Všichni Autoři a témata

Helena Čapková (2)

Narozena 28.1.1886 v Hronově, zemřela 27.11.1961 v Praze. Prozaička, autorka vzpomínek na své bratry K.a J. Čapky.

Helena Braunová (5)

Narozena 23. 8. 1944 ve Velkém Přítočně, zemřela 26. 11. 2020 v Českém Krumlově. Spisovatelka, autorka pohádek a povídek pro děti a pro dospělé ze Šumavy a českokrumlovského okolí.

Helena Bobinska (2)

Polská spisovatelka, autorka knih pro děti a překladatelka.

Helena Beránková (1)

Narozena 1979 v Praze. Autorka publikací pro děti.

Helena Baker (6)

Novinářka a překladatelka z a do angličtiny. Gastronomické poradenství. Světově uznávaná degustátorka vína a znalkyně italské kuchyně. Narozena v Praze

Helena (1)

Helena je ženské křestní jméno. Podle českého kalendáře má svátek 18. srpna. Je řeckého původu, znamená světlo nebo pochodeň. Poprvé záznam o tomto jméně obsahuje Homérova Ilias – nejkrásnější z žen, Helena, dcera Dia a Lédy, manželka spartského krále Meneláa, byla příčinou trojské války. Následující tabulka uvádí četnost jména v ČR a pořadí mezi ženskými jmény ve srovnání dvou roků, pro které jsou dostupné údaje MV ČR – lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména: Změna procentního zastoupení tohoto jména mezi žijícími ženami v ČR je -1,2%. Hela, Helenka, Helča, Hel, Heli, Helen

Helen Simonson (1)

Americká spisovatelka britského původu.

Helen Paris (3)

Americká spisovatelka, literární vědkyně a teatroložka, též vysokoškolská pedagožka.

Helen MacInnes (3)

Helen Clark MacInnesová byla skotsko-americká autorka špionážních novel. V roce 1928 po ukončení studií francouzštiny a němčiny na skotské University of Glasgow pokračovala ve studiu na University College London, které ukončila v roce 1931. Poté pracovala jako knihovnice. V roce 1932 se provdala za klasického filologa Gilberta Higheta a v roce 1937 se přestěhovala za svým manželem do New Yorku. V roce 1966 jí byla udělena literární cena Columbia Prize for Literature.

Helen Lawson (3)

Narozena v roce 1935 v Československu, v roce 1949 emigrovala. Americká básnířka a překladatelka.

Helen Keiser (1)

Helen Keizer byla švýcarská spisovatelka , malířka a fotografka. Během let 1950-1990 cestovala do Řecka, Turecka, Libanonu a Sýrie a po mnoha arabských zemích, Pákistánu, Afghánistánu, Indii a na Srí Lance. V roce 1959 v Damašku studovala jazyky a poté strávila několik měsíců v Jordánsku, kde byla přijata králem Husajnem a navštívila staré město Nabata Petra. V uprchlických táborech jordánského království se poprvé tváří v tvář seznámila s otázkou Palestiny, svoje kontakty prohloubila příští návštěvou a roky později, po šestidenní válce roku 1967. V 70. a 80. letech měla pověst jednoho z nejhlubších znalců tohoto regionu. Zúčastňovala se vykopávek a napsala zprávy o dějinách, archeologii a zvycích Orientu, které se objevily v časopisech jako DU nebo Atlantis. Akvarely a olejomalby ze svých cest častokrát vystavovala. Roku 1983 získala Helen Keizer ocenění kantonu Zug za svou práci jako příspěvek k mezinárodnímu porozumění.

Helen Hunt Jackson (3)

Spisovatelka.

Helen Farmer-Knowles (2)

Britská aromaterapeutka, poradkyně a léčitelka.

Helen Epstein (4)

