Všichni Autoři a témata

Zdeněk Vykopal (2)

Autor učebnic a metodických příruček z literární výchovy a čtení pro ZŠ.

Zdeněk Vrátil (3)

Práce z oboru programování a výpočetní techniky.

Zdeněk Vondrák (4)

Bc. Daňový poradce, práce z oboru.

Zdeněk Vitáček (2)

Ing., muzeolog, přírodovědné práce z regionu Českolipsko.

Zdeněk Vališ (2)

Historik druhého československého vojenského odboje. Absolvent Filozofické fakulty UK Praha, obor archivnictví - historie. V l. 1979-1993 pracovník, později vedoucí badatelny Vojenského historického archivu Praha. Od r. 1993 pracovník Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu MV ČR Praha. - Publikační činnost zaměřil na archivní a historickou s důrazem na druhý československý zahraniční odboj.

Zdeněk Vahala (1)

Narozen 8.5.1904 v Palačově u Nového Jičína, zemřel 5.2.1999 v Praze. MUDr., docent chirurgie, práce z oboru.

Zdeněk Vacek (4)

Narozen 1976. Ing., Ph.D., obor mezinárodní obchod, politika a diplomacie, též publicista a redaktor motoristických časopisů.

Zdeněk V Přibík (4)

Narozen 3.4.1892 v Dobřeni u Kutné Hory, zemřel 18.2.1977 v Mělníce. Básník, beletrista.

Zdeněk Uher (2)

Ekonom, autor mzdových příruček.

Zdeněk Tylšar (3)

Zdeněk Tylšar byl proslulý český hornista, uznávaný pro své výjimečné schopnosti a přínos klasické hudbě. Narodil se 25. května 1945 v Hradci Králové v Československu a stal se jedním z předních hornistů své generace. Tylšar studoval na pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Jeho talent se projevil záhy a rychle se prosadil jako virtuos na lesní roh.

Zdeněk Tyl (2)

Narozen 2. 8. 1913 v Praze, zemřel 17. 10. 2008. Bohemista, lingvista, bibliograf, klasický filolog, lexikograf a editor, specializace na lingvistickou bibliografii, latinu a starou češtinu. Působil též jako středoškolský učitel.

Zdeněk Tobolka (1)

Zdeněk Svoboda (1)

Narozen 1.3.1944 v Praze. Fotbalový funkcionář.

Zdeněk Soutor (2)

Práce z oboru elektrotechniky.

Zdeněk Smíšek (3)

Vyučil se soustružníkem kovů a dva roky, během nichž večerně studoval střední skolu, pracoval v ČKD Trace. Po maturitě byl přijat k dennímu studiu na Fakultě žurnalistiky University Karlovy, Promoval v roce 1986. Je redaktorem Práva, kde v posledních letech publikoval mimo jiné desítky rozhovorů s osobnostmi české kultury. Je členem Akademie populární hudby, která každoročně udílí Ceny Akademie.

Zdeněk Škvor (3)

Narozen 21. 8. 1935 v Písku, zmřel 24. 3. 2015. Prof., Ing., DrSc., profesor akustiky a elektroakustiky, práce z oboru.

Zdeněk Šindlauer (4)

Zdeněk Šindlauer je autor knih a článků o historii železnic, které doplňuje vlastními kresbami. V roce 1990 absolvoval Technickou univerzitu v Liberci. Žije v České Lípě, kde pracuje jako technik.

Zdeněk Šimeček (4)

Narozen 28. 2. 1929 v Praze, zemřel 4. 2. 2019. Slavista, historik, bibliograf. Zabýval se diplomatikou, dějinami českých měst, knižní kultury a počátky dějin novinářství a časopisectví v našich zemích.

Zdeněk Seidl (4)

Narozen 18. 8. 1950 ve Vlašimi. Prof. MUDr., CSc. neurolog a neuroradiolog. Radiodiagnostická klinika, 1.LF a VFN, Praha. Také regionální politik, od roku 2008 je náměstkem hejtmana Středočeského kraje, od roku 2006 zastupitelem Vlašimi.

Zdenek Schneider (4)

Narozen 1979. Webdesigner, publikace o počítačové grafice a tvorbě webů.

