Všichni Autoři a témata

Ivo Petr (5)

Český cestovatel, autor cestopisných knih.

Ivo Novák (3)

RNDr. Ivo Novák, CSc. vystudoval zoologii a entomologii na PřF UK v Praze. Zabýval se ochranou rostlin ve Výzkumném ústavu řepařském v Semčicích a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Nyní důchodce. Spolupracuje na výzkumu Lepidopter v CHKO Křivoklátsko.

Ivo Navrátil (3)

Narozen 24.12.1953 v Brně. Archivář, historik, práce z oboru.

Ivo Koudelka (3)

Narozen 13.11.1954. JUDr., vydavatel a galerista.

Ivo Ducháček (3)

Ivo Ducháček , byl český a československý novinář a politik, člen Československé strany lidové, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, pak exilový politik a vysokoškolský učitel. V roce 1935 dokončil studia práv na Masarykově univerzitě v Brně. Začal pracovat jako novinář. Od roku 1936 byl pařížským dopisovatelem Lidových novin. Zde zažil přijetí Mnichovské dohody a za druhé světové války zůstal v emigraci. Působil na pozici politického referenta úřadujícího místopředsedy Československého národního výboru v Paříži a předsedy exilových vlád v Londýně Jana Šrámka, blízko měl i k exilovému ministrovi Hubertu Ripkovi. Koncem války se podílel na osvobozování Plzně jako styčný důstojník generála George S. Pattona. Po osvobození se zapojil do činnosti lidové strany. V ní představoval mladou generaci se zkušenostmi z exilu. V roce 1946 byl na sjezdu strany zvolen do jejího ústředního výkonného výboru. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948. Jako předseda zahraničněpolitického výboru Národního shromáždění podporoval zahraniční orientaci ČSR na SSSR, ale snažil se i o analogické posílení spojenectví s Francií a Velkou Británií. Byl orientován proti KSČ a jako šéfredaktor politického týdeníku Obzory se s komunisty dostával do střetů. Vydávání tohoto listu komunisty ovládané ministerstvo informací dočasně zastavilo. V redakci Obzorů spolupracoval s dalším mladým lidoveckým politikem a publicistou, Pavlem Tigridem. Obzory byly kritické k některým aspektům politiky třetí republiky . V rámci KSČ proti Obzorům vystupoval zejména ministr informací Václ...

Iveta Ondriová (5)

Slovenská specialistka a vysokoškolská pedagožka v oblasti ošetřovatelství a prediatrického ošetřovatelství, autorka prací z oboru.

Ivana Rešková (3)

PhDr., lektorka češtiny jako cizího jazyka, autorka učebnic češtiny pro vysoké školy.

Ivana Nováková (2)

Ivana Krajsová (3)

Narozena 10. 3. 1952. Prim. MUDr., MBA, dermatolog . Práce z kožního lékařství, zejména publikuje o melanomu.

Ivana Knaislová (1)

Ivana Chramostová (4)

Mgr., pedagožka, autorka učebnic, pracovních sešitů a metodických materiálů pro výuku matematiky na ZŠ.

Ivana Blahutová (4)

Narozena 30. 1. 1958 v Ostravě. Pedagožka, úřednice, prozaička, dramatička, ilustrátorka, editorka, překladatelka z ruštiny.

Ivana Argayová (5)

PhDr., slovenská vysokoškolská pedagožka, odbornice na ošetřovatelství a urgentní ošetřovatelství . Publikace v oboru.

Ivana (5)

Ivan Vyskočil (1)

Narozen 21.5.1946. Herec.

Ivan Vološčuk (4)

Slovenský ekolog, lesnický fytocenolog, pedagog a publicista.

Ivan Vazov (4)

