Všichni Autoři a témata

Gottlob Frick (4)

Gottlob Frick byl vynikající německý operní basista, proslulý svým hlubokým, zvučným hlasem a velkolepým vystupováním na jevišti. Narodil se 28. července 1906 v Ölbronnu-Dürrnu a stal se jedním z předních basistů poloviny 20. století, uznávaným zejména pro své výkony v dílech Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Frickova kariéra se vyznačovala výjimečnou interpretací rolí, jako byl Hagen v "Götterdämmerung", Osmin v "Únosu ze serailu" a Sarastro v "Kouzelné flétně". Proslavil se také ztvárněním zlotřilých postav, jako byl Kašpar v "Der Freischütz".

Gottfried Schmiedel (2)

Německý hudební spisovatel, kritik a publicista, též moderátor koncertů.

Gordon Young (3)

Gordon Ray Young byl americký spisovatel a novinář v Chicagu a San Francisku, redaktor Los Angeles times, autor více než čtyřiceti románů, mj. dobrodružných knih s Redem Clarkem.

Gordon Swanborough (3)

Autor publikací z oblasti vojenství.

Gordon Rattray Taylor (2)

Americký doktor sociálních věd, autor knih z oboru biologie, dějin a psychologie.

Gordon R Dickson (2)

Gordon Rupert Dickson vystudoval angl. literaturu, od r. 1950 spisovatel. Časopisecky začal publikovat v r. 1950; svůj první román Alien from Arcturus vydal v r. 1956. Ústředním dílem D. tvorby je tzv. dorsaiský cyklus, který zatím tvoří šest prací. Má být doplněn dalším šestidílným cyklem románů, z nichž tři mají být současné a tři historické – celek se má stát obrazem variantního vývoje lidského rodu. Doposud vydané romány a novely popisují galaktické společenství, kde obyvatelé jednotlivých planet jsou geneticky programováni. Lidé z planety Dorsai jsou válečníky – podobně jako kdysi obyvatelé antické Sparty. D. píše tradičně pojatou SF, plnou dobrodružství a technických podivuhodností. Sám ale své dílo pokládá za filozofický příspěvek k diskusi o evoluci. Prozatím poslední díl cyklu je román The Final Encyclopedia . Č. známe první díl Necromancer , dále vyšel č. D. fantasy román The Dragon and the George . Evoluce, resp. přechod druhu Homo sapiens do vyšší vývojové fáze, je ústředním námětem většiny D. prací, např. None But Man , Hour of the Horde a The R-Master . Za povídku Soldier, Ask Not , přepracovanou později na novelu, obdržel D. cenu Hugo. Líčí v ní kariéru vojáka v galaktické civilizaci. Nebulou byla oceněna novela Call Him Lord . Zajímavý námět má román Delusion World . Vypráví o planetě obydlené dvěma civilizacemi, z nichž ani jedna není schopna uvědomit si existenci té druhé. Z posledních prací lze uvést román The Forever Man , většina D. prací ale už nedosahuje dřívějších kvalit. Ocenění: Hugo Award 1960 for Best Novel - Dorsai! 1978 for Best Novel - Time Storm 1981 for Best Novella - "Lost Dorsai" 1981 for Best Nov...

Gondoláni (4)

Goldflam Arnošt (3)

Golden Kids (4)

Golden Kids byla československá popová hudební skupina, která získala popularitu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Trojici tvořili Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář, kteří byli sami významnými umělci. V roce 1968 se spojili do skupiny Golden Kids , která využila jejich individuálních úspěchů a vytvořila jedinečnou směs hlasů a stylů, jež měla u publika ohlas. Jejich vystoupení byla známá svým energickým projevem a moderním stylem, který zahrnoval prvky popu, soulu a beatové hudby.

Goes Peter (1)

Gloria Katz (1)

Americká scénáristka a producentka.