Zdeněk Schenk (2)

Narozen 1980. Mgr., archeolog. Specializace na nedestruktivní průzkum Moravské brány a Záhoří se zřetelem na paleolitické, neolitické a protohistorické osídlení, vedení záchranných archeologických výzkumů v historických jádrech měst.

Zdeněk Šašinka (1)

Narozen 2. 9. 1974 v Kyjově, zemřel 23. 6. 2013. Mgr., pedagog, autor učebnic dějepisu pro SŠ.

Zdeněk Šámal (3)

Narozen 6. 7. 1966 v Praze. Po studiích na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy začal pracovat v zahraniční rubrice Československé a posléze České televize . Jako zpravodaj ČT působil v letech 1994 až 1998 v Rusku. Ze zahraničí se poté vrátil na post šéfredaktora zpravodajství České televize. Televizní práci v sprnu 2000 načas vyměnil za práci šéfreportéra časopisu Týden, aby již v květnu 2001 stál u vzniku a rozjezdu slovenské zpravodajské televize TA3, kterou vedl jako šéfredaktor do ledna 2003. Po dalším krátkém netelevizním intermezzu na postu zástupce šéfredaktora časopisu Instinkt se v srpnu 2003 stal ředitele zpravodajství České televize. Své zkušenosti se zakládáním zpravodajského kanálu uplatnil v roce 2005, kdy Česká televize odstartovala novou etapu digitálního televizního vysílání založením prvního českého zpravodajského kanálu ČT24. Od prosince 2007 pracoval jako jako šéfredaktor internetového zpravodajství TV Nova. Od roku 2009 je ředitelem zpravodajské televize Z1. Zdeněk Šámal se zajímá o historii, vojenství, literaturu a v neposlední řadě o moderní média a technologie.

Zdeněk Šafář (2)

Narozen 1938. Sociolog, pedagog na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, pracovník Ústavu sociálně politických věd Univerzity Karlovy v Praze. Odborné překlady z ruštiny. Autor sci-fi románu Evakuace a spoluautor učebnice pro střední školy - Sociologie.

Zdeněk Rubeš (3)

Autor učebnic fyziky.

Zdeněk Reiniš (3)

Narozen 20.1.1914 v Poniklé nad Jizerou, zemřel 23.6.1984 v Praze. MUDr., DrSc., profesor patologie a terapie na lékařské fakultě University Karlovy. Práce v oboru.

Zdeněk Řehák (3)

deněk Řehák se narodil v roce 1948. Vystudoval lékařskou fakultu UJEP Brno a pracuje jako praktický lékař a akupunkturista v Třebíči. V průběhu let publikoval povídky v časopisech a humoristický román na pokračování v časopise Voják. Před rokem 89 pracoval na filmovém scénáři pro studio Barandov s damaturgem Vávrou. Ve volném čase maluje krajinu Vysočiny a šermuje ve skupině historického šermu Libertas. Z hudby poslouchá nejraději Beatles a Vivaldiho. Z autorů si nejvíce cení Alexandra Dumase, Marka Twaina a představitele drsné detektivní školy Raymonda Chandlera. V roce 2O11 mu vyšla detektivka Štvanice, která získala cenu Trifid nakladatelství Triton.

Zdeněk Pulec (3)

Zdeněk Pouzar (1)

Zdeněk Pouzar je světově proslulý český mykolog a botanik. Specializuje se zejména na houby čeledi Polyporaceae. Přinesl cenný vklad do systematiky této skupiny.

Zdeněk Pospíšil (2)

PhDr., regionální historik, autor prací o Litoměřicku, též autor katalogů výtvarných výstav.

Zdeněk Poleno (3)

Narozen 30. 4. 1921 v Praze, zemřel 23. 9. 2002 tamtéž. Prof., Ing., DrSc., lesnický odborník a vysokoškolský pedagog, autor publikací z oboru.

Zdeněk Polčák (2)

Narozen 1973. Mgr. et Mgr., vědecký pracovník a kurátor Vojenského historického ústavu Praha. Vystudoval odbornou biologii na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a historii s archivnictvím na filozofické fakultě tamtéž.

Zdeněk Páv (2)

Narozen 27. 2. 1959 v Berouně, zemřel 12. 7. 2011 v Leh . Povoláním programátor. Člen sci-fi klubu Andromeda Plzeň, je autorem jeho pamětí. Tvůrce postavy Buba Bubluba. SF spisovatel.

