Všichni Autoři a témata

Jiří Kameníček (3)

PhDr., CSc., ekonom, pedagog, zaměření: mikroekonomie a chování, lidský kapitál, personální management, publikace v oboru. Narozen 1946 v Chvalkovicích u Vyškova.

Jiří Kalivoda (1)

Autor publikace o československých letcích.

Jiří Kalát (3)

Narozen 1984 v Havlíčkově Brodě. Cestovatel, publicista, fotograf.

Jiří Kafka (2)

Narozen 2. 11. 1921 v Neveklově, zemřel 5. 9. 1998 v Praze. Básník, nakladatelský redaktor, knihovník a bibliograf.

Jiří John (3)

Jiří John byl český malíř a ilustrátor. Byl členem Umělecké besedy, skupiny UB 12 a sdružení Hollar. Manžel Adrieny Šimotové. Pocházel z chudé venkovské rodiny. Za 2. světové války se učil zámečníkem a instalatérem a pracoval ve venkovské továrně. Do Prahy na výtvarnou školu se dostal až ve dvaadvaceti letech. Studoval na Státní grafické škole , v letech 1946–1951 na VŠUP . Josef Kaplický jej v roce 1954 doporučil, aby pro Státní židovské muzeum vytvořil památník v Pinkasově synagoze připomínající české a moravské Židy, kteří se nevrátili z ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. John nabídku přijal, přizval si však jako spolupracovníka Václava Boštíka. Společně pak mezi léty 1955 a 1959 zapsali na 77 000 jmen obětí uspořádaně, leč bez striktního plánu na stěny synagogy. Významně se Jiří John prosadil také jako ilustrátor. Od roku 1963 učil na pražské Akademii výtvarných umění kresbě. Ovlivněn byl především díly Jana Zrzavého a vnitřně mu byl blízký Josef Šíma. Díky svému talentu velmi brzy umělecky vyzrál. Kresbě se věnoval od mládí, maloval vodovými a později olejovými barvami. Kombinoval malbu s kresbou a výtvarně tak obohatil dějiny malířství. Kresbu později nahradil grafikou, asi proto, že vypadá definitivněji, dá se rozmnožovat, vyžaduje více práce, námahy a soustředění. Celkově je jeho tvorba stylově velmi čistá a ucelená. Celé jeho dílo vznikalo ze zkušenosti venkovského dětství a mládí. Přikláněl se k přírodnímu mýtu, k zázračnému dramatu vzniku života, snoubení světla a tmy. Neklid a napětí šrafur je výrazem neklidu a napětí života. Pro svou malbu a grafiku čerpal také náměty z prostředí velkoměsta , ale nejvlastnějším zdrojem námětů se mu stala příroda, věčný koloběh vznikání a zanikání, proměny hmoty a světla. Tajemství země bylo centrem jeho díla a nasvědčují tomu i názvy jeho grafik: Vrstvy, Horniny, Nerost, Uhlí, Pole, Černá z...

Jiří Jirásek (5)

Jiří Jirásek je český výtvarník, karikaturista, spisovatel, původním vzděláním a povoláním architekt. Jiří Jirásek vystudoval školu architektury u prof. J. Gruse na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je autorem satirických povídek a básní. Od roku 1982 publikoval jen v rámci samizdatové České expedice editované básníkem a novinářem Jaromírem Hořcem, kde upravoval, ilustroval a vydával i své texty. V pookupační době kreslil politické karikatury, které mohly vyjít až v roce 1992 v knižní podobě v nakladatelství Evropský kulturní kruh po názvem U nás.

Jiří Jílek (3)

Narozen 24. 1. 1925 v Praze, zemřel 14. 6. 1981 v Sobotíně. Sochař, malíř, básník a pedagog.

Jiří Janovský (2)

Pracovník nakladatelství Práce a Artia, autor beletrie - generačního románu Toho člověka potkáš.

Jiří Jančík (4)

Mgr., pedagog, spoluautor učebnice francouzštiny.

Jiří Hromádka (3)

Jiří Hrabě (4)

Narozen 1980. Básník, publicista.

Jiří Hoetzel (2)

Narozen 10.9.1874 v Staněticích u Domažlic, zemřel 21.7.1961 asi v Praze. JUDr., profesor správní vědy a správního práva, spisy a redakční práce v oboru.