Ivan Vazov byl bulharský básník, prozaik, dramatik, publicista a buditel. Narodil se v malém městečku Sopot v centrální části Bulharska, v rodině obchodníka. Ve svém rodišti také navštěvoval základní školu, kde již jako malé dítě projevil zájem o literaturu, pod vlivem svého učitele, ruského rodáka Partineje Belčeva. Nejvíce ho zaujala ruská poezie. V roce 1865 přešel do školy v nedalekém městě – Kalofer. Na místní škole jej vyučoval otec významného bulharského básníka Christo Boteva. Zde se seznámil s díly ruských a francouzských klasiků. Četba evropských klasiků se významným způsobem podílela na Vazovově názorovém vývoji. V roce 1866 začal studovat plovdivské gymnázium, kde se naučil francouzský jazyk, navzdory místní konvenci učit se turecky, nebo řecky. Zde se mu dostala do rukou originální vydání díla Victora Huga. Navzdory jeho zájmu o literaturu si jeho otec přál, aby se věnoval obchodu. Vyhověl přání svého otce, ale o obchodnické záležitosti nejevil žádný zájem, do obchodních záznamů si dokonce během pracovního dne zaznamenával své lyrické postřehy. Přestože matka měla pro svého syna pochopení, otec trval na svém a poslal jej do Rumunska, aby se učil obchodu. Tam, daleko od otcova vlivu, se věnoval především literární činnosti, seznamoval se s rumunskou literaturou, četl rumunské literární noviny – Svoboda , ve kterých mu také vyšly jeho první básně. Po návratu do vlasti se stal krátce učitelem. V roce 1875 se vrátil do svého rodného města, kde se zapojil do protitureckého odboje. Po nepovedeném starozagorském povstání čelil hrozbě perzekuce a odjel opět do Rumunska. Zde mu vyšly první básnické sbírky. V jeho rodišti však došlo k největší tragédii, Turci vyplenili celé město a zabili Vazovova otce. V roce 1878 se vrátil zpět do vlasti, kde probíhala snaha o osvobození Bulharska od turecké nadvlády. Zapojil se do kulturní a osvětové činnosti. Založil první bulharsk...

Ivan Vágner (3)

Ivan Viktorovič Vagner byl původně inženýr společnosti RKK Energija, od roku 2010 je kosmonautem, člen oddílu kosmonautů CPK . V roce 2020 byl na ISS v rámci Expedice 62 a 63. Narodil se ve městě Severoněžsk v Anchangelské oblasti. V roce 2008 dokončil Baltskou státní technickou univerzitu D. F. Ustinova v Petrohradu. Roku 2008 nastoupil jako inženýr v kosmické společnosti RKK Energija. V roce 2010 byl vybrán jako kosmonaut kandidát oddílu RKK Energija, do oddílu byl zařazen 8. listopadu 2010. Vzhledem ke sjednocení ruských oddílů kosmonautů s platností od 22. ledna 2011 přešel do oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů . Po absolvování dvouletého základního výcviku 3. srpna 2012 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“ . Roku 2016 byl vybrán jako člen Expedice 53 a Expedice 54 na Mezinárodní vesmírnou stanici . Do vesmíru měl vzlétnout v září 2017 v lodi Sojuz MS-06. Jeho kolegy měli být Alexandr Skvorcov ml. a Scott Tingle, kosmonauti měli na stanici strávit zhruba půl roku. Vzhledem k odkladu startu modulu Nauka a s tím souvisejícího snížení počtu ruských kosmonautů na ISS, na podzim 2016 vypadl z posádky. V létě 2018 byl do záložní posádky pro Expedici 61/62 , nicméně později bylo jmenování zrušeno. Další jmenování obdržel v dubnu 2019, kdy se stal členem zálohy pro Expedici 63/64 a v srpnu 2019 členem Expedici 65/66 (ještě do konce roku přečíslované na Expedici 64. Dne 19. února 2020 agentura Roskosmos oznámila změnu sestavy hlavní posádky lodi Sojuz MS-16. Původní ruská posádka Nikolaj Tichonov a Andrej Babkin musela být ze zdravotních důvodů nahrazena záložní dvojicí Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Americký astronaut Christopher Cassidy nadále zůstal členem posádky. Start proběhl 9. dubna 2020 z kosmodromu Bajkonur a o 6 hodin později se spojili s ISS. V tomto článku byl použit pře...

Ivan Ul'janovič Basargin (2)

Ruský spisovatel.

Ivan Tomší (4)

Narozen 2.9.1954 v Českých Budějovicích. Ing.ekonomie, odborné práce z mzdové politiky a platových tříd.

Ivan Sronek (5)

Narozen 1923. Ing., CSc., práce z oboru obchodu.

Ivan Špička (2)

Narozen 1933, zemřel 2013. Ing., autor prací z oboru sebeobrany, mentální a duchovní přípravy boje, orientálních bojových umění , publikoval i v esperantu.

Ivan Slaměník (3)

Nar. 1949. PhDr. Psycholog. Publ. z oboru.

