33061–33120 z 156514 Autoři
Karel Pittich (4)
Narozen 11.7.1889 v Prostějově, zemřel 5.4.1968 v Praze. Ředitel školy, vydavatel učebnic zeměpisu, básník, geografické spisy.
Více od autora
Karel Pavlica (3)
Narozen 23.3.1963. Psycholog, věnuje se sociální psychologii a interkulturálnímu managementu.
Více od autora
Karel Paták (3)
Karel Paták, ak. mal. + narodil se 27. prosince 1931 ve Vojkovicích nad Ohří, jeho matka byla tamější sudetská Němka, otec přišel do Vojkovic jako ajznboňák + po obsazení Sudet se celá rodina přesunula do otcovy rodné Hvězdy u Slaného, později našli útočiště v Loděnici stejně jako dalších deset vojkovických českých a českoněmeckých rodin + v roce 1944 začal chodit do Berouna do školy pro děti ze smíšených manželství a později do Kladna – tam se také stal příslušníkem Deutsche Jugend + už v září 1944 ale ze školy utekl a schovával se doma v Loděnici, později ve Hvězdě + když v Loděnici 5. května 1945 vypuklo povstání, ležel nemocný doma, a tak jeho matku, uvězněnou s dalšími dvaceti Němci, pustili, aby ho mohla ošetřovat. Díky tomu unikla masakru U Zabitého 7. května, při němž byli zavražděni všichni místní Němci + po válce přijali Karla Patáka na Státní grafickou školu v Praze – potkal se tam s V. V. Štechem či Theodorem Pištěkem + únor 1948 prožil na grafické škole a byl i na komunistické demonstraci na Staroměstském náměstí + studoval na AVU, po absolvování ztratil s akademií kontakt, věnoval se historii Berounska, pracoval v muzeu + když se v roce 1989 formoval nový obecní úřad, kandidoval na starostu a tuto funkci vykonával i po celá devadesátá léta
Více od autora
Karel Novotný (3)
Narozen 9.6.1876 v Libiši u Mělníka, zemřel 30.5.1927 v Praze. Redaktor, kulturně historické monografie, stati a vzpomínky, satiry.
Více od autora
Karel Nedbal (2)
Karel Nedbal byl advokát, organizátor hudebního života v Táboře, otec českého dirigenta a skladatele Oskara Nedbala. Karel Nedbal pocházel z početné rodiny , vyrůstal v Německu . Vystudoval gymnázium a práva ve Vídni, pracoval jako advokátní koncipient u švagra v Pelhřimově. Po složení advokátní zkoušky v roce 1862 si otevřel v Táboře právní kancelář a od roku 1864 zde v Palackého ulici 355 i s rodinou bydlel. Později pracoval jako předseda ředitelství Městské spořitelny Tábor a dlouhá léta aktivně pracoval v městské radě a obecním zastupitelstvu města. Se svojí manželkou Annou, rozenou Hejnovou vychovali sedm dětí a vedli je ke vztahu k hudbě. Ve svých šedesáti letech vážně onemocněl, byl hospitalizován v Praze, kde po třech letech zemřel. Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech. JUDr. Karel Nedbal, všestranně vzdělaný, se stal váženým občanem Tábora a zejména měl velký podíl na vzestupu hudebního dění ve městě. Známé byly jeho domácí komorní koncerty, kdy se postupně hry účastnily i jeho děti. Nedbal založil v Táboře roku 1877 Hudební spolek. Také Nedbalovou zásluhou rostl v Táboře počet veřejných koncertů i zájem předních českých hudebníků. Hostem rodiny Nedbalovy býval Zdeněk Fibich a také Antonín Dvořák . Karel Nedbal má zejména zásluhu na podchycení talentu svého syna Oskara a umožnění jeho hudebního vzdělání.
Více od autora
Karel Müller (1)
Narozen 26.6.1946 v Bludově, okr. Šumperk. Doc., Ing.,, CSc., odborné práce z výpočetní techniky, zejména z programování.
Více od autora
Karel Müller (3)
Narozen 5.6.1875 v Jičíně. PhDr., středoškolský profesor jazykovědy, práce z oboru byzantské kultury a dějin, překlady z řečtiny.
