Všichni Autoři a témata

Jitka Vlčková (3)

Narozena 1955. Autorka odborné literatury o mytologii evropských národů.

Jitka Srpová (4)

Odborně se zaměřuje na finanční řízení, finanční analýzu, strategický management, podnikatelský plán, konkurenceschopnost, malé a střední podniky. Je garantem vedlejší specializace Malé a střední podniky v tržním prostředí na Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze a garantem předmětů Založení a řízení malých a středních podniků, Ekonomika malých a středních podniků.

Jitka Severinová (4)

Autorka didaktických publikací pro děti.

Jitka Neradová (2)

Narodila se v Benešově u Prahy, do školy chodila právě v Neveklově. V roce 1992 absolvovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor dějepis a ruský jazyk. Nyní pracuje jako učitelka dějepisu a dějin umění na Gymnáziu Thomase Manna v Praze 8 a ruského jazyka na gymnáziu PORG. Publikovala dosud pouze časopisecky, na stránkách časopisů popularizuje historické příběhy, spolupracuje s regionálním tiskem a rediguje učebnice historie. V současné době se věnuje životopisné tvorbě a povídkovým příběhům. Několik povídek publikovala ve sbírce Slepičí polévka pro duši.

Jitka Michnová (5)

PhDr., odborná lektorka pro učitele matematiky, redaktorka a spoluautorka učebnice matematiky, práce z oboru didaktiky matematiky.

Jitka Malá (3)

Narozena 23. 6. 1963 v Brně. Ing., práce ze stavební chemie, chemie a technologie vody, ovzduší a stavebních materiálů.

Jitka Mádrová (5)

Překladatelka a autorka knih pro děti.

Jitka Macháčková (3)

Narodila se 10.11.1939. Popularizační práce z oboru chemie a přírodovědy.

Jitka Macenauerová (4)

Autorka a vydavatelka webu Chemické pokusy - hravě i doma.

Jitka Ludvová (4)

Narozena 1.10.1943 v Holešově. Muzikoložka, práce a překlady z oboru. Zabývá se hudbou a divadlem německé menšiny na českém území a dějinami divadelního života v Čechách z hlediska kontaktu německé a české kultury.

Jitka Křesálková (4)

Narozena 5. 12. 1924 v Praze, zemřela 4. 11. 2020. Nakladatelská redaktorka, editorka výboru z díla E. Krásnohorské, překlady z francouzštiny, italštiny a ruštiny. Též slavistka a vysokoškolská pedagožka. Práce z oboru, též práce o česko-italských kulturních vztazích.

Jitka Komendová (4)

Narozena 1976. Historička, rusistka, specializuje se na středověkou kulturu východní Evropy.

Jitka Henryková (5)

Autorka studovala filmovou dramaturgii v Praze, pracovala nějaký čas jako dramaturg, psala divadelní a rozhlasové hry později romány s útočným humorem zaměřené proti diktaruře, proti materialismu, násilí a válce. Patřila k tak zvaným „šuplatovým“ autorům. Jediné honoráře byly výslechy. Teprve od roku 1965 mohla díky politické oblevě začít vydávat. Její hry vysílal pražský, bavorský a hamburský rozhlas, její romány byly za pár dní rozebrané. Po sovětské okupaci emigrovala do Švýcarska, nejdřív do Curychu, potom do Lugána. Tam zjistila, že má schopnost léčit energií a otevřela si bio-energetickou praxi. Napsala devět románů a vyléčila řadu případů s kterými si universitní medicína nevěděla rady

Jitka Gavendová (3)

Pedagožka, autorka studijních materiálů k maturitním zkouškám z českého jazyka a literatury.

Jitka Ciampi Matulová (1)

Narozena 12. 10. 1976 v Brně. Mgr., Ph.D., historička umění, divadelní historička, scénografka a vysokoškolská učitelka.

Jitka Borovská (3)

Spoluautorka publikace.

