Výpis všech autorů

Jo Spain

Irská autorka románů. Pracovala jako novinářka a ekonomická poradkyně v parlamentu.

Jitka Snížková

Jitka Snížková, provdaná Škrhová byla česká muzikoložka, skladatelka, klavíristka a cembalistka. Vystudovala reálné gymnázium a po maturitě byla totálně nasazena v továrně na výrobu kondenzátorů Roederstein v Berlíně. Po skončení války vstoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studovala hudební vědu a estetiku. Z osobních důvodů však školu nedokončila. Od dětství hrála na klavír. Později na Pražské konzervatoři pokračovala u Albína Šímy a Oldřicha Kredby a na Mistrovské škole konzervatoře u Josefa Hermana a Karla Hoffmeistera. Vedle toho studovala i hudební teorii a skladbu u Františka Spilky a Aloise Háby. Po absolvování konzervatoře a Mistrovské školy se stala korepetitorkou v Československém státním souboru písní a tanců a vystupovala jako klavírní sólistka. Od roku 1962 učila na konzervatoři obligátní klavír, nauku o hudebních nástrojích a hudební formy. Stala se předsedkyní výboru Mozartovy obce v Praze a v této funkci proslula svým statečným bojem proti zestátnění vily Bertramka, kde za svého pražského pobytu bydlel Wolfgang Amadeus Mozart. Kromě toho byla členkou Společnosti Boženy Němcové a Svazu československých skladatelů. Stala se významnou muzikoložkou. Centrem její pozornosti byla renesanční hudba. Na toto téma připravila několik edic a publikovala řadu odborných prací. Její skladatelské dílo je rovněž rozsáhlé. Zkomponovala cca 260 skladeb.

Jiřina Šedinová

Jiřina Šedinová je hebraistka a přední česká překladatelka moderní izraelské literatury, historička židovské kultury a vysokoškolská pedagožka. Maturovala roku 1964 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze 4. Dále vystudovala v letech 1964-69 obor historie - hebraistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1973 získala titul PhDr. a roku 1990 obhájila vědeckou práci a získala titul CSc. V letech 1969-90 působila jako odborná pracovnice a 1991-95 jako vědecká pracovnice Židovské muzea v Praze. V letech 1995-99 vyučovala na Státní jazykové škole. Roku 1999 obhájila na FFUK aspiranturu, stala se docentkou, dvě desetiletí vedla obor hebraistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášela židovské dějiny, kulturní dějiny a literaturu. Na tuto oblast hebraistických a judaistických studií se soustředila již při práci v Židovském muzeu. V rámci vědeckého úkolu Hebraica Bohemica zpracovávala hebrejskou historiografickou literaturu . Výsledky své práce publikovala v odborných judaistických časopisech. Překládá z hebrejské literatury starší i současné, jak poezii, tak prózu. V oblasti starší literatury se zaměřuje především na středověké, renesanční a barokní literární památky vzniklé v českých zemích. Současnou hebrejskou literaturu v jejích překladech reprezentují díla izraelských autorů. Do roku 2013 vedla obor hebraistika v Ústavu Blízkého východu a Afriky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dosud přednáší. Externě vyučuje také na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Jiřina Salaquardová