Jiří Hladík (3)

J.M. can. Mgr. Jiří Hladík O.Cr, ECLJ, prelát je český římskokatolický kněz, člen řádu křižovníků s červenou hvězdou, probošt litoměřické kapituly a generální vikář českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského Pochází z pražské rodiny, která se přistěhovala do severočeského pohraničí, do šluknovského výběžku, v roce 1946. Narodil se 7. prosince 1953 v Rumburku. Jeho otec pracoval jako údržbář v domě u řádových sester sv. Cyrila a Metoděje, později i v ústavu sociální péče v Krásné Lípě , kde byly řádové sestry Vincentky - Dcery křesťanské lásky, které se staraly o mentálně postižené a staré lidi umístěné tehdejším komunistickým režimem do pohraničí. Blízkost řádových sester, mezi nimiž vyrůstal, na něho měla formační vliv vzhledem k budoucímu kněžskému povolání. Řeholní sestry ho také vzdělaly v základech katolické víry a katechismu. Biřmován byl kardinálem Štěpánem Trochtou. Vyučil se prodavačem smíšeného zboží, poté vystudoval potravinářskou průmyslovsku v Pardubicích. Po vyučení rok pracoval v Plzni jako laborant ve státním veterinárním ústavu, pak odešel studovat ke kněžství do semináře v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 26. června 1981. V kněžské službě působil postupně jako kaplan v Turnově, administrátor farnosti v Bystřici a v Libáni. Dále byl od 1. října 1990 duchovním správcem v Jablonném v Podještědí, a také okrskovým vikářem a děkanem v Turnově. 11. dubna 1995 se stal také sídelním kanovníkem kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích s kanonikátem svatoštěpánským II. V době svého turnovského působení se stal nejprve členem dominikánského řádu a přijal řeholní jméno Václav. Jeho formace v řeholním životě byla předznamenána působením řádových sester v dětství, později se zúčastňoval tajných filosofických přednášek významného dominikána Dr. Metoděje Habáně. Ještě v dětství jezdil do Jablonného v Podještědí, kde je hrob sv. Zdislavy. Zde na něho měl zase formační vli...

Jiří Heřt (4)

Jiří Heřt byl český lékař, profesor anatomie a druhý předseda českého klubu skeptiků Sisyfos. Po ukončení gymnázia v Lounech studoval lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a asistoval v Anatomickém ústavu u profesora Ladislava Borovanského. Na jeho doporučení nastoupil po promoci do Anatomického ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni k profesoru Jaroslavu Kosovi. Zde se jako člen výzkumného týmu zabýval nejprve obecnými otázkami růstu kostí a jejich cévního zásobení, později rovněž adaptací kostí na funkční zátěž. V roce 1960 obhájil kandidátskou práci a o tři roky později habilitační práci na téma Regulace růstu dlouhých kostí do délky. Výsledky tohoto výzkumu měly přímý dopad na klinickou praxi a staly se součástí Tošovského a Stryhalovy monografie Dětské zlomeniny, vydané roku 1967. Úzkou spolupráci navázal s kolegy na plzeňské ortopedické klinice a do konce 60. let publikoval ve oboru anatomie více než 70 vědeckých článků. Tým profesora Kose na plzeňské lékařské fakultě vydal skripta Přehled topografické anatomie a Topografická anatomie pro stomatology . Opět vyšla v roce 1990. Koncem 60. let pobýval pracovně v Alžírsku a po návratu domů se aktivně zapojil do politického dění jako zakládající člen Klubu angažovaných nestraníků. Po okupaci roku 1968 následoval okamžitý zákaz činnosti KANu a byl z Lékařské fakulty vyloučen. Někteří jeho kolegové zvolili emigraci a celý výzkumný tým zanikl. Od roku 1973 až do roku 1990 pak pracoval jako závodní lékař ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově Pod jeho vedením vznikla rozsáhlá epidemiologická studie Průzkum ischemické choroby srdeční a jejích rizikových faktorů v závodě VTŽ Chomutov . K anatomii se vrátil po pádu komunistického režimu v roce 1989 a roku 1990 již přednášel na ortopedickém kongresu v Praze. Odmítl nabídku vést plzeňský Anatomický ústav po Kosovi, ale navázal na svou vědeckou kariéru a v roce 1993,...

Jiří Hermach (4)

Narozen 17. 6. 1912 v Praze, zemřel 5. 10. 2011 v Praze. Doc., Ing. strojního inženýrství, CSc., filosof, vysokoškolský pedagog, literatura z oboru materialistické filosofie a z oboru filozofické antropologie.

