33421–33480 z 156591 Autoři
Josef Holejšovský (3)
Narozen 1966. JUDr., právník, práce z oboru obchodního a družstevního práva.
Více od autora
Josef Hejnic (2)
Josef Hejnic byl český klasický filolog, překladatel a historik raného novověku. Působil v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Věnoval se zejména výzkumu latinské humanistické literatury v českých zemích. Spolu s Janem Martínkem připravil k vydání monumentální šestisvazkovou Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě .
Více od autora
Josef Heger (2)
Narozen 7. 5. 1885 v Nyklovicích u Žďáru n. Sázavou, zemřel 6. 1. 1952 tamtéž. ThDr., římskokatolický kněz a teolog, překladatel starozákonních textů z hebrejštiny a řečtiny.
Více od autora
Josef Havel (2)
Josef Havel je český spisovatel, autor literatury faktu, filmař a publicista. Narodil se 13. října 1937 v Litomyšli a svůj život prožil v Ústí nad Orlicí v podhůří Orlických hor. Do obecné školy začal chodit v předposledním válečném roce, měšťanskou školu ukončil v roce 1953. Po závěrečné zkoušce nastoupil jako učeň do n.p. Kovostav, kterému zajišťovalo výchovu učňovského dorostu odborné učiliště Kdyňských strojíren v Domažlicích. Po roce učení v profesi univerzální soustružník byl vyslán na studia do Náchoda, kde tehdy existovala Vyšší průmyslová škola strojně textilní. Tu ukončil maturitou v roce 1958 a následovaly dva roky základní vojenské služby v Brně u protiletadlového dělostřeleckého pluku v Brně - Židenicích. V roce 1960 se vrátil do n.p. Kovostav, kde pracoval jako technický kontrolor a později jako konstruktér. A to ve skupině, která úspěšně přivedla k realizaci první provozuschopný bezvřetenový dopřádací stroj na světě – BDA 200. V roce 1963 se oženil, s manželkou Ludmilou mají dvě dcery. Rok 1968 ho zastihl kromě technické funkce jako člena Závodního výboru a později předsedu Podnikového výboru Revolučního odborového hnutí. Za svoji činnost a postoje v tomto období byl v roce 1970 propuštěn z práce. Po poznání, jak vypadá nezaměstnanost, začal pracovat jako dělník v ústeckém Komunálním podniku. Po čase přijal nabídku nastoupit opět jako konstruktér, ale ve Výzkumném ústavu bavlnářském v Ústí nad Orlicí. V přelomovém 90. roce se opět zapojil do veřejné činnosti a stanul ve vrcholového vedení ústavu. Do důchodu odešel jako personální ředitel v roce 1998. Od té doby se plně věnuje událostem probíhajícím především v letech 1937-45. Studuje a tvoří v tandemu s manželkou. Nikdy nebyl a ani není členem žádného politického subjektu.
Více od autora
Josef Harapat (4)
Josef Harapat byl český pedagog a spisovatel. Byl autorem publikací pro školy a specielně pro učitele a profesory.
Více od autora
Josef Gelmi (1)
Josef Gelmi je italský katolický kněz a emeritní profesor církevních dějin a diecézní historie na Filozoficko-teologické vysoké škole v Brixenu. Studoval na Humanistickém gymnáziu Vinzentinum v Brixenu a poté filozofii a teologii v kněžském semináři v Brixenu. V roce 1961 byl vysvěcen na kněze poté co absolvoval praxi v Cortina d'Ampezzu a Bolzanu. Po studiu církevních dějin na Papežské gregoriánské univerzitě a historie na státní univerzitě La Sapienza v Římě se stal profesorem církevních dějin a diecézní historie na brixenské Filozoficko-teologické vysoké škole. V letech 1982-1986 zastával učitelký post na Teologické fakultě univerzity v Innsbrucku. Od roku 1998 je prezidentem Diecézního muzea v Brixenu Hofburgu. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje na církevní dějiny Tyrolska. Kromě tohoto výzkumu týkajícího se církevních dějin Tyrolska, biskupů diecéze Bozen-Brixen a odborného zpracování jihotyrolské církevní historie je Gelmi také autorem řady teologických a církevně-historických článků ve sbornících – například ve třetím vydání Slovníku pro teologii a církev a pětisvazkovém lexikonu pojednávajícím o biskupech od Erwina Gatze. v češtině: Kromě toho, zpracování a dokončení šestého vydání slovníku jmen a světců a asi 250 publikací v novinách, časopisech, encyklopediích, pamětních publikací, sborníků a příruček, stejně jako mnoho recenzí a četné rozhlasové pořady o církevní historii Tyrolska. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Gelmi na německé Wikipedii.
