Všichni Autoři a témata

James Robinson (5)

Kurátor zaměřený na středověké umění.

James Meek (3)

Anglický spisovatel, novinář, reportér.

James Martin (5)

Americký jezuitský duchovní, redaktor a autor náboženské literatury.

James Kent (3)

Narozen v roce 1983 v Praze. Autor a spoluautor biografií, věnuje se též herectví, zpěvu a modelingu.

James Harpur (2)

Básník, spisovatel, editor a učitel.

James Ellison (2)

Americký spisovatel.

James Edward Keogh (3)

Profesor informatiky, knihy o programování, počítačích a elektronickém obchodování.

James Dugan (1)

James Dugan byl americký historik, novinář a oceánolog. Znám je především jako dlouholetý přítel Jacquese-Yvese Cousteaua, s nímž spolupracoval na několika knihách a filmech. S Jacquesem-Yvesem Cousteauem se seznámil při osvobozování Francie v roce 1944. V 50. a 60. letech se pak s ním zúčastnil mnoha expedic a psal scénáře k úspěšným seriálům a knihám. Za film Svět ticha získal v roce 1956 Grand Prix na filmovém festivalu v Cannes. Zemřel ve věku 55 let na srdeční infarkt a byl pohřben do moře. V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Dugan na anglické Wikipedii.

James Dickey (3)

James Lafayette Dickey byl americký básník a prozaik.

James Dewey Watson (3)

James Dewey Watson je americký vědec, jeden z objevitelů struktury molekuly DNA. Watson, Francis Crick a Maurice Wilkins dostali v roce 1962 Nobelovu cenu za medicínu za objasnění molekulární struktury nukleových kyselin; objev byl učiněn za pomoci Rosalindy Franklinové. V roce 1947 získal na Chicagské univerzitě titul B.Sc. v oboru zoologie, v roce 1950 pak titul Ph.D. v oboru zoologie na Indiana University. Od roku 1951 spolupracoval s Francisem Crickem na objevování struktury DNA za pomocí rentgenové difrakce. Od roku 1956 byl členem katedry biologie na Harvardově univerzitě, kde od roku 1958 působil jako docent, od roku 1961 jako profesor. Zkoumal zde především roli RNA při syntéze proteinů. Mezi roky 1988 a 1992 se zapojil do Projektu lidského genomu . V roce 1997 obdržel Národní vyznamenání za vědu. V roce 2007 vzbudilo kontroverze jeho vyjádření, že černoši jsou méně inteligentní než běloši.

James Bailey (3)

Britský novinář, sportovec, zakladatel sportovního webu a turistické kanceláře. Autor romantického humorně laděného románu.

Jakub Zouhar (5)

Narozen 23. 1. 1980 v Praze. Doc. PhDr. Mgr., Ph.D., historik, autor prací ze středověkých dějin a paleografie, didaktiky dějepisu, diplomatiky, archivnictví a historiografie, též učebních textů pro výuku latiny. Zaměřuje se také na dějiny vzdělanosti, církevní dějiny raného novověku, zejména dominikánskému řádu.

Jakub Železný (3)

Jakub Železný je český novinář, rozhlasový a televizní moderátor , syn politika a mediálního podnikatele Vladimíra Železného a bývalé ředitelky Společnosti Franze Kafky Marty Davouze. Absolvoval pražskou jazykovou základní školu v Ostrovní ulici, poté Gymnázium Na Zatlance. Vysokoškolské vzdělání získal na katedře žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvoval magisterský obor mediální studia a studium završil v roce 2011 doktorátem. V současné době opět studuje na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy vyučuje předmět Televizní zpravodajství veřejné služby. Od roku 1993 pracoval v Českém rozhlasu. Začínal na rozhlasové stanici Český rozhlas 3 Vltava, odkud v roce 1994 přešel na stanici Český rozhlas 1 Radiožurnál, kde pracoval jako moderátor zpravodajství. V televizním prostředí se pohybuje od roku 1997. Od roku 1999 vystupuje v České televizi, pro kterou od roku 2002 připravoval diskusní pořad Špona. V České televizi také uváděl pořad Dobré ráno s Českou televizí a v letech 2007 až 2012 publicistický pořad Události, komentáře. K jejich moderování se vrátil v červenci 2018. Od dubna 2012 uvádí pořad Události, hlavní zpravodajskou relaci České televize. V Českém rozhlase a poté i v DVTV připustil, že vážně uvažuje o kandidatuře na ředitele České televize.