Více od autora
Karel Moudrý (2)
Narozen 20.10.1881 v Červené Řečici, zemřel 14.11.1948 v Praze. JUDr., národně socialistický politik, redaktor a publicista. Autor politických a historických spisů.
Více od autora
Karel Mišoň (1)
Narozen 13. 10. 1920 v Praze. RNDr., CSc., docent matematiky na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru a v oborech astronautiky a astronomie, publikoval též anglicky.
Více od autora
Karel Michňák (2)
Po maturitě na obchodní akademii ve Frýdku-Místku studoval na FF UK . Od r. 1955 přednášel filozofii na FF UK, od r. 1963 jako docent. V r. 1959 obhájil kandidátskou dizertaci Občanská společnost a stát. R. 1972 odešel z UK, v l. 1972–77 pracoval jako korektor, od r. 1977 jako domovník. Od r. 1990 působil opět na FF UK. Podle uvedené bibliografie, doby studií i habilitace, samozřejmého členství v KSČ, by mohl být zařazen mezi průměrné marxistické filozofy. Zimní semestr r. 1967 však představuje „Kehre“ na M. filozofické cestě: V cyklu heideggerovských přednášek a zejména ve velkém semináři, koncipovaném po způsobu proslulých seminářů alma mater vedoucích k doktorátu, vystupuje již jako duchovní žák M. Heideggera, J. Patočky a H.-G. Gadamera. Erbovním znamením jeho projevu se stala žízeň po vědění, pravdě, bytí. Zkušenost minulých let mu však vtiskla do rukou zbraň proti parmenidovské vizi-iluzi okamžitého setkání s pravdou: radikální skepsi, kterou nosil jako polní láhev stále s sebou. A protože mu byla vlastní myšlenka sousedství filozofie se zpívajícími básníky, přijal beze zbytku za svůj i básníkův verš, že nenajde sklep, kdo nehledá víno. V březnu r. 1968 zahájil heideggerovskou přednášku čtením článků z Lidové demokracie o mučení a popravě Milady Horákové. Otázka viny v Jaspersově smyslu byla překvapeným posluchačům demonstrována s ryzí otevřeností: „Já jsem tím vinen – jako člen KSČ jsem zodpovědný za zločiny padesátých let, jako člen KSČ jsem se stal docentem, zatímco nadanější a schopnější pro toto místo se v důsledku svého mravního postoje ocitli ve vězení, nemohli dostudovat, ba často ani začít studovat.“ To, co následovalo po tomto „confiteor“, bylo praktickým výrazem opravdového pokání: Vrátil legitimaci KSČ, otevřel svůj velký seminář režimem perzekvovaným filozofům a teologům a zvýšil důraz na etický rozměr lidského pobytu ve světě. Bylo pak již jen přirozeným důsledkem tohoto postoje, že po r. 1969 patřil k prvním, kteří museli odej...
Více od autora
Karel Mařík (3)
Narozen 9. 5. 1941. Soudní znalec, odhadce a brusič v oblasti šperků a drahých kamenů.
Více od autora
Karel Makonj (3)
Karel Makonj byl český divadelní teoretik, režisér a pedagog. Vystudoval obor režie - dramaturgie na Katedře loutkářství Divadelní fakulty AMU, absolvoval v roce 1970. Ještě během studií založil a vedl vlastní Vedené divadlo, které působilo v pražské Redutě a které bylo v roce 1972 zrušeno z administrativně-politických důvodů. Jako režisér prošel několika českými loutkovými divadly: Naivní divadlo Liberec , Ústřední loutkové divadlo v Praze , Divadlo S + H v Praze , Středočeské loutkové divadlo Kladno a Divadlo dětí Alfa v Plzni . Po té do roku 1989 pracoval jako arteterapeut na psychiatrické klinice v Praze. V letech 1990–1998 byl ředitelem a uměleckým šéfem Divadla Minor. V letech 1976–1981 pedagogicky spolupracoval s Katedrou loutkářství DAMU, od roku 2000 působil na Katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU. V roce 2009 byl jmenován profesorem. Zemřel ráno dne 2. ledna 2018 po dlouhé nemoci.
Více od autora
Karel Lojka (1)
Narozen 27. 7. 1944 v Mělníku. Projektant, restaurátor, fotograf, autor prací o historických předmětech a restaurování starožitných mobiliářů.
