrukcí. Je autorem, respektive spoluautorem, řady realizovaných dřevěných konstrukcí a mostů. Nadále se věnuje vývoji nových konstrukčních typů a jejich skutečnému působení v reálných podmínkách.

Bohumil Štěpán

Bohumil Štěpán ) byl český a československý politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Narodil se v Bosně ve městě Trnovo u Sarajeva, kde jeho otec sloužil v rakousko-uherské armádě. Obecnou školu navštěvoval v Mníšku pod Brdy a následně pokračoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde roku 1924 maturoval. V letech 1924–1930 studoval práva na Univerzitě Karlově. Při studiích na právnické fakultě podnikl studijní cestu po Rakousku, Itálii, Balkánu, Malé Asii a Egyptě. V období let 1931–1939 pracoval na zemském finančním ředitelství v Praze. Za druhé světové války pracoval na usedlosti své manželky v obci Radlík u Jílového a zde se zapojil do domácího odboje. Po válce se účastnil politického dění. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Zde formálně zasedal až do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po únoru 1948 pronásledován, vystěhován z pražského bytu do Radlíku a z rozhodnutí komunistů mohl působit pouze v dělnických profesích. Nejprve pracoval jako dělník a brigádník v cukrovarech, později jako kotelník v čokoládovně v Praze-Modřanech.

Bohumil Stehlík

Kartograf, mapky a plánky k turistickým průvodcům.

Bohumil Stašek

Bohumil Stašek byl český římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové. Vystudoval gymnázium v Plzni a Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Již od svých studentských let a pak i průběhu života přispíval do nejrůznějších novin a časopisů – např. do Nového věku, revue Meditace či Časopisu katolického duchovenstva. Po kněžském svěcení, které přijal 18. července 1908, působil jako kaplan v Rokycanech až do roku 1912, kdy se stal na krátkou dobu kaplanem plzeňského arciděkanství a ještě téhož roku byl ustanoven vikaristou na pražském Vyšehradě. Krátce poté se stává jedním z předních představitelů katolického politického života v Čechách. Během první světové války se zasadil o sloučení dosavadních tří katolických stran v jedinou Spojenou stranu katolickou a 1. září 1918 se stal jejím ústředním tajemníkem. Téhož dne vydal provolání „Idea svatováclavská a boj o samostatnost českého národa“, jímž se český katolicismus přihlásil k myšlence samostatnosti Československa; v jeho duchu byly 28. září 1918 při svatováclavské pouti slouženy slavnostní bohoslužby za československou samostatnost. V roce 1934 založil nakladatelství Vyšehrad. Po vstupu Československé strany lidové do Strany národní jednoty se Stašek stal předsedou kulturní sekce. V září 1939 byl zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Dachau.

Bernard Stonehouse

Byl populární badatel působící ve Scottově arktickém výzkumném ústavu v Cambridgi. Vzdělání získal mimo jiné na University College London. Se psím spřežením projel Antarktidu a napsal mnoho knih pro děti i pro dospělé.

Anabelle Stehl

Německá spisovatelka. Autorka románů pro mládež a blogu věnovaného knihám.

Zuzana Straková

Slovenská anglistka, zaměřená na oblast metodologie výuky angličtiny.

Zoje Stage

Americká spisovatelka, bývalá filmařka.

Zaharia Stancu

Zaharia Stancu byl rumunský prozaik, romanopisec, básník a filozof. Stancu se narodil v roce 1902 v Salcia, vesnici v kraji Teleorman. Poté, co opustil školu ve věku třinácti let, pracoval v různých zaměstnáních. V roce 1921, s pomocí Galaction Gala, se stal novinářem. V roce 1933 ukončil studium v literatuře a filozofii na univerzitě v Bukurešti . Během druhé světové války byl uvězněn pro opozici vůči fašistické vládě Iona Antonesca v Targu Jiu - internačním táboře pro politické vězně . V roce 1946 se stal ředitelem Národního divadla Rumunska . Poté, co komunistický režim byl založen, byl členem rumunské akademie a prezident svazu spisovatelů Rumunska odst. 1966-1974). Získal rumunskou státní cenu za literaturu a v roce 1971. V letech 1926 a 1944 Stancu publikoval šest básnických sbírek. V roce 1948 vyšel jeho první důležitý román, Desculţ . Ten byl přeložen do třiceti jazyků. Jiné významné romány jsou Satra a Jocul cu moartea .