Jitka Badoučková (4)

Mgr. Jitka Badoučková se narodila 29. září 1951 v Děčíně. Vystudovala Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem a od 12 let publikuje kromě poezie i články v novinách a časopisech. Její poezie je vysílána i v rozhlase. Působila rovněž jako zpravodajka z Itálie, kde řadu let žila. V milánském nakladatelství Edizioni Nuove Scritture vydala sbírku Universo per l´unica stella . Soudní tlumočnice italštiny a překladatelka z angličtiny úspěšné série knih tibetského lámy Lobsanga Rampy , jakož i knih MUDr. Stanislava Grofa na téma transpersonální psychologie a holotropního dýchání. Od r. 1986 je rovněž instruktorkou holotropního dýchání pokročilého stupně. Počínaje rokem 2010 jsou její verše každoročně zařazovány do italského básnického diáře Agenda dei poeti a v současnosti se uplatňuje i jako autorka textů písní.

Jirka Mačák (4)

Narozen 1940. Patolog a vysokoškolský pedagog.

Jiřina Sedláková (1)

Narozena 12.2.1928 v Praze. Promovaná filoložka, lektorka katedry češtiny, autorka průvodce po Židovském muzeu.

Jiřina Polášková (3)

Jiřina Polášková-Kneblová je česká publicistka a převypravovatelka pohádek a pověstí narozená 8. 7. 1966 v Dolním Novém Dvoře u Bílovce . Od roku 1993 žije ve Frýdku-Místku. Pracuje ve výboru Beskydské muzejní a vlastivědné společnosti. V rámci této činnosti často přednáší a organizuje četné vlastivědné vycházky. Sbírá pohádky, pověsti a historické příběhy, které následně převypravuje ve vlastních sbornících, nebo je spoluautorkou různých knihy pohádek z rodného kraje.

Jiřina Jiřičková (5)

Narozena 1977 v Mladé Boleslavi. Odborná asistentka Katedry hudební výchovy Univerzity Karlovy, práce z oboru.

Jiřina Hásová (3)

Narozena 21. 2. 1954 v Praze. Doc., JUDr., Ph.D., právnička a vysokoškolská pedagožka zaměřená na insolvenční právo, obchodní právo a právo ochrany spotřebitele. Autorka prací z oboru.

Jiří Zhor (4)

Narozen 2.7.1903 v Kutné Hoře, zemřel 13.1.1979 v Praze. JUDr., úředník, próza, osvětová publikace, sakrální umění.

Jiří Zeman (5)

Narozen 5.9.1926 v Táboře. PhDr., publikace z oboru kybernetiky, překlad z ruštiny,též publikace z filozofie a přírodovědeckého poznání.

Jiří Weiss (3)

Jiří Weiss byl český režisér a scenárista židovského původu. Pocházel ze smíšené česko-německé židovské rodiny. Studoval práva na pražské univerzitě, ale studia nedokončil, a začal pracovat jako žurnalista a filmař. Roku 1939, počátkem 2. světové války jako Žid musel uprchnout před německými nacisty nejen kvůli obavám z pronásledování podle norimberských zákonů. Emigroval do Londýna, kde pracoval pro československou exilovou vládu, například točil dokumentární filmy o službě Čechoslováků v Royal Airforce. Po skončení druhé světové války se vrátil do Prahy a začal opět točit hrané filmy a vyučoval na filmové fakultě AMU. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy po roce 1968 emigroval podruhé, žil v Římě, v Anglii a nakonec se usadil v USA, kde vyučoval do roku 1982 na Hunter College v New Yorku, dále přednášel filmovou vědu jako docent na Kalifornské univerzitě v Santa Barbara v Los Angeles. Kromě toho psal filmové scénáře, divadelní hry, a také pod titulem Bílý mercedes vydal knihu vlastních pamětí. Krátce před listopadem 1989 se vrátil do Prahy a začal točit svůj poslední film – autobiografický film Marta a já. Celkem natočil 22 hraných filmů a mnoho filmů dokumentárních, dvakrát byl nucen emigrovat a pětkrát měnil zemi svého působení. Mezi jeho nejznámější a umělecky nejhodnotnější filmy patří Vlčí jáma s Jiřinou Šejbalovou, Miroslavem Doležalem a mladičkou Janou Brejchovou v hlavní roli. Druhým nejznámějším snímkem se stal film Romeo, Julie a tma natočený podle stejnojmenné novely Jana Otčenáška. S manželkou Martinou Weissovou vychoval dceru a syna. Druhé manželství bylo bezdětné s herečkou Danou Smutnou. Pak měl ještě třetí ženu, se kterou žil v USA . Je pohřben na pražském židovském hřbitově na Olšanech. ...

