39421–39480 z 157762 Autoři
Valerij Aleksandrovič Durov (2)
Ruský historik, odborník v oblasti faleristiky, autor publikací o ruských vojenských vyznamenáních, řádech, státních znacích a ruské vojenské historii.
Více od autora
Valerian Tornius (2)
Německý literární vědec a spisovatel ruského původu, autor životopisných a historických románů.
Více od autora
Valentina Vadimovna Nazarova (2)
Ruská spisovatelka a básnířka, pracuje v oblasti informačních technologií.
Více od autora
Valentina Lebová (2)
Narozena 24. 1. 1983. Autorka beletrie a redaktorka. Lektorka jógy.
Více od autora
Valdemar Grešík (3)
Od roku 1987 pracoval jako vedoucí výzkumu Psychoenergetické laboratoře v Praze. Od roku 1990 jako její vedoucí. Byl posledním šéfem Kahudovy PEL do ukončení její činnosti v r. 1991. Během své vědecké práce obhájil několik výzkumných prací týkajících se psychotronických fenoménů v medicíně. V roce 1990 úspěšně reprezentoval československou psychotroniku na celosvětovém kongresu alternativní medicíny na Novém Zélandě. V současné době přednáší na 1. LF, je spolupracovníkem UNESCO v oboru přírodních látek a členem Mezinárodní organizace pro výzkum psychické energie se sídlem v Lucembursku. Valdemar Grešík je absolventem fytoterapeutického oboru hradecké farmakologie. Spolupracoval s UNESCO na přípravě některých přírodních látek. Jeho schopnosti byly objeveny při setkání s Dr. Václavem Vydrou z Aše. Nejdříve se věnoval proutkaření a následně začal mít i zrakové vjemy. Dopracoval se až k vidění aury, je schopen nahlížet do organismu nemocného člověka. Zapojil se do lékařského diagnostického výzkumu, předváděl ukázky na Ministerstvu zdravotnictví Dr. Bouchalovi i před komisí. Poté se začal zajímat o anatomii a medicínu. Doposud má na svém stole žádosti o stanovení diagnózy, ale svou činnost pro veřejnost v tomto směru už ukončil. Primář Lubomír Oliva se o něm vyjádřil jako o jediném diagnostikovi se 100% úspěšností. Tvrdí, že je dobré některé věci vědět, ale přijít s tím v pravý čas je umění.
Více od autora
Vadim Vjačeslavovič Pokšiševskij (2)
Ruský geograf, práce z oboru hospodářského zeměpisu.
Více od autora
Vadim Sergejevič Šefner (2)
Vadim Sergejevič Šefner byl ruský básník a spisovatel, který začal vydávat poezii v roce 1936. První básnická sbírka Světlý břeh mu vyšla v roce 1940. Na počátku 60. let se dal na humorné a filosofické sci-fi, leč stále publikoval poezii a nežánrovou beletrii a prózu, převážně vzpomínkovou. Jeho novely mají lyrický nádech a vyznění jeho díla je hluboce humanistické. Dovede využít jemného humoru i trefné satiry. Svou první a nejznámější sci-fi povídku Skromný génius napsal v roce 1963. Posledním a nejrozsáhlejším dílem tohoto autora je \"román všeho nechtěného, přehnaného, nemožného\" Chýše dlužníkova.
Více od autora
Vadim Petrov (1)
Narozen 24. 5. 1932 v Praze, zemřel 7. 12. 2020. Hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog.
Více od autora
Vaddey Ratner (2)
Vaddey Ratnerové bylo pět let, když se v roce 1975 dostali v Kambodži k moci Rudí Khmerové. Jakožto příslušnice královského rodu a intelektuální elity byla s rodinou vyhnána z domova a po následující čtyři roky podrobována otrocké práci a vystavována každodennímu utrpení, což velká část rodiny včetně otce nepřežila. V roce 1981 odešla s maminkou do USA. Vystudovala Cornellovu univerzitu, kde se specializovala na dějiny a kulturu Jihovýchodní Asie a v současné době žije ve Washingtonu.
