Všichni Autoři a témata

Pamela Egan (1)

Zdravotní sestra, publicistika o výživě a zdraví, též spoluautorka knih kuchařských předpisů.

Pál Szabó (2)

Maďarský prozaik.

Paisley Hope (4)

Paige Toon (4)

Paige Toon se narodila v roce 1975 a vzhledem k profesi jejího otce, který byl automobilový závodník, vyrůstala mezi Austrálií, Anglií a Amerikou. Momentálně pracuje jako recenzentka v časopise heat a s manželem Gregem žije v Highgate v severním Londýně. Svatební horečka je její prvotina.

Paige Roberts (1)

Pablo de Sax (2)

Narozen 12. 4. 1961 ve Strakonicích. Výtvarník, grafik, fotograf, filmař, památkář, restaurátor, příležitostný herec a spisovatel. Autor článků a fotografií v časopisech Vokno, Reflex a Respekt, též dokumentárních filmů o undergroundové kultuře a knihy citací.

P'ullut'osu (2)

P.A Mantejfel (1)

P. V Šumacher (1)

P. N Fedosejev (3)

P. Castová (2)

P. B Robinson (2)

P. a D Provazníkovi (4)

P Zemaník (1)

P Pavel (4)

P Howard (4)

P Crumble (3)

Oxana Velíšková (3)

Narozena 15. 1. 1920 v Rize . Rusistka, učitelka ruského jazyka, překladatelka, autorka rusko-českých slovníků a učebnic.

Owen Hopkins (2)

Historik umění, autor publikací z architekury.

Otýn Břeněk (2)

Narozen 23.3.1870 ve Vanovicích u Jevíčka, zemřel 28.1.1926 v Brně. Redaktor, prozaik.

Otto Tetjus Tügel (1)

Německý malíř a spisovatel.

Otto Steche (2)

Německý zoolog, lékař a pedagog, vysokoškolský pedagog.

Otto Šling (1)

Narozen 24. 8. 1912 v obci Nová Cerekev, zemřel 3. 12. 1952 v Praze. Komunistický funkcionář, redaktor.

Otto Plášek (2)

Narozen 15.9.1962 v Zábřehu na Moravě. Stavební ing., věnuje se zejména železničnímu stavitelství.

Otto Nordenskjöld (3)

Narozen v Hässelby ve finsko-švédské rodině. Vystudoval Uppsalskou univerzitu, kde v roce 1894 získal doktorát z geologie. Tam se také stal odborným asistentem a později také profesorem na katedře geologie. Vedl několik expedicí, v jejichž rámci prozkoumal Jižní pól, Patagonii, Aljašku, Grónsko, Chile, Peru a další lokality. Zahynul při dopravní nehodě v 59 letech v Göteborgu, kde byl také pohřben.

Otto Havlík (2)

Narozen 18.6.1923 v Praze, zemřel 12.8.1960 tamtéž. RNDr., zoolog a parazitolog, pracovník Ústavu epidemiologie a mikrobiologie v Praze, literatura z oboru.

Otto Gutfreund (3)