Helen Epstein je americká spisovatelka a novinářka židovského původu, narozená v Praze. Helen Epstein se narodila v Čechách, bylo jí však pouhých osm měsíců, když se její rodiče koncem 1948 rozhodli emigrovat z Prahy do New Yorku. Jejím otcem byl český vodní pólista Kurt Epstein, který reprezentoval Československo na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928 a v Berlíně v roce 1936. Pro svůj židovský původ byl vězněn v Terezíně a Osvětimi, koncentračními tábory prošla i její matka Frances. Její babička Pepi v Praze po 1. světové válce vedla oděvní Salon Weigert. Helen Epstein vyrostla v New Yorku. Vystudovala žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, studovala i na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Poté působila jako novinářka na volné noze. Vyučovala také kurzy tvůrčího psaní, židovská, ženská i evropská studia. V knize Děti holocaustu Helen Epstein přinesla svědectví a životní pocity potomků těch, již přežili holocaust. Podnětem ke vzniku knihy Nalezená minulost, v níž historii své rodiny prezentuje v kontextu dějinných událostí, se stala smrt její matky v roce 1989. Kromě knih se židovskou tematikou zpracovala životopis newyorského divadelníka Josepha Pappa, producenta muzikálu Chorus Line. V knize Music Talks publikovala své rozhovory s významnými hudebníky , původně napsané pro The New York Times.

Helen Dineen (5)

Helen Corrigan (3)

Spisovatelka, editorka a publicistka. Spoluautorka průvodce.

Heinz-Joachim Fischer (3)

Práce z oboru římskokatolické církve, náboženských dějin a dějin papežů, teologické práce, působí jako dopisovatel z Vatikánu.

Heinz Pannwitz (2)

Heinz Werner Walter Pannwitz , byl německý kriminalista, člen NSDAP, SS, kriminální policie a později gestapa. Do českým dějin se zapsal hlavně jako hlavní vyšetřovatel atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Je autorem rozsáhlé zprávy o atentátu, tzv. Pannwitzovy zprávy. V Paříži od roku 1943 velel kontrašpionážnímu komandu gestapa Rudá kapela , které mělo za úkol potlačit činnost Sověty podporované odbojové organizace se stejným jménem, Rudá kapela. Na konci války se Pannwitz nechal zajmout francouzskou armádou, která jej následně vydala Sovětům. Po návratu do Německa napsal další dvě pojednání o atentátu na Heydricha, známá jako 2. a 3. Pannwitzova zpráva. Pannwitz se narodil jako nemanželské dítě v Berlíně, Roku 1925 se přestěhoval s matkou do Magdeburgu, kde se úspěšně vyučil zámečníkem. Po zavedení povinné branné povinnosti roku 1935 se dobrovolně přihlásil k vojenské službě. Po propuštění z Wehrmachtu nastoupil následující rok na kriminální policii - Kripo . Mezi lety 1937 – 1939 pracoval u kriminální policie v Berlíně. Na vlastní žádost byl Pannwitz převelen do Prahy nejpozději v červenci 1939, nejdříve zde působil u německé kriminální policie, Kripa. V září byla pražská úřadovna gestapa povýšena na řídící úřadovnu a bylo zapotřebí posílit personál. Ten se rekrutoval mimo jiné z pracovníků pražského Kripa, kteří byli členy NSDAP a SS. Pannwitz byl zařazen do II. oddělení, kde byl vedoucím dvou referátů, II G a II H. Referát II G se zabýval vyšetřováním atentátů, nelegálního držení zbraní, podvodných úředníků a ochranou vedoucích osob německého státního aparátu. Druhý referát pod Pannwitzovým vedením se zabýval nekomunistickou opozicí. Po atentátu na Heydricha byla v téže den ustanovena téměř stočlenná vyšetřovací komise, které byl Pannwitz vedoucím. Po skončení vyšetřování veškeré závě...

Heinz Linge (1)

Hitlerův pobočník.

Heinz Geiß (1)

Německý filolog a historik zaměřený na období klasického starověku.

Heinz Geiss (1)

Heinrich Dubbel (4)

Německý autor příručky o technické konstrukci strojů, která je v odborně aktualizovaných verzích vydávána i po úmrtí autora.

Heike Buess-Kovács (4)

Německá lékařka, autorka prací z odborné medicíny a příruček o léčení klasickém i formou alternativní medicíny.

Heihachirō Tōgō (1)

Japonský admirál.

Heidi Swain (5)

Hedvika Vilgusová (5)