Vladimír Stibor

Vladimír Stibor je český básník, spisovatel, knižní editor, novinář a fotograf a cestovatel. Narodil se 25. února 1959 v Benešově u Prahy. Vyučil se knihkupcem v Luhačovicích v roce 1977, poté vystudoval dálkově gymnázium v Praze v roce 1984. Vydal dvacet jedna sbírek poezie, z nichž poslední Polibky nepřátel vyšla v roce 2020. Podílel se na vzniku třinácti celostátních básnických almanachů jako editor i autorsky. O rodném kraji Sedlčanska a Petrovicka vydal několik sborníků. Je též autorem čtyř knížek drobných próz. Od roku 2002 je členem Obce spisovatelů. Má dvě dcery a syna. Alena Stiborová je ilustrátorkou většiny jeho knih. Jako editor i spolutvůrce.

Vladimír Stejskal

Narozen 5. 7. 1936. Autor publikací z oblasti mechaniky.

Vladimír Štefko

Slovenksý divadelní kritik, pedagog a publicista. Pedagog katedry divadelní vědy Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, redaktor, autor teatrologických knih a statí.

Vladimír Štědrý

* 1. 11. 1904, Praha † 11. 8. 1968, Mnichov Prozaik, publicista Pocházel z židovské rodiny. Po středoškolských studiích se stal redaktorem deníku Venkov. Krátce po nacistické okupaci opustil v březnu 1939 Československo a žil v Anglii, kde vystřídal řadu zaměstnání . 1941 vstoupil do čs. vojenské jednotky, s níž plnil válečné úkoly v Anglii, Francii, na Blízkém východě a v severní Africe . 1945 se vrátil do Prahy, kde působil v redakci United Press. V roce 1947 krátce redigoval týdeník Náš týden na jevišti i v životě . Po komunistickém převzetí moci v březnu 1948 opět emigroval, nejprve do Anglie. 1951 našel uplatnění jako novinář a esejista v mnichovské redakci Rádia Svobodná Evropa . Poté mj. krátce pobýval v USA a až do své smrti se věnoval vlastní tvorbě. Publikoval povídky, básně, úvahy a novinové články v periodikách Svobodné noviny, Venkov, Náš týden. V zahraničí publikoval zejména v časopisech Skutečnost , Hlas exilu , Sklizeň a Nový život . V roce 1948 byla rozmetána sazba Štědrého románu Zlatý rmut, jenž měl téhož roku v Čechách vyjít. – Užíval šifer ŠŤ, šť, Š-rý. S výjimkou básnického a prozaického debutu ze 30. let je celé Štědrého dílo silně autobiografické a poznamenané dvojím exilem. V krátkých prózách Než přijde naše léto, v cestopisu Kde léčí stesk a částečně i v povídkách Očima a srdcem zachytil z pohledu příslušníka cizinecké armády vlastní prožitek války. Vyhýbal se přitom bojovým scénám, válka mu byla spíše znepokojivým pozadím relativně poklidného, nudného života ve vojenských táborech daleko od fronty, případně obtížným putováním po zemích Orientu. Osobní i celonárodní traumata, jež válka zrodila, jsou předmětem knihy povídek a úvah Věž svědectví, psané již během poválečného německého exilu. Líčení nekonečných cest, neustálých změn, přemisťování a provizorních pobytů, všudypřítomné melancholie a stesku člověka zbaveného domova je ...

Vladimír Šťastný

Vladimír Šťastný byl český kněz a básník. Používal též pseudonym Josef Ruda. Narodil se v domě čp. 34 v obci Rudíkov na Třebíčsku. Studoval teologii, působil jako kaplan v Židlochovicích, prefekt brněnského biskupského semináře, učitel na 1. českém gymnasiu v Brně. Byl zakladatelem časopisu Obzor a starostou literární jednoty Dědictví sv. Cyrila a Methoděje.

Vít Stuchlý

Vyrůstal v rodině dětského psychologa, vedoucího výchovných ústavů problémové mládeže. Po maturitě na gymnáziu v Praze-Libni studoval režii a dramaturgii na FAMU a souběžně externě psychologii na Filozofické fakultě UK. Krátce působil v Krátkém filmu, poté nastoupil vojenskou službu v Čs. armádním filmu, v němž působil i po jejím ukončení jako režisér Studia Čs. armádního filmu . Autorsky připravoval televizní relace Vojenský magazín. 1978 nejprve krátce působil v tiskové agentuře Orbis, poté přešel do nakladatelství Mladá fronta, kde se stal redaktorem dětského časopisu Pionýrská stezka. Zemřel při automobilové havárii. První reportáž z prostředí domova mládeže, která předjímala jeho prózu Zvonky, otiskl 1965 v Literárních novinách; reportážemi, sloupky a prózami přispíval do časopisů Svět práce, Květy, Československý voják, Signál, Tvorba a Pionýrská stezka. Scenáristicky spolupracoval na několika krátkých televizních filmech, mj. na dokumentárním filmu věnovaném malíři Jindřichu Pruchovi Jarní cesta . – Užíval šifer vs, vst. Prózy Víta Stuchlého usilovaly vyjádřit generační prožitek a pojmenovat některé problémy společenské atmosféry 70. let. Prostředí diagnostického ústavu pro mentálně a sociálně narušenou mládež zobrazil v causeristické mozaice prózy Zvonky. Sledoval v ní bolestné i tragikomické pokusy hrdinů o nalezení cesty k plnému, citově nedeformovanému životu, často mařenému necitlivým byrokratickým zásahem; na konfrontaci postojů otce-psychologa a nevyzrálého syna demonstroval postupný příklon mládí k pevné hodnotové hierarchii. Nesnadné hledání vlastních hodnot v demoralizované, protekcionářské společnosti měl vykreslit také filmově pojatý příběh začínajícího adepta režie, který se nedovede samostatně pohybovat pseudobohémským světem ....