Otto Gutfreund byl přední kubistický sochař, průkopník českého novodobého sochařství světového významu. Jeho socha Úzkost je považována za první kubistickou sochu. Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem jako čtvrtý z pěti dětí české židovské rodině Karla a Emilie Gutfreundových. Vyrůstal v harmonické rodině. Otec byl drobný podnikatel a milovník literatury, matka praktická žena, která vedla početnou domácnost. Otto studoval na místním gymnáziu, kde si jeho výtvarného nadání povšiml učitel kreslení. Na jeho podnět přestoupil v roce 1903 na Školu výtvarných umění v Bechyni. Zpočátku se věnoval malbě porcelánu, ale brzy přešel do keramického ateliéru, kde se definitivně rozhodl pro sochařství. V letech 1905–1909 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Drahoňovského. V roce 1909 Gutfreunda zaujala tvorba sochaře Antoina Bourdella u příležitosti jeho výstavy v Praze uspořádané SVU Mánes. S podporou svých přátel T.F.Šimona a Otakara Španiela získal otcův souhlas ke studiu ve Francii. V listopadu 1909 přijel do Paříže, kde se zapsal do Bourdellových kurzů sochařství na akademii Grande Chaumière. Vedle Bourdella byl jeho vzorem  Auguste Rodin, ale Gutfreund chtěl jít vlastní cestou. Zajímal se o  antiku a gotiku, za svůj vzor označil přírodu. V Paříži potkal Bohumila Kubištu, který mu poskytl impuls pro vyjádření svých myšlenek novou formou. Bourdellův ateliér opustil v roce 1910. Gutfreundovy školní práce se nedochovaly. S přítelem Antonínem Matějčkem cestoval do Anglie, Belgie, Nizozemska a vrátil se do Prahy. V roce 1911–12 se stal členem Skupiny výtvarných umělců a aktivně se podílel na její činnosti, přispíval do jejího časopisu Umělecký měsíčník. Jeho díla z této doby, zejména řada volných figur, již vycházejí z nové koncepce kubismu ve spojení s expresionistickým vyjádřením duševních stavů a symbolickým obsahem. Příkladem jsou díla Úzkost, Don Quijote, Job. V ...

Otto F Kernberg (3)

Americký psychoanalytik německého původu.

Otto Emersleben (1)

Německý spisovatel.

Otto Čačka (4)

Od roku 1971 působí na katedře psychologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Je garantem výuky vývojové psychologie, ale přednáší také psychologii osobnosti, psychologii práce, psychologii kultury, psychologii imaginativní výchovy atp., a to i na fakultě přírodovědecké, lékařské, VŠPJI a jinde. Ke všem vyučovaným oborům již vydal vysokoškolské učebnice, které se dočkaly mnoha vydání, reedic a dotisků. Byl hlavním řešitelem mnoha grantů a svými příspěvky do sborníků se podílí i na výzkumném záměru svého pracoviště. Již řadu let je také hlavním organizátorem a garantem výuky dvouletého doplňujícího studia ARTETERAPIE v rámci CŽV na PdF MU. Ve volném čase se pak kromě olejomalby , sběru fosilií, mušlí atp. věnuje především studiu a stereofotodokumentaci pozoruhodných center světových kultur. Za tímto účelem navštívil již více než 60 zemí Evropy, Asie, Ameriky i Afriky. Jako fotograf je uváděn i ve Slovníku výtvarných umělců ČR.

Otto Bernhard Wendler (3)

Německý pedagog a spisovatel.

Otokar Poupa (1)

Otokar Chlup (2)

Otokar Chlup byl český pedagog. Byl profesorem na Masarykově univerzitě, přednostou Škol vysokých studií pedagogických v Brně a v Praze. Stal se prvním děkanem Pedagogické fakulty University Karlovy, ředitelem Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV. Angažoval se v mravní výchově a dějinách pedagogiky. Za 1. republiky se zúčastnil reformního hnutí. Tvorba tohoto vědce se dá rozdělit do 3 období: Po ukončení středoškolského studia se stal posluchačem Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Studoval češtinu a francouzštinu, ale velice ho zaujaly semináře z psychologie a pedagogiky, které také navštěvoval. Po ukončení studií se věnoval výuce. Prvně jako suplent a po složení státní rigorózní zkoušky začal vyučovat na reálce v Náchodě. Během předválečného období hodně cestoval , díky čemuž se seznámil s řadou významných osobností a měl možnost studovat i některé významné proudy . V předválečném období se také zaměřil na publikační činnost a vydal své první studie. Mezi nejvýznamnější patří Kulturní boj o školu a Mravní nemoci dětství. Kromě publikační činnosti se věnoval i překladům a jako první do češtiny přeložil např. Duševní vývoj dětský od I. Kinga. Brzy po vypuknutí války musel narukovat na frontu, díky čemuž mohl pozorovat pocity vojáků i předrevoluční dění v Rusku. Po první světové válce se začal věnovat vědecké činnosti. Působil v Čs. ústavu J. A. Komenského a jako soukromý docent na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Podílel se také na vzniku instituce, která měla za cíl vzdělávat učitele měšťanských škol, nazvané Školy vysokých studií pedagogických. Kromě působení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se podílel i na vzniku Pedagogického semináře na bratislavské univerzitě, kam pravidelně dojížděl přednášet. V tomto období je významná také jeho publikační činnost, např. Vý...

