36241–36300 z 157279 Autoři
Éric Laurent (4)
Francouzský novinář a spisovatel se věnuje zahraničně-politickým tématům již bezmála 40 let. Jako zpravodaj Radio France sledoval izraelsko-arabskou válku , sovětskou invazi do Afghanistánu a izraelský vpád do Lisabonu . Je autorem interview s Muammarem Kaddáfím, Saddámem Husajnem, Davidem Rockefellerem, Giovanim Agnellim, Ronaldem Reaganem a marockým králem Hassanem II. Napsal řadu bestsellerů, např. "Guerre du Golfe", "Tempete du désert". Jeho kniha "La Guerre des Bush" byla přeložena do více než 15-ti jazyků, česky vyšla pod názvem "Dynastie Bushů: Válečné tažení proti Iráku" v roce 2003.
Více od autora
Eric Frattini (1)
Eric Frattini je esejista, romanopisec, novinář, vysokoškolský profesor, politolog a televizní scenárista. Pracoval jako korespondent na Blízkém východě a žil v Bejrútu , Nikósii a Jeruzalému . Je autorem asi dvaceti knih ; Mafia S.A. 100 Años de Cosa Nostra ; Secretos Vaticanos ; ONU, historia de la corrupción ; La Conjura, Matar a Lorenzo de Medici ; Mossad, la Ira e Israel ; či tetralogie o historii nejslavnější špionážní služby . Jeho práce byly publikovány v několika zemích . Frattini je také režisér a scenárista přibližně dvaceti dokumentárních filmů pro hlavní španělskou televizi. V roce 2007 vydal svůj první román El Quinto Mandamiento , jeho druhý román El laberinto de Agua vyšel v roce 2009 a do češtiny byl přeložen pod názvem Vodní labyrint.
Více od autora
Eric Dezenhall (1)
Americký spisovatel, autor nebeletristické literatury, novinář, odborník v oblasti bezpečnosti a krizového řízení, též se zabýval médii a public relations.
Více od autora
Éric de Kermel (2)
Novinář, píšící pro přírodopisné magazíny. Mládí strávil mezi Marokem a Jižní Amerikou, než se natrvalo usadil ve Francii. Nyní žije v kraji Uzés se svou rodinou. Svými pohodovými knihami chce lidem zpříjemnit už tak hektický život.
Více od autora
Enrica Crispino (1)
Italská historička umění, autorka knih pro děti a mládež s uměleckou tématikou.
Více od autora
English Chamber Orchestra (4)
The English Chamber Orchestra je jedním z předních světových komorních orchestrů, který byl založen v roce 1960. Má za sebou bohatou historii nahrávek a vystoupení s některými z největších hudebníků 20. a 21. století. ECO je proslulý svým repertoárem od baroka až po současnou hudbu, často hraje na moderní i dobové nástroje. V průběhu let orchestr absolvoval rozsáhlá turné a vystupoval na prestižních místech po celém světě. Spolupracovali s řadou významných dirigentů a sólistů, včetně Daniela Barenboima, sira Colina Davise a Yehudi Menuhina, který byl také jejich laureátem.
Více od autora
Enda Pádraig O'Coineen (1)
Irský podnikatel. Investor a zakladatel mnoha společností. Působil i v České republice.Práce z oboru managementu.
Více od autora
Emmy Abrahamson (4)
Švédská herečka, režisérka a spisovatelka. Autorka románu pro ženy.
Více od autora
Emmanuelle Arsan (3)
Francouzská spisovatelka, herečka a režisérka narozená v Bangkoku .
Více od autora
Emma Temple (2)
Pod tímto pseudonymem publikuje německá autorka KathrinTempel. Narodila se roku 1967 v Düsseldorfu a vyrůstala v Mnichově. Už při studiu historie a politických věd se začala zajímat o Nový Zéland. Tam odcestovala a rok strávila na farmě poblíž města Christchurch. Do této oblasti ji to stále táhne. Profesně začínala jako žurnalistka, dnes se věnuje psaní scénářů a vlastní románové tvorbě. S rodinou žije v Bad Dürkheim.