Ivan Petrovič Belyšev (2)

Ruský spisovatel a básník, autor pohádek.

Ivan Pavlovič Neumyvakin (3)

Ruský lékař zabývájící se kosmickou medicínou a tradičním lékařstvím.

Ivan Niňaj (3)

Slovenský športový komentátor, ktorý je známy svojimi hláškami.

Ivan Mrva (5)

Slovenský historik, archivář, vysokoškolský pedagog se zaměřením na slovenské dějiny novověku.

Ivan Mlej (4)

Narozen 1.10.1922 ve Zbudské Belé . PhDr., odborný asistent na katedře ruské a západní filologie na pedagogické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru výuky ruštiny.

Ivan Medek (2)

Ivan Medek byl český novinář, původní profesí muzikolog, spolupracovník Talichova Českého komorního orchestru a České filharmonie, hudební publicista, teoretik a kritik, bratr Mikuláše Medka. Dětství prožil v Národním památníku na Vítkově, který spravoval jeho otec Rudolf Medek. Vystudoval obecnou školu v Karlíně, Akademické gymnázium v Praze a pražskou konzervatoř, kterou ale musel po převratu v únoru 1948 přerušit pro nepřátelský postoj ke KSČ a k novému zřízení. Podle složky, kterou na něj vedla Státní bezpečnost, "K únorovým událostem zaujal vlažné a nevšímavé stanovisko. Akcí, pořádaných jak stranou, tak i organisacemi Národní Fronty se nezúčastňuje. Na naše zřízení dost často nadává i veřejně, ke členům stranu v jeho bydlišti se chová nevšímavě a nadřazeně. Naše zřízení považuje za dočasné, neustále se vyjadřuje o tom, že u nás není žádná demokracie, že prý demokratický stát je USA. Sám pevně věří tomu, že u nás v nejbližší době dojde k převratu, že u nás budou osvobozovat Američané. Je zaměřen proti našemu zřízení reakčně a nepřátelsky. Ve své nenávisti k našemu zřízení by byl schopen i těch nejhorších činů. Vyhýbá se stykům se soudruhy." V roce 1957 byl zatčen a odpykal si několikaměsíční trest kvůli údajnému podílu na finančních machinacích. Po propuštění se ho Státní bezpečnost pokoušela naverbovat jako agenta. Tuto nabídku odmítl, slovy StB "zábranou, která nedává předpoklady k okamžitému zapojení Ivana Medka do naší práce je jest jeho povaha a charakterové rysy. Ivan Medek se jeví jako nesmlouvavě přímý, upřímný a v tomto směru i přísný vůči sobě, jest hluboce myšlenkově založen a v tomto směru vývojově zatížen katolicismem." Během pražského jara vstoupil do Československé strany lidové s cílem ji reformovat, krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z ní vystoupil. Po roce 1969 měl zakázánu veřejnou činnost a v lednu 1977 po pros...

Ivan Matouš (1)

Propagátor celostní medicíny, masér.

Ivan Marek (4)

Narozen 23.5.1953. RNDr., publikace o turistickém ruchu moravského regionu.

Ivan Lutterer (3)

Ivan Lutterer byl český fotograf. Je známý jako spoluautor časosběrného fotografického cyklu Český člověk, dokumentující portréty Čechů a Češek od roku 1982. Dalšími autory této série jsou Jan Malý a Jiří Poláček. V letech 1974-1979 vystudoval na FAMU obor fotografie. Rok 1982 znamenal pro fotografický cyklus Český člověk začátek tvorby nekončícího souboru portrétů českých lidí. Autorská trojice - Jan Malý, Jiří Poláček a Ivan Lutterer pořídili od roku 1982 až dodnes tisíce snímků českých lidí. K nápadu fotografovat českého člověka autory přivedl nenápadný, alkoholem posilněný muž, s lahví a v montérkách, který při fotografování moravských krojů v Lanžhotě vstoupil do polního fotografického ateliéru se žádostí o fotografii. Obdržel polaroidový obrázek a autorům zůstal černobílý planfilm 9x12. Tento moment dal vzniknout souboru portrétů českých lidí. Následovalo fotografování na divadelní pouti v Praze v roce 1985, dále fotografování trempů, místních indiánů a kovbojů. Z Amsterodamu, kam byli pozváni na fotofestival v roce 1989, si autoři odvezli soubor Nizozemců. V roce 1990 se po světové fotografické výstavě v Houstonu v Texasu zapisuje Czech Field Studio do análů světové portrétní fotografie. Autoři se ve stejném roce zúčastnili s polním ateliérem mezinárodního fotografického festivalu v Lausanne a českých kulturních dnů v Bretani v Rennes. Na domácí půdě pořizují fotografie českého člověka v železárnách ve Vítkovicích a v Ostravě. Etapu fotografování do roku 1997 symbolicky uzavřela kniha z nakladatelství Studia JB, která byla následně oceněna 2. místem v soutěži Nejkrásnější česká kniha 1997 v kategorii Kniha o výtvarném umění a obrazové publikace. Po tragické smrti Ivana Lutterera v Rochesteru v USA v roce 2001 pokračovali autoři představením své práce českému kulturnímu cent...

