Všichni Autoři a témata

Mojmír Král (4)

Ing. Mojmír Král. Absolvent VUT Brno, působí již přes 15 roků jako školitel se zaměřením na produkty firmy Microsoft. Pracuje však i jako správce malých počítačových sítí a konzultant v oblasti informačních technologií. Je taktéž autorem několika odborných publikací.

Mojmír Klánský (4)

Mojmír Klánský byl český žurnalista, dramatik a prozaik. Narodil se do učitelské rodiny jako Mojmír Kölbl. Ve třicátých letech se rodina přestěhovala do Prahy. Klánský byl pro své komunistické smýšlení vyloučen z gymnázia a byl nucen přejít na reálné gymnázium ve Vršovicích, kde roku 1940 maturoval. Absolvoval účetnický kurz při obchodní akademii, složil učitelské zkoušky. Zároveň studoval na konzervatoři hru na klavír a dirigentství a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy estetiku u Mukařovského. Od roku 1947 vystřídal několik pracovních pozic v Československém rozhlasu. Roku 1952 odešel do Ostravy na Novou huť. V roce 1954 byl vedoucím Ústředního kulturního domu v Praze a následně působil jako redaktor Květů. 1957 pracoval jako korektor v tiskárně, 1958 působil jako redaktor Besedy a od roku 1959 v Zemědělských novinách. Kromě přispívání do různých periodik, napsal i několik rozhlasových her. V roce 1969 mu byla zakázána publikační činnost. Pracoval v JZD a v plemenářském středisku, než odešel do invalidního důchodu.

Mojmír Jaroš (3)

Narozen 21. 2. 1948 v Čejči u Hodonína. Režisér, spisovatel, fotograf, kartář.

Mojmír Hradecký (3)

Autor prací o řízení podniků.

Mojmír Čevela (1)

Narozen 26.09.1930 Napajedla, okr. Zlín, pedagog, designer.

Mojmír Botura (2)

Narozen 5.11.1928 v Praze, zemřel 23.5.1971 v Praze. PhDr. CSc., učebnice a literární studie z oboru ruštiny.

Mojmír Bém (2)

Narozen 30. 7. 1956 v Přerově. Archeolog a historik, zabývá se dobou bronzovou, práce z oboru.

Moira Young (3)

Moira Young byla herečkou, tanečnicií a operní pěvkyní, ale její velkou láskou jsou knihy a psaní. Přesto, že je kanadské národnosti, tak nyní žije s manželem ve Velké Británii. Jejím prvním románem je Krvavá cesta.

Moira Martingale (2)

Mohammed Dib (2)

Mohammed Dib byl alžírský spisovatel a básník. Psal ve francouzštině. Vydal přes třicet knih, jeho tvorba zahrnuje romány, poezii, divadelní hry i dětskou literaturu. Byl příslušníkem tzv. Generace ’52. Náměty čerpal z alžírské historie, hlavní inspirací pro něj byla alžírská válka. Jeho první knihy byly ovlivněny naturalismem, později také experimentoval s prvky science fiction a jungovské psychologie. Pracoval jako učitel, novinář a překladatel, studoval na Alžírské univerzitě. Od roku 1952 byl členem Komunistické strany Alžírska. V roce 1959 byl za svoji účast v protikoloniálním hnutí vypovězen za země; na přímluvu Alberta Camuse mu bylo dovoleno usadit se ve Francii, kde prožil zbytek života. Psal pro časopis Les Lettres françaises, přednášel na Sorbonně a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Známý byl jeho blízký vztah k Finsku, tuto zemi často navštěvoval a překládal finské knihy do francouzštiny.

Modi (3)

Moa Martinson (1)

Moa Martinsonová, rodným jménem Helga Maria Swartzová byla švédská spisovatelka a novinářka. Patřila k představitelkám proletářské literatury a byla přirovnávána k Maximu Gorkému. Narodila se jako nemanželské dítě, vyrůstala v bídě a od patnácti let pracovala v Norrköpingu jako kuchařka. S prvním manželem, kameníkem Karlem Johanssonem, měla pět synů. Její manžel trpěl nervovou chorobou a v roce 1928 spáchal sebevraždu. Jejím druhým manželem byl spisovatel Harry Martinson, laureát Nobelovy ceny za literaturu. Rozvedli se v roce 1940. Ve své tvorbě vycházela z vlastních životních zkušeností a popisovala život chudých venkovských vrstev s důrazem na osudy ženských postav. Její nejúspěšnější kniha Matka se vdává vyšla i v českém překladu. V roce 1944 jí byla udělena Velká cena Devíti. Anders Wahlgren o ní natočil životopisný film Moa . Na její počest se od roku 1989 uděluje literární cena Moa-priset.