Jakub Přibyl (4)

Sommelier, absolvent obor Regenerace a výživa ve sportu na Masarykově universitě v Brně.

Jakub Mišči (5)

Mladý, veselý typ človeka, ktorý zbožňuje knihy. Jeho najobľúbenejšou knihou je Hlava XXII. od Jozefa Hellera či Silmarillion od J. R. R. Tolkiena. Zaujíma sa o svet marketingu a informačných technológií. Rád beháva a hrá stolný tenis. Jeho veľkým snom je navštíviť čo najviac krajín sveta. Vo voľnom čase sa venuje sebavzdelávaniu v oblasti marketingu a cudzích jazykov.

Jakub Hlaváč (4)

Sportovní novinář a redaktor. Spoluautor monografie o životních příbězích bojovníků MMA.

Jakub de Voragine (1)

Jakub Češka (5)

Narozen 1971. Literární vědec, vysokoškolský pedagog, práce z oboru.

Jakub Bílek (2)

Narodil se v roce 1516 v Mladé Boleslavi a veškeré vzdělání získal rovněž v rodném městě, především u Jana Augusty. Roku 1544 byl jmenován knězem Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. Po porážce stavovského odboje byl roku 1548, spolu s Janem Augustou, uvězněn na Křivoklátě, kde si pobyl 13 let. Po propuštění z vězení odešel z Jednoty , ale o čtyři roky později se s bratry zase sblížil a působil a Moravě a v Napajedlech jako správce bratrských sborů. V letech, kdy byl vězněn, napsal historické memoáry, na jejichž vydání se podílel i Jan Blahoslav.

Jakov Aleksandrovič Segel' (2)

Ruský filmový režisér, spisovatel.

Jade Murray (1)

Jacques Sternberg (2)

Jacques Sternberg byl belgický prozaik, pamfletista, esejista, novinář, publicista a autor románů a novel z oblasti sci-fi a fantasy. Jacques Sternberg prošel mnoha zaměstnáními, než zakotvil v literatuře. Pracoval „v papíru“ od baliče po reklamího textaře, založil několik revuí jepičího trvání, až se ujal v časopisu Magazine littéraire pravidelné rubriky Le moi littéraire, vynikající nekonvenčním vyjadřováním soudů zvláště vůči snobskému literárnímu konzumentství. V oblasti sci-fi na sebe upozornil především romány Prohřešek , Východ je v hloubi prostoru , Pozor, obydlená planeta aj. Dívka, moře a noc vyšla v roce 1976 a je považována za Sternbergův nejlepší román. Není to „technická“ sci-fi, je to román milostný, v němž se mísí skutečnost s fantastičnem.

Jacques Chabannes (3)

Producent a režisér Jacques Chabannes pracoval 37 let pro TV-Paríž. Byl velmi plodný a populární spisovatel, který za své dílo obdržel cenu Prix du roman d\‚aventures. Jeho velkou vášní byla historie a romány ze staré Francie jsou ozdobou jeho díla. Velkou část jeho bibliografie tvoří monografie světců a historických osobností, za něž obdržel Velkou cenu akademie v Maine roku 1969. Ch. však o hrdinech jen nepsal, on tak i konal a za své činy během II. světové války obdržel titul Légion d\‘Honneur a vyznamenání Croix de guerre 1939–1945 a Médaille de la Résistance.