Více od autora
Karel Lankaš (2)
Narozen 8. 9. 1930 v Hradci Králové, zemřel 11. 10. 2009 ve Šluknově. Lesník, publicista z oboru loveckého střelectví, spoluautor mysliveckých učebnic a odborných monografií.
Více od autora
Karel Ladislav Klusáček (4)
Narozen 25.10.1865 v Polné, zemřel 21.2.1929 v Praze. Malíř, grafik, básník.
Více od autora
Karel Kučera (3)
Narozen 15.2.1905 v Praze, zemřel 8.12.1986 tamtéž. Ing. dr., geodet, publikace z oboru.
Více od autora
Karel Kubeška (3)
Narozen 17. 6. 1955 v Praze. Curler, curlingový trenér, autor knihy z oboru.
Více od autora
Karel Kožíšek (2)
Karel Kožíšek je bývalý český reprezentant v rychlostní kanoistice, mistr světa, Evropy a plzeňský trenér. Jeho spolujezdci byli Jan Břečka, Petr Fuksa a Petr Netušil. V Plzeňské loděnici TJ Prazdroj Plzeň ho trénoval jeho otec Karel Kožíšek st a dnes je zde také trenérem.
Více od autora
Karel Koželuh (2)
Karel Koželuh byl československý všestranný sportovec. Československo reprezentoval v tenise, ledním hokeji a oblékl též fotbalový reprezentační dres. Od roku 2006 je členem Mezinárodní tenisové síně slávy. Koželuh hrál fotbal za Spartu Praha již za první světové války, klubů vystřídal za svou fotbalovou kariéru několik. Ve 46 zápasech za Spartu vstřelil 34 branek. Roku 1917 byl členem rakouského národního fotbalového týmu. V roce 1923 si připsal také dva starty za československou fotbalovou reprezentaci a vstřelil jeden gól. Ve stejném roce již reprezentoval i na mistrovství Evropy v ledním hokeji, kde se dočkal třetího místa. Na zisku hokejového titulu mistra Evropy se pak podílel o dva roky později gólem, kterým rozhodl klíčový zápas se Švýcary. Při sedmi reprezentačních startech v hokejové reprezentaci to byl jeho jediný úspěšný střelecký zápis. V hokejové reprezentaci nastupoval v obraně s Káďou. Dále již ovšem na takto vysoké úrovni nemohl v těchto kolektivních sportech pokračovat. Mezinárodní federace ledního hokeje totiž stanovila pravidlo, podle něhož se mezinárodních mistrovských hokejových turnajů nemohli účastnit sportovci, kteří byli v jiném sportu profesionály. Koželuh byl však již v té době profesionální tenista. V roce 1925 se stal profesionálním mistrem světa a o sedm let později vyhrál Evropskou profesionální soutěž. Podobné tituly získával dále na mezinárodních mistrovstvích ve Francii a v USA . Souběžně již také trénoval hráče v klubu I. ČLTK Praha. V letech 1947 až 1949 byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu. Profesionální mistr světa 1925 a 1930 a třikrát nejlepším profesionálním tenistou USA 1929, 1932 a 1937. Syn pekařského pomocníka Josefa Koželuha a jeho ženy Marie. Měl šest bratrů a sestru. Všichni vyrostli na tenisových dvorcích LTC Praha, kde byl Josef Koželuh správcem a kde si bratři přivydělávali jako sběrači míčků. Bratr Jan se stal te...
Více od autora
Karel Kolman (3)
Karel Kolman byl ředitel škol, kronikář, spisovatel, básník a vlastivědný pracovník. Zasloužil se mimo jiné o vybudování sboru Církve bratrské v Trhovém Štěpánově, v němž působil i jako kazatel. Byl též ředitelem Biblického ústavu v Kutné Hoře. Sepsal dějiny Trhového Štěpánova do roku 1918.