Více od autora
Václava Nývltová (2)
PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka na Katedře společenských věd VŠCHT.
Více od autora
Vaclava Konradova (3)
Narozena 25.8.1936 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., lékařka, práce z oboru histologie a embryologie.
Více od autora
Václava Eiblová (3)
Narodila se v Havlíčkově Brodě. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 2000 vydala básnickou sbírku pod názvem "Miluji Tě potichu". Na podzim roku 2002 uvádí její verše herec Jan Potměšil v televizním pořadu "Klíč". Zde autorka vystupuje jako vítězka literární soutěže "Seifertova Praha 2001". Její tvorba byla oceněna i čestným uznáním v soutěži Tachovská reneta 2003 a ocenení obdržela též v soutěži "Literární Vysočina 2005". Jako pacientka se setkává s MUDr. Jaroslavem Hovorkou a výsledkem jejich jejich pravidelných schůzek v ordinaci akupunktury je nejen jejich přátelství, ale i záznamy vyprávění pana doktora, které jsou v knížce 10 000 pozdravů z Kampy předloženy.
Více od autora
Václav Žůrek (2)
Narozen 11. 5. 1981 v Ostravě. Mgr., historik, medievista, autor prací z oboru.
Více od autora
Václav Zoubek (2)
Václav Zoubek je český malíř, historik umění, kurátor a galerista. Patří do Středočeského sdružení výtvarníků, Českého fondu výtvarných umění a do Skupiny Kamarádi. V letech 1969–1973 navštěvoval Střední odbornou škola výtvarná v Praze v Hollarově ulici. Po ukončení střední školy neuspěl u přijímacích zkoušek na AVU a nastoupil jako propagační výtvarník v Rakovnických keramických závodech. V letech 1975–1981 studoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Oldřicha Oplta a Jana Smetany. Během studia roku 1979 zvítězil se svou mimoškolní prací na celostátní soutěži uměleckých škol a roku 1980 byl na studijním pobytu v Královské akademii v Antverpách. Po ukončení studia přijal zaměstnání v rakovnické galerii. Po pádu komunistického režimu roku 1989 byl jmenován ředitelem Okresního muzea a galerie v Rakovníku. K vlastní tvorbě se vrátil až roku 1995. Ve výtvarné činnosti je u něho prvořadá figurální tvorba, kdy je inspirován ženskými půvaby. Orientuje se též na krajinomalbu, tvorbu zátiší a portrétů. V roce 2002 publikoval knihu o sochaři Ladislavu Janouchovi. Z realizací je nejvýznamnější fresková výzdoba speciálních škol v Rakovníku. Pracuje na výtvarné topografii rakovnického regionu. Je autorem velké řady knih zabývajících se výtvarným uměním.
Více od autora
Václav Zima (2)
Narozen 22. 11. 1912 v Plzni, zemřel 29. 12. 1976 v Hrusicích. Katolický kněz, básník, prozaik, redaktor časopisu Vlast, literární kritik, esejista.
Více od autora
Václav Žilka (3)
Václav Žilka byl český flétnista a pedagog, otec herečky Veroniky Žilkové, provdané Stropnické. Veřejnosti byl známý díky dlouholetému vedení zábavné školy hrou nazvané Dřevěná píšťalka. Hrál na zobcovou flétnu a vyučoval dechovou gymnastiku pro léčbu astmatu hraním na dechové nástroje v projektu Léčivá píšťalka. V roce 1961 nahrál na flétnu znělku rozhlasového pořadu pro děti Hajaja. Tvrdil, že pomocí hry na dechový nástroj se zlepšuje zdraví a sebevědomí. Konkrétně hra na zobcovou flétnu, která pomáhá astmatikům a alergikům. Toto učení převzal od amerického lékaře, doktora Markse Meyerse a jako jediný to zdokumentoval ve své knize Veselé pískání – zdravé dýchání. V roce 1994 obdržel od Nadace Život umělce cenu SENIOR PRIX za celoživotní uměleckou činnost . Zemřel v Praze a je pohřben v Úněticích.