Zdeněk Palcr (2)

Narozen 3. 9. 1927 ve Svitávce, zemřel 12. 7. 1996 v Praze. Sochař, restaurátor, grafik.

Zdeněk Novák (3)

Zdeněk Motyka (2)

Narozen roku 1920 v Ostravě, zemřel 1980. Ing., CSc., hutní inženýr v Ostravě. Beletrista.

Zdeněk Ministr (3)

Narozen 12.1.1926 v Přerově, zemřel 7.12. 2004 v Kladně. Metalurg, vývojový pracovník, historik. Autor publikací z oboru metalurgie.

Zdeněk Martínek (3)

Narodil se 5.7.1965. PaeDr., psycholog a speciální pedagog, pracovník Pedagogicko-psychologické poradny v Pelhřimově, lektor speciálních seminářů se zaměřením na učitele základních škol a specifika školního prostředí.

Zdeněk Mareš (3)

Narozen 24.11.1931 ve Veselíčku u Milevska. Prozaik.

Zdeněk Mareš (2)

Zdeněk Mareš je český prozaik. Zdeněk Mareš vystudoval roku 1953 střední zdravotnickou školu v Písku. Tři roky pracoval na záchytce v Praze, poté byl do roku 1967 úředníkem ve stavebním podniku a nakonec působil jako ošetřovatel v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Publikovat začal už jako student v časopise Zlatá stezka, později přispíval do Učitelských novin, do deníku Mladá fronta a do časopisů Květen a Květy. Je autorem společenských a historických románů a psal také dobrodružné příběhy pro mládež.

Zdeněk Malý (2)

Zdeněk Malý byl československý volejbalový reprezentant, mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy. Jeho sportovní i volejbalové začátky jsou spojeny s klubem Sokol Vysočany. Hrál zde pod vedením výborného sportovce dr.Josefa Češpivy. Jedním z jeho spoluhráčů byl zde i hokejový reprezentant František Pácalt mistr světa z roku 1947. V letech 1952–1953 nastoupil vojenskou službu a hrál za ÚDA Praha. Získal zde své první dva tituly mistra republiky. K nim připojil v barvách Slavia VŠ Praha další čtyři. V roce 1962 se stal spoluzakládajícím členem Slavie MFF UK Praha. V tomto klubu působil téměř 30 let jako hráč a později trenér. Během své reprezentační kariéry získal dva tituly mistra Evropy, titul mistra a dva tituly vicemistra světa. Po skončení kariéry působil jako trenér nejen ve Slavii, ale i v reprezentaci. V letech 1969–1972 byl asistentem Karla Lázničky a v letech 1984–1989 byl kondičním trenérem a metodikem.

Zdeněk Mahler (2)

Ing., zootechnik, zabývá se propagačně-publikační, fotografickou a ilustrátorskou činností v chovu koní.

Zdeněk Madar (4)

Narozen 18. 4. 1929 v Praze, zemřel v roce 2007. Právník, vysokoškolský pedagog, specializace na právní ochranu životního prostředí či správní právo.

Zdeněk Lopour (1)

Práce v oboru kybernetiky.

Zdeněk Lacina (2)

Autor detektivního příběhu.

Zdeněk L Dufek (4)

Dramatik, básník a překladatel Občanským jménem Zdeněk Dufek. Manžel scenáristky Márii Dufkové . Pod uměleckým jménem publikoval od roku 1976. Po maturitě na obchodní akademii pracoval v Hradci Králové jako úředník zasilatelství Schenker a spol. a Stavebních závodů . Rok 1950 strávil na brigádě ve Východočeských uhelných dolech v Malých Svatoňovicích. 1952–58 byl zaměstnán jako vedoucí útvaru technického zásobování v Ústavu pro výzkum radiotechniky v Opočínku, 1959–60 jako propagační referent v národním podniku Kniha v Praze. Poté se rozhodl pro svobodné povolání. Externě spolupracoval s Filmovým studiem Barrandov a s Čs. televizí a Čs. rozhlasem. 1970 nastoupil jako vedoucí dramaturgické skupiny FS Barrandov, po odvolání z funkce 1972 zde pracoval jako dramaturg a scenárista. Od 50. let publikoval prózy a reportáže v časopisech Svět v obrazech, Mladý svět, Květen, Vlasta, Plamen, Kino. V 60. letech napsal s Františkem Danielem scénáře k filmům Letos v září , Komedie s klikou a Přísně tajné premiéry , v 70. letech připravil scénáře k filmům Čas lásky a naděje , Parta hic a Muzika pro dva . Jako televizní autor spolupracoval se studii v Brně, Praze, Košicích i Bratislavě. Soustředil se zejména na adaptace literárních předloh: Zajatci tmy , Kdo zabil Jean Norwoodovou? , Den velkého hněvu , Rozkošné odpoledne , Láska k životu , Paní Terezka (1...