Jiřina Salaquardová je česká básnířka, novinářka a autorka knih pro děti. Vzhledem k počátkům své tvorby bývá řazena k tzv. „generaci osamělých běžců“. Narodila se jako Jiřina Kalabisová v Brně, dětství však strávila v Náměšti nad Oslavou. Žila zde v domě uprostřed lesní obory. V roce 1973 odmaturovala na Gymnáziu v Třebíči. Vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor bohemistika a muzikologie, a v roce 1980 získala titul PhDr. Na poli jazykovědy se zaměřila na současný český jazyk. Pořádala množství seminářů k tomuto tématu pro různé instituce, např. pro magistráty v Brně, Praze a Olomouci. Také spolupracovala s několika nakladatelstvími jako korektorka textů. Své fejetony a novinové články publikovala v Lidových novinách, Právu, Literárních novinách, v literárním časopisu Host či v internetovém deníku Britské listy. Působila také v České televizi jako scenáristka několika pořadů pro děti a rodinu a jako učtitelka na základní škole v Jihlavě. Má dceru a adoptivního syna. Momentálně pracuje na katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně. Do oblastí jejího vědeckého zájmu patří tištěná média, český jazyk, stylistika, rétorika, verbální a neverbální komunikace a tvůrčí psaní. Má velkou oblibu v motýlech. Jiřina Salaquardová nastoupila svou literární dráhu v polovině 80. let jako básnířka, v období generace osamělých běžců, v době, která přála ženské poezii. Nicméně od 90. let již žádnou sbírku nepublikovala a svou sporou tvorbu zaměřila na oblast dětské literatury.

Jiří Syrovátka

Jiří Syrovátka je všestranný umělec. Věnuje se literatuře, filmu, fotografii a výtvarnému umění. Působil jako editor v magazínech Playboy CS Edition, Top Class a Motion. Pro Českou televizi připravil jako scenárista a režisér experimentální dokumentární eseje. Jeho knihy se vyznačují originální strukturou. Od roku 2009 se zabývá stylizovanou fotografií a experimentální malbou. Také píše scénáře pro celovečerní filmy. Pedagogická praxe: Fakulta sociálních věd UK, Vysoká škola kreativní komunikace.

Jiří Svoboda

Narozen 5.5.1945 v Kladně. Filmový režisér a scénárista,politik.

Jiří Svoboda

Narozen 1974. Grafik, malíř, sochař a fotograf.

Jiří Švejnoha

Jiří Studený

Narozen 22. února 1960 v Hradci Králové, kde maturoval na gymnáziu. Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze a postgraduálně Pedagogickou fakultu UP v Olomouci . Učil na středních školách , od roku 2001 přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, vyučuje zejména teorii a praxi tvůrčího psaní, literární teorii aj. V roce 2009 ukončil doktorandské studium v oboru Česká literatura 20. století. Zabývá se rovněž rétorikou, koučováním a jógou. Počínaje rokem 2009 považuje „básnickou dráhu Jiřího Studeného za uzavřenou“ a od té doby publikuje pod pseudonymem Krejzyber, resp. Dr. Krejzyber. Jiří Studený vstoupil do arény novodobého českého básnictví až na samém sklonku osmdesátých let 20. století, kdy byly jeho texty zařazeny například do antologie mladých východočeských básníků Prvovýstupy ; první knížku veršů Jistota tvarů vydal rok nato v turnovském regionálním nakladatelství spolu s fotografem Pavlem Charouskem, takže svého samostatného básnického debutu se dočkal až v roce 1996, kdy mu knižně vyšla sbírka Soulbuilding. Mezitím publikoval recenze, esejistické a publicistické texty např. v Iniciálách, Tvaru, Literárních novinách, Hostu atp. Autorovy verše byly zařazeny i do Antologie české poezie, 2. díl . V dosavadních básnických sbírkách Studeného z přelomu dvou tisíciletí jsou patrné několikeré stylové a filosofické tendence: na jedné straně především úsilí zachytit překotnost a hektičnost soudobé globalizující se civilizace, reflektovat prostřednictvím básnického tvaru mnohotvárnou inspiraci moderní hudbou a dalšími uměleckými sférami, k čemuž v jeho tvorbě přistupuje na druhé straně výrazné prolínání tradičních poetických postupů s podněty spjatými zvláště s klasickým i nynějším mudroslovím východního učení. A tak se Studený v tomto duchu věnuje nejrů...

Jiří Srubař

Proděkan pro pedagogickou činnost Ústavu nosných konstrukcí, pracoviště matematiky a deskriptivní geometrie na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Vysokoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a digitálního zobrazování na FA ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultě UK. Spoluautor populárně-naučné publikace o geometrii. Autor prací z oboru.