Jiří Vysušil (4)

Prof. Dr.Ing. Jiří Vysušil, CSc. Po studiu na reálném gymnáziu v Mělníce se Jiří Vysušil věnoval vysokoškolskému studiu ekonomie, které ukončil v roce druhou státní zkouškou na fakultě hospodářských Českého vysokého učení technického, a získal titul komerčního inženýra. Po zaměstnání na Státním úřadu plánovacím, kdo pracoval na finančním odbor, nastoupil na fakultu ekonomicko-inženýrskou ČTUV. Působil zde na katedře účetní evidence u profesora Josefa Blechy a získal zároveň ucelené základy pro svou pozdější práci v tomto oboru. V roce 1960 přešel na katedru ekonomiky a řízení strojírenské výroby, kterou vedl profesor František Brabenec. Tady postupně vytvořil moderní pojetí ekonomických témat, která vyučoval. Byl to nejprve předmět „Národohospodářské plánování a evidence“ a později pečlivě propracovaná a propojená trojice předmětů „Systémy ekonomických informací“, „Ekonomická analýza“ a „Financování podniku“. Tyto tři obory dokonale pokrývaly základní makro mikroekonomické znalosti posluchačů a zaručily jim plnou návaznost na světovou ekonomickou literaturu. Jiří Vysušil získal v roce 1953 doktorát věd obchodních na základě své disertační práce „Problémy stability měny“. V roce 163 obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Analýza nákladových druhů a strukturní modely ve strojírenství“, která se zabývala tvůrčím rozpracováním metody „input-output“ laureáta Nobelovy ceny W. W. Leontiffa do oblasti mikroekonomické analýzy . Hlavní myšlenky byly přijaty k přednesení na sympóziu o aplikacích výpočetní techniky „Economics of ADP“ V Římě 1965 a publikovány ve sborníku z této konference. V roce předložil Jiří Vysušil svou habilitační práci na téma „Nové aplikace bilanční metody“ a po úspěšné habilitační přednášce byl jmenován v témže roce docentem pro obor ekonomika a strojírenství. V roce 1968 po vojenské intervenci odjel Jiří Vysušils rodinou z ...

Jiří Votava (2)

Doc. MUDr. Jiří Votava, CSc. působil jakopřednosta Kliniky rehabilitačního lékařství, 1LF a VFN, původní odbornost neurolog, nástavbová "fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace" Po maturitě v letech 1959-1965 studoval Fakultu všeobecného lékařství. Pak nastoupil jako aspirant na Fyziologickém ústavu fakulty a současně začal pracovat na Neurologické klinice -- s pacienty a v EMG laboratoři. 1969-1970 studijní pobyt v Neurofyziologické laboratoři ve Washingtonu. Po návratu měl z politických důvodů měl problém získat místo, koncem 1971 nastoupil na rehabilitační oddělení Neurologické kliniky FVL, spolupracoval na výzkumu v oblasti neurologické rehabilitace s prof. Pfeifferem. Po získání kvalifikace rehabilitačního lékaře organizoval v letech 1979-92 kurzy manipulační terapie a účastnil se výuky . Od r. 1979 přešel na Rehabilitační oddělení, později Kliniku rehabilitačního lékařství 1.LF, kde je od r. 1992 přednostou. Z odborných témat se zabýval rehabilitací dospělých osob i dětí se zdravotním postižením, rehabilitací osob po poranění mozku, využití jógy v rehabilitaci, využitím technických pomůcek v rehabilitaci, zavedením studia ergoterapie. Od r. 1980 spolupracuje s organizacemi osob se zdravotním postižením, od r.1988 spolupracuje s mezinárodní organizací Rehabilitation International, kde je od r. 1991 národním tajemníkem, od r. 2000 členem výkonného výboru. Podílel se na organizaci národních abilympiád i mezinárodní abilympiády v Praze. Spoluautor 12 knižních publikací.