Zdenek Kvitek (3)

Autor prací z oblasti technologie betonu a betonových konstrukcí.

Zdeněk Kurfürst (2)

Narozen 1966. Autor knih a videokazet o bojovém umění. Věnuje se také feng-šuej.

Zdeněk Kučera-Kunštátský (3)

Doc. Ing. arch. Zdeněk Kučera, CSc. narozen 17.9.1928 v Brně, autorizovaný architekt, vedoucí Ústavu výrobních a užitkových staveb fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně.

Zdenek Král (1)

Narozen roku 1945. Instruktor potápění, fotograf, píše poezii a román Hloubkové opojení je jeho románovým debutem.

Zdeněk Kožina (2)

Czech classical pianist.

Zdeněk Koudelka (4)

Zdeněk Koudelka je moravský právník, vysokoškolský pedagog a politik, jenž se hlásí k moravské národnosti, v letech 1998 až 2006 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen ČSSD. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako docent na Katedře ústavního práva a politologie. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany Vojenské akademie a účastnil se počátků činnosti Mezinárodního politologického ústavu v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – Budování států a Politologický časopis . Vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo absolvoval stejně jako doktorské vzdělání na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. O docenturu se nejprve ucházel také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, nicméně hodnotící komise dospěla k závěru, že předložená práce nesplňuje předpoklady vyžadované pro úspěšnou habilitaci. Habilitační práci nakonec obhájil a docentem byl jmenován na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1990–1998 byl členem zastupitelstva, 1990–1991 radním a 1991 a 1992–1994 místostarostou v Brně-Jundrově, spoluautorem jeho znaku a vlajky z roku 1991. V letech 1993–1996 byl advokátní koncipient advokáta Petra Mrkývky a 1996–2006 advokát. Do zastupitelstva Brna-Jundrova byl opětovně zvolen v komunálních volbách roku 1994, 2012, 2018. Neúspěšně sem kandidoval v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002. Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD . Byl členem sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 1998–2000 i členem výboru mandátového a imunitního. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2002. V tomto funkčním období byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 2002–2003 rovněž členem mandát...

Zdeněk Knoflíček (3)

Autor textů tuzemských turistických průvodců.

Zdeněk Jodas (2)

Narozen 1962. Mudr., lékař, autor knihy o historických pohlednicích a fotografiích Českého Dubu, vlastivědné články o Podještědí.

Zdeněk Jindra (4)

Zdeněk Jindra je český historik, zaměstnanec Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha. Jeho zaměřením jsou dějiny slovanských národů a hospodářské dějiny zemí střední a jihovýchodní Evropy v 19. a 20. století. Je členem Společnosti pro hospodářské a sociální dějiny a Sdružení historiků ČR.

Zdeněk Jaroš (2)

Narozen 25.11.1928 v Praze, zemřel 18.6.1997. RNDr., farmaceut. Publikace z oboru.

Zdeněk Jaroš (2)

Regionální jihlavský současný historik Muzea Vysočiny v Jihlavě. Absolvent Pedagogické a Filozofické fakulty UJEP . Předlistopadový režim mu původně znemožňoval VŠ studium, pracoval v dolech a slévárnách. Studium nastoupil dálkově v roce 1968. Od konce sedmdesátých let minulého století pracoval v jihlavském muzeu. V roce 1994 úspěšně kandidoval do Zastupitelstva města Jihlavy, kde působí doposud.V roce 2004 neúspěšně kandidoval do Senátu PČR v obvodě č. 52. za ČSSD. V současném volebním období zastává funkci radního města Jihlavy.