Hedvika Vilgusová byla česká malířka, ilustrátorka knih pro děti a mládež a místní politička. Vilgusová vystudovala Střední průmyslovou školu výtvarnou na pražském Hollarově náměstí. Poté pracovala v reklamní agentuře Černá růže. Pohádky a texty pro děti začala ilustrovat během práce pro časopis ABC mladých techniků a přírodovědců. Jako kmenová redaktorka tohoto měsíčníku se významně podílela na jeho výtvarné i obsahové podobě. Kromě volné tvorby a litografií se od počátku 80. let 20. století věnovala především knižním ilustracím. Byla členem Klubu ilustrátorů dětské knihy. Hedvika Vilgusová se angažovala ve veřejném životě v místě svého bydliště - v městské části Praha-Klánovice. Až do své smrti byla předsedkyní místní organizace Strany zelených, členkou zastupitelstva a předsedkyní Komise pro životní prostředí. Za 30 let profesionální ilustrátorské činnosti doprovodila svými pracemi přes 60 knih, které vyšly nejen v češtině, ale i v jazycích většiny evropských zemí. Vedle drobnějších publikací se jednalo i o rozsáhlé knižní tituly typu Pohádky tisíce a jedné noci nebo ilustrovaná Bible. Nejucelenější řadu tvořily několikadílné soubory publikací klasických českých pohádek Boženy Němcové a Elišky Krásnohorské. Knižní dílo Hedviky Vilgusové se vyznačuje srozumitelností a poetičností. Chápala dětského čtenáře a tvořila pro ně “vyprávěcí obrázky” – ilustrace bohaté na propracované detaily, které v dětech probouzejí fantazii a touhu příběh sdělovaný obrazem dále rozvíjet. Na rozdíl od většiny dnešních knižních ilustrátorů Vilgusová tvořila svá díla zejména náročnou technikou olejomalby. Řada motivů v dílech Hedviky Vilgusové odráží její dětství strávené v jihomoravském Vranínu u Moravských Budějovic. Více jak 20 let působila v městské části Praha-Klánovice. V červnu 2008 rozhodla rada hl. m. Prahy na návrh zastupitelstva městské části Praha-Klánovice o pojmenování prostranství v centru obce náměstí ...

Hedvika Kaplánová (2)

Heda Kovályová (3)

Heda Margoliová–Kovályová, známá též jako Heda Margolius Kovály byla česká spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze do rodiny Ervína a Marty Blochových. Ervín Bloch byl finanční ředitel ve Waldes Koh-i-noor v Praze. Začátkem okupace se provdala za JUDr. Rudolfa Margolia a společně se svými rodiči a manželem byla transportována do Lodže v roce 1941. V roce 1944 byli přesunuti do Osvětimi, kde Blochovi zahynuli. Ona sama byla přemístěna na práci do Christianstadtu a později uprchla do Prahy při pochodu smrti do Bergen-Belsenu. Po 2. světové válce se s manželem shledala v Praze. Pracovala jako grafička pro nakladatelství Symposion a později Rovnost a další nakladatelství. Rudolf Margolius se stal náměstkem ministra zahraničního obchodu a v roce 1952 byl zatčen a odsouzen k smrti v procesu se Slánským. V roce 1955 se znovu provdala za Pavla Kovályho . Začala překládat knihy z němčiny, angličtiny a francouzštiny od známých autorů jako Arnold Zweig, H. G. Wells, Raymond Chandler, Philip Roth, Saul Bellow, John Steinbeck, Arnold Bennett, William Golding, Arthur Miller a dalších. Po invazi v roce 1968 odešla do Spojených států amerických a pracovala jako knihovnice v Harvard Law School Library v Cambridge, Massachusetts. V této době napsala a vydala v exilu svojí autobiografii Na vlastní kůži , která pak vyšla v mnoha překladech a o které napsal Vít Machálek, že je jednou z nejsilnějších českých knih dvacátého století. V České republice byla vydána v letech 1992, 2003 a 2012. V roce 1985 Index v Kolíně nad Rýnem vydal její novelu Nevina, která vyšla znovu v roce 2013 v Mladé frontě. Anglické vydání vyšlo v Soho Press v New Yorku v červnu 2015. V roce 1996 se vrátila natrvalo do Prahy, kde v roce 2010 po dlouhé nemoci zemřela. Helena Třeštíková s ní v roce 2001 natočila pro Českou televizi dokumentární film Hitler, Stalin a já. V roce 2015 vydala Mladá fronta text celého rozhovoru jako knihu po...

Heaven 17 (4)

Heaven 17 je britská new wave a synth-popová skupina, která vznikla v roce 1980 v Sheffieldu v Anglii. Skupinu založili Martyn Ware a Ian Craig Marsh, kteří byli předtím členy skupiny Human League, spolu se zpěvákem Glennem Gregorym. Heaven 17 se stala jedním z klíčových hráčů britské elektronické hudební scény na počátku 80. let. Jejich debutové album "Penthouse and Pavement" vyšlo v roce 1981 a získalo si uznání kritiky pro svůj inovativní zvuk.