Jiří Voráč (4)

Narozen 1965. Filmový historik, práce z oboru, též práce z oboru dějin divadla a literatury ve vztahu k filmu.

Jiří Vergner (1)

Narození, život i smrt teraristy Jiřího Vergnera jsou svázané s Prahou. Narodil se 27. 4. 1950, dětství prožil s rodiči v Praze. Rodiče se jmenovali Božena a Zdeněk Vergnerovi, dědeček, který bratry Ivana a Jiřího vedl k lásce k přírodě a chovu zvířat, se jmenoval Alois Ryšán. Jeho bratr, Ing. Ivan Vergner krásně vzpomíná: "Od nejranějších let nás rodiče vodili do pražské zoologické zahrady a četli nám knížky o zvířátkách v zoo, takže jsme záhy získali lásku ke zvířatům. V roce 1958 nás rodiče vzali poprvé na podzimní výstavu exotického ptactva v botanické zahradě UK, kde jsme obdivovali andulky, barevné kanáry, astrildy, amadiny a další exotické ptáčky. U klecí s barevnými rázy andulek jsme se díky rodičům seznámili s chovatelem Josefem Popelínským, který se stal pro další tři roky naším exotářským rádcem. Na jeho doporučení se naše matka přihlásila do ZO ČSCHDZ exotáři Praha a my kluci jsme díky tomu mohli s ní chodit na členské schůze. Začali jsme odebírat cyklostylovaný časopis Exotář, což byla naše první odborná chovatelská četba. Zároveň nám rodiče předplatili časopis Živa, kde se psalo o všech druzích zvířat, od hmyzu a ryb po savce. Od jednoho přítele rodiny jsme dostali první dřevěnou klec na ptáky a k Vánocům 1958 první pár andulek - samec byl modrý, samička zelená. K nim záhy přibyla korela. Rodiče nám na doporučení exotářů postavili tři skleněné pokojové voliéry na ptáčky a postupně jsme k tomu získali tři samostatné klece. Chovali zebřičky šedé a skořicové, chůvičky, agapornise, pásovníky, diamantové holoubky, čínské křepelky aj. V roce 1959 jsme navštívili nedávno před tím otevřené Akvárium Tatra na Smíchově a akvarijní rybky nás okouzlily neméně, než před tím ptáčci. Jeden z exotářů, pan Janda, měl doma, kromě exotů v klecích, také akvária. Na základě návštěvy pana Jandy jsme přemluvili rodiče, aby nám vedle chovu ptáčků dovolili akvárium s rybkami, což se záhy podařilo. První kardinálky jsme si přinesli z prodejny pana Sysla na Smíchově koncem rok...

Jiří Vencovský (3)

Nrozen 16.11.1953. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, zabývá se imunologií a imunogetikou systémových onemocnění.

Jiří V Kincl (2)

Jiří Uhlíř (4)