Jacques Brenner (2)

Jacques Brenner , jehož skutečné jméno je Meynard Jacques , byl francouzský spisovatel, autor románů a esejů, narodil se v Saint-Die-des-Vosges , dne 16.září 1922 a zemřel v Paříži dne 20.února 2001 . Syn George Maynarda, úředníka a knihkupce, který se přestěhoval v roce 1935 do Rouenu . Během okupace se věnoval studium práv na univerzitě v Rouenu. V roce 1945 dokončil studia na právnické fakultě a stal se literárním kritikem pro deník Paříž-Rouen Normandie. Dále publikoval články v různých místních literárních časopisech. V edici de Minuit v roce 1948 publikoval svou první práci, trilogii založenou na jeho vzpomínkách z dětství. Ve stejné době se přestěhoval do Paříže. Tam se tento mladý autor setkal mimo jiné Eugenem Ionescem , Borisem Vianem a Antoninem Artaudem . Vytváří kruh přátel v literární generace poválečné Francie , v roce 1953 založil vlastní literární časopis Les Cahiers des Saisons . Po dobu patnácti let , se pustil do objevování nových talentů . Byl postupně poradcem v několika literárních nakladatelstvích. Pracoval na různých novin a časopisů a byl členem poroty několika literárních soutěží.On sám obdržel cenu za literaturu Francouzské akademie v roce 1995 . Jeho mistrovským dílem je nepochybně jeho deník, publikovaný v několika svazcích. Byl psán více než půl století, pokrývá více než 4000 stránek rukopisu. Je pozoruhodným svědectvím pařížského literárního života v druhé polovině dvacátého století, a zároveň příběhem jeho soukromého života.

Jacqueline Bellefontaine (2)

Francouzská autorka sbírek kuchařských receptů.

Jacopo Donati (1)

Jacob Christoph Burckhardt (2)

Švýcarský historik, klasický filolog, kulturolog, filozof umění.

Jack Everett (5)

Spisovatel, autor románů z amerického západu.

Jack Chase (2)

Lékařský výzkumník – mikrobiolog. Pracoval jako lékař-specialista na oddělení infekčních chorob, dále jako ředitel lékařského výzkumu pro farmaceutické společnosti. Je autorem několika thrillerů z lékařského prostředí, které se staly mizinárodními bestsellery. Je manželem spisovatelky a novinářky Katherine Stone.

Jack C Richards (5)

Učebnice angličtiny.

J.J. Duffack (4)

J.D. Robb (2)

Nora Roberts se narodila 10. října 1950 v Silver Springu v Marylandu jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvovala nějaký čas Katolickou školu, kde se jí dostalo jisté disciplíny od jeptišek. Ona sama dnes říká: „Můžeš mít všechen talent světa, ale když nebudeš mít disciplínu sednout si a psát, nepovede se ti napsat a publikovat žádnou knihu.\" Vdala se mladá a usadila se v Keedysville v Marylandu. Krátce pracovala jako právní sekretářka. „Uměla jsem psát rychle, ale neuměla jsem hláskovat. Byla jsem nejhorší právní sekretářka vůbec,“ říká dnes. Když se jí narodili synové, zůstala doma a zkusila každé řemeslo, které se nahodilo. Vánice v únoru 1979 ji přinutila najít jiné východisko. Zůstala doma zasněžená se svými syny. Mladšímu byly tři roky, staršímu šest let. Neměla tehdy žádnou možnost poslat je do školky. Během vánice vytáhla tužku a zápisník a začala psát jeden z příběhů. Tehdy začala její kariéra spisovatelky. Několik jejích rukopisů však bylo zamítnuto, ale později přeci jen uspěla. Její první kniha, Irský plnokrevník , vyšel v nakladatelství Silhouette v roce 1981. Se svým druhým manželem Brucem Wilderem se seznámila, když ho najala, aby jí postavil domácí knihovnu. V červenci 1985 se vzali. Od té doby rozšířili svůj dům, hodně cestovali po světě a otevřeli spolu knihkupectví. Během svého života byla Nora vždycky obklopená jen muži. Nejen že byla nejmladší ze všech svých sourozenců, ale byla dokonce jediná holka. A právě život strávený mezi muži dal Noře docela dobrý pohled na mužskou mysl, který dnes její čtenáři tolik obdivují. V roce 2007 se 4 její knihy dočkaly filmového zpracování. Nora je členem několika spisovatelských skupiny a vyhrála nespočetné ceny od jejích kolegů a nakladatelského průmyslu....

J. Sharon (3)

J. Sarah (4)

J. S Fletcher (4)

Britský novinář a spisovatel detektivních příběhů.