Heather Couper (2)

Po studiu astronomie na Oxfordské univerzitě řídila Greenwichské planetárium a později se stala prezidentkou Britské astronomické společnosti a profesorkou astronomie na Greshamově koleji v Londýně. Poté co v televizi uváděla dva vzdělávací seriály, založila se dvěma kolegy společnost Pioneer Productions, která je v současnosti jednou z nejvýznamnějších v oblasti tvorby vzdělávacích pořadu ve Velké Británii. Je mj. autorkou knihy Universe a televizního programu Electric Skies, který byl poctěn mezinárodními cenami. V současnosti se zabývá psaním a tvorbou pro rozhlas a televizi.

Hazel Gaynor (3)

Britská autorka románů.

Hartig Daniela (3)

Harry Stein (2)

Spisovatel.

Harry Sidebottom (4)

Harry Sidebottom je profesorem antické historie na Merton College v Oxfordu a přednáší i na Univerzitě ve Warwicku. Přispívá též do mnoha historických časopisů včetně Classical Review, Journal of Roman Studies, a War and Society in The Roman World. Zabývá se zejména řeckou kulturou v období Říše římské . Zajímá se též o antické válečné umění . V obou těchto oblastech je považován za mezinárodně uznávaného odborníka . Od roku 2006 pracuje na sérii historických románů Římský válečník, v nichž jako hlavní hrdina vystupuje anglosaský šlechtic a důstojník římské armády Balista. Děj série autor zařadil do období nazývaného „velkou krizí třetího století“, kdy se Římská říše dostala do těžkých, vojenských i hospodářských problémů. Ve svém volném čase rád cestuje, sportuje a je vášnivým fanouškem kriketu, ragby a v poslední době též tenisu.

Harry Olechnowitz (1)

Harry Moore (2)

Americký ilustrátor a grafický designér, zaměřuje se na publikace pro děti.

Harry Holmes (2)

Autor Harry Holmes se narodil v Lancashire v Anglii a za války složíl u Royal Air Force. Od padesátych let se věnoval studiu operaci ponorek Spojených Států za druhé světové války.Je členem Royal Aeronautical Society.Pravidelně přspívá do leteckých a námořních periodik a je autorem četnýchodborných knih o letectví.

Harper L Woods (4)

Hareth Al-Bustani (3)

Novinář zaměřený na oblast zpravodajství, umění, dějin a kultury.

Hape Kerkeling (2)

Německý estrádní umělec, moderátor, skladatel, hudebník.

Hans-Joachim Lang (2)

Hans-Joachim Lang, narozen 1951 ve Speyeru, vystudoval v Tübingenu germanistiku, kulturologii a politologii. V roce 1980 promoval . Od roku 1982 pracuje jako redaktor listu Schwäbisches Blatt, v roce 1989 získal cenu Wächterpreis der deutschen Tagespresse, přednáší na univerzitě v Tübingenu. Za svou knihu Die Namen der Nummern dostal v roce 2004 cenu Fondation Auschwitz v Bruselu a v roce 2008 mu lékařská fakulta univerzity v Tübingenu udělila Medaili Leonharta Fuchse. V roce 2009 vydal svou druhou knihu Als Christ nenne ich Sie einen Lügner. Theodor Rollers Aufbegehren gegen Hitler .

Hans-Dieter Leuenberger (1)

Evangelicko-reformační farář švýcarského původu, psychoterapeut a esoterik. Práce z oboru esoteriky.

Hans Walldorf (3)

Německý novinář a spisovatel.

Hans Waldenfels (3)

Hans Waldenfels je německý římskokatolický kněz, jezuita a fundamentální teolog. V roce 1951 vstoupil do jezuitského řádu. V letech 1953 až 1956 studoval filozofii na Hochschule für Philosophie München v Pullachu u Mnichova a v období 1960 až 1964 teologii v Tokiu. V roce 1963 byl vysvěcen na kněze. V letech 1965 až 1968 studoval a promoval na Gregorianě a na münsterské univerzitě. Jeho dizertační práce byla publikována v roce 1969 a jmenuje se Offenbarung. Das Zweite Vatikanische Konzil auf dem Hintergrund der neueren Theologie. V roce 1976 následovala habilitace na Universität Würzburg. V roce 1977 se stal profesorem na bonnské univerzitě, kde v obdobích 1979 až 1980 a 1988 až 1990 zastával funkci děkana. V roce 1993 získal čestný doktorát varšavské univerzity, v roce 2003 spolkový kříž za zásluhy. V období 2006/2007 byl hostujícím profesorem na Marquette University. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Waldenfels na německé Wikipedii.