Glen Cook (5)

Glen Charles Cook je současný americký science fiction a fantasy spisovatel. Nejlépe je známý díky fantasy sériím The Black Company a Garrett P.I.. Cook se narodil v New Yorku. Jeho láska k psaní započala na základní škole a na střední škole napsal příležitostný článek pro školní noviny. Po střední škole strávil Cook nějaký čas u námořnictva Spojených států amerických a později se propracoval skrze vysokou školu, takže zbývalo jen málo času na jeho spisovatelské úsilí. Cook začal vážně psát až při práci pro firmu General Motors u auto montážní jednotky, což bylo „těžké k naučení, ale nezahrnovalo to téměř žádné duševní úsilí“, psal až tři knihy ročně. V tomto období napsal Cook také The Black Company, román publikovaný Tor Fantasy v květnu 1984. Tento román zahájil stejnojmennou temnou fantasy sérii která sleduje elitní jednotku žoldáků v průběhu několika dekád její historie. V roce 2014, se skládá z deseti románů publikovaných ve třech sub-sériích 1984-85, 1989-90, a 1996–2000, plus nedávné krátké beletrie. Stalo se z toho něco jako kultovní klasika, převážně mezi současnými a bývalými členy armády. Když byl Cook dotázán na oblibu série mezi vojáky, odpověděl: „Postavy jednají tak, jak se chlapi skutečně chovají. Neoslavuje to válku; jsou to prostě lidé, kterých se zmocní práce. Postavy jsou skuteční vojáci. Nejsou to vojáci, tak jak si je představují lidé, kteří nikdy nesloužili. To je důvod, proč se to chlapům ve službě líbí." Cook je také dobře znám pro jeho sérii Garrett P.I., která vypráví nahodilá dobrodružství natvrdlého detektiva Garretta, a jeho sérii Dread Empire, která zdůrazňuje Cookovu dřívější publikovanou práci. Cook v současné době již nepracuje u General Motors, bydlí s jeho manželkou Carol a dětmi v St. Louis v Missouri. I když se teď může na plný úvazek věnovat své spisovatelské kariéře, cítí však, že byl vlastně produktivnější, když byl zaměst...

Glen Albert Larson (4)

Gladys Schmitt (1)

Americká spisovatelka, editorka a profesorka, která se narodila Henrymu a Leonore Schmittovým, navštěvovala Chatham University, potom se přestěhovala a vystudovala Universitu v Pittsburghu v roce 1932. Pracovala jako redaktorka pro akademický časopis nejprve v Pittsburghu a pak v New Yorku 1933-42. Od 1942-72 na Carnegie-Mellon University se stala profesorkou angličtiny a výtvarného umění, zakládá katedru tvůrčího psaní. Její druhý román David King byl bestseller. Této knihy se prodal více než milión kopií a byla přeložena do deseti jazyků. Vzala si Simona Goldfielda 27. listopadu 1939. Měli jedno dítě, neteř, kterou adoptovali, Betty Schmitt Culley.

Giuseppe Patanè (4)

Giuseppe Patanè byl italský operní dirigent. Narodil se v Neapoli a byl synem dirigenta Franca Patanèho a sopranistky Rosetty Pampanini. Hudbu studoval v rodném městě a později v Miláně, než začal svou profesionální kariéru ve světě opery. Patanè se proslavil interpretací italského repertoáru, zejména děl skladatelů, jako jsou Giuseppe Verdi a Giacomo Puccini.

Giuseppe Dessí (3)

Giuseppe Dessì byl sardinský prozaik a dramatik. Vystudoval na Univerzitě v Pise. Ve své románové a povídkové tvorbě zobrazuje především život na rodné Sardinii.

Giuseppe Ceccarelli (2)

Italský novinář specializující se na módu a odívání.

Gitta Holm (4)

Gisela Buddée (5)

Gisela Buddée pracovala po studiu pedagogiky a umění mimo jiné jako redaktorka Hamburger Rundschau a lektorka nakladatelství VSA. Od roku 1994 žije a píše jako nezávislá novinářka v Berlíně.

Gisbert Haefs (3)

Německý spisovatel a překladatel.

Giovanni Maciocia (5)

Akupunkturista, bylinář. Zabývá se orientálními léčebnými praktikami. Publikace z oboru.

Giovanni Garbini (3)

Profesor Garbini je specialistou na jazyky a písma starého Předního východu. Rodák z Říma, kde absolvoval universitu , na níž později i učil. Roku 1964 byl jmenován profesorem na neapolském Orientálním institutu. Cestoval po Předním východě, podnikal vykopávky, píše knihy.