Více od autora
Josef Fürst (4)
Narozen 30.11.1898 v Břežanech u Kralovic, zemřel 17.7.1965 v Mirošovicích u Prahy. Autor divadelních her a národopisných scén, autor a překladatel libret. Též básník, prozaik, publicista, ochotnický herec, zemědělec.
Více od autora
Josef Fiala (4)
Narozen 23.6.1888 v Olešnici, zemřel 14.8.1958 v Praze. Profesor Vysoké školy ekonomické, literatura o účetnictví.
Více od autora
Josef Fass (1)
Josef Fass byl český sinolog. Narodil se 5. června v Brně. V letech 1941–49 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Po maturitě nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy , na obor sinologie a dějiny Dálného východu. V roce 1951 byl vyslán ke studiu čínského jazyka na univerzitu Qinghua v Pekingu. Po roce přestoupil na renomovanou Pekingskou univerzitu, kde začal studovat čínskou historii. Po návratu z pětiletého pobytu v Číně získal zaměstnání v Orientálním ústavu ČSAV a v roce 1956 ukončil studium na FF UK. V Orientálním ústavu pracoval nejprve jako odborný pracovník v Lu Sünově knihovně a po absolvování vědecké aspirantury a obhájení kandidátské disertace Sunjatsen, jeho život a činnost do roku 1919 byl od roku 1965 zaměstnán jako vědecký a později samostatný vědecký pracovník. Soustředil se na výzkum éry mandžuské dynastie Qing v 19. století a na počátku 20. století a zejména pak na výzkum prvních let po vzniku Čínské republiky . Během svého působení v Orientálním ústavu přednášel jako hostující profesor na univerzitách v Gentu a na Freie Universität Berlin v tehdejším Západním Berlíně. Jednotlivé přednášky přednesl také v Bruselu, Londýně, Hamburku a Curychu a účastnil se mezinárodních sinologických konferencí v Turínu, Leedsu, Kodani a Bochumi. V letech 1971–72 byl šéfredaktorem měsíčníku Nový Orient. V roce 1972 byl z politických důvodů donucen odejít z Orientálního ústavu ČSAV. Dalších 20 let pracoval v překladatelském oddělení mezinárodní redakce ČTK, což mu zabránilo pokračovat ve vědecké činnosti. Měl však možnost pravidelně sledovat z objektivních zahraničních pramenů vývoj soudobé Číny. Po návratu do Orientálního ústavu opět začal působit jako vědecký pracovník a od listopadu 1991 krátce také jako vedoucí oddělení Východní Asie. V roce 1993 nastoupil do prestižní funkce prvního mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v Čínské lidové republice ...
Více od autora
Josef Dyr (3)
Josef Dyr byl česky chemik, profesor kvasné chemie a technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Jejím druhým rektorem byl v období 1953-1955. Zabýval se problematikou produkční mikrobiologie a kvasnou chemií. Jeho synem je Prof. Ing. Jan Evangelista Dyr, DrSc. V roce 1952 mu byla udělena státní cena I. stupně za vyřešení problému výroby důležitých rozpustidel a za zavedení do praxe.