Více od autora
Václav Zelenka (2)
Václav Jaroslav Zelenka byl český cestovatel, orientalista, arabista, hudebník a středoškolský učitel. Václav Zelenka absolvoval Učitelský ústav a Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství v Praze. Zpočátku působil jako učitel na několika obecných a měšťanských školách, než v roce 1919 přijal místo vyučujícího na Veřejné obchodní škole v Pardubicích . Zde působil jako středoškolský profesor až do svého odchodu do důchodu. Již od svých studijních let se zajímal o jazyky, dějiny a kulturu muslimských zvláště pak arabských zemí. Během první poloviny dvacátého století uskutečnil celkem 16 výzkumných cest, které zpočátku vedly na Balkán a posléze na Blízký východ a do severní Afriky. Při své nejdelší cestě podél východního pobřeží Afriky dospěl až na ostrov Zanzibar. Výsledkem jeho cest byly čtyři cestopisy a národopisná díla, jimiž obohatil českou populárně-naučnou literaturu. Poznávání kultury a místních zvyklostí bylo u Zelenky doprovázeno také hlubokým teoretickým i praktickým studiem arabského jazyka. Zatímco tehdejší český výzkum arabštiny byl orientován spíše na oblast klasické a standardní arabštiny, byl Zelenka průkopníkem studia nepsaných arabských dialektů. Zde byl odkázán na vlastní práci v terénu, jež spočívala v získávání nezprostředkovaných informací od samotných rodilých mluvčích. Výsledkem jeho terénního jazykového výzkumu bylo vydání čtyřdílné učebnice nářečí arabského jazyka mluveného v Egyptě a Sýrii. Jeho zřejmě nejvýznamnějším odborným dílem však bylo vydání vůbec prvního česko-arabského slovníku. Ten vyšel ve dvou vydáních, z nichž to první bylo tištěno arabsky v Káhiře v roce 1938 a česká část tištěna roku 1939 v Pardubicích, druhé vydání vyšlo v Káhiře roku 1947, kde byla vytištěna i česká část díky vytvoření českých písmen v Kahiře. Václav Zelenka choval také lásku k hudbě, které se věnoval teoreticky i prakticky. Jeho studium a...
Více od autora
Václav Wagner (3)
Václav Wagner byl historik umění, klasický archeolog a památkář. Narodil se jako jediný potomek v rodině c. a k. finančního komisaře v Rumunsku. Po otcově smrti roku 1898 bydlel s matkou v rodném městě rodičů Pacově, kde absolvoval základní školu. Po absolutoriu klasického gymnasia v Táboře se roku 1912 s matkou Zdenkou Wagnerovou, rozenou Fišerovou odstěhoval do Prahy na Královské Vinohrady. Po matčině smrti bydlel na Malé Straně ve Vlašské ulici č.2. Václav Wagner v letech 1912-1917 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a ukončil studium rigorózní zkouškou. V letech 1917-1919 byl kurátorem Waldesova muzea na Královských Vinohradech. Po roční praxi v Archeologickém ústavu UK nastoupil jako praktikant do Státního památkového úřadu v Praze a setrval zde až do roku 1949. Za druhé světové války a potom v letech 1945-49 tento ústav řídil. Během války zachránil množství nacisty zabavených památek tak, že je nechal zakopat na pražském ostrově Maniny, drobné artefakty uchovával doma a po válce některé předal do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1921-1939 a 1945-1949 byl lektorem památkové péče v Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Od roku 1926 spolupracoval s Archeologickou komisí při České akademii věd a umění v Praze. Byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, členem UB a předsedou jejího výtvarného odboru. Byl členem Kruhu pro pěstování dějin umění. V době války úředně nutně musel spolupracovat s protektorátním přednostou památkové péče Kristianem Turnwaldem a prof. Karlem Friedrichem Kühnem, který vedl soupis a evakuaci památek. Na druhé straně se přátelsky stýkal s lidmi nacismem postiženými, například s baronkou Sidonií Nádhernou, nebo s malířem Jaroslavem Dědinou, po válce také s francouzským a americkým velvyslancem v Praze. V roce 1948 byl v konkuren...