Zdeněk Hradiský (2)

Práce z oboru elektrotechniky a radiotechniky.

Zdeněk Horák (3)

Profesor RNDr. Zdeněk Horák, DrSc, patří k výjimečným osobnostem československé fyziky dvacátých až osmdesátých let, tedy téměř celého období existence Československé republiky. Ze života Z. Horáka Narodil se 6. října 1898 v Praze. Jeho otec JUDr. František Horák pocházel ze statku na Hané, z tuctu dětí, z nichž bylo šest chlapců a šest děvčat. Byl vedoucím školského odboru magistrátu Královského města Prahy. Zdeňkova matka Milada Horáková, roz. Hrdličková , byla učitelkou, avšak zůstala v domácnosti. V 38 letech onemocněla rakovinou a ve 45 letech zemřela. Měl ještě dva sourozence. O rok starší bratr Jan vystudoval učitelství matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově, stejně jako Zdeněk. Jeho o dva roky mladší sestra Milada byla absolventkou knihovnické školy a pracovala v pražské městské knihovně. Zdeněk po maturitě na reálném gymnáziu v tehdejších Královských Vinohradech vstoupil r. 1917 na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se tehdy studovalo učitelství matematiky a fyziky. Jeho učiteli fyziky byli významní čeští profesoři: Č. Strouhal, B. Kučera, V. Posejpal, F. Záviška a A. Žáček. Z matematiků to byli profesoři: K. Petr, J. Sobotka, B. Bydžovský a B. Hostinský. Zkoušky, tehdy zvané kolokvia, skládal s výborným prospěchem. Studia ukončil r. 1920 na přírodovědecké fakultě, která vznikla odtržením příslušných oborů od filozofické fakulty až po první světové válce. V r. 1922 vykonal státní zkoušky a získal způsobilost středoškolského profesora matematiky a fyziky. Roku 1923 na základě disertační práce a po složení rigorózních zkoušek s vyznamenáním dosáhl hodnosti doktora přírodních věd . Pedagogickou činnost zahájil hned jako vysokoškolský učitel. Roku 1920, tedy ještě před vykonáním státních zkoušek, se stal asistentem u prof. Suchého ve Fyzikálním ústavu Vysoké školy obchodní při Českém vysokém učení technickém v Praze. Po smrti prof. Suchého přešel r. 1921 do Astronomického ústavu ČVUT k prof. S...

Zdeněk Hejzlar (2)

Zdeněk Hejzlar byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, v 50. letech postižen v rámci čistek v KSČ, v 60. letech 20. století rehabilitován a krátce poslancem České národní rady. Po roce 1969 žil v emigraci. Původním povoláním byl učitelem, za druhé světové války byl aktivní v odboji a v letech 1943 – 1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po válce se politicky angažoval v KSČ a v letech 1946 – 1952 byl předsedou Svazu české mládeže. Aktivně se tehdy podílel na budování komunistického režimu. IX. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Od ledna do května 1949 byl členem sekretariátu ÚV KSČ a od května 1949 do září 1951 členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Ve volbách roku 1948 byl rovněž zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové. V parlamentu zasedal do září 1952, kdy rezignoval a nahradil ho Jan Jelínek. Jeho politická kariéra skončila náhle roku 1952. Z ÚV KSČ byl vyloučen v září 1952. Byl zbaven všech funkcí, vyloučen z KSČ a nastoupil jako dělník do dolů a válcoven na Ostravsku. Až od konce 50. let mu bylo povoleno znovu učit a stal se ředitelem základní školy. Politicky se angažoval během pražského jara. Vysočanský sjezd KSČ konaný 22. srpna 1968 bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho zvolil za člena ÚV KSČ. V srpnu 1968 také zasedal v přesednictvu a sekretariátu ÚV KSČ. Již předtím, v červnu 1968, byl po rehabilitaci jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do České národní rady. Krátce působil na velvyslanectví ve Vídni. Po nástupu normalizace byl ovšem znovu profesně eliminován. Již v listopadu 1969 byl jednomyslně zbaven mandátu v ČNR a ještě roku 1969 odešel do emigrace, přičemž v...