Více od autora
Josef Dvořák (3)
Narozen 25. 4. 1942 v Horní Cerekvi. Herec, divadelní ředitel a spoluautor divadelních her.
Více od autora
Josef Dovrtěl (3)
Narozen 20.2.1901, zemřel 4.1.1971. Ing. architekt, stavitel, profesor průmyslové stavební školy, literatura z oboru.
Více od autora
Josef Doležal (4)
Narozen 24.7.1893 v Litomyšli, zemřel 27.12.1965 v Praze. JUDr., redaktor, práce z katolické politiky.
Více od autora
Josef Čížek (2)
Narozen 8. 3. 1910 v Pardubicích, zemřel v roce 1991. Typograf, později majitel grafického uměleckého závodu.
Více od autora
Josef Cipr (4)
Josef Cipr, příjmení psáno též Cipper byl český básník–epigramista a prozaik, povoláním drážní úředník. Narodil se jako nejstarší potomek v rodině obuvníka v Dolních Kounicích Josefa Cippera a jeho manželky Evy, rozené Kuželové. Maturoval v roce 1901 na brněnské I. české státní reálce a poté nastoupil jako drážní úředník ve Felixdorfu u Vídně, později ve Vídni. Ve Vídni dosáhl hodnosti revidenta. Po vzniku Československa odešel z Vídně do Brna, kde se stal vrchním inspektorem drah. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Podle vlastního vyjádření byly jeho první příspěvky otištěny v Moderní revue. Zásluhou Ivana Olbrachta, který ve vídeňských Dělnických listech soustředíl české, ve Vídni žijící literáty, byly v Dělnických listech zveřejňovány i Ciprovy příspěvky. Dále otiskoval své satirické verše např. v Lidových novinách, Besedách Času a dalších časopisech a denících. Ciprova poezie byla satirického charakteru, někdy formou veršovaných pohádek. Prózu tvořily drobné obrázky z moravského venkova a Vídně.
Více od autora
Josef Chuchma (1)
Narozen 20.10.1959 v Praze. Publicista, kulturní kritik, fotografické reportáže a fotografie na přebaly knih, recenze, rozhovory.
Více od autora
Josef Chaloupecký (3)
Autor publikací o pravidlech silničního provozu u nás i v zahraničí.
Více od autora
Josef Červienka (1)
Lektor tzv. „energoškoly" a specialista na „podprahové vnímání energií". Jako léčitel dokáže přesně určit vhodnou terapii na základě vnímání toku energie v těle klienta, jako lektor nabízí „hru energie", kterou si zájemce o „energetické" vzdělávání může ke svému všeobecnému prospěchu dopřát. Autor knihy Sebeléčení vlastní energií, v které vysvětluje, jakým způsobem fungují energetická cvičení, jak jednoduše lze ovládnout vlastní mysl a zharmonizovat své tělo pomocí cílených pokynů.
Více od autora
Josef Čada (4)
Narozen 15.3.1881 v Horoušánkách u Českého Brodu, zemřel 7.3.1957 v Praze. PhDr., filolog, profesor francouzštiny, práce z oboru.
Více od autora
Josef Bokr (2)
Narozen 30. 11. 1940, zemřel 30. 6. 2022. Doc. Ing., CSc., vysokoškolský učitel, autor publikací a článků z oboru logického řízení.
Více od autora
Josef Bobek (2)
Narozen 22. 3. 1911 v Nehvizdech, zemřel 27. 12. 1984 v Benešově. Autor spisu o chovu bažantů.
Více od autora
Josef Bittermann (2)
Josef Bittermann byl dlouhá léta legendárním šéfkuchařem Grandhotelu Steiner v Králodvorské 4 . Jeho Český kuchařský lexikon – podle české kuchyně a kuchyně jiných národů vyšel v roce 1939 a pak v roce 1967, krutě cenzurován. Grand hotel Steiner dosáhl ihned po svém otevření roku 1925 mezinárodní proslulosti a byl nejlepší adresou v Praze. Byl označován za "první moderní hotel v Praze". Tehdy byl dům soukromým majetkem rodiny Steinerových a k jeho stálým hostům náleželi prominenti z okruhu kultury, šlechty, politiky a hospodářství.