Jiří Uhlíř je český bibliograf, filmograf a publicista. Středoškolský pedagog PhDr. Jiří Uhlíř, narozený 21. dubna 1937 v obci Jasenná na Jaroměřsku, okres Náchod, od 19. května 1955 do 1. května 2021 opublikoval takřka 3000 prací, z toho přes 35 samostatných knížek a knih, u desítek dalších je spoluautorem. Uplatnil se především jako autor literatury faktu. Publikoval své články, recenze, studie, medailonky osobností, vlastivědy obcí, historické monografie, desítky bibliografií a filmografií. Články, statě i studie otiskl ve vícero jak 155 různých titulech periodik, almanachů i sborníků v českých zemích i na Slovensku. Absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Praze a postgraduální studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Jako pedagog Střední lesnické školy Trutnov v šedesátých letech 20. století na sebe upozornil coby amatérský bibliograf a filmograf. Zpracoval dvoudílnou Bibliografii lesnického školství na území Československa v letech 1850–1968 , na niž navazoval druhý díl registrující období let 1969–1992, vydaný Ministerstvem zemědělství ČR . To věnovalo výtisky prvního dílu zahraničním účastníkům mezinárodního sympozia o výchově lesníků ve švédském Stockholmu v září a říjnu 1971. Byl jedním z průkopníků informatické výchovy na středních školách v ČR v letech 1971–1998. Jako pedagog podnítil a získal své studenty ke zpracování 311 soupisů lidových jmen a názvů rostlin a živočichů, nářečí i slangů, a především k soupisu pomístních jmen na katastrech obcí a polesí ČR v letech 1971–1988, jimiž obohatili archiv vědeckého Ústavu pro český jazyk Československé akademie věd v Praze. V letech 1965–1981 natočil celkem 14 amatérských dokumentárních filmů. Jako amatérský filmograf zpracoval soupis filmů ve své knize Božena Němcová ve filmu a v televizi , jež reprezentovala Československo na mezinárodní filmologické výstavě v rámci mezinárodního festivalu v Benátkách ...

Jiří Tolar (3)

Narozen 25.3.1939 ve Zlíně. Prof., Ing., DrSc., fyzik, práce z oboru jaderné, matematické a kvantové fyziky.

Jiří Teryngel (2)

Narozen 20.2.1949 v Českém Krumlově. JUDr., právník, odborné i populárně naučné práce z oboru trestního práva a hospodářské kriminality.

Jiří Teper (4)

Narozen 14.8.1954 v Nymburce. Básník.

Jiří Svoboda (4)

Narozen 5.5.1945 v Kladně. Filmový režisér a scénárista,politik.

Jiří Svoboda (3)

Narozen 5. 9. 1951 v Praze, zemřel pravděpodobně v lednu 2008 . Česko-kanadský cestovatel a spisovatel, emigrant po roce 1968, vyznavač autostopu, autor cestopisů.

Jiří Švejnoha (1)

Jiří Strouhal (5)

Narozen 15.5.1980 v Praze. Ing., ekonom, práce z oboru podnikového finančního účetnictví.

Jiří Stropnický (5)

Autor učebnic z oblasti technologie pokrmů a nápojů pro odborná učiliště.

Jiří Stránský (3)

Publikace o ledním hokeji.

Jiří Štěpnička (4)

PhDr. Jiří Štěpnička. Narozen 18.4.1924 v Duchcově. Docent tělovýchovy, práce z oboru.

Jiří Srnka (4)

Jiří Srnka, známý také jako Georg Sirnker byl český hudební skladatel. Již od svých osmi let byl žákem legendárního houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Pod jeho vedením hrál již v deseti letech Mozartův houslový koncert A-dur. Po maturitě na gymnáziu v roce 1922 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Jana Mařáka a Jindřicha Felda a skladbu o Otakara Šína. Absolvoval rovněž mistrovskou školu u Vítězslava Nováka a mikrotonální oddělení Aloise Háby. Po dokončení studia byl houslistou a kapelníkem v Osvobozeném divadle, v orchestru Jaroslava Ježka. V roce 1931 si i zahrál úlohu dirigenta ve filmu Voskovce a Wericha Pudr a benzin. Krátce působil v orchestru Národního divadla a v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu. V letech 1950–1953 pracoval jako externí učitel v kabinetu hudby Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. S filmem se seznámil v roce 1936 jako člen skupiny mladých dokumentaristů vedených režisérem Jiřím Weissem a jeho první filmovou hudbou byl právě Weissův dokument Dejte nám křídla. Filmová hudba se stala jeho celoživotním posláním. Vedle Otakara Jeremiáše a E. F. Buriana se stal vůdčí a průkopnickou osobností filmové hudby u nás, ale řada jeho děl je mimořádným přínosem pro filmovou hudbu světovou. Napsal hudbu k téměř dvěma stům celovečerních filmů , ale i mnoha seriálům . Jeho poslední filmovou hudbou byla v roce 1977 hudba ke snímku režizéra Ivo Tomana Ve znamení Tyrkysové hory. Mimo filmové hudby komponoval i scénickou hudbu k činoherním dramatům a napsal i celou řadu vokálních i instrumentálních skladeb. Za svá díla získal řadu cen a vyznamenání.