Jiří Srstka

Narozen 20. 12. 1958 v Praze. Doc., JUDr., divadelní ředitel, dramatik. Ředitel divadelní, literární a audiovizuální agentury DILIA.

Jiří Srnka

Jiří Srnka, známý také jako Georg Sirnker byl český hudební skladatel. Již od svých osmi let byl žákem legendárního houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Pod jeho vedením hrál již v deseti letech Mozartův houslový koncert A-dur. Po maturitě na gymnáziu v roce 1922 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Jana Mařáka a Jindřicha Felda a skladbu o Otakara Šína. Absolvoval rovněž mistrovskou školu u Vítězslava Nováka a mikrotonální oddělení Aloise Háby. Po dokončení studia byl houslistou a kapelníkem v Osvobozeném divadle, v orchestru Jaroslava Ježka. V roce 1931 si i zahrál úlohu dirigenta ve filmu Voskovce a Wericha Pudr a benzin. Krátce působil v orchestru Národního divadla a v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu. V letech 1950–1953 pracoval jako externí učitel v kabinetu hudby Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. S filmem se seznámil v roce 1936 jako člen skupiny mladých dokumentaristů vedených režisérem Jiřím Weissem a jeho první filmovou hudbou byl právě Weissův dokument Dejte nám křídla. Filmová hudba se stala jeho celoživotním posláním. Vedle Otakara Jeremiáše a E. F. Buriana se stal vůdčí a průkopnickou osobností filmové hudby u nás, ale řada jeho děl je mimořádným přínosem pro filmovou hudbu světovou. Napsal hudbu k téměř dvěma stům celovečerních filmů , ale i mnoha seriálům . Jeho poslední filmovou hudbou byla v roce 1977 hudba ke snímku režizéra Ivo Tomana Ve znamení Tyrkysové hory. Mimo filmové hudby komponoval i scénickou hudbu k činoherním dramatům a napsal i celou řadu vokálních i instrumentálních skladeb. Za svá díla získal řadu cen a vyznamenání.

Jiří Špaček

Autor vlastivědných a turistických průvodců.

Jiří Šourek

Narozen 25.4.1942, zemřel 22.1.2006. Mistr kuchař, pracoval v diplomatických službách.

Jiří Šmotek

Narozen 8. 11. 1948 v Bohuslavicích nad Vláří. Spisovatel, autor loveckých příběhů z Valašska.

Jiří Slíva

MUDr. farmakolog, věnuje se problematice léčby bolesti, práce a články z oboru.

Jiří Škoda

Ing.,učebnice inženýrských staveb.

Jiří Škarek

Narozen v roce 1960 v Brně, zemřel v roce 2009. Geodet, zakladatel hudební skupiny Takoví ňácí, básník a ilustrátor.

Jiří Šír

Jiří Šír je specialista na problematiku zemědělství a potravinářství v Evropské unii, v letech 2016 až 2018 a opět od března 2019 náměstek ministra zemědělství ČR. Vystudoval střední zemědělskou školu v Dalovicích – obor pěstitel, a následně v letech 1993 až 1998 Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích – obor všeobecné zemědělství . V letech 1992 až 1998 pracoval při studiu v otcově soukromé firmě , po skončení VŠ v roce 1998 nastoupil na Ministerstvo zemědělství ČR jako referent odboru potravinářské výroby se zaměřením na potravinovou legislativu EU. V letech 2002 - 2003 pracoval jako vedoucí oddělení harmonizace potravinářské legislativy EU, v roce 2003 se stal ředitelem odboru pro vztahy s EU. Od konce roku 2003 do roku 2009 působil na Ministerstvu zahraničních věcí ČR jako diplomat zemědělského úseku Stálé mise ČR při EU , od roku 2006 pak byl vedoucím úseku zemědělství a životního prostředí SZEU. V letech 2003 až 2008 byl mluvčím České republiky ve Zvláštním zemědělském výboru Rady EU , v r. 2009 během předsednictví ČR v Radě předseda SCA. Na přelomu let 2009 a 2010 pracoval jako poradce ministra zemědělství, byl také předseda Skupiny pro strategické otázky v zemědělství, 2010 až 2011 poradce náměstka ministra zemědělství pro Společnou zemědělskou politiku EU. 2012 až dosud MZV ČR - diplomat zemědělského úseku SZEU v Bruselu a společný mluvčí ČR v SCA. Jiří Šír je ženatý a má dvě děti. Ovládá angličtinu a francouzštinu, je mistrem ČR v karate. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jakožto nestraník na 6. místě kandidátky hnutí ANO 2011, ale neuspěl. Od února 2016 do března 2018 působil jako náměstek ministra zemědělství ČR Mariana Jurečky a Jiřího Milka, na starosti měl Sekci komodit, výzkumu a poradenství. Od března 2019 je opět náměstkem ministra zemědělství ČR (te...