Oto Paikert (4)

Ing., daňový poradce, práce z oboru financí a daní.

Otmar Mácha (2)

Otakar Votoček (2)

PhDr. Otakar Votoček byl českým historikem umění. V letech 1945-1951 studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity dějiny umění a klasickou archeologii. V letech 1950-1954 ředitelem Okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích. Od roku 1954 stal i ředitelem a zakladatelem Severočeské galerie výtvarného umění. V květnu 1958 se mu podařilo otevřít tuto galerii pro veřejnost. Řídil již až do roku 1976, kdy ho ve funkci nahradil Bohumil Horčic. Zasloužil se tak o vznik sbírky jak starého, tak i moderního umění v SGVU v Litoměřicích. Ta se pod jeho vedením stala rozsahem a kvalitou svých sbírek jednou z nejvýznamnějších sbírek nejen v severních Čechách. Od roku 1978 byl vedoucím sbírek českého umění Národní galerie v Praze.

Otakar Vaněk (2)

Narozen v roce 1882 v Kostelci nad Černými lesy. Důstojník československých legií v Rusku, od r. 1926 spolumajitel a redaktor nakladatelské a knihkupecké společnosti Za svobodu, vydavatel vojenských a branněvýchovných časopisů a příležitostný nakladatel, redaktor, autor pamětí.

Otakar Štembera (2)

Narozen 8.9.1914 v Praze, zemřel 5.11.1999. Malíř, karikaturista.

Otakar Klein (4)

Narozen 23.7.1931 v Praze. MUDr., CSc., docent, hygienik, práce z oboru.

Otakar Hašek (2)

Narozen 4.3.1898, zemřel 19.11.1965 v Praze. Ing., dr., profesor mechaniky, strojírenský odborník, práce z oboru.

Otakar Brandos (3)

Slovenský publicista a autor průvodců. Vystudoval elektrotechnickou fakultu, ale krátce poté se začal naplno věnovat své velké lásce cestování - a psaní o něm. Nejdříve působil jako redaktor časopisu Turistika a hory, později jako průvodce ve stejnojmenné cestovní kanceláři.

Otakar Adámek (3)

Narozen 30.06.1950 Jablunkov, okr. Frýdek-Místek, prozaik.

Otakar A Horna (3)

Autor publikací z oboru radiotechniky.

Ota Schueck (2)

Ota Rödl (3)

Narozen 3. 7.1903 v Týně nad Vltavou, zemřel 11. 1. 1983 v Praze, PhDr., hudební skladatel, loutkář, autor písní a skladeb pro loutkové divadlo; hudební pedagog, člen spolku učitelů Umělecká výchova, učil hudební výchovy v místní škole v Kolodějích nad Lužnicí, na vinohradském gymnáziu v Praze, na loutkářské katedře DAMU , autor zpěvníků, učebnic hudební výchovy.

Ota Richter (2)

Autor povídek.

Ota Rambousek (3)

Ota Rambousek byl americký spisovatel českého původu, účastník odboje proti komunistické diktatuře, zakladatel Klubu 231. Ve svých 22 letech se zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání. Po roce 1948 odešel do exilu, kde přistoupil na spolupráci se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudním procesu dostal doživotí, i když mu hrozil trest smrti. Propuštěn byl v roce 1964, ale po srpnové okupaci odešel podruhé do emigrace. Ve Škvoreckého vydavatelství 68 Publishers vydal knihu svých vzpomínek nazvanou Krochnu s sebou. Později se se Škvoreckým dostal do sporu, když Škvorecký odmítl vydat jeho knihu o bratrech Mašínech – údajně kvůli tomu, že Václav Havel byl proti tomu. Kniha vyšla později, v roce 1990, v Praze v Nezávislém tiskovém středisku pod názvem Jenom ne strach. V roce 1999 vyšly jeho memoáry Paměti lichoběžníka. Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku. Pracoval v jedné z věží newyorského World Trade Center. V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi Medaili Za zásluhy a v roce 2008 ho ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila Záslužným křížem ministra obrany ČR. Zemřel 3. června 2010.