Jiří Škoda (5)

Narozen 8. 7. 1972 v České Lípě. PhDr. Ph.D., pedagog, autor publikací z oboru didaktiky a speciální pedagogiky.

Jiří Sixta (1)

Narozen 15.4.1928 v Rakovníku, zemřel 14.5.1959 na Pleši. Promovaný filolog, publikace z oboru literatury, překlady z ruštiny.

Jiří Šindler (4)

Jiří Šindler byl český výtvarník, grafik, malíř, ilustrátor, kaligraf, středoškolský a vysokoškolský učitel. Otec Vladimír Šindler byl učitel, malíř, grafik a bibliofil. Jiří Šindler po studiu na Státním reálném gymnnáziu v Poličce a roční odborné průpravě na Státní grafické škole v Praze nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu do ateliéru Antonína Strnadela . V letech 1945–1948 absolvoval měsíční praxe u tiskaře Vlastimila Vokolka. Vyučoval písmo a propagační grafiku na Střední škole uměleckých řemesel , kaligrafii a základy teorie písma na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně , v letech 1998–2005 učil na Střední škole uměleckých řemesel a Vyšší odborné škole uměleckých řemesel. Jiří Šindler 50. letech ilustroval ruskou literaturu, později také knihy pro děti a poezii. Věnoval se písmu, zabýval se hebrejsou abecedou. Vytvořil tiskovou abecedu hlaholského písma, která byla v roce 1992 použita při tisku Hlaholského misálu. Kaligraficky přepsal např. Zdi Vladimíra Holana, Mozart v Praze Jaroslava Seiferta a Jsem nyní se všemi Ivana Blatného. Od písma také Jiří Šindler odvodil svou volnou tvorbu, která je na pomezí kaligrafie a abstraktního umění. Jiří Šindler byl členem tvůrčí skupiny Profil '58, TT klubu, Sdružení Q a čestným členem Sdružení Bienále Brno. Za obětavou dlouholetou službu v církvi, umělecký přínos a příkladný křesťanský život aktivního laika mu v roce 2007 brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil medaili sv. Petra a Pavla. 24. dubna 2014 mu biskup Cikrle medaili sv. Cyrila a Metoděje jako poděkování za dlouholetou obětavou práci pro církev. Jiří Šindler: Sny. 2002. Jiří Šindler: Příbuznosti. Brno: Sdružení šuřka, 2005. Jiří Šindler: Limeriky. Brno: Sdružení šuřka, 2005....

Jiří Sejbal (3)

Jiří Sejbal byl český numismatik a ředitel Moravského zemského muzea. Na jeho počest se konala numismatická konference Sejbalovy numismatické dny. V roce 1948 absolvoval Gymnázium v Třebíči, následně mezi lety 1948 a 1952 vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po vystudování nastoupil jako učitel do školy v Jemnici, kde působil do roku 1953. V roce 1953 začal působil v numismatickém oddělení Moravského zemského muzea, kde pracoval až do roku 1989. V roce 1963 se stal kandidátem věd na FF MU a od roku 1964 pak přednášel numismatické předměty na katedře pomocných věd historických, archivnictví a archeologie na Filozofické fakultě MU, přednáškové činnosti na FF MU se věnoval až do 2004. V roce 1967 získal titul PhDr, od roku 1977 do roku 1990 byl ředitelem Moravského zemského muzea. Mezi tím byl v roce 1985 jmenován docentem, roku 1987 získal titul doktor věd a v roce 1993 byl jmenován profesorem. Mezi lety 1991 a 1994 přednášel na vídeňské univerzitě a od roku 1995 až do své smrti v roce 2004 přednášel numismatické předměty na Ekonomickosprávní fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1999 obdržel Cenu rektora MU. Obdržel také Řád za zásluhy o polskou kulturu, Medaili Gottfrieda Sempera a Medaili Kurta Reglinga . Zemřel v roce 2004 v Brně, pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