Jiří Hájek (3)

Narozen 6. 6. 1913 v Krhanicích u Benešova, zemřel zemřel 22. 10. 1993 v Praze. JUDr. DrSc., právník, politolog, historik, profesor dějin dělnického hnutí, politik a diplomat, práce z oboru.

Jiří Guth (5)

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, původním jménem Jiří Guth, křtěný Jiří Karel byl český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru a spoluautor olympijské charty. V letech 1900–1929 byl předsedou Českého a po vzniku republiky Československého olympijského výboru, spoluzakladatel a první předseda České amatérské atletické unie, předseda a redaktor Klubu turistů. Známý je zejména jako autor publikací o správném a slušném chování. Jiří Guth se narodil v rodině knížecího důchodního Karla Gutha a jeho manželky Barbory, rozené Bařinové, v noci z 23. na 24. ledna, matrikové datum narození je 24. ledna, podle rodinné tradice se narodil ještě 23. Pokřtěn byl jako Jiří Karel Guth. Z jeho tří bratrů byli dva lékaři, třetí byl radou zemského soudu. V letech 1870—1878 vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, poté studoval filozofii, matematiku a fyziku v Praze; studium ukončil roku 1883, když získal první doktorát udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po ukončení univerzitního vzdělání se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe, žil v Náchodě, Ratibořicích a ve Švýcarsku. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku. Od roku 1888 do vzniku Československa učil na gymnáziích v Praze (na Akademickém gymnáziu, Gymnáziu v Žitné ul., Gymnáziu v Truhlářské a Klatovech a na dívčí škole Minerva. V roce 1919 byl Jiří Guth jmenován odborovým radou v kanceláři presidenta republiky. V letech 1919–1922 pracoval jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Od roku 1922 vedl agendu řádu Bílého lva. V roce 1925 odešel do výslužby. Dne 7. srpna 1897 se oženil s Annou Černou (18. června 1875 - 3. června 19...

Jiří Franěk (3)

Autor prací z oboru architektury a stavebnictví.

Jiří Fiedler (3)

Jiří Fiedler byl český historik, redaktor, překladatel a muzejník. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Později pracoval jako redaktor v nakladatelství Albatros. Zároveň také překládal z polštiny a srbochorvatštiny. Ačkoli sám nebyl židovského původu, zhruba od 70. let aktivně dokumentoval židovské památky v Čechách a na Moravě, z nichž mnohé byly v dalších letech zničeny. Svou činnost v této době musel provádět navzdory značné nevůli tehdejších úřadů a StB. Po pádu komunistické diktatury vydal knihu Židovské památky v Čechách a na Moravě, unikátní dílo, které zachycuje mnoho dnes již neexistujících židovských obcí. Od roku 1996 byl odborným spolupracovníkem Židovského muzea v Praze. V polovině února 2014 byl nalezen zavražděný společně se svou manželkou Dagmar v jejich bytě v pražských Stodůlkách. Policie pachatele dopadla 19. února 2015 a ten se k činu přiznal. Jeho motivem byla snaha získat peníze – z bytu ukradl pár šperků a knih, které prodal asi za pět tisíc korun. V srpnu 2015 byl Dalibor Škopán odsouzen k 28 letům ve věznici s nejpřísnějším režimem. Rozsudek je pravomocný. Dlouhý nekrolog byl Jiřímu Fiedlerovi věnován v amerických novinách The New York Times.

Jiří Fák (4)

Mgr. Jiří Fák . Absolvent Pedagogické fakulty v Plzni obor dějepis – ruský jazyk. Od roku 1988 pracuje jako historik, kurátor sbírek v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Zpracoval scénáře a realizoval řadu výstav a stálých expozic . Autor a spoluautor publikací zaměřených převážně na dějiny severního Plzeňska , Severní Plzeňsko na pohlednicích , Severní Plzeňsko na kolorovaných diapozitivech , Paměť krajiny I–VIII dokumentace drobných památek na severním Plzeňsku . Tramp a skaut, člen 12. oddílu Modrý útes Plzeň.

Jiří F Musil (2)

Narozen 1939. Stavební inženýr. Publikace z oboru silničního stavitelství a dějin dopravy. Věnuje se popularizaci regionální historie a hudebního místopisu severovýchodního okolí Prahy.

Jiří Dvořák (3)

Jiří Dufek (3)

Narozen 1932. Ing., velitel praporu výsadkového pluku v Holešově, autor vzpomínek.