Ivan Langer (5)

Ivan Langer je český politik, od roku 1991 člen ODS, v letech 1996–2010 poslanec Poslanecké sněmovny , český ministr informatiky a ministr vnitra. Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1989 byl členem univerzitního a celostátního stávkového výboru studentů. Byl místopředsedou Občanské demokratické strany , do které vstoupil v roce 1991. V letech 1996 až 2010 byl poslancem PSP ČR. V letech 1998–2006 byl místopředsedou PSP ČR a v letech 2006–2007 ministrem informatiky. V letech 2006–2009 byl ministrem vnitra. Podle žurnalisty Jiřího Leschtiny Langer vystoupal do nejvyššího vedení ODS v době, kdy předsedu Klause po skandálech s falešnými sponzory a stranickým černým kontem opouštěli Josef Zieleniec, Jan Ruml, Ivan Pilip, Milan Uhde a další. Stal se jedním z tvůrců předvolební kampaně „Doleva, nebo s Klausem“ před sněmovními volbami roku 1998, po nichž ODS uzavřela tzv. opoziční smlouvu s vítěznou ČSSD, jejímž signatářem byl rovněž Langer. V letech 2000–2006 pedagogicky působil na Právnické fakultě Univerzity Palackého. V roce 1999 se Ivan Langer podílel na založení liberálně-konzervativní akademie CEVRO. CEVRO bylo původně založeno jako think tank pro ODS v roce 1999 a podílelo se i na volebních kampaních ODS. Mezi další aktivity patří pořádání konferencí a seminářů, vydávání časopisu a publikací a zpracovávání odborných stanovisek. Je určeno zejména pro ty, kteří jsou činní ve veřejném životě nebo se do něj chystají vstoupit. V roce 2006 pak CEVRO s Ivanem Langerem jako předsedou správní rady založilo soukromou vysokou školu CEVRO Institut, nabízející bakalářské a navazující magisterské studijní obory Veřejná správa, Soukromé právo, Politologie a mezinárodní vztahy, Bezpečnostní studia a Hospodářská politika. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 kandidoval jako lídr olomoucké kandidátky ODS, byl...

Ivan Krasko (5)

Ivan Krasko, vlastním jménem Ján Botto, pseudonym Bohdana J. Potokinová, Janko Cigáň aj. , byl slovenský básník, prozaik a překladatel, představitel literární moderny; meziválečný československý politik, poslanec a senátor Národního shromáždění. Narodil se v gemerských Lukovištích v zemědělské rodině. Jeho vzdáleným příbuzným byl přední slovenský romantický básník a štúrovec Ján Botto. Studoval v Lukovištích, na maďarském gymnáziu v Rimavské Sobotě, na německém gymnáziu v Sibini a později pokračoval ve studiu na gymnáziu v Brašově, kde také v roce 1896 odmaturoval. Po maturitě se vrátil domů a pomáhal v podnikatelských aktivitách své rodině. Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti. V roce 1900 se přihlásil ke studiu chemického inženýrství na české Vysoké škole technické v Praze, které úspěšně dokončil v roce 1905. Zde se aktivně zapojil do činnosti studentského spolku Detvan. Po jistou dobu pracoval jako technický úředník v cukrovaru v obci Klobuky , později v chemické továrně v nedalekém Slaném . V Slaném se mu roku 1913 narodil syn . V roce 1914 za první světové války narukoval po ukončení své jednoroční vojenské služby na východní frontu. Po skončení války v roce 1918 se přestěhoval na Slovensko a zapojil se do politického života Československa. Profesí byl v polovině 20. let uváděn jako doktor a spisovatel v Bratislavě. V letech 1919–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Slovenský klub . Jmenován poslancem byl na 16. schůzi v lednu 1919. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu , respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu , se kterou Slovenská národní a rolni...