Více od autora
Karel Kolář (3)
Karel Kolář byl československý atlet, běžec, sprinter. Vyučil se strojním zámečníkem. S atletikou začínal v jihočeském oddíle TJ Nová Včelnice s trenérem Josefem Jelínkem, pokračoval v Rudé Hvězdě Praha , výrazný výkonnostní vzestup se dostavil po přechodu do Jablonce nad Nisou v roce 1976, kde se jeho trenérem stal Vladimír Zelinka. Za klub LIAZ Jablonec potom závodil ve všech úspěšných sezónách své atletické dráhy. Poprvé na sebe upozornil v únoru 1977, když zvítězil na českém halovém mistrovství v Jablonci v běhu na 300 metrů a časem 34,7 sekundy porazil Miroslava Tulise i československého rekordmana v běhu na 400 metrů překážek Miroslava Kodejše. Ve stejném roce obsadil časem 49,8 sekundy třetí místo v běhu na 400 metrů na federálním halovém mistrovství v Ostravě. Do rekordních listin se poprvé zapsal v zimní části sezóny 1978, když v jablonecké hale vytvořil nový československý rekord v běhu na 400 metrů výkonem 48,04 sekundy. Nominoval se na halové mistrovství Evropy 1978 v Miláně, kde sice ještě do finále nepostoupil, ale i tam vytvořil časem 47,96 sekundy další národní halový rekord. Největší úspěchy mu potom přinesla letní část sezóny 1978. Už dva týdny před mistrovstvím Evropy v Praze zlepšil na celostátním mistrovství časem 46,13 sekundy československý elektronicky měřený rekord v běhu na 400 metrů, jehož držitelem byl do té doby časem 46,33 sekundy Miroslav Tulis. Na evropském šampionátu v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického potom získal dvě medaile. Stříbrnou na hladké čtvrtce a bronz ve štafetě na 4 × 400 metrů. Na bronzu se dále podíleli Josef Lomický, František Břečka a Miroslav Tulis. Karel Kolář, běžící závěrečný úsek, vytáhl štafetu k medaili, přestože přebíral kolík na páté pozici. Jeho neoficiální letmý čas na posledním úseku byl 44,42 sekundy. V obou disciplínách překonal Karel Kolář na strahovském šampioná...
Více od autora
Karel Kerlický (3)
Narozen 11. 6. 1953 Praze. Nakladatel, grafik, polygraf, fotograf, majitel nakladatelství Kant.
Více od autora
Karel Kamínek (3)
Karel Kamínek byl český spisovatel, dramatik, divadelní kritik a překladatel z němčiny. Narodil se v rodině úředníka, otec mu ale záhy zemřel . Maturoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze v roce 1887. Poté vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy . Již během studií začal pracovat na pražském magistrátu. Jistou dobu byl partnerem spisovatelky Luisy Zikové, která zemřela rou 1896 na tuberkulózu. V roce 1902 se oženil. Byl členem literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel roku 1915 na následky abscesu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Po prvním románu v realistickém stylu se přiklonil k dekadenci a stal se jedním z epigonů Jiřího Karáska ze Lvovic. Spolu s Viktorem Dykem a Arnoštem Procházkou redigoval Almanach Moderní revue pro rok MCM. Z dnešního pohledu je významná jeho činnost překladatelská a jeho divadelní kritiky a stati. Do své smrti byl též redaktorem nedokončeného Ottova divadelního slovníku .
Více od autora
Karel Kácl (3)
Narozen 25. 1. 1900 ve Vinařicích u Slaného, zemřel 16. 4. 1986. MUDr., Ing., dr. techn., profesor lékařské chemie na lékařské fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru lékařské chemie, toxikologie, hygieny a farmacie, humorné příběhy.
Více od autora
Karel Jůva (4)
Prof. Dr. Ing. Karel Jůva, DrSc. byl český vysokoškolský profesor na katedře zemědělských meliorací na Vysoké škole zemědělské v Brně a také autor řady publikací z daného oboru. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) encyklopedie.brna.cz
Více od autora
Karel Janeček (2)
Narozen 26. 7. 1973 v Plzni. Mgr., MBA, Ph.D., matematik, ekonom, specializace na burzovní matematiku, podnikatel, založil Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu a Nadační fond proti korupci.
Více od autora
Karel Janák (3)
Narozen 1.7.1953 v Pardubicích. Ing., CSc., absolvent dřevařské fakulty VŠLD, vysokoškolský pedagog, vyučuje pilařskou výrobu a automatizaci ve dřevařství, publikace z oboru.