Více od autora
Václav Vrabec (1)
Coby dítě zažil druhou světovou válku, která ho formovala v jeho názorech na svět. Otec byl pošťák, pracoval v odboji a několik dní strávil u výslechu na gestapu. Sám Václav byl založením Slovan, vlastenec a s kamarády, kteří k nim přicházeli, se hodně bavil o politice. Už jako dvanáctiletý si obstaral mapu Evropy a zaznamenával si do ní postup ruských i německých vojsk. Na konci války vážně onemocněl a dokonce dva a půl roku nechodil. Absolvoval několik operací a v nemocnici či doma strávil hodně času nad knihami a poslechem rádia. Historie se mu stala celoživotním koníčkem. Jeho rodiče byli v KSČ od roku 1945. Stejně jako mnoho jeho vrstevníků prošel vývojem od komunistického mládí přes aktivní účast v reformním procesu šedesátých let až po činnost v československém disentu. Do strany vstoupil ve svých sedmnácti letech, ale i přes sympatie registroval a vnímal odboj a různé vlivy. Byl i hudebně založený, měl rád jazz a sám pro sebe si napsal historii jazzu. Přestože chtěl původně studovat chemii, která ho velmi bavila, začal v roce 1949 studovat Vysokou školu politických a hospodářských věd, Fakultu společenských věd. Tu absolvoval v roce 1953 s prací na téma dějiny znárodnění. Historie ho ale velmi bavila a začal navštěvovat přednášky Josefa Macka a Milana Machovce. Pomáhal na svět folklornímu souboru Gaudeamus a s kamarády založil kapelu, ve které vystupoval šestnáct let. S ní se také v roce 1958 dostal poprvé na Západ, do Německa a Francie. Později začal studovat také Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1967. Po škole pracoval nejprve v Československém rozhlase . S nálepkou revizionisty a pravičáka však odešel do Rudého práva, kde pracoval v kulturní rubrice. Spoluzakládal populárně-vědecký časopis Dějiny a současnost. V roce 1969 byl mluvčím ÚV NF ČSSR. Po normalizačních čistkách nesměl vykonávat svoji profesi a v roce 1973 odešel do invalidního důchodu. V roce 1976 se stal signatářem Charty 77. Publikoval v...
Více od autora
Václav Vojtěch (1)
Narozen 28. 11. 1901 ve Skřivanech u Nového Bydžova , zemřel 6. 8. 1932 u Sadské. PhDr., polární badatel, autor cestopisu a historické stati.
Více od autora
Václav Vlček (1)
Narozen 2.1.1938 v Praze. PhDr.,PaeDr., pedagog, práce o táboření a vodácké turistice.
Více od autora
Václav Vladimír Zelený (2)
Narozen 12.2.1858 v Praze, zemřel 29.2.1892 tamtéž. JUDr., novinář, publikace z oboru literatury, divadla a hudby.
Více od autora
Václav Vilím (3)
Narozen 24. 7. 1872 v Jabkenicích, zemřel 2. 2. 1948. Hudební pedagog.
Více od autora
Václav Vetýška (2)
Ochránce přírody, turista a sběratel šumavských historek, autor výstavy ke stému výročí založení rezervace Černé a Čertovo jezero.
Více od autora
Václav Tyr (2)
Narozen 11. 5. 1901 ve Lhotce , zemřel 1. 3. 1988 v Plzni. Učitel, regionální historik, pedagog a dramatik, autor divadelních her pro ochotnické soubory, pedagogických a vlastivědných spisů.
Více od autora
Václav Trojan (3)
PhDr., Ph.D., vedoucí katedry Centra školského managementu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, autor a editor příručky managementu školy.