Giovanni Caselli (3)

Italský malíř, renomovaný ilustrátor antropologických a etno-archeologických předmětů, žije v Anglii.

Gina Lazenby (1)

Autorka prací o feng shui.

Gillerová Katarína (3)

Gillan (4)

Gillan byla britská rocková skupina, kterou v roce 1978 založil zpěvák skupiny Deep Purple Ian Gillan . Skupina patřila k předním světlům hardrockové scény na přelomu 70. a 80. let 20. století. Gillan vznikla poté, co Ian Gillan opustil Deep Purple a dal si krátkou pauzu v hudebním průmyslu. Zvuk kapely se vyznačoval silnými vokály, těžkými kytarovými riffy a energickými vystoupeními.

Gill McBain (4)

Německá autorka romantických příběhů.

Gill Bridgewater (5)

Autorka příruček o zahradách a truhlářství.

Gil Evans (2)

Gil Evans byl kanadsko-americký jazzový pianista, aranžér, skladatel a kapelník, známý svou inovativní tvorbou v žánrech cool jazz, modal jazz, free jazz a jazz fusion. Evans se narodil v Torontu v roce 1912 a vyrůstal v Kalifornii, jeho kariéra se rozjela koncem 40. let, kdy začal spolupracovat s Milesem Davisem. Sehrál klíčovou roli při přípravě nahrávek "Birth of the Cool", které měly zásadní význam pro vznik hnutí cool jazzu.

Gianluigi Bonelli (5)

Gian Giuseppe Filippi (1)

Profesor historie umění Indie a Střední Asie.

Géza Gárdonyi (2)

Géza Gárdonyi, vlastním jménem Géza Ziegler byl maďarský spisovatel, básník, dramatik, novinář a čestný člen Maďarské akademie věd. Od roku 1881 vyučoval na základní škole. V roce 1885 se stal novinářem . Později se stal jedním z nejvážnějších romanopisců maďarské literatury. Nebyl členem žádného literárního kruhu, jeho prózy jsou rozděleny do tří tematických oblastí. V roce 1890 napsal povídky a příběhy v populární náladě , na přelomu 19. a 20. století vytvořil a vydal historické romány , poté psychologické romány . Jeho drama i poezie byla méně významná. Šlo o výstředního člověka, legendární postava v době svého života tzv. "poustevník v Egeru".

Gery Scott (4)

Gertrude Stein (3)

Gertrude Steinová byla významná americká avantgardní spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka židovského původu, od roku 1903 usazená v Paříži. Je známá svým literárním experimentováním, hodně pracovala s rýmem, rytmem a asociacemi zvuku. Proslula také svým společenským salonem, v němž se v meziválečném období scházeli přední umělci a literáti. Gertrude Steinová se narodila v Allegheny v Pensylvánii jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských Židů . Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev Harvardu. Na radu filozofa Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se roku 1897 zapsala ke studiu psychologie a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu Q. E. D. , který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první tře...

Gertrude Franklin Horn Atherton (2)

Gertrud Scherf (2)

Německá pedagožka, didaktické materiály k výuce biologie, též populární příručky z oboru.

Gerti Senger (2)

Rakouská klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Gershom Gerhard Scholem (4)

Židovský myslitel, kabalista, autor pamětí.

Gerry Rafferty (5)

Gerry Rafferty byl skotský zpěvák a skladatel, známý svým výrazným hlasem a melodickými písněmi. Rafferty se narodil 16. dubna 1947 ve skotském Paisley a svou hudební kariéru zahájil koncem 60. let 20. století ve skupině The Humblebums po boku komika Billyho Connollyho. Po rozpadu skupiny natočil v roce 1971 své první sólové album "Can I Have My Money Back?". Významnou pozornost mu však přinesla až práce se skupinou Stealers Wheel, kterou založil v roce 1972 společně s Joe Eganem. Jejich hit "Stuck in the Middle With You" dosáhl značného úspěchu.

Gerhard Padderatz (2)

Dr. Gerhard Padderatz studoval teologii, dějiny a komunikaci, je docentem historie a sociálních věd. Pracuje jako jednatel poradenské společnosti zaměřené na management se sídly ve Frankfurtu, Curychu a Detroitu ve Spojených státech, kde nyní také žije. Do roku 1985 pracoval jako pastor, později jako vysokoškolský pedagog, nyní působí jako poradce nakladatelské činnosti. Ve své knize publikované v roce 2005 "Bůh před soudem" popisuje dialog s nevěřícími.