Více od autora
Josef Berger (2)
Josef Berger je český biolog. Narodil se jako nejstarší syn v rodině Josefa, účetního, a Věry, prodavačky. Podle církevních matrik je po otci příslušníkem jednoho z nejstarších jihočeských rodů. Je ženatý, manželka je lingvistka, absolventka Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Má dva syny. Starší vystudoval fyziku na Univerzitě Palackého v Olomouci, mladší vystudoval biologii na univerzitách v Marseille, Českých Budějovicích a má doktorát z humánní a veterinární medicíny University of Cambridge. V mládí intenzívně sportoval, hlavně hrál kopanou. Nyní je jeho vášní pěstování subtropických a tropických květin a domácí zeleniny. Rád fotografuje přírodu. Je profesorem Jihočeské univerzity na Zdravotně sociální fakultě. Zde zavedl a přednáší laboratorní hematologii, obecnou patofyziologii, buněčnou biologii, obecnou biologii a chronobiologii. Věnuje se srovnávací medicíně a problematice dobývání informací. Jeho biografie je otištěna v encyklopediích Who's Who in the World, 2011, 28th Edition a Who's Who in Science and Engineering, 2011-2012, 11th Edition Základní a střední školu absolvoval ve Varnsdorfu. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze , obor biologie odborná. Rigorózní, vědeckou, habilitační i profesorskou práci obhájil z problematiky srovnávací hematologie. Působil především ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii, Fakultní nemocnici v Hradci Králové, na Univerzitě Pardubice, Masarykově univerzitě a Entomologickém ústavu Akademie věd ČR. Na Jihočeské univerzitě zastával několik let funkci vedoucího katedry obecné biologie na Biologické fakultě. Na Zdravotně sociální fakultě působí na katedře klinických oborů. V roce 2004 prohrál ve druhém kole volební soupeření s historikem Václavem Bůžkem o místo rektora Jihočeské univerzity. Pracoval na zahraničních univerzitách ve Francii, Španělsku, Německu a Velké Británii. Do současnosti je autorem 16 knih, ví...
Více od autora
Josef Beneš (3)
Narozen 22.2.1905 v Poděbradech, zemřel 23.5.1979 v Praze. Prof., ThDr.,Kněz, probošt na Vyšehradě, politik, mírový pracovník, redaktor, církevní práce, básně.
Více od autora
Josef Beneš (3)
Narozen 6.6.1939 v Dobreovicích, okr. Mladá Boleslav. Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, zaměření na strojírenské technologie, též práce o vysokém školství.
Více od autora
Josef Bartoš (3)
Narozen 4. 3. 1887 ve Vysokém Mýtě, zemřel 27. 10. 1952 v Praze. PhDr., hudební estetik, kritik a publicista, středoškolský učitel češtiny a francouzštiny, překladatel z francouzštiny.