Více od autora
Emma Grey (1)
Australská lektorka, zabývá se problematikou rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem, práce z oboru.
Více od autora
Emma Campion (2)
Emma Campionová se narodila roku1950 v Severní Karolině v USA. Studovala na univerzitě v Cincinnati, kde promovala prací o středověké anglosaské literatuře. Později pracovala jako vědecká redaktorka na univerzitě ve Washingtonu a proslula jako autorka historických detektivních románů, které psala pod pseudonymem Candace Robb. Román The King´s Mistress je prvním dílem, které napsala pod svým jménem, a rázem si získala nevídaný ohlas. Ztvárnila v něm bouřlivé osudy Alice Perrersové a dnes Emma Campionová patří k předním znalcům této zajímavé osobnosti.
Více od autora
Emily Bold (1)
Německá spisovatelka, autorka literatury pro dospívající mládež, fantasy a historických románů.
Více od autora
Emilie Richards (3)
Americká autorka romantických a detektivních příběhů. Původním povoláním rodinná terapeutka.
Více od autora
Émilie Carles (1)
Emilie Carles se narodila do rodiny drobných zemědělců v horské vesnici. Měla pět bratrů a sester. Provoz farmy vyžadoval hodně práce na malé množství produkce. Její matka zemřela při práci. Emily měla plán: stát se učitelkou. V roce 1916 odjela do Paříže, pokračovat ve studiu a získat učitelské osvědčení. O několik let později ji byla diagnostikována tuberkulóza a musela se vrátit do čistého vzduchu svých milovaných hor. Poté učila na různých školách v primitivních materiálních podmínkách. V roce 1927 se setkala s Jean Carlesem, svým budoucím partnerem, byl to liberál, pacifista a volnomyšlenkář .
Více od autora
Emilie Bláhová (1)
Narozena 13. 6. 1931 v Praze, zemřela 9. 10. 2016. PhDr.,CSc., promovaná filoložka, autorka a překladatelka z oboru slavistiky.
Více od autora
Emil Trojan (3)
Narozen 26. května 1947 v Pastvinách. Rodiče pracovali v koloniálním obchodu v obci, později jako dělníci ve dřevozpracující továrně "Lyra" v Lichkově. Pochází ze tří dětí základní školní docházku absolvoval ve dvoutřídní škole v Pastvinách, od šesté do deváté třídy pak v Klášterci nad Orlicí. V první polovině šedesátých let navštěvoval Odborné učiliště v Pardubicích, kde do r.1972 pracoval jako provozní chemik ve VCHZ Pardubice-Semtín v provozech na Výrobu výbušnin v roce 1972 se přestěhoval do Těchonína, kde začal pracovat ve Vojenském výzkumném a doškolovacím ústavu VLA-JEP Hradec Králové. Po dobu dvaceti let zde zastával funkci vedoucího technika sekce na výzkum infekčních aerosolů v současné době pracuje jako chemický laborant a ekonom Vojenské stavební a ubytovací správy Pardubice v Provozním středisku v Těchoníně otec čtyř dětí zájmy: turistika, cestování, novodobá vojenská historie v letech 1933-1945 se zaměřením na pohraniční opevnění budované v letech 1936-1938 autor knih: Betonová hranice I.; Betonová hranice II.; Pastviny. Historie a současnost; Tak přísahali
Více od autora
Emil Smetánka (4)
Emil Smetánka byl český bohemista, profesor češtiny a staré české literatury na Univerzitě Karlově v Praze. Emil Smetánka se narodil 14. října 1875 v rodině evangelického faráře v Horní Krupé. Nejdříve studoval na havlíčkobrodském a poté na kolínském gymnáziu. Po maturitě odešel na tehdejší Karlo-Ferdinandovu univerzitu studovat moderní filologii. Po absolvování učil na reálkách v Praze a Mladé Boleslavi. V roce 1904 se stal docentem, v roce 1915 profesorem. Na Karlově Univerzitě působil jako profesor českého jazyka a starší literatury. Zde pracoval až do roku 1939. Smetánka ve svém díle navázal na činnost svého učitele, profesora Jana Gebauera. Zabýval se staročeskou a novočeskou gramatikou a staročeskou literaturou. Jako hlavní redaktor Pravidel českého pravopisu prosazoval počeštěné psaní cizích slov. Byl také členem hlavní redakce Příručního slovníku jazyka českého. Po vzniku Československé republiky se zasloužil o vytvoření vojenské, poštovní a lékařské terminologie. Pro cizince vydal příručku české mluvnice a konverzace. Redigoval časopis Naše řeč. Po Janu Gebauerovi redigoval Staročeský slovník. S literárněhistorickým komentářem připravil k vydání některá významná díla staročeské literatury jako např. Postilu a Síť víry Pravé od Petra Chelčického a Kšaft umírající matky jednoty bratrské od Jana Amose Komenského. Spolu s Jaroslavem Vlčkem a Václavem Ertlem napsal Stručné dějiny literatury české.