Jiří Sequens

Narozen 23. 4. 1922 v Brně, zemřel 21. 1. 2008 v Praze. Filmový a televizní režisér a scenárista.

Jiří Seidl

Classical bassoonist

Jiří Sehnal

Narozen 30. 4. 1956 v Kolíně. Právník, vykonává soukromou praxi, práce z oboru obchodního práva, autor publikací z historie letectva.

Jiří Šedek

Narozen 26. 4. 1991. Odborník na přímý prodej a marketing.

Jiří Šalamoun

Jiří Šalamoun je český výtvarník, ilustrátor, autor kreslených filmů a plakátů. Jeho známým dílem je kreslený Maxipes Fík. Kromě knihy se podílel i na animovaném seriálu, uváděném zejména v televizní sérii večerníčků. Otec Jiřího Šalamouna byl pedagogem na zemědělské akademii. Rodina bydlela v Kouřimské ulici na Vinohradech. Za války zažil deportace svých židovských přátel a bombardování Prahy. Roku 1990, 1991 a 1997 vedl letní třídu kreslení a ilustrace na Internationale Sommerakademie, Salzburg, roku 1992 vyučoval na Miami University, Oxford. V letech 1990-2003 vedl ateliér ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a roku 1992 byl jmenován profesorem. Od roku 1990 je členem SČUG Hollar. Spolu se Zdeňkem Mézlem měl v době normalizace možnost navštívit jinak nepřístupné sbírky Schwarzenbergů na Zámku v Českém Krumlově a studovat autentické kostýmy a zbraně z 18. století i středověké ilustrace v tamní knihovně.

Jindřich Šídlo

Jindřich Šídlo je český novinář. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Od roku 1992 krátce pracoval v Českém deníku, devět let působil v týdeníku Respekt a v letech 2001 až 2005 byl členem redakce deníku MF Dnes. Od listopadu 2005 do dubna 2009 vykonával funkci vedoucího redaktora domácího zpravodajství deníku Hospodářské noviny. Od května 2009 řídil domácí zpravodajství ČT a byl také hlavním politickým analytikem této veřejnoprávní televize. Každý týden publikoval své sloupky pod názvem „Diagnóza“ v Respektu. Nyní pracuje opět jako redaktor Hospodářských novin. Za svou žurnalistickou práci, zejména zaměřenou na oblast lidských práv, získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. V říjnu 2009 označil na síti Facebook čínskou velvyslankyni v Praze za „arogantní bábu“, což vzápětí rozpoutalo debatu o tom, jak - a zda vůbec - mohou zaměstnanci médií veřejné služby vystupovat na sociálních sítích.

Jimmy Smith

Jimmy Smith byl průkopníkem amerického jazzu, jehož virtuózní hra na varhany Hammond B-3 pomohla zpopularizovat tento nástroj v jazzovém světě. Narodil se 8. prosince 1925 v Norristownu v Pensylvánii jako James Oscar Smith a od 50. let 20. století až do své smrti v roce 2005 byl významnou osobností jazzové scény. Smithovo inovativní využití varhan Hammond je proměnilo z nástroje tradičně spojovaného s kostely a kluzišti v základní kámen jazzové a bluesové hudby.