J. Randy Taraborrelli (3)

není jen uznávaný žurnalista, znají ho i televizní diváci jako oblíbeného hosta mnoha především zábavných programů, diskuzních a publicistických pořadů Pravidelně se objevuje v dokumentárním seriálu o hollywoodských hvězdách True Hollywood Story. Taraborrelli je autorem jedenácti knih, včetně Once Upon a Time – Behind the Fairytale of Princess Grace and Prince Rainier, Madonna – An Intimate Biography, Sinatra – Behind the Legend, Michael Jackson – The Magic and the Madness nebo nejnovější Diana Ross – The Unauthorized Biography. Žije v Los Angeles.

J. R Castle (2)

J. R. Castle je pseudonym skupiny autorů pracující pro HOTHOUSE FICTION.

J. I. M Stewart (2)

Anglický autor detektivních románů a novel, profesor anglického jazyka a literatury, literární kritik, publikoval pod pseudonymem i vlastním jménem.

J. H Adam (3)

Ekonom, publikace z oboru.

J. F Svoboda (4)

J. Dalgliesh, (5)

J. C Masterman (3)

J Vaňková (5)

J Skalník (5)

J Scheinost (5)

J Mráz (1)

J Lebeda (1)

J Hausman (4)

Iza Czajková (3)

Ivy Smoak (3)

Ivor Mihál (3)

Slovenský fotograf.

Ivona Šuchmannová (3)

Překlady z angličtiny.

Ivona Řezanková (1)

Narozena 1952. Politoložka.

Ivona Hodasová (1)

Ivo Železný (4)

Ivo Železný je český nakladatel, překladatel, příležitostně i tlumočník především ze švédštiny, ale něco přeložil i z angličtiny, dánštiny, esperanta, finské švédštiny, norštiny, polštiny, ruštiny a slovenštiny, drobnosti i z nizozemštiny a islandštiny, antologista a editor. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor anglistika a nordistika . PhDr. z UK 1985 . Pracoval 1974–1985 v Nakladatelství Svoboda , 1985–1990 v Odeonu , 1989–1991 v družstvu kulturních služeb Art-servis jako šéfredaktor Nakladatelství Art-servis a spoludružstevník , 1991 – v Ivo Železný, nakladatelství a vydavatelství jako majoritní vlastník a šéfredaktor, 1993–2007 v nakladatelství IŽ jako majitel a šéfredaktor. V těchto třech nakladatelstvích z převážné části vymyslel a prodal knih a časopisů za více než 1,3 miliardy korun. Redigoval přes sto knižních titulů, jejichž většinu nalezl a prosadil. Ivo Železný byl zapojen do činnosti jednoho z prvních SF klubů v Praze Villoidus, jehož byl členem 1982 až 1984, překladatel sci-fi literatury a byl členem soutěžní poroty v začátcích ankety o Cenu Karla Čapka na Parconech. Patří k zakladatelům Československého fandomu. Sestavil řadu antologií české a slovenské a světové sci-fi, viz níže. V roce 1984 získal na Parconu cenu Ludvík za vydanou antologii Experiment člověk a o rok později další za antologii Stalo se zítra. Dále získal i cenu Mlok. Titulky několika málo filmů ze švédštiny a angličtiny, např. pro Tarkovského Oběť. Ve svém mládí se Ivo Železný intenzivně věnoval esperantu a po obnovení Českého esperantského svazu v roce 1969 se s...

Ivo Tretera (5)