Jiří Šebek (4)

Narozen 16. 10. 1922 v Novém Městě na Moravě, zemřel 6. 6. 1999 v Praze. Malíř, grafik, učitel kreslení, výtvarný publicista se zaměřením na dílo sochaře Jana Štursy a umění na Českomoravské vysočině.

Jiří Scheufler (3)

Jiří Scheufler byl spisovatel, činovník Náboženské společnosti čsl. Unitářů, mystik a duchovní učitel, zpěvák. Absolvoval obchodní akademii a po celý život studoval koncertní zpěv. Vystupoval jako sólový zpěvák a působil v různých sborech, např. v pražském Hlaholu. V mládí se pokoušel o poezii, psal beletrii a věnoval se také malířství. Před druhou světovou válkou měl v Praze společně s přítelem H. Spitzem kartonážní firmu. Poté, co byla firma po roce 1948 znárodněna, prošel asi dvacítkou různých zaměstnání, byl režimem neustále „prověřován“ a ze zaměstnání vyhazován, až byl nakonec zařazen na podřadné místo účetního na železnici, kde kvůli dlouhodobým pobytům v nevytopených vagónech onemocněl těžkou ledvinovou chorobou. S první manželkou Helenou roz. Hrbkovou žil 28 let a měl s ní dvě dcery. Jejich manželství se rozpadlo, když Scheufler navázal známost s kolegyní ze studia zpěvu a ze sboru, Arnoštkou Dědkovou, kterou si po dlouholeté známosti vzal za ženu. Od svých pětapadesáti let byl v invalidním důchodu kvůli vážným srdečním problémům, a též malignímu nádoru v oku, který se sice jeho příteli prof. Kurzovi podařilo odstranit, avšak v důsledku toho měl pak jen jedno funkční oko. Zemřel po dlouhé a těžké nemoci r. 1996. Jeho bratrem je etnograf Vladimír Scheufler. Jeho synovcem je historik fotografie Pavel Scheufler. Byl od dětství hluboce věřícím člověkem a po setkání s Weinfurterovým „Ohnivým keřem“ se začal intenzivně zabývat duchovními naukami. Stal se členem a pravidelným návštěvníkem přednášek spolku praktických mystiků Psyché, kam chodil i se svou první manželkou a několika dalšími členy rodiny. Zhruba dvacet pět roků přednášel v pražské, brněnské a olomoucké Unitarii. Nosil přitom černý talár a vyzařoval určité charisma, takže jeho přednášky patřily k těm nejvíce navštěvovaným a vytvořila se kolem něj skupinka převážně mladých lidí, kteří v něm viděli svého guru. Pod jeho kazatelským stolkem vž...

Jiří Šavlík (3)

MUDr. Jiří Šavlík, CSc. je lékařem psychosomatické poradny Fakultní polikliniky v Praze. Psychosomatikou se zabývá od r.1970.

Jiří Sankot (4)

Narozen 1973 ve Strakonicích. Mgr. Pedagog se zájmem o regionální historii, moderní dějiny, historii Židů a o holocaust, redaktor, v současné době pracovník Státního oblastního archivu Plzeň.

Jiří Sahula (5)

Narozen 27. 3. 1874 ve Skutči, zemřel 28. 2. 1956 v Cholticích. Katolický kněz a historika, též se věnoval hudbě. Psal též pod jménem Václav Luština.