Více od autora
Emil Slavíček (3)
Narozen 25.4.1921 ve Svitávce, zemřel 16.7.1977 v Praze. Ing. Dr. DrSc., profesor fyziky, práce z oboru.
Více od autora
Emil Mastný (3)
Narozen 3. 8. 1907 v Brně, zemřel 10. 12. 1960 tamtéž. Doc. RNDr., matematik a vysokoškolský pedagog. Autor učebnic, metodických materiálů, překladů z ruštiny a dalších publikací z oboru.
Více od autora
Emil Ludvík (2)
Emil Ludvík byl skladatel, aranžér a dirigent, také obhájce lidských práv a odpůrce komunistického režimu. Narodil se v Praze. Studoval práva a pak hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Koncem roku 1939 založil studentský Hot kvintet. Během roku 1940 z něj vznikl Orchestr Emila Ludvíka. V orchestru působili např. Jan Hammer st., Vladimír Horčík, Jiří Verberger, Miroslav Vrba, dále zpěváci Václav Irmanov, Zdena Vincíková a Rudolf Cortés. Jako první trumpetista začínal v orchestru trumpetista Fritz Weiss. Jako žid nemohl s orchestrem veřejně vystupovat, proto se věnoval alespoň aranžerské práci. Tato spolupráce s orchestrem pokračovala i po jeho deportaci do Terezína. Po 2. světové válce byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše; v roce 1948 mu mj. navrhoval, aby nástupu komunistů k moci zabránil vyhlášením stanného práva. Za svoje postoje byl pak komunisty vězněn a sledovala jej Státní bezpečnost; živil se jako hudebník. Roku 1967 založil Společnost pro lidská práva; ta rozesílala do škol deklarace OSN o lidských právech, po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 však byla rozpuštěna. Podepsal Chartu 77, po sametové revoluci roku 1989 založil Masarykovo demokratické hnutí a jako první s Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem podepsal jeho "Deklaraci". Opětovně byl zvolen jeho předsedou na prvním i druhém sněmu Masarykova demokratického hnutí a jeho zásluhou přijala čestné členství Masarykova demokratického hnutí již v roce 1990 řada osobností . V roce 1993 obnovil spolu s doc. Vratislavem Preclíkem a Jaromírem Hořcem vydávání masarykovského časopisu ČAS v původním formá...
Více od autora
Emil Leichner (2)
Emil Leichner je český klavírista známý svou interpretací klasické hudby, zejména děl českých skladatelů. Během své kariéry si získal uznání pro své technické dovednosti a expresivní výkony. Leichner vystupoval na různých prestižních místech a spolupracoval s řadou orchestrů, čímž zvýšil své renomé v rámci komunity klasické hudby. Jeho repertoár zahrnuje sólové klavírní skladby i klavírní koncerty, což ukazuje jeho všestrannost jako hudebníka.