Hans W Fricke (2)

Hans W. Fricke ) je německý biolog a volně žijících živočichů filmař . Hans Fricke studoval biologii v Berlíně. Získal habilitaci v roce 1968 a 1978 v Mnichově v zoologii. Fricke byl hostující vědec na Institutu Maxe Plancka pro fyziologii chování v Seewiesen a hostující profesor na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě .. Od roku 1988 je čestným profesorem na Ludwig-Maximilians univerzity v Mnichově . Jeho výzkumné zájmy jsou ekologie a sociální chování mořských živočichů. Fricke byl známý po celém světě prostřednictvím využívání výzkumných ponorek Geo a Jaga pro studium zvířat v moři a čerstvou vodu, a přes jeho výzkum chování Coelacanth . Ledna 2006 se Leibniz institutu mořských věd převedeny.

Hans Rüsch (1)

Hans Ruesch (1)

Narodil se v rodině švýcarského průmyslníka.Vyrostl v Itálii a stal se automobilovým závodníkem.Reprezentoval svou zem na okruzích v Evropě.Po nehodě v roce 1938 se stal spisovatelem.Napsal celkem 17 románů.

Hans Peter Juergens (1)

Hans Morschitzky (3)

Linecký psycholog, psychoterapeut a autor knih o psychologii.

Hans Kern (5)

Hans J Mayland (4)

Německý fotograf a akvarista.

Hans Freimark (3)

Německý knihkupec, nakladatel a prozaik.

Hans Erich Nossack (3)

Nossack, Hans Erich ,

Hans Diehl (3)

Americký autor narozený 25.1.1946 ve Spojených státech amerických publikující knihy zaměřené na zdraví a zdravý životní styl.

Hans Dieckmann (2)

Docent na Institutu pro psychoterapii v Berlíně, je autorem řady publikací.

Hans Buob (3)

Páter Hans Buob je nemecký palotín, zakladateľ Katolíckeho evanjelizačného centra svätého Ulricha v Maihingene. Vedie mnohé semináre a kurzy a vydáva knihy, zamerané na modlitbu, vnútorné uzdravenie, duchovnú obnovu a evanjelizáciu. U nás vyšla od neho úvaha — prednáška “Duch Svätý — neznámy Boh” .

Hans Bausenhardt (5)

Německý novinář, autor turistických průvodců.

Hans Baumann (3)

Syn vojáka z povolání . Byl vzděláním učitel. Byl členem mládeže katolické Ligy, později v Hitlerjugend . V roce 1933 Baumann vstoupil do NSDAP. Byl učitelem na základních školách. V roce 1937 byl kandidátem SS. V letech 1939-1945 působil jako velitel roty, zejména v propagandistické jednotce 501 na východní frontě . Ve roce 1941 obdržel cenu Dietricha Eckarta za práci pro národní socialismus. Po návratu je válečným zajatcem. V letech 1950 až 1960 se Baumann stal úspěšným autorem románů a knih pro mládež.

Hans Bauer (2)

Hans Bauer byl německý fotbalista, který reprezentoval Německou spolkovou republiku. Nastupoval především na postu obránce. S německou reprezentací se stal mistrem světa roku 1954, na vítězném šampionátu odehrál dvě utkání ze šesti. V národním týmu působil v letech 1951–1958, za tu dobu v něm odehrál 5 zápasů. V letech 1948–1959 působil v klubu FC Bayern Mnichov. V sezóně 1956/57 s ním vyhrál německý pohár.

Hans Bardtke (3)

Profesor ThDr. Hans Bardtke studoval v letech 1924 - 1929 staroorientální jazyky. dějiny starověku a teologii na univerzitách v Berlíně, Giessenu a Hamburku. Byl řádným profesorem starozákonní vědy na teologické fakultě univerzity Karla Marxe v Lipsku. V letech 1955, 1960, 1961 a 1966 podnikl studijní cesty do Palestiny, Jordánska, Izraele, Libanonu, Sýrie, Egypta a Řecka. Proslul zejména svým podílem na zpracování a vydání nálezu esejských svitků z Kumránu u Mrtvého moře. mezi další knihy patří Po obou stranách Jordánu, Od Rudého moře ke Genezaretskému jezeru a Od Nilské delty k Sinaji.