Ivan Kolman (3)

Narozen 20.7.1950. Výtvarník a autor publikací o putování do poutních míst.

Ivan Jelínek (5)

Narozen 6.6.1909 v Kyjově, zemřel 27.9.2002 v Londýně. Lyrický básník,novinář, překladatel z angličtiny a němčiny, esejista.

Ivan Hudec (4)

Slovenský politik, spisovatel, dramatik a autor literatury pro děti a mládež.

Ivan Honl (4)

Ivan Honl byl český lékař-bakteriolog. Bývá nazýván jako zakladatel mikrobiologie v českých zemích. Ivan Honl se narodil v roce 1866 ve Zbýšově, v roce 1892 absolvoval lékařskou fakultu v Praze, kde nadále zůstal v pozici výzkumníka a pedagoga. V roce 1899 byl habilitován v oboru bakteriologie. V roce 1899 patřil k zakladatelům Spolku pro zřizování a vydržování sanatorií pro tuberkulozní pacienty v Zemích Koruny české. V roce 1900 zakoupil lázně v Lázních Běloves, kde se věnoval také léčení tuberkulosních pacientů. V roce 1905 nechal postavit nad budovou lázní vilu Panzinku. Roku 1904 byl jmenován mimořádným profesorem bakteriologie, v roce 1911 pak řádným profesorem. Následně pak po vzniku Československa patřil k zakladatelům Masarykovy ligy proti tuberkulóze, pracoval také ve Vědeckém spolku pro výzkum tuberkulózy. Následně pak v roce 1919 byl jmenován profesorem s vlastním ordinariátem a přednostou Ústavu pro bakteriologii a sérologii pod Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. V roce 1931 předal vedení lázní v Bělovsi svému synovi Vladimírovi. Spolupracoval s Jaroslavem Hlavou, kdy společně ke konci 90. let 19. století izoloval látku, která následně během první světové války byla využívána jako antibiotikum. Věnoval se také sběru zbraní a obrazů, jeho sbírka byla v roce 1959 předána okresnímu muzeu. Jeho příbuzným byl lékař a přítel jeho učitele a spolupracovníka Jaroslava Hlavy František Dreuschuch, jeho synem pak byl lékař Vladimír Honl.

Ivan Herčko (3)

Doc. Ing. Ivan Herčko CSc. je vědeckým pracovníkem Ústavu vědy a výzkumu UMB, vedoucí oddělení regionálnách výzkumů na Slovensku. Narodil se v obci Ploské, okres Revúca.

Ivan Hálek (3)

Ivan Hálek byl český a československý lékař, zdravotnický organizátor, humanista, spisovatel, publicista, překladatel, pedagog a vlastenec, působící na Slovensku. Byl meziválečným politikem a poslancem Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu, respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu , se kterou Slovenská národní a rolnická strana počátkem 20. let splynula. Byl synem českého básníka Vítězslava Hálka, otcem herečky Eleny Hálkové a dědem herečky Jany Štěpánkové. Své dětství strávil jako polosirotek v péči své matky v Krchlebech u Nymburka. Po návratu do Prahy navštěvoval základní školu ve Školské ulici, později gymnázium v Žitné ulici. Podle dochovaných jeho vlastních osobních poznámek, jež jsou nyní uloženy v Památníku národního písemnictví, již během studií navštěvoval přednášky T. G. Masaryka na Filosofické fakultě UK. Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy promoval v roce 1896. Během své základní vojenské služby v Praze koncem 19. století se seznámil s Josefem Svatoplukem Macharem, jenž byl jeho přímým vojenským nadřízeným a jenž ho také tehdy seznámil s T. G. Masarykem. Jeho kladný vztah ke Slovensku a také jeho pozitivní vztah k židům, kdy se aktivně vystoupil svým odborným lékařským posudkem ve známé v Hilsnerově aféře na straně T. G. Masaryka, vedl posléze k tomu, že s T. G. Masarykem posléze navázal blízký vztah. Později navázal i blízký vztah i s pozdějším ministrem zdravotnictví Vavro Šrobárem. Po ukončení studií získával praktické zkušenosti v Praze i v zahraničí, v roce 1901 však po vlivem tehdejších humanistických ideálů odešel pracovat na Slovensko, kde nakonec strávil převážnou většinu své lékařské praxe. Nejprve působil v Čadci, později působil zde jako primář dětského oddělení žilinské státní nemocnice, které zde sám založil, byl mezi místními obyvateli velmi oblíbený a populární. Výjimku tvořilo období 1. světo...

