30061–30120 z 155203 Autoři
Norbert Lynton (1)
Historik umění, ředitel Školy dějin umění na Chelsea School of Art, profesor dějin umění na sussexské univerzitě. Autor monografií mj. o Paulu Kleeovi, Vladimiru Tatlinovi a Bernardu Cohenovi. Působil jako umělecký kritik listu The Guardian a jako redaktor revue Art International. Přispíval do mnoha periodik.
Více od autora
Norah Lofts (2)
Norah Lofts pocházela z anglického Norfolku. Patřila k nejčtenějším autorkám první poloviny 20. století. Napsala více než 50 románů popisující fiktivní historické události, psala ale také non-fiction a povídky. Používala také pseudonymů Peter Curtis a Julie Astley. Podle jejich knih byla natočena zhruba desítka filmů
Více od autora
Nora Kircher (3)
Německá fotografka a spisovatelka. Publikace z oboru alternativní terapie, poradenství o bezlepkové dietě
Více od autora
Nora Ephron (4)
Nora Ephronová byla americká novinářka, esejistka, filmová scenáristka, režisérka a producentka, která proslula svými scénáři romantických komedií, za něž byla celkem třikrát nominována na cenu Americké akademie filmového umění a věd Oscar. Pocházela z umělecké rodiny, oba její rodiče, otec Henry Ephron a matka Phoebe Ephronová, byli scenáristé a dramatici. Scenáristice, žurnalistice a spisovatelské činnosti se věnovaly i její sestry Delia Ephronová a Hallie Ephronová. Po studiích na Wellesley College pracovala jako novinářka a spisovatelka, přispívala celkem pravidelně do novin New York Post a časopisů Esquire, New York Times Magazine a New York Magazine. Byla celkem třikrát provdaná, jejím prvním manželem byl dramatik, scenárista a humorista Dan Greenburg, druhým manželem novinář známý z aféry Watergate Carl Bernstein, třetím manželem byl scenárista Nicholaso Pileggi.
Více od autora
Noemi Rejchrtová (3)
Noemi Rejchrtová je česká historička působící na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá především historií české reformace, pozdním husitstvím a Jednotou bratrskou. Noemi Rejchrtová v letech 1959–1968 pracovala jako laborantka ve zdravotnických zařízeních. V letech 1966–1972 vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1973 získala doktorát a začala pod vedením prof. Amedea Molnára pracovat na katedře církevních dějin Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Habilitovala se v roce 1984 prací Studie k českému utrakvismu zejména doby jagellonské. V letech 1990–1993 pracovala v Historickém ústavu ČSAV. V roce 1994 byla jmenována profesorkou. Ve svých pracích kriticky sleduje selhávání církví v dějinách . Jejím manželem byl evangelický farář Luděk Rejchrt.
Více od autora
nk (3)
Více od autora
Nina Svobodová (4)
Nina Svobodová, rodným jménem Antonie Malvína Svobodová byla česká spisovatelka katolické orientace, představitelka Československé strany lidové. Za komunistického režimu byla šestnáct let vězněná a stala se tak nejdéle vězněnou ženou z politických procesů v Československu. Byla dcerou pražského veterinárního lékaře, potomka zemanského rodu z Černé Hory u Blanska. Vystudovala obchodní akademii, na které maturovala roku 1920. Do roku 1924 pracovala jako úřednice v bankovních a obchodních společnostech. Vzhledem k tomu, že mluvila plynně italsky a francouzsky, pracovala od roku 1924 jako překladatelka a cizojazyčná korespondentka v pražské Obchodní komoře. Během zaměstnání složila státní učitelské zkoušky z angličtiny, francouzštiny a italštiny; měla též znalosti němčiny a latiny. Angažovala se v katolických a lidoveckých organizacích – Česká kulturní jednota, Svaz katolických žen, v roce 1931 vstoupila i do Československé strany lidové. Více se však začala politicky angažovat až po druhé světové válce. Od roku 1945 byla za lidovce poslankyní Zemského českého národního výboru, v letech 1946–1948 byla místopředsedkyní krajského výboru Velké Prahy . V únoru 1948 ji z politických důvodů vyhodili z Obchodní komory, ale našla si místo v ústředí České katolické charity a byla též redaktorkou časopisu Charita. V prosinci 1949 byla zatčena a zařazena do jedné z větví procesu s Miladou Horákovou; v roce 1950 byla odsouzena k patnácti letům vězení. V roce 1960 sice dostala amnestii, ale již rok poté byla znovu zatčena a souzena v tzv. Procesu s Křesťansko-demokratickou stranou za údajnou přípravu ilegální křesťanskodemokratické strany. Odsouzena byla na 2,5 roku, ale protože propuštění na amnestii v roce 1960 bylo podmínečné, trest jí byl prodloužen o 4,5 roku. Propuštěna byla v roce 1967, opět podmínečně. Zemřela v osamění a zapomnění roku 1988. Ve 20. letech začala publikovat, do lit...