Moa Herngren (4)

Moa Westlund Herngren, narozená 1. května 1969, je švédská novinářka, autorka a scenáristka.

Mls Martin (2)

Mladen Oljača (1)

Mladen Oljaca byl srbský spisovatel. Narodil se v obci Devetaci nedaleko Bosanski Novi . Jeho dětství bylo přerušeno válkou. Ihned po vypuknutí povstání, jako patnáctiletý se připojil k národně osvobozeneckému boji a v roce 1942 se stal členem komunistické strany Jugoslávie. Válka a osvobozenecký boj byly rozhodující pro jeho lidské a tvůrčí úsilí. V jeho životě je spojena práce politického pracovníka, bojovníka za další transformaci společnosti a aktivního umělce, jehož díla jsou naplněna lidskými ideály. Literární práci započal roku 1947, vydal několik knih povídek, romány a reportáže, které byly přeloženy do dvaceti čtyř jazyků. Zemřel 10. ledna 1994 v Bělehradě.

Mitsukazu Mihara (4)

Japonská výtvarnice a ilustrátorka, komiksová autorka.

Mitchell Kanashkevich (1)

Běloruský fotograf a cestovatel.

Misha Glenny (4)

Uznávaný britský novinář a historik. Jako zvláštní zpravodaj pro východní Evropu se soustavně zabýval průběhem a důsledkem pádu komunismu a války v bývalé Jugoslávii. Za svou práci získal několik prestižních ocenění, včetně ceny Sony Gold Award za výjimečný přínos žurnalistice. Je autorem tří knih o východní Evropě a Balkánu a vyhledávaným odborníkem na problematiku tohoto regionu, česky vyšla jeho publikace Balkán 1804- 1999. Nacionalismus, válka a velmoci . Založil také nevládní organizaci, která se podílela na poválečné rekonstrukci Srbska, Makedonie a Kosova. V současné době žije v Londýně.

Mirror Image (4)

Mirosława Sędzikowska (1)

Polská spisovatelka, fantasy.

Miroslava Pščolková (2)

Germanistka, vysokoškolská pedagožka, specializuje se na ekonomiku, obchod, obchodní korespondenci.

Miroslava Minaříková (2)

Autorka metodických materiálů pro mateřeské školy.

Miroslava Kubišová (3)

Grafička, autorka knižních obálek.

Miroslava Kopicová (1)

Miroslava Fišerová (4)

Narozena 1960. Autorka románů pro ženy.

Miroslava Burianová (4)

Narozena 5. 7. 1975 v Domažlicích. PhDr., historička, kurátorka osobních fondů 20. století Archivu Národního muzea a kurátorka sbírky moderního textilu Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea. Autorka řady výstav.

Miroslava Baxová (4)

Učitelka mateřské školy. Věnuje loutkovému divadlu.

Miroslav Zukal (1)

Ing., knižní nakladatel, autor vzpomínkové knihy na Ivana Hlinku, též překlady dětské literatury.

Miroslav Zafka (3)

Autor učebnic z oboru strojírenství a ekonomiky dopravy.

Miroslav Všetečka (2)

Autor publikace Hradec Králové - průvodce městem vyd. v r. 1975.

Miroslav Vlček (2)

Narozen 17. 11. 1920 v Praze, zemřel 13. 6. 2003. PhDr., spisovatel a překladatel z francouzštiny, ruštiny, němčiny.

Miroslav Vitous (3)

Miroslav Vitous je uznávaný český jazzový kontrabasista, který se od 60. let významně podílel na rozvoji tohoto žánru. Narodil se 6. prosince 1947 v Praze a nejprve se věnoval klasické hudbě, poté se zaměřil na jazz. Mezinárodního uznání se mu dostalo po přestěhování do Spojených států, kde navštěvoval Berklee College of Music v Bostonu. V roce 1970 spolu s Waynem Shorterem a Joem Zawinulem založil vlivnou jazzovou fusion skupinu Weather Report, která se stala jednou z předních kapel éry fusion.

Miroslav Vaňura (3)

Narodil v Hradci Králové, kde také žije. Je podruhé ženatý a má tři děti. Jako absolvent konzervatoře vystudoval hru na klarinet a saxofon. Od roku 1991 se začal objevovat v televizi i rozhlase. Tísňová linka je jeho vlastním konceptem, který diváky seznamuje se situacemi, ke kterým dnes a denně v našem okolí dochází.

Miroslav Vahala (3)

Průvodce po Moravě.

Miroslav Urban (2)

Miroslav Urban . Včelař, autor webových stránek z oboru.

Miroslav Uher (4)

Učebnice pro číšníky a kuchaře.

Miroslav Števík (3)

Slovenský historik a muzejní pracovník se zaměřením na historickou geografii a dějiny Spiše, redaktor.