Více od autora
Karel J Zákoucký (4)
Karel Zatty, vlastním jménem Karel Josef Zákoucký , byl povoláním učitel a ředitel chlapecké měšťanské školy v Heřmanově Městci, kde působil také jako městský zastupitel a člen řady zdejších spolků. Mimo jiné byl i zakladatelem místního Klubu českých turistů. Je pochován v Heřmanově Městci. Dne 14. června 1928 mu byl nad rybníkem Konopáčem odhalen žulový pomníček. Jeho osobnost připomíná rovněž turistická cesta z Heřmanova Městce přes Konopáč do Lichnice, která nese jeho jméno. Literární dráhu započal už jako student publikováním fejetonů v pardubických novinách Perštýn. Své příspěvky otiskoval nejen v řadě novin, ale i v kalendářích a v zábavných i odborných periodikách. Publikoval téměř ve všech dobových časopisech určených mládeži. V autorových historicky laděných prózách vystupuje často jeho rodný kraj Vysočina. Knižně vydal několik cestopisů, řadu povídek a také pedagogicko-naučné práce. Některé jeho knihy byly přeloženy do bulharštiny a slovinštiny. Především v časopisech a novinách používal řadu pseudonymů . Mezi lety 1891 a 1925 vydal více než šedesát titulů pod svým vlastním jménem. Psal knihy, povídky, pohádky, cestopisy a pedagogicko-naučné práce. Pod pseudonymem Karel Zatty vydal pouze dvě své knihy.
Více od autora
Karel Hynie (2)
Narozen 21. 5. 1946 v Praze, zemřel 8. 4. 2021. Televizní producent, dramaturg a scenárista, prozaik.
Více od autora
Karel Hořejš (2)
Narozen 5.2.1954. Ing. ekonomie, též autor učebnic o automobilismu a prací o hasičských technikách.
Více od autora
Karel Hanuš (3)
Narozen 22.1.1900 v Sedleci, zemřel 28.6.1989 v Hluboši u Příbrami, Dr. Ing., CSc. Architekt, výtvarník.
Více od autora
Karel Fořt (3)
Narozen roku 1947 v Praze. Bývalý klatovský policita, básník a autor zbeletrizovaných kriminálních případů.
Více od autora
Karel Flossmann (4)
Karel Flossmann byl přední český odborník na starozákonní biblistiku a katolický kněz. Karel Flossmann studoval za II. světové války v Praze gymnázium, teologii vystudoval v Českých Budějovicích, kde 26. června 1949 přijal kněžské svěcení a byl vyslán do duchovní správy. V roce 1964 dosáhl licenciátu teologie, doktorát z teologie kvůli odporu státních orgánů získal až v roce 1983 na jediné tehdy fungující teologické fakultě, která sídlila v Litoměřicích. Tento doktorát byl právě v oboru Starý zákon. Po listopadu 1989 začal pracovat na obnovené teologické fakultě v Českých Budějovicích, byl zvolen jejím prvním děkanem a současně zde přednášel Starý zákon. V roce 1991 jej Česká biskupská konference jmenovala ředitelem Českého katolického biblického díla. V roce 1992 se habilitoval na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích pro obor Biblické vědy Starého zákona. Někdy je mu chybně připisována kniha Moudrost ve Starém zákoně, kterou napsal Milan Balabán. P. Karel Flossmann publikoval v periodikách: Knižně vyšly:
Více od autora
Karel Durman (3)
Karel Durman je český historik působící ve Švédsku. Narodil se v roce 1932 a od roku 1952 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po dokončení studia zde zůstal a začal akademickou dráhu. V roce 1961 získal jednoroční postgraduální stipendium na LSE. V letech 1968–1969 byl členem předsednictva Vysokoškolského výboru KSČ, později zařazeného do "zrádného druhého centra". V roce 1970 musel školu opustit – pracoval jako noční hlídač a posléze v oddělení rešerší Státní technické knihovny. V roce 1980 byl stálou šikanou donucen emigrovat do Švédska. Usadil se ve městě Uppsala, kde začal působit jako historik na místní univerzitě. Po roce 1989 se občas vracel do České republiky. Ve své práci se zaměřuje na moderní dějiny Blízkého východu, vývoj Východního bloku a velkou politiku 20. století. Jeho práce o dějinách 20. století Útěk od praporů a Popely ještě žhavé jsou v českém prostředí vysoce ceněny pro svou informativnost a čtivost. Karel Durman je podruhé ženatý, má dvě dcery a syna.