Ivan Fotijevič Stadnjuk (4)

Ukrajinský spisovatel, scenárista a dramaturg, válečný dopisovatel, .

Ivan Fedorovič Kratt (4)

Ruský spisovatel.

Ivan Dohnal (2)

Ivan Dmitrijevič Vasilenko (4)

Ruský spisovatel, autor knih pro děti.

Ivan Bulík (5)

Cestovateľ, fotograf, cyklista, skialpinista a účastník na viacerých dobrodružných výpravách . Narodil sa v Ilave, ale cíti sa byť Trenčanom. Je ženatý, má dve deti . Bývajú spolu na dedine pod Inovcom. Do práce chodí zásadne peši alebo na bicykli. V civilnom povolaní je súkromný podnikateľ, ale ako sám tvrdí, workoholizmus ho rýchlo prešiel. Včas si totiž uvedomil, že žiadne peniaze nevyvážia rodinu, pocit šťastia a zdravie. Ak sa aspoň raz do roka nevydá na ďalekú cestu, je celý nesvoj. Precestoval už takmer celý svet a na dobrodružné výpravy sa vydáva s jediným cieľom: zdokumentovať zvyky, obrady, ale hlavne každodenný život tých najjednoduchších ľudí v civilizáciou nedotknutej prírode. Podľa jeho slov ešte stále existujú miesta, ktoré stoja za to, aby ich navštívil. Má rád hory a verí, že tie Himaláje tu budú, že ten Tibet tu bude ako je. Aj v Afrike má stále čo objavovať, lákajú ho neprístupné oblasti, ktoré sa doteraz zachovali len vďaka tomu, že v nich vládne diktátorský režim. Jeho veľkým snom je prejsť pešo Vietnam.

Ivan Binko (4)

Narozen 18. 2. 1911 v Krucemburku, zemřel 27. 6. 1971. Ing., autor publikací v oboru koželužské chemie.

Iva Vondrášková (2)

Narozena 1961 v Chomutově. Lékárnice, spisovatelka, autorka úvah, aforismů a básní.

Iva Šmídová (1)

Narozena 12. 7. 1973 v Brně. PhDr., Ph.D., socioložka se specializací na genderová studia, studia mužů a mužství, sociologii rodiny, genderovanost sociálních institucí.

Iva Prošková (5)

Narozena 12. 2. 1946 v Jestřabí v Krkonoších. Pedagožka, výtvarnice, autorka publikací o paličkování, tkaní, výšivce, síťování a drátovaném šperku, bývalá vydavatelka časopisu Paličkování.

Iva Petřinová (3)

Narozena 26. 2. 1984. Průvodkyně Prahou, zaměřuje se na tematické vycházky pro děti.

Iva Jirušková (5)

Iva Chourová (3)

Autorka Makrobiotické kuchařky.

Iva Charvátová (5)

Překladatelka z angličtiny.

Iva Bártová (5)

Autorka turistických průvodců.

IV. Tynion (5)

István Csukas (2)

Maďarský spisovatel a básník, autor publikací pro děti a mládež.

Isoroku Yamamoto (1)

Japonský admirál.

Isla Dewar (3)

Skotská spisovatelka, narozena v Edinburghu. Píše čtivě, vtipně, mnohdy až s kousavou ironií, potíže jejích hrdinů a hrdinek jsou nám povědomé a postavy tak živé, že bychom je rádi poznali osobně. Nejprve se živila psaním článků do novin a časopisů, od roku 1995 se soustřeďuje na románovou tvorbu. Jejím mottem je Chaplinův výrok ,, Pozorujeme-li život z blízka, je to tragédie, ale získejte odstup a nadhled-a komedie je na světě."

Isidor ze Sevilly (5)

Církevní učitel, arcibiskup, národní světec Španělska.

Isabel Thomas (3)

Britská editorka a autorka naučných knih pro děti a mládež.