Jesse Q Sutanto

Indonéská spisovatelka.

Jens Schumacher

Německý spisovatel.

Jenny Sutcliffe

Specialistka na pediatrickou neurologii a fyzioterapii. Autorka zdravotnických knih.

Jaroslava Šrejmová

Narozena 21. 5. 1948 v Dymokurech. Ekonomka, též autorka cestopisů.

Jaroslava Šandová

Jaroslav V Strniště

Narozen 17. 4. 1917 v Dašicích , zemřel 2. 5. 2004 v Praze. Bankovní úředník, redaktor a prozaik.

Jaroslav Svoboda

Narozen 2.5.1900 v Kutné Hoře, zemřel 7.5.1971 v Praze. Dr., ing., profesor speciální zootechniky - včelařství, publikace z oboru.

Jaroslav Šulc

Vystudoval Raisův státní učitelský ústav v Jičíně. Pracoval jako odborný učitel v oblasti Beskyd, na Opavsku a Ostravsku . Spolupracoval s ostravským rozhlasem, během okupace působil v Praze. Je autorem básní, prózy i literatury pro děti, jeho dílo má vztah ke kraji a regionálním umělcům. Užíval i pseudonymy Jindřich Hahn, Jan Klen a J. Šulcová. Jako první přišel roku 1948 s myšlenkou realizovat festival Bezručova Opava

Jaroslav Štrunc

Narozen 27.2.1934 v Plzni, zemřel 2.4.1998 tamtéž. Prozaik.

Jaroslav Stránský

Jaroslav Stránský byl český a československý prvorepublikový i poválečný politik, novinář a právník. Za druhé světové války i po roce 1948 působil v československém exilu. Jeho otcem byl zakladatel Lidových novin Adolf Stránský. Absolvoval klasické gymnázium v Brně, poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1907 získal titul doktora práv. Po absolvování pražských práv a dalším studiu na berlínské univerzitě se věnoval nejen právní praxi, ale také novinářství a politické činnosti. Po vzniku Československa spoluzakládal Československou národní demokraciii a v letech 1918–1920 za ni zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 pak za národní demokraty získal poslanecké křeslo v Národního shromáždění ČSR. S její protihradní politikou později však nesouhlasil a v roce 1921 ze strany vystoupil a složil poslanecký mandát. Do parlamentu místo něj nastoupila jako náhradnice Josefa Rosolová. Ve stejném roce se habilitoval v oboru trestního práva a řízení na brněnské právnické fakultě. V roce 1925 se podílel na vzniku Národní strany práce, která ale v parlamentních volbách v roce 1925 neuspěla a její členové později přešli do Československé strany národně socialistické. Za ni Stránský úspěšně kandidoval v parlamentních volbách v roce 1929 a opět v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post zastával do prosince 1938, kdy na mandát rezignoval a místo něj nastoupil Bohuslav Luža. V meziválečné době od otce převzal vydavatelství Lidových novin. Vlastnil brněnskou tiskárnu Polygrafia a v roce 1928 převzal nakladatelství Fr. Borový. Udržoval rozsáhlé politické a kulturní styky a byl také činný jako vysokoškolský učitel, od roku 1934 jako mimořádný profesor na Masarykově univerzitě v Brně. Kvůli svému židovskému původu byl ale nucen právnickou fakultu roku 1939 opustit, vrátil se na ni až po ro...