Více od autora
Karel Dunda (3)
Narozen v prosinci roku 1930, zemřel 2. 2. 2019. Přírodovědec, publicista pro mládež v oblasti přírodovědy, redaktor, dlouholetý zástupce šéfredaktora časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců.
Více od autora
Karel Dolejš (3)
Ing., autor odborných prací z oboru botaniky a populárně naučných knih o přírodě. Knihy často sám doprovodil kresbami odborných obrázků.
Více od autora
Karel Chotek (4)
Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína , příslušník staročeského šlechtického rodu Chotků z Chotkova, byl rakouský úředník, guvernér tyrolský a poslední nejvyšší purkrabí Království českého. Ve funkci nejvyššího purkrabího se významně zasloužil o rozvoj Prahy. Karel Chotek studoval práva v Praze a ve Vídni. Svoji kariéru ve státní službě začal roku 1802 jako úředník při pražském guberniu. Postupně zastával pozice krajského hejtmana v Hranicích na Moravě , guberniálního rady v Brně , tajemníka ministerstva financí a krajského hejtmana v Přerově . Ke konci napoleonských válek se účastnil italského tažení rakouské armády proti maršálovi Muratovi a následně byl jmenován gubernátorem terstským . V této funkci se zasloužil o rozvoj Istrie: mimo jiné vystavěl v Terstu dům chudých, maják na pobřeží a nový vodovod; zřídil pravidelnou plavbu parní lodi mezi Terstem a Benátkami. V letech 1819–1824 působil jako tyrolský gubernátor a rovněž se zasazoval o rozvoj této země: založil tyrolské zemské muzeum Ferdinandeum , zřídil ústav pro chudé a spořitelnu, zavedl pojištění proti ohni a usiloval o povznesení školství. Roku 1824 byl ustanoven dvorním kancléřem a předsedou studijní dvorní komise ve Vídni. V letech 1826–1843 byl nejvyšším purkrabím Království českého. Během svého působení aktivně organizoval rozsáhlou výstavbu a modernizaci infrastruktury v českých zemích, obzvláště v Praze. V tomto úřadě projevil mimořádnou iniciativu v úsilí o hospodářský rozvoj země. Jeho zásluhou byly pravidelně pořádány hospodářské výstavy, široce se rozvinula výstavba silnic, pod jeho patronací byla založena Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách. V Praze díky jeho iniciativě byly dlážděny ulice a náměstí, zaváděna kanalizace, stavěny nové společenské, zdravotní a charitativní budovy, zakládány veřejné sady a sázena stromořadí aj. Z jeho popudu byly v českých městech houfně ustavovány okrašovací komise, k...
Více od autora
Karel Černý (3)
Narozen 8. 9. 1974 v Klatovech. Docent pro obor Dějiny lékařství, vysokoškolský pedagog, Mgr., Ph.D., archivář, historik, zaměřený na dějiny jezuitů a lékařství v 17. století, také autor vlastivědných prací ze západočeského regionu.
Více od autora
Karel Burda (2)
Doc. Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, zaměřený na elektrotechniku, informační a komunikační technologie.
Více od autora
Karel Brada (2)
Narozen 3. 4. 1937 v Panských Dubenkách , zemřel 2. 8. 2018 v Praze. Odborník, vysokoškolský pedagog a soudní znalec v oboru strojírenství, autor a spoluautor učebnic pro vysokoškolský obor Hydraulické a pneumatické stroje a obor Čerpadla pro energetiku.
Více od autora
Karel Benetka (4)
Karel Benetka je grafik a malíř, autor kresleného humoru a ilustrátor. Benetka publikuje kreslený humor již od roku 1968, zejména v časopisech . Známý je také svoji tvorbou pro děti – omalovánky, básničky a kresby zvláště pro časopis Klokánek a Pastelka. Absolvoval SOŠV Hollarova v Praze a poté Soukromá studia malířství a sochařství . Pravidelně podporuje svými obrazy konto Bariéry. Ilustroval řadu učebnic pro základní i střední školy např.:
Více od autora
Karel Bendl (3)
Narozen 16. 4. 1838 v Praze, zemřel 20. 9. 1897 v Praze. Hudební skladatel, sbormistr a hudební publicista.