Gerhard Matuschka (4)

Gerhard Matuschka byl král českých kadeřníků. Do pražského Vlasového studia Ve Smečkách za ním za socialismu chodily zpěvačky, herečky i hlasatelky. Věděly, že je učeše podle posledních trendů a ještě se přitom dobře pobaví. Gerhard byl totiž showman. Narodil se v Novém Jičíně. Vyučil se v roce 1951 na odborné škole v Hranicích na Moravě a v Ostravě se specializoval se na dámské účesy. Po vyučení pracoval v Novém Jičíně. První kadeřnické soutěže se zúčastnil v roce 1956 a hned postoupil do krajské soutěže a poté na mistrovství republiky do Karlových Varů. Mistrovských soutěží se pak zúčastňoval každý rok a na pěti z nich byl první. Jméno Gerhard Matuschka se v kadeřnictvích stávalo pojmem. V roce 1964 dostal G. M. za úkol vybudovat špičkové kadeřnické pracoviště v Praze Ve Smečkách. Po adaptaci provozovny zde začalo fungovat Vlasové studio, ve kterém působila řada významných kadeřníků. Ve Vlasovém studiu působil G. M. 15 let. V roce 1979 odešel do Německa, kde s manželkou otevřeli kadeřnictví a začali spolupracovat s odborným časopisem Deutsche Friseur. Uveřejňovali zde technické kresby, návody a nové účesy. Protože G. M. dobře znal potřeby profesionálního kadeřnictví a věděl jaké přípravky nabídnout zákazníkům pro domácí péči, začal spolu se svou ženou r. 1985 budovat výrobu vlasové kosmetiky. Od roku 1992 je na českém trhu vlasové kosmetiky pobočka firmy – Matuschka International s.r.o., které prodává cca 70 výrobků značky Top Hair Matuschka Haarkosmetik do celé republiky a zahraničí. I když pan Gerhard Matuschka už nežije, firma Matuschka International s.r.o. v Praze v jeho tradici úspěšně pokračuje s prodejem kosmetiky. Manželka pana Matuschky Marie je již v důchodu, ale jejich dcera Renate, která se v tomto směru potatila, se v Německu kadeřnické profesi nadále věnuje...

Gerhard Lichter (1)

Podnikový ekonom, píše práce z oboru paleontologie a o fosiliích.

Gerhard Herm (3)

Německý spisovatel, autor televizních a rozhlasových her.

Gerd Ziegler (4)

Gerd Bodhi Ziegler je německý skupinový terapeut, duchovní učitel a autor. Vystudoval psychologii, politologii, divadelní výchovu a religionistiku. Zabývá se tarotem a dalšími metodami sebepoznání. Organizuje workshopy a semináře.

Gerd A Nagel (2)

Gerard van Wageningen (2)

Nizozemský novinář a spisovatel.

Gérard Depardieu (3)

Gérard Xavier Marcel Depardieu je významný francouzský filmový, divadelní a televizní herec s bydlištěm v ruském Mordvinsku. Začátkem roku 2013 přijal státní občanství Ruska. Je držitelem mnoha vyznamenání a mezinárodních filmových cen, včetně Zlatého glóbu a dvou Césarů. Narodil se Anne a Renému Depardieuovým a vyrůstal v proletářském prostředí. Školu opustil ve věku 13 let a vzdělání si doplnil až později. Jeho první ženou byla v letech 1971–1996 Élisabeth Guignot, se kterou měl dvě děti, oba herce - syna Guillaumea, který zemřel na akutní zápal mozku a plic v roce 2008, a dceru Julii. Má ještě jednu dceru Roxanne s Karine Silla. V roce 1997 uzavřel sňatek s herečkou Carole Bouquet, s níž mu vydrželo manželství do roku 2005. Aby se vyhnul placení daní ve Francii, přesunul své bydliště do Belgie, kde si zakoupil dům v obci Nechin. V lednu 2013 mu bylo ruským prezidentem Vladimirem Putinem uděleno ruské občanství. V roce 2014 za své přesídlení sklidil kritiku od Catherine Deneuve. Gérard Depardieu je pravoslavným křesťanem, konvertoval 4. září 2020, pokřtěn byl v katedrále Sv. Alexandra Něvského v Paříži téhož dne. Je úspěšný nejen ve Francii, ale i v Hollywoodu. Ocenění: Nominace: Ocenění: Nominace: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gérard Depardieu na anglické Wikipedii.