Jaroslav Štika

Jaroslav Štika byl valašský národopisec, sběratel lidové kultury a dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Narodil se 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm v rodině melioračního zemědělského mistra. Po maturitě v roce 1950 na reálném gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval český jazyk, dějepis a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1951–1955 absolvoval vysokoškolská studia etnografie a historie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně u univerzitního profesora Antonína Václavíka. V roce 1955 krátce působil jako správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 1956–1971 byl zaměstnán jako vědecký pracovník Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde v roce 1962 obhájil u univerzitního profesora Josefa Macůrka kandidátskou práci Karpatské salašnictví na východní Moravě. Roku 1972 se ve funkci ředitele vrátil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pod jeho vedením se pokračovalo v další výstavbě a rozšiřování muzea, došlo k rozšíření Valašské dědiny a vybudování nového areálu – Mlýnské doliny. V duchu zakladatelů muzea bratří Jaroňků rozvíjel koncepci tzv. živého muzea. Programovou skladbu muzea obohatil o množství nových národopisných a folklorních pořadů. V roce 1972 založil a dlouhá léta vedl vedl pěvecký sbor Polajka. Jako ředitel Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti otevřel Rožnovské muzeum nejen souborům z blízkého zahraničí, ale po roce 1989 i krajanským spolkům. Ve funkci ředitele muzea zůstal až do doby svého odchodu do důchodu na jaře 1999. Působil též jako předseda Valašského muzejního a národopisného spolku, angažoval se rovněž v mezinárodních organizacích. V letech 1984–1990 vykonával funkci viceprezidenta Svazu evropských muzeí v přírodě, působil jako prezident sekce České republiky v rámci Mezinárodní organizace pro lidové umění či jako předseda s...

Jaroslav Štěpina

Narozen 1901, zemřel 6.2.1972 v Praze. JUDr., práce z oboru.

Jaroslav Šonka

Narozen 23. 8. 1918 v Praze, zemřel 22. 10. 1990 tamtéž. JUDr., překladatel z francouzštiny, angličtiny a řečtiny.

Jaroslav Šlegl

Soluautor publikace o fotbalu.

Jaroslav Sejpka

Mgr., středoškolský učitel, spoluautor učebnice přírodopisu.

Jaroslav Sedlář

Narozen 17. 1. 1936 v Březolupech, zemřel 4. 3. 2020 v Brně. Doc. PhDr., CSc., historik umění, vysokoškolský pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. Práce z oboru.

Jaroslav Sedlacek

doc. Ing. Jaroslav Sedláček,CSc. je docentem Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se financováním podniků . V minulosti řešil vědecké i pedagogické projekty financované ze zdrojů Evropské unie, Grantové agentury ČR i Fondu rozvoje VŠ, věnované komparaci vývoje finančních trhů, multifaktorové analýze, měření výkonnosti podniků a tvorbě nových předmětů. Výsledky prováděného výzkumu publikuje ve vědeckých monografiích i odborných knihách, článcích ve vědeckých i odborných časopisech a prezentuje na mezinárodních konferencích. Je auditorem a soudním znalcem pro základní obor ekonomika, odvětví management a účetnictví.

Jaroslav Šebesta

Bc., regionální publicista, práce o Moravě.

Jaroslav Šebek

Jaroslav Šebek je český historik, pracovník Historického ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny politických stran, česko-německé vztahy a církevní dějiny. V roce 1993 absolvoval magisterské studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho diplomová práce byla na téma Československý rok 1929. V roce 1999 získal na této škole i doktorský titul s dizertační prací Sudetoněmecký politický katolicismus na křižovatce. Roku 2009 se habilitoval v oboru historie – české dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde předložil habilitační práci na téma Mezi křížem a národem. V červnu 1995 nastoupil do Historického ústavu AV ČR Praha, kde pak trvale působil a působí v oddělení československých dějin 20. století. Roku 2009 se habilitoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde také vyučuje. Je autorem řady odborných studií. Roku 2006 publikoval knihu Mezi křížem a národem, pojednávající o sudetoněmeckém katolicismu. Roku 2006 mu byla udělena prémie Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky. V roce 2012 pak získal Cenu předsedy Akademie věd ČR za propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Spolupracuje s Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou. Vystupoval mj. na ideové konferenci strany v roce 2012.