Jiří Duchoň (3)

Narozen 27. 7. 1927 v Praze, zemřel 2. 11. 2009. MUDr., CSc., docent lékařské chemie, literatura z oboru.

Jiří Dittrich (4)

Autor fantasy románu.

Jiří Dědina (4)

doc. Ing. Jiří Dědina, CSc. působína katedře mangementu Vysoké školy ekonomické vPraze jako docent v oboru podnikové hospodářství a management. Odborně se zaměřuje na management a organizační chování, organizační architekturu, organizování podniku a manažerské rozhodování. Je autorem řady publikací, jakož i vysokoškolských skript a více než 100 odborných statí. Poznatky k publikaci Management a organizační chování čerpal na studijním pobytu na Arizona State University ve Phoenixu v roce 2003. Působí na programech MBA a DBA.

Jiří Daňhelka (3)

Narozen 7.2.1919 v Praze, zemřel 28.3.1993 v Olomouci. PhDr., CSc., filolog-bohemista, profesor české literatury, editor staročeské literatury.

Jiří Chvojka (4)

Jiří Chvojka je bývalý český fotbalista, záložník. Odchovanec Škody Plzeň, v roce 1981 nastoupil jako čerstvý absolvent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni na roční vojenskou službu v Dukle Praha. S Duklou získal v sezóně 1981–1982 ligový titul a zahrál si v Poháru vítězů pohárů i proti FC Barcelona. V československé lize nastoupil ve 28 utkáních a dal 1 gól. Po vojně odehrál v druholigové Plzni další sezónu a potom dal přednost medicíně a hrál fotbal jen na divizní úrovni.

Jiří Chládek (5)

Narozen 1935. Keramik, odborné práce z technologií v porcelánovém průmyslu.

Jiří Chalupa (4)

Narozen 31. 5. 1966 v Brně. Vysokoškolský pedagog se zaměřením na dějiny a literaturu Španělska a Latinské Ameriky, též autor sci-fi povídek.

Jiří Červinka (4)

Narozen 7. 2. 1950 v Praze. Publicista, spoluzakladatel dětského oddílu experimentální archeologie Mamuti, zaměřený na turistickou výstroj, výzbroj, woodcraft a indiánskou tématiku, editor ročenky Malý průvodce světem outdooru, spoluautor knih Výpravy do pravěku a Velká pravěká past, autor ilustrací z oblasti woodcraftu a táboření.

Jiří Černý (5)

Narozen 13. 10. 1961 v Pelhřimově. Historik umění, muzeolog, památkář, autor vlastivědných prací o Pelhřimovsku.

Jiří Bruník (3)

Narozen 9. 3. 1930 v Plzni, zemřel 31. 12. 2008 v Mnichově Hradišti. Fotograf Krkonoš.

Jiří Brázda (3)

JUDr. Jiří Brázda byl státní notář v Mělníku a autor knih týkajících se notářství. Narodil se v rodině pražského advokáta, protože byly za za druhé světové války uzavřeny vysoké školy, vyučil se čalouníkem, poté byl totálně nasazen na území Německa a po jejím skončení vystudoval právo. Stal se notářský koncipientem a posléze státním notářem, svůj profesní život prožil jako státní notář v Mělníku, kde byl i vedoucím státním notářem. Od sedmdesátých let 20. století navazoval kontakty s notáři v zahraničí, což po roce 1989 usnadnilo obnovu českého soukromého notářství a značně zvýšilo prestiž českých notářů v mezinárodním kontextu. Za své zásluhy se stal čestným prezidentem Notářské komory České republiky, dne 7. února 1997 převzal ve Vídni vyznamenání za zásluhy o rakouské notářství a na základě rozhodnutí Stálé rady Mezinárodní unie notářství ze dne 14. června 2000 obdržel v říjnu 2001 in memoriam Řád o zásluhy o UINL. Notářský pitaval vyšel rovněž v německém překladu v Bonnu v roce 1998.