Více od autora
Nina Rutová (3)
Editorka sborníku zkušeností českých pedagogů, scénáristka a dramturgyně.
Více od autora
Nina Hagen (4)
Nina Hagen je německá zpěvačka, skladatelka a herečka, známá svým eklektickým a avantgardním stylem. Narodila se 11. března 1955 ve východním Berlíně a svou kariéru zahájila v 70. letech ve východním Německu se skupinou Automobil. Po emigraci do Západního Německa v důsledku politických problémů s východoněmeckými úřady založila skupinu Nina Hagen Band a v roce 1978 vydala své debutové album. Její hudba zahrnuje různé žánry včetně punku, rocku, opery a elektronické hudby.
Více od autora
Nina de Gramont (2)
Americká spisovatelka a vysokoškolská učitelka, publikuje i pod pseudonymy Marina Gessner a Christine Woodward.
Více od autora
Nilton Bonder (1)
Rabi Nilton Bonder vystudoval Židovský teologický seminář v New Yorku. Vede kurzy o spiritualitě a managementu pro takové podniky jako je IBM nebo Brasilian Oil Company. V současné době žije v Brazílii, kde je znám též jako "zelený" rabi pro své aktivity týkající se ekologie. Je rovněž prezidentem Ústavu pro náboženská studia, nejvlivnější instituce svého druhu v Latinské Americe.
Více od autora
Nils Werner (2)
Německý autor knih pro děti, autor dětské publikace o medvídku Teddym.
Více od autora
Nikolaus Schwarzkopf (2)
Německý spisovatel, též pedagog. Nositel ceny Georga Büchnera.
Více od autora
Nikolaj Trofimovič Fedorenko (3)
Nikolaj Trofimovič Fedorenko byl sovětský filolog, orientalista, člen Akademie věd SSSR, diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů v letech 1963 až 1968. V letech 1932 až 1937 studoval na Čínském ústavu Moskevského institutu orientálních studií a roku 1939 zde absolvoval postgraduální studium. Poté do roku 1968 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí SSSR. Mezi 15. červnem 1958 a 16. červencem 1962 zastával post sovětského velvyslance v Japonsku. V letech 1963 až 1968 působil jako stálý zástupce SSSR při OSN. Po odchodu z Ministerstva zahraničních věcí SSSR pracoval jako šéfredaktor časopisu Zahraniční literatura . Byl tajemníkem Svazu sovětských spisovatelů. Podepsal otevřený dopis skupiny sovětských spisovatelů, odsuzující „protisovětskou činnost a vystupování“ spisovatelů Alexandra Solženicyna a Andreje Sacharova, otištěný dne 31. srpna 1973 v novinách Pravda. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Федоренко, Николай Трофимович na ruské Wikipedii.
Více od autora
Nikolaj Fedorovič Rejmers (1)
Ruský dr. biologických a geografických věd, práce o ochraně životního prostředí.
Více od autora
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (3)
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov , byl významný romantický ruský hudební skladatel a pedagog . Byl členem umělecké skupiny zvané „Pětka“ nebo též „Mocná hrstka“. Jeho díla jsou často inspirována náměty z oblasti lidové slovesnosti . Rimskij-Korsakov jako první předložil svou představu synestetického vnímání hudby , kde určitému tónu je pevně přiřazena určitá barva . Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov se narodil 18. března roku 1844 v Tichvinu nedaleko Petrohradu do aristokratické rodiny jako syn gubernátora. Ve své autobiografii Kronika mého hudebního života napsal, že se jeho hudební nadání projevilo velice brzy: „Ve dvou letech jsem již rozeznal všechny melodie, které mně matka zpívala, a ve třech nebo ve čtyřech jsem dokázal doprovázet svého otce při hraní na klavír údery na buben.“ V šesti letech se naučil hrát na klavír a rostl jeho zájem o partitury, které našel doma, včetně Glinkovy opery, Život za cara. Sám později vzpomínal, jak již tehdy hrával fantazie na melodie z Hugenotů, Rigoletta nebo Ivana Susanina. První skladbu napsal v devíti letech . Jelikož v rodině existovala námořnická tradice, a hudba nebyla v té době tak ceněna rodinou ani jím samým, šel Korsakov ve stopách svého bratra. V roce 1856 vstoupil do školy pro námořní kadety v Petrohradě, kde se jeho o dvaadvacet let starší bratr stal v roce 1862 ředitelem. Jeho studentské povinnosti mu poskytovaly dostatek času věnovat se hudbě. Chodil na hodiny klavíru a jeho pedagog Théodor Canille mu přibližoval velké postavy světové hudby. S bratrem navštěvoval opery a orchestrální koncerty; k nim patřily hlavně Beetho...