Gerald Reischl (2)

Redaktor, novinář, internetový specialista.

Gerald Green (2)

Gerald Green byl americký spisovatel, žurnalista, producent a režisér. Narodil se v Brooklynu jako Gerald Greenberg. Byl synem psychologa Dr. Samuela Greenberga. Navštěvoval Columbia College, kde editoval humorný časopis Jester of Columbia, několikrát účinkoval v univerzitním jevištním představení Varsity Show a byl členem studentského literárního spolku Philolexian Society. Studia ukončil v roce 1942 a po odsloužení vojenské služby u americké armády v Evropě v průběhu II. světové války, kde byl také redaktorem armádních novin Stars and Stripes, se vrátil do New Yorku, kde navštěvoval Kolumbijskou novinářskou školu. Napsal mnoho románů, nejznámější je The Last Angry Man, vydaný v roce 1956.Ten byl přepracován do stejnojmenného filmu, který byl nominován na Oscara ve dvou kategoriích, z nichž jedna byla Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli . Mezi jeho další romány patří His Majesty O'Keefe , který byl v roce 1954 přepracován na film, North West, Portofino PTA, To Brooklyn With Love, My Son the Jock, The Lotus Eaters a East and West. Jeho román z roku 1962 Portofino P.T.A . byl základem k muzikálu Something More! od by skladatele Sammyho Faina a textařů Marilyn a Alana Bergmanových. Napsal scénář k seriálu Holocaust, který získal 8 cen Emmy. Později tento scénář upravil na stejnojmenný román. Další cenu Emmy získal za svůj scénář k filmu Wallenberg: A Hero's Story napsanému v roce 1985. Také působil jako textař, producent a scenárista pro NBC News. V roce 1952 spolu s Davem Garrowayem tvořil pro NBC pořad The Today Show. Žil ve Stamfordu ve státě Connecticut 20 let, pak se přestěhoval do New Canaanu v Connecticutu. Jeho první manželka Marie zemřela na rakovinu. Měli tři děti: Nancy, Teda a Davida. V roce 1979 si vzal Marlene Eagle. Zemřel na zápal plic v Norwalku v srpnu 2006....

Georgina Guthrie (3)

Žije v Kanadě. Autorka beletrie.

Georgij Mokejevič Markov (5)

Georgij Mokejevič Markov byl ruský sovětský spisovatel. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Марков, Георгий Мокеевич na ruské Wikipedii.

Georgij Fedorovič Aleksandrov (4)

Ruský filosof a historik, publikace z oboru.

Georgia Kaufmann (2)

Britská spisovatelka. Autorka historického románu. Původním povoláním sociální antropoložka.

Georgi Dimitrov (4)

Bulharský politik, marxistický teoretik.

Georges-Marc Benamou (1)

Georges-Marc Benamou působí jako novinář, scenárista aq spisovatel. Ve svých dílech se zaměřuje zejména na témata moderních francouzských dějin - v knize "Byla to doba pošetilosti" na raný protinacistický odboj, ve "Francouzské lži" na alžírskou válku, v "Mladíku, vy nevíte, o čem to mluvíte" na válečné působení pozdějšího prezidenta Fr. Mitteranda. V roce 2007 byl po zvolení N. Sarcozyho prezidentem Francie Benamou jmenován jeho kulturním a komunikačním poradcen.