Více od autora
Josef Barák (4)
Josef Barák byl český novinář, básník a spisovatel. Od roku 1857, kdy uveřejnil svou básnickou prvotinu, poznávala česká kulturní veřejnost Josefa Baráka jako básníka. Náležel k mladé literární generaci, která se v květnu 1858 představila almanachem Máj. Barák byl redaktorem almanachu, neboť jeho hlavním inspirátorům Nerudovi a Hálkovi nebylo tehdy ještě potřebných čtyřiadvacet let. Když se po mrtvých létech Bachova absolutismu začínal znovu rozvíjet český národní život, patřil Barák k jeho předním organizátorům. Pořádal české besedy, byl předsedou Akademického čtenářského spolku, patřil mezi zakladatele Sokola, Umělecké besedy i četných studentských spolků. Zaměstnáním a hlavním oborem Barákovy činnosti bylo novinářství. V roce 1857 se stal redaktorem Prager Morgenpost, a když počátkem 60. let vznikaly časopisy české, redaktorem Času a později Hlasu. V letech 1867 až 1873 vydával a řídil časopis Svoboda. V rámci rodícího se mladočeského hnutí představoval Barák spolu s Nerudou jakýsi „plebejský demokratický radikalismus", navazující na dědictví radikálních demokratů z let revoluce 1848–49. Jako důsledný demokrat si Barák všímal dělnických problémů a účastnil se akcí dělníků, pro které požadoval rovnoprávnost v politickém životě. V září 1871 byl zvolen redaktorem prvního dělnického časopisu Dělnických listů. Svým nacionalismem se však dostával do rozporu se smýšlením některých socialistů ve vydavatelském sboru časopisu, a proto se v srpnu 1872 redakce vzdal. Od 1. října 1874 byl Barák odpovědným redaktorem mladočeských Národních listů, tehdy největších a nejvlivnějších českých novin. Již od studentských demonstrací v květnu 1860 se Barák těšil neobyčejné pozornosti policie a byl také několikrát stíhán soudně. Ve své době byl velmi populární a oblíbenou osobností. Dnes je jeho jméno známé jen užšímu kruhu zájemců o české dějiny. Neprávem, neboť, jak o něm napsal ve svých vzpomínkách spisovatel Antal Stašek, "...
Více od autora
Josef Balvín (3)
Narozen 13. 12. 1923 v Kloboukách u Brna, zemřel 16. 8. 2009 v Praze. PhDr., divadelní dramaturg, historik a kritik, autor monografií o hercích, překladatel her z němčiny.
Více od autora
Josef Antonín Řehák (2)
Narozen 6.10.1882 v Uhříněvsi, zemřel 26.3.1945 v Semilech. Úředník, vydavatel a redaktor regionálního tisku na Semilsku.
Více od autora
Josef Alan (3)
Narozen 18.3.1938 ve Zlíně. Doc., PhDr., CSc., sociolog, práce z oboru.
Více od autora
José Giovanni (3)
José Giovanni , byl pseudonym Josepha Damianiho, Francouzsko-švýcarský spisovatel a filmař Corsicského půovodu. Původně zločinec odsouzený k smrti, Giovanni si často bral inspiraci ze své zločinecké minulosti. Původně Korsičan bylJosé Giovanni by velmi dobře vzdělaný v Collège Stanislas de Paris a Lycéu Janson de Sailly. Než začal točit filmy, pracoval v mnoha profesích .Byl nadšený horolezec a horský vůdce. Dílo: 1957: Le Trou 1958: Le Deuxième Souffle 1958: Classe tous risque 1958: L'Excommunié 1959: Histoire de fou 1962: Le Haut-Fer 1964: Ho! 1964: Meurtre au sommet n°866 1967: Les aventuriers 1983: Le Ruffian 1991: Le Musher 1995 : Mon père, il m'a sauvé la vie La Mort du poisson rouge Chemins fauves Comme un vol de vautours Le pardon du grand Nord
Více od autora
José Eustasio Rivera (3)
José Eustasio Rivera vystudoval v Bogotě práva. Byl právním zástupcem vlády při vyšetřování sociálních podmínek naftařských dělníků. Jako tajemník komise pro stanovení hranic mezi Kolumbií a Venezuelou podnikl roku 1922 cestu do amazonského pralesa v povodí Orinoka a Amazonky na jihovýchodě země. Rivera je autorem pouze dvou literárních děl. Sbírka sonetů Země zaslíbená se vyznačuje modernistickou obrazností v pohledu na přírodní ráj. Od její idyličnosti se vzdálil román Vír z roku 1924 . Dobrodružná cesta jeho městského hrdiny do pralesa, kde se střetává i splývá s mocnou přírodou, účastní se indiánských rituálů a otrocké práce sběračů kaučuku, je v polaritě historie a mýtu pojata jako sestup ke kořenům latinskoamerické kultury. Původní svědecký záměr dokonce zdůraznily v prvním vydání „autentické“ fotografie postav.