Miroslav Smotlach (1)

Miroslav Smetana (2)

Narozen roku 1923. Pracovník Československé akademie věd, redaktor kulturních časopisů. Populárně vědecké práce.

Miroslav Smejkal (1)

Narozen 31.10.1927 v Novém Městě na Moravě, zemřel 24.5.1997 v Brně. Prof., RNDr., CSc., docent na katedře botaniky na přírodovědecké fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Práce z oboru.

Miroslav Škach (4)

Narozen 23. 1. 1916 v Praze, zemřel 29. 1. 2001. Prof. MUDr., DrSc., stomatolog .. Jeden ze zakladatelů československé parodontologie. Zavedl klasifikaci onemocnění ústní sliznice.

Miroslav Šesták (4)

Narozen 24.11.1937 v Berouně. PhDr., CSc., historik, práce z oboru novodobých československých dějin a z dějin jihoslovanských národů.

Miroslav Šebela (3)

Narozen 1951. RNDr., CSc., zoolog, ekolog, ochranář, fotograf, práce z oboru.

Miroslav Šašinka (3)

Dětský nefrolog.

Miroslav Šalamon (2)

Narozen 7.11.1912 v Praze, zemřel 5.1.1984 v Bratislavě. Dr. ing., profesor Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru regulační techniky.

Miroslav Růžek (2)

Narozen 1958. Ilustrátor zejména dětské literatury.

Miroslav Rozehnal (1)

Narozen 19. 6. 1908. MUDr., Ing., autor cestopisů.

Miroslav Roudný (2)

Miroslav Roudný byl český jazykovědec, který se věnoval především terminologii. Narodil se v roce 1919 v Praze a vyrůstal na Žižkově. Po ukončení studia na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v pražském Novém městě se věnoval bohemistice na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla zprvu předmětem jeho zájmu dialektologie oblasti východních Čech. Tento jeho zájem pramenil částečně také z toho, že s rodinou Roudných byl spřízněn i jeden z nejvýznamnějších českých jazykovědců, Jan Gebauer. Byl ženat a byl otcem dvou dětí, syna a dcery. Zemřel v roce 2004 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově. Jako jazykovědec působil celý život zejména v oblasti terminologie. V popředí jeho zájmu tedy stála nejen praktická stránka terminologie různých odvětví lidské činnosti , ale i její hlubší kontext a kořeny. Tedy jakým způsobem jsou názvy v jednotlivých odvětvích tvořeny, přejímány, jak se vyvíjejí a jaký je jejich "život" v rámci češtiny jako celku. Od roku 1950 působil v Ústavu pro jazyk český. Byl ovlivněn dílem rakouského terminologa Eugena Wüstera i odborníků z tehdejšího Sovětského svazu a chápal profesi terminologa „nejen jako praktickou péči o odborné názvosloví , ale také jako nauku, popř. teorii o tomto druhu pojmenovacích prostředků a jejich uspořádání“. Aktivně se podílel na tvorbě a zavádění nových odborných termínů do češtiny, zejména v oblastech hutnictví a hornictví, dalších technických, strojírenských a stavebních oborech, a v několika dalších odvětvích. Měl mimořádný rozhled a disponoval až encyklopedickými vědomostmi. V sedmdesátých letech dvacátého století byl členem Názvoslovné komise ČÚGK a podílel se na její práci zejména v oblasti odborné terminologie ke standardizaci geografických jmen, ale i v mnoha dalších oblastech díky svým rozsáhlým vědomostem. Jeho působení přesahovalo i na pole mezinárodní – Československá terminologická ...

Miroslav Rohlena (3)

Autor ilustrací v publikacích z oblasti letectví a leteckého modelářství.

Miroslav Richter (1)

Miroslav Richter byl český archeolog, který se specializoval na středověkou archeologii a významnou měrou se podílel na založení moderního archeologického výzkumu středověku v ČSSR. Současně spolupracoval na vytvoření koncepce ochrany archeologických památek, která je v ČR platná dodnes. V letech 1952–1957 studoval archeologii a historii na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 1957–1998 působil v Archeologickém ústavu ČSAV a zastával zde vedoucí funkce . V 80. letech vedl oddělení pravěku na FF UK. Již během studií prováděl výzkum archeologické lokality Hradišťko u Davle , městečka náležejícího klášteru Ostrov u Davle, a i později se soustředil na výzkum středověkých měst: Sezimovo Ústí , Hradec Králové , Tábor , dále Vysoké Mýto, Žďár nad Sázavou a jiné

Miroslav Prokš (4)

Narozen 11.6.1929 v Praze. PaedDr., práce z oboru tělovýchovy.

Miroslav Postler (2)

Narozen 25.5.1929 v Českých Budějovicích. Knihovník, bibliografické publikace, prozaik, též pro mládež.