Více od autora
Nikola Scott (2)
Německá spisovatelka a nakladatelská redaktorka. Autorka románů pro ženy.
Více od autora
Nigredo (2)
Narozen 24. 3. 1993 v Brně. Autor thrilleru a erotického hororu, bloger, lektor angličtiny. Vinař a majitel rodinného vinařství.
Více od autora
Nidal Saleh (3)
RNDr. Nidal Saleh je autor palestinského původu žijící na Slovensku. Píše ve slovenském, českém, arabském a anglickém jazyce. Vystudoval farmacii v Praze a v Bratislavě, ve které dnes žije. Ve svých knihách se zabývá zejména izraelsko-palestinskými vztahy. Nidal Saleh je zastáncem názoru, že světové mocnosti slouží židovským zájmům. V roce 2002 slovenský ministr spravedlnosti Ján Čarnogurský žádal prokurátora, aby prošetřil Salehovu knihu Proč se vraždí v Izraeli? kvůli jejím údajně protižidovským pasážím.
Více od autora
Nicole de Buron (3)
Nicole de Buron, energická žena, matka dvou dcer, babička, milovaná manželka, spisovatelka na volné noze se zaběhaným rytmem života,
Více od autora
Nicole Daedone (1)
Americká propagátorka a lektorka orgasmické meditace, vystudovala genderovou komunikaci.
Více od autora
Nicolás Guillén (2)
Nicolás Cristóbal Guillén Batista byl kubánský básník, novinář, politický aktivista. Je považován za kubánského národního básníka. Melodičnost a obraznost i hluboký lidský obsah jeho veršů, angažovanost a revolučnost jej řadí k největším postavám latinskoamerické poezie 20. století. Z některých jeho textů v doprovodu hudby se na Kubě staly lidové písně. Narodil se jako nejstarší z šesti dětí. Oba rodiče byli rasově smíšeného původu. Otec byl novinář, účastník boje za nezávislost, kterého nechaly zavraždit vládní síly za protesty proti volebním podvodům. Studium práv na Havanské univerzitě nedokončil, pracoval jako typograf a redaktor. Od roku 1920 byly jeho verše publikovány v různých časopisech. V roce 1930 vydal svoji první básnickou sbírku Motivy sonu , která byla ovlivněna setkáním s afroamerickým básníkem Langstonem Hughsem a jeho hudbou. Guillén byl autorem milostné lyriky, sociální poezie i satirických epigramů, jeho tvorba vycházela z avantgardy i z folklórního stylu son. Na rozdíl od většiny kubánských intelektuálů orientovaných na evropské vzory zdůrazňoval africké kořeny kubánské kultury. Ve dvacátých letech se afrokubánská kultura začala projevovat nejen v hudbě, ale také v umění a literatuře. Guillénovy verše vycházely ze znalosti klasické literatury i vlastních zkušeností, které získal poslechem starých legend a písní. Byl vpravdě lidovým básníkem, který své verše často přednášel za doprovodu kytary. Hudbu pokládal za organickou součást poezie, jeho verše v sobě nesou melodiku kubánských rytmů stylu son. Znal životní podmínky prostých lidí a odsuzoval sociální nespravedlnost i politický útlak. Jeho další sbírky Songoro Cosongo a West Indies, Ltd. už v sobě odrážejí jeho rostoucí politické uvědomění. Kromě psaní se věnoval i veřejné činnosti. Poté, co byl v roce 1936 uvězněn za odpor proti diktátorskému režimu, vstoupil do komunistické strany. V roce 1937...
Více od autora
Nicolai Ghiaurov (4)
Nicolai Ghiaurov byl proslulý bulharský operní pěvec, jeden z nejslavnějších basů 20. století. Narodil se 13. září 1929 v bulharském Velingradu a díky svému silnému hlasu a suverénnímu vystupování na jevišti se prosadil jako přední osobnost operního světa. Ghiaurovova kariéra odstartovala poté, co v roce 1955 zvítězil v Mezinárodní hudební soutěži v Ženevě. V roce 1959 debutoval v milánské La Scale a poté vystupoval prakticky ve všech významných operních domech světa, včetně Metropolitní opery v New Yorku, Královské opery v Londýně a Pařížské opery.
Více od autora
Nick Edwards (2)
Britský učitel angličtiny v Řecku, cestovatel. Autor turistických průvodců.
Více od autora