Jaroslav Schneider

Narozen 5.4.1883 v Mutějovicích u Rakovníka, zemřel 28.11.1945 v Kolíně. Středoškolský profesor, kulturní pracovník, historické spisy o Kolínsku.

Jaroslav Sarvaš

Jaromíra Svobodová

Autorka učebnic pro základní školy.

Jaromír Švestka

Narozen 15. 9. 1937 v Brně, zemřel 2. 8. 2019. MUDr., DrSc., FCMA , profesor Masarykovy univerzity; psychiatr, významně se zabýval psychofarmakologií: působil na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, v letech 1987-1993 jako přednosta.

Jaromír Slomek

Narodil se v Děčíně roku 1958. Absolvoval studia bohemistiky a pedagogiky na FF UK. Literární kritik, publicista a editor, externí učitel na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Jarmila Servítová

Editorka a sestavovatelka pohádkových knih.

Jarmila Samcová

Slovenská překladatelka z angličtiny, chorvatštiny a srbštiny, redaktorka.

Jarka Stibralová

Literatura pro mládež.

János Sebestyén

János Sebestyén byl maďarský cembalista, varhaník a klavírista, proslulý interpretací barokní hudby, zejména děl Johanna Sebastiana Bacha. Narodil se 2. března 1931 v Budapešti a své hudební vzdělání zahájil na Hudební akademii Franze Liszta pod vedením významných pedagogů, jako byli Ferenc Gergely a Pál Kadosa. Sebestyénova kariéra se vyznačovala oddaností interpretační i nahrávací činnosti. Byl jedním z prvních umělců v Maďarsku, kteří nahrávali na cembalo, a sehrál významnou roli při popularizaci tohoto nástroje ve 20. století.

Jana Svodobová

Jana Šulková

Jana Štěpánková

Jana Štěpánková byla česká herečka, dcera herce Zdeňka Štěpánka a herečky Eleny Hálkové, po matce též pravnučka českého básníka Vítězslava Hálka a sestra novinářky Kateřiny Nešlehové, po otci též sestra herců Petra Štěpánka a Martina Štěpánka. Začínala jakožto epizodní ochotnice po boku svého slavného otce. Po studiích na DAMU odstartovala její profesionální herecká dráha v pardubickém Východočeském divadle, kde působila celkem šest let. V roce 1959 se stalo jejím domovským divadlem pražské libeňské Divadlo S. K. Neumanna, kde působila až do roku 1972. Od roku 1972 až do roku 2000 byla členkou souboru Divadla na Vinohradech. V roce 2000 také hostovala v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Již na počátku své herecké kariéry se seznámila se svým budoucím manželem, režisérem Jaroslavem Dudkem. Po jeho smrti dne 31. srpna 2000 jí nebyla prodloužena smlouva s Divadlem na Vinohradech a působila hlavně v televizi a filmu. Od roku 2008 účinkovala několik let pohostinsky v Divadle Na Jezerce ve hře Paní plukovníková. V roce 2018 hrála v divadle Ungelt ve hrách "Na útěku" a "Pardál". Kromě výše zmíněné tvorby působila mnoho let v rozhlase a dabingu, za což byla oceněna Cenou Františka Filipovského . Je autorkou kuchařky o cuketách Tak tady jsou ty slíbené recepty na cukety, paní Ehmová. Po těžkém zápalu plic a následné plicní embolii zemřela 18. prosince 2018 ve věku 84 let, rodinné rozloučení proběhlo 21. prosince. Nynější Divadlo pod Palmovkou

Jana Kristina Studničková

Narozena 28. 2. 1977 v Brně. Režisérka, střihačka, scenáristka, herečka a dramaturgyně.

Jana J Sýkorová

Narozena 21. 9. 1979, pochází z Vimperka. Věnuje se charitativní činnosti, léčitelství, malování. Autorka sbírky básní.

Jan-Marek Šík

Narozen 1988. Filolog, vysokoškolský pedagog finštiny a švédštiny, recenzent. Autor překladu ze švédštiny, spoluautor knihy pro mládež.