Miroslav Pollák (3)

Sociální pracovník v oblati romských komunit se zaměřením na sociální ekonomiku. Vystudoval též matematiku a politologii.

Miroslav Petr (3)

Prof. PhDr. Miroslav Petříček, Dr., CSc. je český filosof, žák Jana Patočky. Od roku 1992 působí na Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty University Karlovy. Zaměřuje se na filosofii umění, přesahy mezi filosofií, filmem, literaturou a uměním a současnou francouzskou filosofií. Vydal několik publikací a do češtiny přeložil např. dílo Viditelné a neviditelné Maurice Merleau-Pontyho.

Miroslav Peterka (2)

Miroslav Peterka je badatelem v oblasti teratologie a vedoucí vědecký pracovník Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v roce 1972, Filosofickou fakultu UK v roce 1981. Rok předtím získal doktorát. Docentem se stal v roce 2009 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlově, kde také přednáší. Zaměření jeho prací reflektuje postupný rozvoj problematiky orofaciálních rozštěpů a studia vývoje chrupu, a to od teorie přes práce experimentální a klinické. Jeho otec byl fotograf Miroslav Peterka.

Miroslav Pavlík (3)

Narozen 9.4.1940 v Tišnově. Historik umění, autor katalogů výstav, též knižní ilustrátor, věnuje se kreslenému humoru.

Miroslav Ošanec (2)

Narozen 1953 v Petrovicích. Hudebník, korepetitor Naivního divadla v Liberci.

Miroslav Oliverius (3)

Miroslav Oliverius je regionální historik, publicista a heraldik. Jeho příjmení ho přivedlo částečně i ke studiu genealogie. Po absolvování souvislého pětiletého studia s maturitou při Střední škole pro pracující v Kladně vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na které promoval v roce 1986 . Jeho profesní život je spojen s okresem Kladno. Od roku 1980 pracoval jako referent, zástupce vedoucího odboru vnitřních věcí Okresního národního výboru, po vzniku okresních úřadů byl vedoucím referátu vnitřních věcí Okresního úřadu. Ve všech funkcích byl v pracovním a odborném styku se starosty a pracovníky městských a obecních úřadů okresu Kladno . Znalost komunální heraldiky vyvrcholila návrhy devatenácti znaků a dvaceti vlajek obcí Kladenska a Slánska a zpracováním publikace Rukověť k symbolům měst a obcí Kladenska a Slánska. Také stávající podoba znaku a vlajky Středočeského kraje vychází z jeho návrhu společně s historikem a archivářem Václavem Krůtou. Po zrušení okresních úřadů v roce 2002 se stal zaměstnancem Ministerstva vnitra ČR a v letech 2007–2016 Finančního úřadu v Kladně. V roce 2008 mu byla Středočeským krajem udělena Medaile za popularizaci historie regionu a propagaci Středočeského kraje. Ve své domovské obci Malé Kyšice byl v letech 1981–1992 kronikářem obce, opětovně od roku 2007, od stejného roku je také členem redakční rady obecního zpravodaje Malokyšické ozvěny, od roku 2018 členem zastupitelstva obce. Do roku 1978 bydlel ve Švermově , od toho roku žije v Malých Kyšicích a svoje historická bádání věnuje především minulosti obcí Unhošťska. O jeho obci Malé Kyšice pojednává kniha Na kyšických Chaloupkách. Od nástupu na Okresní národní výbor v Kla...

Miroslav Nožina (4)

Miroslav Nožina je sociální antropolog a výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Praha. Zaměřuje se především na oblast politické antropologie a antropologie kriminality/kulturní kriminologie. V letech 1990–2000 pracoval v týmu expertů Střediska pro geopolitické sledování drog v Paříži . Je členem Evropského sdružení pro studia jihovýchodní Asie a Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu . Působí v rámci volebních pozorovacích misí Evropské unie . Realizoval řadu výzkumných pobytů a expedic zejména v zemích jihovýchodní Asie a rovněž v Africe, Austrálii a Latinské Americe. Publikuje na témata kriminality v diasporách, drogové problematiky, nelegálního obchodu s přírodninami, etnické, historické a sociální problematiky zemí pevninské jihovýchodní Asie aj. Přispívá i do mezinárodních odborných periodik a publikací. Nejnověji vydal případovou studii o pašování nosorožčích rohů z Jižní Afriky do Vietnamu přes Českou republiku v originále s názvem „The Czech Rhino Connection: a Case Study of Vietnamese Wildlife Trafficking Networks’ Operations Across Central Europe“ .

Miroslav Müller (2)

Narozen 1963 v Litoměřicích. Systémový ing., práce o informačních technologiích, systémech a projektovém řízení.