Více od autora
Emil Kašpar (3)
Emil Kašpar byl český pedagog, jeden ze zakladatelů didaktiky fyziky. Po 2. světové válce působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze. Od roku 1953 působil na Vysoké škole pedagogické v Praze a v roce 1959 přešel na matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, kde byl v roce 1962 jmenován profesorem. V roce 1962 byl také jmenován zasloužilým členem JČMF.
Více od autora
Emil Hradecký (2)
Narozen 16.1.1913 v Praze, zemřel 18.11.1974 v Praze. PhDr., CSc., muzikolog, práce z oboru.
Více od autora
Emil Hierhold (2)
Rakouský manažer, komunikační poradce, autor příručky o prezentaci a slovním projevu.
Více od autora
Emil Edgar (4)
Emil Edgar, vlastním jménem Emilian Kratochvíl , byl český architekt, teoretik architektury a publicista. Na základě jeho návrhu nechal evangelický sbor v Olomouci vypracovat projekt nového kostela. Podle jeho společného projektu s Františkem Sýkorou, ředitelem vinohradského hřbitova byl na kroměřížském hřbitově v roce 1930 založen urnový háj. V meziválečném období působil jako šéfredaktor Stavitelských listů.
Více od autora
Emerich Polák (4)
Emerich Polák byl český chirurg a profesor. Emerich Polák se narodil v Praze v rodině právníka JUDr. Emericha Poláka a matky Marie, rozené Kabátové ; vyrůstal se čtyřmi sourozenci. Po přestěhování do Vídně zde vychodil obecnou školu a sedm tříd gymnázia, maturoval však v Praze na Malostranském gymnáziu. Vystudoval medicínu a v roce 1924 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ještě předtím získal asistentské místo ve farmakologickém ústavu lékařské fakulty UK u profesora Kamila Josefa Lhotáka . Rozhodl se však pro chirurgii a v roce 1925 se stal operačním elévem na II. chirurgické klinice profesora Rudolfa Jedličky v podolském sanatoriu, v roce 1928 asistentem. Profesora Rudolfa Jedličku, vynikající osobnost českého lékařství své doby, považoval za svého učitele, stejně jako profesora Jiřího Diviše , jehož později vystřídal ve funkci přednosty ve vinohradské nemocnici. Od roku 1921 pracoval Polák opakovaně po 10 let v letních měsících jako operatér v nemocnici v Mukačevu na tehdejší Podkarpatské Rusi. Roku 1934 se habilitoval na Univerzitě Karlově prací na téma „Transfúze krve“ pro obor chirurgie. Od roku 1935 pracoval v nemocnici na Vinohradech, nejprve jako zástupce primáře a v témže roce se stal primářem chirurgického oddělení. V roce 1947 se stal mimořádným profesorem se zpětnou platností k roku 1945, v roce 1955 se stal řádným profesorem. Roku 1952 se toto oddělení změnilo na kliniku Lékařské fakulty hygienické a Polák se stal jejím přednostou. Klinika měla tehdy přes 200 lůžek a 15 lékařů. Z této funkce odešel v roce 1971, poté zůstal jako vedoucí pracovník a konzultant až do roku 1977. Se svou ženou Alžbětou vychoval dvě dcery a druhý domov poskytl své neteři. Za války a v době totality se v jejich bytě scházely mnohé osoby režimu nepohodlné; řadu z nich Polák a...
Více od autora
Emerich Maixner (4)
Emerich Maixner, též Emerich Maixner z Roblínova , byl český lékař. Byl žákem a zetěm Bohumila Eiselta. Roku 1884 se stal profesorem vnitřního lékařství. Položil základy českého interního lékařství, především biochemie a hematologie. Zabýval se kardiologií a plicními chorobami. Založil klinickou laboratoř těchto oborů a v roce 1887 se zasloužil o vznik II. české kliniky v Praze. Byl přednostou univerzitní polikliniky v Praze , propedeutické kliniky na Lékařské fakultě v Praze a I. interní kliniky . V letech 1878–1897 působil jako vrchní redaktor Ottova slovníku naučného. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Více od autora