Jiří Bodlák (3)

Pan Jiří Bodlák studoval Lékařskou fakultu v Hradci Králové, ale celý život se věnoval práci v zemědělských laboratořích na vedoucích pozicích se zaměřením na botaniku, biochemii a chemii, neboť tyto obory nadevše miloval a proto jim zasvětil celý svůj život. Pan Bodlák svůj obor velmi miloval a své dlouholeté znalosti chtěl předávat dál. S tím však mohl začít až po roce 1989, kdy panu Bodlákovi vyšla první kniha věnující se oboru botaniky a zemědělství, jehož důležitost je často opomíjena. Autor se ve svých dílech zaměřil na mnohé blahodárné účinky, které různé aspekty přírody poskytují. Psal nejen o mnoha léčivých bylinách, ale také o stromech, které mají blahodárné fyzioterapeutické účinky a o jídlu jako takovém. Mezi jeho úspěšné knihy patří, "Příroda léčí", "Byliny v léčitelství, v kosmetice, kuchyni", nebo "Jak se léčit přírodními prostředky".

Jiří Blahota (4)

Narozen 1949. Básník a prozaik,píšetéž o výtvarném umění.

Jiří Bílý (2)

Narozen 9. 3. 1929 v Králově Dvoře, zemřel 26. 8. 2008 v Nové Vsi pod Pleší. Myslivecký publicista, odborník na loveckou střelbu, autor beletristického díla Přízemní výšky. Vystudoval teorii řízení, publikoval též v oboru energetiky.

Jiří Beránek (2)

Jiří Beránek byl český sochař, malíř, vysokoškolský pedagog a tvůrce konceptuálních a land artových projektů. Patří ke generaci, která začala studovat ve svobodné atmosféře 60. let, ale vysokou školu ukončila v nejhorším období normalizace. Širší veřejnost se mohla s jeho tvorbou seznámit až po pádu komunistického režimu. Jiří Beránek pocházel jihočeské rodiny lesního inženýra. Dětství prožil na statku a v beskydské přírodě a pro jeho pozdější tvorbu byla tato zkušenost určující. Rodina se přestěhovala do Luhačovic, kde otec dostal místo polesného a později geodeta vyměřujícího lesní cesty. Jiří Beránek mu často pomáhal jako figurant a procestoval tak velkou část Beskyd. Po ukončení základní školy navštěvoval v letech 1961–1965 Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze. Po maturitě složil zkoušky na ČVUT, ale pak dal přednost studiu sochařství. V letech 1966–1972 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vincence Makovského a po jeho smrti u prof. Karla Lidického. Roku 1968 procestoval během prázdnin Itálii. AVU absolvoval roku 1971 a zvažoval vstup do teologického semináře v Olomouci, ale záhy poté se oženil a vrátil se na Moravu. Spolu s malíři Anežkou a Miroslavem Kovalovými se přestěhoval do staré chalupy v Sobotíně v Jeseníkách, pracoval jako lesní dělník a maloval portréty, aby nepřišel o status svobodného umělce. Začal se zabývat land artovými projekty a navázal kontakty s neoficiální uměleckou scénou. Jeho manželství se v té době rozpadlo. Chalupu v Sobotíně navštěvovaly teoretičky výtvarného umění Marcela Pánková, Alena Potůčková a Marie Černá. Jiří Beránek se zúčastnil prvních neoficiálních výstav v Praze roku 1973 . Koncem 70. let zajížděl za fotografem Miroslavem Pokorným do Novohradských hor a tvořil sochy z dubového dřeva a instalace z rašeliny či sena a slámy. První samostatnou výstavu měl roku 1979 ve Vlastivědném muze...

Jiří Beran (3)

Narozen 1960. Imunolog, infektolog, epidemiolog, vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

Jiří Bartoň (3)

Jazykovědec, bohemista, práce z oboru českého jazyka.

Jiří Barta (2)

Narozen 7.4.1931 v Pyšelích. Architekt, interiérista, práce z oboru.

Jiří Barilla (4)

Narozen 1949. Ing., Mgr., CSc., matematik a biolog, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru lineární programování, ekonometrie, operační analýza, modelování ekologických procesů, počítačové modely radiobiologických procesů. Také autor a spoluautor knih, článků a skript o Excelu.

Jiří Balvín (3)

Narozen 14. 8. 1953 v Praze. MgA., produkční, televizní pracovník a politik, autor knihy vzpomínek a spoluautor biografií herců.

Jiří Adamíra (4)

Jiří Adamíra byl známý český herec, který nebyl znám především jako hudební umělec nebo skladatel. Narodil se 2. dubna 1926 v Poděbradech v Československu a měl bohatou kariéru v divadle, filmu a televizi. Adamíra byl členem Národního divadla v Praze a proslavil se účinkováním v různých hrách. Jeho působení se rozšířilo i na filmové plátno, kde se v polovině 20. století objevil v řadě československých filmů a televizních seriálů.