Ota Fric (3)

Narozen 20. 6. 1901 v Praze, zemřel 19. 1. 1988 ve Zlíně. PhDr., středoškolský profesor, Muzikologická literatura o Kroměřížsku.

Ota Dubský (4)

Narozen 10.1.1886 v Hrejkovicích u Milevska, zemřel 25.10.1956 v Praze. PhDr., romanista, autor učebnic a slovníků francouzštiny, překladatel z francouzštiny i do francouzštiny, literárněhistorické, lingvistické a folkloristické studie.

Ota Bárta (1)

Veterinární lékař, emeritní profesor veterinární imunologie působící na univerzitě v USA. Práce z oboru.

Ota B Kraus (4)

Ota B. Kraus se narodil v Praze roku 1921. Od roku 1942 byl vězněn v Terezíně, Osvětimi-Březince a Schwarzheide. V tzv. rodinném táboře v Březince byl jedním z asi 50 opatrovníků v dětském bloku. Tento zcela ojedinělý a málo známý jev v nacistickém systému "konečného řešení" v něm zanechal celoživotní trauma z osudu nejnevinnějších obětí holocaustu. Po návratu do Prahy se oženil s dívkou, která zastávala v dětském bloku funkci "knihovnice" pro hrstku dětských knížek, Ditou, už tehdy nadanou malířkou a pianistkou. V roce 1949 emigrovali do Izraele. Ota Kraus pracoval i s manželkou nejdříve v kibucu, poté vyučoval angličtinu a literaturu na jedné z největších středních škol v Izraeli, nakonec se věnoval literatuře a profesionálně grafologii.

Oswald Spengler (4)

Německý historik a filosof.

Osvaldo Soriano (2)

Argentinec Osvaldo Soriano byl nadějný fotbalista, kterému vážné zranění zkrátilo sportovní kariéru. Později se začal věnovat žurnalistice, od počátku sedmdesátých let publikoval povídky, novely a romány, často charakteristické reportážním stylem psaní. V době nesvobody ve vlasti v létech 1976-1984 žil v belgickém a francouzském exilu, po návratu už byl doma řazen mezi nejčtenější autory své generace a jeho knížky se začaly s úspěchem překládat. Česky vyšel v osmdesátých letech jeho román Knokaut . Originální obrazy z autorovi důvěrně známého fotbalového prostředí, jejichž sbírku jsme pro české vydání nazvali podle jednoho z textů Centrforvard, vycházely původně v buenosaireském deníku Página/12 a byly skicami k připravovanému a vinou předčasné autorovy smrti nedokončenému románu.)

Osvald Pejčoch (2)

Narozen 26.5.1927, zemřel 10.9.1977 v Ostravě. Ing., DrSc., profesor katedry tváření kovů na Vysoké škole báňské v Ostravě. Práce v oboru.

Ostrýtová Lenka (4)

Oskar Fuchs (3)

Narozen 1982 v Lanškrouně. Autor fantasy románu.

Oscar Levertin (3)

Švédský literární kritik, básník a prozaik.

Osamu Tezuka (4)

Japonský lékař, umělec, animátor, ilustrátor knih a komiksů ve stylu manga a producent.

Ortrun Wenkel (3)

Ortrun Wenkel je proslulá německá kontraaltistka, která je známá svým bohatým hlasovým témbrem a všestranností v širokém spektru repertoáru. Narodila se 25. října 1942 v Buttstädtu a má za sebou vynikající operní a koncertní kariéru. Wenkelová se proslavila zejména interpretací děl Johanna Sebastiana Bacha, Gustava Mahlera a Richarda Wagnera. Její hlas je dobře přizpůsoben požadavkům kontraaltového rozsahu, což jí umožňuje vyniknout v dramatických i lyrických aspektech repertoáru.

Ortega Lucie (4)