Více od autora
Jorge A Livraga Rizzi (3)
Argentinský profesor filosofie, historie a archeologie, básník, proazik a esejista, zakladatel mezinárodní organizace Nová Akropolis.
Více od autora
Jonny Duddle (2)
Britský výtvarník, ilustrátor a herní designér, spisovatel. Autor knih pro děti a mládež.
Více od autora
Jonathan Stamp (1)
Jonathan byl vzděláván u St Paul má školu, Londýn, a Balliol College v Oxfordu, , kde absolvoval bakalářský a magisterský titul v oboru klasických studií. On získal stipendium Brackenbury v literatuře, zatímco na Balliol, a promoval summa cum laude, s diplomem. V roce následujícím po jeho absolvování získal stipendium UNESCO International Arts pro účely cestování ve Středozemním světě lepší seznámit se s weby, klasické významu. On cestoval značně v Itálii, Řecku, Turecku a Africe. Po svém návratu začal kariéru v televizi jako dokumentární tvůrce, nejprve s Channel Four a pak od 1990-2002, s BBC. Jeho kariéra v BBC bylo vynaloženo v rámci svého historického oddělení, kde on produkoval, napsal a režíroval více než dvacet dokumentárních filmů, nejméně polovina z nich byly v souvislosti s klasickým světě, a zejména, do světa starověkého Říma. V průběhu tvorby těchto dokumentů on pokračoval pracovat a cestovat značně přes Středozemní moře. Pro účely výzkumu těchto projektů byl, a pozůstatky, které jsou členy britské školy v Římě, jeden z předních světových akademických center římských studií. Jeho filmy získal více než dvacet cen, včetně tří Emmy ® Awards, a CableAce Award. Byl dvakrát vítěz Amnesty International Zvláštní cenu poroty, a také na cenu Howard ligy. V roce 2000 byl jmenován ředitelem Development v historii oddělení BBC. V roce 2002 byl jmenován BBC vedoucí archeologie. On se připojil k projektu HBO Řím jako historický konzultant v roce 2004
Více od autora
Jonathan Meades (2)
Britský autor publikací z oboru kulinářství, architektury a kultury.
Více od autora
Jonathan Maberry (3)
Americký spisovatel, učitel kreativního psaní, mistr a učitel bojových umění, básník, autor písňových textů, komiksů, publikací o sebeobraně, paranormálních a okultních jevech.
Více od autora
Jonathan Lethem (4)
Jonathan Allen Lethem je americký spisovatel. Narodil se v Brooklynu do rodiny avantgardního malíře a politické aktivistky. V češtině mu vyšla kniha Sirotci z Brooklynu , detektivní příběh, který v roce 1999 získal cenu National Book Critics Circle Award. Mezi jeho další knihy patří Gun, with Occasional Music, kniha která kombinuje prvky sci-fi a detektivního příběhu nebo The Fortress of Solitude. Lethem je znám také díky svým esejům a krátkým povídkám.
Více od autora
Jonathan Haidt (4)
Jonathan Haidt je profesorem psychologické etiky na New York University. Specializuje se zejména na emoce a morální etiku, je spoluzakladatelem tzv. teorie morálních základů a významným představitelem školy pozitivní psychologie. Kromě Hypotézy štěstí u nás vyšla ještě jeho Morálka lidské mysli , která se stala světovým bestsellerem. V roce 2012 byl zařazen na žebříček Sto nejvlivnějších intelektuálů světa časopisu Foreign Policy, záznamy všech jeho vystoupení v seriálu konferencí TED Talks mají rekordní sledovanost.
Více od autora
Jonathan Gaudet (4)
Kanadský kytarista, zpěvák a autor písní žijící v Praze, lektor angličtiny a autor učebnic angličtiny.
Více od autora