Více od autora
Karel Batelka (1)
Narozen 1919, zemřel 2006 v Jihlavě. Válečný letec, příslušník 311. čs. bombardovací perutě RAF.
Více od autora
Karel Babánek (4)
Karel Babánek byl český básník, spisovatel a dramatik. Psal lyrické básně, inspirované lidovými písněmi. Byl autorem satirických povídek a prací pro mládež. Byl synem vrchního báňského rady, jehož rodina se postupně stěhovala z Březových Hor do Jílového a Jáchymova. Vystudoval pražskou právnickou fakultu, určitou dobu působil jako notářský koncipient. Nakonec získal stálé zaměstnání jako právní úředník pražského magistrátu. V roce 1932 byl penzionován. Byl dlouholetým členem básnického spolku Máj a zpočátku i Moderní revue. Miloval přírodu, inspiraci získával na dlouhých procházkách do pražských zahrad, podél Vltavy i jinam. Žil samotářsky, neoženil se, hluboké přátelství ho vázalo k bratru-lékaři. Zemřel ve svém vinohradském bytě po dlouhé nemoci, pohřben byl ve strašnickém krematoriu. Psal lyrické básně, melancholicky laděné smutkem samotáře. Jeho poezie je prostá, inspirovaná lidovými písněmi. K jeho básnickým sbírkám patří: Tvořil i prózu: Jeho tvorba pro děti a mládež se vyznačuje šťastnými, srdečnými, poetickými tóny. Patří k ní: Napsal také divadelní hry:
Více od autora
Karel Andreas Stiebling (2)
Kreativní manažer, autor knihy o hudební skupině, absolvent středoškolského oboru informační technologie.
Více od autora
Karel Adam (3)
Narozen 4. 5. 1890 v Příbrami, zemřel 5. 12. 1971 v Praze. Učitel, ředitel školy, později školský úředník. Autor publikací o českém jazyku a jeho výuce. Překládal rovněž z francouzštiny.
Více od autora
Karel Absolon (3)
Karel Vítězslav Absolon byl moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Byl vnukem archeologa a speleologa Jindřicha Wankela. Po absolutoriu klasického gymnázia v Brně vystudoval v Praze zoologii a roku 1907 se habilitoval na soukromého docenta fyzického zeměpisu. Již od konce 19. století se věnoval exploraci Sloupských jeskyní a sběru jeskynního hmyzu. Roku 1908 nastoupil jako kustod zoologických sbírek do Moravského zemského muzea v Brně, kde vybudoval a vedl diluviální oddělení, zabývající se čtvrtohorami. Paleolitem se začal zabývat až od roku 1918, když ve svém oddělení uspořádal zakoupené sbírky M. Kříže a K. J. Mašky. Rozhodujícím podnětem byl dopis vídeňského profesora J. Bayera, upozorňující na Freisingovy úspěšné sondáže v dosud nedotčených Dolních Věstonicích. Absolon okamžitě pochopil možnost završit slavné objevy svých předchůdců a dobýt si světového jména. Po dalších 15 let na tomto programu systematicky pracoval – získával subvence na výzkum, organizoval zájezdy novinářů, získával sponzory expozice Anthropos na brněnském výstavišti. Své výzkumy popularizoval četnými přednáškami, účastí na mnoha kongresech a bohatě ilustrovanými články v nejrozšířenějším společenském časopise The Illustrated London News. Ke svým padesátinám získal roku 1927 na Karlově univerzitě křeslo „bezplatného řádného profesora pro obor geografie, paleoanthropologie a zoogeografie“. Mezi lety 1925 a 1930 nechal paralelně s Věstonicemi zkoumat jeskyni Pekárnu, ale poněvadž mnoho cestoval a současně organizoval objevné práce v okolí Macochy , navštěvoval své vykopávky jen zřídka. V Dolních Věstonicích je de facto prováděl jeho laborant Emanuel Dania, v Pekárně německý učitel Rudolf Czižek. Z paleolitických lokalit se zajímal ještě o Ondratice a Otaslavice . V Předmostí, ničeném cihelna...
Více od autora