Georges Duby (5)

Georges Duby byl francouzský historik, zaměřený na dějiny středověké společnosti, umění a kultury, člen Francouzské akademie. Proslavil se především jako historik hospodářských a sociálních dějin středověké Francie. Georges Duby se narodil v řemeslnické rodině v Paříži, studoval v Mâconu , historickou geografii v Lyonu a historii v Paříži. Studia dokončil v roce 1953 disertací o společenských vztazích v kraji Mâcon. Přednášel na univerzitách v Besanconu a od roku 1951 v Aix, roku 1970 byl zvolen členem Collège de France a roku 1987 Francouzské akademie. Získal řadu vyznamenání a čestných doktorátů a byl členem řady zahraničních akademií v Evropě i v USA. Duby měl neobyčejně živý vztah k umění a sám rád kreslil a maloval, zejména krajiny. Duby sice nebyl formálně členem skupiny kolem Marca Blocha a Luciena Febvra, známé jako Škola Annales, nicméně patří spolu s Fernandem Braudelem k jejím nejvýraznějším představitelům. Už Dubyho disertace, Společnost 11. a 12. století v mâconském kraji , které jej proslavilo, se vyznačuje důrazem na podrobné studium nejrůznějších dokumentů a pramenů ohledně společenského i hospodářského života, každodenního provozu, společenských vrstev a rolí, ale zároveň i snahou dát čtenáři nahlédnout do myšlení, duchovního života a představ obyčejných lidí té doby. Duby byl také jedním z prvních historiků, kteří se věnovali životu a úloze žen ve společnosti. Podílel se na několika velkých projektech , které výrazně změnily vztah Francouzů i mnoha dalších Evropanů k jejich starší historii. Co starší generace pokládaly za „temný středověk“, se v jeho díle ukazuje jako nesmírně bohaté období náboženského, kulturního i politického úsilí, které založilo důležité instituce i budoucí úspěchy evropské kultury a civilizace. Jeho knihy se vyznačují odbornou precizností, ale také živým a přístupným stylem, takž...

Georges Chennevière (2)

Francouzský básník.

Georges Auric (2)

Georges Auric byl významný francouzský skladatel, který se narodil 15. února 1899 v Lodève v Héraultu a zemřel 23. července 1983. Byl členem skupiny skladatelů známé jako Les Six, do níž patřili mimo jiné Francis Poulenc a Darius Milhaud. Auric zahájil svou skladatelskou kariéru již v mladém věku a přispěl k avantgardní hudební scéně v Paříži. Byl známý svou všestranností a schopností komponovat v různých stylech.

George Weigel (2)

George Weigel je americký spisovatel a politický aktivista. Bývá často řazený k tzv. neokonzervativcům. V současné době pracuje pro konzervativní aktivistickou organizaci s názvem Ethics and Public Policy Center. Je též známý jako životopisec papeže Jana Pavla II. ve svém díle Witness to Hope, které vyšlo v češtině pod názvem Svědek Jan Pavel II. George Weigel se narodil a vyrůstal ve městě Baltimore ve státě Maryland, kde navštěvoval školu s názvem St. Mary's Seminary and University. Dále obdržel magisterský titul na St. Michael's College na universitě v Torontu. Je držitelem 18 čestných doktorátů a papežského kříže Pro Ecclesia et Pontifice a zlaté medaile Gloria Artis, kterou mu udělilo polské ministerstvo kultury. Část svého života strávil také v Seattlu, kde působil jako profesor theologie a asistující děkan na St. Thomas the Apostle Seminary School of Theology v Kenmore. V roce 1977 se Weigel stal stipendistou v organizaci World Without War Council of Greater Seattle, kde zůstal až do roku 1984 a v letech 1984-5 pak spolupracoval s washingtonským think tankem Woodrow Wilson International Center for Scholars. Weigel byl v letech 1986–1989 zakládajícím předsedou organizace James Madison Foundation. V roce 1994 byl také jedním ze signatářů dokumentu nazvaného Evangelicals and Catholics Together . Od roku 1992 pořádá George Weigel a několik dalších katolických intelektualů ze Spojených států, Polska a dalších Evropských zemí v polském Krakově tzv. Tertio Millennio Seminar o svobodné společnosti, kde spolu s vybranými studenty z USA, Polska a několika dalších rozvíjejících se demokracií ve střední a východní Evropy diskutují otázky týkající se křesťanství v kontextu liberální demokracie a kapitalismu, kde papežská encyklika Centesimus annus slouží jako jakýsi výchozí bod. Je také členem poradní rady nadace Victims of Communism Memorial Foundation. George Weigel žije se svojí ma...

George Shaw (4)