Věra Stýskalíková

Mgr., politoložka, práce z oboru soudobých dějin Evropy a politických systémů jihovýchodní Evropy.

Václav Šťovíček

Václav Šťovíček, narozen 10. 4. 1951 v Mostě. Źije v Meziboří u Litvínova. V dřívější době se v soutěžích mladých autorů umisťoval na předních místech. V severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem vydal tři sbírky poesie , Jeho poslední sbírkou, tentokrát v nakladatelství Orfeus byla roku 2005 kniha Veselý svět lidí. Krom toho všeho spolupracoval na dvou almanaších. Je nositelem 2 výročních nakladatelských cen. V současné době připravuje 2 sbírky, z toho jednu pro děti.

Tomáš Staněk

Tomáš Staněk je český historik, specializující se na oblast česko-německých vztahů, postavení německého obyvatelstva v českých zemích ve 20. století a perzekuce obyvatelstva v komunistickém režimu na přelomu 40. a 50. let. Byl činný v politice. V letech 1994–1998 ostravský zastupitel, v letech 2000–2004 a 2004-2008 člen Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, obojí za ODS. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Palackého , od konce studia působil ve Slezském ústavu Slezského zemského muzea. Mimo to působil také jako externí přednášející na filosofických fakultách Ostravské univerzity a Univerzity Palackého. V poslední době byl zaměstnán na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Tomáš Staněk je autorem a spoluautorem řady odborných článků a několika monografií. Monografie:

Thomas Sigismund Stribling

Původně právník, se brzy přestěhoval do Tennessee, kde se věnoval psaní článků pro časopisy, později dělal hlasatele pro stanici Chattanooga.

Theodore Sturgeon

Theodore Sturgeon, rodným jménem Edward Hamilton Waldo byl přední americký spisovatel science fiction. Řadí se mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction a měl vliv na mnohem slavnější autory, jakými byli například Ray Bradbury nebo Kurt Vonnegut. Je také známý jako autor tzv. Sturgeonova zákona: „90 % science fiction je šunt, ale 90 % všeho je šunt.“ . Narodil se jako Edward Hamilton Waldo. Když se jeho matka po rozvodu znovu vdala, přijal v jedenácti letech příjmení svého nevlastního otce, učitele matematiky Williama Sturgeona a změnil si rovněž křestní jméno na Edward Theodore, aby lépe odpovídalo jeho přezdívce "Ted". Vystřídal velké množství zaměstnání, sloužil u námořnictva, prodával mrazáky nebo vedl hotel. Byl celkem třikrát ženatý, měl další dva dlouhodobé vztahy a stal se otcem celkem sedmi dětí. Jeho první žena se jmenovala Dorothe Fillingame a měl s ní dvě dcery, Patricii a Cynthii. Roku 1949 se oženil se zpěvačkou Mary Mairovou, ale roku 1951 bylo manželství anulováno. V tom samém roce se jeho třetí ženou stala Marion McGahanová, se kterou měl syna Robina a Timothyho a dcery Tandy a Noël . Od roku 1969 udržoval dlouhodobý vztah s novinářkou a fotografkou W. Bonnie Goldenovou, se kterou měl syna Adrose , a nakonec žil do konce svého života se spisovatelkou Jayne Engelhart Tannehillovou. Jeho první povídka Heavy Insurance vyšla roku 1938, do sci-fi žánru vstoupil roku 1939 povídkou Ether Breather . Zprvu psal hlavně povídky pro pulpové magazíny, další byly publikovány v antologich. Napsal více než dvě stě povídek, z nichž mnohé dnes patří ke klasickému fondu žánru, a také několik románů, z nichž je nejslavnější More Than Human . Jeho díla se ...

Svatopluk Štefl

Narozen 7.1.1950. Scénárista a dramaturg.