Jiří Sádlo (4)

Jiří Sádlo , je český přírodovědec a biolog, věnující se fytocenologii. Zabývá se také cenogenezí, relikty a neofyty, dynamikou krajiny v holocénu a kulturně-naturálními jevy a procesy, jako je například nová divočina, suburbie, postkulturní krajina a nepřírodní biotopy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a v současnosti působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. Kromě úzce odborných textů je spoluautorem knih Biologie krajiny a Krajina a revoluce a eseje Krajina jako interpretovaný text. Okrajově se zabývá i uměleckou tvorbou. Své deníkové postřehy, inspirované především proměnami krajiny a přírody během roku, vydal knižně pod názvem Prázdná země – listopadová část roku . Jeho kniha Praha a Brno byla na portálu Českého literárního centra zařazena do přehledu Vrcholy české non-fiction 2007-2017 .

Jiří Šádek (4)

Učebnice angličtiny.

Jiří Růžička (4)

Majitel vydavatelství Omega software, publikace o historii českých zámků též autor turistických průvodců.

Jiří Reynek (2)

Narozen 5. 7. 1929 v Grenoblu , zemřel 15. 10. 2014. Překladatel z francouzštiny, práce o otci B. Reynkovi, grafik, básník, spisovatel.

Jiří Reinsberg (4)

Jiří Reinsberg byl český katolický kněz a spisovatel. Přes půl století působil v pražském kostela Matky Boží před Týnem a kostele svatého Havla. Jeho farnost byla po celou dobu komunistického režimu živým společenstvím intelektuálů, disidentů i studentů, a byla prvním místem zavádění české liturgické reformy po Druhém vatikánském koncilu. Jiří Reinsberg byl také skautem a až do pozdního věku se skautství věnoval i literárně. Jiří Reinsberg vyrostl v pražské měšťanské a intelektuální rodině. Jeho dědeček, lékař Josef Reinsberg byl rektorem Univerzity Karlovy a otec Viktor Reinsberg rektorem Komenského univerzity, profesorem dermatologie. V dětství nebyl příliš aktivním křesťanem. V roce 1933, když studoval na gymnáziu, jej nadchl nekonformní benediktin Karel Method Klement, zakladatel ministrantského skautského svazu Legio angelica, národnostně smíšeného hnutí vzniklého roku 1929, působícího převážně v Čechách a zabývajícího se nejen moderní liturgickou formací, ale i vedením k životní poctivosti, sociální solidaritě, skutečné zbožnosti i zálibám pro volný čas včetně sportů či skautingu. Antonín Svojsík, zakladatel českého skautingu, byl zase Reinsbergovým tělocvikářem na gymnáziu v Křemencově ulici. Ještě jako gymnazista Jiří Reinsberg dělal korektury druhého vydání Misálu na každý den, jehož autorem byl emauzský benediktin Marian Schaler. V Emauzích také začal zpívat v chorálním sboru. Poté, co mu Method Klement rozmluvil záměr vstoupit do kláštera, rozhodl se Jiří Reinsberg pro kněžství a pro své velké nadání byl roku 1937 poslán na studium do Itálie do koleje Nepomucenum. Za studií v Itálii prošel válkou, zažil hlad a zimu. Jeho bratr Svante 30. ledna 1942 zahynul v nacistickém koncentračním táboře. Během války Jiří dokončil v Římě studia a po vysvěcení odjel na jižní fron...

Jiří Řehořek (2)

Narozen 1926, zemřel 13.1.1987. Ing. původně strojní inženýr; filmový technik, amatérský filmař, publicista; zajímal se o fotografii a film.

Jiří Rambousek (3)

Narozen 26. 12. 1927 v Jihlavě, zemřel 4. 11. 2018. Doc., PhDr., CSc., literární historik, editor a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru.

Jiří Rak (3)

Narozen 1957. Ing. ekonomie, manažer cestovního ruchu, autor turistických průvodců a fotografických publikací o Českosaském Švýcarsku.