Více od autora
Václav Trajer (3)
Narozen 1984 v Táboře. Překladatel, tlumočník, učitel češtiny a hudební publicista. Též malíř a ilustrátor.
Více od autora
Václav Tatíček (2)
Ing. arch. Český historik, architekt, záhadolog a fotograf. Narozen 6. 7. 1930 v Dobrovízi.
Více od autora
Václav Sýkora (3)
Narozen 6.9.1913 v Broumech. Ing., dr., docent katedry analytické chemie na Vysoké škole chemicko-technologické. Práce v oboru.
Více od autora
Václav Svoboda (2)
* 27. března 1924, Brémy, Německo + 13. února 1981, Praha Český překladatel a básník. Překládal z ruštiny, francouzštiny, němčiny, slovenštiny, litevštiny a ukrajinštiny; psal také poezii, především pro děti. Pocházel z rodiny konzulárního úředníka. Reálku začal studovat ve Vídni , dostudoval ji v Praze , kde také absolvoval abiturientský kurz při obchodní akademii. Roku 1944 se stal účetním v chemické čistírně, posléze byl totálně nasazen jako dělník v ČKD Praha. Po válce několik měsíců pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, pak začal studovat na Vysoké škole politické a sociální, studia však nedokončil a věnoval se především žurnalistice. V letech 1946–1951 byl redaktorem Mladé fronty, 1951–1962 šéfredaktorem Mateřídoušky, poté spisovatelem z povolání. Od roku 1969 až do konce života působil jako překladatel ve Výzkumném ústavu mlékárenském. Publikovat začal ve Studentském časopise , dále přispíval zejména do novin a časopisů: Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Mateřídouška, Lidová kultura, Obrana lidu, Zlatý máj, Literární noviny, Ohníček, Kulturní tvorba, Svobodné slovo aj. Užíval šifer jvs, -jvs-. Počátky Svobodovy poezie byly ovlivněny válkou, jejíž hrůzy se básník snažil vyvažovat prožitkem přírodních krás a jistotami milostného citu . V jeho písňově prosté lyrice se od počátku prolínala melancholie s touhou po plnějším životě, jejíž realizaci Svoboda posléze nalézal v novém poválečném společenském uspořádání. V 50. letech se tak stal výrazným představitelem tzv. budovatelské poezie, opěvující pracovní úsilí nového „socialistického“ člověka a bojující proti přežitkům minulosti . V apelativně deklarativních verších tematizoval v podstatě vše, co vytvářelo soudobé politicko-společenské klima. Ke svým východiskům, ztělesňovaným zejména milostnou a přírodní lyrikou, v níž dominuje vztah k rodné zemi, se více méně vrátil te...
Více od autora
Václav Švamberk (2)
RNDr., přírodovědec a někdejší pedagog Gymnázia v Plasích na severním Plzeňsku, odborný publicista , učitel včelařství a inspektor podniků ekologického zemědělství v České republice. Bývalý předseda Českého svazu včelařů.
Více od autora
Václav Šváb (3)
Narozen 4.8.1900 v Hlásnici u Poličky, zemřel 1.7.1981 v Praze. MUDr., DrSc., profesor rentgenologie, publikace z oboru.
Více od autora
Václav Suchan (2)
Narozen v Kladně. Novinář, redaktor a editor, zaměřený na cestovní ruch.
Více od autora
Václav Šťovíček (2)
Václav Šťovíček, narozen 10. 4. 1951 v Mostě. Źije v Meziboří u Litvínova. V dřívější době se v soutěžích mladých autorů umisťoval na předních místech. V severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem vydal tři sbírky poesie , Jeho poslední sbírkou, tentokrát v nakladatelství Orfeus byla roku 2005 kniha Veselý svět lidí. Krom toho všeho spolupracoval na dvou almanaších. Je nositelem 2 výročních nakladatelských cen. V současné době připravuje 2 sbírky, z toho jednu pro děti.
Více od autora