Ivo Tretera byl český filosof. Jeho bratrem je Jiří Rajmund Tretera. Dětství prožil na pražských Vinohradech, na konci války při bombardování Prahy byl při výbuchu bomby zraněn, následkem čehož postupně přestal slyšet na levé ucho. Rodiče se v prvních měsících jeho života rozešli a svého otce uviděl poprvé až v roce 1951. Téhož roku se také seznámil se svojí budoucí manželkou Peluškou Bendlovou. Po maturitě na klasickém gymnáziu studoval historii a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde roku 1955 obhájil diplomovou práci O některých gnoseologických otázkách pedagogiky. Během studia ho zde nejvíce ovlivnil profesor Jan Blahoslav Kozák. Po obhajobě diplomové práce nastoupil na fakultu jako asistent se zaměřením především na teorii poznání a dějin filosofie, přičemž krom nuceného působení v Archivu UK na ní vyučoval až do své smrti. Předmětem jeho raného vědeckého zájmu, zhruba do konce 50. let, byla metodologie věd a zvláště pak filozofie výchovy, která ho přivedla hlavně ke zkoumání specifické povahy noetiky předávání již dosažených poznatků, tj. znovupoznávání poznaného. Zprvu byl značně inspirován polským i západním neomarxismem ; noetická tematika jej otevírala vlivům filozofie analytické a novopozitivistické . Účinnou protiváhou této jeho původní spíše scientistické orientace, jež pozvolna ustupovala, byla mu záliba v surrealismu, abstraktním umění a zejména dlouholeté přátelství se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a osobami z jeho kruhu. Bohumil Hrabal: „Filosof Tretera? To je ten, co po hospodách hledá pravdu. Pravdou ovšem je, že pak po hospodách hledá Treterova žena Treteru…“ V roce 1966 obhájil na FF UK kandidátskou dizertaci Pravda a intuice. V letech 1966–1967 přitom studoval na univerzitách v Nancy a Paříži (setkání s P. Ricoeurem...

Ivo T Budil (3)

Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc. , český antropolog a vysokoškolský pedagog. Zabývá se problematikou dějin antropologického myšlení a vztahy mezi západní civilizací a zámořskými společnostmi v širším historickém a intelektuálním kontextu. Působí na Metropolitní univerzitě Praha. Zakladatel a emeritní děkan Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK a v roce 1994 obhájil disertační práci na Filozofické fakultě UK. V roce 2001 se habilitoval v oboru sociologie na Fakultě sociálních věd UK. V letech 1994 a 1995 působil na univerzitách v Lyonu a Aix-en-Provence a 1999 a 2000 na John Hopkins University v Baltimoru. V letech 1996 až 1998 byl viceprezidentem mezinárodní organizace Language Origins Society. V první polovině devadesátých let přednášel na 1. lékařské fakultě UK. V roce 1998 byl jmenován vedoucím Katedry sociální a kulturní antropologie na Západočeské univerzitě v Plzni a rok poté zde zvolen děkanem Fakulty humanitních studií. Přednáší dějiny antropologie na Filozofické fakultě UK a na Fakultě humanitních studií UK. Kromě řady odborných studií a populárních článků je autorem knih Mýtus, jazyk a kulturní antropologie , Za obzor Západu a Od prvotního jazyka k rase . V roce 2009 obdržel Medaili Vojtěcha Suka udělenou Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za „vynikající příspěvek k rozvoji české antropologie“, roku 2002 získal Výroční cenu Nadace Josefa Hlávky v kategorii společenských věd za knihu Za obzor Západu a je nositelem "SVU Fellow for the professional achievements in the area of social sciences" . Je předsedou Demokratického klubu.

Ivo Šteiner (3)

Narozen 15.8.1940 v Londýně . Prof., MUDr., CSc., lékař, patolog, práce z oboru zejména patologie srdce a cév.

Ivo Slosarcik (5)

Ivo Šlosarčík je profesorem mezinárodních teritoriálních studií a držitelem titulu Jean Monnet Chair pro obor práva EU. Působí na katedře evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V minulosti publikoval monografii analyzující transformaci kondicionality v Evropské unii, byl editorem knihy o institucionální reformě EU po Lisabonské smlouvě a autorem knihy o unijní dimenzi politického a ekonomického vývoje v Irské republice. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Central European University v Budapešti. Dnes se zabývá právními otázkami evropské integrace, reformami veřejné správy a problematikou evropské spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí. Vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Jean Monnet Center of Excellence a New York University v Praze. Založil Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, kde v současnosti působí jako ředitel pro výzkum.

Ivo Purš (4)

Narozen 1. 1. 1964. Mgr., Ph.D., historik umění, zabývá se hermetikou, křesťansky interpretovanou alchymií, též překlady z francouzštiny.