Strýci

Czech pop and jazz group, as well as a chorus. Led by Luděk Švábenský, evolved from Milan Chladil’s backing band 1970–1971, backing band for Helena Vondráčková 1972–1979. Also known as “Šest strýců” or “Luděk Švábenský Se Svým Orchestrem”. Members : Luděk Švábenský , Jiří Hlava , Josef Bažík Pavelka , Jan Václavík , Jiří Jech , Václav Kozel , Ladislav Chvalkovský , Miroslav Ryška , Ivan Smažík, , Pavel Fořt

Stephanie Storey

Stephanie Storey je spisovatelka a veliká milovnice umění. Má titul z dějin umění z Vanderbiltovy univerzity a MFA z Emerson College. Studovala umění v Itálii a vydala se na pouť po všech Michelangelových dílech po celé Evropě. Když nepíše romány a scénáře, pracuje jako televizní producentka. Žije v Los Angeles s manželem, hercem a držitelem scenáristické Emmy. Mramor a plátno je její první román.

Stefanie Stahl

Německá psycholožka, terapeutka a autorka.

Stanislav Francevič Starikovič

Simone St. James

Spisovatelka.

Siegfried Stander

Jihoafrický spisovatel, novinář.

Selma Steinerová

Rudolf Dalibor Straka

Narozen 10.5.1906. Ing., vzduchotechnik, práce z oboru.

Rosemie Strobel-Schulze

Autorka publikací o aranžování suchých květin.

Roman Streichsbier

Redaktor regionální redakce MF Dnes .

Roman Staša

Narozen 16. 6. 1988 ve Zlíně. Kondiční trenér a bývalý juniorský hokejista. Vítěz televizního soutěžního pořadu amatérských kuchařů MasterChef Česko.

Robert Stone

Robert Stone je americký spisovatel. Jeho práce je typická propracovanou psychologií postav, politickou angažovaností a černým humorem. S knihou Psí vojáci získal v roce 1974 cenu National Book Award a s knihou "A Flag for Sunrise" cenu PEN/Faulkner Award v roce 1981.

Reinhard Steiner

Životopisy umělců.

Rainer Stiller

Německý novinář, spisovatel, autor turistických průvodců.

Radek Stavěl

Narozen 1971 v Praze. Odborník na public relations, marketing, řízení lidských zdrojů a strategii udržitelného rozvoje. Též televizní dramaturg a scenárista dokumentárních pořadů.

Radek Starý

Radek Starý se narodil v Ostravě. Po maturitě na Střední průmyslové škole pokračoval ve studiu na Vysoké škole báňské, kde absolvoval obor Krajinné vodní hospodářství. V roce 2011 s dlouholetým kamarádem Pavlem Mlejnkem založil portál sophy.cz, který se rychle uchytil na YouTube jako kanál s novinkami a informacemi z herního světa, recenzemi a ukázkami her. Projekt fungoval do roku 2013. Díky informačním videím „Tříminutovka“ dostal Radek nabídku z televizního pořadu o hrách Re-play. Po konci sophy.cz se se vedle práce v Re-play, kde se vypracoval až na hlavní voice-over celého pořadu, začal věnovat tvorbě herních videí na vlastním YouTube kanále Sterakdary a později také streamování na platformě Twitch.tv. V roce 2019 po odchodu Alžběty Trojanové a Mikoláše Tučka skončil v Re-play a chvíli pomáhal s voice-overy v nově založeném pořadu New Game +. V květnu 2021 vyšla jeho knižní prvotina, fantasy román Arila: Stříbrné město, na kterém pracoval celý předchozí rok. Kniha zaznamenala velký úspěch, během prvních dvou měsíců se prodalo kolem 5 000 kusů. V současné době k vydání připravuje druhý díl Arily a zároveň pracuje na chystané sci-fi knize.

Pitt Strong

Za pseudonymem Pitt Strong se ukrývá německá šlechtična Elisabeth von Aspern, která se narodila roku 1905 v Rőttis, Plauen a v letech 1928–1952 dokázala napsat 610 příběhů legendárního Toma Sharka. Dále tato dáma psala ve třicátých letech sérii Black Bird pod pseudonymem Harald West. V letech 1939–1941 musela Von Aspern postavy poněmčit a z Sharka se stal Greif, z Pitta Stronga zase Peter Strong a černošský sluha Bill dokonce změnil barvu pleti a stane se Karlem Maschkem. V roce 1941 Adolf Hitler zakázal vydávání Sharka-Greifa úplně a další příběh vyšel až roku 1949. V roce 1952 se Elisabeth von Aspern provdala za významného vědce a odstěhovala se do Kanady. Další příběhy Toma Sharka napsal až o čtyřicetpět let později spisovatel Theo Marabini. Další pseudonymy: Elisabeth Ney, Eva Maria Bernauer, Hans Bundler, Ph. Collin, E. Haller, Harry Felden, Peter Glueck, William Graham, Margaret Malten, Fritz Nordmann, Peter Strunz, Harald Westmann, Bernard Zecht.

Peter-Michael Stange

Autor publikací o kutilství.