Jiří Adámek (3)

Narozen 16. 10. 1947 v Plzni. RNDr., CSc., matematik, informatik a vysokoškolský pedagog. Publikace a překlady z oboru.

Jirglová Petra (2)

Jingwen Liao (1)

Manželka čínského malíře Xu Beihonga, autorka jeho biografie.

Jinfu (3)

Jindřiška Munková (5)

Narozena 5. 11. 1926 v Praze, zemřela 4. 5. 2010. JUDr., advokátka, práce z oboru hospodářského práva.

Jindřiška Mendozová (4)

Překladatelka.

Jindřich Vacek (4)

Narozen 3.1.1955 v Plzni. Mgr., filolog, nakladatelský redaktor pro překlady románských literatur v nakladatelství Argo, a překladatel z francouzštiny, novohebrejštiny, italštiny a rumunštiny, učebnice lužické srbštiny.

Jindřich Soukup (5)

Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. - profesor ekonomie Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1986-1987 redaktor Hospodářských novin. V období 1996-1998 člen výboru pro průmyslovou politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V letech 1998-2002 poradce místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku pro oblast veřejných financí. Přednášel na Staffordshire University a Rochester Institute of Technology . Autor či spoluautor 20 monografií a učebnic, řady odborných článků a výzkumných zpráv publikovaných v České republice i zahraničí.

Jindřich Šebánek (5)

Narozen 12.10.1900 v Písku, zemřel 14.1.1977 v Brně. PhDr., DrSc., profesor pomocných věd historických, publikace z oboru historie a diplomatiky.

Jindřich Průša (2)

Spoluautor zeměpisných prací, průvodce a cestopisy.

Jindřich Maria Dlouhý (3)

Narozen 4.8.1903 v Turnově, zemřel 7.11.1977 v Praze. RNDr., PhDr., redaktor, monografie o vědcích a cestovatelích.

Jindřich Loukota (5)

Narozen 14.7.1908 v Božkově u Plzně, zemřel 8.9.1972 v Brně. Hudební skladatel, herec, písničkář.

Jindřich Karásek (5)

Narozen 1963. Filozof, práce z oboru.

Jindřich Jindřich (4)

Jindřich Jindřich (4)

Jindřich Jindřich byl český hudební skladatel, klavírista, sbormistr, etnograf a sběratel lidových písní. Byl přítelem Josefa Fišera. Byl synem učitele Aloise Jindřicha, typického venkovského kantora s širokým hudebním vzděláním. Hrál prakticky na všechny hudební nástroje a byl zejména velmi dobrý houslista. Pokoušel se i o kompozici, dochovalo se několik příležitostných skladeb. Pevné základy hudebního vzdělání získal tedy mladý Jindřich doma. Pokračoval ve studiu na učitelském ústavu v Soběslavi. Několik let učil na školách ve Lhenicích a v Domažlicích. Vedle učitelského působení studoval skladbu u Vítězslava Nováka a klavír u Karla Hoffmeistra. Stal se oblíbeným doprovázečem českých pěvců Karla a Emila Buriana a zejména Emy Destinnové. Ta velmi milovala jeho chodské písně a často je na koncertech uváděla. Koncertoval se Ševčíkovým kvartetem a byl úspěšný i jako sólový klavírista. Celý svůj život však zasvětil rodnému Chodsku. Byl sbormistrem studentského mužského sboru v Soběslavi a domažlického sboru Čerchovan. V Domažlicích vybudoval Chodské muzeum, které shromažďuje doklady chodského lidového umění. Za své hudební i etnografické dílo byl v roce 1954 jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1957 národním umělcem. Byl také členem České akademie věd a umění a čestným členem Svazu českých skladatelů. Jeho největším dílem je 26dílný etnografický sborník Chodsko. Čtyři první díly obsahují chodský slovník, gramatiku a historii Chodska. Dalších 22 dílů je věnováno životu, zvykům chodského lidu a lidové kultuře Chodska. Výsledky své sběratelské činnosti publikoval v devítidílném Chodském zpěvníku, který obsahuje více než 1400 notových záznamů písní a na 4000 textů. Je to sbírka ve své rozsáhlosti a úplnosti ojedinělá nejen v naší, ale i ve světové literatuře. Hudební dílo Jindřicha Jindřicha je převážně vokální. Zkomponoval více než 170 písní s doprovodem klavíru či orchestru, 29 mužských sborů, 8 smíš...

Jindřich Hanzal (1)